1
masthead
26. května 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů“ k číslu 144.
4
article
Třetí sjezd českých přírodozpytcův a lékařů v Praze.
Třetí sjezd českých přírodozpytcův a lékařů v Praze.
Slavnostní zahájení sjezdu
v Národním divadle.
Způsobem důstojným, imposantním za
hájen byl včera dopoledne, o hodině 11..
třetí sjezd českých přírodozpytcův a lékařů.
Obraz zahajovací slavnosti byl čímsi novým
dosud v našich poměrech, — přispěl k tomu
nádherný rámec jeho, kterým bylo hlediště
i jeviště Národního divadla, zaujatého do
posledního místa obecenstvem, zvanými hosty
i účastníky sjezdu a jich damami. Vůči vel
kému počtu účastníků — do včerejška vy
zdvihlo sobě legitimace 1039 osob — bylc
myšlenkou šťastnou získati k slavnosti zaha
jovací Národní divadlo. Schůze a veškeré
projevy zde učinéné nabyly nezvykle slav-
nostního rázu; přispívala k tomu patrně
prostornost místa, připouštějící nicméně po-
hodlné sledování mluveného slova,u
Již před hodinou k zahájení určenou
zaujalo obecenstvo sedadla: Oba balkony vy-
hraženy byly výlučně damám, a pestřily se
zde vkusné toilety jarní v záři elektrického
světla co nejvýhodněji. Lože zaujali hodno-
stové a veřejní činitelé, ostatní místa členové
sjezdu, mužově vědecké práce a veřejné
činnosti. Bylo by nesnadno sestaviti jen pří-
bližně úplný seznam přítomných osobností,
jichž jména požívají zvučné pověsti ve ve-
řejnosti naší.
Na jevišti, u stolu presidiálního zasedli
předseda sjezdu prof. dr. Hlava, po jeho
levici starosta měst pražských dr. V. Srb,
po pravici sekční chef v ministeriu vnitra dr
Kusý ryt. z Dübravy, dále pp. místopředs.
dv. r. Strouhal, rektoři prof. dr. Sltu-
pecký a prof. Hráský. Další řady kře-
sel na jevišti vyhrazeny byly zástupcům
učených společností, vysokých škol a cizích
spolků vědeckých. Zde zasedli také vynika-
jící hosté z ciziny, zástupci vědeckého světa
jiných slovanských národů.
profesor
doktor
Kusá
Strouhal
Slta
Hráská
Praha
národní divadlo
Dübrava
5
article
Ve hledišti pak, v ložích, účastní byl
zahájení sjezdu maršálek zěmský kn. Jiří
Lobkovic, vicepresident místodržitelství
dv. r. Dörfel — místodržitel mešká mimo
Prahu — z kruhů úřadnických president ryt
Wessely, vl. rada Maršan, v zastou-
pení kléru prelät Krásl, kruhů vojen-
ských zemský velitel polní zbrojm. Fabin
atd. Okázalým způsobem zúčastnily se za-
hájení sjezdu ovšem naše samosprávné or
gány; zástupci města Prahy, s oběma ná
městky drem. Fričem a inž. Neube
tem zaujali několik loží prvního pořadí
starostové Víšek z Král.) Vinohradů.
Lokay z Karlína, Žďárský ze Žižkova.
Elhenický ze Smíchova se členy zastu-
pitelstev zasedli v ložích přízemních. S jistým
napjetím, za nálady v pravdě povznesené.
očekáváno zahájení sjezdu.
Z účastnictva zajisté každý měl pocit,
že sjezd od samého zahájení utváří se jako
neočekávaně mohutná manifestace vědecké
zdatnosti národa našeho. Bylo pak skutečně
během jednání opětovně slovanskými našimi
hosty, zejmena i zástupci ciziny poukázano
s plným oceněním k rozsáhlému programu
sjezdu, jako svědectví vytrvalé a požehnaně
činnosti našeho světa vědeckého, a pod
vlivem těchto nepřipravených projevů nabylo
volání po zřízení druhé univer-
sity české, jež opětovně ozývalo se ze
slov řečníků našich, neobyčejného důrazu a
významu. Tím lépe, že vláda měla příležitost
vyslechnouti projevy ty i bouřlivý souhilas,
s jakým přijaty byly přečetným posluchač
stvem, dík přítomnosti jednoho z vynikajícíe
svých odborných pracovníků.
O jedenácté hodině rokování započalo
Předsednictvo zaujalo svá místa.
Lobkovic
Dörfel
Wessel
Maršan
Frič
Ing
Víšek
Král
Lokay
Elhenická
Praha
Karlín
Žižkov
Smíchov
6
article
Slová k zahájení jednání sjezdového uja
se předšeda, prof. dr. Jar. HIava:
Vzácní hosté, slovutní pávové
Za zvláštní vyznamenání si pokládám, že
mohu jako předseda a jmenem organisačního
výboru III. sjezdu českých lékařů a přírodo-
zpylců pozdraviti a uvifati vás všechny.
Povděční jsme sl. vládě, ža vyslala svého
zástupce a zejmena nás (lékaře) těší, že de-
legátem je odborný přednosta dr. Kusý
Důbrav, jehož upřímně vítám.
Vřele vítám Jeho Jasnost pana knížel
Lobkovice, maršálka království českého, s ra-
dostí upřimnou pozdravuji Vás, pane starosto
měst pražských, a veřejně děkuji za vše, čím
král. hl. město Praha jak štědře sjezdu při
spělo. (Hlučný potlesk.)
Děkují dále všem zástupcům vys. úřadů
vládních a zeměpanských, poslancům naším
že ráčili se ke slavnostnímu zahájení dostaviti
Vás pak, přátelé polšti, vás, delegáty Malo-
rusů, Rusů, Bulharů, Slováků, Srbů, Slo
vinců a Chorvatů, vítám co nejradostněji.
Slovutní pánové! Povšechným vývojem
kulturním se stalo, že moderní věda není vice
majelkem jen jistých tříd vyvolených, nýbrž
dnes dána je možnost každému, v kom dříme
vznešená jiskra nadání, aby mohl najíti cestu
ku vzdělání a přispěl svým důmyslem ku vše-
obecnému pokroku a dobru lidstva.
profesor
doktor
Jar
jítlegát
Lobkovic
Malo
Rus
Bulhar
Slovák
Srba
Chorvat
Praha
7
article
Pramen osvěty a vzdělání stává se dnes
majetkem nejširších vrstev národních.
S radostným zadostučiněním může náro
náš pohlédnouti zpět na rozvoj svůj, vykonaný
v posledním období ve všech oborech kul
turních.
S pocity neskonalého obdivu vzpomínám
dnes na hlouček nadšených vědeckých průkop-
níků, na bratry Pressly, na největšího našeho
vědálora J.E. Purkyni, kteří v dobách ponížen
národního hrdě stavěli základ české vědy s ná
mahou největší.
S litostí vzpomínáme, jak mnoho vynika
jicích Bohemi nati zdobilo vysoká učení národů
jiných, zakládajíce slávu cizích škol, ježtc
doma pro ně místa nebylo.
Ponenáhlu vznikla náprava — vznikaly
školy, zdroje vědění. — Dosažena vysoká škola
technická a uznáno právo našeho národa na
staroslavné učení Karlo-Ferdinandovo.
Když pak nejvyšším rozhodnutím nejjasněj
šího našeho císaře a krále reaktivována byla
i česká universita, tu během ne celého dvacíti-
letí — od posledního sjezdu českých lékařů
přírodozpytců — jeví se, že jediné vysoké školy
rostoucím potřebám národa našeho nijakž po-
stačiti nemohou. Došlo z nejvyšší milosti pa-
novníkovy k dalšímu rozkvětu, ku zřízení
druhé české techniky a zřízení druhé české
university jest postulátem tak všestranně odů-
vodněným, že její uskutečnění jest pro náš živoo
vědecký, vývoj kulturní potřebou nezbylnou
(Bouřlivý souhlas.)
Na všech stranách, ve všech vědách přísně
odborných i v oborech, kteréž výtěžků věde-
ckých používají ku šíření blahobytu národního,
všude shledáváme polěšitelný rozvoj, opravdovou
snahu k povznesení českého národa a k dobru
člověčenstva, snahu ku poznání pravdy.
Pressl
Purkyně
KarlaFerdinandův
8
article
Celý tento náš kulturní rozvoj spadá v dobu
panování našeho nejmilostivějšího panovnika,
jemuž jsme neskonalými díky zavázáni za jeho
péči otcovskou a protož volám dojista ve sroz-
umění s vámi všemi: Budiž králi a císaři na-
šemu Františku Josefu I. nehynoucí sláva. —
Obecenstvo při provolávání slávy císaři
králi povstalo.
Prohlašuji tímto slavný sjezd českých pří
rodozpytcův a lékařů zahájeným.
Zástupce vlády sekční chéf v ministerstvě
vnitra, MUDr. Em. ryt. Kusý z Dúbravy.
Velevážený pane předsedo
Velectěné shromážděníl
Jeho Excellence pan předseda ministerstv
poctil mne čestnou úlohou, abych slavnému
sjezdu českých přírodozpytců a lékařů vyslovi
živé účastenství, kterým státní správa sleduje
vědecké jednání tohoto sjezdu, jenž podle hoj-
ného programu a podle značného počtu ohláše-
ných prací a přednášek již předem oplývá
vzáenou horlivosti a plodností vědeckou.
František
Josef
MUDr
em
Kusá
Dúbrava
9
article
Jmenem státní správy tudíž vítám takov
snažení vědecké, které o sobě jest vznešéné a
velikého dosahu v žití národním, vítám je tím
více, poněvadž učení přírodozkumné zároveňse
jeví zřídlem věd lékařských a takto zdrojem jes
všeho pokroku zdravotního.
Tento pokrok zdravotní však nečelí než
k tomu, aby tělesné a dusevní sily každého ná-
roda se množily jednak tím, že zdravotní pěče
jich šetří a zachovává, jednak, že — usnadňujíe
podmínky životní — tyto sily množí a tuží.
Čím lepší se jeví zdravotní bilance toho
kterého obyvatelstva, toho kterého národa, tím
větším činitelem stává se zdravotní pokrok i těles-
ného vývoje i duševního rozmachu jeho, jeho
dělnosti vůbec, jeho blahobytu, osobního štěsti
jeho členů a blaha rodinného.
vJako zástupce státní správy zdravotní, jíž
úkolem jest pěstovati pokrok zdravotní v pro-
spěch všech občanů státních, přeji vznešeným
snahám třetího sjezdu přírodovědcův a lékařů
hojného, úplného a trvanlivého zdaru ! (Po-
tlesk.)
Starosta měst pražských p. dr. VI. Srb
v krátkém, vřelém oslovení jmenem král. hlav.
města Prahy uvital účastníky sjezdu. Oceniv
význam vědy a duševní práce pro rozvoj celého
národa, poukázal k výsledkům českýchu vyso-
kých škol pražských a položil důraz na poža-
davek druhé university české, jejíž potřeba je
prokázána a jíž nasvědčuje i tento sjezd.
(Potlesk.)
Předseda České akademie pro vědy, sloves-
nost a umění, vrchní stav. rada Jos. Hlávka
doktor
Srb
Hlávek
Praha
Český akademie pro věda
rada Jos
10
article
Slavné shromáždění!
Vítám jménem a v zastoupení České aka-
demie císaře Františka Josefa pro vědy, sloves
nost a umění slavný III. sjezd českých přírodo-
zpyteňv a lékařů v Praze s nadšenou mysli e
z plna srdce.
Zřízením naší České akademie, kterou J.v
nejmilostivější cisař a král za prolektorátu nej-
jasnějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda
přijal pod nejvyšší mocnou svou záštitu, dostalo
se veškeré naší kulturní činnosti samostatného
a pevně chráněného střediska, které jeji další
stálý vývoj pro celou budoucnost zabezpečuje,
Pod touto velkodušnou ochranou poskytuje
Česká akademie ve svém středu každé vědecké
literární a umělecké činnosti spolehlivou a jistou
oporu a jest každému jednotlivému činifeli ve
všech oborech umožněno, by tam přivedl vý-
sledky svého bádání, svých prací, k plné plat-
nosti a aspoň k onomu uznání, jakého obmezené
prostředky Akademie poskytnouti mohou.
Ale přes všechen ten rozsáhlý úkol a jeho
vysoký význam v kulfurním životě našem ne-
může Akademie vykonati vše, čeho pro úplné
zabezpečení tohoto vývoje zapolřebí jest.
František Josef
František Ferdinand
Praha
Český akademie
11
article
Ona především nemůže z vlastní mniciativy.
což je nade vše důležilo, přivésti vždy, kdy
toho se skutečná potřeba ukáže, celou vědeckou
činnost jistého odboru v takový rozruch, aby
došly všechny proti sobě stojící názory, jak do
mácího tak i zahraničného bádání, výměnou
náhledů a osobním výkladem k onomu žádoue
nému objasnění, které vede buď již k dokona
lému poznání a ke skutečnému vědeckému vý-
sledku aneb aspoň vykazuje určitěji onu cestu,
která by bezpečněji k takto kýženému cíli vésti
a nový pokrok ve vědeckém bádání a novou
vědeckou vymoženost zabozpečiti mohla.
Takový a pro náš kulturní život nezbytný
úkol mohou vykonávati jen vědecké sjezdy, které
uvedou veškerou vlastní a veškerou vynikajíc
vědeckou činnost jiných národů, se všemi se růz-
nícími náhledy a názory v otevřenou soutěž.
Jest to jeden z prostředků, jakých užívaj
všichni, i ti vědeckými institucemi nejbohatěj
vyzbrojení národové k povznesení a vzpružení
své vědecké činnosti. Pro nás však a za našich
poměrů, kde ještě dost často musímě zápasiti
o plné uznání a stejnocennost naši vědecké.
literární a umělecké práce, kde po léta marně
se domáháme doplnění a rozmnožení nezbytne
nám potřebných vědeckých ústavů, mají sjezdy
takové tím většího významu, ba jsou téměř jedi
ným prostředkem, abychom přivedli svou vlástní
12
article
duševní činnost, své vlastní názory ve vědeckém
bádání a své vlastní pojmy o souvislosti veškeré
činnosti přírodní s činností lidskou k plnému
uznání a tím naši národní bytost nejen uplatnili
ale i pro budoucnost zabezpečili.
Unešen tímto vysokým cílem, přeju slavnému
třetímu sjezdu českých přírodozpyřcůl a lékařů
v Praze nejen jmenem české akademie, ale
i jmenem svým nejdokonalejšího zdaru: by po
žehnaná jeho činnost vynikala svými výsledky
jež by sloužily nejen ke cti a slávě národa na
šeho a naší říše, přeji, aby jimi také byl podán
nový podnět k dalšímu vědeckému bádání, který
by za vítězného zápasu ve svělové soutěži ved
k novým výsledkům vědeckého poznání a k dal-
šímu pevnému uznání veškeré naší kulturní čin-
nosti a tím i k trvalému zabezpečení naší ná
rodní bytosti ! (Potlesk.)
Místopředseda král. české společnosti náuk
prof. dr. ryt. Kořistka
Slavný sjezde přírodozpytcův a lékařů českých
Král. česká s polečnost nánk, která zprávu
o nastávajícím sjezdu s radostným pocitem na
vědomí vzala, zplnomoenila mne, abych jejín
jménem zde shromážděné členy sjezdu uvítal.
Když přeď více než sto lety Česká společ-
nost nauk založena byla, tenkráte skromhý poče
členů jejích skoro stačil, aby všickni tehdejš
samostatní badatelé ve vědách přirodních
lékařských v naší zemi do lána jejího přijat
býti a se zde stýkati a náhledy svě o záleži
tostech vědeckých vyměniti mohli,
profesor
doktor
Kořistka
přírodozpytcův
Praha
český Královský
Český společ
13
article
Při zřízení naší Akademie před 10 léty
možnost taková i při trojnásobněm počtu členů
jejich již úplně vyloučena byla, neboť zřízenim
české techniky, české university a většího počtu
odborných středních škol českých probuzeny
v netušené míře a netušeném počtu v národě
našem dřímající síly vědecké, které s horlivost
a houževnatostí nám Čechům vrozenou se daly
do studování různých vědeckých otázek a sice
s nejlepším prospěchem, jak uveřejněné výsledky
o tom svědeetví dávajl.
Tu nevyhnutelně třeba, aby lyto po zemíeh
koruny české rozptýlené vědecké slly nalezly
občas středisko, jakým jest náš sjezd, ve kterém
by navazovati a utužiti mohly styky přátelské
kde by předměty svých studii a postup jejich,
jakož i práce v tomto oboru od jiných vyko
nané sobě sděliti mohli.
Takové středisko chrániti nás bude pře
zbytečným drobením a mařením sil našich,
rozšiří, rozhled náš ve vědě a přispěje zajísté
k tomu, aby malý náš národ čestné místo v
vědě, které mu předchůdci naši pracemi svým
již dávno byli vydobyli, také v časech budoucíeh
sobě zachoval.
Pročež jmenem korporace, kterou zastupo
vati zde čest mám, vyslovuji srdečné přání
aby porady sjezdu a přednášky z nejlepších vý
sledků se lěšily a aby očekávání všech účastníků
sjezdu v tomto ohledu ke cti vědy české v plné
míře se splnilo. (Potlesk.)
Rektor české university, prof. dr. Josei
Stupecky.
ni
Slovutní pánové!
Čecho
profesor
doktor
Josei Stupecka
14
article
Mám čest jmenem c. k. české university
Karlo Ferdinandské pozdraviti vás a přáti zdai
sjezdu našemu, aby vědě byl k užitku a národu
českému k slávě. Nejsa přírodozpytec, přece
mluvím o našem sjezdu, poněvadž českému
vysokému učení Karlo-Ferdinandskémů dostalo
se pocty, že rektor jeho přičten jesti mezi čestné
předsedy sjezdu tohoto. Připojuji proto k po-
zdravu svému i díky povinné.
Vysoké učení naše cení velice tuto poctu,
Smí, trvám, ceniti ji za laskavé uznání všeho
toho, čím ono skrze učitele a žáky své přispělo
k utěšenému nynějšímu rozkvětu přírodních věd.
Ale zajisté smi je nad to ceniti za krásné
osvědčení, že všichní ti, kdo na vysokých ško-
lách se učili, cítí se jimi a s nimi spojeny pro
všecky časy. University bývaly zřizeny jako ve-
liké obce všech těch, kteří učí a kteří uči se
universitates docentium et discentium. Toto zří-
zení jejich dokona jest proměněno. Doktorům
facultas docenti dávno již nepřísluší, za našt
paměti i doktorská kollegia byla od universit
odloučena. Ale jenom právní svazky jsou pře
trhány takovými změnami. Idoální spolek všech
nás, jež alma mater odkojila, ten trvá a mo-
hutný rozvoj věd sjednotil nás v něm docela -
jsme všichni discentes a sobě navzájem všichn
docentes.
Veliké volné této obce část shromáždila se
dnes ke společnému dílu. Opakuji přání, aby
ono šťastně se zdařilo k radosti obce celé
(Potlesk.)
Rektor českých vysokých škol technickýc
v Praze, prol. J. V. Hráský
Vzácné shromáždění !
Karla Ferdinandský
Hráská
Praha
český vysoký učený KarlaFerdinandském
University
15
article
Jmenem české vysoké školy technick
v Praze vyslovuji III. sjézdu českých mathe
matiků, přírodozpytců a lékařů uctivý dik za
poctu, jíž se našemu vysokému učení dostalo
propůjčením čestného předsednietví rektorovi je
jímu při sjezdu tomto a přihlédaje ku vniterné
spojitosti věd mathematicko-přírodozpytných a
lékařských s učením technickým a k vynika-
jícím pracím, jež čeští technikové v oborech
véd mathematických a přírodozpytných vykonali.
vítám všechny účastníky sjezdu jmenem české
techniky pražské co nejvřeleji.
Vědy mathematické tvoři bezpečný zákla
učení technického, vědy přírodozpytné je proni-
kají, buď mu předcházejíce nebo z něho se vy
vinujíce, vědy lékařské se s ním přímo pojí
zejmena v oboru veřejného zdravotnictví a
mnohý pokrok jich přivoděn technickými vyná
lezy; vůbeci ráz věd lékařských srovnává se
s charakteristikou věď technických, zpytují nej-
složitější stroj — tělo lidské.
Závratný rozmach práce a vědy technick
přetvořuje veškeré poměry člověčenstva, jak
jednotlivců, tak i útvarů státních a přirozeně
podmiňuje i vyvolává nezbytnost dalších, stále
intensivnějších výzkumů přírodozpytných a to
žádá opět přirozeně, by vysoké školy technické
organisovány a nadány byly v dokonalejší míre
nežli dosud též jako ústavy výzkumné.
Vynálezy technickými zkrácena vzdálenost.
prodloužen čas, hmota oživena v neúmorný
stroj, avšak zvětšena soutěž práce — to ze-
jmena jeví se v těžbě zemědělské, jež vázána
jest na omezenou plochu, na určitou jakost
půdy a ponebí — zde třeba krom podnětů
opatření národohospodářských mnohé a inten-
sivné práce přírodozpytné a jest na čase, by
k účelu tomu utvořeno bylo i v zemích českých
přírozené středisko pro výzkum zemědělský
zřízením vysokého učení zemědělského javo
řádného odboru na českých školáchi téchnických.
Praha
vysoký škola technický
středisko pro výzkum zemědělský zřízení vysoký učený
16
article
Soustředěním výroby průmyslové a usnad-
něním existence v městech přivozuje se přelid-
nění jich, jež působí vážné závadyl hygienické,
jimž nelze čoliti pouze občašnými opatřením
zdravotními, výkony v čas nouze, nýbrž insti-
tucemi trvalými, soustavnými podniky zdravot-
ními, zejmena opatřením zdravé půdy, zdravé
vody a zdravého vzduchu jako podmínkami zá-
kladními, k nimž pojí se další různá zařízen
zdravotní, jež všechna jsou špolečnými úkoly
techniků, přírodozpytců islékařů a jež vyžadují
společné práce, společných výzkumů, i žádoueno
jest, by při zřízení a organisaci sludia odbor-
ného pro veřejné zdravotnietvív na vysokých
školách k této součinnosti přihlédhuto bylo
Přesvědčen jsa, že jednání v sekelch co
do hloubky právě tak skvělého dojdou výsledku,
jako tato schůze slavnostní co do mravního vý-
znamu a vnějšího lesku, přeji si, by z tohot
třetího sjezdu českým vlastem hojný zdar vze
šel. (Hlučný pollesk.)
17
article
Rektor českých vysokých škol technickýh
v Brně, prof. dr. K. Zahradník:
»Velectěné shromáždění! Jmenem nejmlud
šího vysokého učení, vysoké skoly technick
v Brně přináším vám pozdrav a dík za vyzna
menání, jež se technice stalo volbou mojí
Tento sjezd je převážnou většinou lékařsky
Ti.eoretické bádání věd lékařských prospívá k za-
chování zdravi, pokladu lidstva. Theoretické ba-
dání technické zvětšuje v upotřebení svém hmotný
blahobyt národa. Obého třeba k sesílení národa.
jak v prohledu duševním tak politickém. Byse
toho docililo v míře největší na prospěch našeho
národa, nechť dopomáhá tomu tento sjezd.
(Potlesk.)
Slova ujal se pak prof. dr. Kazim. Kosta-
niecki, delegát »Wydzialu lekarskiego« a » To-
warzystwa lekarskiego« v Krako vě.
»Jmenem polských kollegů ehci tlumočili
naši upřimnou radost, že můžeme zúčastnítise
III. ajezdu českých přírodozpytcův a lékařův
zároveň chtěl bych ujistiti vás jmenem těch
kollegů, kterým odborné zaměstnání nedovolilo
zúčastniti se sjezdu tohoto, že s opravdovým
zájmem i pozorností sledují průběh prací a snah
vašich.
Vy jste načrtli pro sjezd váš velice ob-
sáhlý program vědecký. Sjezd ten dokazuje, že
národ český, jehož ekonomický vývoj obdivu-
jeme, vědom si je toho, že podminkou existence
a vývoje národa je jeho vlastní věda, sjezd t
má dokázati, že věda česká přírodovědecká
a lékařská zároveň s vědou ostatních národů,
mají rozluštiti veliké otázky i pravdy pří
rodní, že snaží se výsledky těchto svých bádan
k cílům praktickým uvésti a užíti jich ke blabu
trpícího lidstva. Na této cestě nemáte nedostatku
vzorů v minulosti své.«
Řečník slovy nadšenými poukazuje k vý
znamu J. E. Purkyně, jehož podobiznou ozdoben
znak sjezdový.
profesor
doktor
K Zahradník
Purkyně
Brno
Kosta
18
article
»Leč i v nynější době máte, pánové, velk
známé učence, kteří otvirají vědě lékařské
přírodozpytecké nové cesty, ukazují nové clle
kteří nesou před národem osvěty pochodeň.
Vzrůst vědy vaší, obrovský rozkvět umění
všech odstínů a směrů potvrzuje, že doba pří-
tomná spojuje se s tradicí vaši staré kultury,
potvrzuje, že česká věda a umění splňuje veli
kou civilisační úlohu, kteráž připadla čilému če-
skému národu.
Každý sjezd vědecký nejenom účtuje s minu-
lostí, nejen potvrzuje přitomnost, ale ještě víee
je rukojmím a zajištěním dalšího vývoje u roz-
květu. A tím více sledují polští kollegové s upřím
ným přáním zdar vaší práce a posílají vám
z celého srdce vřelé staropolské : »Szezeáé bože l«
(Bouřlivý potlesk.)
Dr. Edv. Šlajmer, primář, z Lublan
Ve jménu Slovinců pozdravuje sjezd,
praví, že s velikou radostí zavilali do staroslavné
Prahy, aby jednak společně s ostatnímí Slovany
těšilí se z úspěchů, kterých bratří Češi do
cílili od posledního shromáždění tohoto vele
slavného sboru, jednak aby v úspěších brat
českých sami nalezli povzbuzení k další práci.
doktor
Edv
Čech
Praha
Slovany
19
article
Řečník po srdečném tomto pozdravu, tlumo
čeném sjezdu, poukazuje k významně okolnosti
že rakouští Slované, především pak Slovinci
nalezají v národu českém středisko, k němuž
mohou se obraceti a ve společně práci vzájemne
se seznamovati.
Dr. Edv. Danič, předseda srbského léka
ského družstva v Bělehradé: Slavné shromáž
dění! Jako delegát Srbské lékařské společnost
společně s koll. Atanazijevičem přináším vám.
pánové, přátelský pozdrav srbského národa a jeh
mladé lékařské společnosti. Nenalezám slov.
abych projevil vám, jak mi jest tato svěřená
povinnost milá a příjemná, abych právě, já
osobně jej projevil v tak vzácném a učeném
shromáždění. Mimo vřelě a bratrské pozdravy
zároveň mám vám projeviti podiv a úctu srbské
lékařské společnosti k české lékařské vědě, je
jímiž úspěchy může se bratrský český národ
honositi. Úspěchů těchto docílila ona klassická če-
ská škola, která proslula v oboru mediciny
učenci, kteři byli ozdobou vídeňské lékařské
školy. Bohužel srbský národ v tomto ohledu
nemohl se zúčastniti dosud výdatně ruchu na
poli kultury a vědy; byl isolován a po pět sto
leti vystaven nájezdům krutých nepřátel vý-
chodních. Útěchou narodu našemu jest, že může
počilati na vděčnost západní Evropy, jejíž kul
turu hájil. Avšak národ náš, vědom sobě opo
zdění svého ruchu vědeckého, snaží se dohonit
co zameškal
vronovhnnto
Slovan
Slovinec
doktor
Edv
Danič
Evropa
český lékařský věda
vídeňský lékařský škola
20
article
Z té příčiny, pánové, vás, kteří tak dávno
pracujete na poli vědy, srdečně prosíme, byste
nás přijalí ve svůj střed, abychom spojenými
silami mohli pracovati o dosažení společného
cíle. (Bouřlivý souhlas.)
Dr. Mir. šl. Čačkovlé ze Záhřeba, re-
daktor časopisu »Lieónicki Viestnike, v delším
proslovení praví, že sjeli se opětně v značném
počtu češti přírodozpytci a lékaři, aby na kol-
bišti vědy a ducha uplatnili svou práci a svůj
pokrok. Sjeli se ze všech končin do Zlaté
matky Prahy, aby zde neunavně pracovali a ro-
kovali, neočekávajice žádné odměny, jedině ku
prospěchu své vlasti. Řečník poukazuje slovy
plnými uznání k neňmorné píli, k značnému
nadání, energieké vůli a vytrvalosti synů če-
ského národa. Bratrské srdce Čechův pozvalo
k této slavnosti slovanské své bratry; zajisté
nikoli jen prolo, aby byli účastní oslavy a zá-
bavy, nýbrž aby bratři se bliže seznámilia
sdružili k společné práci na poli, kde shoda
jest nejsnadnější, na poli vědy, a to ke cii
slovanského kmene. Projevuje naději, že sjezn
ponese výsledky svými zlaté ovoce; přiznává
Čechům vůdcovství v tomto postupu a praví,
za hlučného pollesku posluchačstva, že není
závisť mezi bratry, — nikdo se netáže v tom
připadu, v postupu za velkým cílem, který brat
vede, ale kam vede
Pozdravuje sjazd jmenem lékařského sboru
v království chorvatském a Slavonii v Záhřebu.
Mir
Lieónický
Čechův
Čecho
Záhřeb
Praha
Slavonie
21
article
(Živio ! Hlučný pollesk.)
Bulharský delegát dr. Mariu Russevz
Sofije sa
Velevážený pane předsedo a ctěné shromáždění
Jako zástupce »Sofijského medicinského
spolku« i splnomocněnec delegáta »Sof. med.
spol.« p. dra. Župunova s velkým potěšením
i radostí přináším srdečný pozdrav odl členů
těchto spolků českým kollegům a všem ostat-
ním bratrům slovanské národnosti, kteří se
shromáždili dnes ve staré a slavné české stolici
— zlaté Praze. Dnešní sjezd je opětným kro-
kem ke sblížení se všech slovanských lékařů
přírodozpyteů, proto citím se obzvlástě šťasten,
že mé právě doslalo se cti, bych přednesl po-
děkování od členů nejmladšího slovanského
národa — bulharských lékařů — českým bra-
trům za to, že nás pozvali a přijali ve sváj
kruh a zároveň jejich blahopřání ke zdárnému
úspěchu sjezdu i celého účelu jeho. (Potlesk.)
doktor
Russevz
Praha
22
article
Slova ujal se dále delegát maloruský dr. E
Ozarkiewlez. Dostalo se mi veliké cti, praví
řečník, uvítati slavný sjezd českých lékařů a přírodo-
zpylců jménem maloruské naukové společnosti »Šev-
čenka« ve Lvově. S obdivem hledíme na rychlý
kulturní vývoj vašeho národa a jsouce v podobných
poměrech jako vy před lety. Nemajíce vyšších škol,
shromáždili jsme-se ve spolku, založeném vlastnímí
silami a klademe základy vědecké právě ve vlastním
mateřském jazyce. Tu podařilo se nám zorganiso-
vati sekci přírodnicko-lékařskou. V první řadě při-
nášíma sjezdu srdečný pozdrav. Světlý příklad va-
šich úspěchů stojí nám před očima, probouzí v ná
naději a pobádá nás k další práci, abychom i. svo
síly věnovali se zdarem pěstění a rozvoji naši vědy
Řečník tlumočí přání zdaru podniku, dokazujícímu
kulturní mohutnost a sloužícímu slávě českého na-
roda. (Poulesk.)
doktor
E Ozarkiewlez
Lvov
23
article
Uvílán polleskem promluvil pak dr. A
Lazurskij z Petrohratlu.
Po řadě skvostných řečí, pronesených řeč-
níky přede mnou, praví, budu mluviti jen krátce,
však tím srdečnější nechť jsou moje slova. Jako
ruský lékař a jako člen petrohradského klini-
ckého spolku lékařů a neuropathologů, splňuji
příjemnou úlohu a z celé duše pozdravuji třetí
sjezd českýcholékarů a přirodozpytců českých
a přeji jemu úplného zdaru. Ať žije a rozkvétá
česká věda. Ať roste a rozvíjí se ta s v or-
nost, bez které není možna plodotvorná čin-
nost. (Hlučný pollesk.)
Na to, po vyčerpání těchto projevů, před-
seda pröfessor dr. Hlava oznámil, že ř á
sjezdový, poněvadž nebylo proti němu ve
lhůtě ustanovené podáno námitek, pokládá se
za schválený. Zároveň předseda prohlásil po-
volání v kruh čestmých členů před-
sednictva následujícíchhostí ci-
zích: sekční chéř dr. Em. ryt. Kusý z Dá-
bravy, dvorní rada professor dr. Boleslaw
Wicherkiewtilez (Krakov), prof. dr. Kazi-
mierz Kostaniecki (Krakov), dvorní rada
prof. dr. Rydygier (Lvov), prof. dr. Č-
rijev (Kyjev), dr. Marin Russev (Sofia),
dr. Edv. Šlajmer (Lublaň), prof. dr. D vo-
řák (Záhřeb), prof. dr. Pomorski (Lvov).
Lazurskij
doktor
em
Kusá
Wicherkiewtilez
profesor
Kazi
Rydygier
Russev
Sofie
Edv
Pomorski
Krakov
Lvov
Kyjev
Lublaň
Záhřeb
cký spolek lékař
24
article
Vyslechnuta pak následující z práv a ge-
nerálního sekretáře sjezdu, docenta dra. Ant-
Veselého.
does Slavné shromážděníl
Za necelých sedm měsíců připraven byl
tento sjezd, o kterém již dnes možno říci, že
bude zdářilý ve všech směrech. Jako kouzel-
ným proutkem vyčarován vyrostl nám sjez
téměř v rukou do rozměrů, jakých ani sám
organisační výbor netušil. Objevilo se takové
množství pracovníků vědeckých, kteří tisnili se
dosud v těsných pracovnách ústavů vědeck ých,
v tichých pracovnách soukromých, a jimž dávno
již bylo potřébou nové kolbiště vědecké, na
kterém by změřiti mohli své mladé sily. Přs
360 přednášek přihlášeno k projednání a přes
1000 členů a účastníků zapsáno k sjezdu.
Organisační výbor i široký výbor sjezdový dnes
s radostí a řekněme upřímně i s pýchou patři
na výsledek úmorně práce, jež provedena
energii netušenou. I kancelář sjezdová vyko-
nala kus poctivé práce a proto budiž i s to-
hoto místa vděčně vzpomenuto všech těch, kteři
s nadšením, láskou a vytrvalostí chopili se péra
a pro chystaný sjezd jakýmkoliv způsobem
pracovali!
Jest to dnes po prvé, kdy do tohoto stánk
Uměn, jejž postavil si »Národ Sobě«, vstupuje
vznešená sestra Uměn — věda — věda česká.
Na místě tomto, kde tolik krásných vítězství sla-
vilo umění české, nechť slaví se také jedno vítéz-
Sobě