ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e474adf0-78e8-11dc-9d13-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 40, person 46, org 6
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 3. února 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 34.
4 article
Na ranní a odpol. Histy přsdplásíi aet v Praze v adninistraei sk čtvrt lota . . . . 5 K — s dvojí donáškou nvý a. : . : 7Kok ve dlialkách . 2 K g0 na ně iſe Poštont na čivrt leta . . . . 9 K eo s drojí slellkan t lá:: . k L. Z Petrehradu, 2. února. V 8 hod 53 min. večer. (Původní telegram zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Dnes v po- ledne shrontil se Egýptský visutý most přes Fontanku, když jelo přes něj právě 90 jízdních granátníků. Most ten byl už před 2 léty uznán zvláštní komisí za nezpůsobilý pro frekvenci, právě tak jako most ani- čkovsko-černyševský. 50 granátníků i s koni spadlo do vody, rovněž tak 4 sáně a několik chodeň. Byli však skorem všichni vytažení; obětí jest tudíž málo. Na obecenstvo učinila ale katastrofa však dojem vzrušující.
Praha Petrehrad Most
5 article Buďtež varováni!
Buďtež varováni! Radil-li kdys Talleyrand „bráti vše vážně, ale nie tragicky“, tož pověstná vídeňská lehko- vážnost dělá to právě naopak. Stihne-li ji pořádná rána, jakou byla dne 26. ukrutná porážka Tiszovy vládní strany v Uhrách — zděsí a zhrozí se Vídeň v první chvili, až zuby jektá. Vidí již Košuta vítězo- slavně přerážet poslední svazky, spojující obě poloviny říše, vidí již dualismus káceti se v hrob — vzdychá a běduje jako Niobe: slovem, ber to tragicky. Avšak to netrvá než okamžik. Jen ji otrne, jen se vzpamatuje z prvního leknutí, už je tu zase bývalá frivolnost, již to neber ani dost málo vážně, nýbrž utěšuje se opět lehkomyslně, že pro ten čas to snad přece ještě vydrží a o zejtřek že netřeba se starat, ten že jest u Boha! Tak se již dnes opět officiosové vídeňšt všemi možnými bonbony utěšují. Košutovei prý si to dvakráte rozmysli, rozbiti přes noe Deákovo mistrovské dílo a domáhati se perso- nální unie. Jsou prý dobrými počtáři a vědí, jak draho by si plnou státní neodvislost svou musili zaplatit. Ba oni prý si také předloží, co by zna- menala pro Uhry rozluka hospodářská, tedy celní šraňky mezi Uhrami a Cislajtanií, a proto prý tím časem ani po hospodářské roz- luce ještě nezatouží, nýbrž přijmou vyrovnána mezi Szellem a Körbrem o památné sylvestrov- ské noci r. 1903 sjednané, jako malinu. Vždyt prý kladli původně jen podminku, aby bylo vy- rovnání v Cislajtanii parlamentem přijato
Talleyrand Košut Deákův Uhry Vídeň
6 article
Ježto však Čechové, toužíce po národním smíru ve svých vlastech, o nějž vláda Gaut- schova upřímně se vynasnažuje, již dokonale se vzdali obstrukce a činnost parlamentu rakouského, vděk tomu, již opět jest obno- vena: tož mizí i toto nebezpečí a vládě Andrássyově a Gautschově podaří se bohda navzdor katastrofě uherských voleb šťastně skoncovati svízelné to rakousko-uherské vyrovnání, čímž budou zároveň parlamentně vy- řízeny i obchodní smlouvy s cízinou a zejmena s Německem V takých růžových obláčcích krouží dnes již opět fantasie lehkokrevné Vídně, vidouc již otázku českou odsunutou obratným Gaut schem na Bärnreithrovu „vedlejší kolej“ lou- davých pražských německo-českých smiřovaček na nichž budeme akademicky se s Němci hádat o národních kuriích s právem vela, o národnost- ním rozhraničení okresů, o krajských zastup- telstvech a jiných ještě krásných německých přáních, nebráníce zatím v parlamentu vídeň ském klidnému projednávání státních nutnostl. od rozpočtu a stomillionových půjček až po ra- kousko-uherské vyrovnání a obchodní smlouvu s Německem, až posléze — zdaří-li se jakýs ta kýs smír česko-německý, budeme pospolu s ně- meckými pokrokáři a naeionály činiti proti- váhu aspiracím Maďarův, aby Vídeň byla zbavena obav, že těžisko monarchie bude z ní přesunuto do Pešti. Takými asi plány zabývají a skolébvaají se patrně tou dobou lehkovážní moderní »Talley- randové« na Dunaji, jimž bývá v rouzi ten český Franta vždy dobrý dost, aby jim pomohl vy- táhnouti zabředlou káru z měkkoly. Nuže, necht jsou pánové varováni v čas! Po tolikých a tak trpkých zkušenostech není dnes na- presto možno očekávat od uvědomělého národa českého bývalé jeho naivní důvěřivosti ochoty, jakmile páni vídeňští se octnou v úzkých a v tísní své na něho zavolají.
Čecho Andrássyův Gautschův Němec Maďarův Německo Vídeň Pešť Dunaj Gaut
7 article
»Tolik lze říci s jistotou na- p řed,« pravil dne 29. ledna t. r. poslane dr. Fiedler veřejně v Českých- Budějovicích, »že nemůže býti úkolem českých poslanců, aby na prahu této vážné doby stavěli se na stranu přívr- ženců starorakouského centra- lismu, anebo převzali vedení těch, kdož proti odlučovacím snahám uherským hájiti chtějí společný svazek říšský. Stát tento necho val se věru k nám nikdy tak, aby měl právo toho od nás žáda ti.« »Dříve« — končil řečník — musí če- skému národu dána býti bezpeč- nost, že v tomto státě bude čini- telem rovnoprávným a rovnocen- ným, že politické, osvětové i ho- spodářské jeho snahy najdou z de plného porozumění a splnění a že přiznán bude mu na veřejnou správu státní takový vliv, ja ký mu po právu náleží,« A na témž českobudějovickém sjezdu strany naší odpověděl zároveň dr. Kramář všem těm lehkovážným vídeňským »Talleyrandům«, kteři naše dočasné vyčkávací stanovisko nynější troufale vykládají si již za definitivní od- ložení zbraně obstrukční, výslovně takto: »Jestli že dr. Eppinger se ob- strukce německé nevzdává, tedy také my nesmíme se vzdáti jakého- koliv způsobu boje. Kdybychom tak učinili, seslabili bychom po- stavení své a posilili bychom po sici Němcův.« Z toho vyrozumějí snad i vídeňští oficiosové že »nebezpečí české obstrukce« ještě ni- kterak nezmizelo, ale že česká opposice byť i pro tu chvili postavila k noze zbran. sehová prach svůj v suchu«, aby mohla ve chvíli dané potřeby znovu stříleti n ostro. A kdož ví, brzo-li ta potřeba v tom ovzduší vídeňsko-německé přízně a spravedl nosti — nenadejde l
Fiedler Kramář Talleyrand doktor Eppinger Němcův ČeskýBudějovice
8 article
Či možno po všem tom, co jsme až posu v podobných kritických situacích Rakouska — tedy r. 1866, 1870 a r. 1871 zažili, tak snadno uvěřit a doufat, že konečně odstoupí od nás hořký kalich zklamání, a že politika ví- deňská po takovém vítězství košutoveňv dostane již jednou oči, aby poznala, že před vyrovnáním s Uhry nutno se dříve vy- rovnati poctivě s námi Čechy, poně- vadž tepry po náležitém usmířen národa českého, tepry vyplněním jeho spravedlivých a zákonných požadavkův, nastane v těto polo- vině říše ozdravění a křepkost sil, na místě choroby a mdloby bídné. Dojde k tomu v čas? My nevěříme. Spíše čekáme, že vídeňská moudrost osvědčí se znovu tak skoupou, zdrá- havou a neochotnou jako dosud vždy, tak že bude nám podstoupiti s ní ještě tuhý zápas a v potu tváří dobývati národu českému dobrého práva jeho do chvíle poslední: do prostřed sa- mého vyrovnávání Rakouska s Uhry. Eventualitu takou i pražský dopisovatel ví deňské „Information“ předvídá a praví zcela správně: »Výsledek uherské volební kampaně zmařil veškery naděje na provedení rakousko-uherského vyrovnání paragrafem 14. S důrazem pro- hlásili řečníci strany Košutovy poznovu, že nepřijmou žádnéh vyrovnání s Rakouskem — ač-li k němu vůbec ještě dojde — nebude-li vyřízeno parlamentem rakou- ským. Tak-li se věci mají, nuže, pak by mohla česká delegace uskuteč- nění a splnění českých požadavků v říšské radě vynutit—obstrukei Pak by nadešla pro Mladočechy chvíle, aby s vládou pořádně zaúčtoval a to tím více, ježto po zrušení Badenových jazykových nařízení vždy ujišťovali, že teprve při rozhodování o rakousko-uher- ském vyrovnání hodlají vládě presentovat své účty.« — — Tak se, troufáme, také stane ! —
Čecho Košutův Badenův Rakousko Uhry
9 article Hnutí na Rusi.
Hnutí na Rusi. L. Z Petrohradu, 2. února. 10 hod 15 min. (Pův. telegr. zvl. dop. »Národních Listů«.) Čar a obě carevny věnovali 50 000 rublů redinám raněných a za- bitých dělníků při petrohradských bouřích. Stávka v Lodi v Ruském Polsku. (Původní dopis »Národních Listů e.) Ze zdejší dělníci nevědí vlastně proč stáv- kují, napsal jsem vám hned v prvním dopisu ze dne 27. ledna. Stávka v Lodi jest v pravém slova smyslu vynucena a stávkuje se pouze proto, že i petrohradšti i z jiných měst dělníci stáv kují. Přes 70 procent dělníků bylo by ihned ochotno práci znova zahájili, kdyby se svých soudruhů neobávali. Dnes možno počet stávkují- cích směle na třicet tisíc duší počítati stávkuje všechno, chtíc nechtíc; neboť ještě vče- rejšího dne do odpoledne vyháněli i z nejmenšíeh dílen, kde jeden nebo dva dělníci zaměstnáni byli a ke stávce je nutili. Ani policie, ani vojsko v tom agitátorům nepřekáží, jen když se tiše chovají a nedopouštějí se násilnosti. Trpělivost a chladnokrevnost zdejší policie i vojska ne- možno nikdy srovnati s naší policií v Praze, když jde o udušení nepokojů. Každá tlupa stáv- kářů jedná na svoji pěsť. Jedni chtějí aby řez- níci, uzenáři a pékaři pracovali, druzí opět vrhli se na jatky a vyhnali odtud řezníky. Potom chodili po dílnách a krámech řeznických, uze- nářských a pekařských a taktéž odevšad dělníky vyhnali. V městě z toho velká panika. Každý spěchal, aby si za poslední groš koupil chleba.
Rus Petrohrad Polsko Praha
10 article
masa neb uzeniny. K večeru v celém městě ne- bylo lze koupiti ani jediné housky ani chleba. Dnes pekaři zpekli pouze již zadělané těsto a víe péci nebudou z obavy, aby jim zboží nebylo vydrancováno. Když na konec stávkáři hotovi byli z vyháněním dělníků z dílen, počali vy- háněti švadleny, modistky a konečně obrátil pozornosť svoji na bankovní domy a z těchto veškeren personál vyhnali, počítaje i úřadníky.
11 article
Ke konci vydáno heslo: Na poštu a říšský bank! Tlupy stávkářů hnaly se na obě místa, ale zde špatně pochodily, byvše odtud vojskem zahnány. O polednách rčerejšího dne přijely do Lodi zvláštními vlaky 28. pěší pluk ze Sker- něvic a pluk kozáků. Oba vyzbrojeny jako do války. Dělníci překvapeně hleděli na přibylé vojsko. Pokojné obyvatelstvo sobě při přichodu pomocného vojska z hluboka oddechlo. Veškeré státní budovy, obě nádraží, plynárna i jiné větší továrny obsazeny vojskem. Silně vojenské hlídky se projíždějí i procházejí ustavičně mě- stem. Až do večera lid všude byl kliden, pouze na některých místech ve městě udála se větsí nebo menší shluknutí, ale všude davy záhy ro- zehnány. Po 4. hod. odp. objevilo se na nárožích známé carovo prohlášení, podepsané ministrem financí, téhož obsahu, jako bylo vydáno v Petro- hradě. Okolo 8. hod. večer na rohu ulice Petrokovské a Majerovy vytlučena v cukrárně Raškovského okna, vojsko zakročilo a při roz- hánění probodnut jistý občan, nechtějící se vzdálit. Těžce raněného ambulance odvezla do nemoenice. Osobní vlaky již po poledni začaly pravidelně přijižděti i odjížděti. Doprava nákladů úplně zastavena, neboť není dělných sil. Noc na dnešek uplynula jinak docel pokojně, díky tomu, že učiněna nejrozsáhlejší bezpečnostní opatření a aby pořádek na dále porušen nebyl, má ještě dnes přijeti do Lodi jeden pluk pěchoty z některého blízkého města. Do této chvile, t. j. do 11. hod. dopoledne elektrická tramway jízdy nezahájila. Ani dnes nevyšly žádné noviny a monopolové sklady vodky na dále jsou zavřeny. Jinak jest všude ticho, jaké obyčejně před bouří bývá. Bohemský.
Majerův Raškovský Sker Petrokovský Petrahradit
12 article
Anglické zprávy o novém obratu v Rusku. Z Londýna, 2. ledna. Se dvou stran dušly důležité zprávy, ze kterých se soudí, že, jsou-l pravdivy, ohlašují konec autokratism ruského. Petrohradský zpravodaj »Slandardu« měl rozmluvu s prvým sekčním chéfem mini- sterstva justice Jermolovem. Zvěděl dle něho. že bylo mu dovoleno carovi přednášeti na sou- kromé audienci minuly týden v Carském Sělu o nezbytnosti ústavního zřízení na Rusku, že car poslouchal nadmíru pozorně a alíbil, že vezme návrhy v blahovolnou úvahu. Jarmolov prohlásil však výslovně, že ve příčině formy. jaké má býti zastupitelstvo jím doporučované carovi nepředložil žádného projektu určitého, poněvadž jednalo se mu při této příležitosti jen o to, by vyložil, seč byl, carovi otázku zásadní Jermolov dodal, že Witte jest s ním úplně za jedno a že věc ta byl také přetřásána na předvčerejš ministerské radě.
Jermolov Jarmolov Witt Rusko Londýn
13 article
Obsah tohoto sensačního interviewu nepřímo potvrzen jest petrohradským zpravodajem » Daily Telegraphu«, který přísuzuje iniciativu nikoliv Jarmolovu, nýbrž také Wittovi, který v posled- ních nedělích neunavně usiloval, aby cara pře- svědčil, že jest nezbytno se rozloučit s dosa- vadním rozháraným režimem byrokratickým. Can na to vyslechl Jarmolova, který způsobem ještě rozhodnějším přimlouval se za nezbytné přibrání lidu k poradám o situaci státu. Pokud se týče dalších podrobnosti, sděluje týž zpravodaj, že car napřed přerušil Jarmolova, procházel chví- lemi audienční síň, potom pak doporučil Jarmo- lovi, by své návrhy napsal. Jarmolov tak učini ve formé ukazu Wittovi, jako předsedovi státní rady. Car prohlédnuv tuto listinu, podepsal ji. V ukaze tom ukládá se Wittovi, by neprodleně předložil vhodné návrhy- Bezprostředním následkem nového kursu bude, dle jmenovaného zpravodaje, neprodlené propuštění Trepova z hodnosti generálního guber- nátora petrohradského. Trepov dostane velitelstv v Mandžurii. Také propuštění zatče- ných literátů jest otázkou něko- lika dní.
Witt Can Jarmolův Jarmolov Daily Telegraph
14 article
(Tuto zprávu nespolehlivých list anglických dlužno, leda až na větu poslední přijímati s největší reservou, zvláště když sdě- lení, dnes officiálně z Petrohradu telegrafované. nezdají se nasvědčovati přesnosti její. Pozn. red.) Továrnické dobrozdání dělnické stávce. Z Petrohradu, 2. února. (C.-B.) V dobro- zdání zdejšího továrnického spolku praví se - 1. O obecných požadavcích jako: 8hodinné práci, účastenství dělnietva při stanovení cen úpravě vnitřního pořádku průmyslových pod- niků, o zrušení trestu pro opomenuti práce stávku nelze jednati, ale předloží se ministru financí, aby o tom záhy zákonně rozhodl. 2. Nesluší se konati rozpravy s dělnietvem před obnovením práce. 3. Shromáždění uznává, že dělníci byli strženi do nynějšího ruchu vnějšími. ne hospodářskými přičinami, konstatuje jedno- hlasně, že vzájemného rozhořčení není a proto chce vyhověti dělnictvu v těchto kusech: Opomenuti práce nemá se trestati. Nebude pátráno po původcích a vůdcích stávek a ne- učiní se proti nim nijakých opatření. Budou se sbírat příspěvky pro dělnické rodiny, poško- zené 22. ledna a nebude se dělati rozdilu mezi dělníky, kteři přidali se ke stávce samoděk těmi, kdo k ní byli donuceni. Shromáždéní usnesli se nečiniti precedence, pokud týká se výplaty mzdy, avšak potřebným poskylne se nesplatná podpora.
Petrohrad
15 article
Dva návrhy-
16 article
Z Petrohradu, 2. února. (C.-B.) Za příčinou zejtřejší gubornské schůze šlechtické kolují mezi šlechtou dva návrhy: konservativný se 122 podpisy, jenž trvá na úplném zachování samo državí a liberální, jenž žádá aktivnou organi saci politické svobody v Rusku na základé lido- vého zastoupení. Avšak — praví se v tomt návrhu — vláda nemůže svolati zástupce lidu, dokud nevypracují se předem základní zákony
Petrohrad Rusko
17 article
v drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 6 cddpoladní . . . za žh Ve úlialkách na veskově ranní číslo. . . . . . . . 10h cdpslední . . . . . . . . 3k Inserá ty platí ze hetové papřea Předplacení a lnserty přijiná sěmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházelí se těž redakee tla kárna s Gxpsdlce „Národnich Liste Rukopisy se navracejí
18 article
jež ustanoví složení a zařízení lidového zastu- pitelstva a práva jeho členů. K tomu třeba zvláštní přípravné práce. Na druhé straně není možno zůstaviti zemi dále v nejistotě a zmáha- jícím se rozčilení. Je žádoucím bezodkladný zá- sadný projev trůnu ve formě manifestu nebo carského reskriptu, v němž by se vyslovila mocnářova vůle, změniti státní pořádek a povo- lati volené zástupce lidu. Důležito by bylo udati čas, kdy car svolá lidové zastupitelstvo, aby Rusko mohlo připraviti se na přijetí nových zařízení. Zároveň třeba vypracovati hlavní zá- sady pro lidové zastupitelstvo a nejbližší násla- dující reformy. Práce ta mohla by se svěřiti zvláštní vládní komisi. Jen carský projev o tom a dosazení této komise mohly by zjednat upo- kojení, posíliti důvěru k vládě a naplniti všecky poddané vděčností a nadějí na lepší bu- douenost. H. Gorký na svobodě. Z Petrohradu, 2. února. (Spb. Ag.) Martin Gorký propuštěn na svobodu.
H Gorká Gorká Rusko Petrohrad Aga
19 article Uklidnění v Petrohradě po earových
Uklidnění v Petrohradě po earových slibech. Z Petrohradu, 2. února. Po přijet deputace dělnické carem a p roznesení jeho slibů mezi dělni- ctvem nastalo ve všech vrstvách patrné uklidnění. Proslýchá se, že car dal právě svůj souhlas ku svolání vynikajících občanů ze všech částí Ruska, aby slyšel jejich mínění otázkách reformních. Na rozkaz carův propuštěn byla právě velká většina z atče ných vůdců dělníctva. Pomsta námořníkova za prolitou krev příbuzných. Z Petrohradu, 2. února. Ruský námořník, jenž za nepokojů petrohradských dýkou probod jednoho důstojníka, byl vojenským soudem včer odsouzen k trestu smrti. Při výslechu udal, že čin svůj spáchal z pomsty nad tím, že při ne- dělních bouřích petrohradských bylo několik jeho přibuzných, a mezi jinými také jeho bratr, zastřeleno. Audience dělníků u cara a stížný list.
Petrohrad Rusko
20 article
Z Petrohradu, 2. února. Soudí se, že k roz- hodnutí carovu, přijmouti deputaci 34 dělníků. nemálo přispěl stížný list dělnictva, adresovaný generálnímu guvernérovi Trepovovi, generál- nímu pobočníku Rychterovi a jiným osob- nostem. V listu tom se praví: »Vládní prokla- mace k dělnictvu, uveřejněná po událostech petro- hradských, va které slibuje se pečlivé prozkou- mání otázky dělnické, měla za účel pohnouti nás k opětnému zahájení práce. A co dále? Byli jsme oklamáni. Nyní jsme zatýkání jak ve svých domovech tak v dílnách. O osobní své nedo- tknutelnosti a svých právech čteme sice na ná- věštích na ulici, avšak ve skutečnosti dějes opak. Vláda věrolomným způsobem porušila první podmínku, za jakou možno opět práci se věno- vati. Následkem ustavičných a nových zatýkání nemohou dělníci klidně jili za svou prací. Kde zůstává slibená ochrana osoby a práv? Odpo- vězte! Neboť jedině vládní prohlášení ve formé okamžité odpovědi může nás uklidniti. Pode- psání dělníci petrohradských továren a dílen. V Kongresovce. Z Varšavy, 1. února. (C.-B.) Varšavsko- vídeňská železnice je střežena vojskem. Doprava zboží z Vídně sem je zastavena. Všecky kan- celáře zkrátily pracovní dobu. Finanční operace skoro úplně uvázly. Policejní šef dal strhnouti policejní vyhlášky ve všech ulicích a ruské ná- pisy a vyhlášky zabaviti. Policejním agentům nařízeno, aby si všimali zvláště proklamací. Z Kališe, 2. února. (C -B.) Od včerejšího poledne je zastavena práce ve v šech továrnách. Také noviny nevyšly. Ze Lvova, 2. února. (C-B.) Několik set dělníků a studentů uvažovali dnes o událostech v Rusku, zejmena ve Varšavě. Pokoj neby! porušen-
Rychter Pokoj Petrohrad Varšava Vídeň Lvov Rusko Trepov
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z obležené pevnosti. Poslední chvíle v Port Arturu. Odvážný francouzský korrespondent Marce Semette, vyslaný na bojiště pařížským denníken „Matin“, pokusil se už na podzim proniknout japonskou blokádou do obležené pevnosti Tehdy však byl na cestě lapen japonskou hlid kou a byl rád, že nestihl jej za to těžší trest. Poručeno mu, aby se vrátil do Čifu. Podotknout třeba, že „Matin“ není z listů, Rusku právě tuze nakloněný ch. Ale francouzský novinář se nedal od strašiti. Naleznuv si stejně podnikavého kollegu amerického novináře Emersona, použil mlha vých dnů a vypravil se na džunce a šťastně pro nikl do obležené pevnosti. Hodil se tu právě ke dnům posledním .. Velitel lodi „Odvážný“, admirál Loščinskij. nepověděl panu Semettovi mnoho nového. Na- opak bylo viděti, že váží každé slovo. — Baltické loďstvo že je ještě v Libavě? Vida! Vida!... Nebude moci uraziti víc než 8 mil za hodinu, v nejlepším případě tedy při- bude v prosinci... Kdo vi, nenastrojí-li mu Ja- penci na cestě nějakou pasí? Jen námořník do- vede pochopiti všecku obtiž tak vzdálené ná- mořní cesly. Doufejme, že všechno půjde dbře... Ale ty dálky, ty dálky! Semette vyslovil přání, že by rád promluvi s admirálem Úchtomským.
Artur Marec Semette Emerson Loščinskij Semett Úchtomský Rusko Libava Matin
22 article
Mrazivé mlčení... Semette pochopil, že provedl hloupost. — Uchtomskij očekává soud nad sebou. Admirálu Vitgeftovi bylo poručeno, spojiti se za každou cenu s vladivostockým loďstvem Uchtomskij po smrti Vitgeftově, přejav velení vrátil se proti rozkazu do Port Arturu ... Semetí odevzdal své doporučující listiny generálu Stesseljovi. Generál ho přijal. — Co je nového? — Japonci dobyli Ljaojanu, generále. — Jakže? Ljaojan? Cože? Ne, to je ne- možné. Jak se lam Kuropatkin octl? Nám se řeklo, že se blíží... Doufali jsme, že ho dnes nebo zejtra spatříme... Nač tedy ještě máme doufat? Nač? Generál prudce chodil po pokoji. Jeho vzezření bylo strašlivé. — Kolik lidí bylo u Ljaojanu? Míň než Japonců? —Síly téměř rovné, generále ... — A přece naši ustoupili? Co se to děje A co baltická eskadra? — Vypravuje se. — Kde je ted? — V Libavě, generále, — V Libavě? V Libavě? — vykřikl ge nerál, chytiv se za hlavu. — V Libavě! Bože co nám zbude, než dostati se jednoho krásného dne do Nagasaki jako zajatci! Vždyť už ne- můžeme déle odolávati... Nemáme nábojů ! Stačí ještě na jediný útok. Nemáme pum urči- tého kalibru. To je hrůza! Jsme odhodláni, bi se do konce, a teď nemáme ani naději na zá chranu! Můžeme už jen leda oddálit kata strofu . .. A generál, prudce přecházeje, opakova stále rozechvěným hlasem: „Ljaojan. ..“. „V Li- bavě!.. Hrdina portarturský usedl těžce do křesla vedle psacího stolu. Sevřev rukama hlavu, za díval se na jediný bod, jakoby měl vidění ... Zatajili jsme všichni dech: před námi by Titan, na něhož se svalila hora ... Stesselj stále věřil, že pomoc přijdese strany souše i moře. A pojednou všechny naděje se sřítily!
Vitgeft Semetí Stesselj Japonec Port Artur Libava Nagasaki Titan
23 article
Téhož dne pozván pan Semefte ke gene rálovi na oběd. Byly přítomny i dámy, žena i dcera Stesseljova. Oběd, spartansky prostý: chléb ze rži beefsteak z koňského masa, rybné konservy. rýže, švestky. Nápoje: chlebový kvas a čaj. Obědvalo se s doprovodem „bilevn hudby“. Bylo slyšeti výbuchy, hvizd granáto- vých střepů. Nedaleko kdesi praskla puma. Z okenjí delny sypou se střepiny skla. Paní Stesseljová zavolala sluhu a klidné jakoby se nic nestalo, poručila vše sméstí. Slečna Stesseljova s úplným klidem nalé vala čaje. — Už tomu přivykly! — vysvětlovaí s úsměvem generál. A obrátiv se k ženě, dodal — Budeme musit zalepit okno papírem
Semefte Stesseljová Stesseljův
24 article
To už nám po třetí rozbili okna. Nestojí za to. dávat je znova zasklít... Co hořkosti znělo v těch prostých slovechl Deset minut po obědě byl generál Stessel na koni. Jel obhlížet hradby. V pevnosti byla veliká zásoba vodky, byl by jí stačilo na rok, ale na rozkaz generálův ne vydáváno jí vojsku. Důstojníci za to měli hojnost vodky, likéro i šampaňského. O smrti mluví se v Port Arturu jako o ně čem, co nestojí ani za řeč. — Dnes byl zabit X. — hlásí někdo. — Ah? A to je všechno . Semette seznámil se také s generálem Ba- lašovem, v jehož rukou byla soustředéna všecka zdravotnická opatření pevnosti. O „svých“ skladech a o „svých“ nemoe nicích mluví Balašev rád a s jistou hrdostí. Na sestě k nemocnici viděl francouzský no- vinář náslodující výjev: Mladá dívka uči se jizdě na velicopeduza pomoci mladého důstojníka. Tu, tam dopadne granát — vybuchne. Zvedl se prach, třísky litají na všechny strany, ale mladí lidé klidně dál se věnují své práci. Po kolejích, nedávno položených, jede malý vagon s náboji. Je ze zadu tlačen vojáky v předu zapřažen krásný kůň. Až neobyčejně krásný! Novinář je u vytržení. — To je kůň z círku! — vysvětluje Ba- lašov — Za rekvisice koní sebrali majiteli cirku
25 article
všechny koně. Každý po 2—0000 rublů. Ma- jitel cirku se hořem zastřelil .. Semette a Balašov došli k velké, těžké bráně. Nad ní terassa s praporem Červeného kříže. — Podívejte se na panorama s terassy! — vybízel generál... Už se dlouho odsud nebu- deme dívat! — dodal melancholicky. Hned po těch slovech ohlušující výbuch. Z massivné brány sype se kamení. Semette a Balašov vešli do skladiště. Stolní i kuchyňské náčiní, nábytek, pokrývky, vata, obrazy atd. Všeho získáno rekvisicí. — Když jsem přibyl do pevnosti, nebylo ničeho. Skladiště byla prázdná a už byla válkal Představte sil V jiném skladě zásoba berlí, umělých nohou, rukou. Dále skladiště vozů. Občanům sebrali vozy, kočáry, bryčky, vše předělali n vozy pro raněné. A konečně — dílna rakví ... — Mám jich denně 80 kusů v zásobě — zasmušile kývá generál. A ještě to nestačí . .. A generál v zamyšlení vedl hosta ještě do kasemat. Balašev je přizpůsobil za nemocnici pro koně. Raněné koně léčili ee nejpečlivěji: vždyť to byla poslední naděje. Vědělo se už dávno, že nadejde chvíle, kdy kousek koňského masa bude pochoutkou, drahou pochoutkou. A chvíle teď nadešla. Jízda zrušena. Kozáci zařazeni do pěcholy koně odvedeny — k řezníku! Smutně loučili se kozácí se svými koniky. — Než tíha posled- ních chvil obležené pevnosti i ten odpor v nich B. P. zlomila ...
Semette Balašov Kozák Ma