ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 de059450-661b-11dc-a633-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 34 celkem · entity: person 37, place 38, org 2
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. září 1901
4 masthead
Číslo 262
5 article
vpřed jako ve snách, nevědouce, kam jsme nohy kladli. Ve vlhké a chladné mlze, po kolena ve sněhu se brodíce, vystupovali jsme nahoru spouštěli se do hlubokých jam, kdežto s roz třesených námi větví sypaly se na nás skle něně jehly. Bylo to putování, jaké se líčí v báchorkáel o vilách. Každý z nás zdál se druhému bílým přízrakem a vše kolem mělo přízračný ráz. Konečně jsme spatřili černý předmět na dně úzké hlubiny: to byl Pegasus. Sedél na bobku, svěsil hubu a před sa- mým jeho nosem, v těsném rámci mezi dvěm žulovými balvany ležela mrtvá liška. Zalezlado tohoto místa a tam pošla. Pegasus nemohl se k ní dostat. Proto nás k tomu místu štěkotem přivolal. Jednou na honbě Pegasus byl kousnut liškou, tak že mu navždy zůstala hluboká jizva nad pravým okem. Šest hodin potom, jak po lišce vystřelili, Pegasus ji ještě živou vyslídil dal se s ní do zápasu na život a na smrt. Ještě si vzpomínám na jeden případ. Byl jsem kdysi pozván na honbu do Offen- burgu, městečka nedaleko Badenu. Honba nále- žela společnosti pařížských sportsmenů; zvěře bylo tam hojně, zvláště bažantů. Vzal jsem sebou Pegasa. Bylo nás všech patnáct myslivců, mnozí měli výtečně psy, z větší části čistého, anglického plemene. Pre- cházejíce z jedné nadháňky k druhé, postupo- vali jsme v přímé linii po délce lesa; na levo šířilo se ohromné, pusté pole, v jehož středu, asi pět set kroků od nás povznášela se nevelká skupina uschlých kmenů. Najednou Pegasus pozdvihl hlavu, větřil něco ve vzduchu a šel rozvážlivým krokem přímo k této vzdálené skupině uschlých, těsně vedle sebe stojíeích kmenů.
Pegas Pegas Offen Baden Pre
6 article
Zastavil jsem se a vybídl pány myslivce, aby šli za mým psem, neb jsem byl jist, že něco vypátral. Ostatní psi přiběhli, začali se vrtět a čenichat po zemi, ohlíželi se — ale ni- čeho nevětřili, kdežto můj pes, nestaraje se ostatní, pořád rovně v před kráčel. »Nejspíše skrývá se tam v poli zajíc «, řek mi jeden Puřížan. Ale po zevnějšku a celém chování mého Pegasa jsem viděl, že to nebyl zajíe a znovu jsem vyzval pány myslivce, aby šli za mnou »Naši psi ničeho nevětři«, mínili všickni »jistě se váš pes mýlí.« Pařížští pánové neznali ještě měho Pegasa Neřekl jsem jim ani slova, nabil svou ruč nici a kráčel za Pegasem, jenž zřídka, kdy jaksi kradmo, na mne přes rameno se podíval Konečně jsme přišli ke skupině usehlých stromů myslivci se zastavili a vzdálí na mne hleděli Nu, Pegase, myslil jsem si, jak veliká t bude hanba, vrátíme-li se s prázdnýma rukama ? Ale v tom okamžení vzneslo se do vzduchu s ohlušujícím povykem aspoň deset bažantů. z nichž jsem k veliké své radosti dva zastřeli — což sé mi často nestává, neb jsem jen pro střední střelee. »Hledte, páni Pařížané, to jsou vaši čisto krevní psi.« Vrátil jsem se k společnosti se za střelenými bažanty v rukou. Na Pegasa se sy paly komplimenty a na mne též. Nejspiše zári můj obličej radostí, kdežto Pegasus pochval; nijak nedbal, ba ani si nezakládal na sve skromnosti. Bez přepínání mohu tvrdit, že Pegasus vě- třil koroptve na sto, ba i na dvě stě kroků. Přes své poněkud líné hledání byl obdívuhodný ve své práci, jako pravý stratég. Nikdy nesvěsil hlavu, nikdy nečichal k sto pám, nikdy nečenichal sprostým způsobem k půdě — větřil s nosem vysoko pozdviženým honbu pěstoval dans le grand style, la grand maniěre, jak se vyjadřuji Francouzi. Na honbě jsem se ani s místa nehnul, st čilo jen na něho pohledět.
Pařížan Pegas Francouz Pegas
7 article
Vždy jsem měl velkou radost, kdykoli jsem honil s lidmi, kteří Pegasa ještě neznati; nemi- nulo půl hodiny a již bylo slyšet výkřiky : »T je pes! To je pravý professor !e Nemusil jsem ani úst otevřít, pohled mo- stačil, aby mi rozuměl. Intelligence byl ne- obyčejné. Jednoho dne ztratil se mně v Karlsruhe. kde jsem zimu trávil, ale za čtyři hodiny by v Baden-Badenu, kde mne v slarém bytu vy- hledal. Jakou měl Pegasus hlavu, ukazuje tento případ: V okolí Baden-Badenu vzteklý pes pokousa člověka a policie ihned nařídila, aby všem psům bez výjimky byl dán náhubek. V Germanii tyto rozkazy plní se přísně — a tak dostal mů- ubohý Pegasus náhubek. To mu bylo velmi ne- příjemné; ustavičně si stěžoval t. j. sedl si na- proti mně a hned štěkal a kňučel, hned mi po- dával tlapu — ale nic naplat, náhubek musi nositi. Jednou přišla ke mně má domácí paní vypravovala mi, že Pegasus včera se osvobodi od náhubku a že jej zahrabal. Nechtěl jsem tomu věřit, než za několik minut domácí paní přicházi znovu a šeptem mne vyzývá, abych šel s ní. Šel jsem s ní na schůdky před domem — a co vidím Pegasus s náhubkem mezi zuby kráčí po kradmu, jako na špičkách po dvoře, vkročí do kolny a začíná vyhrabávat v koutě tlapami zemi — a vyhrabav dostatečnou díru, položil don náhubek a zasypal jej pečlivě zemí. Bezpochyby myslil, že takovým způsobem navždy se zbav protivného náhubiku. Jako téměř všichni psi neměl rád žebráky a špatně oděné lidi, avšak dětem a ženám nikdy neublížil. Ale zvláště nedopouštěl, aby odnášel někdo něco z domu. Viděl-li, že někdo něeo nese na ramenou neb v ruce, tu hned se V něm vzbudilo podezření — a běda bylo spodkům podezřelého a konečně i měmu měšci.
Pegas Karlsruhe BadenBaden Baden Pegas
8 article
Mnoho jsem musil za něj platit penězh Jednoho dne slyšel jsem ze své zahrady volání o pomoc. Vidím za dvířkami člověka chudobně oděného s rozervanými spodky. Před dvířkami stál Pegasus v pose vítěze. Člověk trpce si stěžoval na mého psa a křičel . . . Ale kamenníci, kteři na druhé straně ulice prcovali vypravovali mi s hlasitým smíchem, že člověk ten utrhl v zahradé jablko a že teprve potom Pegasus na něj se vrhl. Opravdu, byl povahy drsně a surové, ale ke mně byl příchylný a oddaný do něžnosti. Matka Pogasova byla svého času znamení tost a rovněž velmi surová; nelichotila se an k svému pánu. Bratři a sestry též vynikali na dáním, ale z četných potomků ani jeden nemoh se s Pegasem měřiti. Roku 1870 byl ještě výborný, ačkoli velm brzo se unavoval, ale r. 1871 stala se s ním veliká změna. Myslím, že byl stižen změknutím mozku; intelligence jej opustila a nelze říci, že byl příliš stár, bylo mu všeho všudy devět let Pro mne to byla velká bolest, když jsem viděl tohoto velkolepého psa, jak znenáhla blbě Na honbě jal se buď bez cíle hledat zvěř nebo běžel vpřed v rovné čáře, svěsiv hlavu a ocas, nebo se zastavil a hleděl na mne napnutě a tu- pým zrakem, jakoby se mne tázal: Co se to děje se mnou? Sic transit gloria mundi! Žije ještě u mne na odpočinku, ale to ji není dřívější Pegasus, jest to ubohá rozvalina Loučil jsem se s ním ne bez zármutku. »S bohem, můj nevyrovnatelný pse!« mysli jsem si při tom. »Nikdy nenaleznu přítele jak tebe, nikdy na tebe neza pomenu.«
Pegas
9 article Zázrak.
Zázrak. Giroteska.
10 article
Otevřeným oknem bylo slyšet obvyklý ruch nádvorní. V tiché štěbetání kuřat, kejhání hus a pronikavý kvákot kachen se mísilo občasné kdákání slepic, zakokrhání kohoutí a vrkání ho lubů. Jen někdy zastěkal kdesi za stavením pes nebo ozvalo se táhlé, mručivé zabučení z chléva jemuž odpovídalo liné řičení ze stáje. Ale hlasu lidského starý Onderka, nehybně sedící u stolu a upírající mdlé oči ke stropu, dosud nepostřehl, ač dával si na to dobrý pozor po celou tu dobu, co již jeho žena modlila se ze své staré modlitební knížky. Čekal, že snad starý Hvížďal si k němu odpoledne zaběhne že spolu půjdou si sednout k Ostravici na be- sedu, ale ten dle všeho odešel dnes také n pouť do města. Onderka si mimoděk povzdechl a napadlo mu, jak jsou různí lidé na světě. Ten Hvižďal, dědek plesnívá, je o tři léta starší než on, lazar ubohý a přece běhá stálo jako čamrda. Snad má rtuť v sobě ten člověk! Toho ani paličkou neutlukou ... Stařík ještě jednou zavzdychal a potom pomalu, aby si nezpůsobil bolesti v krku, otoči hlavu k oknu, kde seděla jeho žena, zírajíc bez přestávky do knížky, majíc nábožně sepjaty pod deskami ruce a pohybujíc bledými, tenkými rty Onderka se ušklibl, chvíli se na ni díval, alo pak se již nezdržel a zahučel jako pro sobe »Povídám — nech toho už — a dej m trochu mléka !« Stará Onderková ještě několikráte pohnula pysky, potom zvedla vodnaté oči a mrzutě odvětila: »No, počkej přece — jen co se do modlím !« Staroch se zase tak ušklíbl: »No, myslím, že to už dost dlouho trvá Beztoho...« a mávl jaksi pohrdlivě rukou.
Onderka Onderková
11 article
Stařenka však, narovnavši si brejle na žil kovaném nose, zabodla do ného hnévivě zrak zabroukala: »No, no, no! Aby tak ne! Podívejme se na neznaboha.! — Je nad hrobem a ještě s nedá pokoje. No, no! To by byl zázrak!« A rozčileně kývajíc hlavou sklonila oě opět do knížky. Onderka jen hučel: »Aby to čert vzal — aby to čert vzal — aby to . . « A náhle umlkl, neboť se mu zdálo, že na dvoře se ozval lidský hlas. Napjal sluch a po- znav, že se zmýlil, zamračil se. A hned zase přepadla ho lítost, že tak tady musí sedět zbůh- darma na výměnku a dívat se po celé hodiny do stropu. Až mu v tvářích zacukalo, když po- myslil, že bývaly také časy, kdy byl svěžím jo- nákem, jako jeho syn, jenž dnes se ženou s třemi dětmi byl na pouti v městě. Oh, to byly jiné časy — ale ty již s vodou utekly — a teď je tu stáří — stáří nad hrobem! Co byl ten život? A co bude po něm? Ba, věru, toho všeha my lidé nevíme a vědět to ani nesmíme Kdo ví, zda by s námi nebylo ještě hůře . . Stařec zavzdychal a bezděky se podívav na modlící se starušku, pomyslil si, jak se časy mění. Nyní to je vetchá babička, kost a kůže. mrzutá a — to se zdálo Onderkovi být nejhorš — hrozná modlářka! Či není to odporné, stále jen se modlit, chodit do kostela a na procesí. žmoulat v rukou růženec, věřit na všelijaké po- věry — ch, čert aby to spral — což se tak může lidský rozum pomást jen tak beze všeho?
Onderka
12 article
Beztoho všechno to dělá jen proto, aby dosáhla blaženosti nebeské, kterou si představuje jako nějakou hostinu. A zatím — kdo ví, co bude po smrti . .. Onderka pocítil neobvyklou slabost v celém těle. Připadlo mu v té chvili, co se už v po- sledních pěti letech nazlobil se ženou, chromou na jednu nohu a stále doufající v zázračné uzdravení. Ušklibl se při té vzpomínce a roz- mrzele pozoroval stařenu, jež právě s povzde- chem sklapla knížku a křižujíc se vstávala, za- bodávajíc pohled do země, jakoby se dosud nemohla vytrhnouti z posvátného ovzduší svých modliteb. »Tak už jdu!« pravila a odbelhala se do kouta, kde v zástěnku za bílou plachetkou byl chleba, máslo a mléko. Vzala hrnec mléka nakrojený bochník chleba a postavila vše na stůl. Byla nějak zamyšlena. Přistavila židli od okna ke slolu naproti svému muži, jenž ji udi- veně pozoroval, tázaje se sám sebe, zda není to zázrak, že je nyní staruška tak najednou usměvavá a spokojená. A ona, jakoby četlav jeho myšlenkách, upřela naň oči a náhle se dala do tichého hovoru: »Jestli pak víš, starouši, co se mi zdálo před chvilkou?« začala, mžikajíc očima. Stařik poněkud jizlivě se podivil: »Já myslil, že jsi se modlila !e Slařenka klidně opáčila: »No, modlila — jak by ne — ale na oka- mžik to najednou na mne padlo — tak z čista jasna — a už jsem klímala.« Stařenka se za- razila a podívala se oknem. Ale hned zase po kračovala, zadrhujíc chvilkami třaslavý hlas »Tak se ti mně zdálo, že jsem šla k panence Marii na svatý Hostýn — a ty že jsi šel se mnou.« (Onderka sebou trhl, upřel oči s nepo- chopením na stařenu, ale hned se zas upokoji
Onderka Slařenka Marie svatá Hostýn
13 article
jejím úsměvem a složil hlavu v dlaně, poslou- chaje jako ve snách hlas staruščin.) »A tu Bystřice ti jde proti nám takový hezký panáček, zastaví si nás a vyptává se nás, odkud že jsme a tak dále. No — povídáme mu všecko — po- vídáme a postěžujeme si na své stáří. A tu on se zas tak usměje — mně už to bylo nějak divné — a ptá se nás, doufáme-li, že nás může panenka Maria uzdravit — — Stařec nepozvedl hlavy a jen zašeptl: »No — tak přece zázrak — — Staruška se dozlobila: »Tož dobrá — máš pravdu — nač ti to všeeko povídám! — To by byl zázrak, abys ty dostal rozum!« — A pro sebe pološeptem dodala: »Aby tě pámbu nepotrestal ! Nevíš, c stojí psáno: A modlitba víry uzdraví nemo- ného a polehěíť jemu Pán, a jestliže v hříších jest, odpuštěny mu budou — —« Onderka, maje stále hlavu v dlaních, za- vzdychal. Stařenka se naň úkosem podívala, ve tvářích jí cosi změklo, sepjala ruce, pozvedla oči ke stropu a chvíli se modlila. Potom po- kračovala v přerušeném vypravování: »No — já hned se zaříkala, že věřím . . .« Staruška se opět zamlčela, zpytavě pozoru- jíc muže. Potom se tázala s vyjasněnou tváříi »Nu — starouši — co mysliš? Co s stalo ?« Když Onderka nedopovídal, klidně opako- vala: »Nu — co mysliš ?« Stařec nepozvedl hlavy a jen jaksi těžce zahovořil: »No — já věru myslím — ano — my slím — — Ale bezpochyby myslil buď příliš málo nebo příliš mnoho, neboť nedopověděl, co si myslí zamlkl. Jen hlava mu ještě níže poklesla.
Marius Onderka Bystřice
14 article
»Chudinka — musím ho potěšit — bez toho dnes je tak dobrý — ani se nehádá!« pomyslila si Onderková a nahlas téměř zvolala »No — to budeš mit radost — —« Opět se zarazila, neboť se jí zdálo, že sta- říček tak podivně zachrčel. Ale když se to ne- opětovalo, pokračovala: »Ten panáček se tak usmál a pravil: Kdo v boha doufá, toho bůh vyslyší! Jděte jen v pokoji zase domů, poněvadž by vám cesta nahoru k hostýnské panence Marii uškodila. Ale až přijdete ke kříži u Ostravice, poklekněte pomodlete se ! — To řekl a zmizel — —« Staruška dopověděla a blaženě se usmí vajíc, spíše pro sebe si zasteskla: »Ach, věru — trudný ten živoť náš — což by se nemohl bůh smilovat? — Mnoho jsem se prolo namodlila — ale byl to přec jen zázrak — — víď, starouši ?« Chtěla, toužila po tom, aby jí staříček řekl, že všecko je u boha možné. Ale staříček neodpovídal. Zasmušila se a naklánějíc se nad stůl, dodala smutně: »Což bys nechtěl, aby se ti ulehčilo ?« Když staroušek dosud se neozval a stále jen hlavu měl v dlaně zabořenu, pohněvalase a prudce vstávajíc zahubovala: »No, no, no — to by byl zázrak, abys ty jednou něco uznal! Starouši, slyšíš — že by to byl čirý zázrak!« Došta k nemu, vzata no za rameno trhla jím. Poklesly mu ruce a hlava dopadla těžce na stůl, že chléb a hrnec mléka na něm povyskočily a dřevěná deska dutě zadrnčela. Venku právě kohout zakokrhal a holubi zavr- kali. Stařenka zalomila rukama, neboť poznala že její staroušek už výchládá. A hlavou jí pro- létlo, že se mu ulehčilo i bez zázraku. Jan Havlasa.
Onderková Marie Došta Havlasa kříž u Ostravice
15 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Dudování pomníků. Praha má až dosud žalostně málo pomníků a následkem toho také málo zkušeností. V jiných velkých městech, kde budují četné pomníky stát, městská zastupitelstva, sbory sestoupivší se k tomuto účeli, ba i štědří soukromníci, nabyli leckdy již zkušeností velmi nepříjemných, že ten který pomník, jenž měl býti ozdobou pro- stranství, na němž postaven, působí dojmem nikterak pěkným, ačkoliv při soutěži o návrhy na pomník, model toho kterého umělce vyvolal nadšený obdiv. Nebude snad právě nyní od místa, poukážeme-li na prostředek zcela jedno- duchý, kterak stanoviti nejvýhodnější rozměry chystaného pomníku, aby co nejlépe přiše k platnosti, podle článečku, uveřejněného v prvním čísle nového ročníku časopisu »Věda a práce«, jenž vyznamenává se obsahem rovněž rozmanitým jak zajímavým. Naše královská Praha chystá se budovati v nejbližších letech několik velkých pomníků. Jedná se o pomník Palackého, Husa, sv. Václava, jakož i o výzdobu Františkova mostu při vstupu od Národního divadla. Zdařilé provedení jakéhokoli sochařského díla jest však závislo na mnohých okolnostech.
Palacký Hus svatý . Václav Františkův Praha národní divadlo
16 article
Předem jest tu ovšem projekt sám bez ohledu na soulad s místem, na němž má býti postaven, vedle toho však neméně na váhu padá rozměr. jímž má býti proveden, jakož i soulad s okol- ními stavbami nebo sady. O umělecké ceně návrhu rozhodují odbor- níci, k posouzení jeho povolaní. Avšak i nej- dokonalejší umělecký výtvor může se naprosto minouti s kýženým dojmem, není-li proveden vhodným rozměrem, anebo není-li náležitě umístěn. O rozměru rozhoduje přirozeně prostor, na němž se dílo postaviti má. Postaviti na veliké, volné prostranství pomník malý, bude působiti titěrně; naopak přoplniti malý prostor velkým výtvorem, nechť již sochařským neb architekto- nickým, bude působíti rovněž nevýhodně, poně- vadž se jednak příliš mnoho volného prostoru zabere a pomník pak postrádá patřičného okoli, jednak nezbude dosti místa pro přehled celého díla a tím utrpí dojem celkový. Nalézti pak pravou míru pro zamýšlený pomník jest věci velmi nesnadnou, má-li umělecké dílo v celku i v podrobnostech co nejdokonaleji vyniknouti Konečně záleží neméně na šťastné volbě prů čelí, pozadí a všeho okolí, jež umělec již pře- dem při hotovení svého návrhu musí v roz- počet vzíti.
17 article
Dosud dělo se to zvláště výkresem, čá- stečně rozměřením půdorysu na vykázaném pro storu, nezřídka pak dokonce i modellem, jeho- zhotovení vyžaduje vždy mnoho práce, času nákladu. Na konec pak nepodařilo se mnohdy dílo přece žádoucí měrou, jak jsme toho byl svědky s modely lvů na mostě Františkově. Proto víláme návod Bartholdiův pro vyše- třování dojmu, jejž učiní zamýšlený pomník na místě, na němž má býti zbudován. Přistroj Bartholdiův zakládá se na perspek- tivním zření, jímž se nám malý nákres pomníku ve skutečné velikosti promítá na stavební místo a na celé okoli budoucího pomníku. Ano, ku provedení tohoto šetření není ani zvláštního při- stroje zapotřebí, vždyť leckdy vyšetřuje umělee umístění pomníku pomocí deštníku. Rovněž dobře hodí se k tomu hůl nebo lať, jestližeji jenom vhodně uživáme.
Bartholdiův Františkov
18 article
Bartholdi sám dává návod k tomu vyšetřo- vání těmito slovy: »Zhotovte malou fotograíii navrženého pomníku podle modelu, jejž vhodně a effektně osvětlíte. Tuto fotografii omalujte barvou materiálu, z něhož má býti pomník zhotoven. Po tě vyřízněte obrázek podle obrysů, jako si děti vystřihují papírové vojáčky podlepte ji na malý násadec dřevěný nebo též drátový, jenž by se pohodln mezi prsty držeti dal. Odeberte se s dělníkem na prostor, na němž se má pomník vztýčiti. Vedle stavebního místa postavte dělníka, jenž v ruce drží svislou tyč, na metry rozdělenou. Sami postavte se v náležité vzdálenosti před ono místo a divejte se poděl hole nebo tyče. kterou ke tváři podobně přiložíte jako střelee pušku při střílení. Konec její přiložte ke tvář asi o tolik níže pod oko, jak vysoký jest ná- sadec vašeho vystřiženého obrázku. Díváte li se pravým okem, vezměte násadec ten mezi prsty levé ruky a pošinujte obrázek poděl tyče tak dlouho, až se vám objeví obraz pomníku na příslušném místě, kde státi má, a v té velikosti, která se vám zdáti bude nejvýhodnější. Chcete-li viděti sochu menší, pošinujte obrázek do většl vzdálenosti od oka, chcete-li ji zvětšiti, přibližte obrázek k sobě.
Barthold
19 article
Je-li správná velikost pomníku stanovena, zjistíte snadno na postavené tyči, jak vysoká má býti socha, po případě její podstavec, z čehož se skutečná velikost celé sochy snadno vypočítati dá. Nemáte-li po ruce pomocníka, můžete téhož cíle prostým výpočtem dosíci. Změřte co nej- přesněji vzdálenost obrázku od oka na holi, kterou v ruce držíle, pak změřte vzdálenos svého stanoviska od místa, na něž jste pomní promítali; kolikráte jest prvá vzdálenost ve druhé obsažena, tolikráte bude nutno obrázek zvětšiti, aby nabyl vhodné velikosti pomníku.« K vyšetfování hodí se sbalený deštník velmi dobře, poněvadž se do látky dá hrot drátu snadno zatknouti. Chceme-li si však po- říditi k tomuto šetření přístroj dokonalejší, užij- me oblé tyčky a zahněme drát (poněkud delší do smyčky, která vlastní pružností bude na n v kterémkoli místě držeti. S takovýmto při- strojem může pak postupně libovolný počet osob totéž pozorování opakovati, tak že na př. určená k tomu komise může na místě své roz- hodnutí učiniti, aniž by bylo obavy, že by se později dostavilo sklamání z nezdaru. Bartholdi uvádi ze svě vlastní zkušenost řadu připadů, kde se mu tento jednoduchý při stroj skvěle osvedei. Uzil ho při buďovanr pa- láce na Longchamps v Paříži, musea uměleckého v Marseillu, kde šlo o přestavbu celého křídla sochy Svobody v přístavu v Novém Yorku, která se vypíná do výše 85 m. a Iva v Bel- fortu, 14 m. vysokého a 24 m. dlouhého. Všude bylo možno po předběžném vyšetření dle naznačeného způsobu přikročiti s bezpečností přímo k budování jmenovaných staveb. Doporučujeme co nejvřeloji osvědčený tento způsob všem umělcům, architektům a korpora- cím, které hodlají monumentální stavby a pom- níky budovati, aby ho neopomenuli užíti na prospěch svůj i dila podnikaného.
Barthold Iva Paříž Marseille Nový York Belafort
20 article
= Převozné lidové kuchyně. Z Moskvy se oznamuje: Se sympatickou energií pracuje společ nost pro zvýšení střídmosti mezi lidem horlivě na dosažení svých cílů, při čemž nalezá v chudinských kuratoriích jednotlivých okresů města, jakkoliv mají obmezené prostředky, ochotného přispění. Tak na p. v poslední době se rozhodla, že zřídi převozné kuchyně pro lid a uvede je v činnost již příštiho měsíce především v oněch okresech, kde je soustře- děno tovární dělnictvo. Za zcela malou náhradu bude chudým lidem poskytnuta příležitost, opatřiti si zdravý, čistý oběd a kdo zná poměry, v jakých žijí dělníci, zejmena ti, kdož pracují na ulicích uzná plně dobrodiní těchto převozných kuchyní, jež již dávno byly nutností. Postupně hodlá zříditi spo- lečnost takovéto kuchyně také v jiných částech města.
Moskva
21 article
= Mecenáš v nesnázích. Z Londýna se oznamuje: Ředitel opery Manners vypsal dvé ceny po 250 l. št. pro anglického a cizího skladatele nové opery. Když se mu podařilo se značnými obtížemi sestaviti mezinárodní porotu, dočkal se nepříjemného překvapení. Dříve ještě, než vypršela lhůta konkursu, dávají uchazeči o cenu štědrému řediteli v časopi- sech na srozuměnou, že cena 250 1. št. jest směšně nedostatečná, že za jakékoli librelto musejí zaplatit dvě třetiny této sumy napřed a že tudíž, i kdyby cenu dostali, měli by z ní pramálo. Mannera však nespokojencům rovněž v časopisech statečně odpo- vídá. Přípomíná, že cena, již dostal Mascagní za svou »Cavallerii«, činila toliko 80 1. št. a že dílo cenou poctěné, k jehož provedení se zavazuje, autory bohatě odškodní. Nabízí konečně uchazečům o cenu, že jim dodá libretto zdarma. Tím však jsou ucha- zeči teprve jak náleží popuzeni. Poněvadž v každé z obou kategorií lze získati toliko jedinou cenu, musili by prý ostatní uchazeči o cenu hoditi svoje dílo do ohně, poněvadž libretto právě náleží Manner- sovi. Nebohý Mecenáš neví nyní kudy kam. Na místě, aby povzbudil hudební genie, mohl klidně oněch 500 I. št. odkázati nějakému dobročinnému účelu. — Ak tomu bývá výsledek takovéto umě- lecké soutěže mnohdy dosti pochybný, jako se stalo v posledních letech několikráte v Německu, kde opera cenou poctěná skvěle propadla.
Manners Manner Londýn Německo
22 article
= Nejnovější pařížská zábava. Po líném netečném klokanu vysvičeném na zápasníka pěstmi jenž dosáhl jen skrovné pochvaly, nastoupil nyní strašný krokodil. Ve velké zábavní místnosti »Olym pia« produkuje se každého večera dokonce 40 kro- kodilů. Uprostřed vodní nádržky jede jakýsi muž na čemsi, co by mohlo býti krokodilem a drží mísu s kousky masa. Krokodilové ne právě příliš velcí ob klopují jej, ženou se k němu a lapají kousky masa. jež jim hází, svými příšernými tlamami. Krokodilové jsou ochočeni, takže divadlo není tak příšerné, jak se diváku jeví. Dámy v diváctvu dostávají husí kůži. vyrážejí ze sebe zděšené výkřiky a mezi tím také trochu se smějí. Celé hlediště je rozčileno, výkřiky rozléhají se ze všech koutů. Úspěch jest velkolený. Tímto rozčilujícím divadlem končí program večera Ostatně tato nejnovější novinka v oboru krotitelském není nikterak hezká. = Eloktrické poštovní vozy. Francouzská správa pošt a telegrafů zavedla v poslední dob v Paříži na zkoušku automobilu s elektrickým po- honem, aby zprostředkovala dopravu dopisů mezi jednotlivými poštovními úřady. Bylo učiněno opa tření, aby vůz konal službu v nejrůznějších částech města, jak na ulicích zcela rovných, tak i při větším neb menším stoupání a výkonnost vozů zkoušena i v oněch částech, kde panuje největší nával chodců.
Paříž
23 article
Šlo především o to, zjistit, zdali předepsaný nyní čas jízdy poštovních vozů může býti zkrácena o kolik. Výsledek pokusů byl, že podnikatel, jenž opatřuje potřebné vozy pro poštu, již nyní žádal státního podsekretáře poštovnictví, aby mu bylo do- voleno, nahraditli veškeré povozy s potahem koň- ským vozy motorovými. = Mzdy a služné v Anglii nejsou vždycky tak vysoké, jak se namnoze na pevnině zdá. Doka- zuje to následující případ: Představenstvo jakés pra- covny na venkově hledalo v insertech v novinách »silnou ženu ku praní prádla a též k mytí podlahy«. Jakožto mzda nabízeno bylo 20 1. št. ročně při celém zaopatření. Mezi ne příliš četnými nabídkami nale- zala se též následující: »Ctění pánové! Z návěští v »Cambridge Daily News« zvěděla jsem, že hledáte pro svoji pracovnu silnou mladou ženu jako pradlenu a k mytí podlahy. Jsem přesvědčena, že bych do- vedla úplně vyhovět. Jsem 22letá a vždycky jsem ráda pracovala a mimo žádané práce mohla bych obstarávati také vaření a sice ke spokojenosti před- stavenstva i okresního úřadu a což důležitější než všecko ostatní, ke spokojenosti chovanců, neboť se znám důkladně v kuchařském umění. V náboženském ohledu nejsem příliš vybíravá a mohla bych se při- způsobiti všem vašim požadavkům, neboť obeuji rovněž bohoslužbě církve anglikánské jako náboženským cvi- čením »armády spásy«. Na královské hudební kolleji odbyla jsem s úspěchem kurs a mohla bych tudiž, když nebudu zaměstnána praním a mytím, obveselo- vati chovance hrou na piano, housle, banjo (čer- nošskou kytaru), mandolinu, kytaru, harmonikua tamburinu. Na veškeré tyto nástroje dovedu hráti zcela snadno a pěkně. Na bicyklu dovedu rovněž jezdit a s radostí použila bych prázdné chvíle, abych mladé i staré chovance vyučovala tomuto umění.
Anglie Doka Cambridge Daily News
24 article
Mohla bych vyučovati též úřadníky, ba i členy představenstva.« — To je snad dosti za 20 lib. št. ročně. = Zápas hada s býkem. Čtrnáctidenník »L'Étoile du Sud« v Rio de Janeiro, jediný fran- couzský list, vycházející v Brasilii, přináší následu- jící podivnou historii. V nitru Brasilie vyskytuje se dosti často had sukury, jenž dovede žíti rovněž ve vodě jako na zemi. Není jedovatý, avšak jeho veli- kost — dosahuje délky 20 metrů a více — jakož i jeho síla činí jej nebezpečným pro mnohá zvířata, ba i pro lidi. V Minas Geraes byl onehdy farmář José Anastacio nedaleko Monte Bello očitým svědkem podiv- ného zápasu mezi sukurym a mladým býkem. Když se farmář se svým koněm dostal k místu u řeky, jež svou přirozenou polohou hodí se k napájení dobytka, spatřil, kterak had sukury snažil se zmoci mladého býka. Obrovský had měl ovinutý ocas kolem pahylu stromu, vyčnívajícího nad vodu, držel tlamu býka a snažil se strhnouti jej do vody. Pokaždé, kdykoli se býk ocftil při samě vodě, učinil býk zoufalý pokus a po- dařilo se mu couvnout o několik kroků. Sukury pak natáhi svoje pružné tělo, aby poskytl oběti místaa unavil ji. Když farmář zpozoroval, že vysílený býk konečně přece musí podlehnout a býti stržen do vody, sestoupil s koně a přesekl velkým nožem hada na dva kusy, při čemž hlava hadova zůstala zakou- snuta do čela býkova. Avšak toto šlechetné zakro- čení bylo by se mu málem zle vyplatilo, neboť býk, rozjitřený bojem, vrhl se na svého zachranitele, je- muž se však na štěstí podařilo skoliti útočníka vý- střelem z dlouhé lovecké pistole. Had měl délku9 metrů.
Sud Anastacio Rio jít Janeiro Brasilia Minas Monte Bello
29 article Kapesní kuiha pro strojníky
Kapesní kuiha pro strojníky stavitele, inženýry, žáky prů- myslových škol. Napsal professor prům školy n. Holeček. S 422 obrazcl, 744 str. Cena zl. 4.50, váz. zl. 5.20. Mechanika. Vytápění a větrání. Pece parních kotlůá Části strojové. Parní kotle a stroje. Motory. Větrn- a vodní kola. Turbiny. Žentoury. Čerpadla. Dmycha. dla. Hutnictví. Stroje obráběcí. Zdvihadla. Dráhy pro- vazové. Železnice. Parní kotle a stroje. Turbiny. Mosty. Stavitelství. Mlynářství. Pivovarnictví. Lihovarnictví. Cukrovarnictví. Hutnictví. Elektrotechnika a jiné.
Holeček Turbin Most