1
masthead
22. září 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listůi
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Mezinárodní výstava v Mnichově
= Zkušení a zběhlí navštěvovatelé velkých
výstav uměleckých, kteří do nich vcházejí, aby
odlud co nejvíce a nejlepšího v paměti a dojmu
odnesli, mají svoje zvláštní systémy prohlídkové.
Každý jest ovšem skalopevně přesvědčen, že je
jeho ze všeho nejdůmyslnější. Jedni procházeji
sály s rukama v kapse, rozhlédnou se zdánlivě
líně a netečně po jedně, druhé, čtvrté stěně a je-
nom napadne-li jim tam zvláště některý obraz.
přiláká-li je z dálky, z jejich obhlídkového místa
dojdou si k němu a dají se s ním v nehlasný
rozhovor. Když obraz prozpytovali, jdou dále
aniž by se o ostatní v nejmenším starali- Nej
častěji ani nenahlednou do seznamu a nedbaj
ani titule obrazu, ani jmena uměleova. Toje
třída sobeckých, uměleckých gurmandů. Druzí
se svědomitou vytrvalostí jdou od čísla k číslu,
každě prohlédnou, ale při tom vybírají už z na-
kypělého těsta hrozinky. Provádějí svoji selekei
dle vlastního vkusu a požitku, plev ihned zase
zapomínají a k prvním, k vybraným kusům se
třeba zase znova vracejí. Ti znají pak výstavu
nazpaměť a ať píšou či ne, jsou jejími nejvlast-
nějšími kritiky. Jiní však projdou nejvělší vý
stavu na světě za hodinu a je-li třeba, i za půl.
Mnichov
6
article
Prometou všechny sály, pohlédnou na všechny
stěny, hrabou se ob čas v seznamu, stále př
tom hovoří a vtipkují se svými společníky. »Byli
také ve výslavě«, »viděli výstavu«, tvoři největší
kontingent návštěvníků a z pravidla odcházejí
beze všeho požitku, docela však spokojeni, nebot
k vůli požitku sem věru nepřišli. A takových
systemů je ještě několik, dle nichž možno pro-
brati i každou velkou internacionální výstavu
V lakových, jsou-li dobře rozeskupeny podle ná-
rodností nebo států, lze vylěžiti ještě jiný obraz.
Zastavíte se v každém oddělení a necháte na
sebe působiti celek. Nevyhledáváte ani jakýeh
zvláštností, ani perel, nehledáte proslulá jmena,
ani nepátráte, kde jaké chef d'oeuvre. Provádíte
toliko revue, jako se konává při velkých vojen-
ských parádách, kde se odhaduje, cení a po-
rovnává vzhlednost a zdatnost jednotlivých
»zbraní« nebo těles.
Mezinárodní výstavy umělecké jsou bez od
poru takovou slavnostní parádou, velkou pře-
hlídkou malujících a modelujícíeh vojsk, jejichž
vůdcové a správcové beze vší pochyby dbali
aneb aspoň měli dbáti, aby jejich pluk objevi
se na přehlidkovém poli pečlivě vystrojen. Mů
žele se při tom považovati za generalissima,
který defilujícím vojákům buď pochvalně přiky-
vuje hlavou, buď nad nimi mrzutě stahuje obočí
dlo toho, je-li s nimi spokojen nebo ne.
7
article
Takovou přehlídku jsem právě vykonal
druhě polovině Skleněného paláce. V té vystu-
puje vlastní mezinárodní vojsko umělecké. Nej-
prvé románské příslušnosti. Mezi těmi Vlašia
Španělě ukazují se nedostatečnými. Poněvadž
přicházím z benátské výstavy, snadno si vysvět-
luju matný a roztříštěný obraz zdejšího vlaského
oddílu. Připadá to věru, jakoby do Mnichova
přivezli jen zbytky, a to ještě takové, jež nedá-
vají tušit, že se v Italii zvedá nový jednotný
proud tonové malebnosti. Zde pak, v Mnichově,
není dominujících zjevů a v množství obyčej-
ných prostředností, oko jenom s obtíží vyhledá
zase několik silnějších večerních nálad nad mo-
řem, nad městem nebo v řídkých hájích, po-
střehne, že truchlivost, druhdy v novém umění
vlaském moment dočista neznámý, zabíhá až ku
strašidelnosti. Hned vedle toho objevují se stopy
Segantinovy a snahy, jeho formuli přeněst do
moře slunného světla na rovných polích rýžo-
vých. Pátráte li po originalitě, hledáte-li, co by
bylo specificky vlaské, konáte arci práci mar
nou. Italové dali se očividně do nového učení
a zaměřují do ciziny; až dostanou svůj. list
za vyučenou, dají se bohda na výzkumné cesty
do vlastního nitra.
Pio Joris udržuje ještě starší tradici bar
vitých ohňostrojův, a kdyby se svými sousedy,
Španěly, vystavoval, podržel by toto místo za
chovatele tradie Fortunyho. Jinak, podle této vý-
stavy soudě, je španělské maliřství hotovým
obrazem mdloby a rozvratu. Velké historie Cas
sadovy, Pradillovy a jich soudruhů zmizely, li
čení soudobých lidí a scén má jen plošnou veli-
kost, která příliš makavě vyzrazuje úbytě psycho-
logické a — ku podivu — i technické. Krásn
španělského kraje nenalezla svého mistra, ačkol
Nic. Raurich-Petre na »Močálech jezera Nemie
majestátně ukazuje bohatou duši krajinářskou.
Italos
Pio
Joris
Španěl
Pradillův
Mnichov
Casa sadův
8
article
Pojednou mi napadá, že zde schází Ign. Zulosga
a že právě v jeho mužském umění vynořuje se
od několika málo let národní rys španělský,
jednou pro vždy vtělený v nesmrtelných dílech
Velazquezových.
Francouzové uhájili sami jediní posici Ro
mánů. Nevelká jejich sbírka, malé klasobran
letošního Salonu, zdá se na první pohled po-
strádali jednolitosti. Dojista, že jsou zde zastou-
peny zúmysla různé směry stylistické, koloristi-
cké, impressionistické i realistické, starší a mrtv
i nejmladší a nejnovější pracovníci a všechny
obory. A přece Monet, Raffaělli, Sizley, Sidaner
na jedné straně, Cottet, Simon, Mesnard a Bes-
nard na druhé straně, a skoro všichni mezi nimi,
souvisí spolu spojkou živého a jemného tempe
ramentu; při veškeré čilosti a pohyblivosti vy
kazují tutéž uměleckou seriosnost, tutéž inten-
situ malebné delikatessy a tutéž scienci oka
ruky. Proto nejtřesavější a nejbledší světlo im
pressionistů působí na vás stejně silně jako sytá
barvitost nejnovějších tenebristů, poněvadz
všichni poctivě hledají výraz života a poctivě se.
každý svým způsobem, snaží jej vystihnouti do
všech záhybů. Francouzské oddělení jest elitní
oddělení celé výstavy, ve vlastním i přeneseném
smyslu slova.
Velazquezový
Francouz
Monet
Raffaělli
Sizley
Sidaner
Cottet
Simon
Mesnard
Bes
9
article
Není samo, družíť se k němu hned anglické.
Vlastně ne Angličané, nýbrž Skotové. Jejiel
sály jsou vtělená distingovanost a noblesa.
Krajina a podobizna má vrch. Obojí nese sebou
obraz klidné síly a rovnoměrné zdravosti. Nikde
nic hlučivého a siláckého; nic se nestaví na
odiv a nevtírá ve vaše zorné pole. Všechno je
vážné od prvního pojmutí a zachycení realného
dojmu až k jeho technickému vystižení. Dámy
J Laverya mají tutéž křepou krásu jako ty
hojné výbledy do skotských hor, údolí a při-
stavů, bleděžluté růže týž pilforeskní půvab
jako kleré obrazy skotu na pastvě. K tomu se
přidružuje zřetelná konservativnost jednou do-
*) Srov. »Nár. Listy« z 8. září č. 248.
bytěho uměleckého názoru a prostá zdatnost
techniky. Kdyby zde bylo více Angličanů, cel-
kový základný karakter by se v ničem ne-
změnil, jenom v umělecké mluvě by byl spe-
ciální rozdil.
Američaně stojí rozhodně mezi Paříží a
Anglií. S oběma mají styky, na obě místa za-
jiždějí do učení. A jsou učelivými učni. Rychle,
snadno si osvojují dobré a potřebné vlastnosti
obou učitelů, zejmena vlastnosti nejnovější.
Odtud jde jejich dvojitý karakter, dosud ne-
vykrystalisovaný v jednu hlať: čilá pohyblivost
a salonní elegance na jedné, odměřená vážnost
na druhé straně. V technické hotovosti nezadají
svým mistrům v ničem, jenom vroucnost a jemné
prohloubení jsou u nich ještě vzácnými vlast-
nostmi.
Podobné, ne však totožné místo zabírají
Belgové. Těžši krev flámská je sbližuje se
sousedními Holanďany, vřelejší valonská zase
s Paříži. První jim dodává větší samobytnosti
a usedlosti, druhá více hledavosti. První na
leznete uloženou v krajinovém líčení země,
srdečném a vážném, druhou vtělenou v novám
mysticismu Khnopffově a stylismu Laermansově
třeba že i na domácím základě a ve všech
portrelech.
Angličan
Skot
Belg
Holanďan
Laermansův
Paříž
Anglie
J Laverya
10
article
Holanďané stojí však nepopíratelně výše
Zde citite nepřetržitost velké umělecké tradice.
aniž byste byli odpuzováni omezeností nevolni-
ckých kopií. V tomto oddělení je vám, jak
byste skutečně vkročili na holandskou půdu,
pohlíželi na žirně, zamžené kraje, procházeli
se tichými malebnými městy, nahlíželi do ho-
landských příbytků. Všechno je sytě a zdravé,
v zimě chmurné, v letě stejnoměrně oživené.
Tu onde zazní těžká nota Israelsova, nebo
i zde jsou strádající a těžce se lopotící. Jinak
ale jde vše svým odvěce stejnoměrným chodem.
A tuto stejnoměrnost pozorujeme od let v ja-
kosti holandských výstav. Jakoby všechno bylo
ustáleno a upevněno na vždy. Stále táž vníma-
vost oka pro jemně nuancovanou malebnost, pro
differencovanost přišedlých tonů, pro mírné pří-
livy světel a táž neukvapná jistota ruky ve
kresbě i malbě a týž nezměněný obor předmě-
tový, konstatující láskyplně existenci zjevů
fenomenů. Stále toléž nerozčilené mistrovství.
Klidnou povahou, požívavou pokojnosti
a spokojeností přibližuje se Holandsku Dánsko.
Plochý, přímořský kraj, urovnaný rodinný život,
půvab barvitého ovzduší vykonává na dánské
umělce patrně příbuzný vliv. I jejich umění
jest obraz existencí, ale v podání pocitite přec
jen různost. Štětce jsou méně ohebné, Kroyerův
vyjímaje, kresba méně obratná, tony tvrdšía
o poznání příkřejší. Jako by se tu už ozývala
severní drsnost, kterou nezapírají ani Švédově,
ani Norové. Jenom že u těch zvuči často ton
melancholický. Noc a pozdní večery, pustá
zima jsou jejich počasí. Ale i v nich zaskvíse
jásavou křehkosti bělostný ozářený snih Ankar-
cronův, hbité světlo Zornovo a hebkost Larsso-
nova. Ti, potom Krogh, princ Eugen, Thaulow
jsou muži velké hotovosti, vyrostlí ve styku
s francouzskou techníkou, a místy skoro paříž-
ského šlechtění.
Holanďan
Švédův
Noro
Zornův
Larsso
Krogh
Eugen
Thaulow
Holandsko
Dánsko
Ankara
11
article
Skandinavie má však vedle tohoto zdravého
umění v širokém řečišti, také své moderní ra-
dikály revolucionáře a fanatiky krajnosti.E
Munch patří k těmto posledním a jde při tom
dále nežli Strindberg ve svých malebných chví-
lich, Munthe považuje primitivnost staronor
ských gobelinů a tepichů za svatosvatou. Ve
Švédsku pak vystupuje — na výstavě — kolo-
ristická moderna s hlučnou křiklavostí. Kresba
jejích krajin je zůmyslně restringovaná a nemo-
torná; je také věcí vedlejší. Zákouti města,
smutné vlny terrénu, těžké západy a špinavé
zimy skýtají jim molivy ke krutým a prudkým
toninám barev drsných a tónů neuhlazených.
Dráždí svými neobvyklostmi a zůmyslnými dis-
harmoniemi. Zpamatujete-li se však z prvního
leknuti, musíte si doznati, že aspoň východiště
jejich, z barvitých zjevů domácí přírody, jest
správné a jejich trudná melancholie že patří je-
jich rodu.
Ruské oddělení je sice číselně bohatě.
jistě by však byl každý na omylu, kdo by
podle něho soudil na skutečný stav. Obsahuje
několik dobrých čísel, někdy se vynoří i velmi
delikátní štětec, prozradi pěkný cit malebný, aie
skoro ihned utone v záplavě všednosti a neza-
jímavé průměrnosti. Vyberete-li si tři čtyř
jména, Rěpina, Kustodjeva, Kalmykova, Du-
dina, ostatek zapomenete, sotva že jste odešli
ze sině. Mezi nimi jsou dva podobiznáři a dva
krajináři. Skoro všady mají tyto dva obory
kvalitativní vrch.
V Mnichově, 30. srpna.
Strindberg
Kustodjev
Kalmykov
Švédsko
Mnichov
E Munch
12
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Škola měšťanská vedle nižší
školy střední nebo za ní?
Časová úvaha.
13
article
Ministerstvo vyučování »opětněa
s důrazei stále větším« ozývající se hlasy za
reformu »rakouské« školy měšťanské dosud
klidně nechalo bez ozvěny doznivati, ale »nyní«,
kdy dotazuje se ministerstvo zemské
obrany, zda-li by absolventům této školy
(přizpůsobením její osnovy učebné osnově
nižších škol středních) mohlo se umožniti při-
jeti do kadetní školy zemské obrany, uvádí
v rozruch otázkou touto zemské rady školni,
které zase dotazují se v příčině této okresních
rad školních, jež opět obracojí se ke sborům
učitelským škol měšťanských.
Učitelstvo české má sice v dobré paměti,
jak slabounké, téměř neznatelné výsledky měly
akce podobné, naposledy pro revisi učebných
knih našich škol; nieméně, poněvadž nyní k re-
formě školy měšťanské upíná se zájem c. k.
škol kadetních, oddává se naději, že
jeho návrhy tentokráte přece na prázdno ne-
vyznějí.
I rozvjí otázku reformy školy měšťanské
chlapecké i dívčí téměř v celé její šířce. Povo-
laní zástupcové tohoto učitelstva pak také
v tomto časopise vyslovili řadu požadavkův, o
jichž naplnění slibují si další rozvoj a ještě
větší úspěch mnohoslibné školy měšťanské.
K zodpovídání důkladnému otázky
úhlavní: přizpůsobení školy měšťanské nižší
skole střední změnou osnovy učebné ovštu
14
article
nedává se dostatečné lhůty. Sešliť se
učitelšti sborové po prázdninách k 15. zářía
mají zodpovidati dotaz okresním radám školním
do 20. září. Avšak i kdyby lhůta 5denní byla
prodloužena na lhůtu 5týdenní, nestačila by
k plnému ovládnuti údajů, jež by měly pro
rozhodnutí o olázce přizpůsobení školy mě-
šťanské nižším školám středním býti rozhod-
nými. Zajisté bylo by potřebí, by dobří znatelé
vývoje a nynějšího zřízení škol měšťanských
prostudovali dějinný vývoj a hlavní časové
útvary nižších škol středních, především reál
ních; by seznali nejen jejich osnovy učebné,
ale také namnoze velmi cenné podrobné návody
k vyučování předmětům učebným, i učebnice,
v nichž toto vyučování (pokud jsou od zku-
šených učitelů) jaksi se ztělesňuje a ustaluje.
Bylo by také třeba přihlédnouti k vývoji,
ustrojení a výsledkům cizozemských škol pro
mládež od 12. do 14. roku. Teprve na základě
takovýchto studií mohlo by nepochybně se roz-
hodnouti, mají-li školy měšťanské setrvati v ny-
nějším svém zřízení jako útvary osobité vedle
nižších škol reálných, či mají-li se snažiti z
nižšími školami středními.
15
article
Avšak daná lhůta nestačí ani k nepochyb-
nému rozhodnutí o otázkách bližších, jakož
také některé požadavky Ústř. spolku učitelstva
škol měšťanských snad neobstojí před kritikou,
jež bude výsledkem delšího uvažování. Prot
i my můžeme přestati jenom na prostém vy
tčení význačných momentův, o které se zde
jedná, a nemůžeme již dnes podati plné
zevrubné jich odůvodnění.
Přímá odpověď k otázce, má-li měšťanská
škola zříditi se za nižší reálku, musila by zniti:
nikoliv! Jeť nižší reálka především
průpravou pro reálku vyšší, škola neukončená.
bez osobitého účelu a ovšem beze zřetele k po-
třebám společenským, jímž kdysi se zamlouvaly
staré »reálky nižší«. I za »výhodu«, že ně-
kteří absolventi školy měšťanské mohli by
státi se c. k. kadety, nemůže škola měšťanská
vzdávati se své povahy jako ústav v sobě uza-
vřitý, ucelený, potřebám života praktického
uměřený, pro syny ze všech tříd středního
stavu osvědčený. Dnes, kdy Rakousko stále
více k průmyslu utikati se musí, ještě
úsilněji než v letech sedmdesátých je potřeb
držeti školu měšťanskou jako školu pro výrob-
níky potřebnou a připomínati si slov ministra
Stremayra z rozpočtové debaty říšské radyr.
Stremayr
Rakousko
16
article
1876: »Měšťanská škola jest, jež synům prů-
myslového obyvatelstva, kteří opět průmy-
slovému životu věnovati se chtějí, podává ono
zakončené vzdělání, jehož nižší třídy škol
středních jim podati nemohou.« S prů-
mýslem od oněch dob prvých škol měšťanskýeh
těsně se sloučil obchod, k jehož potřebám
měšťanské školy také nyní přihlížejí a rozumo
se, že v krajích, kde těží se z přírodnin jistým
způsobem hospodářským, také k tomu
měšťanské školy zřetel mají.
A jest jenom známkou dobrého ustro
jení škol měšťanských, že jejich žáci při veškeré
praktické, životní povaze učby školy mě
šťanské mohou hověti také ústavům učitel
ským, kde klade se váha na počátky theori
všech nauk, na vzdělání tak říkajíc soustavné
A když hoví měšťanské školy potřebám ži-
vota společenského a když podávají počáteční
vzdělání naukové, proč by neměly stačiti i prvým
potřebám stavu vojenského? Ten jistě t a ké
má sloužiti zájmům nynější společnosti
může na naukovém základě školy měšťanské
stavěti vzdělání svých kadetů rovněž bezpečně,
jako na něm spočívá vzdělávání učitelstva
Stačí, když měšťvnská škola nepřím
přiblíží se škole střední pozměněním svých osnov
a method.
17
article
Stačí, když doplní se její učivo země-
pisné se zřetelem k zeměpisu obchodnímu, se
zřetelem k dopravním prostředkům, také vojsku
sloužícím; když ještě více v učení zeměpisném
vynikne zřetel průmyslový, pro který i učivo
nerostopisné a zemězpylné sluší rozšířiti; také
kadetům-vojínům poslouži, když více budou
znáti ze všeovládající lučby a elektrotechniky,
které by měly býti na měšťanské škole jestě
více zastoupeny; počátky algebry, větší ovládání
průmětnictví, kreslení dle věcí skutečných, osvo-
jení si aspoň jednoho ještě druhu písma okras-
ného jest v zájmu života výrobního a take
kadetův. Nauky mravní, občanské, národohospo-
dářské, krasovědné mají dnes ovšem význam
pro všechny stavy společenské; pro ty, kdo
přírodniny těží, je obrábějí, v oběh je uvádějí,
pro ty, kdo mládež učí i — pro kadety, vojíny
cvičící — tedy jim sluší místo v nynějších před-
mětech učebných školy měšťanské.
Životnějšímu a důkladnějšímu vyučování
zeměpisu, dějepisu a přírodopisu vadí nynějši
osnování soustřeďující, encyklické na
školách měšťanských, jež by se mělo nahraditi
osnováním postupný m, progresivním, jak
této Hlídce loni řad u »Studií« šíře bylo vylo-
ženo. (Viz o tom str. 14—19 druhého jich vy-
dání u F. Šimáčka v Praze).
A konečně potřebí, by k dosavadnímu po-
stupu rozbornému, téměř napořád učeb-
nými jednotlivinami se zabývajícímu,
přistoupil postup souborný, o přehlížení
celku každé nauky pečující.
Rozšíření školy měšťanské o ročník
čtvrtý a podniknutí nového výboru, srovnání
a rozvržení učiva ve smyslu, v této úvaze na-
značeném, by stačilo, aby škola měšťanská ne-
přímo nižší škole střední se přiblížila
vedle ní zůstala státi jako ústav samostatný.
především potřebám života společenského
hovíci, novodobým proudům přízpůsobený.
Šimáček
Praha
18
article
Pokračovací školy hospodářské.
Pokračovací školy hospodářské.
II
Ani po tomio opatření neujímala se my
šlenka pokračovacích kursů dosti rychle. Vydala
tedy zemská školní rada pro král. české vynesen
dne 22. ledna 1887, »svědčíci všem c. k. okres
ním školním radám, v příčině zřizování ho
spodářských škol pokračovacích«
které v jeji češtině čte se takto: »Požádána
zemědělskou radou pro král. české c. k. zem-
ská školní rada vidí se vzhledem k tomu, že
širšího odůvodnění nepotřebující, spíše sám za
sebe mluvící důležilost a význam hospodářského
pokračovacího vyučování pro každého jednot-
livce, jenž ku provozování polního hospodářstv
jest povolán, jako pro všeobecné blaho pohnuta,
aby poukazujíc k §8 různým požádala c.k
okresní školní rady, by daly si na zřizování
pokračovacích škol hospodářských záležeti, to
všelikým způsobem, jejž za účelný pokládají,
zvláště však osobním působením příležitostným
jednotlivých členů, především pak předsedy
c. k. okresní školní rady a c. k. okres-
ních inspektorů o učitelstvo škol obecnýchi
měšťanských, jakož i místní školní radyv
místech, kde převládá obyvatelstvo hospodářské,
a aby tam, kde po takovémto vynasnažení
dotčení činitelé v ústrety přicházejí, těmto, když
potřebí bude, k dalšímu té věci podporování
radou a vysvětlováním pomáhaly, a konečně
aby, jakmile bude předběžná otázka ve příčině
vyplnění podmínek k zřízení školy zmíněného
druhu za rozřešenou pokládána, v každém je-
dnotlivém případě u c. k. zemské školní rady
přiměřené návrhy učinily, vyložíce poměry do-
tčené.
rada pro král . český c
19
article
K tomu konci vydány zatímným zemským
kuratoriem zvláštní zásady, jichž třeba při za-
řizování těch kursů šetřiti. 1. Mají-li hospodář-
ské školy pokračovaci býti účelu svému přimě-
řeny, nesmí býti výhradně hospodářskými
pokračovacími školami, nýbrž musí býti vše-
obecnými školami pokračovacími s povahou
hospodářskou. 2. Taková pokračovací škola
budiž zřízena jen tam, kde si toho školní
obec výslovně přeje a kde jsou učitelé,
kteří pro ní opravdový zájem mají a svou
odbornou pro ni způsobilost prokazují.
3. Způsobilost prokázána budiž vysvědčeními
vykonaných předběžných studiích, neb zkouškou,
již konati bude. 4. Pro tyto pokračovací školy
jest navrhnouti učebnou osnovu, která necht
vztahuje se na vyučování v mateřském jazyce,
v počtech, v nauce o měřických tvarecha
v polním hospodářství. 5. Vyučování nechť vzta-
huje se na dva roční běhy, z nichž každý pět
měsíců obsahuje a to od 1. listop. do 31. března.
20
article
Každého týdne budiž šest školních hodin dá-
váno, které jest rozděliti na tři rozličné dni
téhodne. 6. Do těchto pokračovacích škol budou
přijímáni hoši, kterým 14. rok věku minul,a
kteří obecnou školu s dobrým prospěchem vy-
chodili. Na obecných školách vícetřídních mohou
chovanci po případě i ve dvou odděleních být
vyučováni. 7. Každý učitel dostane za své při-
činění roční remuneraci aspoň 50 zlatých.
8. Náklad na pokračovací školy opatří se spolu-
působením obcí, hospodářských spolků a okros-
ních zastupitelstev. Veřejné prostředky zeměa
státu požadovány mohou býti jen v případech
nejkrajnějších.« — K závazným zásadám 4.a
8. přičiněny tyto poznámky: »Učebná osnova
pokračovací školy budiž až do dalšího opatření
teprv po daném povolení k zařízení té školy
navržena a to na základě normálné učebné
osnovy c. k. ministerstvem orby za vhodnou
uznané, jíž žádoucí počet výtisků bude c. k.
okresní školní radě od případu k případu do-
dán. A návrh ten nechť sestaven jest od vy
hlídnutého správce té školy pokračovací tak
aby byla uvážena odůvodněná přání, místní
školní radou uvedená a aby byl pečlivě přimě
řen místním poměrům a potřebám a pak necht
jej e. k. okresní školní rada připojíe své po-
známky předloží c. k. zemské školní radě. —
21
article
Co se týče remunerace, na kterou vyhlídka
byla učiněna, podotkla zemědělská rada pro král
české, že vzhledem k prostředkům na snadě
jsoucím s její strany určité zajištění naznače-
ného obnosu vysloveno býti nemůže, že ostatně
»zatímné kuratorium« se vynasnaží, oběta vost
dotyčných obeí, kterou ony čilý zájem při vý-
voji odborného vzdělání a tím i smysl pro po-
krok a povznesení na poli hospodářství dokáží,
podporovati všemi silami, a že zajisté zvýšení
remunerací již trvajících tam nastoupiti může,
kde vyučování a úspěch pokračovacích ško
v rázu hospodářském k zákonitým požadavkům
úplně se přimyká.« — Při tom slibuje úřad
školní, že zemědělská rada postará se o to.
aby školám dostalo se řádných pomůcek vyučo-
vacích.
Po tomto vynesení odpočívaly úřady i vy
čkávaly, kterak že ujímati se budou podniky
tak účelné. Čeho docileno bylo v nejbližšíeh
letech, patrno ze zpráv c. k. zemské školní
rady, jakož i z vynesení téže rady z 5. dubna
1895 ve příčině zavedení nové osnovy učebné
pro hospodářské kursy pokračovací, spojeno
s obyčejnými školami obecnými a měšťanskými.
K osnově připojené poznámky svádějí vinu ne-
zdaru na osnovy staré, dle nichž měly být
zřizovány kursy výhradně hospodářské.
k čemuž nedostávalo se dostatečně připrave-
ných žáků ze školy obecné. Podle osnov no-
vých »má býti prohlubováno zde v šeobecné
vzdělání, na obecné škole nabyté a vedle toho
má poskytnuta býti příležitost nabývati též i vě-
domostí, které přímo ve speciálním povolání
hospodářských vrstev obyvatelstva prakticky jsou
upotřebitelny a pro další vzdělání v povolán
chovancově směrodatny, vzbuzujíce v něm touhu
po takovém vzdělání. Dále přihlížeti se m
k »zvykání vážnému a opravdovému způsobu
života, jakož i ke vzdělání ducha a zušlechtění
povahy«.
rada pro král
22
article
Nová osnova učebná nestanov
látky do podrobna, nýbrž omezuje se na nej
nutnější, neboť třeba přihlížeti ke z vlá st-
ním poměrům (jak vynesení ono tvrdí)
jednotlivých kursů, jako k rozdilné přípravě žáků,
místním poměrům hospodářským a pod. v
osnovách těch přihližeti se bude k oprávněným
přáním místních interesentů.« Ministerstvo vyu-
čování jest ochotno v jednotlivých případech
zvýšiti počet hodin vyučovacích v týdnu. » Určení
doby vyučovací bude se říditi poměry místními
Obecně se doporučuje, aby vyučovalo se ve tři
dni všední; kde by však vyučovati chtěli v ne-
děli, nebude tomu překáženo.« Vynesení ono
nařizuje také učitelstvu, aby nespokojilo se tím,
že žáci osvojí si vědomosti pouze mechanicky.
nýbrž musí naléhati, aby frekventanti uplně
všemu porozuměli, aby z připravených poznatků
odvozovali důsledky samustatně. Návštěva kursů
těch je bezplatná. »Za vyučování dostane se
učitelům z roční subvence, c. k. ministerstvem
kultu a vyučování zajištěné, jako v posledních
letech se dálo, i příště odměny, která dle míry
práce učitelův a dle výše subvence se vyměří
pokud o náležitou odměnu od jiných intere-
sentů, jako na př. hospodářských spolků, obec-
ních a okresních zastupitelstev postaráno ne-
bude. Zemská školní rada povolí i na příště
z částky subvenční, svrchu vzpomenutě, dle
možnosti i příspěvek peněžitý na nejnutnější po-
můcky, bude-li odůvodněná žádost v té příčině
předložena.« Vybízí pak zemská školní rada
všecky zúčastněné při tom činitele, by o zřizo-
vání kursů těch se starali a tím pracovali pro
pokrok u vzdělání hospodářském lidu našeho.
Listárna redakce. Čl. Kontinuita školy
národní se střední atd. a K reorganisaci měšťanskýci
škol uveřejníme. J. J. v K: Polemiku pošlete.
23
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Také ve Vídni počíná se ozývati potěši-
telný ruch mezi českými uvědomělými sporismeny,
kteří jen neradi a z nedostatku jiných středisk nu-
ceni byli dosud tužili se namnoze pod vlajkami růz-
ných spolků a klubů německých. Ruchu tomu na-
svědčuje provolání, jež bylo pravě učiněno a jež zní:
»Sportsmani Čechové! Vzpomínajíce slavné minulosti
českého sportu a povzbuzeni posledními jeho úsp'chy,
zanášíme se myšlenkou utvořiti ve Vídní český krou-
žek, který by v tomto místě representoval moderní
český sport, a soustředil české sportsmeny, namnoze
v německých klubech a spolcích roztroušené. Čin-
nost tohoto kroužku hodláme zahájiti pěstěním hry
»kopané« a lehkou athletíkou. Dle účastí interes-
sentů hodláme činnost tu rozšířiti postupně i na
ostatní sport. Do dneška je zaručena účast as 20
druhdy aktivních sportovníků a milovníků sportu
(ze »Slavie«, »Sparty«, Trojlistku »Vinohrad« atd.).
Předběžné porady opravňují k dobrým nadějím
zveme proto veškeré milovníky sportu k poradní
schůzce na úterý dne 24. t. m. večer do »Hanácké
pivnice«, I. okres, Habsburgergasse č. 6. Písemné neb
telefonické dotazy buďtež řízeny na adressu: p. Beda
Čížek, Vídeň IV. Schleifmühlgasse, la, telefon 1177.
»Na zdar!« Přípravné komité Sportovního kroužku
»Čechie« ve Vídni. Ve Vídni, dne 17. září 1901.
Čecho
Habsburgergass
Beda Čížek
Vídeň
Slavia
Sparta
Čechie
24
article
** Dnes odpoledne sehrán bude na novém zá-
vodním hříšti »Šlavie« na Letné I. zápas o mi-
strovství zemí koruny české a sice mezi A-teamem
»Slavie« a I. mužstvem f. k. »Unione zPrahy.
Jest to za poslední 4 leta poprvé, kdy o čestný titul
mistrovský pokouší se mužstvo klubu jiného než
pouze A team a B team »Slavie«. Lze jen pochváliti
snahu »Unionistů«. Má tento klub ve svém mužstvu
celou řadu hráčův, kteří čelili již i konkurenci mezi-
národní; někteří z nich, bývali to členové »Slavie«,
hájili zdatně letos na jaře barvy české i proti »Sou-
thamptonu«. Zajímavé bude posouditi poměr síly
mlaoého klubu »Unionu« se zkušenějšími ve hře stu-
denty ze »Slavie«. Dress »Unionu« jsou černé spodky,
košile bílá s červenými pruhy. Začátek o 3. hodině
odpolední. — Zatím co hájiti bude A-team »Slavie«
titul mistrovský, nobude zahaleti ani B-team, jenž
dnes hráti bude v Kralupech n. Vlt. s tamním
mužstvem footballovým. Není tomu dávno, kdyv
Kralupech založen byl přičiněním člena »Slavie«
kolg: J. Poláka »Sportovní Klub«, jenž sehrál za dobu
prázdnin několik zápasův po venkově. Tak dnešní
zápas získá hře na kopanou nové přátely.
** K zápasůmo mistovství zemí koruny
české přihlásila se letos tato tato mužžstva: A team
a Bteam »Slavie«, S. K. »Union« I. a Č. A. F.
K. na Král. Vinohradech I. Zápasy odehrány budou
v měsíci září a říjnu na hřišti »Slavie« na Letné.
** Mir. Šustera ze »Slavie« startuje dnes ve
Vídní v házení diskem o místrovství Dolních Rakous.
Polák
S K
A F
Král
Šuster
Letná I
Kralupy
Vltava
Letná
Mira
Vídeň
Dolní Rakousy
Slavia
Union zPraha
B team
sportovní klub
25
article
— K mezinárodním závodům athletickým v Plzni
29. t. m. odešle týž klub několik členův. Dne 6. října
chystá se setkání s mužstvem londýnský m
»Civil Service F. C.« Konečně známý soupeř
»Slavie«, »Vienna Cricket and F. C.« z Vídně
postaví letos částečně nové mužstvo do pole. Mimo
starých »matadorů« Wagnera, Hofímanna, Shiresa,
Singra, Leutheho hraje nově v mužstvu Belgičan
Friling a Angličan Golding. S »Cricketou« setká se
»Slavie« ve Vidni 8. prosince. »Cricketa« hraje ve
Vídni z pravidla s úplným mužstvem bez náhrad-
níkův.
** Maďarské kluby »Magyar Ursó Egyesületea
»Budapesti Torna Club« pořádaly mezinárodní závody.
ke kterým přihlášení čeští závodníci se nedostavili,
čehož všeobecně v Pešti bylo litováno. Z důležitěj-
ších výkonů uvésti lze pouze rekord trojskoku Da-
nosův 13 m. 20 cm. a nový rekord mistra Čech, Gil-
llemota při závodu 3mílovém o mistrovství Uher;
uběhl vzdálenost tu za 16 m. 14/e vt před Bredlem
a Nagym. V menších bězích zvítězil Schubert; mist-
rovství Uher v disku získal Coray hodem 34 metro
82 cm.
Mistr Čech v chůzi Uher Sztanticz zúčastnil se
závodu v chůzi na 75 km, o mistrovství Berlína,
však připuštěn pouze mimo soutěž. Došel též první
k cíli ve velice pěkném čase 8 h. 46 m. 241/% vt.
Mistrem Berlina pak stal se Dammon, který daleko
více již potřeboval k ujití této vzdalenosti a sice
9 h 4 m. 22 vt.
Wagner
Hofímann
Shiresa
Singr
Leuthe
Belgičan
Friling
Angličan
Golding
Magyar Ursó Egyesülete
Budapest
Gil
Bredl
Nagy
Schubert
Uher
Sztanticz
Dammon
Plzeň
Vídeň
Pešť
Čechy
Uhry
Berlín
Slavia
Vienna Cricket and F . C
centimetr
km
26
article
** Dnes sehrán bude též match mezi »Českým
athletickým foob. klubem« a »Athl et.
footb. kroužkem »Karlín« a sice setkají se
A. i B-team Č. A. a F. K. s I. a II. mužstvem
A. F. K. »Karlín«. Počátek o 3. hod. odpolední na
hřišti Č. A. a F. K. proti vinohradskému pi-
vovaru, stan. elektr. dr. Vstupné 20 a 10 kr.
Klub vinohradský hraje příští neděli
29. t. m. s »Pozsony Torna Egyesület«
v Prešpurku. Poprvé hráti bude český klub footbal-
lový v Prešpurku a poprvé též utká se Č. A. a F. K.
s klubem maďarským. Pro informaci o síle a hře
»Pozsony Torna Egyesületu« uvěsti lze, že
v jarní sézoně 1901 zvítězil nad komb. víde ň-
ským mužstvem II. třídy 3: 2. »Čes. athl.a
footb. klub« vyšle své nejlepší síly, aby obhájil a
důstojně representoval dobrou I. třídu českou ve hře
footballové.
Ujednaný zápas Klubu vinohradského
s S.-V. »Germania« pro tuto neděli odložen pro
neskončené matche »Unionu« na Vánoce.
Z oyklistského ruoh u.
** Čtenářstvo zpráv z našeho pražského spor-
tovního ruchu pozastaví se dojista nad následujícím
sdělením, týkajícím se posledních cyklistských
závodů, v Praze pořádaných. Jakkoli poměry v po-
slední době nebyly u nás závodům cyklistským valně
příznivy, přece lze však se nadíti, že podaří se časem
opět dosíci závodní dráhy a zabezpečiti v novém
období opětně závodní podnik.
Velké mezinárodní závody cyklist-
ské na rozloučenou, jak se oznamuje, pořádá
»Družstvo sportovního závodiště« ve dnech svato-
václavských dne 28. a 29. t. m. Program jest bohatý.
F K
Č A
elektrum
doktor
Egyesület
Karlín
Prešpurk
Praha
team Č . A
27
article
Vykazuje: I. den, 28. září. 1. Závodnováčků,
1000 m. Tři čestné odznaky. 2. Velký hlavní
závod svatováclavský, 2000 m. Tři čestné
ceny. Rozjíždky na 1000 m. 3. Závod o rekord
na 500 m. s letným startem. Dos. rekord 0.387/4,
V. Kepler, Plzeň, 13. září 1896. Tři čestné odznaky.
4. Závod na 3 km. Pro neumístněné rozjíždek
hlavního závodu. 5. Závod strojů vicesedlo-
vých, 5000 m. Tři páry čestných odznaků. 6. Ama-
těrské mistrovství zemí koruny české
v jízdě na 1000 m. (Propůjčeno Č. Ú. J. V.) Pří-
stupno pouze amatérům národnosti českoslovanské.
Vítězi titul a mistrovský odznak, druhému a třetímu
odznaky. 7. Závod prémiový na 3000 m. Čítá
se dle bodů. Tři čestné odznaky. — II. den,
29. září. 1. Závod juniorů, 2000 m. Tři od-
znaky. 2. Rozhodovací jízda hlavního závodu
svatováclavského, 2000 m. 3. Bubenský handi-
cap na rozloučenou, 1609 m. Tři čestné ceny.
4. Amatérské mistrovství zemí koruny
české v jízdě na 100 km. (Propůjčeno Č. Ú. J. V.)
Přistupno pouze amatérům národnosti českoslovanské.
Vítězi titul a mistrovský odznak, druhému a třetímu
čestné odznaky. Závody jsou přístupny pouze
amatérům: rozhoduje záv. řád Č. Ú. J. V. Při-
hlášky přijímá do 24. t. m. p. Frant. Košťál
v Praze, v Bredovské ulici č. 7. Vzhledem k tomu,
že jedná se o poslední závody cyklistské, lze se na-
díti nejčetnějších přihlášek závodních jezdců. Výška
vkladu sdělena bude hlásícím se přimo.
** Ohlášenou cyklistskou slavnost v Jihlavě
bylo nutno odložiti na neděli dne 6. října t.r.
Program slavnosti: O 1/24. hodině odpoledne s po-
lečná jízda klubů z besedního domu
ke startu na pražskou silnici. — Klubové za-
vody na 10 km (Jihlava-Pávov-Jihlava) a pak na-
V Kepler
František
Košťál
Plzeň
Č . Ú
Praha
Jihlava
Pávov
km