Strana 6.

NARODNÍ LISTY

3. února 1905. Číslo 34.

Prangerem tak opatřeny, že by nemohly býti lépe, kdyby pan Lukacs, ministr financí v ně- kolika kabinetech, který nedávno slavil 10leté jubileum nepřetržité činnosti své a který snad za několik dní již ministrem nebude, byl se stal nástupcem Biliňského. Po návrhu obou vlád bude tento ve dnech nejblíže příštích jmenován opětně guvernérem banky a to do roku 1910. Protože pak jest řada zase na Rakousku jej do- poručiti, jest jeho hodnost zajištěna na 10 let. Zejtra o 10. hodině dopolední dostaví se — vyhovujíce jeho pozvání — k ministerskému předsedovi bar. Gautschovi předsednictvo če- ského klubu, dři. Pacák, Stránský a Kramář. Soudíme, že promluví s ním vážné slove a že nový chef vlády pozná, že poslanci národa če- ského trvají na jeho jazykových, hospodářských a kulturních požadaveích a nalehají na jejich splnění jako na povinnosti státu k národu če- skému a jako na povinnosti vlády vůči zákonu Druhý týden únorový věnován bude v po- slanecké sněmovně prvému čtení zákona, kterým se povoluje dosavadní kontingent nováčků také na rok 1905 a prvému čtení řádného rozpočtu na letošek tak, aby se předlohy ty dostaly co nejdříve do výborů. Roz- počtový výbor sejde se s neděle, by vzal v po- radu předlohu refundační. Jakmile bude mu při- kázán budžet, rozdělí se referáty e jednotlivých ressortech a částech. Některé budou zase na- bídnuty poslancům českým. Pokud jsme infor- mováni, jest u nich ochota, je pře- vzíti.

Poslanci čeští nebyli by odporovali vyřízení živnostenské reformy pokud možno zkráce- nému, tudíž její přikázání výboru bez prvého čtení, ani za taktiky krajně obstrukční. Vzhle- dem na zájmy lidu, o které jde při opravě, žá- dali včera přikázání to sami. Nestane se. So- eiální demokraté položili své veto. Následkem toho vykoná se prvé čtení. Nejspíše po prvém čtení rozpočtu. Možno pokládati jistým že teď ani obchodní smlouva rakousko-německá včera říšskému sněmu německému předložená. neprojde bez prvého čtení do výboru celního. Vídeňskému parlamentu dosud předložena ne- Budoucí týden sejde se také sněmovna pan- ská, by schválila 1512millionovou státní podporu neuzovou, včera poslaneckou sněmovnou při- jatou. byla.

Telegramy korresp. kanceláře. Volby v Uhrách. Z PešHi, 2. února. (C.-B.) Jan Benedek. košulovský kandidát, zvolen v Hajdu-Beszörmeny jednohlasně říšským poslancem. Z Pešti, 2. února. (C. B.) M -p. br. T i s z jel večer do Vídně podati cisaři žádost z propuštěnou kabinetu, jež byla v dnešní ministerské radě ministry podepsána. Z Vídně, 2. února. (C.-B. uh) Hr. Julin Andrássy přijel sem dnes v 10 hod. večer a zejtra o 1. hod. odpol. bude mít a udiene u cls aře. Pouliční bouře v Krakově. Z Krakova, 2. února. (C.-B.) Dnes konala se sehůze, svolaná posl. Daszynským, s pořadem »Příšti úkoly polského hnutí dělnického.« Na- vštívilo ji asi 3000 osob. Po schůzi demonstro- vali účastníci na náměstí před Miekleviczovým pomníkem, kdež posl. Daszynski měl řeč. Pokusy spáliti obraz ruskéh cara, byly policií zmařeny. Protože stráž byla holemi tlučena a kameno- vána, tasila zbraň a rozehnala zá- stupy, při čemž několik demonsírantů bylo zraněno Při srážce utrpěli jed- notliví policisté lehčí zranění.

Osobní z Ruska. Z Petrohradu, 2. února. (C.-B.) Car pode- psal dekret o jmenování ministra spravedlnosti Muravěva vyslancem v Římě. Jeho nástup- cem jmenuje se jeho pomocník Manuchin. Člen státní rady Bulygin jmenován — dle »Graždanina« — ministrem vnitra. Býval moskevským guvernérem a pomocníkem hlav- ního guvernéra velkoknižete Sergěje, po jehož odstoupení povolán do říšské rady Z Petrohradu, 2. února. (Spb. Ag.) Po- tvrzuje se, že Bulygin jmenován ministrem vnitra. Z italské sněmovny. Z Říma, 1. února. (C.-B) Ministr věcí vnějších Tittoni prohlásil v poslanecké sněmovně, že neodpovi na otázku Turotia a jiných so- cialistův, zdaž vláda pochopila svou povinnost. aby byla u ruské vlády tlumočníkem nevole odporu, kterouž vzbudily v celé veřejnosti italské řeže petrohradské. Bissoloti ohražuje se proti tomu, že ministr odpírá mu odpověděti (Veliký povyk). Odpovídaje na dotaz Pozzolina v při- čině návrhu Seipiona Borghesa na prospěch uvěz- něného Gorkého, prohlašuje Tittoni, že oceňuje šlechetné pohnutky projevu toho pro velkého ruského spisovatele, ale že nemůže znění návrhu sděliti ruské vládě, protože to mezinárodní zvyk- losti zamezují.

Z francouzských sněmoven. Z Paříže, 2. února. (C.-B.) Senát rokova dál o vojenském záko ně. Čl. I., jenž stanoví, že vojenská služba jest závazna pro každého, byl přijat. Změna, jíž mi nistr Berteaux se opřel, (aby oleové rodin byly vojenské služby prosti), propadla 205 proti 53 hlasům. Po krátké debatě přijato dalších 15 článků. Příští schůze bude z ejtra. Sněmovna rokovala o rozpočtu ministerstva o s ad. Z Paříže, 2. února. (C.-B.) Myslí se, ž vláda podá příští týden ve sněmovně předlohu o rozluce církve od státu. Posl. Flayelle poukazoval na nebezpečí, hrozfeí bavlnářskému průmyslu evropskému obchodem Spojených obcí. Francie musí proto využitkovati svou osadní državu. Ministr osad slibil k tomu příslušnou podporu a prohlásil na příslušný dotaz, že po- staráno je o ochranu francouzské neutrality ve všech ozadách, zejmena na Madagaskaru. Francouzské strany. Z Paříže, 2. února. (C.-B.) Combes, ujímaje se předsednictví demokratické skupiny senátu, prohlásil ve svém proslovu, že jest ne- zbytně třeba, uskutečníti program dřívějšího ka- binetu a vyzvati novou vládu, aby prohlásila rozhodně, že se bude opírati pouze na republi kánskou většinu. Demokratická unie sněmovn zvolila včera svým předsedou Leygue sa jenž se za bývalé vlády nejednou odloučil od většiny. Následkem toho několik členů vystou- pilo z unie a utvořili novou skupinu, jež považuje za nutno, postaviti proti reakční koalie republikánský bloe.

Hullská komise. Z Paříže, 2. února. (C.-B.) V dopolední schůzi vyslýchán kapitán Klado, jenž podal tresť zprávy Rožestvenského, jenž praví, že lod- stvo pro svou bezpečnost musilo plouti dál nemohlo přispěti rybářským lodím, jejichž škody nepovažovaly se za tak velké. Klado dokazova dále technicky, že lod »Crane« byla trefena ne- přímo, uvažoval opatření, jež stala se od vy jíždky z Revalu a proč stala se. Konečně pro- hlásil, že rozkaz ke střelbě dal admirál Rože- stvenský sám. Potom vyslýchán lodní poručík Eller. jenž precisoval své včerejší výpovědi a schůze skončena. Odpoledne vyslýchán poručík » Borodinae Šrančenko, jenž pravil, že na obrněnci nen možno považovati rybářskou loď za minonosku. Viděl minonosku, jež přiblížila se asi na jednu míli. Anglický major Kennes předvolaný O'Beirnem, vykládal, že na velkou dálku třeba ve světle reflektoru, lze považovati rybářskou lo za minonosku. Na Fournierovu poznámku při pustil, že takové přehlédnutí není možné, lze-l porovnati rybářskou loď s blízkou minonoskou. Fournier odpověděl, že tak bylo při ruském loďstvu. Norvéžský lodivod Christiansen vy- pravoval, že v noci 21. října viděl v Severním moři minonosky, jež blíže popsal. Druhý den o 3. hod. ranní viděl plouti mimo loď podobnou oně minonosce. Na žádost Manídelstam a Fromageota podal svědek bližší zprávy o formě minonosky, jíž pozoroval v noci 19. lodi víděně 21. října. Christiansen pravil, že minonoska byla obklopena rybář- skými loďmi. Norsko a Švédsko. Z Kodaně, 2. února. (C.-B.) »Ritzonova kancelař« sděluje z Christianie: V politickýeh kruzích se proslýchá, že vláda radila se o odpo- vědi vlády švédské v příčině konsulátní otázky a oprávnila st. ministra dra. Ibsena v Štok- holmu, aby sdělil vládě švédské, že norská vláda pokládá další vyjednávání za bezúčelné.

Národní hospodář. Z Vídně, 2. února. (Sváteční bur sa. Klidno. Alpinky prodávány za 520.—, 550.— Státní dozor nad korporacemi. Z Washingtonu, 2. února. (C.-B.) Justiční komise poslanecké sněmovny podala příznivou zprávu o předloze, dle níž společnosti do 1. února každého roku odboru pro společnosti v minister- stvu vnitra musí podati zprávu o výsledeleh minulého roku pod trestem zastavení jich čin- nosti. Železnice jsou z toho vyjmuty, poněvadz mají podávati zprávy své komisi pro obchod mezistátní. Veliké zvýšení cel. Z Washingtonu, 2. února. (C-B.) Jak ame- rický vyslanec v Bogotě (v jihoamerické republice Kolumbii) telegraficky sděluje, nařizeno tam zvý- šení cel o 70 proc. Roztřídění díti se bude dle zákona z r. 1886. Smlouvy obchodní. Z Berlína, 2. února. (C.-B.) V dnešní schůzi pruské zemědělské korporace rozhovořil se ministr orby Podbielski o smlouvách ob- chodních s Ruskem a Rakouskem. Dovodil, že přání říšského sněmu ve pří- čině cel obchodních byla úplně splněna, čímž zjednána byla plná jistota pro zeméděl ske země. (Bude-liž moci tak mluviti rakouský ministr vůči interessentům na této straně hranie? Pozn. red.) Oproti dosavadním po- měrům dosaženo zcela značné zvýšení cel. Činiť na př. u volů přes 1003, u koní jsou dokonce šesteronásobny. Ministr míní, že celá říše uzná, že bylo dosaženo něco pronikavého a že může býti spokojena.

Sklizeň bavlny. Z Washingtonu, 1. února. (C.-B.) Dl zprávy odhadní kanceláře odhaduje se sklizeň bavlny až do 16. ledna 1905 provedená na 9,717.693 žoků proti 7,168.381 žokům v sou- dobí loňském. Z Pařiže, 2. února. (Telegr.) Závěrečné kursy. Žito klidné, na únor 15.90, na březen 16 15, na březen-červen 16.65, na květen-stpen 16.15, pšenice klidná, na únor 23.50, na březen 23.90, na březen červen 24.90, na květen srpen 24..35, mouka klidná. na únor 30.65, na březen 30.90, na březen červen 31 35, na květen-srpen 31.60. Z Paříže, 2. února. (Telgr.) Lih klidný, n únor 46.75, na březen 45.50, na květen-srpen 44.— na září- prosinec 39.75. Z Paříže, 2. února. (Telegr.) Řepkový ole klidný, na únor 44.75, na březen 44 75, na květen- srpen 45.—, na srpen-prosinec 40.75. Z Nového Yorku, 2. února. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinov burse bylo stálé, Znamenala:, pše- nice na květen 116/s (1161/s), na čer- venec 1135/s (113.—), knkuřice na květen 501/4 (50.—), cukr (Fair Muscovados) 4/4 (4/4), bavlna, 7.45 (7.35). — Zá- věrečné smýšlení na peněžním trhu nepravidelné.

Veliká uhlářská stávka německá. Kdyby tak někdo v polovině minulého století, kdy přece bylo již z části jasno, že úzké poslání, vymezené státu teorií liberalistní školy hospodářské, bude pora- ženo, byl jen přibližně určoval státu úkoly, kterému dnes dává potřeba života — stěží by byl sklidil něeo více než úsměv. A přece jest zvrat úplný ! Nen vyloučeno totiž, že stávka ruhrská bude snad ukončena, aniž by bylo jednáno oběma organisacemi, dělnickou a podnikatelskou. že bude práce zahájena, aniž by syndikát uznal po- žadavky dělnictva. Jsou totiž cesty a prostředky. kterými majitelé dolů mohou býti donucení k uznání požadavků svých dělníků, alespoň v podstatě. Tyt prostředky má v rukou stát, jehož občanský zákon uznává dosud tak zv. volnost smluvní i co do po měru pracovního. Jak vývoj reguje tu — a hodně ostře — definice a zásady zákonů ! Jak totiž známo. rozhodla se pruská vláda podati sněmovně osnovu zákona, kterou se upravuje pracovní doba v dolech stanoví dělnické výbory, zapovídá škrtání vozů pod. To jsou blavní z požadavků. Vyšší mzdy ovšem zákonně určiti nelze; v tomto směru bude nuceno dělnictvo vybojovati svůj boj samo. Jak se zdá, spo kojito by se zatím s úspěchem částečným.

Jak »Berl. Tebl.« oznamuje, byl by totiž výbor sedmi (representanti odborových hornických spolk ruhrských) ocholen vyzvati dělnictvo k práci kdyby ministr obchodu závazně pro- hlásil, že do čtrnácti dnů podá parla- mentu uvedenou novelu k hornímu zákonu. O šem současně žádalo by dělnictvo ještě jinou záruku: že nebude žádný ze stávkářů ani z vůdců stávky prop štěn. Podmínku tuto zákonem ovšem zaměstnava- telům uložiti nelze, zde záleželo by vše na mocen- ském úspěchu vládním. Zatím ovšem jsou tyto projekty in sladi nascendi, ale není pochyby, že naleznou mocný ohlas ve veřejném mínění a také v kruzích vládních že nebudou posuzovány nesympaticky. Jak účinně stojí německá veřejnost na straně dělníků stávkujících, patrno nejlépe z toho, že dosu došlo příspěvků stávkujícím 34 mill. marek. Počet stávkujících je stále nezměněn. K zvýšení cen uhlí v Ho ním Slezsku, kterém se velmi mnoho mluvilo, dle nových zpráv nedojde. O stávce došly tyto zprávy: Z Essenu, 1. února. (C.-B.) V 18 dolech báňskéh okruhu dortmundského přišlo dnes do p áce 52.08 (z 245.957), o 1178 více než na minulou střídu. Z Bylomi, 1. února. (C. B.) Z Luisina dolu ozna- mují, že do ranní střídy nedostavilo se 2648 hor níků; o noční střídě scházelo vzhledem k zejtřejšímu svátku 3559 m. Z Brusselu, 2. února. (C. B.) Dnes obnovena do- prava kamenného uhlí a koksu do lotrinských stanie severně Cambray Saargemund, na hraničných stani cích Garwy a Sterpanich. Z Valdenburku, 2. února. (C.-B.) Horníci zaháj stávku, dostanou li do 5. t. m. nepřiznivou odpověd na požadavky poslední důvěrnické schůze a zvýšen mzdy, zkrácení práce a ustanovení důlních kontrolorů

Vzájemný obchod rakousko- uherský, Politické události posledních dnů vtiskují právě vydaným datům o vzájemném obchodu obou říš- ských polovin zajímavost tím vyšší. Není pochyby. že v Uhrách zvítězily proudy, kterým jde o uhersk osamostatnění hospodářské, proudy, které se snaž dovršiti dosavadní samostatnost politickou i neodvi slosti hospodářskou. Celní rozluka jest jednou z před- ních zásad programových strany Košutovy, která nyní de facto ovládá veřejné mínění maďarské. Vedle zajímavosti politické, dané pozadím dějů, obsahuj data o vzájemném obchodu i celou řadu význačných momentů hospodářských. Jak jsme již uvedli, činil náš vývoz do Uher v roce minulém (bez drahých kovů) 965,608.14 korun (r. 1903 912,380.097 K) a dovoz z Uhe 994.125.923 K (956,568.191 K., Jest tedy bilance roku minulého pro nás p assiv ní. V dovozu Uherském k nám hraje dovoz obilní úlohu hlavní. V minulém a předminulém roce ukazuje tento obraz. Dovezeno k nám bylo: 1903 1904 milliony

5.13 82.10 3.95 74 31 299 4002 205 297 2.02 27.96 1.86 2982 ovaa- 2.26 27.13 2.03 26 kukuřice 1.92 24.60 2.19 27 8 mouky 6.39 150.85 6.11 18041 Co do množství jeví se tedy ve všech polož- kách — až na kukuřici, jejíž dovoz následkem ne- dostatku krmiv v Předlitavsku stoupnul — pokles vývozní, při čemž ale se zračí v cenových vý- sledcích silný vzestup — největší u mouky ječmene. Pozoruhodným jest i vzestup do- vozu sladového a sice z 90.651 q v ceně 2.039 mill. kor. r. 1903 na 122.417 q v ceně 2.75 mill. kor. loni. Tento silný cenový vzestup jest jednou z hlavních příčin zvýšení ceny dovozu uher- ského k nám. K němu řadí se zvýšení dovozu do- bytčího, i zde výbradně zvýšení co do cen. Úhrnem dovozeno k nám totiž loni tažného a jateč ného dobytka 919.448 kusů v ceně 203,587.609 kor proti 922.672 kusům v ceně 188, 169.161 kor. r. 1903 Detaily této položky dány následujícím sestavením. Dovezeno bylo k nám z Uler: 1903 1904 kusů mill. kor. kusů mill. kor.

pšenice žita ječmene

jat. volů 216.413 87.22 238.951 100. 36 tažn. volů 5.300 2.01 12.460 473 9.21 jat. býků 22.040 8.19 24. 761. chov. krav 17.603 6.19 18. 682 8.27 jat. krav 20.517 5.91 29.208 odstávčat 21.186 1.01 22.897 1.10 48.55 prasat por. 331.896 5458 307.301 prasat chov. 76.744 5.52 62. 255 4.48 tažných koňů 11.344 6.92 13.491 8.23 Z ostatních položek skupiny této zasluhuje po- zornost vzestup dovozu husí ze 7.84 na 8.25 (i eo do množství) mill. K. Náš vývoz jatečného a chov ného dobytka do Uher klesl s 2.87 na 1.98 mill. K přirozený to důsledek daných poměrů. Za to ale klesl dovoz brambor z Uher k nám s 3.07 na 2 19 při vzestupu našeho vývozu bramborového o nás do Uhor z 92.575 na 230.650 K — zajímavý dotail. Dovoz chmele z Uher vykazuje 985 320 (roku 1903: 834.480 K), vývoz do Uher 3,438.400 (2,904. 300 kor. Zajímavým příznakem doby jest položka jete- lových semen. Jich dovezeno k nám z Uhe loni za 3.24 mill. K proti 6.45 mill. K roku 1903 vyvezeno od nás do Uher za 1.71 mill. K proti 0.69 mill. K roku 1903. Celní oddíl zelenin, o voce, rostlin a jich části vykazuje vůbec dovozní pokles (s 30.58 na 28.92 mill. K) a vývozní vzestup (z 10.87 na 12.89 mill. K). Dovoz mléka stoup z 4.67 na 500, zatím co dovoz vajec se téměi nezměnil (14.82 roku 1903 a 14.69 mill. K r. 1904) Za to ale značně stoupl dovoz másla (z 5.97 na 7.45 mill. K), oslabil se dovoz s ádla (s 11..61 na 8.63 mill. K) a stoupl dovoz špeku z 4.61 na 5.22 mill. K. Dovoz vína uherského klesl a 28 17 na 24.22 mill. K. Při téměř nezměněném obchodu s dří- vím klesl dovoz hnědého uhlí z Uher s 3.4 na 3.38 mill. K, zatím co klesl i vývoz kamen- ného uhlí od nás s 10.11 na 9.89 mill. korun Zajímavo je, že stoupl vývoz řezaného dřiví do Ule

z 9.88 na 12.13 mill. K. I koks jeví pokles vý vozní (s 4.44 na 3.87 mill. K), zatím co dovon železné rudy z Uher k nám stoup! (z 4.76 na 5.38 mill. K). Výmluvným jest vzestup dovozu olejů k mazání z 1.19 na 1.43 mill. K. Zajímavým jes i vzrůst dovozu papíru a zboží papírovéh z 4.19 na 478 mill. K, podrážkových kož- z 449 na 4.69 mill. K (při kleslém dovozu co do množství), jako vůbec skupina koží a kože- ného zboží vykazuje dovozní pokles co do množstv s 41.583 q na 39.554 a jen nepalrný seslup cod ceny s 17.53 na 17.02 mill. K. Dovoz pomoc- ných látek chemických stoupl z 3.6 na 4 64 mill. K achemických tovarů z 9.83 na 11.69 mill. K, zvláště následkem dovozního vzestupu škrobu, kyseliny octové a pod. Ale data obsahují ještě jiný význačný moment. Zřeli jsme, že cenově zemědělský dovoz uherský k nám neobyčejně vzrostl. Z úhrnného dovozu uherského k nám 982.98 mili. K resp. 944.98 míll. K roku 19. 3 při- padalo na: 1903 1904 mill. K zemědělské produkty . 579.18 580.06 hutní a báňské . . . 16.29 16. 84 průmyslové . . . . 349.50 386.08 Z tohoto sestavení patrno, jak silně vzrosti dovoz průmyslový z Uher k nám a jak jen nepatrně vzrostl dovozzemědělský.

Pro emancipační úsilí uberské po stránce průmyslové moment vysoce důležitý. Z úhrnného vývozu našeho do U er (903.21 mill. K r. 1903 a 949 49 mill. K 1904) připadalo na (mill. K): produkty 1903 1904 zemědělské. . . . . 65.33 70.39 hutní a báňské . . . 31.75 31.76 průmyslové. . . . . 806.12 847.34 Z úhrnného našeho dovozu průmyslového při- padalo na vývoz textilních tovarů r. 190 34068, r. 1904 345.24 mill. K a suroviny 23.17 resp. 25.62 mill. K a na oděvnictví 65.01 resp. 67 32 mill. K Jednotlivé skupiny textilních tovarů vykazuj tento vývoz do Uher (mill. K) průmysl 1903 1904 bavlnářský . . . . . 172.07 172 86 Inářský atd. . . . . 29.92 30.12 vlnařský. . . . . . 100 20 104.73 38 48 37.53 hedvábnický . . . . vývoz příze pak: bavlněné . . . . . 17.67 18.67 Iněné atd. . . . . . 2.92 3.51 vlněné . . . . . . 2.49 3.25 008 0. 48 hedvábné . . . . . Speciálně bavlnářský průmysl valných úspěchů tedy nezaznamenává. Zde také roste eman- cipační úsilí uherské nejvíce. Vývozní vzestup vyka zují: průmysl papíru (z 21.8 na 22.69), dřeva kostěný (z 22 37 na 26.18), chemický (z 137 na 14.36), železářský (z 37. 23 na 40.15), stroj nický (z 35.93 na 41.67, hlavné následkem vzrost- lého vývozu zemědělských a textilních strojů), nástrojů, hodin a p. (z 31 89 na 39.18) pokles vývozní nejeví se ani v jediné skupině Uvádíme jen hlavní data — ale i tato podávají vý- stižný a zajímavý obraz.

Národní hospodářství a dopravní politika. Ukázal jsme již opětně na lomt místě, jak vytrvale a vě- domě kráčí Německo za cílem své sjednocennosti moci hospodářské, cílem, který má přiněsti Německu hegemonii středocvropskou. Veliké fuse bankovní snaha o jednotnou dopravní polifiku, celý ráz obchod- mich nových smluv a řada význačných momentů, jež jsme na tomto místě zevrubně ocenili, dokazují ne- zvratně tento Iakt. Zajímavý příspěvek k objasnění těchto snah a vytčení jich cílů přináší „B. Tgbl.“, lis který jistě není šovinistním, který ale hluboce chápe své vážné poslání národní. Dotýkaje se okolnosti, že bude opětně jednáno v parlamentu o předloze průplavní, praví: Jest pochopitelno, že olázce této věnuje Anglie velikou pozornost. Anzlické prů- myslové kruhy chápou jasně, že se dostane prove- dením velikých průplavů německému prů- myslu na trhu světovém značného po sílení a že bude soutěž jeho Anglii tím nebezpeč- nější. Že mohla Anglie tak dlouho ovládati evropský trh železářský, toho důvod nutno zlíli v tom, že s tam nalezají ložiska rudy železné a uhlí tak blízko sebe: žádné místo není v Anglii od moře více vzdá- leno než 150 km. De facto ale těží se uhlí témě na pobřeží mořském (vzdálenost 25 km. nepadá tu vůbec na váhu). Není tedy anglické železo zatíženo doma žádnými dopravními sazbami, pro soutěž s ci- zinou padají tedy na váhu pouze náklady výrobn a dopravné námořní. V Německu naproti tomu při padá 20—50% nákladů výrobních surového želez na dopravné, v Anglii jen 9—10%, takže již násled- kem toho vyrábí se v Anglii surové železo o 10—20 levněji než v Německu. Dopravní sazby námořní, as za 4 mk dopravuje se slévárenské železo z Anglie do

Hamburku; odtamtud proniká po Labi a jeho spluv- ných přítocích na jih a východ Německa. Roku 1901 dopraveno na př. po Labi z Hamburku 110.910t cizího, zvláště anglického železa. Tuto soutěž možno vytlačiti německým železem, dostane-li se mu levných sazeb dopravních. Za dnešních poměrů nemůže všal německé železo na východě německém soutěžiti s an- glickým. Zatím, co stojí 1 t. koksu v Anglii pro že- lezárnu 14—15 sh., stojí pro vestfálský průmysl 15 mk a dopravné činí 8—8.5 mk. Kromě toho jsou rudy anglické vydatnější. Kdyby byla Mosela kanalisována. zlevnil by se koks a podporoval by se odbyt hotových tovarů. Tento průplav zvýšil by také soutěžní schop nost lotrinských a saarských železáren. Tak byla by německá soutěžnost posílena proti francouzské Francouzské železárny jsou z valné části přímo n březích veliké francouzské sítě průplavní, anebo ne- daleko ní. Tak pronikají svými tovary levně k mo a pronikly by snadno Belgií k Rýnu, kdyby nevadila německá cla. Soutěžnost francouzská bude zvýšen ještě slavbou zamýšleného chierského průplavu, kte- rým spojen bude longoyerský obvod s Antverpami

Duncerquem. Také koks má francouzský průmysl levnější. Co platí o Francii a Anglii, plati také Spojených státech. Náklady výrobní jsou i zde nižšími než v Německu. Jakost americké že- lezné rudy jest znamenitá, dopravní poměry příznivy, zvláštními parníky dopravuje se ruda po jezerech odtud velikými vagony do železáren. Tohoto po slání nových německých průplavů, skytnouti prů- myslu pžímé spojení vodní a stlačiti jeho náklady výrobní, mělo by býti v zájmu národního průmyslu pamatováno... Tolik citovaný hlas. Speciálních momentů neuvádíme. A tu nutno jedno zdůrazniti: i u nás zákonně projeklovány vodní dráhy, abyse staly nepěkným prostředkem k politickému jednání vyjednávání vlád Na potřeby průmysiu z vlády niko nepomýšlel. Zatím co Německo pevně buduje díle sjednocení národního i po hospodářské stránce, zatím co se boří celní jednola obou polovin říše a Uhry jdou za svými cíli osamostatňovacími — panuje u nás i po hospodářské stránce bezradnost, protekce. Jakě budou konce?!

Uherský zahraniční obchod 1904. Současně s rakouským výkazem zahraničného a vzájemného obchodu vydán i uherským statistickým úřadem vý- kaz o zahraničním obchodu uherském 1904. V době, kdy se úsilí emancípační co do hospodářských mo- mentů stalo v Uhrách vůdčím i v parlamentu, nutno výkazům těmto věnovati zdvojnásobenou pozornost, protože skýtají mnoho opor pro úsudek, jsou-li Uhry připraveny k rozluce. Veškerý zahraniční obchod zemí keruny sv. Štěpána činil v uplynulém roce 2632 mill. korun, jeví se tedy oproti 1903 vzestup o 64 mill. K Toto zvýšení dáno však vzestupem dovozu o g0 mill. K. Oproti r. 1903 klesl vývoz zemí těchto o 18 mill. K. Leč přes to je celkové bilance uher- ského obchodu aktivní 42 mill. K (dove- zeno bylo zboží za 1295.3 mill. K a vyvezeno za 1337 mill. K). Moment tento jest nemálo pozoruhodným Jak jsme již uvedli jest obchodní bilance celé říše r. 1904 aktivní jen 24.2 mill. K, obchod rakousko- uherský jest pak dokonce pro nás passivní 33.5 mill. K. Srovnáme-li tato data s daty uherskými, shora uvedenými, seznáváme, jak aktivita obchocu celé říše udržována značně uherskými zeměmi. Nej- hlavnějšími předměty dovozními do Uher byl texlilní tovary (30% veškerého dovozu resp. 397.3 mill. K), z čehož připadá (dle uberzkého vý- kazu) na Rakousko 384.5 mill. K. Značně stoupl oo- vez těchlo předmětů: hudebních nástrojů (++ 11.5). strojů a části jich (+ 5.5), železa a železného zbož (+ 45), šalů a prádla ( 2.9), papíru a zboží pa- pírového (+ 19 mill. K). Značnější úbytek dovozní vykazuje cukr (— 6.5 mill. K). Hlavními vývoz- rími předměty loni byly, mouka, obilí a jalečný do- bytek. Mouky vyvezeno za 199.8 mill K, z čehož (dle uherské statistiky) připadá nr Rakousk 170.2 mill. K (dle rakouské statistiky 180 mill. K.

Tšenice vyvezeno za 74.51 mill. K, žita za 29.79, ječmene za 40.26, ovsa za 26.8, kukuřice za. 28.17 mill. K, jatečného dobylka za 165.5 mill. K (z toha do Rakouska za 122.5 mill. K). Prasat vyvezeno z 53.3 mill. K, vesměs do Rakouska. Značný byl vývoz cukru (páně Böhmovy zásluhy jsou čím dále tím zřejmějšími!) a sico 41.6 mill. K. Dat uherská liší se značně od rakouských, která čtená nalezá shor. Bavlna. Počátek týdne přinesl oslabení cen po hotové i lhůtní bavlny, aby koncem týdne nastalo ve druhém směru nepatrné zlepšení. Ke dvěma momen- tům upírala se v podstatě pozornost trhu: k výsleo- kům statistíky o odsemehování bavlny a k agitaci pěstitelů. Výsledky odsemeňovací, které jsme již ze- vrubně na tomto místě sdělili, potvrdily jen opětně. že nová sklizeň americké bavlny bude značná, fakt. který i trhem i průmyslem plně eskomptován. Od- hady sklizně americké bavlny 1904—5 pohybují se nyní veskrze mezi 13,5 až 14 mill. bal. — tedy na úrovni neobyčejně vysoké a podstatně vyšší spo- třeby. Tento moment byl rozhodným pro vývoj cen

O akci pěstitelů bavlny jsme na tomto místě ohšírně a zevrubně referovali. Usiluje nyní, kdy opuštěny pů- vodní časti více interessantní než proveditelné ná- vrhy, o dvojí: o obmezení pěstěně bavlny na rok příští o 25 a c uvádění množství bavlny co možno nejmenšího na trh. Bursy těmto věnovaly pozornos malou, přes lo, že jsou nepopíratelně důkazy o úspěš- nosli, byť jen částečně, tohoto hnutí. V tomto roce obděláno bavlnou hojně půdy. S dosti značným ná- kladem uvedena bavlna i na pozemky věnované dosud pěstění jinému — není pochyby, že letos lomu tak nebude. Ale tolo pěstební zmenšení valného významu míti nebude. Ostatně: mluví zkušenosti často a často proti přeceňování podobných akcí. Hnutí sice nalezá ohlasu, ale každý pěstitel počítá se zmen- šením pěstebním u sousedů a chce těžiti z něho. Po- znatky učiněné u nás při heslech o obmezení pěstění řepního jsou dosti výmluvny, než aby bylo nulne blíže skepsi trhu oproli hnutí uvedenému zdůvodňo- vati. Následkem toho počítá se sice se zmenšením pěstebním, ale nikoli tak pronikavým, aby i př dobrém počasí byl výsledek sklizně menší spotřeby bavlny. Kromě toho postačí přebytky leloška n úhradu i větších úbytků sklizňových. Průmysl zá- padu kupuje hojně, ale za to spekulační kruhy jsou následkem událostí ruských hojně zdrželivy — okol- nost, která přispěla nemál k nevalně pevnému smý- štení. Cenový vývoj americké bavlny na trhu novo- yorském dán těmito čísly:

bavlna na leden pohotová Jeden březen kvělen 6.73 6.81 7.15 6.66 6.59 6.67 23. 7 00 6.50 6.61 6.69 6.53 24. 7.00 25. 7.10 6.70 6.78 6.84 26. 7.00 6.57 6.65 6.79 7.00 6.68 6.73 6. 70 6.80 6.87 30. 7.10 6.77 6.81 6.88 Výbor českého odboru rady zemědělské pro krá- lovství české bude konati schůzi dne 18. února o 10. hodině dopolední v zasedací síni rady zemědělské v Praze. Pořádek: Zprávy předsednictva českého odboru rady zemědělské (referuje předseda českého odboru Karel Prášek). Další zpráva o postupu akce nouzové (referent týž). Jmenování kancelářského olficiála při českém odboru. Zpráva III. komitétu o rozdělení subvencí na zalesňovánípro rok 1905 (re- ferent člen výboru dr. Bedřich kníže Schwarzenberg). Zpráva III. komitétu o vydání zákona o zalesňování holých strání a méně plodných pozemků (referent p. dr. Karel Viškovský). Zpráva I. komitétu o změně předpisů o odměňování vzorné čeledi (referent člen výboru p. Stanislav Kubr). Zpráva I. komitétu o orga- nisaci služby pro uveřejňování prognos povětrnosti (referent člen výboru p. Ant. Mohl). Zpráva VII. ko- mitětu pro záležitosti družstevní o činnosti komitétu v roce 1904 (referent předseda českého odboru K. Prášek). Zpráva 1. komitétu o postupu akce ke zve- lebení chovu skotu (referent člen výboru p. Frant.

Staněk). Pro vývozce. Roku 1906 otevřena bude v Lon- dýně velká výstava rakouská, na níž vystavovány budou všeliké vývozu schopné výrobky průmyslně, řemeslnické, zemědělské i umění Hakouska, mimo to i všeliké zajímavé pro cizinu vymoženosti Rakouska na poli osvětném i vědeckém, při tom pamatováno bude též na četné krásy přírody naší vlasti, jež budou vhodně znázorněny. Výstava, jsouc takto na širokém podkladě založena, jednak šířiti bude vědomostio nás, poskytujíc pravý obraz našeho bytí, jednak vý- robkům našim na cla prostém trhu světovém zjedná- vati odbytiště nemalého významu, kam netoliko Angli- čané za obchodem dojíždějí, nýbrž i kupci z angli- ckých osad a jiných krajů zámořských. Ústřední úřa- dy, komory obchodní a živnostenské, zemědělská sdružení, jakož i spolky ku povznesení návštěvy ci- zinců zavázaly se podporovali, seč budou, dílo toto. Dolazy a přihlášky přijímá Vývozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze II., Spálení. ul. č. 24. Sdružení pokrokového obchodnictva koná řádnou valnou hromadu v neděli dne 5. února 1905 o 2. hod. odpolední v místnostech reslaurace „Merkur“, Miku- lášská třída. Stavba vodovodu. V sezení obecního zastupitel- stva města Benešova u Prahy, dne 28. ledna l. r. ko- naném, byla stavba městského vodovodu zadána firmě Ant. Kunze, dvorního dodavatele v Hranicích na Moravě. Nový nouzový tarií. Obchodní a živnoslenská komora upozorňuje interessenty na publikaci, uveřei-