ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ddedc690-661b-11dc-a537-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: person 189, place 50, org 15, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRON MKSNY
3 masthead
22. září 1901
4 masthead
Číslo 262.
5 article
glickém ozývají se ostré výčitky vlastní vládě. že řídí zahraničnou politiku Anglie tak, že vý sledky její označiti lze jen slovy prostými »Čím dál, tím hůř l« Telegramy. Z Compiěgne, 21. září. (Č.-B.) O sedme hodině večer byla hostina v slavnostní sin zámecké, nádherně vyzdobené. Carští manžel zaujali místa uprostřed tabule, Po pravici carevny seděl president Loubet, v levo od cara pan Loubetová. Po hostině odebrali se hosté do salonu, kde podávána byla káva. President Loubet představil earovi četn hodnosty. Car, jenž byl očividně v dobré náladě. rozmlouval s představenými velmi vlídně. Z Compiěgne, 21. září. (C. B.) Mez těmi, které president Loubet na zámku představi carovi, byl také francouzský delegůt na haagské kenferenci míru Leon Bourgeois. Car vy- ptával se ho, co soudi, jaké výsleriky bude mí haagská konference. Bourgeois odpověděl,že je earovi ke eti, že zasil první símě myšlenky, jehož vzklíčení očekávati sluší s trpělivostí a vy trvalostí. Ovoce dojista se objeví. Z Compiěgne, 21. září. (C.-B.) Když president Loubet hodnostáře představil, odebrali se hostě do divadeliníhosál u. Sál, ve kterém se představení konalo, byl nádberně vyzdoben a poskytoval obraz báječný. Carští manželé posadili se do prostřed lože. Vedle carevny seděl president Loubet, po boku carově manželka presidentova. Car jevil velký zájem pro představení.
Loubet Loubetová Bourgeois Anglie Compiěgne
6 article
Po představení odebrali se carští manžel do svých komnst. Z Compigne, 21. zářl. (C.- B.) Př včerejší hostinou car a president Loubet rozmlouvalí spoliu o pě asi hodinu. Po divadelním předslavení car pozval do svých komnat ministra zahraničných věcí Del- casséa, aby mu řekl, že on i carevna jsou velice spokojeni s dnešním večerem a vůbec celou cestou. Car setrval del5í dobu v dů- věrné rozmluvě s ministre m. Ruský ministr zahraničných věcí hrab Lamsdorf a Delcassé měli spol opět rozmluviu dnes dop oli e din e. Z Cemplěgne, 21. září. (C.-B.) Prosidení Loubet a ministerský předseda W a lidel ck Rousseau odebrati se odpoledne pěšky ne- opovězeni na mairii a byli po eestě tam velikým davy lidu živě pozdravováni. Z Bethény, 21. září. (C. B) Nával ke dnešní přehlídee vojska jest ohromný V noci na tisíce osob příšlo do Remeše Od 5. hodiny ranní proudí davy na místo, kde bude přehlídka. Povozy všech druhů přivážej četné návštévníky. Tribuny jsou diváky hustě ob syzeny. Červeně vyložená čestná tribuna je vy zdobena carským ruským znakem a křížem če stné legie. Nad tribunou je znak s ruskými car- skými inicialkami a začšlečními písmenami »R F.« (République Frangaise). První vlak s pozvanými hosty přibyl na evičiště z roveň s oddílem vojska, určeným z čestnou stráž u čestné tribuny, tetiž tři selniny pěchoty, námořní pěchoty a turkosů. Obloha je zamračena. Počasí bylo ráno hrozivé.
Loubet Del cassé Lamsdorf Delcassé Rousseau Compigne Cemplěgne Bethéna Remeš République Frangais
7 article
Z Bethen, 21. září. (C B.) O půl 10 hod. dopoledne shromáždily se sbory na pol určeném k manévrům. Rozestavily se tak, že tvořily tři strany pravouhelníka, jehož čtvrtou stranu zaujaly třibuny. Naposledy byl vypuštěn vojenský balon, ozdobený praporečky v ruských a francouzských barvách. Čestná Iribuna plnila se znenáhla. Přílomn byli: Kazimír Périer, kardinál Langi nieux, vyslanec Constans, Jaurěsa Pavel Cambon, dále generálové Bienaimé Saussier, Billot, Zurlinden, Zéde a Florentin, pak předsednietva obou sně- moven, čelně deputace a senátoři. O 10. hod. dopoledne přibyl vlak s car skými manžely do nádraží fresnoisského a byla vypálena z děla 101 rána. Na čestně tribun byla vzlýčena vlajka carova. Car v uniformě ruského generála a ministr vojenství generál André vsedli na koně, carevna, president Loubet a min předs. Waldeek-Roussenu jeli v kočárech podél šiků vojenských sborů, za- tím co paní Loubetová, ostatní ministři a jejich choti odebrali se na trihuny, Mírně prši. Z Bethény, 21. září. (C. B.) Přehlídk vojska a delilování měly skvělý průběh. Oddily pěchoty, které vzdor tomu, že za nepří- znivého počasí a na obližném terrainu konaly již 13 dní manévry, jevily vzorný pořádek, sna žily se dostáti své úloze a nejevily nižádných stop únavy. Když prapory byly kolem neseny, povstal car, carová, jakož i president Loubet ze svých křesel. Po pěehotě defilovalo jezdeclvo evalem, načež následovalo defilo ání sborového i divis- ního dělostřelectva v ofevřených kolonách. Cai jevil veliký zájem obzvláště pro dělostřelectvo Kolem 1 hodiny skončila vojenská pře hlídka.
Périer Langi Constans Jaurěsa Pavel Cambon Zurlinden Zéde Florentin André Loubet Loubetová Cai Bethen Bethéna Bienaimý Kurier Bellot
8 article
Z Bethény, 21. září. (C.B.) O 211 hod. přehlidka ukončena, Když car a president Loubet jeli podél šiků, vzdávalo vojsko za zvuků marseillaisy poctu a prapory se skláněly. Ca zdravil po vojensku, president obnažil hlavu. Polom odebrali se car s presidentem na čestnou tribunu. Ministr vojenství generál André poda carové ve jmenu veškerých generálů francouz ské armády skvostný květinový koš. Carová po hnutě děkovala. Obecenstvo připravilo carským manželůn nadšené ovace. Obacenstvo na tribuně volalo »At žije Ruskol At žije car! A žije armáda!« O 11. hodině počalo de filování. Z Bethény, 21. zářl. (Havas.) Dnešn vojenvká přehlídka byla skvěle ukončena e vo- luci jíz dy, již provedl s neobyčejnou precis- ností generál Brugěre. Postavil se v čelo jízdy. jež ve škadronovém šiku pčim dál prudším tryskem dorazila až na 100 m. před čestnou tribunu a na znamení dané generálem okamžilo zastavila. Hřímavý potlesk byl odměnou za tento vojdnský výkon. Provoláváno střídavě: Ať žije vojsko! Ať žije car! Sláva carovi ! Sláva Lou- betovi! Ať žije republika ! Ať žije Franciel Generál Brugěre jel k čestné tribuně sklopil šavli před carskou rodinou a presidentem Loubelem, čímž byla přehlidka ukončena. Ve velkém staně byla potom hostina pro 500 hostl. Čím dál prudší dešť rozptýtil ponenáhlu ohromné davy obecenstva, jež z dáli sledovalo přehlídku.
Loubet pod Havas Brugěre Lou Loubel Bethéna Polom Ata žít republika Ruskol Ata žít car
9 article
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. září. (Zemské aněmy. Z tří zasedajících nyní zemských sněmů rakou- ských poutá k sobě širší pozornost jen sněm istrijský, kde se o zajímavost schůzi sta- rají nejen nepřátelské strany ve sněmovně, nýbrž dle starého istrijského zvyku i galerie. Nemine jediné schůze, aby galerie koparské sněmovny nemusila býti z rozkazu zemského hejtmana vy klizena, což se stává hned za řečí prvého chor vatského neb slovinského řečníka, jehož slova vlaští diváci na galeriích provázejí hřmotem nadávkami. K úřadní zprávě o včerejší schůzi istri- ského sněmu sluší dodati ještě dvě podrobnosti. Za letního sněmování vlaská strana učinila ke vládě dotaz, chce-li učiniti přítrž poslovaňo- vání vlaských místních jmen v Istrii. Vládní zástupce, okr. hejtman Fabiani zodpověděl včera dolaz v ten smysl, že v úřadním seznamu míst z r. 1890 nevynecháno ani jediné vlaské jméno mísiní, že však, aby se vyhovélo sku- tečným poměrům, připojena ke jmenům vlaským i jména slovanská, ode dávna již užívaná a místo zastaralého pravopisu užito při těchto slovanských názvech správného slo- vanského pravopisu. — Na protest Spinčičův, že vládní zástupce na jakousi ehorvatsko interpellaci podal ve sněmovně edpověď v la- skou, ujal se slova opět okr. hejlm. Fabiani, dovolávaje se vysvětlení z r. 189.k, proč vláda slovanské dolazy zodpovidává vlasky, ale dodal, že stento způsob odpovědí nemá býti nikterak na úkor rovnoprávnosti jazyků slovanských s vlaským na zemském sněmu istrijském.« Ktéto odpovědi vládního zástupce, která se divně srovnává s čl. 19. zákl. zák. státních, podotýkáme, že po onom vysvětlení z r. 1894 slovanští poslane odeěli tehda ze sněmu istrijského.
Fabiani Praha Istria galerie koparský sněmovna
10 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. záři. Franko-slovanské sblížení. Zajímavě pohlíží na události, odehrávajíe se ve Francii za návštěvy carovy, »CsbTk V. V. Komarova. Jemu netane před očima jen franko-ruský spolek a franko-ruské přátelstní, nýbrž rozšiřuje sbližení Ruska s Francii na všecko Slovanstvo. Počátkem tohoto intimného poméru národů plemene slovanského ku hlavě národů román- ských bylo dle mínění řečeného listu přátel- ství franko-české. Hnutí v tom směru nudá se již zastaviti, nýbrž půjde v před. P ro r. 1902 připravuje se všeobecný francouzsko-slovanský novinář ský sjezd v Paříži. Olcem této myšlenky je p. Massard, ředitel listu »Patries. Není spiknntí v Bosně! Senkačná zpráva »Budapesti Hlirlapu- o »spiknutí« pravoslavných a mohamedánů v Bosně a Hercegovině neudělala štěsti. Kromě několika horkokrevných listů chorvatských nikdo na tu nemotorně nastraženou vějíčku nesedl Rozvážnější »Agramer Tagblatt« mluví už jen o »společné a kci pravoslavných a mohame- dánů,« a to zní podstatně jinak. Rěeký »Nový List« komicky se zlobí, že se mu rozbila hračka klerá jeho oči tak vábila. Vysvětluje se to jeh dětinským věkem. Každý poctivý člověk může se jen radovati, že došlo do sblížení pravo slavných a mohamedánů v okupovaných zemích To je veliká zásluha páně Kallayova, jediná kterou si o Bosnu a Hercegovinu získal.
V V Komarov Patries Kallayův Praha Franca Francie Rusko Paříž Boseň Boseň a Hercegovina Bosna a Hercegovina Budapest Hlirlap Agramer Tagblatt
11 article
Protest Černé Hory proti jeronym- ské koleji. Orgán vlády černohorské píše v úvodním článku: Od té doby, co v Rakousko Uhersku vzní- cen byl známý boj mezi bratry Chorvaty Srby, podobalo se, že Vatikán postavilse na stranu prvých, neboť z různých jeho manifestací nevýsvítalo, že vl o svých stou- peneích i v srhském národě, jako je ma i mezi Bulhary a Rusy. Srbská pravoslavná církev může tím býti spokojena a že Vatikán na újmu universálnosti své církve tak jedná, to jest jeho věcí. My jsme vždycky litovali toho nepřiroze ného boje mezi rodnými bratry, ale vzdaloval jsme se ho, považujíce jej za dovčasné po- blouzení. Ale dne 1. srpna vyšlo papežské breve. týkající se i Černé Hory. (Vysvětluje se zři zení jeronymské koleje). V tom breve výslovně se praví, že jeronymská kolej zřizuje se pro národ chorvatský. Do toho by nám ještě nebylo nic, kdyby se do ze m chorvatského národa nepočítalo i naše barské areibiskupství. My bychom mohli rozhodnut Svaté Stolice užiti, neboť posilati musíme naše katolické kleriky na vyšší vzdělání jinam, protože n a Če r n Hoře není chorvatského rodu jazyka, což je podmínkou užívání toho ústavu; ale nemůžeme dopustit, a by slavným aktem nejvyšší vrehno- sti jedné z církví vnášela se cizi politika do našeho národaa státu. Kromě toho barský arcibiskup nosí titul primasa srbského (prímas Serbiae) od nejstarší doby srbské státní samostatnosti. Historický osud Srbska sdilela ovšem i tato prvosvětitelská sto- lice srbské katolcké cirkve a s vůli boží kníže Nikola I. osvobodil a obnovil tu staroslavnou stolici, zabezpečiv jí úplnou nábo- ženskou syobodu uzavřením konvence s Vati- kánem a ona tím vstoupila v nový život, a by sdílela osud Černé Hory. Ale nyní vzpomenutě papežské brev
Chorvat Srba Bulhar Rus Rakousko Vatikán Srbsko boží kníže
12 article
sloužíc politice, která zaujala protivnické stanovisko na prot národu srbskému i naproti tomu, že Sv. Stolice obnovila důstojenství srbského pri- masa, involvuje v sobě zruše ní to- hoto důstojenstyl. A to nemůže dopustiti Černá Hora, jíž toto důsto jenství přináleží, protože ono odporu je te politice, která inspirovala ne novější papežské breve. Sv. Otec v úvodě svého listu projevuje svou lásku ke Slovanstvu a praví, aby tu lásku dokázal, že místo dosavadního i1lyr skéh ústavu sv. Jeronyma zřizuje ústav pro cho- vatský národ. Srbský národ jesť jednou z větví Slovanstva a jest obsáhnut i jmenem illyrským, ale nejnovějši politická doktrina, při- šítá chorvatskému národu, neuznává a popírá existenci srbského národa: a tu doktrinu sv. Otec přijímá za svou! Ten zřejmý odpor mezí jeho láskou ke Slovanstvu a jeho rozhod- nutím, Slovanstvu protivným, dokazuje, že sv. Otec neměl na mysli původ a účel té chor vatské doktriny a jen proto jeho rádcové, sto- jící v čele toho politického proudu, mohlí vy- moci takové rozhodnutí. Lze se tudíž nadíti, že Vatikán, až věc náležitě prostuduje a uvidí následky zmíněného rozhodnutí svého, nikomu k vůli nesetrvá při něm, tak nespravedlivém k existenci srbského národa, jemuž sám bůh dal právo, aby žil a se rozvljel svým samostatným životem, kteréžto právo nikdo mu nemůže odejmouti, třeba mohl dočasně mu škoditi. V každém případě my nejdůrazněji protestujeme proti novému názv a novému účelu sv.-jeronymského ústavu v Římě, ohražujeme se proti mravným i právním násled- kům toho rozhodnutí v budou- nosti, a jeho věcné následky ne- budou miti místa v obvodě naš moci.
svazek . Stolica Černá Hora Vatikán Řím ústav svatý . Jeronym
13 article
Úspěchy burské. Dne 15. t. m. vypršela lhůta, kterou dal lord Kitehener v pověstné své proklamaci Burům, by se vzdali, hroze jim jinak konfiskací ma- jetku a trvalým po jich zdolání vyhnanstvím. Jediným výsledkem této proklamace bylo, že Burové po 15. září — zahájili offensivu. Ně- které úspěšně výsledky její zaznamenali jsm včera i předevě rem zde i v rubrice depeší. Úspěchy ty dokazují, že burští vůdeové i burské mužstvo jsou odhodláni provésti boj za vee svou rázně až do konce. Ještě před krátkou dobou pokusili se dva pastorové pohnouti bur ské vůdcs v Oranžsku ku vzdání se, ale vrátl se do Bloemfonteinu rovněž s neporízenou Steyn prohlásil k oběma pastorům, že nyn má více naděje než kdy jindy, po něvadž Anglie ociťuje se před váž nými finančními obtížemi a stále více autority v jižní Atrice po zbývá. Ostatně mají Angličané ob sa zeny jen obě hlavní města a želez niční tratě, všechna ostatní zem náleží ješté burgherů m. Generál Devet dal pastorům ješté dra- stičtější odpověď: »Jste pastory a místo vaše jest na kazatelně; do této věci nemáte se co mísili.« »Indépendance Belge« zvěděla prý od gdán ského dopisovatele svého, že car a Vilém I po delší poradě dohodli se, obrátiti se na Angli přátelsky zprostředkovacím návrhem, kterýž prý anglická vláda jistě přijme. Třeba že včerejší přijelí francouzského delegáta na haagské kon- ferenci Bourgeoisa carem mohlo vzbuditi naděje v ruskou intervenci, byť ve formě sebe opatr- nější a umírněnější, dlužno zprávu »Indép. Belge« přece přijati s jistou nedůvěrou, jelikož osvědčila se často listem nespolehlivým.
Kitehener Bur Burová Angličan Devet Belge Angl Indép Oranžsko Bloemfontein Anglie
14 article Volební ruch.
Volební ruch. Důvěrníci národní strany svobodo- myslné a zástupcové samosprávy z okresů smíchovského, zbraslavské ho kladenského, unhoštského a be rounského usnesli se na základě kompro- missu mezi stranami svobodomyslnou a státo- právní navrhnouti za kompromissního kandidáta poslanectví na sněm království českého za okresy smíchovský, zbraslavský, kladenský, unhoštsk a beronnský pana JUDra. Ant. Sobotku, rad ního ve Zbraslavi. Na Mladoboleslavsku kandidatura stou- pence národní strany svobodomyslné p. Cyrilia Papouška, okresního starosty a rolníka ze Všelis, přijata byla s nadšeným souhlasem, jak svědčí o tom toto prohlášení: »Představenstva podepsaných obcí uznáva- jíce, že jedině program národní strany svobodo- myslné vyhovuje veškerým, jak politickým, tak i národohospodářským potřebám celého českého národa a že jedině poslancové národní strany svobodomyslné jsou s to proti tak četným nepřátelům věc českou přivésti k vítězství — vyslovují národní straně svobodomyslné plnou svoji důvěru a prohlašují, že při nastávající volbě poslance do sněmu království českého své hlasy odevzdají panu Cyrillu Papouškovi. rolníku a okresnímu starostovi ve Všelisích.
JUDr Cyrilla Sobotka Zbraslav národní strana svoboda
15 article
Následují podpisy starostů a radních 40 obcl.s Okresní starosta Cyrill Papoušek nabízenou mu důvěrníky strany svobodomyslné kandidaturu za okres mladoboleslavský, mnichoh radištský bělský přijal a prohlásil, že v případě zvo- lení vstoupí do klubu národní strany svobodo- myslné. V neděli dne 15. t. m. konána byla v sále hospodářské záložny v Mladé Boleslavi schůze voličův okresu mladoboleslavského za účastenstv asi 150 voličů, mezi nimiž zastoupeny byly té- měř veškeré obce svými starosty. Po řeči říš- ského poslanee p. Maštálky a po prohlášení p. Papouška, že pokládá za svou povinnost, do- stane-li se mu té cti, aby se stal zástupcem volební skupiny zdejší na sněmu království če- ského, starati se, nikoliv o jediný stav, nýbrž o všechny stavy a třídy, z nichž národ náš zá- leží a s největší, rozhodností hájiti úplnou rovno- právnost jazykovou a nedílnost království če ského, přijata byla kandidatura pana Papoušku jednohlasně.
Papoušek Maštálek če ský Mladá Boleslav národní strana svoboda
16 article
Na to továrník p. Kotek z Krnska v nadšené řeči hájil svorný postup s národn stranou svobodomyslnou a slibil za živnostnictvo co nejúčinněji podporovati kandidaturu pana Papouška. Na našem okrese kandidatura mlynáře Da- richa, agrárníka, nemá žádné půdy, zde bude jednosvorně volen okresní starosta p. Papoušek, intelligentní rolník a neunavný pracovník za zájmy veškerého národa bez rozdllu stavů a tříd Z Heřm. Městce. Městská rada zdejs usnesla se dne 11. t. m. na kandidatuře dosa- vadního poslance dra. Karla Pippich pro měslskou volební skupinu Chrudim-Heřm. Městec a na tom, doporučiti kandidaturu t také občanskému klubu, který koná svou schůz dne 22. t. m. za účelem tím. Dosavadní po slanec dr. Pippich svolá schůzi voličskou na neděli 29. t. m. o 3. hod. odpol. do sálu u bílého beránka«. Důvěrníci okresu žambereckého usnesl se na kandidatuře dosavadního poslance panu Frant. Hovorky, rolníka z Něm. Rybné (Zasláno.) Politiekým přílelem byl jsem zpraven, že agrární kandidát p. Švejk ve schůzích volič- ských předčítá přípis, jejž prý jsem zaslal vý konnému výboru strany agrární tohoto obsahu »Po dlouhých zkušenostech přišel jsem k ná- hledu, že v mladočeské straně vůbec a v klubu poslanců zvlášť není pro zájmy hospodářské rolnictva vůbec porozumění ani vůle.« Prohlašuji tímto, že jsem zmi- něnému výkonněmu výboru nikdy žádný přípis vůbec a připis po- dobného obsahu pak zvlášť nepo slal.« Ve Dvorku u Přibyslavi, 20. záři 1901 V úplné úclě oddaný Frant. Niklfeld.
Kotek Papoušek Pippich doktor František Hovorka Švejk Krnsko Městec Chrudim Heř Německo dvorek u Přibyslav
17 article Čechovél
Čechovél Ve vážné chvíli obraeíme zřetel Váš na přední jednotu, jež jest našemu národu chloubou a ozdobou. V osudné době, kdy veškerá společnost naše národní rozvířena jest zápasy hospodářskými, společenskými a politickými, prosíme a žádáme Vás, jakožto zástupcové, kteří bojují za právo a spra- vedlnost českému národu, zejmena ve školství abyste se opět všichni společně sjednotili seřadili pod vítěznou korouhev Ústřední Ma- tice školské: dobývat české školy českému dítěli. Důvěrou ve Vás, Čechové, podporována prací dvacetiletou posílena, díkem tisíců če ských rodičů a zachráněných dítek požehnána. vstoupila Ústřední Matice školská do XX. sto- letí, aby s neochabující vytrvalostí konala apoštolský úřad, jenž jí svěřen Vaší láskou k rodným bratřím, úpícím pode jhem cizoty Hle, kterak dělník s místa na místo štvaný. toužebně zraky své k Matici upírá, by ujala se jeho dítek, kterak rolník s ustaranou tvář prosebně k ní vztahuje pravici mozolnou. by nedala odroditi se synům jeho ve škole nečeské. V Čechách škol českých se ne- dostává, na Moravě mládež se nám stále a soustavně od rodně mluvy odvádí, a ve Slezsku — tam jen slabá žena, vzácná matka, dětem svým zachovává, co jim bere škola — řeč českou, jazyk mateřský. Který Čech upřímný rozpakoval by se přispěti jim n pomoc? Který Čech opravdový by váhal přinášeti oběti ochránkyni jejich dětí —
Čecho Ma Čechy Morava Slezsko
18 article
Ústřední Matici školské? Od samých po- čátků probuzení našeho k životu národnímu až po naše dny snahy a tužby veškerého národa našeho a nejlepších jeho synů směřo- valy a směřují k opravdovému vzdělávání mysli a srdce jazykem naším domáeím. Tímto opravdu českým duchem proniknuti, založili jsme si na obranu statků svých nejdražších a záchranu české mládeže Ústřední Matici školskou. Radujíce se dnes po 20 letech z úspěšného ovoce její práce, snažme se při každé příležitosti, kde kdo, dle možnosti při- spívati bratřím a sestrám svým v místech ohrožených v národní těžké výchově jejich dítek. Nechť nyní v památných dnech svato- václavských město od města, dědinu od dě- diny, dům od domu, po všech českých vlastech, ba i v cizině a zámoří, všude, kde- koliv se ozývá hlahol český, nese se jediné svorné heslo: Pomáhejme štědrým darem svato- václavským Ústřední Matici školské V Praze, v měsíci září 1901. Dr. František Ladislav svob. pán Rieger, člen sně movny panské, čestný člen Ústřední Matice školské. Ferdinand hr. Chotek, člen sněmovny panské. JUp Karel Mattuš, člen sněmovny panské. František Še- bor, člen sněmovny panské. Jaroslav Vrchlický, člen sněmovny panské. Josef Wohanka, člen snémovny panské.
doktor František Ladislav Rieger Ferdinand Chotek Mattuš Vrchlický Wohanka Praha sněmovna
19 article
JUDr. Bedřich Pacák, předseda klubu českých po slanců lidových na radě říšské. JUDr. Adolf Strán ský, náměstek předsedy klubu českých poslanců n radě říšské. JÚDr. Eduard Brzorád, náměstek před sedy kluhu českých poslanců na radě říšské. Filip Bečvář, starosta města, ř. p. Qnido Bělský, architekt ř. p. Josef Brdlík, továrník, ř. p. Josef Bramovský továrník, ř. p. Václav Březnovský, rukavičkář, ř.p Václav Dvořák, rolník, ř. p. JUDr. Emanuel Dyk advokát, ř. p. Václav Formánek, majetník domu, ř.p JUDr. Josef Fořt, císařský rada, ř. p. Václav Fressl redaktor, ř. p. MUDr. Eduard Grégr, ř. p. Max Hájek, ř. p. Jan N. Heimrich, majitel mlýna, ř. p. Dr. Servác Heller, spisovatel a redaktor, ř. p. JUDr. Josef He- rold, ř. p. Vojtěch Holanský, ř. p. Ignát Hořica, spi- sovatel, ř. p. František Hovorka, ř. p. Václav Hrubý c. k. rada zem. soudu, ř. p. Jan Jaroš, ř. p. Ja Kaftan, inženýr, ř. p. František König. ř. p. JUD Karel Kramář, továrník, ř. p. Vojtěch Kulp, majitel realit, ř. p. Phdr. Vilém Kurz, c. k. professor, ř.p JUDr. Hynek Lang, advokát, ř. p. Karel Loula, rol ník, ř. p. Konrád Martinek, rolník, ř. p. Jindřich Maštálka, městský tajemník, ř. p. JUDr. Ferdinan Pantůček, c. k. rada zem. soudu, ř. p. JUDr. Bole- slav ryt. Plaček, soukromník, ř. p. Jan Pospíšil, rol ník, ř. p. JUDr. Otakar bar. Pražák, advokát, ř.p.
JUDr Pacák Strán Brzorád Bečvář Qnido Bělský Brdlík Bramovský Březnovská Dvořák Dyk Formánek Fořt Fressl MUDr Grégr Hájek N Heimrich doktor Heller Josef He Vojtěch holanský Hořica Hovorka Hrubá Jaroš Kaftan König Kramář Vojtěch Kulpa Phdr Kurz Lang Loula Martinek Maštálek Ferdinan Pantůček Bol Plaček Pospíšil bar Pražák
20 article
Jan Rataj, rolník, ř. p. František Rostislav Reich- städter, ř. p. Jan Rozkošný, rolník, ř. p. Dr. Vilém Ryba, žurnalista, ř. p. Václav Sehnal, ř. p. František Schwarz, řeď. kanceláře okr. výboru v Plzni, ř. p. Ednard Skála, továrník, ř. p. JUDr. Frant. Sláma, c. k. rada zem. soudu, ř. p. Josef Sokol, učitel, ř.p. Thdr. Ant. Cyril Stojan, farář a konsist. rada, ř.p. JUDr. Václav Šílený, advokát, ř. p. Ervín Špindler starosta města, ř. p. František Udržal, rolník, ř.p Josel Vychodil, rolník, ř. p. JUDr. Jan Žáček, advo kát. ř. p. JUDr. Karel Baxa, advokát, posl. zem. Jo- sel Černý, ř. p. Eman. J. Hrubý. chefredaktor, ř.p Augustin Sehnal, ř. p. Václav Jar. Klofáč, redaktor ř. p. Stanislav Kubr, ř. p., předseda sdružení česk ých zemědělců pro král. české. Karel Prášek, rolník. ř. p. JUDr. Aug. Zátka, advokát, zem. poslanec. Antonía Zázvorka, rolník, ř. p.
Rataj František Rostislav Reich Rozkošná doktor Ryba Sehnal Schwarz JUDr Sokol Thdr Cyril Stojan Václav šílený Špindler Udržal Josel Vychodil Žáček Baxa Černá Eman J Hrubá Augustin Sehnal Václav Jar Klofáč Kubr Prášek Aug Antonía Zázvorka Plzeň
21 article
Za výbor Ústřední Matice školskěr Frant. Kneidl, starosta. JUDr. Jaroslav Pospíšil, ná- městek starostův. Jiljí V. Jahn, náměstek starostáv. JÚDr. Přemysl Šámal, jednatel. Gabriel Tille, účelní výboru Ú. M. Š. Josef Müldner, pokladník výboru Ú. M. Š. Josef Anýž, red. »Nár. Listů« a posl. zem. M. Blecha, architekt. Ludvík Bratršovský, chefre- daktor »Nár. Politiky«. Broj Václav, odborný učilei JUDr. Vrat. Černý, kand. advokacie. JUDr. Jarom Čelakovský, univ. professor a posl. zem. JUDr. Vin cenc Dewettr, koncipista Zemské banky. Phdr. Frant Drtina, univ. professor. P. Jan Flum, katechela JÚDr. Otto Ginti, advokát. Ferd. Hansa, okresní ta- jemník. Jan Herain, vrchní inženýr a c. k. konser- vator. Karel Chmel, učitel měšť. školy. Růžena Je- Ifnková Doubkova. P. Bohumil Jiráček, katechela. Václav Koliha, učitel. Josef Kummer, redaktor »Pa- lítik«. Jindřich Nechanský, bankovní úřadník a sta rosta Nár. Jednoty severočeské. Olokar Nekvasii azchitekt. Jan Nevšímal, učitel. Ant. Nýdrle, ředite lihovarnické školy. Rudolf Orlt, inženýr. JUDr. Lad. Pinkas, advokát a zem. posl. Anna Podlipná, sta- rostka odboru dam Ú. M. S. v Praze. Pavel Projsa. redaktor. JUDr. Jarosl. E. Salaba, kand. advokacie spisovatel. Josef Sikita, stavitel. Josef Uzel, účelni Zemské banky. Josef Webr. Ryt. Pravomil, c.k. dvorní rada v. v. František Vyšohld, úřadník Zem- ského výboru. Frant. Zeman, ředitel škol měšť. v. v. a Bpisovatel.
František Kneidl JUDr Pospíšil V Jahn Šámal Till Ú M Š Müldner Ú M Š Anýž M Blech Bratršovský Broj Černá Jarom Čelakovský Drtina P Flo Ginti Herain Chmel Růžena Ifnková Doubkův P Jiráček Koliha Kummer Nechanský Nevšímal Nýdrle Orlt Lada Pinkas Podlipná Pavel Projsa Jarosl E Salaba Sikita Uzel Webr Ryt Pravomil Vyšohld Zeman Praha Hansa
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Další dohoda k volbám za účelem společné obrany práv národa. Sděluje se nám z výkonného výboru«: Za- stupcové výkonných výborů národní strany svobodomyslné a strany státoprávní uznáva- jíce, že následkem útočného vystupování ně- meckých stran proti národu českému tlak událostí nutí všecky upřímné vlastimily, aby se sjednotili za účelem společné obrany práv národa a vlasti, tak aby společné zájmy ce- lého národa, jeho státoprávní stanovisko národní práva, jeho politické, kulturní a ho- spodářské prospěchy společným úsilím du razně byly hůjeny a ku platnosti přiváděny. usnesli se ve srozumění s politickými přáteli svými a s ohledem na převážné smýšlení v kruzích voličských, učiniti pro nastávající volby do sněmu království českého dohot- nutí, podle kterého jedna každá strana po- staví kandidáty v určitě vyznačených voleb- ních okresích za účinné podpory obou stran při nastávajících sněmovních volbách a obráti se k voličstvu se samostatnou kandidátní listinou a velebním provoláním, ve kterém na společný postup v otázkách svrchu na- značených zvláštní důraz bude položen.
národní strana národní práv
23 article
— Druhý kompromis. Dohoda mezi če skými politickými stranami, kteréž mají s nám společný cíle obnovení českého stálu a zabe pečení budoucnosti našeho národa, šťastně po kračuje. Minulého čtvrtku zjednán k nastávají- eím volbám kompromiss se zástupci strany staro- české, —— včera zdařila se podobná dohoda e zástupei radikální strany státoprávní. Jednání zástupců národní strany svobodomyslné se zá- stupei strany státoprávní vedlo se nejprvé ústně a to z počítku mezi posl. drem. Heroldem drem. Baxou, později mezi drem. Škardou drem. Baxou. Tyto ústní dohovory měly dobrj výsledeke a obou stran uznána byla nalehavá potřeba dohody a odtud plynoucí oprávněnost kompromissu mezi oběma stranami. Výkonný výbor národní strany svobodomyslné schválil ve schůzi své, dne 20. t. m. konané, po delí pečlivé úradě návrh, vejiti se zástupci strany státoprávní ve volební kompromiss a stanovil se své strany jeho podmínky. Usnesení stejného obsahu stalo se téhož dne ve výkonném výboru strany státoprávní. Výkonné výbory zvolily pak své zástupce k dalšímu, podrobnému jednání o dohodu. Za výkonný výbor národní strany svobodomyslně byli vyjednavateli zvoleni pp.
Herold doktor Baxa Škarda národní strana
24 article
JUDr. Václ. Škarda, JUDr. Ladislav Dvořák tajemník strany; za výkonný výbor strany státo- právní pp. JUDr. K. Bsxa, JÚDr. Petr Jandač a K. St. Sokol. V týž večer, kdy výkonné vý- bory usnesly se vejíti v jednání o kompromis«, došlo ku přátelské rozpravě o něm, na kter brali účasť z výkonného výboru národní strany svobodomyslné poslanci JUDr. Brzorád, JUD - Pacák a řed. Sehnal, z výkonného výboru strany státoprávní pp. JUDr. Petr Jandač a K. St. Sokol. Včera dopoledne sešly se v salonku klubu národní strany svobodomyslné oba kom- promissní komitéty ke společné schůzi, kteri trvala plné tři hodiny. Schůze korunována byla výsledkem zdárným: kompromiss mezi zástupci výkonného výboru národní strany svobodomyslná a výkonného výboru strany státoprávní stal se skutkem, když dosaženo bylo úplné shody jak co do věcných podmínek kompromissu, tak co do počtu mandátů. O dohodě tě sepsána listina, kterou podepsali všichni přílomní zástupcové obou stran. — Sjezd veškerých důvěrníků a pracov- níků nároriní strany svobodomyslné, jakož i samo- správných hodnostů, politicky se hlásících k ná- rodní straně svobodomyslné, koná se po usne- sení výkonného výboru v neděli dne 29. zář o 9. hodině dopolední ve velkém sále žofínském. — Přípravy ke sjezdu tomu byly ovšem již zahájeny.
JUDr Václ Dvořák K Bsxa Jandač Sokol Brzorád Pacák Sehnal strana státoprávní page národní strana
25 article
— Pan dr. Slavík eltíl se býti odveton naší na řeč, kterou měl na schůzi voličské Jindřichově Hradci, velmi těžce dotčena. Jet patrno z »otevřeného listu«, jejž napsal, vy tisknouti dal a rozeslal a v němž namahá se vy vrátiti a seslabiti, eo jsme byli povinni otevřené mu pověděli. Pan dr. Slavík stěžuje si, že jsm mu ve článku svém »nadávali«, jej »pomlou vali«, jakkoli není pravda to ani ono. Nadávk by pan dr. Slavík v naší žurnalistické zbrojni marně hledal a o nějakě pomluvě nemůže býi již proto řeči, že to, co jsme nuceni byli o něn napsati, nám dosvědčí každý člen parlamentu ať přítel či nepřitel páně doktorův. Nepo píráme ovšem, že užili jsme ve svě polemie ostrých slov, však sluší uvážiti, oč tu šlo. Pan dr. Slavik, který, pokud jde o jeho osobu, tal velice je nedůtklivým, neostýchal se vrhnout celé politické straně, k níž se hlásil od lě doby. kdy zahájil politickou činnost, těžkou výčitkn prorady na zájmech národních a tvrditi on případně o jejích vůdcích, že na úkor svjel zásad a na škodu českého národa se s vlád plichtí, že lid klamou a obělhávají a že i po slance ponechávají ve tmách a nevědomosti, ty sami činiti mohli, co se jim zlíbí. Kdyby by
doktor Slavík Jindřichov Hradec Nepa