Periodikum ALTO Viewer

1

Steana 4.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

3. února 1905.

4

Císlo 34.

5 article

krále Jana a lonskě „Koledy“ (též Děd. Komenského) mohou s Procházkovými „Slunečky“ představovati nejzdárnější ukázky uměleckých snah propracovati se ryzími prostředky k duši šťastné mládeže. Kažná kniha jiného slohu, každá ve svém způsobu vítězná. Poželmané pokusy. Tam Říhovy (Tillovy) stilisované pohádky, onde celý bohatý almanach, tu zas drobná lyrika a u Prochá zky ryzí, útlá píseň. Pozlaceno vše, čísto, opravdu cítěno, vroucí i zbožné, radostí ozářeně! Utěšená říše naivní lyriky svátečního vzduchu plná. Celý život dětský veršem, a vše po celých stranách, co místo stačí, provázeno kresbami a obrazy, v nichž celá milá dětská příroda se skvěje, krajiny se dálí, dědinky a rybníky prosvitají. Výtvor spojených sil uměleckých, roztomilého vkusu Vbk.

Jan Děd Říhův Tillův

6 article

* Josef Holeček: Kanteletar. Finská ná- rodní lyrika. Svazek II. Vlastním nákladem v Praza (na Smíchově, Karlova ulice 105) 1905. Za 2 K. Svazkem Umto se dokonává dílo, které náleží k nejidcálnějším zjevům literárního našeho života. Drahocenné předmětem, vědecky i umělecky cenné slovesnou formou, vzácné nadšením, vytrvalostía nezištností práce. Napřed ohromné epos Kalevala, nyní i výbor národní finské lyriky, učiněný ze sbírky Lönnrotovy nazvané „Kanteletar““ (dcera houslí). Hlavně jsou to písně selského lidu. V I. svazku po- dáno mezi ukázkami hudebními též něco písní měst- ských. Texty při notách uvedeny oba pospolu, ž možno umění překladatelovo zevrubně sledovati i co do přesnosti melodické. Slavná a nedostižná přírodní poesie národa fan- tasií tak podivuhodně bohatě obdařeného, přichází jako na zavolanou, na pomoc unavené duši ev- ropské. Budí stále větší pozornosl badalelů a v blizké budoucnosti chystá se ji, zdá se, horlivý kult. Zá- sluhou Holečkovou nemusí tentokráte svět český če- kati na příklad ciziny. V českém překladě tu leží všechno její bohatství ve svěží kráse, jakou se ne- honosí dosud v žádném jiném jazyce „Kanteletar“ nemá místo za Kalevalou, nýbrž vedle ní a to jako původnější, přírodnější tvar finské poesie Patří celá národu, kdežto tvůrcem Kalevaly jest jednak národ, jednak Lönnrot sám. Je to lyrika, protože má cílem, ulehčiti duši. Někdy je forma zcela lyrická, zvláště pěje-li pouhými cito- slovci a slabikami bez obsahu, jako ve starožilných neniích, jindy však vyniká v této poesii lyrika velmi hutná, popisná, sytě obrazná a předmětná, při tom však duše jasně vědomé sebe a cíle svého zpívání.

Holeček Kanteletar Kaleval Lönnrotův Holečkův Lönnrot Smíchov Karlov ulice výbor národní finský lyrik

7 article

Je vzpomínková, vyprávěcí, většinou hovorná, plná hájeslovných živlů a vztahů na skutečnou situaci a život. Proto ji možno děliti na písně stavovské a obřadné, na písně věků a pohlaví. Podává v obsahu celý názorný obraz duše národní. Lidskost bchatá, hluboká, ryzí, štědrá a jemná, soucit vše- obsáhlý, láska k přírodě jako u Slovanů. Citové bo- hatství veliké. Od bolu sebevražedného až do humor posměvačného Smíšené cily velmi rády se vyskytají Znamenitý příklad bolestného humoru poskytuje píseň nespokojence s osudem na stránce 287., neobyčejně samorostlá konkrétním výrazem tragikomické nálady. Um výborný, vtip řízný a nikoli planý, neboť má vždy něco důtklivého za lubem, peprnou narážku z bolu sociálního, národního a pod. Jadrnosta hloubka povahy selského lidu toho je výmluvně vy- jádřena, tajemství síly národní je přesvědčivě nazna- čeno. Domov, rodina, spravedlnost poměru mezi člo- věkem a bohem, mír a pokoj v zemil Hlavní touhy prostých duší. Jaké bohatství vylévá cit matčin, cil dětí vzdálených! Jaký nářek pro nezdárné děti! Toho v naší národní lyrice je na div maličko. Z písní sta- vovských nad jiné jímají silou životnosti písně lovčí Ale pokladem nad poklady jsou „Ballady“. Jsou to pohádky, báje, legendy, zvířecí báje, bajky, histo- rické vzpomínky a rozmanitá směs roztomilá pestro- stí vztahů hlavně náboženských, ale i národnícha společenských. Umřel chudý čeledín a duše šla do nebe. Tuoni- ovny, ochrankyně nebožtíků, ji tam dovedly.

bůh Slovan

8 article

„Pravil Pán bůh na nebesích. svatému Pán pravil Petru: „Svatý Petře, k bráně jděle, kdo to k nám ide, pohlednětel Svatý Petr šel a přivedl chudou duší, i byla posazena za zlalý stůl. A tu Pán, velký Tvůrce, Ju- mala dobrý (l zajímavé sloučení) kázal Petru skočit do sklepa pro džbán piva a medu „ať nám duše pookřeje, a se v nebí pozahřeje. Umřel pak zlý a lakotný hospodář a šel tak do nebe. Posadili ho za stůl plamenný a pohostili pohárem vařicí smoly. Hospodář prosí čeledína za smilování, ale marně. Ještě zajímavější je „Mata- lcena a Ježíš“. A daleko snad původností nade vše vynikají báje a bajky zvířecí. Ačkoli je krásná kniha schopna vzbuditi zájem badatelů, nebyla jí překla- datelem zajisté zamyšlena žádná filologická spe- cialita, nýbrž zdroj libezné zábavy českých duší vůbec. Všecka je posvěcena pietou a ryzí rozkoší nad- šeného vydavatele, hrdinnou jeho vytrvalostí a dů- věrou ve vítězství dobré věci. Nad jiné pozoruhodna je ryzost a velikou pílí provedená vybrouše- nost české řeči, která tu rozvinula nádherné bohatství slovníkové a sílu slohu lepě jednodu- chého a pádného, znění zvonového, lahodné přiroze- nosti, řeči klassické, jaká jedině se hodí klassickému

Petr Ježíš

9 article

Vbk. předmětu. * Mistr Jan Hus, Česká kázání sváteční. Se- Brané spisy, sv. IV. Řada II. Spisy české. V novou češtinu převedl Milan Svoboda. Úvody a vysvětliv- kami opatřil dr. V. Flajšhans. Nakl. Jos. R. Vi- limek. Kázání zde obsa žená líší se od české Po- stilly nedělní stářím a velmi často i formou a obsahem. Z největší části spokojuje se Hus klidným, prostým výkladem slova božího, klada vždy důraz na správný život dle zákona Páně, ale dosud neobrací se tak ostř a zřetelně proti svým vrstevníkům, jak později. Větši- nou volný výklad vět Pisma, slovo za slovem, zřídka vybírá z evangelia heslo, o němž by promluvil obšír- * Josef Kořenský, K protinožcům. Cesta do Australie, Tasmanie, Nového Zélandu, na ostrovy Pri- telské, Samojské, Vitské a návrat Siběří. Díl II. Nakl J. Otto. Svazek zahajuje líčením Nového Zélandu, pozůstatků staré maorské kultury a moderního roz- voje, dále souostrovi Tichého oceánu a velkých ostrovů v moři Malajském a konečně návrat přes Siam, Činu, Japonsko, Koreu a Sibiř. Na četných nístech uváděny prameny, což u nás nutno k vůli úplnosti cestopis- ného díla. Kniha opatřena illustracemi a mapami. *Otakar Červinka,1848. Román a skuteč- nost z pamětí našich otců. „Libuše“, ročn. XXX V., sv. 1. Nakl. F. Šimáček. Pohnutý děj z doby na- šeho politického vzkříšení. Jevištěm je český venkov i Praha. Bystré charakteristiky, příznačný kolorit doby, trefné líčení venkovanů z let roboty na úsvitě volnosti. Pohnuté scény v Praze za památného „jara národů“, jež vzbudilo tolik bujných nadějí. Děj bystrý, vypravován poutá do konce.

Hus Svoboda doktor V Flajšhans Kořenský Otta Červinka Libuše F Šimáček Austrálie Tasmanie Nový Zéland Siam Japonsko Korea Sibiř Praha svatý . Iva

10 article

J. J. Stankovský, Oběti víry. Historick povídka z dob první persekuce v Čechách. „Matice Lidu“ roč. XXXIX., sv. 1. Nakl. F. Šimáče k. Auto zabýval se studiem doby Rudolfovy a třícetileté války a nashromáždil hojný materiál. Líčí následky nezda- řeného odporu českých stavů proti Ferdinandu dru- hému a těžké pokuty, které stihly zemi následkem chabosti panstva po bitvě u Muchlberga. Vypravování je napínavo, charakter doby názorně podán * Václav Beneš Třebízský, Královna Dagmar. Historický román. Třetí vydání. Sebr. spisy, sv. XVI. Nakl. F. Topič. Svazkem dokončeno třell vydání spisů kněze-vlastence, jehož díla se těší neutu- chající oblibě. Hrdinka románu, spanilomyslná dcera Přemysla Olakara, provdaná za kralevice dánského. ode dávna podněcovala svým zjevem fantasii básníků Také autor obestřel hrdinku poesií, nejen lidové po- věsti, ale i samě historie * Alexandr Dumas, Hrabě de Monte-Christe Přeložil Pavel Projsa, Illustroval Věnceslav Čer- ný. Díl I. Nakl. Alois Hynek. Dílo slavného romano pisce stalo se typem, jenž způsobil četné napodobe- niny. Zde více než kde jinde pustil autor plně uzdu své bujné fantasii, vylíčiv život dobrodružného šlech- tice na pustém ostrově a jeho podivuhiodné přihody. A poněvadž autor vypravuje vtipně a duchaplně, není divu, že právě toto dílo těší se stále ještě přízni nej- širších kruhů čtenářstva. * Sakura ve vichřici. Napsal Joe Hloucha. DílI. Vilímkovy knihovny svazek V. Spisovatel formou cestovního denníku uvádí čtoucího do budhistických chrámů, oslňujících nádherou, do pestrých bazarů a kupeckých krámů japonských, prožívá s ním dobu třešňových slavností, provádí jej ulicemi hlavníh

Stankovský Ferdinand Beneš Dagmara svatý . XVI Olakar Dumas Pavel Projsa Illustrovat Čer Alois Hynek Hlouch Vilímkův Čechy Rudolfov Hrabě jít Monte

12 article

města, otevírá mu domácnost japonskou a seznamuje se současnými zvyky a mravy zajímavého národa. Ukazuje mu pouinická místa venkovská, proslulá krásami přírody, zavádí jej do arén zápasníků, mezi kouzelníky, do divadel a do klášterů. Denník není nudný. Podává své dojmy, krátce ale upřímně, slohem lehkým, snadno přístupným čtenáři. * Nedostatky. (Dopis z kruhů čtenářských.) Čím dále více se přesvědčuji, že všecky naše ženské listy. žádný nevyjímajíc, jsou psány pouze pro určiitou vrstvu žen, mezi tím ce značná většina zůstává beze všeho povšimnutí. Či skládá se náš ženský svě pouze z žen advokátů, lékařů, professorů, státních úřadníků, bohatých měšťanů, jež mají mnohem více pomůcek ku prohloubení svého vzdělání, národního uvědomění i zušlechtění srdce, a z žen dělnických, jichž opět jejich odborné časopisy si všímají a jich zájmů hájí?

13 article

Kde zůstává ohled na ženy řenteslníků, malých obchodníků i továrních zřízenců, jež samy továrními dělnicemi nejsou, ale za to úplně jsou ponechány samy sobě? A přece právě ze středu těch vrstev, z venkov- ských měst a městeček vyšla řada mužů o národ za- sloužilých, což zajisté svědčí o jistém jich významu Nebylo by dílem záslužným rozšiřovati obzor právě těch žen, aby jako matky vychovávaly svoje děti, jak je nám nutně zapotřebí? Pozoruji, jak právě dosud ty kruhy jsou netečny a poměrně málo uvědoměly i vyšším snahám přístupny. Zde u nás v posledním čase pořádány častěji přednášky pražských osob po- volaných s thematem časovým, zajímavým a důle- žitým, ale vše bez naprostého účastenství do- tyčných kruhů. Jsou vždy zastoupeny t. zv. nejlepší společenská vrstva, tu a tam snad nějaký dělník, po případě i nějaký jedinec oné vrstvy, o níž běží, ale ženy naprosto chybí. Není nikoho, kdo by jim vhod- ným způsobem vysvětlil, oč vlastně jde, a jak důležito by bylo poznání v tom směru, a jak neznání se nám může jednou vymstit

14 article

Ještě něco! Pro české děti, zvláště dívky oněcl střodních vrstev není takřka dosud přiměřené knihy Až na „Bablčku“? Vše, co u nás dosud v tom směru vydáno — posledně i „Patnáctiletá“ Kvapilové i „Jar- mila“ Jesenské — ukazuje stále jen, jak se žije v těch kruzích hlahobytu, jakoby mimovolné uznání toho že jen, kdo dopřáti si může blahobytu a přepychu může být šťastným. Jak se to srovnává s pravdou stále hlásanou, že jen v umírněném nároku a požadavku je zabezpečeno rodinné štěstí? Dle mého názoru pokud jsem i dcerkou svojí přesvědčena, nepůsob podobné čtení na povahu dívek příznivě. Ostatně knihy také již zevnější úpravou určeny jsou jen pro bohatší vrstvu. Tak jeví se i v lteratuře málo porozumění pro potřeby menších lidí. Ovšem má pravidlo své vý- minky, ale těch je málo. Zvič. *Přuhled vydaných spisů českých za minulé půl- letí (1904). V seznamu minulého týdne opomenuty nedopatřením mezi vydanou prósou spisy: Václava Vlčka „Samota“ a L. Křikavy „Skrytá erotika“.

Kvapil Jesenský Vlček L Křikava

15 article

Z českých listů.

16 article

* »Český Časopis Historický« počíná novou de kadu vlastním nákladem historického klubu a v prvním objemném sešitě podává prof Goll přehled práce, vy konané v prvních deseti létech * »Naše Doba« přináší referät F. Krčkův o »Nauce Lombrosově«, o kritikách jí věnovaných a o jejím vlivu na velké problemy svobody vůle, zodpovědnost jednotlivce za své činy atd. * Ve »Věstníku České Akademie« V. Flajšhan podává zprávy nasbírané o »Předchüdeích Husovýche Sestavuje životopisná i literární data o mužích- kazate Iích, jako byli Petr ze Stupna neb Mikuláš z Rakovník o nichž se sám Hus zmiňuje. Čtenář.

Goll Krčkův Lombrosův V Flajšhan Petr Mikuláš Hus Stupno Rakovník Český akademie

17 article

Ze slovanských Histů. * Ve Varšavě zemřel paedageg polský Henryk Wernic, rodák varšavský ve věku 75 let, auton řady vědeckých děl vychovateských i povídek. pro mládež. Ztrativ zrak, ztrávil polovinu života v pra covně, kde své spisy diktoval. Polské listy uveřejnily úřadní statistiku o Velko polsce, jež pruskou vládou rozdělena ve dva okresy poznaňský a bydloštský. V prvém okresu na 1000 osob mluví 67255 polsky, 321.71 německy, 002 ma zursky, 0.17 kašubsky, 0.22 česky, 901 lužicky, O 13 norsky a dánsky (!). atd. V druhém okresu 509.38 polsky, 433.18 německy, 0.16 kašubsky, 0.05 ma- zursky, 006 česky, OOt litevsky, 0.0l norsky a dánsky atd. V celku je ve Velkopolsce 1,900.000 obyvatelů, z toho 1,20 .000 Poláků. Městaké divadlo krakovské bud letos zadáno novému nájemci. Až posud je ředitelem herce Kotarbinski. Předním kandidátem je ředitel lvovský Tadeusz Pawlikowski, jenž před šesti lety už v Krakově řediteloval. Současně bude obsazeno po K. Estreicherovi místo universitního bi- bliotekáře, o něž je silný boj. S Estreicherem odchází z Jagiellonské biblioteky zasloužilý bihlio- graf, muž, jenž řadu let ve veřejném — ťaké v diva- delním — světě hrál vynikající roli. Jeho »Bihlje- grafja Polska« je dílo monumentálné.

Henryk Polák Kotarbinski Pawlikowský K Estreicher Estreicher Bihlj Varšava Krakov Polsko Městaký divadlo mazurska

18 article

*Lvovský rusínský list »Dílo« nastoupil dne 16. t. m. 26. ročník. Před čtvrl stoletím založili »Dilo« kand. advokacie a redaktor měsíčníku » Pravdae Vladimir Barvinský a gymn. professor Damian Gladi lovič. Do roku 1888 vycházelo »Dílo« ve středu v sobotu, od r. 1888 stalo se denníkem. *»Ethnogralická společnosteve Lvově slaví letos 10leté jubileum své činnosti. Vydávalu časopis »Lud« a jiné cenné publikace. K oslavě uspuřádán bude v červnu t. r. ve Lvově sjezd pra- covníků na poli národopisném. Je záhodno, aby sjezd byl obeslán českými národopisci. Až posud z Čechů přihlásil ke sjezdu přednášku »O národopisné mapě lužických Srbů« spisovatel Adolf Černý. * Poznaňští Puláci zlratili buditele Maximiliána Jackowského, statkáře. Zemřel 90letý. Pomocí tisku i živým slovem budil vědomí národní mezi poznaňskými Poláky; byl členem všech národních institucí, zakladatelem listu »Oredowník« a m. j. * Rodný domek Ad. Mickiewicze kdysi shořel, na jeho místě je chatupa na spadnutí. Kustos Musea kn. Lubomirských Ed. Pawlowicz radí. aby chalupa byla sbuřena a na místě nasypána »Mickiewiczova mohyla« s příslušným nápisem. *»Spolek soukromého dívčího gy mnasia« ve Lvově měl třeti výroční valnou hro- madu. Gymnasium je užo třech třídách (30 + 38 + 38 žákyň). Sbor učitelský skládá se ze 14 professorů 5 učitelek. Přijmy spolku byly o 2000 K větší než výdaje. * Novinka »Dramatického dívadla« v Petrohradě »Jarní bystřina«. Láska uchvátí dívku jako bystřina, zmítá jí od muže k muži, až vynese ji na břeh — manželství. Drama vyvolalo živou diskussi a mnohé Sluwianin. výtky.

Barvinský Gladi Čecho Srba Černá Jackowski Polák Mickiewicz Mickiewiczův Lvov Petrohrad Drama Ada + 38 + 38 žákyně

19 article

Z cizích revuí.

20 article

* V „Proceedings“ angloruské společnosti v Lon- dýně uveřejňuje náš přítel F. P. Marchaní další pře- klad z Puškinova „Borisa Godunova“. Tamtéž otiskuje nadšený čechofil obsáhlý referát (s vlastními glosgami) o časopisu „Český Svět * Pařížská městská rada usnesla se vybudovali velké lidové divadlo, nákladem 412 mill. fr. o 4000 místech. Divadlo má zůstati majetkem města. Ceny míst od 50 cent. do 2 franků. * Nejen Shakespeara, i Goetha upravují si Ja- ponci dle svého vkusu. Ve „Faustu“ hraje úlohu Me- fista moderní Evropan. Markétka odpyká vinu tím. že se odvrací od Západu a podává ruku vítěznému vojínovi japonskému, jenž se vrátil právě z Mandžurie. * V revui „Reforme Sociale“ podává L. Rivičre podrobný referát o renaissanci lidových di- vadel v různých krajích Francie. K povzbuzení ru- chu věnuje francouzské ministerstvo ročně 15.000 fr * Dramatik španělský Jose Echegara y uveřej- ňuje v „Espaňa Moderna“ své memoiry, jež budí po- zornost. *Italská literatura za rok. 1904 — dl londýnského „Athenaca“ — byla početně hojná, věcně ubohá. Vědecká literatura pěstována pilně; belletrii pomohl nový podnik „Románová knihovna“, revue „Nuova Antologia“. Z řady děl vynikají obrazy z sardinského života „Cenero“ od Grazie Deleddy ; „Glí Ammonitori“ (v duchu Gorkého) od G. Ceny „Il Cavallo di Troja“ od Uga Ojettia a j. V dramate strhl palmu d'Anunzio dramatem „La Figlia di Jorio“ s nímž odbyl si triumfální cestu po Ralii. Vedle něho pěkného úspěchu dobyl A. Oriani hrou „L'Invincibile“; Marco Praga napsal „L'Ondina“, R. Bracco „Mater- nita“ a pseudonym Teresa (sl. de Ubertis) hru „Il Giu- dice“. V celku byla literární žeň chuda. Vr. Penn.

V Proceedings Marchaný Puškinův Boriso Godunov Shakespeare Goethe Faust Evropan Markétka Sociale L Rivičre Grazie Deledda Cavallo Ug Anunzio A Oriani Marco Praga Ondina R Bracco Mater Teresa Ubertis Lon Francie Český Svět Nuov Antologia Glit Ammonitori Le Figlia di Jorio

21 article

Bibliografe. * Karel B. Mádl. „Josef Mánes“, jebo živo a dílo. Nakladatel F. Topič. Sešit 29. obsahuje ná sledující reprodukce: »Lidový kroj z Teštnska«, akvarel barevná autotypie v mědi, »Z dopisních papírů- akvarel, barevná autotypie v mědi, »Záboj«, tušove kresby, světlotisk »Svatá rodina«, olejová malha, ba revná autolypie v mědi. Mimo to sedm illustraci v texlu. „Osvěty“, listů pro rozhled v umění, vědě a polilice, redakcí Václava Vlčka. Rok 1905 Svazek m Z četných prací vyjímáme článek: »Milostný román Franliška Palackého«. Dle denníku a korrespondence jeho podává Otakar Josek. * Kalendář právníků. Rok 1905. Čásť druhá. Ná- kladem V. Krausa, knihkupce v Táboře. Obvyklé seznamy a dala odborným kruhům potřebná. Nové jsou v obsahu přehled konsulárních úřadů rakousko uherských, seznam soudních tlumočníků, seznam časopisů odborných a pod. *Líteratura česká devatenáctého sto letí. Díl III. Laichterova Výboru nejlepších spisů Roč. X. kniha XXVI. Společnou prací řady povo laných sil. V Praze 1905. * Josefa Mrzenová- Trnovská Prosté mo tivy. Prosa. 1902/3. Nákladem V. Popelky v Týn nad Vltavou.

Mádl Mánes Záboj Vlček Franliška Palacký Josek V Kraus Laichterův Mrzenová Prosa V Popelka Tábor Praha Týn nad Vltava

22 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Šestý večer smíchovského »eyklu spise- vatelů«! Na ceduli »Premiéra«, původní ak tovka Viktora Dyka. Zase hra z literárního ovzduší! Zase tragický konec! Treblich je dvacet let spisovatelem. Ma svého druhu úspěch, ale není sám spokojen Zdá se mu, že stále jen seje, aniž vidí vzcházet a uznávat, co zasel. Nedostatek porozumění jej dojímá. Seznává marnost své práce! Je m žalostno kolem srdce. Připadá mu, že se mi- nul cílem svého žití. Notouži ani po hluč- ném úspěchu. Jen dva, tři, kdyby mu roz- uměli! Na téch by mu záleželo. A právě s nimi je poslední dobou v pochybnostech. Aby si zjednal jistotu, napsal sehválně slá- taninu, divadelní hru, hovfeí nejvšednějšímu vkusu davu. »Experiment!« Uhlídá, jaký bude výsledek! Jak se zachová k té prác svět, jak jeho přátelé, důvěrníci jeho život- ního díla? Je velmi žádostiv. Je právě diva- delní hodina. Dává se dnes jeho kus. Sám do divadla nešel. Čeká čoma rozechvěn na svů ortel. Konečně ! Je po divadle. Přátelé se vracejí z představení. I jeho paní byla v divadle Všecko je — nadšeno! — Velkolepý úspěch! Báječné ! Aulon tentokrát sama sebe překonal ! zní všeobecný úsudek. Potlesku nebylo konce! Obecenstv chtělo autoru vypřáhnouti koně. Treblich s ironickým povděkem přijímá blahopřejné fráse a přetvářky prázdných lidiček. Konečně oba přátelé jeden po druhém při- stupují.

Dyk

23 article

Co oni? Pověsil se jim na rty. Čeká výčitky. Byl by šťasten, kdyby mu chtěls láti . . . Co řeknou ? . .. — Příteli, odpusť, ale tentokrát, vskutku sama sebe jsi — překonal!. .. Také oni! Ortel je vyřknut. I pro ně bezcenná sláta- nina měla větší cenu, než všecko jeho před- chozí, vážné dílo. »Experiment« vykonal svou povinnost. Muž vidl už jasně. Žil vskutku marně. Je rozhodnut. Zacinkají poháry na oslavu šťastné pre- miéry. Autor má ironický připitek ke shro- mážděným. Pak se omluví na chvilku nevol- ností. A mezi tím, co společnost se baví vtipkuje, prožene si Treblich ve vedlejším po- koji kulku bezcenným mozkem. Tragický spád hry nepohnul tuze jevištěm Nejsme o tragice důvodů dost přesvědčeni. Je-li dílo života, o něž běží, opravdu tak hluboce vážné, jak se nám praví, pak samo v sobe má slly dosti, aby dovedlo k živolu připou- tati muže, třeba nepochopena zůstala součas- ností jeho snaha. Sta skvělých dokladů z dějin tomu nasvědčuje. Anebo se Treblich cenya významu své práce jen domýšli! V obou případech není pro tragiku místa. Pakli muž se přece k sebevraždě odhodlává, leží příčiny zoufalého kroku mimo dosah důvodů, jež si namlouvá. A nezbývá, než usuzovati na cho- robnou u něho disposici. A bylo by nutno pře- sunouti všecko hledisko dramaťu. Jetu ovšem také ještě — paní Marie! Velmi po- vrchní, zábavychtivé stvořeníčko. Snad ona ? .. Cherchez la femme.

Treblich Marie

24 article

Po domácí aktovce následovala tříaktová komédie Georgesa de Porto Riche »Zamilovaná«, výrobek brillantní pařížské machy. Manželé Tá- borských s panem Jiříkovským u vděčném triu mají tu spolu oč závod ti. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraja se Lotharův mumraj »Král Harlekýn« (3. čívrt. předpl.) s p. Vojanem v roli tilulní, sl. Dostalovou v roli Gisy, pí. Danzerovou, pp. Steinsberkem, Kaf- kou, Želenským a Možnou ve hlavních rolich :v úloze Colombiny vystoupí dnas pohostinsku pani Otilie Jelfnková od Národního divadla v Brně z ochuravělou pl. Benoniovou. Zejíra provedena bude Offenbachova opera »Holímannovy povídky«. v neděli odpoledne o 1/23. hod. Kovařovicova opera »Psohlavci« a večer Shakespearova tragedi »Hamlete; vstupenky na zejtřek i na neděli možno ohdržeti již dnes. V pondělí bude Smetanova opera »Čertova stěna«, v úterý Ernstův »Flachs- mann vychovatel«; Flemminga bude v něm pohostinsku hráti p. Ladislav Pech od Národního divadla v Brně a v roli školního rady Prella vy- stoupí poprvé pan Inneman. Pan Pech hráli bude ještě hned druhý den ve středu odpoledne prof. Beránka v »Jedenáctém přiká zán íe. Nově studovaná Maillartova komická opera »Z vo- nek poustevníkův« s pí. Táňou Umirovou j h. stanovena je na příští pátek.

jít Porto Riche Jiříkovský Lotharův Vojan Dostalův Gisa Danzerův Želenský Možná Jelfnková Benoniová Offenbachův Kovařovicův Shakespearův Smetanův Ernstův Flachs Flemming Pech Prell Inneman profesor Maillartův Umirová Brno národní divadlo čertův stěna

25 article

+ Lidové divadlo »Urania« v Praze —VII. Dne jest druhá a poslední pohostinská hra bosé ta- nečnice sl. Violy Villany, jež provádí tance idylové. klassické i moderní. Při prvém vystoupení v » Uranii« byly její umělecké výkony obecenstvem hlučně akla- movány. Program dnešního večera: I. »Smrt a dívka«. Směs od Czibulky. Píseň od F. Schuberta II. Intermezzo z opery »Cavalleria rusticana« III. Chopinův smuleční pochod. IV. »Lesní žinka včela.« Od R. Bergěrea. V. Tanec závojový ze »Sa- lome«. VI. »Růže z jihu«, valčík od J. Strausa — Slovní doprovod tanců na programech. Hudební čárí diriguje p. E. Starý. K doplnění večera sehrána bude se svolením správy Národního divadla — veselo hra: »Zvikovský rarášek«. Napsal L. Stroupežnický Režisér V. Spurný. V úloze Markéty, jako host vy stoupí sl. Rydlova. Ostatní hlavní role jsou v rukou dam: Košnerové, Světlé, Bitrmanové a pp Kováře Čekanského. K tomu: »Český dobrovolník a fran eouzská zelka. Komický výjev se zpěvy. Režisér v Spurný. Selku hraje pí. Hesová Guthová, dobrovol- níka p. Pražský. Začátek představení o 1/28, hodině več. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy + Z kanceláže smíchovského divadla. Dne hraje se jako 48. hra v předplacení novinka »Pre miera«, hra od K. Dyka o 1. jedn. a veselohra. »Za milovaná« od Porlo de Riche v překladu Hanuše Je línka. — Zejtra hraje se ve prospěch p. Zdrubeckéh Šamberkova veselohra »Palackého třída č. 27.e + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech Dnes braje se po druhé »Prine z pohádky«. Kou- zelná hra o 6 obrazech. Hudbu i slova napsal O. Faster. Zejtra se tato hra opakuje po třetí.

Viola Villana Czibulka F Schubert Cavalleri rusticana Chopinův R Bergěreo J Straus E Stará L Stroupežnický V Spurná Markéta Rydlův Košner Bitrman Čekanský Hesová Guthová K Dyk Porlo Riche Hanuš Šamberkův Palacký Král O Faster Praha Vinohrady Kou lidový divadlo národní divadlo Pištěkův lidový divadlo

26 article Hudba.

Hudba. + Z českého spelku pro komorní hudbu. Konce první konali se bude ve čtvrtek dne 9. února o7 hod. večerní v Rudolfině za spoluúčinkování Českého kvartetla a Fran Navala.

Fran Naval

27 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Schůze zastupitelstva Zemské ústřední jedňoty učilel stva českých měšťanských škol v král. českém. Loni provedlo učilelstvo českých měšť. škol dů- ležitou změnu ve své organisaci: položilo větší váhu na krajinské spolky, kterým dalo přímé zastoupení ve výboru ústřední jednoty, a místo valných hromad členských zavedlo schůze zastupitelstva. Poněvad za delegály do zastupitelstva volí učitelstvo pravidlem nejlepší pracovníky, skýtá tato forma úplnou záruku zdárné práce jak na poli organisačním tak národním a osvětovém. Včera konala se v Praze — v kidově měšť. školy dívčí ve Školské ulici — první schůze zastupitelstva Zúčastnilo se jí 58 delegátů, 11 členů výboru a 17 hostí. Poměrně značný počet hostí (i z venkova) svěd- čil o neobyčejném zájmu. Schůzi zahájil starosla Zem- ské ústřední jednoty p. Petr Skalický, uč. měšť. škoiy z Ústi n. Orl., proslovem, v němž vytýká, že orga- nisace učitelstva měšť. škol ukončí letos 20. rok trvání Nechce sledovati podrobně celou historii jednoty, ne- boť chystá se o ní k 20. výroči zvláštní brožura. Jen na zákon z r. 1894 ukazuje, jenž snížil základní služné pro celé čtyři pětiny o 100 zl. Usilujíce o nápravu, zažili jsme mnoho trpkostí. Starosta věnuje vděčnou vzpomínku oněm, kdož stáli u kolébky jednoly, i těm, kdož pomohli ji vzbuditi k nové činnosti. Nabáda k nové práci, bez oddechu a se zvýšenou chutí Pozdravný přípis zaslala Jednota učitelů měšť. škol na Moravě a bývalý starosta, inspektor Vlach.

Skalický Vlach Praha školský ulice Orlický Jednota učitel měšť . škola na Morava

28 article

Jednatelská zpráva konstatuje, že nejvíce starostí působilo jednotě obsazování míst na školách měšťanských. V několika případech podařilo se jednotě pomocí přálel učitelstva měšť. škol ve školních úřadech zabrániti nespravedinosti. Konkretální status, na jehož zásadách učit. měšť. škol mezi sebou se shodlo, má v budouenosti otázku obsazování míst upraviti. — Společně s jednotou moravskou vypracován návrh školního a vyuč. řádu přesně v mezích kompetenc ministerské. — Zřizování čtvrtých tříd při měšť. ško- lách uvázlo, poněvadž školní úřady (ministerstvo zemská školní rada) setrvaly na nepříznivé podmnínce povinné němčiny a frančiny. Následkem toho je ně- meckých kursů v Čechách a na Moravě 22 — českých 9. Otázce vyššího vzdělání učitelstva věnovány články ve spolkovém věstníku, svolána k úradě o ní domáci anketa, jejíž resoluce bude dnes předložena. Dle pokladní zprávy má jednota 922 členů; vystoupilo 46 a přibylo 142 členů. Přijat návrh, aby letošní členský příspěvek zůstal nezměněn v obnose 8 K. Prc příští rok zavede se jednotný příspěvek 10 K pro Ústřední jednotu i kra- jinské spolky. Každý člen obdrži také kalendář. Jed- nací řád, vypracovaný p. Krůtou, přijat s malými změnami. Provedeno rozdělení krajinských spolků na volební skupiny. Praha zvolí do správního výboru 2.

K Prc Krůta Čechy Morava Praha

29 article

Plzeň 1, Pardubice 1, Kr. Hradec 1, Tábor a Německý Brod společně 1, Budějovice a Příbram 1, Choceň Náchod 1, Mělník a Kolín 1, Jičín, Ml. Boleslav Semily 1 člena výboru Volby. Za starostu zvolen opětně p. Petr Ska- lický z Ústí n. Orlici. Do výboru ze zastupitelstva pp J. Frydrych ze Žižkova, A. Reitler z Prahy, K. Buzek z Nuslí a J. Krůta z Král. Vinohradů: za náhradníky pp. Doležal ze Žižkova, Kopta z Vršovic, Klíma z Pra- hy a Kašpar ze Smíchova; za revisory účtů pp. Ctibor z Kralup. Broj a Jonáš z Král. Vinohradů. Olázka vyššího vzdělání řešena byla na základě elaborátu ankety, který navrhoval pokrokovou reorganisaci učitelských ústavů, rozšířených o páty ročník (bez přípravky) a pro učitelstvo měšť. škol po- vinné 2leté kursy při vysokých školách. Pp. Rambou- sek, Beneš a Hecl přimlouvali se jednak za přijetí zná- mého návrhu prof. Drtiny, jednak za úplné zrušení učitelských ústavů. Pp. Kotouč, Matolín, Dyk, Fry- rych a j. hájili požadavky ankety, přejíce si, aby postaveny byly požadavky proveditelně. Ač v otá zc vzdělání příštích uč. měšť. škol byli všichni členov zastupitelstva téměř svorni, rozdělila je otázka, jak upraviti vzdělání učitelů obecných škol, z něhož učitelé škol měšť. vycházejí. Tento rozpor způsobl usnesení, aby požadavky vyššího vzdělání učitelského podrobeny byly ještě novým úvahám v krajinských spolcích.

Petr ska Orlik J Frydrych A Reitler K Buzek J Krůta Král Doležal Kopta Klím Ctibor Broj Jonáš Beneš Hecl profesor Drtina Kotouč Matolín Dyk Fry Plzeň Pardubice Králové . Hradec 1 Tábor německý Brod Budějovice Příbram Choceň Náchod Mělník Kolín 1 Jičín Žižkov Praha Nusle Vršovice Smíchov Kralupy Boleslav Semily

30 article

Další činnost Zemské ústřední jednoty uč. mě- šťanských škol českých věnována propracování detail ních návrhů zemských zákonů o zřizování a vydržo vání měšť. škol, o obsazování ředitelských a učitel ských míst na školách měšť. a o disciplinárním řádu Učitelstvo měšť. škol chce býti připraveno pro dobu. až bude zemský sněm dělný. Mimo to má se příšt výbor Zemské ústř. jednoty postarati o vzorné učebné osnovy pro české školy měšťanské; pokud možno., mají býti získány 2 typy, lotiž a) pro školy a okolím zemědělským, b) pro školy s okolím průmyslovým Obě akce, naposled uvedeně, budou provedeny ve sho dě s Jednotou českého učitelstva měsť. škol na Moravě Společnou práci s Moravany upřímně vítáme Jednota, odmítnuvši po známých nám nepřátelských projevech osobní styky s Bundem něm. uč. měšť. ško ve Vídni, našla spojence na sesterské Moravě. Vděl členstva nad límio postupem projevil také na včerejš schůzi jménem kraj. spolku ředitel Tyšler v Plzni. Stálá výstava školská v II. patře farní budový u P. Marie Sněžné na Jungmannově nám. v PrazeIl otevřena jest v sobotu dne 4. t. m. od 2. do 4. hod odpol. Ve výstavě vystaveno jest mnoho novýci pozoruhodných pomůcek učebných od našich i ci- zích firem. V síni musea Komenského tamtéž vylo- ženo je přes 80 nákladných děl ke kreslení k vol nému prohlédnutí. Vstup volný osobám dospělým fi nendborníkům) Školský spolek »Komenský« v Břevnově koná v neděli dne 5. t. m. o 3 hod. odpol. výroční val nou hromadu v místnosti spolkové »u Štraubů- v Tejnce.

Moravan Tyšler P Sněžná Jungmannův Komenský Štraub Morava Vídeň Plzeň Břevnov spolek » Komenský

31 article

Věstník učitelský.

32 article

Ve schůzi českého odboru školní zemské rady 31. ledna ustanoveni byli: na měšťanských školách: učitelkami Otila Neumannová v Černém Kostelci a Milada Mar ková v Hostomicích; — učiteli: Frant. John v Do brovicích (Ml. Boleslav) a Jos. Chalupský v Písku; na obecných školách: řídícími učitel neb správci škol o jedné třídě: Frant. Šlufka v Domaníně, Kar. Veselý v Mirochově . Váci. Krumpa v Mazalově (Třeboň), Václ. Krušina ve Vykáni (Český Brod), Bedř. Pinz v Kostelci Vrbatově a Motyčka Ant v Žumberku (Chrudim), Ant. Růžička v Libeznicích a Kr. Dudek v Klecanech (Karlín), Frant. Tichý v Něm- čicích a Jos. Rybák na Stříbrných Horách (Klatovy) Karel Kubát v Sopolech (Cholěboř), Boleslav Ždímai v Uhliřských Janovicích (Kutná Hora), Jan Ziba v Střížově (České Budějovice) a Eman. Kopecký v Ji- číně: — učitelkami I. třídy: Růžena Hornerová v Náchodě, Emila Aubeková v Roudnici, Marie Hněv- kovská a Zdeňka Hofmeistrová v Žižkově a Františka Zdobinská v Rožmitále (Blatná); — učiteli I. tr. Ant. Srbek v Železnici, Frant. Duchoň v Sobotce Bohumil Sahánek v Žitelíně, Josef Matějka v Rožda- lovicích, Rob. Honěk ve Všeborsku a Frant. Menel v Kopidlně GJsčín); Al. Hroneš v České Čermě a Jos Semerák v Dol. Radechově (Náchod), Jan Hrdlička v Kojákovicích (Třeboň): Václ. Pivoňka v Konojedech a Jaroslav Moravec v Poříčanech (Český Brod); Jos.

Otil Neumannová Milada Mara František John Chalupský Veselá Vác Krump Mazalův Václ Krušina Bedř Pinz Vrbatův Motyčka Antonín Růžička Kristus Dudek Kubát Jan Ziba Eman Kopecká Hornerová Aubeková Marie Hofmeistrová Zdobinská Srbka Duchoň Sahánek Matějek Rob Honěk Al Hroneš Semerák Radechův Hrdlička Pivoňka Moravec Kostelec Hostomice Boleslav Jos Písek Domanín Kara Mirochov Třeboň Vykáň Český Brod Žumberk Chrudim Libeznice Klecany Karlín Německo Klatovy Sopoly Uhliřský Janovice Kutná Hora Střížov Český Budějovice Náchod Roudnice Žižkov Rožmitál Blatná Sobotka Žitelín Rožda Kopidlno GJsčín Dolo Kojákovice Konojedy Poříčany Boleslav Ždímai Český Čerma Cholěboř

33 article

Štěpán v Třeboraticích, Bedř. Srb v Horních Počer- nicích a Frant. Hánl ve Vinoři (Karín): Otak. Holý ve Švihově, Vojt. Suk v Týnci, Václ. Kliment v Mla- zově a Frant. Handschuh ve Štěpánovicích (Klatovy): Frant. Paleček v Šenfeldě, Jan Špatenka v Sedletině Václav Ježek ve Vojnově Městci, Josef Kvačk v Losenicích a Antonín Linhart v Malči (Chotěboř) Bohumil Černovský v Tuchoticích a Jan Lokay v Tře- bešicích (Kutná Hora): Václ. Holub v Běchovicíeh (Žižkov); Bohumil Nešpora v Českém Heralci (Chru- dim): Ladisl. Maňhal v Blatně, Jos. Jakubal v Pode- bradech, Emil Švejcar a Tom. Šrajer v Praze, Kar Jelinek v Roudnici, Frant. Šplíchal a Bohumil Ště pina na Smichově; = učitelkami II. třídy: Josel Mettlerová v Náchodě, Bohuslava Schmidtová ve Hronově, Markyta Sládková v Rožmitále a Růžena Čaloudová v Chotěboři; — učiteli II. třídy: Boh. Tvrzský v Hradištku, Jos. Haken v Dolním Rousově a Ant. Rajmon v Rožďalovicích (Jičín); Jos. Exner ve Velké Jesenici a Frant. Havlík v Hronově (Náchodj; Frant. Kubeš v Ševětíně Třeboň); Lud. Strnad v Sad- ské (Poděbrady); Frant. Soukup v Kardašově Řečici (Jindřichův Hradec); Václ. Paleček v Těchonicích, Kar- Lukeš v Běšinách a Jos. Kořenský ve Chlistově (Kla- tovy): Jindř. Svoboda v Malešově a Bedř. Hlaváček v Uhlířských Janovicích (Kutná Hora); Kar. Pujman v Chotěboři, František Píbil v Nové Vsi (Cho- těboř); Josel Pech v Černoušku (Roudnice); Frani Hrubý a Jaroslav Bajný v Češticích (Žižkov)a Frant. Prokopec v Zábofí (Blatná) Advokát. JUDr. Adolf Nettl v Lounech oznámil, že přesídlí se do Teplie

Štěpán Srb František Hánl Holá Suk Václ Kliment Paleček Šenfelda Špatenka Ježek Kvačk Linhart Černovský Lokay Holub Nešpor Maňhal Jakubal Švejcar Šplíchal Bohumil Šta Schmidtová Sládková Čaloudová Tvrzský Haken Antonín Rajmon Exner Havlík Kubeš Lud Strnad Soukup Kořenský Jindřichův Hlaváček Pujman František Píbit Josel Pech Hrubá Jaroslav Bajný Prokopec Zábofí JUDr Nettl Třeboratice Horní Počer Vinoř Karín Švihov Týnec mla Štěpánovice Klatovy Vojnův Městec Losenice Maleč Chotěboř Tuchotice Kutná Hora Žižkov Český Heralec Chr Blatno Jos Praha Roudnice Smichov Náchod Hronov Markyta Rožmitál Hradištko Dolní Rousův Rožďalovice Jičín Velká Jesenice Ševětín Třeboň Poděbrady Kardašův Řečice Jindřichův Hradec Těchonice Běšiny Chlistov Kl Malešov uhlířský Janovice Nová ves cho Černoušek Blatná Louny Otak Toma Kara Jelinek Josel Mettlerová KaraLukeš Kara Běchovicíeh

34 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Tajemství villy „Vilém“. Vlny obecného rozruchu, jež vysoko se vzduly sensačním líčením proti vrahům uherských milenců, uklidňují se již a zájem veřejnosti počíná se obra- ceti znenáhla k jiným, neméně vzrušujícím udá- lostem, na něž kronika poslední doby nad míru je bohata. Prohlášeným výrokem učiněno zadost těžce uražené morálce a pachatelům hrůzných vražl horno- krěských diktován byl trest, jehož výměra vše- obecně uznána spravedlivou, protože také zaslou- ženou. Přes to nebude snad čtenáře zpráv o procesu právě skoncovaném nezajímati hrstka reminiscene a paběrků k němu se vzlahujících Zmínili jsme se již o neobvyklé pozornosti, vě- nované v minulých čtyřech dnech osobě bratra za- vražděného Kolomana Takácse. Kdo přílomen byl líčení, všiml sobě dojista sympalické, elegantní po- stavy gánoveckého velkostatkáře Josefa Ta- kácse, jejž kruté poslání bylo na krátko zaválo do Prahy a jejž nazval skutečně interessantní osob- ností teprve ten, kdo měl příležito-t zapřísti s nim i jen krátký rozhovor.

Vilém Takács Josef Praha

35 article

Josef Takács přibyl již minulé pondělí o 6. hod. ranní vídeňským rychlíkem společnosti státní dráhy ze své domoviny do Pruhy, bydlil až do včerejšk v „hotelu de Saxe“ a včera odpoledne odejel, roa- loučiv se srdečně se všemi úřadníky, s nimiž byl přišel do styku. Ovládá dokonale sice jenom ma- darštinu, ale obstojná znalost jazyka slovenského byla mu za líčení prospěšnou, neboť — jak se sám vyjádřil — porozuměl také jeho průběhu. Nejednou také nebyl s to, aby odolal bolestným pocitům, jimiž naplněno bylo jeho srdce a hořké slzy skrápěly jeho tvář při občasných reminíscencích na nešťastného bratra, jejž byl vrele miloval... Josel Takács pohnu- tými slovy líčil dojem, jímž působila zpráva o tra- gické smrti Kolomanově na pozůstalé členy rodiny O osudu bratrově dočell se na obchodní cestě v že- lezničním voze, při prohlížení vídeňských listů, kde zahlédl dotyčný telegram. Před domnělým svým od- jezdem do Ameriky prodal nebožtík Koloman kamen- né lomy, jež původně spravovali společně s bratrem Josefem, který nyní řídí velkostatek, řízený původně jejich matkou. Do poslední chvíle domnívali so Takácsovi, že Koloman žije v Americe a čekali již netrpělivě na zprávu jeho v pevné důvěře, že se již zařídil a že se mu dobře vede. Určitý slib v tornto smyslu jim totiž Koloman při odjezdu dal a proto tím větší bylo překvapení jejich, když i de Gánovce stihla vzrušující zvěsť o tragické smrti jeho.

Takács Sax Josel Takács Kolomanův Koloman Josef jít Gánovce Amerika státní dráha

36 article

Takács přál sobě získali z pozůstalosti bratrovy aspoň zlatý řetěz, rodinnou to památku na zvěčnělého otce Kolomanova, leč doznal po té stránce jen trp- kého zklamání. Dotazem u zastaváren pražských bylo zjištěno, že skvost onen, jejž byli zpeněžili Valešovi, je již prodán a že po kupci jeho není nej- menší stopy. .. S řetízkem zároveň vzal sobě Kolo- man při odjezdu památeční zlaté bicí hodinky, jež nyní přece dostaly se do rukou bratrových. Horno- krčský obuvník Antonín Karásek, jenž hodinky koupil. odevzdal je při udávání zločinů Valešových pražské policii, odkud putovaly k soudu a odevzdány tčchto dnů Josefu Takácsovi, jenž ovšem nahradil Karáskovi obnos, vyplacený za ně Valešovi.

Takács Kolomanův Valeš Karásek Valešův

37 article

Rodina Takácsova nepřála valně milostněmu po- měru Kolomana a neměla ani tušení, že Hanzelyova přesídlila do Čech a tam že ji Koloman navštěvuje Jeho cesty do Prahy vysvětlovali si obchodním sty- kem zvěčnělého s firmou Gregersenovou Josef Takács, jenž — jak již povědomo — spr- vuje velkostatek po otci zděděný, je ženat a žije s družkou svou šťastně a spokojeně. Kromě bratra, jenž je vojenským lékařem, má Josef Takács ještě dvě provdaně sestry v Gánovci. Jednalo se mu zvláště o to, aby vyhověl přání matky své, jež po zprávě o zavraždění Kolomana vážně ochuravěla, a přines nějakou památku na nebožtíka. Ubohá paní prosil i soud, by jí poslal aspoň kadeř vlasů Koloma nových Na hřbitově gánoveckém, kam pozůstatky zavraždě- ného byly převezeny, zbudován byl péčí rodiny nádherný pomník. Ličení porotnímu přítomen byl také bratr mi- lenky Kolomanovy, Otto Hanzely, jenž je úřad- níkem v jistém slezském závodě a jehož první cest platíla návštěvě rovu nebohě sestry, pohřbené — jak známo — na hřbitově olšanském .. Zmínky zasluhuje, že dvojnásobná vražda horno- krčská spadá datem svým právě v dobu smutně proslulou. Večer 20. dubna 1902 o 10. hodině za- vražděn byl totiž na Marianských hradbách hoteliér karlovarský Gustav Wolf, následující pondlěli os. hodině ranní usmrcena Hanzělyova a 22. dubna o 4. hodině ranní skonal také Koloman Takács rukou vrahovou. V době tedy sotva šesta třice l i hodin spáchány tedy v obvodu pražském tři vra ždy.

Takácsův Koloman Hanzelyův Gregersenův Takács Kolomanův Hanzel Wolf Čechy Praha Gánovec Olšanský

38 article

Pozoruhodnou je také okolnost, že Valeš o Wolfově skonu nemohl míti tušení v hodině, kdy se vypravi s vražedným úmyslem na Hanzelyovu, že však zločin následující rozhodně asi spá- chal pod dojmem vraždy Wolfovy, o ní tehda obšírné zprávy přinesly již pražské pondělní noviny... Náhoda chtěla ještě tomu, že všecky t vraždy vyšetřoval s. adj. p. Krouský, v jehož obvod spadalo tehda ještě dějiště zavraždění Wolfova. Neměně zajímavou drobnůstkou je okolnost, že o líčení s Valešovými zajímal se mimo jiné nemálo hornokrčský spolek „Domobrana“, jehož byl Valeš po dlouhou dobu výborem a pak také pokladnikem Dva činovníci této korporace horlivě se domáhali při- měřeného počtu vstupenek do porolní síně, ale, poku známo, neodcházeli tehda valně spokojeni ze soudni budovy. Nejpohnutlivějším, ale také nejměně zhviděnl hodným momentem ze soudních dozvuků hornokrčská tragédie byly dojista chvíle, ve kterých byly úřadními orgány za přítomnosti soudních lékařů pp. dra. Sla- víka a Prokopa vykopávány z jámy u sklenníku villy „Vilém“ detektivy a pak hrobaři pozůstatky ze havených mrtvol zavražděných milencův. I osoby nervů nejsilnějších neodolaly tehda záchvatům mdloby a měli lékaři notnou práci i s omdlévajícími úřadními zřízenci... Soudní komise vypravila se tehda z Prabr

Valeš Wolfův Krouská Valešův Prokop Vilém pondělní novina