3
masthead
26. května 1901
5
article
Stolz Ant., dr., Král. Vinohrady. Strnad Josel. dr-
Dejvice. Skalička Vlad., dr., Praha. Skrbek Josel, dr.
Praha. Smutný V., dr., Praha. Safian, dr., Lvov
Sedláček Ladislav, dr., Praha.
Šaroch Václav, dr., Stará Boleslav. Šel V., dr.
Plzeň. Štěpánek J., lékárník, Král. Vinohrady. Šmakal
V., dr., Velké Čakovice. Šusta J., řed. panství, Král.
Vinohrady. Šoreys J., dr., Mnichovo Hradiště. Štěrba
Fr., Pečky n. dr. Šamberger F., dr., Praha. Štěpán V. -
dr., Mělník. Šťastný Jaroslav, dr., řed. nem., Praha,
Švejda J., lěkárník, Praha. Solfn J., prol., Praha.
Šlechta J., dr., Podivín. Šupík K., dr., Slaný. Švácha
Václav, Kutná Hora. Šollar Fr., dr., Hromnice u Plzně.
Špička H. J., dr., Plasy. Šnejdárek Fr., dr., Praha.
Švejda J., dr., Jemnice (Morava). Šedivka J., zvěro-
lékař, Slaný. Šťastný J., lěkárník, Praha. ŠimůnekJ.
dr.. Smíchov. Šebor Fr., Praha. Šrámek A , lékárník.
Libochovice. Šlajmer Ed., dr., Lublaň Šimberský J.
dr., Kladruby. Sebor G, ing. chem., Král. Vinohrady.
Stolz
doktor
Král
Strnad Josel
Vlad
Skrbek Josel
Lvov Sedláček
Ladislav
Šaroch
Štěpánek J
Šust
Štěrba
Šamberger
Štěpán
Jaroslav
Švácha
Šollar
Špička
Šnejdárek
Švejda
Šimůnekj
Šebor
Šrámek
Šimberský
Ing
Dejvice
Praha
Stará Boleslav
Plzeň
Velká Čakovice
mnichův Hradiště
Mělník
Podivín
Kutná Hora
hromnice u Plzeň
Plasy
Jemnice
Morava
Slaný
Smíchov
Libochovice
Lublaň
Kladruby
Šela V
Pečky můj
Švejda J
6
article
Švehla K., dr. Kostelec n. Ori. Štolba Fr., prol.
techn., Praha. Šimerka Č., dr., Letiny u Blovic. Šimsa
Jan, dr., Krč. Šťastný Václav, dr., Praha. Štýbr Jos.,
dr., Alleghany City, Pa, Amerika. Šafařík Vojť. , Ph. dr.
prof. v. v., Král. Vinohrady. Šebor Jos., dr., Praha
Sule Josef, učitel, Chrudim. Šmidrkal. Fr., dr., Roud-
nice. Šimandl Fr., dr., Roudnice. Šule Karel, dr.
Michálkovice, rak. Slezsko. Švehla Antonín, statkář
Hostivař. Šašecí Otto, prof., Telč (Morava). Štika K.
dr. Praha. Šimek Fr., dr., Č. Brod. Šedivý Emil
Ph. mag, Praha. Škarvan V., dr., Mochov. Švehla K.
doc., dr., Praha. Šubert Ed., dr., Německý Brod.
Šula Jaroslav, Praha. Šebek Ant. MUC, Praha. Šo-
hajevič, MUC., Král. Vinohrady. Štýbr Ot.. Smníchov.
Švacha Jos., dr., Král. Vinohrady. Šob Jos., dr., Ku-
kleny u Hradce Králové. Šoreys Fr., dr., Praha. Šl
Jan, MUČ., Praha.
Tálský Jindř., dr. Turnov. Tlustý František, d
Švehla
doktor
Ori
Štolba
Šimerka Č
Šimsa
Jan
Václav
Štýbr
Šafařík
profesor
Král
Šebor
Josef
Šmidrkal
František
Roud
Šimandl
Karel
Antonín
Šašecí
Šimek
Emil
docent
Šubert
Šula
Jaroslav
Šebek
MUC
Otakar
Švach
Šob
Tálská
Kostelec můj
Praha
Letiny
Blovice
Krč
Amerika
Praha Sula
Chrudim
Roudnice
Michálkovice
Hostivař
Telč
Morava
Č . Brod
Mochov
německý Brod
Hradec Králové
Turnov
Alleghany Cita
šl Jan
Kuklít
7
article
Hospozín. ThomayerJosef, prof. dr., Praha. Trojan Jan
prof., Chrudim. Tichý D., dr., Přerov. Tomek Jos.
dr., Vysoké Mýto. Tůma Frant., dr., Mořina u Bud
ňan. Tůma Karel, dr., Svijany Podolí. Thon K.
PhC., Praha. Tesař K., dr., Čáslav. Tomášek A. dr.
Vinohrady. Tobrmann Jos., dr., Dolní Kalná. Trune
ček K., dr., Praha. Tobek Václav, dr., Vysoké Mýto.
Turinský Jiří, dr., Praha. Tietze, A., Peruc. Tesa
Jos., gymn. prof., Praha. Tůma Jos., dr., Praha.
Tietze Ant., Peruc. Tengler Jos. dr. Třemošná (za' spolek
čes. lék. v Plzni). Talko J. dr., Lublín (Polsko). Tlamka
M., dr., TTábor. Tomášek V., dr., Koryčany (Morava)
Taufer Jos., zvěrolékař, Val.. Meziříčí. Treybal Rud.
Plzeň. Tilšer Fr, prol. v. v., Praha Trakal Jos., dr.
ředitel Strakovské akademie, Praha. Tomáš Jaroslav
dr., Nová Paka. Theurer Jos., Ph. dr., prof., Příbram.
Tomášek Václav, dr. Žižkov. Tachecí Ant. MUČ., Vi
nohrady. Tobiášek St., MUC., Praha. Tichý Jos., dr.
Trutnov.
Ullmann R., zvěrolék., Ml. Boleslav. Ullrich .
dr., Praha. Urban B., dr., Sadská. Urban Vl., inžen.
chem., Král. Vinohrady. Ullrich K., dr., řed. ústavu
chorom., Kosmonosy. Urbánek Václ., statkář, Drahe-
lice u Nymburka. Uzel Karel, MUC., Praha. Urbánek
Ot., dr., Praha.
profesor
doktor
Trojan
Jan
Tomek
Tůma
František
Karel
K Phc
Tesař
Tomášek
Vinohrady
Tobrmann
Tobek
Jiří
Tietz
Teso Jos
Tengler
TTábor
Taufer
Treybal
Tilšer
Tomáš Jaroslav
Tachecí
Tobiášek
Ullmann R
Ullrich
Urban
Král
Urbánek Václ
Uzel
MUC
Urbánek
Otakar
Hospozín
Praha
Chrudim
Přerov
Vysoký Mýto
Mořina
Buda
Svijany Podolí
Čáslav
Dolní Kalná
Peruc
Třemošná
Plzeň
Talca
Polsko
Koryčany
Morava
Val
Francie
Nová Paka
Theurer Jos
Příbram
Žižkov
Tichá Jos
Trutnov
Boleslav
Sadská
Kosmonosy
Nymburk
Trakal Jos
Strakovský akademie
Urbana B
Lublín
MUC
8
article
Valášek Václav, profassor, Mladá Boleslav
Verich Frant., dr., Karlin. Vyčita! V., dr. Ko
pidlno. Veselý Vojt., dr., Kutná llora. Vodňansky
M., dr., Praha. Veselý Ant., doc. dr., Prahn. Vesselý
Karel, dr., Dol. Beřkovice. Veselý Fr., dr., Brno
Vejnar J., dr., Jilemnice. Vlasák E. dr., Král. Vino-
hrady. Vrba K., Phdr., univ. prof., Praha. Vondrovie
J., dr., Poděbrady. Vitáček V., dr., Beroun. Vlk Ferd.
dr., Kolín. Vostrčil V., dr., Král. Vinohrady. Velich
A., doc. dr., Praha. Vítek Eug., Praha. Vacata L.
zvěrol., Praha. Vokoun Jos., dr., Kosmonosy. Vlk
Th, dr., Kroměříž. Völker Ot., dr., Praha. Výmola
K, dr., Praha. Věcbet Jiří, dr., Choltice. Váter
Kamil, dr., Praha. Vejlupek Josef, dr, Zásmuky.
Vaňba J. J., Brno. Vlasák Č., dr., Plzeň. Votruba
Fr., drl, Praha. Vyskočil Ant., prol., Jičín. Votoček
Emil, doc. chem., Praha. Vaněk Ludvík, JUDr.
Praha. Veselý Vítězslav, dr., chemik, Král. Vino
hrady. Voldřich Josef, PhC., Král. Vinohrady
Vorlický Jan, dr., Praha. Veverka Josef, dr., Praba.
Vacek Bob., dr., Velké Meziříčí (Moraya). Vesely
Jar., inž., Král. Vinobrady. Vorlíček Al., dr., Kostelee
n. L. Vyšín V., dr., Praha. Vojtěch J., PhC., Praba
Vytopil Č., dr., Ždánice. Vosátka Jan, dr., Kosová
Hora. Vítuj Matěj, dr., Praha. Valev Vasil, ph. kand.
Praha. Velich Fr, architekt, Praba. Vyšín Vojt.
prof., Plzeň. Vohryzek V., dr., Pardubice. Vicovský
Emil, dr., Praha. Votoček Otok., dr., Praha. Vávra
Ant., prof. na české technice, Praha. Vanýsek, Rudl
dr., Praba. Völker Otomar, chemik. Kolin. VanelJ.
inž., Smíchov.
Valášek
František
doktor
Karlin
Vyčita
ko
docent
Prahn
Karel
Vejnar
Vlasák
Král
Vrba
Phdr
profesor
Vitáček
Ferd
Vostrčil
Velich A
Eug
Vacata
L zvěrol
Vokoun
Otakar
Jiří
Kamil
Josef
Vlasák Č
Votruba
Antonín
Votoček
ch
Vaněk
Ludvík
JUDr
Vítězslav
Phc
Vorlický
Jan
Veverka
Praba
Vacek
Bob
Ing
Vorlíček
Al
L Vyšín
Vosátka
Matěj
Velich
Vyšín
Emil
Vávra
Vanýsek
Völker
Vanelj
Mladá Boleslav
Kutná llor
Praha
Dolo
Brno
Jilemnice
Poděbrady
Beroun
Kolín
Kosmonosy
Kroměříž
Choltice
Zásmuky
Plzeň
Jičín
Velká Meziříčí
Ždánice
Pardubice
Smíchov
Moraya
Valevy Vasil
9
article
Wagner B., okr. zvěrolékař, Cáslav. WeyrB
řed. cukrov., Předměřice n. VIt. Woldřich J. V., Plidr.
Praba. Winternitz, dr., Gotčův Jeníkov. Weyr Ed-
prof. české techniky, dvor. rada. Wurzinger B., dr.
Budišov u Třebíče. Wald Fr., chemik, Kladno
Wachsmann K., dr., Praha. Wachsmann Al., dr.
Praha. Weigner K., dr., Praha. Weis! M., dr., Praba.
Wobr Fr., dr., Trenčin-Teplice. Wurm Fra, řed
reálky, Rakovník. Wiesner K., dr., Kouřím. Wierz-
howski Vl., dr., Bedzin (Polsko). Weidenhofer Em.
dr., Praha. Wicherkiewicz, prof. dr., Krakov. Wotava
Ludvik, ryt, dr., Falknov nad Ohří. Wassermann
Max, dr., Meran (Tyroly). Wirth Fr. J., dr., Smíchov.
Weiss Jos. Jul., maj. chem. lab., Praha. Wachhola
Leon, prof. dr., Krakov.
Zasucha V., dr., Jedrzejów (Polsko). Zítek Fr.
dr., Brandýs n. L. Žáveský V., dr., Kladno. Zeman
A., dr., Hostouň. Zenger K., prof., dvor. rada, Praha.
Zdeněk Jar., prof., Král. Vinohrady. Zahradnický Fr.
dr., Něm. Brod. Zajíček As, dr., Praha. Zapletal Jan.
dr. Morkovice (Morava). Zieliáski Ed , dr., Varšava-
Zbořil Cyrill, dr., Přerov. Zelenka K., dri, Police
n. M. Zahradník Karel, Phdr., rektor české vys. školy
techn., Brno. Zbořil Jan, dr., Vršovice. Znojemský
Václ., dr., Král. Vinohrady. Zuna Ot., dr., Praha
Zdeborský Jul., dr., Zbraslav. Zavře! Jan, PhC.
Karlín. Zafouk Jos., dr., Michel. Zielleczky Rud., dr.
Praha. Záhoř Jindř., dr., Praha. Zeman Josef, dr
Roudnice. Zinke Ferd., lékárník, Roudnice. Zno-
jemský Jos., dr., Praha. Zolotovitch Georges, dr.
Srědec.
Žert B, maj. cihelen, Kolín. Žižka J., dr., Praha
Zydlowicz Vl., dr., Krakov. Žabokrtský Jos., de.
Nové Dvory u Kutné Hory.
Woldřich
Plidr
Winternitz
doktor
Weyr
Wachsmann
Al
Weis
Praba
Wurm
Wiesner
profesor
Wotava Ludvik
Wassermann
Wirth
Weiss
Jula
Leon
Zítek
L Žáveský
Zeman
Zenger
Zdeněk Jar
Král
Zapletal
Jan
Zelenka
M Zahradník
Karel
Phdr
Zuna
Otakar
Phc
Jos
Michel
Záhoř Jindřichův
Josef
Zinke Ferd
Georges
Srědec
Žižek
Předměřice můj
Gotčův Jeníkov
Budišov u Třebíč
Kladno
Praha
Trenčin
Teplice
Rakovník
Polsko
Krakov
Falknov nad Ohře
Merano
Tyroly
Smíchov
Brandýs
Hostouň
Francie
Německo . Brod
Morkovice
Morava
Varšava
Přerov
Brno
Vršovice
Zbraslav
Karlín
Roudnice
Kolín
Jos
Kutná Hora
Wagner B
Wurzinger B
Wald Francie
Zieliáski Ed
Zbořil Cyrill
Zdeborský Jula
Žert B
Bedzin
Jedrzejów
10
article
Několik vzpomínkových vět.
Několik vzpomínkových vět.
Letošní sjezd českých přírodozpytců a lé-
kařů má dva předchůdce a slavně předehůdce.
Smáli se české přírodovědě, haněli ji, nechtěl
připustiti na světové vědecké tržiště a česká pří
rodověda se nedala. Mladá, plná života, ozvala
se v plné síle a jarosti ponejpry velkým sjezdem
v r. 1880. Byla to smělost od českých, domý
šlivých a sebe sama přeceňujících učenců. Bude
to velké fiasko. Tak a podobně přívětivě vítal
české snahy němečtí velikáni. A první sjezd če-
ských přírodozpyteů se konal i byl velkolepým
ve svěm průběhu i ve svém významu.
»Pod společným heslem vědeckého pokroku«
praví tehdejší kronikář, »a naplnění důvěrou, že
heslo to ve hluku společenského života, v laby-
rintu poměrů osobních a sociálních pronikne
hradbu lhostejnosti, skodlivé skromnosti a ne
tečnosti, sjeli se dne 15. ktělna 1880 lékarové
a přirodozpytci čeští do královské Prahy, aby
z bohatého zdroje české vědy a z přátelského
sblížení se mezi sebou čerpali posilu k dal
šímu udatnému postupu na dráze, vedoue
k osvětě. . «
O půl desáté dopoledne jmenovaného dn
byl žofínský sál plný a na řečniště vystoupil
tehdejší purkmistr pražský p. Emilian Skramlik.
Měl šťastný den a vděčně posluchače. Když pro-
nesl větu: »Tím větší cenu má sjezd váš, sjezd
mužů české vědy, jelikož spadá v dobu, kdy
jistá strana zimničně se namáhá dokázati, že
nemáme způsobilosti k samoslatnému pěstování
věd a umění...« byl přerušen bouřlivým po-
tleskem, takže teprve po hodné chvili mohl
řeč svou dokončiti slovy: »Ano, pánové, sjel
Skramlik
Praha
11
article
jste se právě v časl« A opět burácelo to vy
zdobenou síní.
Na to objevila se na tribuně intoressantn
a oduševněná hlava zesnulého velkého idealisto
českého professora dra. Jana Krejčího, kter
promluvil řeč slavnostní. Byla ladné formy řeč
ta a byla hluboce vlastenecky procítěna.
Jedna z nejlepších, vždycky krásných řeči
Krejčího. Nejvíce akklamován byl passus: »Však
vedle těžké úloby povzbuzující nastala vědcům
českým záhy těžší ještě úloba obraňovací proli
nízkému sobectví domácí odrodilosti a proti la-
kolné surovosti cizoroděho chauvinismu, dotfra-
jících pod praporem pseudokultury křiklavě na
malý hlouček náš vlastenécký.« Bylo, jak stojí
ve zprávě o sjezdu, voláno několik vteřin hří-
mavé: »Výborně!«
Těm učencům českého původu, kteří psal
a mluvili v cizím jazyku, hřímal do duše velký
český geolog slovy starého Viktorina Kornelaz
Všehrd, jenž ve století patnáctém napsal
»Ačkoliv také bych mohl latině snad tak jako
jiní mně rovni psáti, ale věda, že jsem Čech,
chci se latině učiti, ale česky psáti i mluviti.«
Řeč svou potom professor Krejčí skončil heslem
nejšlechetnějšího, vlasteneckého přírodozkumee
Svatopluka Pressla: »Patriam, quam nactus es,
orna!«.. Čtouce tyto řádky ve zprávách
sjezdových, neubránite se úvaze, jak je dnes
u nás s jazyky cizími? Zdá se vám, že by
dnes slova nadšeného mluvčího českých při-
rodozpytců hodila se na tak mnohého, kdo
jedná jako ti, o nichž byla v přednášce prof.
Krejčí
Viktorin
Pressl
Patriam
Všehrdy
Čechy
12
article
Krejčího řeč. Noví naši Viktorinové Kornelové
ze Všehrd jsou jiného mínění nežli velký
starobylý jejich předchůdce.
Za předsedu prvního sjezdu českých pří-
rodozpytců a lékařů zvolen byl prof. dr. Edvar
Albert z university v Inšpruku. Poděkoval sez
volbu několika pěknými duchaplnými slovy,
v nichž zračil se mohutný vlastenecký cit. Po-
tom rozděleny byly ceny za nejlepší tři práce
přirodovědecké a lékařské. Ceny ty obdrželi
dři. Thomaver a Vejdovský a archeolog Smolík.
Ceny po 100 zl. r. č. věnoval neznámý přítel
českého přírodozpylu.
Krejčí
Nový
Viktorin Kornel
profesor
doktor
Edvar
Thomaver
Vejdovský
Smolík
Všehrdy
13
article
Dva dny se pilně pracovalo v sekeích
učiněna byla návštěva různým vědeckým ústa-
vům. Na klinikách univorsitních prováděli česk
přírodozpytce — němečtí universitní professoři.
Večer před uzavřením sjezdu konána byla, velká
hostina v Měšťanské besedě pražské, jíž se
zúčastnile 230 hostí. Na památník Resslův bylo
při tom vybráno 210 zl. r. č. Třetí den odpo;
ledne bylo velké závěreční shromáždění, na
němž promluvil professor dr. Albert »O theorii
a praxi studia na fakulfách vysokých škol.«
Večer toho dne ukončen byl sjezd hromadnou
návštěvou Nového českého divadla, kde prove-
dena byla Smetanova »Prodaná nevěsta«, o
Ve svém obvyklém nedělním feuilletonu
dotekl se Neruda také právě skončeného sjezdu
po svém způsobu a velice rozmarně. Myslil, že
ti čeští doktoři budou miti zvláštní hostinu, že
jidetní listek bude vypadati jako parte s černou
obrubou a že žampanské se bude píti z pohárů,
majících tvar rakve .. A zatím doktoři čeští
jedlí a pilí jako každý jiný český smrtelník . ...
Po dvou krátkých lelech dne 27. květn
1882 zahájen byl druhý sjezd českých
přírodozpytců a lékařů. Zase bylo shromážděno
v sálech žofinských mnoho a mnoho sjezdových
účastníků. V prvních řadách sedadel zasedl ve
liký počet bratří Poláků. Byli uvítáni nekoneč
ným polleskem.
Resslův
doktor
Albert
Smetanův
Neruda
Polák
14
article
Za předsedu sjezdu zvolen professor dr-
B. Eiselt. Měl krátkou, pěknou řeč: »Slavné
shromáždění ! V době velepamátné sjeli se z vlasti
naší a z jiných vlastí slovanských k valnému
shromáždění slavní zástupcové věd lékařských
přírodozpytných k šlechetnému vědeckému zá-
pasu, vedeni jsouce planoucí láskou ku vědám
nikdy neklamajícím. První náš sjezd r. 1880
byl bohatým úkazem našich vědeckých snah,
nynější sjezd je pokrokem na nastoupené dráze.
ozářen přílomností vysokých hodnostů, přiby-
lých hostí, vzácných a nám všem drahých
účastenstvím učenců, našich i cizích. Přebohatý
program přednášek vědeckých z oboru lékat.
ství a přírodozpytu dokáže celému světu dospě-
lost naši vědeckou!«
Za prvního místopředsedu byl zvolen dele-
gát senátu university jagellonské v Krakově pro-
fossor dr. Jakubowski a za druhého místopřed-
sedu professor university české dr. L. Čelakov-
ský. Méli jsme již tehda kusou svoji universitu.
Za Prahu mluvil opět pan Emilián Skramlik.
Slavnostní řeč měl český cestovatel dr. Holub
»O důležitosti stavu lékařského v krajích za-
oceanských a jeho zvratný vliv na vědu a ná-
rodní hospodářství ve vlasti a říši«.
Eiselt
Jakubowský
L Čelakov
Emilián
doktor
Krakov
Praha
univerzita jagellonský
univerzita český doktor
15
article
Při sjezdě otevřena byla velká výstava lé-
kařská a přírodnická v Měšťanské besedě praž-
ské. Běhom sjezdu bylo slavnostní předsta-
vení v novém divadle českém. Hrála se Bozdě-
chova »Státníkova zkouška« a Dvořákovy »Tvrdé
palice«. Před představením, jehož se zúčastníl
jménem vlády místodržitel baron Kraus, před-
nesl vzletný proslov Jaroslava Vrchlického pan
Seifert. Druhý den sjezdový po pracích v sek-
cích byl banket na Žofínském ostrově, při němž
došlo k velikému sbratření Poláků a Čechů.
Účastníků bylo 250. První přípitek pronesl »po
třetí míse« předseda sjezdu prof. dr. Eiselt n
počest »zakladatele nového oddělení staroslav-
ného vysokého učení pražského s vyučovacím
jazykem českým.« Pan Skramlik vital Poláky
jménem královshého hlav. města Prahy, prok.
dr. Rostafinski z Krakova připil vzájemnost
českopolské. Řekl: »Společné máme kořeny,
z nichž ssajeme sílu, zachovávajíce si při tom
však žiti samostatně a neodvislé . . «
Dr. Rieger vzpomněl osudu polabskýeh
Slovanů a velebil professora Dunajewského jako
přítolo českého národa. Dr. Julian Czerkawsk
v ohnivém přípitku velebil český lid. Professor
Krejčí rozvedl svým známým a duchaplným
způsobem thema: V člověku dvojí svět: my
šlénka a hmotné žádosti. Nechť žije myšlénka
Professor dr. Janeček mluvil chorvatsky a při
pil českým přátelům chorvatského národa. Ve
lice pěkným byl nadšený přípitek dra. Chodoun
ského: sbilé polské orlici !«
V den třetí byl sjezd ukončen valnou hro-
madou, na níž přednášel professor dr. Šafařík
»O cilech bádání chemického«. Poslední mluvi
dr. Radziszewski, jenž volal k českým svým
soudruhům: »Do uwidzenia!« Docent dr. Hen-
dryk Jordan v krásné řeči volal slávu staré
slovanské, zlaté Praze ! ..
Hrála
Bozda
Dvořákův
Kraus
Vrchlický
Seifert
Polák
Čecho
profesor
doktor
Eiselt
Skramlik
Rostafinski
Rieger
Dunajewský
Czerkawsk
Janeček
Šafařík
Radziszewski
Praha
Krakov
Chodouny
zlatý Praga
V člověk dvojit svět
16
article
Došuměl hlabol slovanských hlasů, přítel
sliskl ruku přiteli a pobratim üskl polibek na
ret pobratimův. Minulo dvacet dlouhých let
Vzrostli jsme a zmohutněli. Kdo tehdy byl mla-
dým českým vědcem, dnes je již ve věku po-
kročilým a má za sebou kns velké, úrodné
práce. K starším pracovníkům přibyli mladí,
nadáni touže touhou a touže pílí a odehováni
jsouce českými vysokými školami. V těchto
dnech koná se třeti sjezd českých přírodozpyteů
a lékafa. Na něm bohda ukáže se dokonalá
vyspělost českés vědecké práce, na něm objev
se dlouhý, tisícihlavý zástup českých vědců
účenců.
Kdož při pohledu na velké ty češké zá
pasy vědecké opovážil by se tvrditi, že nám
nepřísluší stejné místo v řadě evropských
mimoevropských kulturních národů? Žijemev
věku materialismu zasvěceném. Ptáme se
Jaký bude míti praktický výsledek tento treii
sjezd českých přírodovědeů a lékarů? a hne
si odpovídáme: Nové vysoké české učení na
sesterské Moravě.
Požadavek ten kulturního našeho národa
volá po svém vyplnění, a nevolá, křičí přimo!
Morava
17
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
sbseh
18
article
Naše školy za pokroky vědy.
Ke třetímu sjezdu českých tékařův a přírodozpyteův
o svatodušních svátcích v Praze-
t slbaž Celá přiroda staniž se úplněs ozd
průhlednou oku i rozumu. J. E. Purkyně.
Českým přírodovědeům, kterým téměř po
dvaceti letech opět nastaly dny sváleční, již
zjevně ukazuje se veliký pokrok, který ode
doby posledního sjezdu (1882) v odtažitých a
užitých přírodovědách ve vlasti se udál; je to
rozšíření odborů sjezdových o dva nové, od-
bor hygienický a odbor agrikulturní lučby, svěd-
čící dobru našeho těla a půdě, k níž tíhou
na celý život svůj jsme upoutáni.
Purkyně
Praha
19
article
Zřízení těchto dvou odborů jest význačno
i pro správné stanovisko, jaké konečhě také
u nás stát aspoň k užitým přírodovědám počíná
zaujímati, že totiž spravování tak znamenliých
kapitálů, jakými jsou lidské zdraví a plodná
půda, nemůže nadál diti se podle receptůa jen
zkušenosti, po tradici, že musí se uvésti v sou-
hlas s výzkumy vědy.
Že náš stát v tomto rozpoznání trvá v po-
čátcich, o tom také účastníci českého sjezdu
nabudou přesvědčení: shledají v Praze sice
nově, vůčihledě vzkvétající ústavy české fa-
kulty lé kařské, ale marně budou hledati
jisté, dávno nutně potřebné přírodovědecké
ústavy české fakulty filosořické; ovšem
naleznou, že fysikální a lučební síně poly-
techniky české zůstaly tou pro někoho
»hanbou«, jakou byly již za ministra Gautsche.
S větším potěšením uznamenávají účastní
sjezdu, co v oboru české přírodovědy a její li-
teratury především »vlastní silon« vykonáno, to-
tiž výsledky prací našich badatelů, podniknuté
podporou České akademie, jejíž působení pro
vědu a umění ponenáhlu, ale napořád účinlivěji
se zjevuje, zásluhou nejen badatelů pražských,
ale také badatelů venkovských, lékařův a pro-
fessorů věd přírodních, u nichž pilná práce
úřadní přece ještě nezpotřebovala všechen časa
všechny sily jejich.
Gautsch
Praha
ústav český fakulta
Český akademie
polotechnik
20
article
Učitelé a přátelé lidových škol se zájmem
a pozorností budou sledovati všechna jednáni
sjezdová. Dobře znají, že čeští lékaři a přírodo-
zpytci vždycky byli muži lidové o s věty
a společenského pokroku, počínajíe
— u největších zesnulých — od Purkyněaz
do Alberta; v živé paměti jest pak sympathie,
kterou současní naši lékaři provázejí všechny
vnější pokroky školy obecné — výrazem jejich jest
mezi jiným snaha po »školních lékařích«a
práce pro »školní zdravotnictví« — jakož vděčné
vzpomínky vážou učitelstvo české k professorům
přírodověd, kteří s velikou ochotou i obětmi
přispěli znamenitě českému učifelstvu k jeho
dalšímu vzdělávání.
Ale druhdy naši lékaři a přírodozpytci
přímo u výchovu a školství zasahují, jako
na př. Purkyně slavně paměti svou Akademií.
Také dosavadní sjezdy jejich jsou toho doklady.
Albert
přítel lidový škola
21
article
Prvému sjezdu předcházelo shromážděn
českých fysikův a mathematiků r. 1871, které
zabývalo se velmi důtklivou otázkou paedago-
gickou, totiž jednotnou školou střední — zů-
stala otázkou dosud! O prvém sjezdu r. 1880
opět jednáno o školství středním a přírodozkum-
ných seminářích nebo laboratořích při českých
stolicích úniversitních; v krásných řečech slav-
nostních objasnili Krejčí také vychovací, kulturní
a mravní účin přírodovědy, Albert theoriia
praxi studia na školách vysokých. O druhém
sjezdě r. 1882 zřízený odbor paedagogický
jednal o důležitých otázkách učení přirodověd-
ného, stycích mezi medieinou a paedagogikou,
dozoru lékařském a tělocviku školním; o val-
ných shromážděních Šafařík se stanoviska bá-
dání chemického otvíral výhledy v oba světya
mravnosti a přijata resoluce pro jednotnou školu
střední; v počtu a obsahu i směru přednášek
byl patrný vliv nově zřízeného českého učení
na universitě Karlo-Ferdinandejské a v bohaté
výstavě přírodnieko-lékařské zračil se vývoj tech-
niky v těchto odvětvích.
Krejčí
Albert
Šafařík
univerzita KarlaFerdinandejský
22
article
Sjezd r. 1901 zase ozřejmí veliký a vše-
stranný pokrok, který na všech polích při-
rodozkumu se udál a se děje, a za nímž da-
leko a daleko zůstává naše školství, ne-
jen školy obecné a měšťanské se svými osno-
vami z roku — 1874, ale již také ústavy uči-
telské, jichž poslední osnovy z r. 1886 již
dávno nevyhovují a které vysýlají do světa če-
ského učitele, kteří na nedostalečnou průpravu
i v paedagogice i v přírodních vědách veřejně
trpce si stěžují, a jichž učebnice na všech tě-
měř stránkách ukazují stanovisko nízké a
přežilěl
Zatím co školy v cizině zmocňují se
pokroků vědy i coo vlastního obsahu i co do
methody, zůstávají školy naše skoro ve všem
na věcech a melhodách stárnoucích a zastara-
lých. Již z toho vznikají rozhodné úhony
škody pro praktické vzdělání národa, jenž správ-
ností v názorech na přírodní věci a síly a jieh
vykořisťování pro průmysl a obchod se opozdivá
za národy jinými, kde se přírodní nauky o
svých prvopočátkův až do výšin nejútlejší vědy
pěstují na všech školách a ústavech státních
mnohem vydatněji s využíváním všech pro
23
article
středků, tak že onino národové na svělovém
tržišíi právě pro toto vyčerpárání přirodověd
v nejednom oboru slávají se pro nás souper
už téměř nezdolnýmil
ve
Vizme příklady velikého pokroku
přirodověďa povážlivého zpátečnictv
našich škol?.
Hvězdářství, tato stará věda králov
ská, znamenitě vyvila methody pozorovací, pře-
výtečnými dalekohledy, vidmojevy, měřítky pro
storu a času, fotografickou temnicí a telegraf
ním drátem ovládá nebesa, o jehož milliony
bvězd děli se světové hvězdárny. Jinde již také
hvězdárny lidové sbližují širšímu obecenstvu
hvězdnaté nebe; jinde jeho zjevy mládež školn
soustavně pozoruje; jinde dalekohled hvězdář-
ský nemají školy jen v modellu a pro fysikální
kabinet, ale pro pozorování nejpřistupnějších
zjevů, jež u nás i učitelé znají jen — z obrázkůl
Hvězdářství pro naše žactvo trvá obmezeno na
abstraklní čáry v učebnicíeh zeměpisných,
kterých předčashě se vyskytují a jež předčasně
opouštějí. Sotva k plnějšímu vyrozumění kalen-
dáře přivede to naše učení hvězdářské!
24
article
Fysice, svět uchvacující, drátovými
sítěmi telegrafů, telefonův, vedení elektrického
proudu ve vzduchu, v zemi, na dně mořském
a mřížemi kolejnic na zemi všecku naši země-
kouli mnohonšsobně přepažující, fysice, která
již také elektrickým světlem a stroji, parou,
vodou, větrem, elektřinou hnanými na venkov
proniká a fotografiemi na pohlednicích všechny
kraje světa sbližuje, nemohly ovšem ani prvo-
počátečné školy uniknouti. Avšak jak nedosta-
tečna jest průprava jejich učitelů v tomto
ohledě! Jak pramálo nebo nic seznámilise
přímo s pozorovacími a pokusnými methodami
této vědy; jak zrovna úzkostlivě tajíla se před
nimi základní věta o jednotě přírodních sil, ke
které právě električké stroje jsou tak klassickými
příklady; jak daleko zůstali v poznání absolutní
soustavy měr a vah fysikálních a zejmena elektro-
magnetických, které jsou dnes v ústech každého
sluhy v elektriekých závodech
Meteorologie, ktoré slouží stále se
množíeí stahice a telegrafy elektrický a optický,
mluví k nejširšímu obecenstvu i z denních listů.
Na českých ústavech učitelských a školách
měšťanských v městech jest však vzácností jen
prosté denní pozorování teploměru, tlakoměru,
vlhoměru, dešťoměru a větroměru — nedávno
jedna z nejpřednějších obeí v království n ode-
přela své škole již i nevínný vlhoměrl
Chemie dospěla k duchaplné soustavě
prvků, jejíž mezery nově objevované prvky
stále naplňují; skladná lučba poskytla i lékaři
i průmyslníku velevitané přípravky. Za přecitlivé
váhy, drobnohled a vidmojev, galvanické články
a elektrické peci odvděčila se fysice hlíníkem
bezbarvými skly, jichž také hvězdářství vy-
kořistilo.
25
article
Výrobky dehtové, směsi kovové, fotograf-
cké desky, využitkování odpadů jsou předměty
nových čilých odvětví průmyslových; dnes také
chemie agrikulturní hlásí se o samostatnost
v oboru přírodověd užitých, jaká nedávno teprv
přiřčena elektrotechnice a hygieně. Pro svoj
význam průmyslový, hodnotu národohospodář-
skou, zabírá luěba místečko také na školách
našich — ale vlastní její methoda, zkoušení s
aspoň v prvopočátečném rozboru jakostném, ne-
pěstuje se ani na ústavech učitelských !
Mineralogie jako věda těsně se
upjala k fysice a chemii. Na školách v cizině
provedl se důsledek tohoto pokroku, takže uči
všem třem v souvislosti a jednotně, proto také
velmi výdatně. Ale naše školy neuznávají těto
koncentrace, vědou i didaktikou odůvodněnéa
učí každé z nich o sobě; jakého divu, že ani
každý učitel nedovede rychle zaříditi drobnohled
a polarisační přistroj a ještě méně umi zacházeti
so dmuchavkoul
U nás vůbec osnovy vyučovací mnoh
mluví o koncentraci vyučování, ale jednaj
v pravý opak, rozlučujice nejen nerostopis, ale
také nauku o potravinách a látkách oděvných
do přírodop isu a přírodoz pytu, zcela zby
tečně a neúčelně.
26
article
Geologie s palaeontologií jako
vědy doplňují zoologii a botaníku, potvrzují
zákon biologický, že druh vyvíjí se jako rod,
jednotník jako kmen; ony také učí o povlov-
ném přirozeném, katastrofy vylučujícím původu
druhův, otvírají výhled nazpět, k prvotním tva-
rům ústrojnin a uči o prvém člověku. Horníku
a rolníku skýtají pomoc nepostrádatelnou, ne-
zbytnými jsou zeměpisu, objasňujíce utváření
se povrchu zemského. Ale jak málo pronikají
tyto vědy ve školy, ač těmto sluší předevšímo
nejbližším — půdě zemské — učiti! Při po-
jednávání školním o nejrozšířenějších nerostech
jenom namátkou vzpomíná se jejich uložení
v určitém útvaru zemském a jejich provázení
význačnými zkamenělinami; mapka geologická
i jen pro uhli kamenně chybí učebnici i pro
ústavy učitelské; proto význačně zjevy geologi
cké v okolí žákově zůstávají namnoze nevysvě-
tleny, a náš pračlověk v našich školách
nedochází ani tolik pozornosti, jako cizí vy-
mírajicí kmenově!
27
article
Lékařstvi, tento přírodozpyt na člo
věku, chlubí se pokroky neslýchanými, dík po-
můckám a methodám přírodozpytným. Poklep
poslech, teploměr, zreátka dutinová s lampička-
mi elektrickými, oční zreadlo. Helmholtzovo.
drobnohled, Roentgenovy paprsky vylučují téměř
hrubší omyly v rozpoznání nemoci; fotogra fle
methody grafické znamenitě usnadňují, pozoro-
vati jejich průběh; bakteriologie otvírá nový
výhled v badání pathologická a nalézá příčiny
nemocí nakažlivých; chirurgie pracuje s pře-
četným materiálem — za Rokytanského jen v
Vídni propytváno 60.000 mrtvol — s chloro-
formem, kyselinou karbolovou a četnými jinými
prostředky protihnilobnými a nervy ukájejícími,
s tvrdnoucími obvazy, elektrickým prou dem
podniká výboj i do dutin těla lidského
Z fysiologie — nauky o životě člo-
věka zdravého a z pathologie — naukyo
životě člověka nemoeného, nesmírně kořist
psychofysika a odtud ovšem i paycho-
logie. Vyšetřování mozku a jeho úkonů, vý-
kony čidel, fysiologické rozdilnosti, dědičnost,
tvářezpyt stále více zasahují v paedagogiku, ve
které napořád se šíři obor palhologické paeda-
gogiky; nově vzniká nauka o psychopafhických
malohodnotách; paměť, obraznost, vášně se vy-
kládají se stanoviska nového; tělesná výchova
Helmholtzův
Vídeň
28
article
cení se stále víc a více; pokusy a pozorování
duší dětskou paedugogům odhialují. Mle ne-
chtějte týto výsledky pokroku vědy hledati
v osnovách a učebnieleh pro n aše učitele, ne-
chtějte se poučiti odfud o přířodozkumných
methodách, k duši lidské obráconých ! Uspořite
si veliké zklamání poznáním, že průprava na-
šich učitelů v tomto vlastním oboru jejich
práce trvá na témž stanovisku, jako byla před
čtvrt stoletíml
Vždyť sotva hygieln a, tento důsledok
pokroku člověkovědy, vybojovala si místečkol na
ústavech učitelských, na školách obecných a
měšťanských však nedomohla se toho, by
z nich aspoň úhlavní její nauky a zásady účin-
livě se šířily ! Osnovy učebné pro české školy
obecné a měšťanské, špatně přeložené z něme-
ckých osnov vídeňských z let sedmdesátých,
kladou poučení o zdraví lidském do poslední
třídy, které snad ani polovina našeho žactva ne-
dochází, unikajíc jí přestoupením na školy jině
(kde však také není o hygienu lépe posla-
ráno), úlevami v návštěvě školní, pozdržením
v postupu. Více účinkuje hygiena ve vnějši
opatření školy, lepší budovy a přiměřenější ná-
bytek, ač zevrubný zdravotní řád pro každou
školu a stálý pravidelný dozor skrze školní
lékaře zůstávají napořád jen přáním a tužbou!
29
article
To již více působí hygiena v tělocvik školní,
jehož těžiště od nářadí šine se směremi ke
hrám pod širým nebem.
Anthropologie nabyla dnes mnohem
bezpečnějšího obsahu a většího rozsahu, než
kdy jindy mívala, i po stránce popisné (lékař-
skými objevy) i po stránce dějinné (geologií,
palacontologii a praehistorií), i po stránce náro-
dopisné (cestopisem a lidovědou), a školy při-
hlížejí k hlavním objevům jejím poněkud také
učením zeměpisným.olib tenoba s d
e oAnthropologie jest přiklademvelkých úspě-
chů method přírodozpytných a prolínání jednoho
oboru přírodovědného druhými, které přivedly
také zoologii a botaniku k nemalému
rozkvětu. Obrátily se od pouhého pop isru ke
zkoumání ž ievo ta, a to netoliko života jedno-
tliveňv, ale života pospolitého. A právě ko ži-
votnlím s polečnostem stálo vícn a více
obrací se přírodopisné učení v cizině, kdežto
školy naše napořád trvajína starém (z-r. 1835)
osnování učiva, jemuž podkladěm logická s o u-
stava přírodnin.
III.
30
article
A tak zříme na všech stranách, jak daleko
zůstala a zůstává naše školní praxe za po-
kroky vědyl
Kéž nastávající sjezd českých lékarůva
přírodozpytcův podnitl k nápravě toholo vážného
nedostatku
Je nutně potřebí nového, pokrokům vědy
přizpůsobeněho obsahu paedagogice a přírodním
naukám našim ústavům učitelským; jeljim nutně
potřebí vydatnější, od Purkyně až do Huxleyho
htásaně methody zkušební, pozorování jevá
přírodních pod širým nebem a pokusů v pra-
covnách; jen tak dostane se školám obecným
a měšťanským zdatných učitelů přírodovědy,
kteří při vydutnějším jejím zastoupení v osno-
vách učebných, opravdu ustředěných, dovedou
již toho, by i každá škola prvopočátečná byla
pro své okolí stánkem osvěty přirodo-
vědné, s kterou dostaví se větší b l'ahobyt
lidový a trvalé štěstí národa.
Mějme na paměti, co pravil duchaplný, ve-
škerým učeným světem uznávaný Huxleyo
Anglii, i při všech její nesmírných pohromách
přece jen bohaté a mocné: »Ten den, kdy
ka ždý učitel stane se ohniskem pravého,
byť i jen obmezeného vzdělání přírodovědného,
ten den pozdravím jako epochu v dějinách
vlasti naši... Novodobá civilisace spočívá na
přírodovědě. Odebeřme naší zemi, co jí příroda
poskytla, a naše postavení mezi národy, udáva-
jícími tön, jest zničeno; neboť jedině pří-
rodověda propůjčuje intelligenei
a mravní síle vítězství nad hru-
bým násilí m.«
Purkyně
Huxley
Anglie
bý násilí
33
article
Na „Národní Listy“ ranní a odpolední
Na „Národní Listy“ ranní a odpolední
předplácí se
v Praze v administracl:
na měsíc
2 K
na čtvrt leta
6k
s dvojí donáškou
2 K50h
na měsíc . . .
7 K 50h
na čtvrt leta . . . . . . ..
Ve fllálkách pražských:
2 K 30h
na měsíc
. . 8h
Jednotlivá čísla ranní prodávají seza
. . 2h
„ odpolední „ „„
Ve fllálkách venkovských,
s dvojí zásilkou:
s jednou zásilkou
3 K 80h
na měsíc . . . 3 K 20h
. 11 K 40
na čtvrt leta . 9K 60h
jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10h
3h
odpolední
P. t. pání předplatitelé, kteří jsou účastníky che
kového a clearingového řízení e. k. poštovní spo-
řitelny, mohou předplatné zapraviti tímto řízením
na čís. 821.425.
Přodplacení na odpolední vyďání zvlást
se nepřijimá.
Předplatiti se lze každým dnem
avšak předplatné zakončiti musí ps
sledním dnem v měsíci.
Administrace „Národních Listů
v Marianské ul. č. 920-1I., B nové.
Praha
národní List