ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 df0b4250-660c-11dc-9665-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 24 celkem · entity: person 82, place 28, org 10, work 4
1 masthead
26. května 1901.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů“ k číslu 144.
3 masthead
Strana 13
4 article Třetí sjezd českých přírodozpytcův a lékařů v Praze.
Třetí sjezd českých přírodozpytcův a lékařů v Praze. Slavnostní zahájení sjezdu v Národním divadle. Způsobem důstojným, imposantním za hájen byl včera dopoledne, o hodině 11.. třetí sjezd českých přírodozpytcův a lékařů. Obraz zahajovací slavnosti byl čímsi novým dosud v našich poměrech, — přispěl k tomu nádherný rámec jeho, kterým bylo hlediště i jeviště Národního divadla, zaujatého do posledního místa obecenstvem, zvanými hosty i účastníky sjezdu a jich damami. Vůči vel kému počtu účastníků — do včerejška vy zdvihlo sobě legitimace 1039 osob — bylc myšlenkou šťastnou získati k slavnosti zaha jovací Národní divadlo. Schůze a veškeré projevy zde učinéné nabyly nezvykle slav- nostního rázu; přispívala k tomu patrně prostornost místa, připouštějící nicméně po- hodlné sledování mluveného slova,u Již před hodinou k zahájení určenou zaujalo obecenstvo sedadla: Oba balkony vy- hraženy byly výlučně damám, a pestřily se zde vkusné toilety jarní v záři elektrického světla co nejvýhodněji. Lože zaujali hodno- stové a veřejní činitelé, ostatní místa členové sjezdu, mužově vědecké práce a veřejné činnosti. Bylo by nesnadno sestaviti jen pří- bližně úplný seznam přítomných osobností, jichž jména požívají zvučné pověsti ve ve- řejnosti naší. Na jevišti, u stolu presidiálního zasedli předseda sjezdu prof. dr. Hlava, po jeho levici starosta měst pražských dr. V. Srb, po pravici sekční chef v ministeriu vnitra dr Kusý ryt. z Dübravy, dále pp. místopředs. dv. r. Strouhal, rektoři prof. dr. Sltu- pecký a prof. Hráský. Další řady kře- sel na jevišti vyhrazeny byly zástupcům učených společností, vysokých škol a cizích spolků vědeckých. Zde zasedli také vynika- jící hosté z ciziny, zástupci vědeckého světa jiných slovanských národů.
profesor doktor Kusá Strouhal Slta Hráská Praha národní divadlo Dübrava
5 article
Ve hledišti pak, v ložích, účastní byl zahájení sjezdu maršálek zěmský kn. Jiří Lobkovic, vicepresident místodržitelství dv. r. Dörfel — místodržitel mešká mimo Prahu — z kruhů úřadnických president ryt Wessely, vl. rada Maršan, v zastou- pení kléru prelät Krásl, kruhů vojen- ských zemský velitel polní zbrojm. Fabin atd. Okázalým způsobem zúčastnily se za- hájení sjezdu ovšem naše samosprávné or gány; zástupci města Prahy, s oběma ná městky drem. Fričem a inž. Neube tem zaujali několik loží prvního pořadí starostové Víšek z Král.) Vinohradů. Lokay z Karlína, Žďárský ze Žižkova. Elhenický ze Smíchova se členy zastu- pitelstev zasedli v ložích přízemních. S jistým napjetím, za nálady v pravdě povznesené. očekáváno zahájení sjezdu. Z účastnictva zajisté každý měl pocit, že sjezd od samého zahájení utváří se jako neočekávaně mohutná manifestace vědecké zdatnosti národa našeho. Bylo pak skutečně během jednání opětovně slovanskými našimi hosty, zejmena i zástupci ciziny poukázano s plným oceněním k rozsáhlému programu sjezdu, jako svědectví vytrvalé a požehnaně činnosti našeho světa vědeckého, a pod vlivem těchto nepřipravených projevů nabylo volání po zřízení druhé univer- sity české, jež opětovně ozývalo se ze slov řečníků našich, neobyčejného důrazu a významu. Tím lépe, že vláda měla příležitost vyslechnouti projevy ty i bouřlivý souhilas, s jakým přijaty byly přečetným posluchač stvem, dík přítomnosti jednoho z vynikajícíe svých odborných pracovníků. O jedenácté hodině rokování započalo Předsednictvo zaujalo svá místa.
Lobkovic Dörfel Wessel Maršan Frič Ing Víšek Král Lokay Elhenická Praha Karlín Žižkov Smíchov
6 article
Slová k zahájení jednání sjezdového uja se předšeda, prof. dr. Jar. HIava: Vzácní hosté, slovutní pávové Za zvláštní vyznamenání si pokládám, že mohu jako předseda a jmenem organisačního výboru III. sjezdu českých lékařů a přírodo- zpylců pozdraviti a uvifati vás všechny. Povděční jsme sl. vládě, ža vyslala svého zástupce a zejmena nás (lékaře) těší, že de- legátem je odborný přednosta dr. Kusý Důbrav, jehož upřímně vítám. Vřele vítám Jeho Jasnost pana knížel Lobkovice, maršálka království českého, s ra- dostí upřimnou pozdravuji Vás, pane starosto měst pražských, a veřejně děkuji za vše, čím král. hl. město Praha jak štědře sjezdu při spělo. (Hlučný potlesk.) Děkují dále všem zástupcům vys. úřadů vládních a zeměpanských, poslancům naším že ráčili se ke slavnostnímu zahájení dostaviti Vás pak, přátelé polšti, vás, delegáty Malo- rusů, Rusů, Bulharů, Slováků, Srbů, Slo vinců a Chorvatů, vítám co nejradostněji. Slovutní pánové! Povšechným vývojem kulturním se stalo, že moderní věda není vice majelkem jen jistých tříd vyvolených, nýbrž dnes dána je možnost každému, v kom dříme vznešená jiskra nadání, aby mohl najíti cestu ku vzdělání a přispěl svým důmyslem ku vše- obecnému pokroku a dobru lidstva.
profesor doktor Jar jítlegát Lobkovic Malo Rus Bulhar Slovák Srba Chorvat Praha
7 article
Pramen osvěty a vzdělání stává se dnes majetkem nejširších vrstev národních. S radostným zadostučiněním může náro náš pohlédnouti zpět na rozvoj svůj, vykonaný v posledním období ve všech oborech kul turních. S pocity neskonalého obdivu vzpomínám dnes na hlouček nadšených vědeckých průkop- níků, na bratry Pressly, na největšího našeho vědálora J.E. Purkyni, kteří v dobách ponížen národního hrdě stavěli základ české vědy s ná mahou největší. S litostí vzpomínáme, jak mnoho vynika jicích Bohemi nati zdobilo vysoká učení národů jiných, zakládajíce slávu cizích škol, ježtc doma pro ně místa nebylo. Ponenáhlu vznikla náprava — vznikaly školy, zdroje vědění. — Dosažena vysoká škola technická a uznáno právo našeho národa na staroslavné učení Karlo-Ferdinandovo. Když pak nejvyšším rozhodnutím nejjasněj šího našeho císaře a krále reaktivována byla i česká universita, tu během ne celého dvacíti- letí — od posledního sjezdu českých lékařů přírodozpytců — jeví se, že jediné vysoké školy rostoucím potřebám národa našeho nijakž po- stačiti nemohou. Došlo z nejvyšší milosti pa- novníkovy k dalšímu rozkvětu, ku zřízení druhé české techniky a zřízení druhé české university jest postulátem tak všestranně odů- vodněným, že její uskutečnění jest pro náš živoo vědecký, vývoj kulturní potřebou nezbylnou (Bouřlivý souhlas.) Na všech stranách, ve všech vědách přísně odborných i v oborech, kteréž výtěžků věde- ckých používají ku šíření blahobytu národního, všude shledáváme polěšitelný rozvoj, opravdovou snahu k povznesení českého národa a k dobru člověčenstva, snahu ku poznání pravdy.
Pressl Purkyně KarlaFerdinandův
8 article
Celý tento náš kulturní rozvoj spadá v dobu panování našeho nejmilostivějšího panovnika, jemuž jsme neskonalými díky zavázáni za jeho péči otcovskou a protož volám dojista ve sroz- umění s vámi všemi: Budiž králi a císaři na- šemu Františku Josefu I. nehynoucí sláva. — Obecenstvo při provolávání slávy císaři králi povstalo. Prohlašuji tímto slavný sjezd českých pří rodozpytcův a lékařů zahájeným. Zástupce vlády sekční chéf v ministerstvě vnitra, MUDr. Em. ryt. Kusý z Dúbravy. Velevážený pane předsedo Velectěné shromážděníl Jeho Excellence pan předseda ministerstv poctil mne čestnou úlohou, abych slavnému sjezdu českých přírodozpytců a lékařů vyslovi živé účastenství, kterým státní správa sleduje vědecké jednání tohoto sjezdu, jenž podle hoj- ného programu a podle značného počtu ohláše- ných prací a přednášek již předem oplývá vzáenou horlivosti a plodností vědeckou.
František Josef MUDr em Kusá Dúbrava
9 article
Jmenem státní správy tudíž vítám takov snažení vědecké, které o sobě jest vznešéné a velikého dosahu v žití národním, vítám je tím více, poněvadž učení přírodozkumné zároveňse jeví zřídlem věd lékařských a takto zdrojem jes všeho pokroku zdravotního. Tento pokrok zdravotní však nečelí než k tomu, aby tělesné a dusevní sily každého ná- roda se množily jednak tím, že zdravotní pěče jich šetří a zachovává, jednak, že — usnadňujíe podmínky životní — tyto sily množí a tuží. Čím lepší se jeví zdravotní bilance toho kterého obyvatelstva, toho kterého národa, tím větším činitelem stává se zdravotní pokrok i těles- ného vývoje i duševního rozmachu jeho, jeho dělnosti vůbec, jeho blahobytu, osobního štěsti jeho členů a blaha rodinného. vJako zástupce státní správy zdravotní, jíž úkolem jest pěstovati pokrok zdravotní v pro- spěch všech občanů státních, přeji vznešeným snahám třetího sjezdu přírodovědcův a lékařů hojného, úplného a trvanlivého zdaru ! (Po- tlesk.) Starosta měst pražských p. dr. VI. Srb v krátkém, vřelém oslovení jmenem král. hlav. města Prahy uvital účastníky sjezdu. Oceniv význam vědy a duševní práce pro rozvoj celého národa, poukázal k výsledkům českýchu vyso- kých škol pražských a položil důraz na poža- davek druhé university české, jejíž potřeba je prokázána a jíž nasvědčuje i tento sjezd. (Potlesk.) Předseda České akademie pro vědy, sloves- nost a umění, vrchní stav. rada Jos. Hlávka
doktor Srb Hlávek Praha Český akademie pro věda rada Jos
10 article
Slavné shromáždění! Vítám jménem a v zastoupení České aka- demie císaře Františka Josefa pro vědy, sloves nost a umění slavný III. sjezd českých přírodo- zpyteňv a lékařů v Praze s nadšenou mysli e z plna srdce. Zřízením naší České akademie, kterou J.v nejmilostivější cisař a král za prolektorátu nej- jasnějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda přijal pod nejvyšší mocnou svou záštitu, dostalo se veškeré naší kulturní činnosti samostatného a pevně chráněného střediska, které jeji další stálý vývoj pro celou budoucnost zabezpečuje, Pod touto velkodušnou ochranou poskytuje Česká akademie ve svém středu každé vědecké literární a umělecké činnosti spolehlivou a jistou oporu a jest každému jednotlivému činifeli ve všech oborech umožněno, by tam přivedl vý- sledky svého bádání, svých prací, k plné plat- nosti a aspoň k onomu uznání, jakého obmezené prostředky Akademie poskytnouti mohou. Ale přes všechen ten rozsáhlý úkol a jeho vysoký význam v kulfurním životě našem ne- může Akademie vykonati vše, čeho pro úplné zabezpečení tohoto vývoje zapolřebí jest.
František Josef František Ferdinand Praha Český akademie
11 article
Ona především nemůže z vlastní mniciativy. což je nade vše důležilo, přivésti vždy, kdy toho se skutečná potřeba ukáže, celou vědeckou činnost jistého odboru v takový rozruch, aby došly všechny proti sobě stojící názory, jak do mácího tak i zahraničného bádání, výměnou náhledů a osobním výkladem k onomu žádoue nému objasnění, které vede buď již k dokona lému poznání a ke skutečnému vědeckému vý- sledku aneb aspoň vykazuje určitěji onu cestu, která by bezpečněji k takto kýženému cíli vésti a nový pokrok ve vědeckém bádání a novou vědeckou vymoženost zabozpečiti mohla. Takový a pro náš kulturní život nezbytný úkol mohou vykonávati jen vědecké sjezdy, které uvedou veškerou vlastní a veškerou vynikajíc vědeckou činnost jiných národů, se všemi se růz- nícími náhledy a názory v otevřenou soutěž. Jest to jeden z prostředků, jakých užívaj všichni, i ti vědeckými institucemi nejbohatěj vyzbrojení národové k povznesení a vzpružení své vědecké činnosti. Pro nás však a za našich poměrů, kde ještě dost často musímě zápasiti o plné uznání a stejnocennost naši vědecké. literární a umělecké práce, kde po léta marně se domáháme doplnění a rozmnožení nezbytne nám potřebných vědeckých ústavů, mají sjezdy takové tím většího významu, ba jsou téměř jedi ným prostředkem, abychom přivedli svou vlástní
12 article
duševní činnost, své vlastní názory ve vědeckém bádání a své vlastní pojmy o souvislosti veškeré činnosti přírodní s činností lidskou k plnému uznání a tím naši národní bytost nejen uplatnili ale i pro budoucnost zabezpečili. Unešen tímto vysokým cílem, přeju slavnému třetímu sjezdu českých přírodozpyřcůl a lékařů v Praze nejen jmenem české akademie, ale i jmenem svým nejdokonalejšího zdaru: by po žehnaná jeho činnost vynikala svými výsledky jež by sloužily nejen ke cti a slávě národa na šeho a naší říše, přeji, aby jimi také byl podán nový podnět k dalšímu vědeckému bádání, který by za vítězného zápasu ve svělové soutěži ved k novým výsledkům vědeckého poznání a k dal- šímu pevnému uznání veškeré naší kulturní čin- nosti a tím i k trvalému zabezpečení naší ná rodní bytosti ! (Potlesk.) Místopředseda král. české společnosti náuk prof. dr. ryt. Kořistka Slavný sjezde přírodozpytcův a lékařů českých Král. česká s polečnost nánk, která zprávu o nastávajícím sjezdu s radostným pocitem na vědomí vzala, zplnomoenila mne, abych jejín jménem zde shromážděné členy sjezdu uvítal. Když přeď více než sto lety Česká společ- nost nauk založena byla, tenkráte skromhý poče členů jejích skoro stačil, aby všickni tehdejš samostatní badatelé ve vědách přirodních lékařských v naší zemi do lána jejího přijat býti a se zde stýkati a náhledy svě o záleži tostech vědeckých vyměniti mohli,
profesor doktor Kořistka přírodozpytcův Praha český Královský Český společ
13 article
Při zřízení naší Akademie před 10 léty možnost taková i při trojnásobněm počtu členů jejich již úplně vyloučena byla, neboť zřízenim české techniky, české university a většího počtu odborných středních škol českých probuzeny v netušené míře a netušeném počtu v národě našem dřímající síly vědecké, které s horlivost a houževnatostí nám Čechům vrozenou se daly do studování různých vědeckých otázek a sice s nejlepším prospěchem, jak uveřejněné výsledky o tom svědeetví dávajl. Tu nevyhnutelně třeba, aby lyto po zemíeh koruny české rozptýlené vědecké slly nalezly občas středisko, jakým jest náš sjezd, ve kterém by navazovati a utužiti mohly styky přátelské kde by předměty svých studii a postup jejich, jakož i práce v tomto oboru od jiných vyko nané sobě sděliti mohli. Takové středisko chrániti nás bude pře zbytečným drobením a mařením sil našich, rozšiří, rozhled náš ve vědě a přispěje zajísté k tomu, aby malý náš národ čestné místo v vědě, které mu předchůdci naši pracemi svým již dávno byli vydobyli, také v časech budoucíeh sobě zachoval. Pročež jmenem korporace, kterou zastupo vati zde čest mám, vyslovuji srdečné přání aby porady sjezdu a přednášky z nejlepších vý sledků se lěšily a aby očekávání všech účastníků sjezdu v tomto ohledu ke cti vědy české v plné míře se splnilo. (Potlesk.) Rektor české university, prof. dr. Josei Stupecky. ni Slovutní pánové!
Čecho profesor doktor Josei Stupecka
14 article
Mám čest jmenem c. k. české university Karlo Ferdinandské pozdraviti vás a přáti zdai sjezdu našemu, aby vědě byl k užitku a národu českému k slávě. Nejsa přírodozpytec, přece mluvím o našem sjezdu, poněvadž českému vysokému učení Karlo-Ferdinandskémů dostalo se pocty, že rektor jeho přičten jesti mezi čestné předsedy sjezdu tohoto. Připojuji proto k po- zdravu svému i díky povinné. Vysoké učení naše cení velice tuto poctu, Smí, trvám, ceniti ji za laskavé uznání všeho toho, čím ono skrze učitele a žáky své přispělo k utěšenému nynějšímu rozkvětu přírodních věd. Ale zajisté smi je nad to ceniti za krásné osvědčení, že všichní ti, kdo na vysokých ško- lách se učili, cítí se jimi a s nimi spojeny pro všecky časy. University bývaly zřizeny jako ve- liké obce všech těch, kteří učí a kteří uči se universitates docentium et discentium. Toto zří- zení jejich dokona jest proměněno. Doktorům facultas docenti dávno již nepřísluší, za našt paměti i doktorská kollegia byla od universit odloučena. Ale jenom právní svazky jsou pře trhány takovými změnami. Idoální spolek všech nás, jež alma mater odkojila, ten trvá a mo- hutný rozvoj věd sjednotil nás v něm docela - jsme všichni discentes a sobě navzájem všichn docentes. Veliké volné této obce část shromáždila se dnes ke společnému dílu. Opakuji přání, aby ono šťastně se zdařilo k radosti obce celé (Potlesk.) Rektor českých vysokých škol technickýc v Praze, prol. J. V. Hráský Vzácné shromáždění !
Karla Ferdinandský Hráská Praha český vysoký učený KarlaFerdinandském University
15 article
Jmenem české vysoké školy technick v Praze vyslovuji III. sjézdu českých mathe matiků, přírodozpytců a lékařů uctivý dik za poctu, jíž se našemu vysokému učení dostalo propůjčením čestného předsednietví rektorovi je jímu při sjezdu tomto a přihlédaje ku vniterné spojitosti věd mathematicko-přírodozpytných a lékařských s učením technickým a k vynika- jícím pracím, jež čeští technikové v oborech véd mathematických a přírodozpytných vykonali. vítám všechny účastníky sjezdu jmenem české techniky pražské co nejvřeleji. Vědy mathematické tvoři bezpečný zákla učení technického, vědy přírodozpytné je proni- kají, buď mu předcházejíce nebo z něho se vy vinujíce, vědy lékařské se s ním přímo pojí zejmena v oboru veřejného zdravotnictví a mnohý pokrok jich přivoděn technickými vyná lezy; vůbeci ráz věd lékařských srovnává se s charakteristikou věď technických, zpytují nej- složitější stroj — tělo lidské. Závratný rozmach práce a vědy technick přetvořuje veškeré poměry člověčenstva, jak jednotlivců, tak i útvarů státních a přirozeně podmiňuje i vyvolává nezbytnost dalších, stále intensivnějších výzkumů přírodozpytných a to žádá opět přirozeně, by vysoké školy technické organisovány a nadány byly v dokonalejší míre nežli dosud též jako ústavy výzkumné. Vynálezy technickými zkrácena vzdálenost. prodloužen čas, hmota oživena v neúmorný stroj, avšak zvětšena soutěž práce — to ze- jmena jeví se v těžbě zemědělské, jež vázána jest na omezenou plochu, na určitou jakost půdy a ponebí — zde třeba krom podnětů opatření národohospodářských mnohé a inten- sivné práce přírodozpytné a jest na čase, by k účelu tomu utvořeno bylo i v zemích českých přírozené středisko pro výzkum zemědělský zřízením vysokého učení zemědělského javo řádného odboru na českých školáchi téchnických.
Praha vysoký škola technický středisko pro výzkum zemědělský zřízení vysoký učený
16 article
Soustředěním výroby průmyslové a usnad- něním existence v městech přivozuje se přelid- nění jich, jež působí vážné závadyl hygienické, jimž nelze čoliti pouze občašnými opatřením zdravotními, výkony v čas nouze, nýbrž insti- tucemi trvalými, soustavnými podniky zdravot- ními, zejmena opatřením zdravé půdy, zdravé vody a zdravého vzduchu jako podmínkami zá- kladními, k nimž pojí se další různá zařízen zdravotní, jež všechna jsou špolečnými úkoly techniků, přírodozpytců islékařů a jež vyžadují společné práce, společných výzkumů, i žádoueno jest, by při zřízení a organisaci sludia odbor- ného pro veřejné zdravotnietvív na vysokých školách k této součinnosti přihlédhuto bylo Přesvědčen jsa, že jednání v sekelch co do hloubky právě tak skvělého dojdou výsledku, jako tato schůze slavnostní co do mravního vý- znamu a vnějšího lesku, přeji si, by z tohot třetího sjezdu českým vlastem hojný zdar vze šel. (Hlučný pollesk.)
17 article
Rektor českých vysokých škol technickýh v Brně, prof. dr. K. Zahradník: »Velectěné shromáždění! Jmenem nejmlud šího vysokého učení, vysoké skoly technick v Brně přináším vám pozdrav a dík za vyzna menání, jež se technice stalo volbou mojí Tento sjezd je převážnou většinou lékařsky Ti.eoretické bádání věd lékařských prospívá k za- chování zdravi, pokladu lidstva. Theoretické ba- dání technické zvětšuje v upotřebení svém hmotný blahobyt národa. Obého třeba k sesílení národa. jak v prohledu duševním tak politickém. Byse toho docililo v míře největší na prospěch našeho národa, nechť dopomáhá tomu tento sjezd. (Potlesk.) Slova ujal se pak prof. dr. Kazim. Kosta- niecki, delegát »Wydzialu lekarskiego« a » To- warzystwa lekarskiego« v Krako vě. »Jmenem polských kollegů ehci tlumočili naši upřimnou radost, že můžeme zúčastnítise III. ajezdu českých přírodozpytcův a lékařův zároveň chtěl bych ujistiti vás jmenem těch kollegů, kterým odborné zaměstnání nedovolilo zúčastniti se sjezdu tohoto, že s opravdovým zájmem i pozorností sledují průběh prací a snah vašich. Vy jste načrtli pro sjezd váš velice ob- sáhlý program vědecký. Sjezd ten dokazuje, že národ český, jehož ekonomický vývoj obdivu- jeme, vědom si je toho, že podminkou existence a vývoje národa je jeho vlastní věda, sjezd t má dokázati, že věda česká přírodovědecká a lékařská zároveň s vědou ostatních národů, mají rozluštiti veliké otázky i pravdy pří rodní, že snaží se výsledky těchto svých bádan k cílům praktickým uvésti a užíti jich ke blabu trpícího lidstva. Na této cestě nemáte nedostatku vzorů v minulosti své.« Řečník slovy nadšenými poukazuje k vý znamu J. E. Purkyně, jehož podobiznou ozdoben znak sjezdový.
profesor doktor K Zahradník Purkyně Brno Kosta
18 article
»Leč i v nynější době máte, pánové, velk známé učence, kteří otvirají vědě lékařské přírodozpytecké nové cesty, ukazují nové clle kteří nesou před národem osvěty pochodeň. Vzrůst vědy vaší, obrovský rozkvět umění všech odstínů a směrů potvrzuje, že doba pří- tomná spojuje se s tradicí vaši staré kultury, potvrzuje, že česká věda a umění splňuje veli kou civilisační úlohu, kteráž připadla čilému če- skému národu. Každý sjezd vědecký nejenom účtuje s minu- lostí, nejen potvrzuje přitomnost, ale ještě víee je rukojmím a zajištěním dalšího vývoje u roz- květu. A tím více sledují polští kollegové s upřím ným přáním zdar vaší práce a posílají vám z celého srdce vřelé staropolské : »Szezeáé bože l« (Bouřlivý potlesk.) Dr. Edv. Šlajmer, primář, z Lublan Ve jménu Slovinců pozdravuje sjezd, praví, že s velikou radostí zavilali do staroslavné Prahy, aby jednak společně s ostatnímí Slovany těšilí se z úspěchů, kterých bratří Češi do cílili od posledního shromáždění tohoto vele slavného sboru, jednak aby v úspěších brat českých sami nalezli povzbuzení k další práci.
doktor Edv Čech Praha Slovany
19 article
Řečník po srdečném tomto pozdravu, tlumo čeném sjezdu, poukazuje k významně okolnosti že rakouští Slované, především pak Slovinci nalezají v národu českém středisko, k němuž mohou se obraceti a ve společně práci vzájemne se seznamovati. Dr. Edv. Danič, předseda srbského léka ského družstva v Bělehradé: Slavné shromáž dění! Jako delegát Srbské lékařské společnost společně s koll. Atanazijevičem přináším vám. pánové, přátelský pozdrav srbského národa a jeh mladé lékařské společnosti. Nenalezám slov. abych projevil vám, jak mi jest tato svěřená povinnost milá a příjemná, abych právě, já osobně jej projevil v tak vzácném a učeném shromáždění. Mimo vřelě a bratrské pozdravy zároveň mám vám projeviti podiv a úctu srbské lékařské společnosti k české lékařské vědě, je jímiž úspěchy může se bratrský český národ honositi. Úspěchů těchto docílila ona klassická če- ská škola, která proslula v oboru mediciny učenci, kteři byli ozdobou vídeňské lékařské školy. Bohužel srbský národ v tomto ohledu nemohl se zúčastniti dosud výdatně ruchu na poli kultury a vědy; byl isolován a po pět sto leti vystaven nájezdům krutých nepřátel vý- chodních. Útěchou narodu našemu jest, že může počilati na vděčnost západní Evropy, jejíž kul turu hájil. Avšak národ náš, vědom sobě opo zdění svého ruchu vědeckého, snaží se dohonit co zameškal vronovhnnto
Slovan Slovinec doktor Edv Danič Evropa český lékařský věda vídeňský lékařský škola
20 article
Z té příčiny, pánové, vás, kteří tak dávno pracujete na poli vědy, srdečně prosíme, byste nás přijalí ve svůj střed, abychom spojenými silami mohli pracovati o dosažení společného cíle. (Bouřlivý souhlas.) Dr. Mir. šl. Čačkovlé ze Záhřeba, re- daktor časopisu »Lieónicki Viestnike, v delším proslovení praví, že sjeli se opětně v značném počtu češti přírodozpytci a lékaři, aby na kol- bišti vědy a ducha uplatnili svou práci a svůj pokrok. Sjeli se ze všech končin do Zlaté matky Prahy, aby zde neunavně pracovali a ro- kovali, neočekávajice žádné odměny, jedině ku prospěchu své vlasti. Řečník poukazuje slovy plnými uznání k neňmorné píli, k značnému nadání, energieké vůli a vytrvalosti synů če- ského národa. Bratrské srdce Čechův pozvalo k této slavnosti slovanské své bratry; zajisté nikoli jen prolo, aby byli účastní oslavy a zá- bavy, nýbrž aby bratři se bliže seznámilia sdružili k společné práci na poli, kde shoda jest nejsnadnější, na poli vědy, a to ke cii slovanského kmene. Projevuje naději, že sjezn ponese výsledky svými zlaté ovoce; přiznává Čechům vůdcovství v tomto postupu a praví, za hlučného pollesku posluchačstva, že není závisť mezi bratry, — nikdo se netáže v tom připadu, v postupu za velkým cílem, který brat vede, ale kam vede Pozdravuje sjazd jmenem lékařského sboru v království chorvatském a Slavonii v Záhřebu.
Mir Lieónický Čechův Čecho Záhřeb Praha Slavonie
21 article
(Živio ! Hlučný pollesk.) Bulharský delegát dr. Mariu Russevz Sofije sa Velevážený pane předsedo a ctěné shromáždění Jako zástupce »Sofijského medicinského spolku« i splnomocněnec delegáta »Sof. med. spol.« p. dra. Župunova s velkým potěšením i radostí přináším srdečný pozdrav odl členů těchto spolků českým kollegům a všem ostat- ním bratrům slovanské národnosti, kteří se shromáždili dnes ve staré a slavné české stolici — zlaté Praze. Dnešní sjezd je opětným kro- kem ke sblížení se všech slovanských lékařů přírodozpyteů, proto citím se obzvlástě šťasten, že mé právě doslalo se cti, bych přednesl po- děkování od členů nejmladšího slovanského národa — bulharských lékařů — českým bra- trům za to, že nás pozvali a přijali ve sváj kruh a zároveň jejich blahopřání ke zdárnému úspěchu sjezdu i celého účelu jeho. (Potlesk.)
doktor Russevz Praha
22 article
Slova ujal se dále delegát maloruský dr. E Ozarkiewlez. Dostalo se mi veliké cti, praví řečník, uvítati slavný sjezd českých lékařů a přírodo- zpylců jménem maloruské naukové společnosti »Šev- čenka« ve Lvově. S obdivem hledíme na rychlý kulturní vývoj vašeho národa a jsouce v podobných poměrech jako vy před lety. Nemajíce vyšších škol, shromáždili jsme-se ve spolku, založeném vlastnímí silami a klademe základy vědecké právě ve vlastním mateřském jazyce. Tu podařilo se nám zorganiso- vati sekci přírodnicko-lékařskou. V první řadě při- nášíma sjezdu srdečný pozdrav. Světlý příklad va- šich úspěchů stojí nám před očima, probouzí v ná naději a pobádá nás k další práci, abychom i. svo síly věnovali se zdarem pěstění a rozvoji naši vědy Řečník tlumočí přání zdaru podniku, dokazujícímu kulturní mohutnost a sloužícímu slávě českého na- roda. (Poulesk.)
doktor E Ozarkiewlez Lvov
23 article
Uvílán polleskem promluvil pak dr. A Lazurskij z Petrohratlu. Po řadě skvostných řečí, pronesených řeč- níky přede mnou, praví, budu mluviti jen krátce, však tím srdečnější nechť jsou moje slova. Jako ruský lékař a jako člen petrohradského klini- ckého spolku lékařů a neuropathologů, splňuji příjemnou úlohu a z celé duše pozdravuji třetí sjezd českýcholékarů a přirodozpytců českých a přeji jemu úplného zdaru. Ať žije a rozkvétá česká věda. Ať roste a rozvíjí se ta s v or- nost, bez které není možna plodotvorná čin- nost. (Hlučný pollesk.) Na to, po vyčerpání těchto projevů, před- seda pröfessor dr. Hlava oznámil, že ř á sjezdový, poněvadž nebylo proti němu ve lhůtě ustanovené podáno námitek, pokládá se za schválený. Zároveň předseda prohlásil po- volání v kruh čestmých členů před- sednictva následujícíchhostí ci- zích: sekční chéř dr. Em. ryt. Kusý z Dá- bravy, dvorní rada professor dr. Boleslaw Wicherkiewtilez (Krakov), prof. dr. Kazi- mierz Kostaniecki (Krakov), dvorní rada prof. dr. Rydygier (Lvov), prof. dr. Č- rijev (Kyjev), dr. Marin Russev (Sofia), dr. Edv. Šlajmer (Lublaň), prof. dr. D vo- řák (Záhřeb), prof. dr. Pomorski (Lvov).
Lazurskij doktor em Kusá Wicherkiewtilez profesor Kazi Rydygier Russev Sofie Edv Pomorski Krakov Lvov Kyjev Lublaň Záhřeb cký spolek lékař
24 article
Vyslechnuta pak následující z práv a ge- nerálního sekretáře sjezdu, docenta dra. Ant- Veselého. does Slavné shromážděníl Za necelých sedm měsíců připraven byl tento sjezd, o kterém již dnes možno říci, že bude zdářilý ve všech směrech. Jako kouzel- ným proutkem vyčarován vyrostl nám sjez téměř v rukou do rozměrů, jakých ani sám organisační výbor netušil. Objevilo se takové množství pracovníků vědeckých, kteří tisnili se dosud v těsných pracovnách ústavů vědeck ých, v tichých pracovnách soukromých, a jimž dávno již bylo potřébou nové kolbiště vědecké, na kterém by změřiti mohli své mladé sily. Přs 360 přednášek přihlášeno k projednání a přes 1000 členů a účastníků zapsáno k sjezdu. Organisační výbor i široký výbor sjezdový dnes s radostí a řekněme upřímně i s pýchou patři na výsledek úmorně práce, jež provedena energii netušenou. I kancelář sjezdová vyko- nala kus poctivé práce a proto budiž i s to- hoto místa vděčně vzpomenuto všech těch, kteři s nadšením, láskou a vytrvalostí chopili se péra a pro chystaný sjezd jakýmkoliv způsobem pracovali! Jest to dnes po prvé, kdy do tohoto stánk Uměn, jejž postavil si »Národ Sobě«, vstupuje vznešená sestra Uměn — věda — věda česká. Na místě tomto, kde tolik krásných vítězství sla- vilo umění české, nechť slaví se také jedno vítéz-
Sobě