1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 89. ze dne 31. března 1907.
7
title
Z pražského trhu peněžního.
8
article
V Praze, 30. března.
Praha
9
article
Není tomu dávno, co výstražné zabarvená
věta výroční zprávy Německé banky vzbudila
hluboký dojem a znepokojent v kruzích něme-
ckého obecenstva a co vývody tyto glosovány
celým obchodním a průmyslovým světem. Na
valné hromadě ovšem setřeno hojně stínů, ale
bilance velikých berlinských bank, které jsou
nyní vesměs za 1906 známy, ukazují, že zrnko
pravdy ve zprávě zmíněné banky obsaženo bylo.
Netřeba tu znovu rozvinovati zajímavý a sytý
obraz vývoje, kterým se devět berlinských velko-
bank vyšinulo k vedení průmyslového života ně-
meckého. Prusko, které vlastně samo politicky
připravilo jednotu národa, přejalo i vedení jeho
po stránce hospodářské. Velkobanky Berlina,
které stále kvapem zvyšovaly svůj akciový ka-
pitál a mobilisovaly prostředky všestranně k tomu
účelu, aby Berlin se stal hlavou národa i prů-
myslově, stojí fakticky z čele velkolepého roz-
machu, kterým si proklestilo Německo cestu
k své světové politice hospodářské, a v jich bi-
lancích odráží se tudíž logicky a nutně daný
stav sousední říše na tomto poli. Důmyslnými
prostředky přičleněny k bankám hlavy Německa
ústavy provinční a na tomto základě zasáhnulo
působení berlínských bank do všech oborů prů-
myslových. Svými úvěry, svými správními ra-
dami, svou držbou akcií kontrolují de facto
uhlářský a železářský průmysl, mají rozhodujíeí
slovo v řadě kartelů a bez jich svolení a proli
jich odporu lze si stíží mysliti nějaký postup
průmyslových kruhů. V této spleti zájmů
osob jako v zrcadle odráží se povaha soudo-
bého kapiťalistního hospodářství. Beze znalosti
jich organisace a jích obchodního působení
nazírání lze sotva pochopiti podstatu ruchua
života, který bije a pracuje za hranicemi severu
království.
Prusko
Berlín
Německo
10
article
Koncem roku disponovaly velkobanky ber-
linské (Německá, Drážďanská, Diskontní, Darm-
štatská, Schaaffhausenská, Obchodní, Národní
Komerčně- diskontní a Středoněmecká úvěrn
banka) úhrnným akciovým kapitálem 1168 mi
mk. (o 60 mil. mk. více než koncem 1905
při úhrnných reservách 32729 (+ 39.49) mil
mk. — celkem tedy činily vlastní prostředky
zminěných bank na 1500 mil. mk. Těchto pat-
nácte set milionů marek bylo ovládáno důmy
slným organismem, který vedle výnosové práce
klade tak veliký a energický důraz na půso
bení ve smyslu idejí německého světového po
slání hospodářského. Při započtení deposit, vkladů
a účtů věřitelských vůbec, jakož i akceptů vlast
ních (úhraně 451108 mil. mk.) disponovaly
banky tyto 6 miliardami marek, ohromnou ná-
držkou, ze které čerpal německý obchod a prů-
mysl. Příliv cizích prostředků, bankám srěře-
ných, stoupnul v roce minulém o 603 mil.
mk., zatím co akciový kapitál a zálohy zmo-
hutněly o 99.5 mil. mk. Již z tohoto srovnání
patrno, jak intensivně pracovaly velkobanky
berlínské k tomu, aby co možno posílily své
základy kapitálové. Politika získávání vkladů,
která byla téměř opoušténa, ožila v roce mi-
nulém životem podstatně vzpruženým, zatím co
venkovské banky, poutané k Berlínu zájmovým
společenstvím nebo jinou formou, přímo závo-
dily v získávání prostředků pomocí vkladů.
Berlín
11
article
Nemůže býti výmluvnějšího dokladu pro
vzrostlou a obrovskou potřebu peněz, než tento
fakt. Uzříme však, že i vlastní výdělečná poli-
tika bank vedla na tyto dráhy. Potřeba obchodu
a průmyslu hromadila se na všech stranách
bylo prvou starostí bank, aby jim bylo vyho
věno. Směneční portefeuile dosahuje závěrem
1906 sumy 1382.46 mil. mk. a účet dlužníků
2475.12 míl. mk. Účet prvý vzrůstá oproti roku
předchozímu o 224.3 mil. mk., druhý o 301.94
mil. mk. Jinými slovy: téměř veškeré nově zí-
skané peníze cizi plynou přímo do produktivní
a investiční činnosti průmyslu, zúrodňujíce pole
pracovní a umožňujíce využití konjunktury
Srovnáme-li naproti tomu stav cenných papírů
a konsorciální položky, seznáváme, že v těchto
oborech nepokračoval ruch souměrně s obchody
úvěrními ve vlastním slova smyslu. Jinými
slovy: po létech intensivního zahosťování sev
průmyslu, po létech pronikavé a rostoucí účasti
v podnicích průmyslových, přesunuje se pod
tlakem výborné konjunktury těžisko bank Ber-
lina opět v obchody úvěrní.
Okolnost tato zračí se i po stránce jiné.
12
article
Soustřeďovací úsilí velikých bank, které bylo
tak význačným pro prvých pět let tohoto století
ochabuje. Jednak ovšem proto, že velkolepá bu-
dova spjetí úvěrních ústavů Německa k jednomu
ústředí byla již z části hotova, jednak ale proto
že ráz doby a utváření situace zdůrazňovaly
obory obehodní, které zdály se ustupovati. Pří
znivá konjunktura, která vlévá v průmysl nové síly
a která vzestupem spotřeby i odbytu nutí k rez
pjetí, rozmachu, podnikavosti a rozšiřování, kon-
junktura, která rozsévá důvěru a víru, která vrhá
paprsky odhodláni do nejširších vrstev, odsunuje
do jisté míry vedení bank a posiluje široké zá-
klady účasti vrstev národních. To jest požehná-
ním jejím, požehnáním, kterého speciálně Ně-
mecko mělo hojně zapotřebí. V tomto ovzduší
není místa pro získávání nových ústavů a spo-
jení, protože okruh daný přináší hojně a hojné
obchodů i — zodpovědnosti. Zdar vede k opti
mismu a optimism rád přestřeluje: jest poslá-
ním vůdčích úvěrních ústavů, aby rozumným
rozváděním úvěru čelily výstřelkům a tím zbra-
ňovaly shroucení. Škola prvých let tohoto sto-
letí byla příliš tvrdou a hořkou, než aby na-
učení jich nevštípilo se hluboko v paměť. Proto
se účastní sice berlínské velkobanky ochotně v
zvýšování prostředků spřátelených bank — jich
vlastní činnost emissní jest ale menší. Rovno-
měrně s tímto nazíráním zmenšuje se emisní
činnost roku 1906 v Německu vůbec.
Při tomto rozvoji obchodů ovšem ustupuje
jeden interes do pozadí: interes na bursea
spekulaci. To je konečně přirozeno. Lze-li umí-
sliti prostředky z řádných úvěrníchi operacích,
Německo
13
article
lze-li využiti peněz ke vzpružení podnikavosti,
není chuti k podporování spekulace, která
ostatně v roce minulém neměla štěstí. Srovná-
me-li totiž skvělé bilance průmyslových společ-
ností a věnujeme-li zření speciálně otázce, jak
se usnesly užiti zvýšených zisků, setkáváme se
s výmluvným momentem. Pravým opakem k lé-
tům poslední skvělé konjunktury převládá zna-
telná opatrnost při vyměřování dividend. Divi-
dendy stoupají poměrně méně, než zisky (tente
zjev lze ostatně pozorovati i u nás, na př. n
českomoravské strojirně, která výnosových vze-
stupů užívá tak intensivně k zvyšování svých
velikých záloh), odpisy a reservní fondy jsou
bohatěji dotovány, než kdy jindy. Protože pak
bursa staví své závěry kursovní z pravidla na
dividendových výměrách, jakožto hmatatelném
předpokladu oceňovacím, nechová v sobě situace
daná podnětů spekulačních. Tato dividendová
politika průmyslových závodů, která upírá zraky
své do budouena, má ale z valné části v zápět
další fakt; dosavadní držitel akcie nelákán veli-
kými vzestupy kursovými, jež ho snadno svádějí
ku prodejům, ponechává si papír, věda, že vzrůst
fondů znamená jisté - stabilisování dividendy.
nebo alespoň vylučuje — až na připady mimo-
řádné — přesuny přílišné. Tímto vývojem možno
si vyložiti i zjev, proč německá spekulace věno-
vala loni tolik zájmu hodnotám zahraničním.
americkým v řadě prvě.
14
article
Z toho, co předesláno, jest zřejmo, že dů-
sledně i zisky bank vykazují poměrně jiný obraz.
než léta předchozí. Zisky z cenných papírů a
účasti konsorčních skoro u všech berlínských
bank se oproti r. 1905 loni zmenšily (celkově
o 6.36 mil. mk.), zatím co zisky ze směnečného
obchodu stouply o 11.8 mil. mk. Tento výsledek
jest však ve srovnání s rozvojem r. 1905 oproti
1904 nevalně výhledným. Roku 1905 stoupl
totiž výnos ze sménečných obchodů o 14.8 mil.
marek, zatím co účet zisku z obchodů s cennými
papíry a z účasti konsorčních vzrostl tehdyo
10.37 mil. mk. I na účtu získů provisních shle-
dáváme se s obrazem stejným. Roku 1906 jeví
se vzestup zisku o 2.47 mil. mk., z roku 1905
(oproti 1904) stoupnul tento zisk o 9.82 mil. mk.
A co se zrači v podrobnostech, projevuje se
i v celku. Hrubý zisk celkový berlínských velko-
bank — uživáme stále čísel, uveřejněných „Fr.
Francie
15
article
Ztg.“ — stoupnul loni oproti roku předchozímu
o 9.79 mil. mk. proti 36.9 mil. mk. r. 1905,
17.7 mil. mk. r. 1904. Poměry jsou u zisku či-
stého obdobny. Tento stoupnul u uvedených
bank loni o 7.18 mil. mk., r. 1905 o 21.15 mil.
marek a r. 1904 o 12.58 mil. mk. Zachována-li
přes to veskrze dividenda let předchozích (ně-
kde i zvýšena), děje se tak hlavně na účet menši
dotace fondů. Při úžasné spotřebě peněz roku
loňského ukazují velkobanky berlínské jen s na-
pjetím sil dividendovou úroveň dosavadní.
To znamena: aby bylo lze vyhověti veli-
kým požadavkům obchodu a průmyslu, aby bylo
možno nadále postupovati za cíly světově poli-
tiky hospodářské, jest nutno při vzrostlých ná-
kladech opatřovati poníze za podmínek stížených,
zatím co soutěž bank stlačuje podmínky. Az
těchto předpokladů vzrůstá nutně a logicky
snaha obmezovati příliš napjaté úvěry, zmen-
šovati risiko vypjaté měrou nebývalou a netu-
šenou. Toto úsilí stále zřejměji razí si dráhua
vede Německou banku k známému prohlášení.
16
article
Jest pravda, že průmysl jest znamenité za-
městnán, že jeho vyhlídky jsou výborny, ale
jest také pravda, že síly prostředkové, jsou na-
pjaty do krajností. A snaha uvésti rovnováhu
mezi oba póly má v důsledku stlačování důvěry
prílišné . . . Neboť: stížení přístupnosti k ve-
likým sběrnám úvěrovým zvyšuje cenu peněz
a zvýšená cena peněz tlumi přiliš odhodlanou
podnikavost. Ještě nikdy snad nedávala situace
tak výmluvný doklad, jak nutno zachovávati
poměr mezi prostředky a cíly.
A tento poznatek platí ve velkém i malém
v životě hospodářském stejně jako politickém.
K zmíněné opatrnosti vede banky ale i mo-
ment další: zmenšení likvidity jejich. Oproti
450310 mil. mk. závazkům mají velkobanky
berlinské složeno snadno zpeněžitelným způso-
bem 3004.28 mil. mk., roku 1905 byl poměr
tento ještě přiznivějším (3907.45 oproti 2694.18
mil. mk.) Mluva bilancí berlínských vykládá tedy
mnohé, co se tam odehrává. A mluva tato za-
sluhuje pozornosti, byť bylo nesprávno, apliko-
vati bezvýjimečné na odlišné do jisté míry po-
měry naše.
17
article
Sváteční nálada zapadla i na náš domác
trh peněžnl. Ale nebyla překážkou obcho-
dům, které se značně rozvíjely; smýšlení bylo
klidné a důvěřivé.
Největší zájem budily akcie bankovní, jak
dáno obdobím bilančním a emissní činností. Akcie
Živnostenské banky byly za účelem
nabytí práva opčního na nové akcie po celý
týden hledány a placeny K 243.—. Akcie Za-
jišťovaci banky, která konati bude dne
8. dubna valnou hromadu, na níž usnesena
bude uvedená již sanace ústavu, placeny za
K 138.—; nabídka K 136.— nevyvolala zboží.
Akcie Hospodářské úvěrní banky
placeny K 384.25 a 383. 25.
K akciím bankovním družily se v tomto
témdní akcie strojíren. K obchodům došlo však
pouze u akcií strojírny dříve Daňkovy (z
K 470.—); českomoravské hledány po
celý týden za K 872.— a 876.—, zbožís
však neobjevilo.
Z ostatních průmyslových akcií došlo k zá-
věrkám akcií kolínské továrny n
umělá hnojiva za K 411.—. Za akcie
České cukerní společnosti nabízeno
K 135.—.
Na trhu ukládacím při pevném smýšlen
jednány veskrze paplry domácích ústavů.
Daňkův
hospodářský úvěrní banka
K 470
18
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
Z Vídně, 30. března.
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Velikonoční týden byl i pro evropské bursy dobou
vykoupení. Po předcházejících prudkých otřesech, kte-
ré hrozily se změniti v bouři, nastalo počátkem to-
hoto týdne opětně uklidnění a teplo optímismu roziilo
se opět bursovními sály. A přece v posledních bur-
sovních deroutách nelze mluviti jen jako o episodě,
která se již nevrátí. Optimism, který ovládl tu a tam
opětně spekulaci a který dokumentován je dobře na
př. nadějí na pronikavé uvomnění trhu peněz počát-
kem dubna, není plně oprávněn. Není chybou, upo-
zorňovati vždy znovu na stinné stránky situace. Ne-
správnost pesimistického posuzování snese se vždy
snadněji, než omyl optimisty. — Příčiny posledních
bouří na bursách nebyly vyšetřeny tak, aby bylo lze
tu nebo onu označiti za příčinu hlavní. Jedno je ne-
sporno: zárodek derout spočíval již v loňském ho-
rečném vzestupu na všech stranách a důsledky tohoto
Vídeň
19
article
vzestupu to byly, které byly prachem podkopu pod
skvělou budovou kursovní. Proto nutno posuzovati po-
slední události velmi vážně a nedati se strhnouti opli-
mistním nazíráním. Na evropských bursách nastaio
ovšem zotavení takřka úplné, což projevuje se také
dostatečně v kursové úrovni hodnot na všech bur-
sách. Avšak toto zotavení lze z veliké části přičítati
jednak intervenci finančních kruhů, jednak nevyzpy-
latelnosti spekulační psychologie. Bylo velice zřejmo,
jak vysoké finanční kruhy pochopily vážnost situace,
jak všude panoval strach před katastrofou a jak proto
tyto kruhy snažily se upokojit vzbouřenou vinu ne-
důvěry širokého spekulujícího obecenstva. Tento
strach vedl Německou banku, které přičítána vina
derouty v Berlíně, k značným intervenčním koupím,
vedl k všeobecné podpote slabých, kteří při ulti nové
likvidaci hrozili potopením se ke dnu a vedl také
ku prohlášením jak známých finančníků (Rothschilda,
Rothschild
Berlín
20
article
Morgana, Jakuba Schiffa) tak velkých bank o situaci,
která měla upokojiti pobouřené mysli. A tyto snahy
setkaly se s úspěchem. Sestup kursů byl zaražen,
nastal tak rychlý obrat ve smýšlení, jak rychle zmoc-
nilo se před spekulací znepokojení. Je podivuhodno,
jak i široké kruhy spekulujícího obecenstva změnily
své nazírání na situaci a jak hleděly využitkovati
nízkou úroveň kursů. Snad to byly z části tytéž kru-
hy, které několik dní před tím s borečným chvatem
zhavovaly se svých engagementů. Následkem těchto
koupí bylo všeobecné stoupnutí kursové úrovně,
kleré vzbudilo pak na všech stranách upokojení. Psalo
se o tomto úkazu jako o emancipaci od Ameriky.
avšak bohužel tato emancipace bude snad jen pře-
chodná, ukáže se býti jen optimistickým sebeklamem
Není ovšem pochyby, že v deroutách bursovních
skryto bylo mnohe debrého. Dusne, které všude pa-
novalo, trochu vyvětráno, přílišné engagementy ně-
kterých kruhů spokulace násilně stlačeny na menší
míru a přehnavší se bouře přece spekulaci podnítila
k větší opatrnosti, Tyto blahodárné účinky derout
zůstávají však omezeny jen a jen na bursy samy
a mají cenu jen potud, pokud tu a tam panovalo při-
lišné přepjetí sil. Změny co de hlubších příčin dnešní
složitě siluace události na bursách však nepřinesly.
Morgan
Schiff
Amerika
21
article
Hlavní otázkou zůstává i- nadále další utváření se
trhu peněz a možnost rpakce ve vzestupu hospodářské
konjunktury. V těchto směrech nejistola zůstala úpl-
nou a optimism nebyl. by tu zajisté nikterak na
místě. Pokud se týče trhu penoz, vspiní se sotva na-
děje v jeho uvolnění. V tom ohledu směrodatnými
jsou dva body: Paříž a Amerika. Je nepochybno, že
zvýšení diskontu v Paříži má velmi hluboký význam
pro další utváření se situace. Banka francouzská oči-
vídně chce nejen zabzániti odlivu zlnta do ciziny, ale
chce také zabrániti odlivu francouzských peněz
a tento momení dodává situaci trhu peněz nového
rázu. Pro tento rok nemá býti Paříž již reservoirem,
odkud prostředky peněžní rozlévaly se do všech míst
světa, a tato skutečnost nesmí zůstati cedulovými
bankami nepovšimnuta. Skorem všechny vychá zejí
z letošní zimy značně oslabeny a je prostě příkazem
nuinosti, aby lelní měsíce použily k novému sbírání
sil. Už proto není pomýšlení na pronikavější snižo-
vání diskontních sazeb — boj o zlato nebude jistě
ani v mrtvé době letní odpočívat. A mimo to: největší
spotřebitel peněz v posledních letech — Amerika,
nejeví nikterak menší žádost evropského zlataa
evropských peněz. Program obrovských železničních
investic zůstává nedotknut a potřeba průmyslu vzrů-
stá dále, a co je hlavuí, tato potřeba má poměrně
reelní podklad. Populace Ameriky vzrůstá rychlým
tempem a současně roste i spotřeba na jednu hlavu.
Že neroste stejně rychle přebytek oběžných kapitálů
— lo je skoro jedinou vinou Unie, kterou najisto lze
zjistiti. Avšak tento nepoměr sil a prostředků může
býti prvním východiskem světové deprese. Nedostatek
peněz nutí železnice, rušili a nečiniti obrovské za-
kázky, čímž v prvé řadě postižen bude trh železa.
Paříž
Amerika
22
article
Poslední zprávy o něm znějí již jako signály k ústupu.
Vyspělý průmysl železářský Ameriky neváhal by jist
útočiti pak na světový trh, kam snad zatím hnán
bude laké průmysl Německa nedostatkem odbylu do-
ma. A to by byla již deprese úplná, která ostatn
přijíli musí, aby potvrdila starou poučku o střídání
se světla a stínu v hospodářském rozvoji světa.
Smýšlení na vídeňské burse bylo v minulém tý-
dnu celkem pevně. Přechodné oslabení nastalo na
exekuční prodeje, způsobené úpadkem peštské jedné
firmy, bylo však brze překonáno, zvláště když obá-
vané zvýšení diskontu v Londýně a Paříži nestalo
se skutkem.
Trh hodnot dopravních byl značně zanedbáván
a oslaben. Výnos vlády v příčině investic severo-
západní dráhy rozlaďoval, poněvadž spatřoval se
v něm úmysl vlády, poslupovati proli soukromým
drahám ostřeji. Z akcií drah pouze lombardy udržo-
valy své povné kursy.
Akcie bank získaly všeobecně pevnou tendencí
a větších vzestupů kursu docílily zvláště akcie Banky
pro země rakouské a akcie úvěrního ústavu.
Na trhu hodnot průmyslových působila přirozeni
nově vystouplá koupěchtivost nejvice. Značnější vze-
stupy kursu docílily akcie alpské báňské společnosti
pražské železářské, veitschských magnesitových dol
hirtenberské patronky atd.
Trh rent byl klidný, se sklonem k ochabnutí
Kursy devis udržovaly svůj vysoký stav, ke kone
poněkud ochably.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se
znati lze z tohoto sestavení:
30. března 23. březn
98 70
98.65
117.20.
železářský Amerika
Německo
Londýn
Paříž
pražský železářský
23
article
116.40
112.—
112. 25
94.80.
180. —
181.75
682.50
669. 50
454.—
446.50
802 50
789.25
559.50
552.—
1062.—
1050-
243.—
242.50
671.75
135.—
115.25
434.—
434.—
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renta . . . ..
Uherská zlatá renta . . ..
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . . .
Rak. kreditky . . . . . .
Banka pro země rakouské
Uherské kredítky . . . ..
Bankovní jednota
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . . ..
Společnost státní dráhy -
Jižní dráha . . . . . .
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
Alpinky
Rým.muráňská společnosť .
Pražská železářska společnost
Mostecká uhlářská společnost
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka
státní dráha
mostecký uhlářský společnost
Schodnica
24
article
1122.—
1029.—
548.—
525.—
583.—
607.—
559 40
536 50
2587.—
2446.—
732. —
707.—
541.—
551.—
242.05
241. 85
117.95
117.97
Z trhu hnédouhelného. (Pův. zpráva » Nár
Listů«.) V měsíci únoru obnášela celková
doprava hnědouhelná v pánvi severo-
západní 114.928 proti 105.375 vozům v únoru
1906 a stoupla tudíž o 9553 vagonů. V prvých
2 měsících letošního roků poskytuje rozvoj do-
pravy hnědouhelné tento obraz:
1906
vagonů
124.188 (— 94)
v lednu . 124.094
105.375 + 9553)
v únoru . 114.928
229.565 (+ 9459)
v celku . 239.022
Stoupla tudíž v celku doprava hnědouhelná za
prvé dva měsíce tohoto roku o 9459 vagonů.
Toto plus neodpovídá nikterak zvýšené spotřebě
uhelné a značně větší poptávce jak v dopravě
tuzemské tak ve vývoze hnědouhelném. Nehledě
k tomu, že v měsíci únoru docela proti zvyklo-
stem posledních let scházelo všem dolůmv
celku 942 vagonů, nemohla se těžba uhelná
buď za třeskutých mrazů aneb za plískanica
vánic sněhových plně rozvinouti. Zejména při uhlí
průmyslovém drobného třídění nemohly býti ná-
roky spotřeby plně uspokojeny a zpozděnív
těchto dodávkách stupňují se v nesnáze pro
různé závody tím, že letní průmysl (vápenicea
cihelny) s novými objednávkami se dostavil,
jichž nemožno přesně vyříditi. Provoz hně-
dého uhlí z Čech na drahách saských
obnášel:
Čechy
25
article
tun
399.235 (+ 36121)
v lednu . 435.356
v únoru . 433.013 314.439 (+ 118.574)
v celku . 665.359 713.674 154.695
V celku tudíž stoupla doprava hnědého uble
českého na saských drahách za prvé 2 měsíce
letošní o 154 695 tun čili o 21.7 procent.
V příčině dalšího rozvoje této dopravy nutno
vyčkati data o vývozu labském, jenž letos teprv
v březnu zahájen.
Nová emise akcií Živnostenské banky. Jak bylo
lze předvídati, postupuje subskripce nových akcií
Živnostenské banky velmi uspokojivě. Ačkoli by se
zdálo, že předsváteční ruch snad stlumi zájem obe-
censtva, aby teprve po svátcích se projevil interes
plnou měrou, dochází neustále tolik přihlášek, že
značná část vyloženého kapitálu jest již upsána. Při-
hlášky docházejí i na dále převážně z kruhů soukro-
mého obecenstva, zatím co jest živá poptávka po
akciích Živnostenské banky, zrač.cí se jak na pražské
burse tak mimo ni zřejmým dokladem, že počet
subskribentů nadále podstatně poroste. Jest pěkným
vysvědčením pro popularitu ústavu a důvěru v něj.
že přes napjatou siluaci trhu peněz projevuje se
tolik ochoty pro nové akcie jeho.
živnostenský banka
26
article
Z trhů peněžnícli. (30. dubna) Berlin. Vyšší
kursy trhu novoyorského, příznivé zprávy z okresů
průmyslových a konečně i snížení soukromého dis-
kontu o 14 vše to povzbudilo místní spekulaci
k novým koupím a dopomohlo k vyšším kursům
akciím na trhu báňském i kasovním. Rovněž trh
hodnot hankovních znatelně se zotavil. Neobyčejnou
čilostí obratů vyniki trh amerických drah a docíeno
v kanadských přechodně o 10% vyššího záznamu
Stejně s těmito, ovšem mírnějším tempem, stoupal
zájem pro Baltimore. Z rakouských dopravních spo-
lečností stála státní dráha v popředí, z bank hledány
kreditky. Loďařské společnosti vyšší. Pro ruské titry
nebylo většího zájmu, kursy zůstaly téměř nezmě-
něny. Soukromý diskont snížen na 51/42 9.
Berlín
Baltimore
27
article
Všeobecná sazba celní pro zakousko-uherské celní
územi. Sestavil Josef Čermák a Jos. Prusík
Cena K 8.—, nakladatelé Höfer a Klouček. V posled-
ních 10 letech pozorujeme stoupající zájem české
veřejnosti na celnictví. Obor tento — dříve domaina
Němců — začíná zajimati českou veřejnost a tento
zájem viděti v pořádání kursů obchodní komory, ve
vybojování českých celních kvitancí, v ohlášeném
výkladu nového celního tarifu v měsících zimních
v místnostech obchodní a živnostenské komory av
živějším vůbec účastenství na odebírání zboží z ci-
ziny přímo — bez prostředníka. Tento směr, na-
prosto chvály hodný, vzbudil však na druhé straně
nutnost odborně literatury, která by uváděla i každého
nezasvěceného do tak málo známého oboru. Po prv-
ních začátcích vychází za platnosti nového tarifu
prvni česká kniha příručná, která v každém
ohledu zasluhuje povšímnutí. „Všeobecná i smluvní
celní sazba pro rakousko-uherské celní území“ sesta-
vená od samých úřadníků celních: c. k. revidentů
Josefa Čermáka a Josefa Prusíka, zaručujíc z těhož
důvodu svoji správnost i účelnost, sestává z 5 dílů:
Zákon celní s prováděcím předpisem, celní sazba
s přemnohými vysvětlivkami důležitějších odstavců.
návod a vyclivání strojů, formuláře pro začátečníky
(celní deklarace, statistické oznámení, průvodní
záznamný list atd.) a obsáhlý seznam abecední.
Kromě těchto je pod čarou uvedena statistika do-
vozná a v textu samém v závorkách i statistika vý-
vezná. Z bohatého obsahu knihy vidíme, že vykonáno
na několika tiskových arších vše, co se vykonati dalo
a že zasluhuje kniha přízně veškerých kruhů obchod-
ních, které s cizinou styk mají, a jmenovitě obchod-
ním školám všech odstínů doporučujeme první českou
práci v tomto oboru co nejvřeleji.
Čermák
Jos
Prusík
Höfer
Němec
28
article
Uhorský pokladniční výkaz za rok 1908. Uhierské
ministerstvo financí uveřejnilo včera výkaz o příjmech
a výdajích uherského státu ve čtvrtémí čtvrileti roku
1906 a za celý rok 1906. Dle tohoto výkazu byly ve
čtvrtém čtvrtletí hrubě příjmy o 152,108.891 K a hru-
hé výdaje o 26,955.820 K vyšší než v téže době r
1905, tak že bilance čtvrtého čtvrtletí bylao
125,153.071 K příznivější než ve čtvrtém čtvrtleti
r. 1905. Suma příjmů celého roku je o 305,074.807 K
a suma výdajů o 58,582.479 K vyšší než v roce mi-
nulém. Bilance celého roku 1906 jest ciferně
246,492.328 K přiznivější než bilance r. 1905. Pře-
vážná část zvýšení příjmů připadá na přímé daně
poplatky. Toto zvýšení příjmů lze vysvětliti tím, z
v roce 1905 naslavší stav bez rozpočtu v roce 190e
přestal. Kdežto v roce 1905 nastal v tomto odvělví
příjmů státních značný úbytek, zaplaceny v r. 1906
nejen dávky v tomto roce splatné, ale i velká část
oněch, jež nebyly v r. 1905 zapraveny. Význačný
jest vzestup přijmů u těchto odvětví: přímé dan
o 1862 mil., potravní dávky a dávky z nápojů o 19.7
mil., bezprostřední poplatky o 39.8 mil., státní dráhy
o 11.7 mil., pošta a telefon o 5 mil.; státní dráhy
o 26.9 mil. státní lesy 1.8 mil. korun. Značnější zvý-
šení vykazují společné výdaje, o 27.2 mil. kor., a
výdaje na státní dráhy o 12.1 mil. kor. Následkem
příznivé uzávěrky předešlého roku stouply značně
hotovosti státních pokladen, tak že část nastávajících
investic bude možno z nich prozatím uhraditi.,
Česká banka v Praze. Jak se dovídáme, jest té-
měř polovina akcif, k veřejné subskripci vylože-
ných, již dnes upsána, ač teprve poměrně málo dní
subskripce trvá. K tomuto pěknému postupu upiso-
vání zajisté ořispěl důvěru vzbuzující fakt, že pří-
1117.50
1015.—
Praha
Český banka
29
article
pravný výbor ve svém úzkém okruhu již předem
sám za jeden milion korun akcil upsal — čímž
podal nejlepší doklad o reelnosti nadějí, v Českou
banku kladených — jakož i ta příznivá skutečnost.
že Česká banka opírati se bude při zahájení své
činnosti o rozsáhlý obchod a klientelu První
české diskontní společnosti v Praze,
která již sedm let s úspěchem působí. Touto
spolučinností bude totiž akciový kapitál České banky
ihned značně zaměstnán a v zavedeném obchodě
české diskontní společnosti dobře umístěn a tak jest
i dána možnost hned od počátku akcie České banky
dobře zúročiti. Tyto zajisté výhodné okolnosti, které
i na příští obchody a dobrou prosperitu České banky
bez příznivého vlivu nezůstanou, jakož i to, že
akcie České banky jsou vyloženy k subskripci bez
ažia po 400 K nom. hodnoty, jsou také příčinou, že
zájem o akcie České banky tak podstatně se projevíl
a široké kruhy české veřejnosti používají této příle-
žitosti, by si nyní za hodnotu opatřili nové české
bankovní akcie.
Praha
Český banka
30
article
Úvěrní ústav majitelá domů v král. českém konal
za předsednictví pana Fr. A. Urbánka a za přítom-
nosti 74 členů se 259 hlasy desátou valnou hromadu.
Z výroční zprávy za rok 1906 vyjímáme, že ústav
během roku minulého sesílil opět, ač prudká soutět
ztlačovala sazby úrokové a tak nutno bylo pra-
covati velmi řávně. Může se vším právem tvrditi, že
ústav prospívá, že plní svědomitě a správně úkoly mu
určené a ze zaujímá mezi ústavy podobného druhu
postavení čestně. Prokázal již svým spojencům služby
nad míru platné a cenné a založil sobě tím dík svých
obchodních přátel. Má v záloze potřebné kapitály, aby
v případu potřeby nastoupily na své místo. Může
s tim býti úplně spokojen, že prokazuje se mu ona po-
zornost, která je důležitou k dalšímu rozvoji. Vzestup
vkladů podává zajisté nejlepší důkaz o důvěře, které
požívá. Samo sebou se rozumí, že také zájmy pánů
vkladatelů pečlivě hájil a všem přáním jejich nej-
ochotněji vyhovoval, zejména, kdykoliv si toho přáli,
necdkladnými výplatami vkladů v každé výši a bez
výpovědi. Ústav jest vybudován na občanské důvěře.
A Urbánek
Francie
majitelý dom
31
article
Mezi jeho členy a v jeho čele jsou mužové požívaz
jící důvěry a dokázavší svým životem, že něco do-
vedou a znají, že nezůstali za svou dobou, nýbrž krá-
čejí t ní. Schůzí správní rady a ředitelstva konáno 88,
mimo střídavé úřadování a vykonávání stálé revise
účtů a pokladní hotovosti. O revisi v každém odboru
jest dokonale postaráno povinnou revisí. kterou svými
revisory vykonává Jednota záložen již od roku 1901
a valnou hromadou volení revisoři odborní. Účet roz-
vážný za rok 1906 vykazuje: Aktiva: Hotovost
51.677 K 52 h, zápůjčky 1,072.870 K 56 h, přebytky
208.876 K 32 h, cenné papíry 38.508 K 61 h, reality
513.889 K 61 h, inventář 5501 K 79 h, úroky z půjček
nedoplaceně 14.209 K 94 h, zásoba tiskopisů 1520 K,
nájemné předplacené 1289 K 66 h, správa domů čp.
1077 a 1122 na Král. Vinohradech 1269 K, záloha
daní 445 K 82 h, úhrnem 1,910.058 K 83 h. Passiva:
Závodní podíly 55.800 K. vklady 1,635.214 K 59 h.
reservní fond 50.000 K, hypoteční účet 155.521 K
37 h. úroky ze závodních podílů 1947 K 75 h, úroky
z půjček přeplacené 5131 K 65 h, zálohy 48 K, správa
domů čp. 1177 a 1122 na Král. Vinohradech 485 K
13 h, zisk 5910 K 34 h, úhrnem 1,910.058 K 83 h.
Král
Vinohrady
Jednota
32
article
Pokladniční obrat v roce 1906 obnášel K 10,277.528 k
62 h. Zprávou sboru revisorů valnou hromadou zvo-
lených a revisní zprávou Jednoty záložen konstato-
vána správnost bilance a uznání hodná svědomitost
správy, tak že celkem shledán v ústavu úplný po-
řádek. Na to účty za rok minulý schváleny a správní
radě uděleno absolutorium. Usneseno vypláceti 10
dividendu z podílů upsaných T. 1898 a 5% z podílů
později upsaných. Při doplňovacích volbách zvoleni
správní rady pp.: Aubrecht Josef. Dvořáček Pan-
krác, Kamarýt Antonín, Očenášek Jan; za náhradníky
pp.: inž. Leypold Frant., zem. posl. Kratochvíl Fr., dr-
Vendulák Ot., stav. Hodek Fr.,; za revisory účtů pp.:
Hcfímann Karel, Pinz Alois, Soukup Jan. Po valné
hromadě konala správní rada schůzi, na které zvolen
byl opětně za předsedu pan Fr. A. Urbánek, za místo-
předsedy pp. dr. Jan Lhota a Jan Kubrycht, do ředi-
telstva zvoleni pp. Ant. Kamaryt, Václav Varvazovský
a Ferd. Vydra.
»Českomoravský Rybář«, odborný časopis pro
povznesení chovu ryb, jediný toho druhu list český.
vychází měsíčně obyčejně o 16 stranách za roční
předplatné 4 K. ve Velkém Meziříčí na Mo-
ravě. Právě vyšlo číslo 1. roč. VI. s tímto obsahem:
Schůze českých rybníkářů v Č. Budějovicích. Osazo-
vání vod našich raky, se zvláštním zřetelem na raka
rusko-polského. Podmínky pro povolování podpor na
stavby rybnikářské. Výlet na rybářském parníku.
Dopis. Drobné a různé zprávy.
Josef
Dvořáček
Kamarýt
Očenášek
Jan
Ing
František
Kratochvíl
Otakar
Hodek
Soukup
A Urbánek
doktor
Lhota
Kubrycht
Varvazovský
Ferd
Rybář
Francie
Velký Meziříčí
Č . Budějovice
Hcfímann Karel
Pinz Alois
33
article
Úmluva o podmínkách českých továren na kapesi
níky. Továrníci kapesníků ve Vrchlabí a Jilemnici.
počtem asi osmnáct, vyjednávají v příčině uzavření
úmluvy o prodejních podmínkách. Vyjednávání již
značně pokročila a budou skončena během příštího
měsíce. Bylo navrženo, aby filiálka České banky
Union vedla toto sdružení. Zamýšlí se stanoviti, aby
při placení po 60 dnech bylo povoleno skonto 4 proc.
a při placení po 30 dnech skonto 5 proceht. Nejvýše
přípustnou lhůtou platební má býti šestiměsíční ak-
cept, po případě šestiměsíční úvěr, který však má
býti povolován jen ve výjimečných případech.
Nové trhy na Mělníce. Výnosem c. k. místodrži-
telství povoleny byly Mělníku 4 nové trhy dobytčí
(na hovězí dobytek a koně) a to: 1. v pondělí po sv.
Dorotě, t. j. po 6. únoru, 2. v sobotu po sv. lsidoru,
t. j. po 4. dubnu, 3. ve čtvrtek před sv. Eustachem,
t. j. před 20. zářím a 4. na den sv. Martina, biskupa.
t. j. na den 11. listopadu. Příští z těchto trhů konati
se bude v sobotu dne 6. dubna 1907
Z Národohospodářské společností moravskoslozské
v Mor. Ostravě. V ponděli velikonoční o 3. hodině
odpol. přednáší v Proskovících v hostinci pí. Hlavaté
na podnět Čtenářského spolku »Vlastimi!« předseda
společnosti p. profesor obch. školy Jurajda z Mar.
Hor: »O našem národohospodářském po-
vznesení.« Ku přednášce té chystá se větší účast
z celého okolí, jež jest pro důležitost thematu na-
nejvýše nutna.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí
v pondělí dne 2. dubna přihlášeno jest 150 kusů ho-
vězího dobytka původu domácího a 120 kusů původu
baličského.
Eustach
Martino
Hlavatá
Vrchlabí
Jilemnice
Mělník
Ostrava
Mar
čtenářský spolek » Vlastim
obchodní . škola Jurajda
36
article
Banky, záložny a spořitelny.
Živnostenská banka pro Čechy a Moravu
v Praze. Stav vkladů na pokladniční poukázkya
vkladní knížky činil koncem měsíce března 1907
K 73,938 632.60.
Česká průmyslová banka. Vklady peněžní
činily koncem března K 32,885.000.— oproti
K 32,026.226.— v měsíci předešlém, tudíž více
o K 858.774.—. Kromě toho bylo v oběhu
vlastních 4lgprocentních bankovních dlužních
úpisů v obnosu K 12,429.300.—
Pražská úvěrní banka. Vklady na knížky,
pokladniční poukázky a na běžný účet činily
koncem března 1907 celkem K 29,130.052.72,
oproti minulému měsíci o K 395.887.76 více.
Ústřední banka českých spořitelen v Praze.
Stav vkladů ke dni 30. března t. r. 60,932.117.45.
vklady z kom. zápůjček 4,615.412.94, celkem
K 65,547.530.39.
Městská spořitelna pražská. V březnu 1901
bylo od 17.247 stran vloženo K 6,041.083.83 a
od 9611 stran vybráno K 4,939.828.89: bylo
tedy o K 1,101.254.94 více vloženo. Zůstatek
vkladů koncem března 1907 K 161,048.784. 73.
C. k. priv. Assicurazioni Generali. Důvěra,
již se těší Assicurazioni Generali vzhledem k za-
Čechy
Morava
Praha
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Assicurazioň Generali
Generali