5
article
glickém ozývají se ostré výčitky vlastní vládě.
že řídí zahraničnou politiku Anglie tak, že vý
sledky její označiti lze jen slovy prostými
»Čím dál, tím hůř l«
Telegramy.
Z Compiěgne, 21. září. (Č.-B.) O sedme
hodině večer byla hostina v slavnostní sin
zámecké, nádherně vyzdobené. Carští manžel
zaujali místa uprostřed tabule, Po pravici carevny
seděl president Loubet, v levo od cara pan
Loubetová.
Po hostině odebrali se hosté do salonu, kde
podávána byla káva.
President Loubet představil earovi četn
hodnosty. Car, jenž byl očividně v dobré náladě.
rozmlouval s představenými velmi vlídně.
Z Compiěgne, 21. září. (C. B.) Mez
těmi, které president Loubet na zámku představi
carovi, byl také francouzský delegůt na haagské
kenferenci míru Leon Bourgeois. Car vy-
ptával se ho, co soudi, jaké výsleriky bude mí
haagská konference. Bourgeois odpověděl,že
je earovi ke eti, že zasil první símě myšlenky,
jehož vzklíčení očekávati sluší s trpělivostí a vy
trvalostí. Ovoce dojista se objeví.
Z Compiěgne, 21. září. (C.-B.) Když
president Loubet hodnostáře představil, odebrali
se hostě do divadeliníhosál u. Sál, ve
kterém se představení konalo, byl nádberně
vyzdoben a poskytoval obraz báječný. Carští
manželé posadili se do prostřed lože. Vedle
carevny seděl president Loubet, po boku carově
manželka presidentova. Car jevil velký zájem
pro představení.
Loubet
Loubetová
Bourgeois
Anglie
Compiěgne
6
article
Po představení odebrali se carští manžel
do svých komnst.
Z Compigne, 21. zářl. (C.- B.) Př
včerejší hostinou car a president
Loubet rozmlouvalí spoliu o pě
asi hodinu.
Po divadelním předslavení car pozval do
svých komnat ministra zahraničných věcí Del-
casséa, aby mu řekl, že on i carevna jsou velice
spokojeni s dnešním večerem a vůbec celou
cestou.
Car setrval del5í dobu v dů-
věrné rozmluvě s ministre m.
Ruský ministr zahraničných věcí hrab
Lamsdorf a Delcassé měli spol
opět rozmluviu dnes dop oli e din e.
Z Cemplěgne, 21. září. (C.-B.) Prosidení
Loubet a ministerský předseda W a lidel ck
Rousseau odebrati se odpoledne pěšky ne-
opovězeni na mairii a byli po eestě tam velikým
davy lidu živě pozdravováni.
Z Bethény, 21. září. (C. B) Nával ke
dnešní přehlídee vojska jest ohromný
V noci na tisíce osob příšlo do Remeše
Od 5. hodiny ranní proudí davy na místo, kde
bude přehlídka. Povozy všech druhů přivážej
četné návštévníky. Tribuny jsou diváky hustě ob
syzeny. Červeně vyložená čestná tribuna je vy
zdobena carským ruským znakem a křížem če
stné legie. Nad tribunou je znak s ruskými car-
skými inicialkami a začšlečními písmenami »R
F.« (République Frangaise).
První vlak s pozvanými hosty přibyl na
evičiště z roveň s oddílem vojska, určeným z
čestnou stráž u čestné tribuny, tetiž tři selniny
pěchoty, námořní pěchoty a turkosů.
Obloha je zamračena. Počasí bylo ráno
hrozivé.
Loubet
Del cassé
Lamsdorf
Delcassé
Rousseau
Compigne
Cemplěgne
Bethéna
Remeš
République Frangais
7
article
Z Bethen, 21. září. (C B.) O půl 10
hod. dopoledne shromáždily se sbory na pol
určeném k manévrům. Rozestavily se tak, že
tvořily tři strany pravouhelníka, jehož čtvrtou
stranu zaujaly třibuny. Naposledy byl vypuštěn
vojenský balon, ozdobený praporečky v ruských
a francouzských barvách.
Čestná Iribuna plnila se znenáhla. Přílomn
byli: Kazimír Périer, kardinál Langi
nieux, vyslanec Constans, Jaurěsa
Pavel Cambon, dále generálové Bienaimé
Saussier, Billot, Zurlinden, Zéde
a Florentin, pak předsednietva obou sně-
moven, čelně deputace a senátoři.
O 10. hod. dopoledne přibyl vlak s car
skými manžely do nádraží fresnoisského a byla
vypálena z děla 101 rána. Na čestně tribun
byla vzlýčena vlajka carova.
Car v uniformě ruského generála a ministr
vojenství generál André vsedli na koně, carevna,
president Loubet a min předs. Waldeek-Roussenu
jeli v kočárech podél šiků vojenských sborů, za-
tím co paní Loubetová, ostatní ministři a jejich
choti odebrali se na trihuny,
Mírně prši.
Z Bethény, 21. září. (C. B.) Přehlídk
vojska a delilování měly skvělý průběh.
Oddily pěchoty, které vzdor tomu, že za nepří-
znivého počasí a na obližném terrainu konaly
již 13 dní manévry, jevily vzorný pořádek, sna
žily se dostáti své úloze a nejevily nižádných
stop únavy.
Když prapory byly kolem neseny, povstal
car, carová, jakož i president Loubet ze svých
křesel.
Po pěehotě defilovalo jezdeclvo evalem,
načež následovalo defilo ání sborového i divis-
ního dělostřelectva v ofevřených kolonách. Cai
jevil veliký zájem obzvláště pro dělostřelectvo
Kolem 1 hodiny skončila vojenská pře
hlídka.
Périer
Langi
Constans
Jaurěsa
Pavel Cambon
Zurlinden
Zéde
Florentin
André
Loubet
Loubetová
Cai
Bethen
Bethéna
Bienaimý Kurier
Bellot
8
article
Z Bethény, 21. září. (C.B.) O 211
hod. přehlidka ukončena, Když car a president
Loubet jeli podél šiků, vzdávalo vojsko za zvuků
marseillaisy poctu a prapory se skláněly. Ca
zdravil po vojensku, president obnažil hlavu.
Polom odebrali se car s presidentem na čestnou
tribunu.
Ministr vojenství generál André poda
carové ve jmenu veškerých generálů francouz
ské armády skvostný květinový koš. Carová po
hnutě děkovala.
Obecenstvo připravilo carským manželůn
nadšené ovace. Obacenstvo na tribuně volalo
»At žije Ruskol At žije car! A
žije armáda!« O 11. hodině počalo de
filování.
Z Bethény, 21. zářl. (Havas.) Dnešn
vojenvká přehlídka byla skvěle ukončena e vo-
luci jíz dy, již provedl s neobyčejnou precis-
ností generál Brugěre. Postavil se v čelo jízdy.
jež ve škadronovém šiku pčim dál prudším
tryskem dorazila až na 100 m. před čestnou
tribunu a na znamení dané generálem okamžilo
zastavila.
Hřímavý potlesk byl odměnou za tento
vojdnský výkon. Provoláváno střídavě: Ať žije
vojsko! Ať žije car! Sláva carovi ! Sláva Lou-
betovi! Ať žije republika ! Ať žije Franciel
Generál Brugěre jel k čestné tribuně
sklopil šavli před carskou rodinou a presidentem
Loubelem, čímž byla přehlidka ukončena.
Ve velkém staně byla potom hostina
pro 500 hostl.
Čím dál prudší dešť rozptýtil ponenáhlu
ohromné davy obecenstva, jež z dáli sledovalo
přehlídku.
Loubet
pod
Havas
Brugěre
Lou
Loubel
Bethéna
Polom
Ata
žít republika
Ruskol Ata žít car
9
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 21. září. (Zemské aněmy.
Z tří zasedajících nyní zemských sněmů rakou-
ských poutá k sobě širší pozornost jen sněm
istrijský, kde se o zajímavost schůzi sta-
rají nejen nepřátelské strany ve sněmovně, nýbrž
dle starého istrijského zvyku i galerie. Nemine
jediné schůze, aby galerie koparské sněmovny
nemusila býti z rozkazu zemského hejtmana vy
klizena, což se stává hned za řečí prvého chor
vatského neb slovinského řečníka, jehož slova
vlaští diváci na galeriích provázejí hřmotem
nadávkami.
K úřadní zprávě o včerejší schůzi istri-
ského sněmu sluší dodati ještě dvě podrobnosti.
Za letního sněmování vlaská strana učinila
ke vládě dotaz, chce-li učiniti přítrž poslovaňo-
vání vlaských místních jmen v Istrii. Vládní
zástupce, okr. hejtman Fabiani zodpověděl
včera dolaz v ten smysl, že v úřadním seznamu
míst z r. 1890 nevynecháno ani jediné vlaské
jméno mísiní, že však, aby se vyhovélo sku-
tečným poměrům, připojena ke jmenům vlaským
i jména slovanská, ode dávna již
užívaná a místo zastaralého pravopisu užito
při těchto slovanských názvech správného slo-
vanského pravopisu. — Na protest Spinčičův,
že vládní zástupce na jakousi ehorvatsko
interpellaci podal ve sněmovně edpověď v la-
skou, ujal se slova opět okr. hejlm. Fabiani,
dovolávaje se vysvětlení z r. 189.k, proč vláda
slovanské dolazy zodpovidává vlasky, ale dodal,
že stento způsob odpovědí nemá býti nikterak na
úkor rovnoprávnosti jazyků slovanských s vlaským
na zemském sněmu istrijském.« Ktéto odpovědi
vládního zástupce, která se divně srovnává
s čl. 19. zákl. zák. státních, podotýkáme, že po
onom vysvětlení z r. 1894 slovanští poslane
odeěli tehda ze sněmu istrijského.
Fabiani
Praha
Istria
galerie koparský sněmovna
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 21. záři.
Franko-slovanské sblížení.
Zajímavě pohlíží na události, odehrávajíe
se ve Francii za návštěvy carovy, »CsbTk
V. V. Komarova. Jemu netane před očima jen
franko-ruský spolek a franko-ruské přátelstní,
nýbrž rozšiřuje sbližení Ruska
s Francii na všecko Slovanstvo.
Počátkem tohoto intimného poméru národů
plemene slovanského ku hlavě národů román-
ských bylo dle mínění řečeného listu přátel-
ství franko-české. Hnutí v tom směru
nudá se již zastaviti, nýbrž půjde v před. P ro
r. 1902 připravuje se všeobecný
francouzsko-slovanský novinář
ský sjezd v Paříži. Olcem této myšlenky
je p. Massard, ředitel listu »Patries.
Není spiknntí v Bosně!
Senkačná zpráva »Budapesti Hlirlapu-
o »spiknutí« pravoslavných a mohamedánů
v Bosně a Hercegovině neudělala štěsti. Kromě
několika horkokrevných listů chorvatských nikdo
na tu nemotorně nastraženou vějíčku nesedl
Rozvážnější »Agramer Tagblatt« mluví už jen
o »společné a kci pravoslavných a mohame-
dánů,« a to zní podstatně jinak. Rěeký »Nový
List« komicky se zlobí, že se mu rozbila hračka
klerá jeho oči tak vábila. Vysvětluje se to jeh
dětinským věkem. Každý poctivý člověk může
se jen radovati, že došlo do sblížení pravo
slavných a mohamedánů v okupovaných zemích
To je veliká zásluha páně Kallayova, jediná
kterou si o Bosnu a Hercegovinu získal.
V V Komarov
Patries
Kallayův
Praha
Franca
Francie
Rusko
Paříž
Boseň
Boseň a Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Budapest Hlirlap
Agramer Tagblatt
11
article
Protest Černé Hory proti jeronym-
ské koleji.
Orgán vlády černohorské píše v úvodním
článku:
Od té doby, co v Rakousko Uhersku vzní-
cen byl známý boj mezi bratry Chorvaty
Srby, podobalo se, že Vatikán postavilse
na stranu prvých, neboť z různých jeho
manifestací nevýsvítalo, že vl o svých stou-
peneích i v srhském národě, jako je ma
i mezi Bulhary a Rusy. Srbská pravoslavná
církev může tím býti spokojena a že Vatikán
na újmu universálnosti své církve tak jedná, to
jest jeho věcí.
My jsme vždycky litovali toho nepřiroze
ného boje mezi rodnými bratry, ale vzdaloval
jsme se ho, považujíce jej za dovčasné po-
blouzení.
Ale dne 1. srpna vyšlo papežské breve.
týkající se i Černé Hory. (Vysvětluje se zři
zení jeronymské koleje). V tom breve výslovně
se praví, že jeronymská kolej zřizuje se pro
národ chorvatský. Do toho by nám
ještě nebylo nic, kdyby se do ze m
chorvatského národa nepočítalo
i naše barské areibiskupství. My
bychom mohli rozhodnut Svaté Stolice užiti,
neboť posilati musíme naše katolické kleriky na
vyšší vzdělání jinam, protože n a Če r n
Hoře není chorvatského rodu
jazyka, což je podmínkou užívání toho
ústavu; ale nemůžeme dopustit, a by
slavným aktem nejvyšší vrehno-
sti jedné z církví vnášela se cizi
politika do našeho národaa
státu.
Kromě toho barský arcibiskup nosí titul
primasa srbského (prímas Serbiae) od nejstarší
doby srbské státní samostatnosti. Historický osud
Srbska sdilela ovšem i tato prvosvětitelská sto-
lice srbské katolcké cirkve a s vůli
boží kníže Nikola I. osvobodil a obnovil tu
staroslavnou stolici, zabezpečiv jí úplnou nábo-
ženskou syobodu uzavřením konvence s Vati-
kánem a ona tím vstoupila v nový život, a by
sdílela osud Černé Hory.
Ale nyní vzpomenutě papežské brev
Chorvat
Srba
Bulhar
Rus
Rakousko
Vatikán
Srbsko
boží kníže
12
article
sloužíc politice, která zaujala
protivnické stanovisko na prot
národu srbskému i naproti tomu, že
Sv. Stolice obnovila důstojenství srbského pri-
masa, involvuje v sobě zruše ní to-
hoto důstojenstyl. A to nemůže
dopustiti Černá Hora, jíž toto důsto
jenství přináleží, protože ono odporu je te
politice, která inspirovala ne
novější papežské breve.
Sv. Otec v úvodě svého listu projevuje
svou lásku ke Slovanstvu a praví, aby tu lásku
dokázal, že místo dosavadního i1lyr skéh
ústavu sv. Jeronyma zřizuje ústav pro cho-
vatský národ. Srbský národ jesť jednou
z větví Slovanstva a jest obsáhnut i jmenem
illyrským, ale nejnovějši politická doktrina, při-
šítá chorvatskému národu, neuznává a popírá
existenci srbského národa: a tu doktrinu
sv. Otec přijímá za svou! Ten zřejmý odpor
mezí jeho láskou ke Slovanstvu a jeho rozhod-
nutím, Slovanstvu protivným, dokazuje, že
sv. Otec neměl na mysli původ a účel té chor
vatské doktriny a jen proto jeho rádcové, sto-
jící v čele toho politického proudu, mohlí vy-
moci takové rozhodnutí.
Lze se tudíž nadíti, že Vatikán, až věc
náležitě prostuduje a uvidí následky zmíněného
rozhodnutí svého, nikomu k vůli nesetrvá při
něm, tak nespravedlivém k existenci srbského
národa, jemuž sám bůh dal právo, aby žil a
se rozvljel svým samostatným životem, kteréžto
právo nikdo mu nemůže odejmouti, třeba mohl
dočasně mu škoditi.
V každém případě my nejdůrazněji
protestujeme proti novému názv
a novému účelu sv.-jeronymského
ústavu v Římě, ohražujeme se
proti mravným i právním násled-
kům toho rozhodnutí v budou-
nosti, a jeho věcné následky ne-
budou miti místa v obvodě naš
moci.
svazek . Stolica
Černá Hora
Vatikán
Řím
ústav svatý . Jeronym
13
article
Úspěchy burské.
Dne 15. t. m. vypršela lhůta, kterou dal
lord Kitehener v pověstné své proklamaci Burům,
by se vzdali, hroze jim jinak konfiskací ma-
jetku a trvalým po jich zdolání vyhnanstvím.
Jediným výsledkem této proklamace bylo, že
Burové po 15. září — zahájili offensivu. Ně-
které úspěšně výsledky její zaznamenali jsm
včera i předevě rem zde i v rubrice depeší.
Úspěchy ty dokazují, že burští vůdeové i burské
mužstvo jsou odhodláni provésti boj za vee
svou rázně až do konce. Ještě před krátkou
dobou pokusili se dva pastorové pohnouti bur
ské vůdcs v Oranžsku ku vzdání se, ale vrátl
se do Bloemfonteinu rovněž s neporízenou
Steyn prohlásil k oběma pastorům, že nyn
má více naděje než kdy jindy, po
něvadž Anglie ociťuje se před váž
nými finančními obtížemi a stále
více autority v jižní Atrice po
zbývá. Ostatně mají Angličané ob sa
zeny jen obě hlavní města a želez
niční tratě, všechna ostatní zem
náleží ješté burgherů m.
Generál Devet dal pastorům ješté dra-
stičtější odpověď: »Jste pastory a místo vaše
jest na kazatelně; do této věci nemáte se co
mísili.«
»Indépendance Belge« zvěděla prý od gdán
ského dopisovatele svého, že car a Vilém I
po delší poradě dohodli se, obrátiti se na Angli
přátelsky zprostředkovacím návrhem, kterýž prý
anglická vláda jistě přijme. Třeba že včerejší
přijelí francouzského delegáta na haagské kon-
ferenci Bourgeoisa carem mohlo vzbuditi naděje
v ruskou intervenci, byť ve formě sebe opatr-
nější a umírněnější, dlužno zprávu »Indép.
Belge« přece přijati s jistou nedůvěrou, jelikož
osvědčila se často listem nespolehlivým.
Kitehener
Bur
Burová
Angličan
Devet
Belge
Angl
Indép
Oranžsko
Bloemfontein
Anglie
14
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Důvěrníci národní strany svobodo-
myslné a zástupcové samosprávy z okresů
smíchovského, zbraslavské ho
kladenského, unhoštského a be
rounského usnesli se na základě kompro-
missu mezi stranami svobodomyslnou a státo-
právní navrhnouti za kompromissního kandidáta
poslanectví na sněm království českého za okresy
smíchovský, zbraslavský, kladenský, unhoštsk
a beronnský pana JUDra. Ant. Sobotku, rad
ního ve Zbraslavi.
Na Mladoboleslavsku kandidatura stou-
pence národní strany svobodomyslné p. Cyrilia
Papouška, okresního starosty a rolníka ze
Všelis, přijata byla s nadšeným souhlasem, jak
svědčí o tom toto prohlášení:
»Představenstva podepsaných obcí uznáva-
jíce, že jedině program národní strany svobodo-
myslné vyhovuje veškerým, jak politickým, tak
i národohospodářským potřebám celého českého
národa a že jedině poslancové národní strany
svobodomyslné jsou s to proti tak četným
nepřátelům věc českou přivésti k vítězství —
vyslovují národní straně svobodomyslné plnou
svoji důvěru a prohlašují, že při nastávající
volbě poslance do sněmu království českého své
hlasy odevzdají panu Cyrillu Papouškovi.
rolníku a okresnímu starostovi ve Všelisích.
JUDr
Cyrilla
Sobotka
Zbraslav
národní strana svoboda
15
article
Následují podpisy starostů
a radních 40 obcl.s
Okresní starosta Cyrill Papoušek nabízenou
mu důvěrníky strany svobodomyslné kandidaturu
za okres mladoboleslavský, mnichoh radištský
bělský přijal a prohlásil, že v případě zvo-
lení vstoupí do klubu národní strany svobodo-
myslné.
V neděli dne 15. t. m. konána byla v sále
hospodářské záložny v Mladé Boleslavi schůze
voličův okresu mladoboleslavského za účastenstv
asi 150 voličů, mezi nimiž zastoupeny byly té-
měř veškeré obce svými starosty. Po řeči říš-
ského poslanee p. Maštálky a po prohlášení p.
Papouška, že pokládá za svou povinnost, do-
stane-li se mu té cti, aby se stal zástupcem
volební skupiny zdejší na sněmu království če-
ského, starati se, nikoliv o jediný stav, nýbrž
o všechny stavy a třídy, z nichž národ náš zá-
leží a s největší, rozhodností hájiti úplnou rovno-
právnost jazykovou a nedílnost království če
ského, přijata byla kandidatura pana Papoušku
jednohlasně.
Papoušek
Maštálek
če ský
Mladá Boleslav
národní strana svoboda
16
article
Na to továrník p. Kotek z Krnska
v nadšené řeči hájil svorný postup s národn
stranou svobodomyslnou a slibil za živnostnictvo
co nejúčinněji podporovati kandidaturu pana
Papouška.
Na našem okrese kandidatura mlynáře Da-
richa, agrárníka, nemá žádné půdy, zde bude
jednosvorně volen okresní starosta p. Papoušek,
intelligentní rolník a neunavný pracovník za
zájmy veškerého národa bez rozdllu stavů a tříd
Z Heřm. Městce. Městská rada zdejs
usnesla se dne 11. t. m. na kandidatuře dosa-
vadního poslance dra. Karla Pippich
pro měslskou volební skupinu Chrudim-Heřm.
Městec a na tom, doporučiti kandidaturu t
také občanskému klubu, který koná svou schůz
dne 22. t. m. za účelem tím. Dosavadní po
slanec dr. Pippich svolá schůzi voličskou na
neděli 29. t. m. o 3. hod. odpol. do sálu u
bílého beránka«.
Důvěrníci okresu žambereckého usnesl
se na kandidatuře dosavadního poslance panu
Frant. Hovorky, rolníka z Něm. Rybné
(Zasláno.)
Politiekým přílelem byl jsem zpraven, že
agrární kandidát p. Švejk ve schůzích volič-
ských předčítá přípis, jejž prý jsem zaslal vý
konnému výboru strany agrární tohoto obsahu
»Po dlouhých zkušenostech přišel jsem k ná-
hledu, že v mladočeské straně vůbec a v klubu
poslanců zvlášť není pro zájmy hospodářské
rolnictva vůbec porozumění ani vůle.«
Prohlašuji tímto, že jsem zmi-
něnému výkonněmu výboru nikdy
žádný přípis vůbec a připis po-
dobného obsahu pak zvlášť nepo
slal.«
Ve Dvorku u Přibyslavi, 20. záři 1901
V úplné úclě oddaný
Frant. Niklfeld.
Kotek
Papoušek
Pippich
doktor
František
Hovorka
Švejk
Krnsko
Městec
Chrudim
Heř
Německo
dvorek u Přibyslav
17
article
Čechovél
Čechovél
Ve vážné chvíli obraeíme zřetel Váš na
přední jednotu, jež jest našemu národu
chloubou a ozdobou. V osudné době, kdy
veškerá společnost naše národní rozvířena
jest zápasy hospodářskými, společenskými a
politickými, prosíme a žádáme Vás, jakožto
zástupcové, kteří bojují za právo a spra-
vedlnost českému národu, zejmena ve školství
abyste se opět všichni společně sjednotili
seřadili pod vítěznou korouhev Ústřední Ma-
tice školské: dobývat české školy českému
dítěli.
Důvěrou ve Vás, Čechové, podporována
prací dvacetiletou posílena, díkem tisíců če
ských rodičů a zachráněných dítek požehnána.
vstoupila Ústřední Matice školská do XX. sto-
letí, aby s neochabující vytrvalostí konala
apoštolský úřad, jenž jí svěřen Vaší láskou
k rodným bratřím, úpícím pode jhem cizoty
Hle, kterak dělník s místa na místo štvaný.
toužebně zraky své k Matici upírá, by ujala
se jeho dítek, kterak rolník s ustaranou tvář
prosebně k ní vztahuje pravici mozolnou.
by nedala odroditi se synům jeho ve škole
nečeské. V Čechách škol českých se ne-
dostává, na Moravě mládež se nám stále
a soustavně od rodně mluvy odvádí, a ve
Slezsku — tam jen slabá žena, vzácná matka,
dětem svým zachovává, co jim bere škola —
řeč českou, jazyk mateřský. Který Čech
upřímný rozpakoval by se přispěti jim n
pomoc? Který Čech opravdový by váhal
přinášeti oběti ochránkyni jejich dětí —
Čecho
Ma
Čechy
Morava
Slezsko
18
article
Ústřední Matici školské? Od samých po-
čátků probuzení našeho k životu národnímu
až po naše dny snahy a tužby veškerého
národa našeho a nejlepších jeho synů směřo-
valy a směřují k opravdovému vzdělávání
mysli a srdce jazykem naším domáeím. Tímto
opravdu českým duchem proniknuti, založili
jsme si na obranu statků svých nejdražších
a záchranu české mládeže Ústřední Matici
školskou. Radujíce se dnes po 20 letech
z úspěšného ovoce její práce, snažme se při
každé příležitosti, kde kdo, dle možnosti při-
spívati bratřím a sestrám svým v místech
ohrožených v národní těžké výchově jejich
dítek. Nechť nyní v památných dnech svato-
václavských město od města, dědinu od dě-
diny, dům od domu, po všech českých
vlastech, ba i v cizině a zámoří, všude, kde-
koliv se ozývá hlahol český, nese se jediné
svorné heslo:
Pomáhejme štědrým darem svato-
václavským Ústřední Matici školské
V Praze, v měsíci září 1901.
Dr. František Ladislav svob. pán Rieger, člen sně
movny panské, čestný člen Ústřední Matice školské.
Ferdinand hr. Chotek, člen sněmovny panské. JUp
Karel Mattuš, člen sněmovny panské. František Še-
bor, člen sněmovny panské. Jaroslav Vrchlický, člen
sněmovny panské. Josef Wohanka, člen snémovny
panské.
doktor
František Ladislav
Rieger
Ferdinand
Chotek
Mattuš
Vrchlický
Wohanka
Praha
sněmovna
19
article
JUDr. Bedřich Pacák, předseda klubu českých po
slanců lidových na radě říšské. JUDr. Adolf Strán
ský, náměstek předsedy klubu českých poslanců n
radě říšské. JÚDr. Eduard Brzorád, náměstek před
sedy kluhu českých poslanců na radě říšské. Filip
Bečvář, starosta města, ř. p. Qnido Bělský, architekt
ř. p. Josef Brdlík, továrník, ř. p. Josef Bramovský
továrník, ř. p. Václav Březnovský, rukavičkář, ř.p
Václav Dvořák, rolník, ř. p. JUDr. Emanuel Dyk
advokát, ř. p. Václav Formánek, majetník domu, ř.p
JUDr. Josef Fořt, císařský rada, ř. p. Václav Fressl
redaktor, ř. p. MUDr. Eduard Grégr, ř. p. Max Hájek,
ř. p. Jan N. Heimrich, majitel mlýna, ř. p. Dr. Servác
Heller, spisovatel a redaktor, ř. p. JUDr. Josef He-
rold, ř. p. Vojtěch Holanský, ř. p. Ignát Hořica, spi-
sovatel, ř. p. František Hovorka, ř. p. Václav Hrubý
c. k. rada zem. soudu, ř. p. Jan Jaroš, ř. p. Ja
Kaftan, inženýr, ř. p. František König. ř. p. JUD
Karel Kramář, továrník, ř. p. Vojtěch Kulp, majitel
realit, ř. p. Phdr. Vilém Kurz, c. k. professor, ř.p
JUDr. Hynek Lang, advokát, ř. p. Karel Loula, rol
ník, ř. p. Konrád Martinek, rolník, ř. p. Jindřich
Maštálka, městský tajemník, ř. p. JUDr. Ferdinan
Pantůček, c. k. rada zem. soudu, ř. p. JUDr. Bole-
slav ryt. Plaček, soukromník, ř. p. Jan Pospíšil, rol
ník, ř. p. JUDr. Otakar bar. Pražák, advokát, ř.p.
JUDr
Pacák
Strán
Brzorád
Bečvář
Qnido Bělský
Brdlík
Bramovský
Březnovská
Dvořák
Dyk
Formánek
Fořt
Fressl
MUDr
Grégr
Hájek
N Heimrich
doktor
Heller
Josef He
Vojtěch holanský
Hořica
Hovorka
Hrubá
Jaroš
Kaftan
König
Kramář
Vojtěch Kulpa
Phdr
Kurz
Lang
Loula
Martinek
Maštálek
Ferdinan Pantůček
Bol
Plaček
Pospíšil
bar
Pražák
20
article
Jan Rataj, rolník, ř. p. František Rostislav Reich-
städter, ř. p. Jan Rozkošný, rolník, ř. p. Dr. Vilém
Ryba, žurnalista, ř. p. Václav Sehnal, ř. p. František
Schwarz, řeď. kanceláře okr. výboru v Plzni, ř. p.
Ednard Skála, továrník, ř. p. JUDr. Frant. Sláma,
c. k. rada zem. soudu, ř. p. Josef Sokol, učitel, ř.p.
Thdr. Ant. Cyril Stojan, farář a konsist. rada, ř.p.
JUDr. Václav Šílený, advokát, ř. p. Ervín Špindler
starosta města, ř. p. František Udržal, rolník, ř.p
Josel Vychodil, rolník, ř. p. JUDr. Jan Žáček, advo
kát. ř. p. JUDr. Karel Baxa, advokát, posl. zem. Jo-
sel Černý, ř. p. Eman. J. Hrubý. chefredaktor, ř.p
Augustin Sehnal, ř. p. Václav Jar. Klofáč, redaktor
ř. p. Stanislav Kubr, ř. p., předseda sdružení česk ých
zemědělců pro král. české. Karel Prášek, rolník. ř. p.
JUDr. Aug. Zátka, advokát, zem. poslanec. Antonía
Zázvorka, rolník, ř. p.
Rataj
František
Rostislav
Reich
Rozkošná
doktor
Ryba
Sehnal
Schwarz
JUDr
Sokol
Thdr
Cyril Stojan
Václav šílený
Špindler
Udržal
Josel Vychodil
Žáček
Baxa
Černá
Eman
J Hrubá
Augustin Sehnal
Václav Jar
Klofáč
Kubr
Prášek
Aug
Antonía Zázvorka
Plzeň
21
article
Za výbor Ústřední Matice školskěr
Frant. Kneidl, starosta. JUDr. Jaroslav Pospíšil, ná-
městek starostův. Jiljí V. Jahn, náměstek starostáv.
JÚDr. Přemysl Šámal, jednatel. Gabriel Tille, účelní
výboru Ú. M. Š. Josef Müldner, pokladník výboru
Ú. M. Š. Josef Anýž, red. »Nár. Listů« a posl. zem.
M. Blecha, architekt. Ludvík Bratršovský, chefre-
daktor »Nár. Politiky«. Broj Václav, odborný učilei
JUDr. Vrat. Černý, kand. advokacie. JUDr. Jarom
Čelakovský, univ. professor a posl. zem. JUDr. Vin
cenc Dewettr, koncipista Zemské banky. Phdr. Frant
Drtina, univ. professor. P. Jan Flum, katechela
JÚDr. Otto Ginti, advokát. Ferd. Hansa, okresní ta-
jemník. Jan Herain, vrchní inženýr a c. k. konser-
vator. Karel Chmel, učitel měšť. školy. Růžena Je-
Ifnková Doubkova. P. Bohumil Jiráček, katechela.
Václav Koliha, učitel. Josef Kummer, redaktor »Pa-
lítik«. Jindřich Nechanský, bankovní úřadník a sta
rosta Nár. Jednoty severočeské. Olokar Nekvasii
azchitekt. Jan Nevšímal, učitel. Ant. Nýdrle, ředite
lihovarnické školy. Rudolf Orlt, inženýr. JUDr. Lad.
Pinkas, advokát a zem. posl. Anna Podlipná, sta-
rostka odboru dam Ú. M. S. v Praze. Pavel Projsa.
redaktor. JUDr. Jarosl. E. Salaba, kand. advokacie
spisovatel. Josef Sikita, stavitel. Josef Uzel, účelni
Zemské banky. Josef Webr. Ryt. Pravomil, c.k.
dvorní rada v. v. František Vyšohld, úřadník Zem-
ského výboru. Frant. Zeman, ředitel škol měšť. v. v.
a Bpisovatel.
František
Kneidl
JUDr
Pospíšil
V Jahn
Šámal
Till
Ú M Š Müldner
Ú M Š Anýž
M Blech
Bratršovský
Broj
Černá
Jarom Čelakovský
Drtina
P Flo
Ginti
Herain
Chmel
Růžena
Ifnková Doubkův
P Jiráček
Koliha
Kummer
Nechanský
Nevšímal
Nýdrle
Orlt
Lada
Pinkas
Podlipná
Pavel Projsa
Jarosl
E Salaba
Sikita
Uzel
Webr
Ryt
Pravomil
Vyšohld
Zeman
Praha
Hansa
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Další dohoda k volbám za
účelem společné obrany práv národa.
Sděluje se nám z výkonného výboru«: Za-
stupcové výkonných výborů národní strany
svobodomyslné a strany státoprávní uznáva-
jíce, že následkem útočného vystupování ně-
meckých stran proti národu českému tlak
událostí nutí všecky upřímné vlastimily, aby
se sjednotili za účelem společné obrany práv
národa a vlasti, tak aby společné zájmy ce-
lého národa, jeho státoprávní stanovisko
národní práva, jeho politické, kulturní a ho-
spodářské prospěchy společným úsilím du
razně byly hůjeny a ku platnosti přiváděny.
usnesli se ve srozumění s politickými přáteli
svými a s ohledem na převážné smýšlení
v kruzích voličských, učiniti pro nastávající
volby do sněmu království českého dohot-
nutí, podle kterého jedna každá strana po-
staví kandidáty v určitě vyznačených voleb-
ních okresích za účinné podpory obou stran
při nastávajících sněmovních volbách a obráti
se k voličstvu se samostatnou kandidátní
listinou a velebním provoláním, ve kterém
na společný postup v otázkách svrchu na-
značených zvláštní důraz bude položen.
národní strana
národní práv
23
article
— Druhý kompromis. Dohoda mezi če
skými politickými stranami, kteréž mají s nám
společný cíle obnovení českého stálu a zabe
pečení budoucnosti našeho národa, šťastně po
kračuje. Minulého čtvrtku zjednán k nastávají-
eím volbám kompromiss se zástupci strany staro-
české, —— včera zdařila se podobná dohoda e
zástupei radikální strany státoprávní. Jednání
zástupců národní strany svobodomyslné se zá-
stupei strany státoprávní vedlo se nejprvé ústně
a to z počítku mezi posl. drem. Heroldem
drem. Baxou, později mezi drem. Škardou
drem. Baxou. Tyto ústní dohovory měly dobrj
výsledeke a obou stran uznána byla nalehavá
potřeba dohody a odtud plynoucí oprávněnost
kompromissu mezi oběma stranami. Výkonný
výbor národní strany svobodomyslné schválil ve
schůzi své, dne 20. t. m. konané, po delí
pečlivé úradě návrh, vejiti se zástupci strany
státoprávní ve volební kompromiss a stanovil se
své strany jeho podmínky. Usnesení stejného
obsahu stalo se téhož dne ve výkonném výboru
strany státoprávní. Výkonné výbory zvolily pak
své zástupce k dalšímu, podrobnému jednání
o dohodu. Za výkonný výbor národní strany
svobodomyslně byli vyjednavateli zvoleni pp.
Herold doktor
Baxa
Škarda
národní strana
24
article
JUDr. Václ. Škarda, JUDr. Ladislav Dvořák
tajemník strany; za výkonný výbor strany státo-
právní pp. JUDr. K. Bsxa, JÚDr. Petr Jandač
a K. St. Sokol. V týž večer, kdy výkonné vý-
bory usnesly se vejíti v jednání o kompromis«,
došlo ku přátelské rozpravě o něm, na kter
brali účasť z výkonného výboru národní strany
svobodomyslné poslanci JUDr. Brzorád, JUD -
Pacák a řed. Sehnal, z výkonného výboru strany
státoprávní pp. JUDr. Petr Jandač a K. St.
Sokol. Včera dopoledne sešly se v salonku
klubu národní strany svobodomyslné oba kom-
promissní komitéty ke společné schůzi, kteri
trvala plné tři hodiny. Schůze korunována byla
výsledkem zdárným: kompromiss mezi zástupci
výkonného výboru národní strany svobodomyslná
a výkonného výboru strany státoprávní stal se
skutkem, když dosaženo bylo úplné shody jak
co do věcných podmínek kompromissu, tak co
do počtu mandátů. O dohodě tě sepsána listina,
kterou podepsali všichni přílomní zástupcové
obou stran.
— Sjezd veškerých důvěrníků a pracov-
níků nároriní strany svobodomyslné, jakož i samo-
správných hodnostů, politicky se hlásících k ná-
rodní straně svobodomyslné, koná se po usne-
sení výkonného výboru v neděli dne 29. zář
o 9. hodině dopolední ve velkém
sále žofínském. — Přípravy ke sjezdu
tomu byly ovšem již zahájeny.
JUDr
Václ
Dvořák
K Bsxa
Jandač
Sokol
Brzorád
Pacák
Sehnal
strana státoprávní page
národní strana
25
article
— Pan dr. Slavík eltíl se býti odveton
naší na řeč, kterou měl na schůzi voličské
Jindřichově Hradci, velmi těžce dotčena. Jet
patrno z »otevřeného listu«, jejž napsal, vy
tisknouti dal a rozeslal a v němž namahá se vy
vrátiti a seslabiti, eo jsme byli povinni otevřené
mu pověděli. Pan dr. Slavík stěžuje si, že jsm
mu ve článku svém »nadávali«, jej »pomlou
vali«, jakkoli není pravda to ani ono. Nadávk
by pan dr. Slavík v naší žurnalistické zbrojni
marně hledal a o nějakě pomluvě nemůže býi
již proto řeči, že to, co jsme nuceni byli o něn
napsati, nám dosvědčí každý člen parlamentu
ať přítel či nepřitel páně doktorův. Nepo
píráme ovšem, že užili jsme ve svě polemie
ostrých slov, však sluší uvážiti, oč tu šlo. Pan
dr. Slavik, který, pokud jde o jeho osobu, tal
velice je nedůtklivým, neostýchal se vrhnout
celé politické straně, k níž se hlásil od lě doby.
kdy zahájil politickou činnost, těžkou výčitkn
prorady na zájmech národních a tvrditi on
případně o jejích vůdcích, že na úkor svjel
zásad a na škodu českého národa se s vlád
plichtí, že lid klamou a obělhávají a že i po
slance ponechávají ve tmách a nevědomosti, ty
sami činiti mohli, co se jim zlíbí. Kdyby by
doktor
Slavík
Jindřichov Hradec
Nepa