ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 29 dc918730-7bee-11dc-936e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 29
Chunky — 36 celkem · entity: place 34, person 32, org 17, work 4
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemědělství
3 masthead
Obchod
4 masthead
—Průmysl
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 89. ze dne 31. března 1907.
7 title
Z pražského trhu peněžního.
8 article
V Praze, 30. března.
Praha
9 article
Není tomu dávno, co výstražné zabarvená věta výroční zprávy Německé banky vzbudila hluboký dojem a znepokojent v kruzích něme- ckého obecenstva a co vývody tyto glosovány celým obchodním a průmyslovým světem. Na valné hromadě ovšem setřeno hojně stínů, ale bilance velikých berlinských bank, které jsou nyní vesměs za 1906 známy, ukazují, že zrnko pravdy ve zprávě zmíněné banky obsaženo bylo. Netřeba tu znovu rozvinovati zajímavý a sytý obraz vývoje, kterým se devět berlinských velko- bank vyšinulo k vedení průmyslového života ně- meckého. Prusko, které vlastně samo politicky připravilo jednotu národa, přejalo i vedení jeho po stránce hospodářské. Velkobanky Berlina, které stále kvapem zvyšovaly svůj akciový ka- pitál a mobilisovaly prostředky všestranně k tomu účelu, aby Berlin se stal hlavou národa i prů- myslově, stojí fakticky z čele velkolepého roz- machu, kterým si proklestilo Německo cestu k své světové politice hospodářské, a v jich bi- lancích odráží se tudíž logicky a nutně daný stav sousední říše na tomto poli. Důmyslnými prostředky přičleněny k bankám hlavy Německa ústavy provinční a na tomto základě zasáhnulo působení berlínských bank do všech oborů prů- myslových. Svými úvěry, svými správními ra- dami, svou držbou akcií kontrolují de facto uhlářský a železářský průmysl, mají rozhodujíeí slovo v řadě kartelů a bez jich svolení a proli jich odporu lze si stíží mysliti nějaký postup průmyslových kruhů. V této spleti zájmů osob jako v zrcadle odráží se povaha soudo- bého kapiťalistního hospodářství. Beze znalosti jich organisace a jích obchodního působení nazírání lze sotva pochopiti podstatu ruchua života, který bije a pracuje za hranicemi severu království.
Prusko Berlín Německo
10 article
Koncem roku disponovaly velkobanky ber- linské (Německá, Drážďanská, Diskontní, Darm- štatská, Schaaffhausenská, Obchodní, Národní Komerčně- diskontní a Středoněmecká úvěrn banka) úhrnným akciovým kapitálem 1168 mi mk. (o 60 mil. mk. více než koncem 1905 při úhrnných reservách 32729 (+ 39.49) mil mk. — celkem tedy činily vlastní prostředky zminěných bank na 1500 mil. mk. Těchto pat- nácte set milionů marek bylo ovládáno důmy slným organismem, který vedle výnosové práce klade tak veliký a energický důraz na půso bení ve smyslu idejí německého světového po slání hospodářského. Při započtení deposit, vkladů a účtů věřitelských vůbec, jakož i akceptů vlast ních (úhraně 451108 mil. mk.) disponovaly banky tyto 6 miliardami marek, ohromnou ná- držkou, ze které čerpal německý obchod a prů- mysl. Příliv cizích prostředků, bankám srěře- ných, stoupnul v roce minulém o 603 mil. mk., zatím co akciový kapitál a zálohy zmo- hutněly o 99.5 mil. mk. Již z tohoto srovnání patrno, jak intensivně pracovaly velkobanky berlínské k tomu, aby co možno posílily své základy kapitálové. Politika získávání vkladů, která byla téměř opoušténa, ožila v roce mi- nulém životem podstatně vzpruženým, zatím co venkovské banky, poutané k Berlínu zájmovým společenstvím nebo jinou formou, přímo závo- dily v získávání prostředků pomocí vkladů.
Berlín
11 article
Nemůže býti výmluvnějšího dokladu pro vzrostlou a obrovskou potřebu peněz, než tento fakt. Uzříme však, že i vlastní výdělečná poli- tika bank vedla na tyto dráhy. Potřeba obchodu a průmyslu hromadila se na všech stranách bylo prvou starostí bank, aby jim bylo vyho věno. Směneční portefeuile dosahuje závěrem 1906 sumy 1382.46 mil. mk. a účet dlužníků 2475.12 míl. mk. Účet prvý vzrůstá oproti roku předchozímu o 224.3 mil. mk., druhý o 301.94 mil. mk. Jinými slovy: téměř veškeré nově zí- skané peníze cizi plynou přímo do produktivní a investiční činnosti průmyslu, zúrodňujíce pole pracovní a umožňujíce využití konjunktury Srovnáme-li naproti tomu stav cenných papírů a konsorciální položky, seznáváme, že v těchto oborech nepokračoval ruch souměrně s obchody úvěrními ve vlastním slova smyslu. Jinými slovy: po létech intensivního zahosťování sev průmyslu, po létech pronikavé a rostoucí účasti v podnicích průmyslových, přesunuje se pod tlakem výborné konjunktury těžisko bank Ber- lina opět v obchody úvěrní. Okolnost tato zračí se i po stránce jiné.
12 article
Soustřeďovací úsilí velikých bank, které bylo tak význačným pro prvých pět let tohoto století ochabuje. Jednak ovšem proto, že velkolepá bu- dova spjetí úvěrních ústavů Německa k jednomu ústředí byla již z části hotova, jednak ale proto že ráz doby a utváření situace zdůrazňovaly obory obehodní, které zdály se ustupovati. Pří znivá konjunktura, která vlévá v průmysl nové síly a která vzestupem spotřeby i odbytu nutí k rez pjetí, rozmachu, podnikavosti a rozšiřování, kon- junktura, která rozsévá důvěru a víru, která vrhá paprsky odhodláni do nejširších vrstev, odsunuje do jisté míry vedení bank a posiluje široké zá- klady účasti vrstev národních. To jest požehná- ním jejím, požehnáním, kterého speciálně Ně- mecko mělo hojně zapotřebí. V tomto ovzduší není místa pro získávání nových ústavů a spo- jení, protože okruh daný přináší hojně a hojné obchodů i — zodpovědnosti. Zdar vede k opti mismu a optimism rád přestřeluje: jest poslá- ním vůdčích úvěrních ústavů, aby rozumným rozváděním úvěru čelily výstřelkům a tím zbra- ňovaly shroucení. Škola prvých let tohoto sto- letí byla příliš tvrdou a hořkou, než aby na- učení jich nevštípilo se hluboko v paměť. Proto se účastní sice berlínské velkobanky ochotně v zvýšování prostředků spřátelených bank — jich vlastní činnost emissní jest ale menší. Rovno- měrně s tímto nazíráním zmenšuje se emisní činnost roku 1906 v Německu vůbec. Při tomto rozvoji obchodů ovšem ustupuje jeden interes do pozadí: interes na bursea spekulaci. To je konečně přirozeno. Lze-li umí- sliti prostředky z řádných úvěrníchi operacích,
Německo
13 article
lze-li využiti peněz ke vzpružení podnikavosti, není chuti k podporování spekulace, která ostatně v roce minulém neměla štěstí. Srovná- me-li totiž skvělé bilance průmyslových společ- ností a věnujeme-li zření speciálně otázce, jak se usnesly užiti zvýšených zisků, setkáváme se s výmluvným momentem. Pravým opakem k lé- tům poslední skvělé konjunktury převládá zna- telná opatrnost při vyměřování dividend. Divi- dendy stoupají poměrně méně, než zisky (tente zjev lze ostatně pozorovati i u nás, na př. n českomoravské strojirně, která výnosových vze- stupů užívá tak intensivně k zvyšování svých velikých záloh), odpisy a reservní fondy jsou bohatěji dotovány, než kdy jindy. Protože pak bursa staví své závěry kursovní z pravidla na dividendových výměrách, jakožto hmatatelném předpokladu oceňovacím, nechová v sobě situace daná podnětů spekulačních. Tato dividendová politika průmyslových závodů, která upírá zraky své do budouena, má ale z valné části v zápět další fakt; dosavadní držitel akcie nelákán veli- kými vzestupy kursovými, jež ho snadno svádějí ku prodejům, ponechává si papír, věda, že vzrůst fondů znamená jisté - stabilisování dividendy. nebo alespoň vylučuje — až na připady mimo- řádné — přesuny přílišné. Tímto vývojem možno si vyložiti i zjev, proč německá spekulace věno- vala loni tolik zájmu hodnotám zahraničním. americkým v řadě prvě.
14 article
Z toho, co předesláno, jest zřejmo, že dů- sledně i zisky bank vykazují poměrně jiný obraz. než léta předchozí. Zisky z cenných papírů a účasti konsorčních skoro u všech berlínských bank se oproti r. 1905 loni zmenšily (celkově o 6.36 mil. mk.), zatím co zisky ze směnečného obchodu stouply o 11.8 mil. mk. Tento výsledek jest však ve srovnání s rozvojem r. 1905 oproti 1904 nevalně výhledným. Roku 1905 stoupl totiž výnos ze sménečných obchodů o 14.8 mil. marek, zatím co účet zisku z obchodů s cennými papíry a z účasti konsorčních vzrostl tehdyo 10.37 mil. mk. I na účtu získů provisních shle- dáváme se s obrazem stejným. Roku 1906 jeví se vzestup zisku o 2.47 mil. mk., z roku 1905 (oproti 1904) stoupnul tento zisk o 9.82 mil. mk. A co se zrači v podrobnostech, projevuje se i v celku. Hrubý zisk celkový berlínských velko- bank — uživáme stále čísel, uveřejněných „Fr.
Francie
15 article
Ztg.“ — stoupnul loni oproti roku předchozímu o 9.79 mil. mk. proti 36.9 mil. mk. r. 1905, 17.7 mil. mk. r. 1904. Poměry jsou u zisku či- stého obdobny. Tento stoupnul u uvedených bank loni o 7.18 mil. mk., r. 1905 o 21.15 mil. marek a r. 1904 o 12.58 mil. mk. Zachována-li přes to veskrze dividenda let předchozích (ně- kde i zvýšena), děje se tak hlavně na účet menši dotace fondů. Při úžasné spotřebě peněz roku loňského ukazují velkobanky berlínské jen s na- pjetím sil dividendovou úroveň dosavadní. To znamena: aby bylo lze vyhověti veli- kým požadavkům obchodu a průmyslu, aby bylo možno nadále postupovati za cíly světově poli- tiky hospodářské, jest nutno při vzrostlých ná- kladech opatřovati poníze za podmínek stížených, zatím co soutěž bank stlačuje podmínky. Az těchto předpokladů vzrůstá nutně a logicky snaha obmezovati příliš napjaté úvěry, zmen- šovati risiko vypjaté měrou nebývalou a netu- šenou. Toto úsilí stále zřejměji razí si dráhua vede Německou banku k známému prohlášení.
16 article
Jest pravda, že průmysl jest znamenité za- městnán, že jeho vyhlídky jsou výborny, ale jest také pravda, že síly prostředkové, jsou na- pjaty do krajností. A snaha uvésti rovnováhu mezi oba póly má v důsledku stlačování důvěry prílišné . . . Neboť: stížení přístupnosti k ve- likým sběrnám úvěrovým zvyšuje cenu peněz a zvýšená cena peněz tlumi přiliš odhodlanou podnikavost. Ještě nikdy snad nedávala situace tak výmluvný doklad, jak nutno zachovávati poměr mezi prostředky a cíly. A tento poznatek platí ve velkém i malém v životě hospodářském stejně jako politickém. K zmíněné opatrnosti vede banky ale i mo- ment další: zmenšení likvidity jejich. Oproti 450310 mil. mk. závazkům mají velkobanky berlinské složeno snadno zpeněžitelným způso- bem 3004.28 mil. mk., roku 1905 byl poměr tento ještě přiznivějším (3907.45 oproti 2694.18 mil. mk.) Mluva bilancí berlínských vykládá tedy mnohé, co se tam odehrává. A mluva tato za- sluhuje pozornosti, byť bylo nesprávno, apliko- vati bezvýjimečné na odlišné do jisté míry po- měry naše.
17 article
Sváteční nálada zapadla i na náš domác trh peněžnl. Ale nebyla překážkou obcho- dům, které se značně rozvíjely; smýšlení bylo klidné a důvěřivé. Největší zájem budily akcie bankovní, jak dáno obdobím bilančním a emissní činností. Akcie Živnostenské banky byly za účelem nabytí práva opčního na nové akcie po celý týden hledány a placeny K 243.—. Akcie Za- jišťovaci banky, která konati bude dne 8. dubna valnou hromadu, na níž usnesena bude uvedená již sanace ústavu, placeny za K 138.—; nabídka K 136.— nevyvolala zboží. Akcie Hospodářské úvěrní banky placeny K 384.25 a 383. 25. K akciím bankovním družily se v tomto témdní akcie strojíren. K obchodům došlo však pouze u akcií strojírny dříve Daňkovy (z K 470.—); českomoravské hledány po celý týden za K 872.— a 876.—, zbožís však neobjevilo. Z ostatních průmyslových akcií došlo k zá- věrkám akcií kolínské továrny n umělá hnojiva za K 411.—. Za akcie České cukerní společnosti nabízeno K 135.—. Na trhu ukládacím při pevném smýšlen jednány veskrze paplry domácích ústavů.
Daňkův hospodářský úvěrní banka K 470
18 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. Z Vídně, 30. března. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) Velikonoční týden byl i pro evropské bursy dobou vykoupení. Po předcházejících prudkých otřesech, kte- ré hrozily se změniti v bouři, nastalo počátkem to- hoto týdne opětně uklidnění a teplo optímismu roziilo se opět bursovními sály. A přece v posledních bur- sovních deroutách nelze mluviti jen jako o episodě, která se již nevrátí. Optimism, který ovládl tu a tam opětně spekulaci a který dokumentován je dobře na př. nadějí na pronikavé uvomnění trhu peněz počát- kem dubna, není plně oprávněn. Není chybou, upo- zorňovati vždy znovu na stinné stránky situace. Ne- správnost pesimistického posuzování snese se vždy snadněji, než omyl optimisty. — Příčiny posledních bouří na bursách nebyly vyšetřeny tak, aby bylo lze tu nebo onu označiti za příčinu hlavní. Jedno je ne- sporno: zárodek derout spočíval již v loňském ho- rečném vzestupu na všech stranách a důsledky tohoto
Vídeň
19 article
vzestupu to byly, které byly prachem podkopu pod skvělou budovou kursovní. Proto nutno posuzovati po- slední události velmi vážně a nedati se strhnouti opli- mistním nazíráním. Na evropských bursách nastaio ovšem zotavení takřka úplné, což projevuje se také dostatečně v kursové úrovni hodnot na všech bur- sách. Avšak toto zotavení lze z veliké části přičítati jednak intervenci finančních kruhů, jednak nevyzpy- latelnosti spekulační psychologie. Bylo velice zřejmo, jak vysoké finanční kruhy pochopily vážnost situace, jak všude panoval strach před katastrofou a jak proto tyto kruhy snažily se upokojit vzbouřenou vinu ne- důvěry širokého spekulujícího obecenstva. Tento strach vedl Německou banku, které přičítána vina derouty v Berlíně, k značným intervenčním koupím, vedl k všeobecné podpote slabých, kteří při ulti nové likvidaci hrozili potopením se ke dnu a vedl také ku prohlášením jak známých finančníků (Rothschilda,
Rothschild Berlín
20 article
Morgana, Jakuba Schiffa) tak velkých bank o situaci, která měla upokojiti pobouřené mysli. A tyto snahy setkaly se s úspěchem. Sestup kursů byl zaražen, nastal tak rychlý obrat ve smýšlení, jak rychle zmoc- nilo se před spekulací znepokojení. Je podivuhodno, jak i široké kruhy spekulujícího obecenstva změnily své nazírání na situaci a jak hleděly využitkovati nízkou úroveň kursů. Snad to byly z části tytéž kru- hy, které několik dní před tím s borečným chvatem zhavovaly se svých engagementů. Následkem těchto koupí bylo všeobecné stoupnutí kursové úrovně, kleré vzbudilo pak na všech stranách upokojení. Psalo se o tomto úkazu jako o emancipaci od Ameriky. avšak bohužel tato emancipace bude snad jen pře- chodná, ukáže se býti jen optimistickým sebeklamem Není ovšem pochyby, že v deroutách bursovních skryto bylo mnohe debrého. Dusne, které všude pa- novalo, trochu vyvětráno, přílišné engagementy ně- kterých kruhů spokulace násilně stlačeny na menší míru a přehnavší se bouře přece spekulaci podnítila k větší opatrnosti, Tyto blahodárné účinky derout zůstávají však omezeny jen a jen na bursy samy a mají cenu jen potud, pokud tu a tam panovalo při- lišné přepjetí sil. Změny co de hlubších příčin dnešní složitě siluace události na bursách však nepřinesly.
Morgan Schiff Amerika
21 article
Hlavní otázkou zůstává i- nadále další utváření se trhu peněz a možnost rpakce ve vzestupu hospodářské konjunktury. V těchto směrech nejistola zůstala úpl- nou a optimism nebyl. by tu zajisté nikterak na místě. Pokud se týče trhu penoz, vspiní se sotva na- děje v jeho uvolnění. V tom ohledu směrodatnými jsou dva body: Paříž a Amerika. Je nepochybno, že zvýšení diskontu v Paříži má velmi hluboký význam pro další utváření se situace. Banka francouzská oči- vídně chce nejen zabzániti odlivu zlnta do ciziny, ale chce také zabrániti odlivu francouzských peněz a tento momení dodává situaci trhu peněz nového rázu. Pro tento rok nemá býti Paříž již reservoirem, odkud prostředky peněžní rozlévaly se do všech míst světa, a tato skutečnost nesmí zůstati cedulovými bankami nepovšimnuta. Skorem všechny vychá zejí z letošní zimy značně oslabeny a je prostě příkazem nuinosti, aby lelní měsíce použily k novému sbírání sil. Už proto není pomýšlení na pronikavější snižo- vání diskontních sazeb — boj o zlato nebude jistě ani v mrtvé době letní odpočívat. A mimo to: největší spotřebitel peněz v posledních letech — Amerika, nejeví nikterak menší žádost evropského zlataa evropských peněz. Program obrovských železničních investic zůstává nedotknut a potřeba průmyslu vzrů- stá dále, a co je hlavuí, tato potřeba má poměrně reelní podklad. Populace Ameriky vzrůstá rychlým tempem a současně roste i spotřeba na jednu hlavu. Že neroste stejně rychle přebytek oběžných kapitálů — lo je skoro jedinou vinou Unie, kterou najisto lze zjistiti. Avšak tento nepoměr sil a prostředků může býti prvním východiskem světové deprese. Nedostatek peněz nutí železnice, rušili a nečiniti obrovské za- kázky, čímž v prvé řadě postižen bude trh železa.
Paříž Amerika
22 article
Poslední zprávy o něm znějí již jako signály k ústupu. Vyspělý průmysl železářský Ameriky neváhal by jist útočiti pak na světový trh, kam snad zatím hnán bude laké průmysl Německa nedostatkem odbylu do- ma. A to by byla již deprese úplná, která ostatn přijíli musí, aby potvrdila starou poučku o střídání se světla a stínu v hospodářském rozvoji světa. Smýšlení na vídeňské burse bylo v minulém tý- dnu celkem pevně. Přechodné oslabení nastalo na exekuční prodeje, způsobené úpadkem peštské jedné firmy, bylo však brze překonáno, zvláště když obá- vané zvýšení diskontu v Londýně a Paříži nestalo se skutkem. Trh hodnot dopravních byl značně zanedbáván a oslaben. Výnos vlády v příčině investic severo- západní dráhy rozlaďoval, poněvadž spatřoval se v něm úmysl vlády, poslupovati proli soukromým drahám ostřeji. Z akcií drah pouze lombardy udržo- valy své povné kursy. Akcie bank získaly všeobecně pevnou tendencí a větších vzestupů kursu docílily zvláště akcie Banky pro země rakouské a akcie úvěrního ústavu. Na trhu hodnot průmyslových působila přirozeni nově vystouplá koupěchtivost nejvice. Značnější vze- stupy kursu docílily akcie alpské báňské společnosti pražské železářské, veitschských magnesitových dol hirtenberské patronky atd. Trh rent byl klidný, se sklonem k ochabnutí Kursy devis udržovaly svůj vysoký stav, ke kone poněkud ochably. Důležitější kursové variace v minulém týdnu se znati lze z tohoto sestavení: 30. března 23. březn 98 70 98.65 117.20.
železářský Amerika Německo Londýn Paříž pražský železářský
23 article
116.40 112.— 112. 25 94.80. 180. — 181.75 682.50 669. 50 454.— 446.50 802 50 789.25 559.50 552.— 1062.— 1050- 243.— 242.50 671.75 135.— 115.25 434.— 434.— Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá renta . . . .. Uherská zlatá renta . . .. Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky . . . . . . Banka pro země rakouské Uherské kredítky . . . .. Bankovní jednota Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . .. Společnost státní dráhy - Jižní dráha . . . . . . Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým.muráňská společnosť . Pražská železářska společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica . . . . . . . Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka státní dráha mostecký uhlářský společnost Schodnica
24 article
1122.— 1029.— 548.— 525.— 583.— 607.— 559 40 536 50 2587.— 2446.— 732. — 707.— 541.— 551.— 242.05 241. 85 117.95 117.97 Z trhu hnédouhelného. (Pův. zpráva » Nár Listů«.) V měsíci únoru obnášela celková doprava hnědouhelná v pánvi severo- západní 114.928 proti 105.375 vozům v únoru 1906 a stoupla tudíž o 9553 vagonů. V prvých 2 měsících letošního roků poskytuje rozvoj do- pravy hnědouhelné tento obraz: 1906 vagonů 124.188 (— 94) v lednu . 124.094 105.375 + 9553) v únoru . 114.928 229.565 (+ 9459) v celku . 239.022 Stoupla tudíž v celku doprava hnědouhelná za prvé dva měsíce tohoto roku o 9459 vagonů. Toto plus neodpovídá nikterak zvýšené spotřebě uhelné a značně větší poptávce jak v dopravě tuzemské tak ve vývoze hnědouhelném. Nehledě k tomu, že v měsíci únoru docela proti zvyklo- stem posledních let scházelo všem dolůmv celku 942 vagonů, nemohla se těžba uhelná buď za třeskutých mrazů aneb za plískanica vánic sněhových plně rozvinouti. Zejména při uhlí průmyslovém drobného třídění nemohly býti ná- roky spotřeby plně uspokojeny a zpozděnív těchto dodávkách stupňují se v nesnáze pro různé závody tím, že letní průmysl (vápenicea cihelny) s novými objednávkami se dostavil, jichž nemožno přesně vyříditi. Provoz hně- dého uhlí z Čech na drahách saských obnášel:
Čechy
25 article
tun 399.235 (+ 36121) v lednu . 435.356 v únoru . 433.013 314.439 (+ 118.574) v celku . 665.359 713.674 154.695 V celku tudíž stoupla doprava hnědého uble českého na saských drahách za prvé 2 měsíce letošní o 154 695 tun čili o 21.7 procent. V příčině dalšího rozvoje této dopravy nutno vyčkati data o vývozu labském, jenž letos teprv v březnu zahájen. Nová emise akcií Živnostenské banky. Jak bylo lze předvídati, postupuje subskripce nových akcií Živnostenské banky velmi uspokojivě. Ačkoli by se zdálo, že předsváteční ruch snad stlumi zájem obe- censtva, aby teprve po svátcích se projevil interes plnou měrou, dochází neustále tolik přihlášek, že značná část vyloženého kapitálu jest již upsána. Při- hlášky docházejí i na dále převážně z kruhů soukro- mého obecenstva, zatím co jest živá poptávka po akciích Živnostenské banky, zrač.cí se jak na pražské burse tak mimo ni zřejmým dokladem, že počet subskribentů nadále podstatně poroste. Jest pěkným vysvědčením pro popularitu ústavu a důvěru v něj. že přes napjatou siluaci trhu peněz projevuje se tolik ochoty pro nové akcie jeho.
živnostenský banka
26 article
Z trhů peněžnícli. (30. dubna) Berlin. Vyšší kursy trhu novoyorského, příznivé zprávy z okresů průmyslových a konečně i snížení soukromého dis- kontu o 14 vše to povzbudilo místní spekulaci k novým koupím a dopomohlo k vyšším kursům akciím na trhu báňském i kasovním. Rovněž trh hodnot hankovních znatelně se zotavil. Neobyčejnou čilostí obratů vyniki trh amerických drah a docíeno v kanadských přechodně o 10% vyššího záznamu Stejně s těmito, ovšem mírnějším tempem, stoupal zájem pro Baltimore. Z rakouských dopravních spo- lečností stála státní dráha v popředí, z bank hledány kreditky. Loďařské společnosti vyšší. Pro ruské titry nebylo většího zájmu, kursy zůstaly téměř nezmě- něny. Soukromý diskont snížen na 51/42 9.
Berlín Baltimore
27 article
Všeobecná sazba celní pro zakousko-uherské celní územi. Sestavil Josef Čermák a Jos. Prusík Cena K 8.—, nakladatelé Höfer a Klouček. V posled- ních 10 letech pozorujeme stoupající zájem české veřejnosti na celnictví. Obor tento — dříve domaina Němců — začíná zajimati českou veřejnost a tento zájem viděti v pořádání kursů obchodní komory, ve vybojování českých celních kvitancí, v ohlášeném výkladu nového celního tarifu v měsících zimních v místnostech obchodní a živnostenské komory av živějším vůbec účastenství na odebírání zboží z ci- ziny přímo — bez prostředníka. Tento směr, na- prosto chvály hodný, vzbudil však na druhé straně nutnost odborně literatury, která by uváděla i každého nezasvěceného do tak málo známého oboru. Po prv- ních začátcích vychází za platnosti nového tarifu prvni česká kniha příručná, která v každém ohledu zasluhuje povšímnutí. „Všeobecná i smluvní celní sazba pro rakousko-uherské celní území“ sesta- vená od samých úřadníků celních: c. k. revidentů Josefa Čermáka a Josefa Prusíka, zaručujíc z těhož důvodu svoji správnost i účelnost, sestává z 5 dílů: Zákon celní s prováděcím předpisem, celní sazba s přemnohými vysvětlivkami důležitějších odstavců. návod a vyclivání strojů, formuláře pro začátečníky (celní deklarace, statistické oznámení, průvodní záznamný list atd.) a obsáhlý seznam abecední. Kromě těchto je pod čarou uvedena statistika do- vozná a v textu samém v závorkách i statistika vý- vezná. Z bohatého obsahu knihy vidíme, že vykonáno na několika tiskových arších vše, co se vykonati dalo a že zasluhuje kniha přízně veškerých kruhů obchod- ních, které s cizinou styk mají, a jmenovitě obchod- ním školám všech odstínů doporučujeme první českou práci v tomto oboru co nejvřeleji.
Čermák Jos Prusík Höfer Němec
28 article
Uhorský pokladniční výkaz za rok 1908. Uhierské ministerstvo financí uveřejnilo včera výkaz o příjmech a výdajích uherského státu ve čtvrtémí čtvrileti roku 1906 a za celý rok 1906. Dle tohoto výkazu byly ve čtvrtém čtvrtletí hrubě příjmy o 152,108.891 K a hru- hé výdaje o 26,955.820 K vyšší než v téže době r 1905, tak že bilance čtvrtého čtvrtletí bylao 125,153.071 K příznivější než ve čtvrtém čtvrtleti r. 1905. Suma příjmů celého roku je o 305,074.807 K a suma výdajů o 58,582.479 K vyšší než v roce mi- nulém. Bilance celého roku 1906 jest ciferně 246,492.328 K přiznivější než bilance r. 1905. Pře- vážná část zvýšení příjmů připadá na přímé daně poplatky. Toto zvýšení příjmů lze vysvětliti tím, z v roce 1905 naslavší stav bez rozpočtu v roce 190e přestal. Kdežto v roce 1905 nastal v tomto odvělví příjmů státních značný úbytek, zaplaceny v r. 1906 nejen dávky v tomto roce splatné, ale i velká část oněch, jež nebyly v r. 1905 zapraveny. Význačný jest vzestup přijmů u těchto odvětví: přímé dan o 1862 mil., potravní dávky a dávky z nápojů o 19.7 mil., bezprostřední poplatky o 39.8 mil., státní dráhy o 11.7 mil., pošta a telefon o 5 mil.; státní dráhy o 26.9 mil. státní lesy 1.8 mil. korun. Značnější zvý- šení vykazují společné výdaje, o 27.2 mil. kor., a výdaje na státní dráhy o 12.1 mil. kor. Následkem příznivé uzávěrky předešlého roku stouply značně hotovosti státních pokladen, tak že část nastávajících investic bude možno z nich prozatím uhraditi., Česká banka v Praze. Jak se dovídáme, jest té- měř polovina akcif, k veřejné subskripci vylože- ných, již dnes upsána, ač teprve poměrně málo dní subskripce trvá. K tomuto pěknému postupu upiso- vání zajisté ořispěl důvěru vzbuzující fakt, že pří- 1117.50 1015.—
Praha Český banka
29 article
pravný výbor ve svém úzkém okruhu již předem sám za jeden milion korun akcil upsal — čímž podal nejlepší doklad o reelnosti nadějí, v Českou banku kladených — jakož i ta příznivá skutečnost. že Česká banka opírati se bude při zahájení své činnosti o rozsáhlý obchod a klientelu První české diskontní společnosti v Praze, která již sedm let s úspěchem působí. Touto spolučinností bude totiž akciový kapitál České banky ihned značně zaměstnán a v zavedeném obchodě české diskontní společnosti dobře umístěn a tak jest i dána možnost hned od počátku akcie České banky dobře zúročiti. Tyto zajisté výhodné okolnosti, které i na příští obchody a dobrou prosperitu České banky bez příznivého vlivu nezůstanou, jakož i to, že akcie České banky jsou vyloženy k subskripci bez ažia po 400 K nom. hodnoty, jsou také příčinou, že zájem o akcie České banky tak podstatně se projevíl a široké kruhy české veřejnosti používají této příle- žitosti, by si nyní za hodnotu opatřili nové české bankovní akcie.
Praha Český banka
30 article
Úvěrní ústav majitelá domů v král. českém konal za předsednictví pana Fr. A. Urbánka a za přítom- nosti 74 členů se 259 hlasy desátou valnou hromadu. Z výroční zprávy za rok 1906 vyjímáme, že ústav během roku minulého sesílil opět, ač prudká soutět ztlačovala sazby úrokové a tak nutno bylo pra- covati velmi řávně. Může se vším právem tvrditi, že ústav prospívá, že plní svědomitě a správně úkoly mu určené a ze zaujímá mezi ústavy podobného druhu postavení čestně. Prokázal již svým spojencům služby nad míru platné a cenné a založil sobě tím dík svých obchodních přátel. Má v záloze potřebné kapitály, aby v případu potřeby nastoupily na své místo. Může s tim býti úplně spokojen, že prokazuje se mu ona po- zornost, která je důležitou k dalšímu rozvoji. Vzestup vkladů podává zajisté nejlepší důkaz o důvěře, které požívá. Samo sebou se rozumí, že také zájmy pánů vkladatelů pečlivě hájil a všem přáním jejich nej- ochotněji vyhovoval, zejména, kdykoliv si toho přáli, necdkladnými výplatami vkladů v každé výši a bez výpovědi. Ústav jest vybudován na občanské důvěře.
A Urbánek Francie majitelý dom
31 article
Mezi jeho členy a v jeho čele jsou mužové požívaz jící důvěry a dokázavší svým životem, že něco do- vedou a znají, že nezůstali za svou dobou, nýbrž krá- čejí t ní. Schůzí správní rady a ředitelstva konáno 88, mimo střídavé úřadování a vykonávání stálé revise účtů a pokladní hotovosti. O revisi v každém odboru jest dokonale postaráno povinnou revisí. kterou svými revisory vykonává Jednota záložen již od roku 1901 a valnou hromadou volení revisoři odborní. Účet roz- vážný za rok 1906 vykazuje: Aktiva: Hotovost 51.677 K 52 h, zápůjčky 1,072.870 K 56 h, přebytky 208.876 K 32 h, cenné papíry 38.508 K 61 h, reality 513.889 K 61 h, inventář 5501 K 79 h, úroky z půjček nedoplaceně 14.209 K 94 h, zásoba tiskopisů 1520 K, nájemné předplacené 1289 K 66 h, správa domů čp. 1077 a 1122 na Král. Vinohradech 1269 K, záloha daní 445 K 82 h, úhrnem 1,910.058 K 83 h. Passiva: Závodní podíly 55.800 K. vklady 1,635.214 K 59 h. reservní fond 50.000 K, hypoteční účet 155.521 K 37 h. úroky ze závodních podílů 1947 K 75 h, úroky z půjček přeplacené 5131 K 65 h, zálohy 48 K, správa domů čp. 1177 a 1122 na Král. Vinohradech 485 K 13 h, zisk 5910 K 34 h, úhrnem 1,910.058 K 83 h.
Král Vinohrady Jednota
32 article
Pokladniční obrat v roce 1906 obnášel K 10,277.528 k 62 h. Zprávou sboru revisorů valnou hromadou zvo- lených a revisní zprávou Jednoty záložen konstato- vána správnost bilance a uznání hodná svědomitost správy, tak že celkem shledán v ústavu úplný po- řádek. Na to účty za rok minulý schváleny a správní radě uděleno absolutorium. Usneseno vypláceti 10 dividendu z podílů upsaných T. 1898 a 5% z podílů později upsaných. Při doplňovacích volbách zvoleni správní rady pp.: Aubrecht Josef. Dvořáček Pan- krác, Kamarýt Antonín, Očenášek Jan; za náhradníky pp.: inž. Leypold Frant., zem. posl. Kratochvíl Fr., dr- Vendulák Ot., stav. Hodek Fr.,; za revisory účtů pp.: Hcfímann Karel, Pinz Alois, Soukup Jan. Po valné hromadě konala správní rada schůzi, na které zvolen byl opětně za předsedu pan Fr. A. Urbánek, za místo- předsedy pp. dr. Jan Lhota a Jan Kubrycht, do ředi- telstva zvoleni pp. Ant. Kamaryt, Václav Varvazovský a Ferd. Vydra. »Českomoravský Rybář«, odborný časopis pro povznesení chovu ryb, jediný toho druhu list český. vychází měsíčně obyčejně o 16 stranách za roční předplatné 4 K. ve Velkém Meziříčí na Mo- ravě. Právě vyšlo číslo 1. roč. VI. s tímto obsahem: Schůze českých rybníkářů v Č. Budějovicích. Osazo- vání vod našich raky, se zvláštním zřetelem na raka rusko-polského. Podmínky pro povolování podpor na stavby rybnikářské. Výlet na rybářském parníku. Dopis. Drobné a různé zprávy.
Josef Dvořáček Kamarýt Očenášek Jan Ing František Kratochvíl Otakar Hodek Soukup A Urbánek doktor Lhota Kubrycht Varvazovský Ferd Rybář Francie Velký Meziříčí Č . Budějovice Hcfímann Karel Pinz Alois
33 article
Úmluva o podmínkách českých továren na kapesi níky. Továrníci kapesníků ve Vrchlabí a Jilemnici. počtem asi osmnáct, vyjednávají v příčině uzavření úmluvy o prodejních podmínkách. Vyjednávání již značně pokročila a budou skončena během příštího měsíce. Bylo navrženo, aby filiálka České banky Union vedla toto sdružení. Zamýšlí se stanoviti, aby při placení po 60 dnech bylo povoleno skonto 4 proc. a při placení po 30 dnech skonto 5 proceht. Nejvýše přípustnou lhůtou platební má býti šestiměsíční ak- cept, po případě šestiměsíční úvěr, který však má býti povolován jen ve výjimečných případech. Nové trhy na Mělníce. Výnosem c. k. místodrži- telství povoleny byly Mělníku 4 nové trhy dobytčí (na hovězí dobytek a koně) a to: 1. v pondělí po sv. Dorotě, t. j. po 6. únoru, 2. v sobotu po sv. lsidoru, t. j. po 4. dubnu, 3. ve čtvrtek před sv. Eustachem, t. j. před 20. zářím a 4. na den sv. Martina, biskupa. t. j. na den 11. listopadu. Příští z těchto trhů konati se bude v sobotu dne 6. dubna 1907 Z Národohospodářské společností moravskoslozské v Mor. Ostravě. V ponděli velikonoční o 3. hodině odpol. přednáší v Proskovících v hostinci pí. Hlavaté na podnět Čtenářského spolku »Vlastimi!« předseda společnosti p. profesor obch. školy Jurajda z Mar. Hor: »O našem národohospodářském po- vznesení.« Ku přednášce té chystá se větší účast z celého okolí, jež jest pro důležitost thematu na- nejvýše nutna. Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí v pondělí dne 2. dubna přihlášeno jest 150 kusů ho- vězího dobytka původu domácího a 120 kusů původu baličského.
Eustach Martino Hlavatá Vrchlabí Jilemnice Mělník Ostrava Mar čtenářský spolek » Vlastim obchodní . škola Jurajda
34 title
1907 1906
36 article
Banky, záložny a spořitelny. Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze. Stav vkladů na pokladniční poukázkya vkladní knížky činil koncem měsíce března 1907 K 73,938 632.60. Česká průmyslová banka. Vklady peněžní činily koncem března K 32,885.000.— oproti K 32,026.226.— v měsíci předešlém, tudíž více o K 858.774.—. Kromě toho bylo v oběhu vlastních 4lgprocentních bankovních dlužních úpisů v obnosu K 12,429.300.— Pražská úvěrní banka. Vklady na knížky, pokladniční poukázky a na běžný účet činily koncem března 1907 celkem K 29,130.052.72, oproti minulému měsíci o K 395.887.76 více. Ústřední banka českých spořitelen v Praze. Stav vkladů ke dni 30. března t. r. 60,932.117.45. vklady z kom. zápůjček 4,615.412.94, celkem K 65,547.530.39. Městská spořitelna pražská. V březnu 1901 bylo od 17.247 stran vloženo K 6,041.083.83 a od 9611 stran vybráno K 4,939.828.89: bylo tedy o K 1,101.254.94 více vloženo. Zůstatek vkladů koncem března 1907 K 161,048.784. 73. C. k. priv. Assicurazioni Generali. Důvěra, již se těší Assicurazioni Generali vzhledem k za-
Čechy Morava Praha živnostenský banka Český průmyslový banka úvěrní banka Assicurazioň Generali Generali