1
masthead
31. března 1907.
2
masthead
Císlo 89.
Císlo 89
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Veřejná správa.
Veřejná správa.
O úrazovém pojišťování maloživno
stenských podniků.
Ve schůzi sněmu království českého, ko-
nané 26. února t. r., bylo si stýskáno na prasi
„Úrazové pojišťovny dělnické pro království če-
ské“ při vyměřování úrazových pojistných pří-
spěvků maloživnostenských podniků, jež hnány
jsou nějakým motorem. Úrazová pojišťovna
předepisuje příspěvky z celé mzdy, která se vy-
plati všem osobám v podniku takovém zaměst-
naným, nečiníc žádného rezdílu, zda nebezpečí
úrazovému jsou vydáni všichni dělnici, či jen
některý z nich, ani zda motor pracuje celou pra-
tovní dobu, či snad jen někdy, několik hodi
za týden, neb jiný delší čas. Tato praxe úra-
zovny opírá se o souhlasný názor správního sou-
du. Proto přirozeně i mistodržitelství i minister-
stvo ji zachovávají, rozhodujíce o námitkách,
podaných proti předepsání pojistných úrazových
příspěvků. Praxe ta setkává se ovšem s pochopi-
telným odporem na straně maloživnostníků,
ukládajíc jim příliš veliká břemena, nejsouei
v žádném poměru ku prospěchu z motorového
pohonu, ani k ochraně dělníků, kotvici v poj-
štění. Maloživnostník, chtěje do své dílny zavésti
motor, dobře si musí rozvážiti, zda výhody me-
torového pohonu nebudou zcela vyváženy veh-
kým břemenem úrazových pojistných příspěvko.
6
article
Mnohý maloživnostník s velikou nadějí zavedl
motorový pohon, ale trpké zklamání přinesl mu
výměr úrazové pojišťovny o placení pojistných
příspěvků. Z tak mnobé dílny putoval motor zase
ven. Za takových poměrů málo může prospívati
zemská akce, kterou se podporuje zavádění mo-
torového pohonu do dílen. Pravdivě proto praví
se ve zprávě sněmovní živnostenské komise, že
živnostníkům nelze použiti výhody, skytané jim
zemskou akcí k povznesení malých“ živností,
takže výhody ty zůstávají nevyužitkovány. Zem-
ský sněm se proto usnesl, aby zemský výbor
konal šetření o závadách, ztěžujících zemskou
akci ku povznesení malých živností a aby snč-
mu podal návrhy na zjednání nápravy. Bylo by
si v zájmu povznesení malých živností vřele
přáti, aby zemský výbor hledal cestu, na které
by nebylo tolik překážek a aby ji také brzy
našel.
Účelem této stati budiž ukázati, jak již n
základě dnešních zákonných předpisů dás
aspoň částečně čeliti závadám, na které sí stěžo-
Oč se jedná? O to, aby malý živnostník z
svého motorového podníku platil úrazový pojist-
ný příspěvek co možno nejmenší. Jak toho do-
ciíliti?
7
article
Dříve si připomeňme, z čeho a jak se vy-
měřuje pojistný příspěvek. Příspěvek vyměřuje
se ze započítatelné mzdy. Započitatelnou mzdou
jest die praxe Úrazové pojišťovny i správních
úřadů celá mzda, která byla všem dělníkům, za-
městnaným v podniku s motorovým pohonem vy-
placena za celou pracovní dobu.
Tato praxe jest pevná, opírá se o doslovně
znění zákona a nelze se tudíž nadíti, že by se
ve prospěch podnikatelů dala změniti. Ze zape-
čítatelné mzdy vypočte se pak příspěvek, náso-
bí-li se mzda onou sažbou, která odpovídá za-
řadění úrazového podniku do nebezpečenské tří-
dy a do nebezpečenského procenta. Je-li některý
podnik zařaděn do nižší, nebezpečenské třidy a
do nižšího nebezpečenského procenta, jest tím
také nižší příslušná sazba, a tím tedy také nižšl
pojistný příspěvek. A tudy vede právě cesta k ná-
pravě poměrů, do kterých si tolik maloživnost-
nictvo stýská a jistě právem.
8
article
Známo, že zařaďování podniků podléhajl-
eích úrazové pojistné povinnosti do nebezpečen-
ských tříd děje se od 5 k 5 rokům cestou naři-
zovací. Na základě příslušného ministerského
nařízení, které v soustavném pořádku rozděluje
úrazové podniky do příslušných nebezpečen-
ských tříd, zařaďuje Úrazová pojišťovna po 5 le-
tech vždy znovu každý podnik v katastru jejím
zapsaný do té nebezpečenské třídy, která min.
nařízením pro ten který druh podniku byla stano-
vena, a do toho nebezpečenského procenta sta-
novené nebezpečenské třídy, které odpovídá indi-
viduálním poměrům toho kterého podniku.
Poslední všeobecné zařadění podniků stalo
se začátkem roku 1905 na základě min. nařízení
ze dne 15. června 1904 č. 58 ř. z. V tomto na-
řízení bere se již zřetel na opráv ně né
stesky maloživnostníků, o nichž se mluví v
zprávě živnostenské sněmovní komise. Vláda
stanovila ve zmíněném nařízení zvláštní nebez-
pečenské třídy pro t. zv. podniky, neu ží-
vajíci motorů. Za podnik toho druhu sluší
ve smyslu § 2., odst. 2. zmíněného nařízení po-
kládati podniky, u kterých intensita, j ak
upotřebuje se motorem pohybova-
ných strojů dělných, neb u kterých
síla upotřebených motorů tak je st
malá, že nebezpečí úrazu proti
pouze ruční práci není podstatně
zvýšeno. Patrno, že nejsou to podniky.
v nichž by se vůbec neužívalo motorů, nebet
pak by úrazovému pojištění pravidelně ani ne-
podléhaly. Pojmenování jich jest tedy velmi ne-
vhodné a způsobilo, že tak mnohému podnika-
teli ušlo, že i jeho podnik, ve kterém užívá mo-
toru, patří mezi podniky, neuživající motoru.
9
article
Výslovně budiž uvedeno, že jmenovaného usta-
novení zákona lze, jsou-li tu jeho podmínky.
užiti také na velké podniky. Podniky, neuživající
motorů, jsou zařaděny do značně nižších nebez-
pečenských třid, než podniky téhož druhu,
v nichž moforů intensivněji se užívá, neb jichz
síla motorů jest větší. Namátkou budiž uvedeno
jen několik příkladů nebezpečenských tříd týchž
podniků s motorem a bez motoru, či lépe řečeno
se slabým užíváním motorů: Nožírny V. a II.
zámečnictví V. a III.; brusírny kovů III. a II.
dilny mechaniků IV. a I.; řezbárny, soustružny
a továrny na hole IX. a II., pekárny (výroba
těsta) IX. a II. Z těchto málo příkladů jest vi-
děti, že tak zv. podniky, neužívající motorů.
jsou zařaděny do značně nižší třídy, než tytéž
podniky s intensivnějším užíváním motorů. Pro-
stým důsledkem zařadění do nižší nebezpečen-
ské tridy jest i placení značně nižšího pojistnéh
příspěvku.
Ovšem že i při provozování podniků, ne-
uživajících motorů nutno platiti pojistný příspě-
vek z celé mzdy v podniku vyplacené, tedy ze
mzdy, vyplacené všem dělníkům vůbec a za ce-
lou pracovní dobu, ale příspěvek jest mnohem
menší. Předpokládá-li se, že by podnik byl za-
řaděn do prostředního procenta nebezpečí své
řidy, pak obnáší pojistný příspěvek ze 100
11
article
mzdy v I. třídě 47 h, v Il. třídě 70 h, ve III. t.
94 h, ve IV. třídě 125 h, v V. třídě 156 h
na příklad v IX. tř. 375 h. Z toho lze vypočísti.
že na př. při nožírnách obnáší rozdíl příepěvku
vo prospěch podniku neužívajícího motorun
100 h mzdy 86 h, při dílnách mechaniků 78 h.
a řezbáren a p. dokonce 305 h a tolikéž u p-
káren se stroji na výrobu těsta. To jsou výhody
tak veliké, že jistě jest ve vlastním zájmu všech
maloživnostníků, jejichž podnik lze považovati
za podnik motoru neužívající, aby podnik jejich
byl také jako takový zařaděn.
Stesky maloživnostníků, o nichž mluví
zpráva živnostenské komise, svědčí o tom, že
maloživnostnictvo málo užilo ve svůj prospěch
výhod posledního nařízení. Jest ovšem pravda,
že jak úrazová pojišťovna dělnická, zařazujíc
úrazové podniky, tak i správní úřady, rozhodu-
jíce o stížnostech podnikatelů proti zařadění,
mají z úřadní povinnosti zařaditi podniky správ-
ně, t. j. jak to odpovídá min. nařízení. Nesmí
se však zapomínati, že ani úrazovna, ani správn
úřady nemohou podniky tak znáti, jako sám pod-
nikatel, a kdo nevolá, toho nikdo neslyší. Živ-
nostník sám musí věděti, zda jest zkrácen a kd
se mu křivda děje, a děje-li se mu, musí s. brá-
niti protiní a odpomoci dovolávati se na přísluš-
ných úřadech.
Steska
12
article
Nelze tedy než doporučiti našemu maloživ-
nostnictvu, aby samo zkoumalo, zda podnik ne-
dal by se zařaditi jako podnik, neužívající mo-
torů, a aby na úrazovně žádalo nápravu provede-
néhe zařadění. Na živnostnících samých jest
ovšem, aby dokázali úrazové pojišťovně neb
v námitkách“ místodržitelství a ministerstvu, že
podnik jejich dlužno pokládati za podnik, ne-
uživající motoru. Důkaz lze provésti každým
způsobem, vyplývá-li jen z něho, že intensita,
jak upotřebuje se motorem pobybovaných strojů
dělných, neb že síla upotřebeného motoru tak
jest malá, že nebezpečenství úrazu proti pouhé
ruční práci hení podstatně zvýšeno. Důkaz ta-
kový lze provésti na př. výkazy o množství spo-
třebovaného proudu neb plynu, doklady o malé,
vůbec možné výkonnosti motoru a pod. Zvláště
také lze důkaz takový. provésti správně vedenými
záznamy o vyplacené mzdě, z nichž by byl pa-
trný nepoměr mezi mzdou, vyplacenou za práci
vykonanou při strojích motorieky pohybovaných.
a za práci ostatrií, výkonanou mimo dílnu, neb
při ručních strojích.
Konečně budiž učiněna ještě. zmínka o ty-
pickém příkladu, o kterém se zmínil poslanec
Fr. Kratochv íl.
Truhlářské neb podobné druž-
stvo má pro všechny své člen
zvláštní díInu, kam docházejí jednotlin
dělníci členú družstva, aby na nějakém, moto-
rem hnaném stroji vykonali nějakou práci. Byt
i každý člen družstva posílal vždy jen jednoho
a téhož dělníka a to na sebe kratší dobu, přece
musí platiti živnostník příspěvky ze mzdy vypla-
cené všem dělníkům a za celou pracovní dobu.
Že tento postup úrazové pojišťovny jest členům
družstva nepochopitelný, rád každý uvěří.
Francie
13
article
Smutno dost, že nelze proti němu dle stálé praxe
správních úřadů ničeho namitati. Zde právě bylo
by na mistě, abý podniky všech členů družstva
byly zařaděny jako podniky, neužívající motorů.
Ale mnohem radikálnějším byl by jiný prostře-
dek. Na místě aby každý člen družstva posílal
do společné dílny na chvíli vlástního dělníka,
lépe by bylo, kdyby několik dělní ko
trvale bylo v dilně takové zaměst-
náno, kteří by mohli pracovati pro všechny
členy družstva. Nezbytně však by bylo třeba,
aby dělnici v takové družstevni dílně zaměst-
naní byli v poměru pracovním nikoli ke všem
členům družstva, nýbrž pokud možno jen k ně-
kolika málo neb nejraději jen k jednomu jedi-
nému podnikateli. V praxi dalo by se to jistě
prověsti. Kdyby vůči úrazové pojišťovně dělnické
stál za tukovými dělníky pouze jeden podnikatel,
mobly by se předepisovati příspěvky pouze to-
muto podnikateh z celé mzdy všech dělníků
v družstevní dílně pracujících a po případě snad
též ze mzdý ostatních jeho dělníků, zaměstna-
ných ve vlastní jeho dílně. Snad stojí tento pod-
nět za úvahu. Kolik by se ušetřilo na pojistných
příspěvcích, nehledě ani k ostatním výhodám,
záležejícím v tom, že jednotliví členové druž-
stva byli by prosti různých jiných povinností,
jež jim zákon úrazový ukládá. Neuškodilo by se
tím nikomu, ani úrazové pojišťovně, ani dělní-
kům v družstevní dílně pracujícím. Ti, jsouce
vydáni nebezpečí úrazovému, byli by řádně po-
jištěni proti následkům úrazu
14
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Řízení obsazovací.
(Glossaku průvodnímu předpisu)
Nyní, kdy konečně průvodní předpisy zem-
ské školní rady k definitivnímu řádu školnímu
budou úřadně publikovány a kdy zbaveny jsou
oněch přívěsků, pro něž staly se tak nepopulár-
ními, je na čase obeznámiti veřejnost s někte
rými zvlášť podstatniými ustanoveními řečenýeh
předpisů.
Zahajujeme své glossy důležitým odstavcem
o učitelských osobách. Je přirozeno,
že učitelstvo zdůrazňovalo svě požadavky zvlášte
v oboru právním, poněvadž in hoc puneto do-
vedla praxe školské byrokracie učiteli ublížii
nejvíce. Sem spadají důležité stati práv níh
zápasu učitelstva: volná konkurence.
ustanovení zatímní a definitivní, překládání na
jiná místa, včasné vypisování konkursů, včasné
obsazování vypsaných míst, zkrácení úřadní
byrokratické procedury na nejmenší nutnou
míru, vykonávání praesentačního práva našimi
autonomními úřady školními dle sprave dl-
nosti, otázka uzavřenosti okresů vůči dobře
kvalifikovaným žadatelům z okresů jiných atd.
— toť jsou některé z nejdůležitějších kapitol ob-
sáhlé knihy stížnosti učitelstv a vůči
školním úřadům, školské autonomii a úřadní
Průvodní předpisy, interpretující příslušné
náměty řádu školního, vzhledem ke konkretním
právním poměrům, jaké se zde vyvinuly, musily
přirozeně vzíti za podklad řečenou „knihu stíž-
nosti“, kterou učitelstvo nejen v časopisech, ale
i ve svých organisačních, ba i oficiálních shro-
mážděních naplnilo zdůvodněnými a oprávně-
nými stesky. Možno nám konstatovati, že prů-
vodní nařízení nevyhnula se podstatným steskům
praxi.
15
article
a že zaujala tu stanovisko na ochranu učitelstv
v mnohých odstavcích.
Mnoho bylo žalováno do průtahu př
obsazování definitivních uprázdně-
ných míst. Průvodní předpis ustanovuje, aby
zpravidla bylo každé uprázdněně definitivní mi-
sto opět i hn ed definitivně obsazeno a ustana-
vení zatímnéby předsevzato bylo jenom v při-
padech nezbytnosti. Jde-li o to, aby učitelsk
místo bylo definitivně obsazeno, ukládá průvodní
předpis, aby ve smyslu § 11. zákona zemskéh
z 19. prosince 1875 také vskutku praesentace
ve sborovém zasedáni byla vykonána
spisy jednací zemské čkolní radě předloženy.
16
article
Předseda okresní školní rady od-
povídá za to, aby zasedání konáno
bylo včas a aby spisy o ustanovené lhůtě
došly zemské školní rady.
O obsazování míst zatímních a překládáni
učitelů prozatímně na jiná místa praví průvodní
přodpis, že „podle § 26. odst. 8. a 9. zákona
ze dne 24. února 1873 obsazuje okresní školní
rada zatímně místa služebná a překládá učitel
prozatmně na jiná místa, když toho žádá po-
třeba služby“. Zcela sice ve smyslu zákona, ale
přece zapomenuto na zdánlivou maličkost, kto-
rou by po našem názoru nemělo interpretujíeí
nařízení vynechati. O pouhá dvě, tři slovíčka se
jedná, o vsunutí dodatku: okresní školní rada
obsahuje zatímně a překládá prozatímně ve sbo-
rovém zasedání. Kdyby nebylo těchto slov užito
výslovně při jednání o obsazení definitivním,
mohí by ze každý domnivati, že sborové zase-
dání je tu podmínka samozřejmá. Ale právě tím,
že jednou se výslovně s borové z ase dáni
činí podmínkou správného jednání při obsazo-
vání, kdežto po druhé překládání ze služebních
příčin a prozatímné obsazování se odkazuje pouze
do kompetence okresních školních rad bez vý-
slovného dodatku o nezbytnosti
sborového zasedání, ponechává se i po
vydání průvodních nařízení předsedům okres-
ních školních rad na vůli, chtějí-li i pro usta-
novení zatimné a přeložení ze služebních příčín
dříve souhlasu plenární schůze si zajistiti.
okresní školní rada
17
article
Pravda ovšem, že ve službě školní nastává
někdy naprostá nutnost k obsazení zatímnému,
nebo přeložení přikročiti i hned a není vždy
lze vyčkávati rozhodnuti plenárního zasedání
okresní školní rady. Nieméně je nutno neustupo-
vati od požadavku, aby každé přeložení i za-
tímné ustanovení stalo se zpravidla jen po
usnesení sborovém, a toliko v nejnalé-
havějších, nezbytně pilných a neodkladných
připadech, kdy není lze zavčas sborové zasedání
uskutečniti, toliko tedy výjimečně dopustiti, aby
obsazování řečené stalo se ex praesidio, ale aby
najisto učiněno bylo předmětem jednání při nej-
bližším zasedání sborovém. K takovéto praxi do-
spěly již dříve některé okresní školní rady
záleží jen na probudilosti autenomních zástupeů
v okresních školních radách, aby spravedlivá
a samozřejmá praxe ta zavládla všude.
Správná je snaha obsaditi místo uprázdněn
co nejdříve bez zbytečných průtahů. Vedlo
by daleko, kdyby tu ličena býti měla škoda mo-
rální i hmotná, kterou učitelstvo utrpělo libo-
vůli školdozorců a předsedů okresních školních
rad při řízení obsazovacím. Této libovůli, která
vždy nalezla důvodu, ale obyčejně směřovala
tendeněně ve prospěch favorisovaných jednotliv-
ců, učiní snad konec dobré ustanovení průvod-
ních předpisů, dle nichž má konkurs vždy vy-
psán býti i tehdy, dá-li se předvidati, že místo
nějaké se definitívně uprázdní (na př. přeleže-
ním na trvalý odpočinek, přeložením na jiné mí-
sto a pod.) Pro vypsání konkursu, nedá-li se
uprázdnění předvídati, je stanovena krátká maxi-
mální lhůta 14 dnů, počínajíc dnem, kdy okresní
školní rada nabyla vědomosti, že, místo se
uprázdnilo. Bude ovšem nyní na míétních škol-
ních radách, na organisovaném učitelstvu a n
správách škol, aby okresní školní rada nabyl
v čas, co nejdříve vědomostí o uprázdněném
místě.
18
article
Nejdůležitější právo, jaké přikázáno je zá-
konem okresním školním radám, totiž práv
praesentačni, vykonáváno bývá, bohužel,
tak, že učitelstvo má četně příčiny k steskům
velice oprávněným. Křiklavé nesprávnosti
zjevné zneužití tohoto důležitého práva vedlo or-
ganisované učitelstvo k návrhu určitých zásad.
jimiž mají se členové okresních školních ra
při praesentování říditi. Některé okresní školní
rady v zájmu uspokojení učitelstva a v zájmu
vlastního upokojení při vykonávání tak zodpo-
rvědného práva přijaly direktivu organisací uči
telskou poskytnutou za spravedlivé své vodítko
při praesentaci. Průvodní předpisy nezasáhly
dále a podrobněji do specifikování praesenčního
práva, vytknutého § 11. zemského zákona z 19.
prosince 1875, dle něhož zvoliti je uchazeče,
jenž se okresní školní radě zdá býti nejzpůsc-
bilejším. Uplyne ještě mnoho vody, než učitel-
stvo svým zorganisovaným jednáním a vypěsto-
vanou sebekázní upraví situaci přihodnou k ur-
čité úřadní interpretaci § 11. podle sjednocen-
ných a podrobně vymezených kriterií, lepší zpu-
sobilosti, ale i to, co průvodní předpis podává,
je jistě výtěžkem a krokem ku předu. Ustano-
vuje se totiž, že nelze schvalovati, jestliže
okresní školní rada ze zásady přihlíží jenom
k žadatelům z vlastního okresu, ač-
koli přihlásili se zdatnější žadatelé
z okresů jiných. Pravda, slabý jen a ne-
smělý to náběh k jedině správnému požadavku
všeobecné volné konkurence a k úplnému zbo
ření přežitých čínských zdí, oddělujících jedno-
tlivé okresy, ale i toto částečné uznáni neudrži-
telnosti tradicionálních okresních ohrad je ji
stupínkem ku předu.
19
article
Ovšem co dále následuje, s tím bude těžk
se smířiti. Průvodní předpis uvádí totiž, že za-
vrhnouti pak jest, praesentuj e-l
okresní školní rada žadatele, kte-
rého okresní školní inspektor
jenž je v první řadě povolán posou-
diti spravedlivě a nestranně vý-
kony učitelstva, poznamenal ja ko
méně způsobilé neb nezpůsobile
promisto, o něž jde! Na první pohled pa-
trna tu ve stylisaci nápadná neshoda. Praesento-
vati třeba méně způsobilého, jen když je z okre-
su, se neschvaluje, ale praesentovati ně-
koho, koho inspektor nenavrhuje, se z avrhu-
je. Příkré a nebezpečné slovo! Zavrhu je-li
co nařízení zemské školní rady, nemůže přece
dojíti schváleni téhož úřadu, a tak ocitá-
váme se před velmi nebezpečným sic vole
školních inspektorů a před znehodnocením prá
ostatních, zvláště autonomních a učitelskýeh
20
title
Dr. Radský.
doktor
Radský
21
article
členů okrosních školních rad. Organisace učitel-
ská zavčas upozornila na nebezpečné toto místo.
uvádějíe, že učitelstvo tak vydává se na milost
a nemilost jednotlivců, okresních školních in-
spektorů, kteří jako lidé vůbec také mohou býti
omylnými a jimž ani zákon nepřisuzuje výhradné
právo rozhodovati o způsobilosti učitelově. Ne-
jsou vzácnými případy, kdy jeden a týž žadatel
označen byl inspektorem jednou za nezpůsobi-
lého a v zápětí za způsobilého a to pro místo
stejné kategoric. Zemský zákon dává okresní
školní radě právo zvoliti uchazeče, který se ji
zdá býti nejzpůsobilejším a nepraví, že m
okresní školní rada říditi se výhradně do-
brozdáním inspektorovým. Patrno tedy, že před-
pis za5el silně za rámec daný zákonem.
Víme sice, že byla to hlediska politická
otevřeně řečeno z národního zá pasu o školu
vzešlá, která tu vedla ruku při stanovelí pří-
krého ustanovení, ale obáváme se, že od případu
ku případu bude zneužito tohoto ustanovení
i v případech, na něž ustanovení nemířilo.
Bude potřebí státi pořád na stráži!
22
article
Schválené učebnics. Pro střední školy právě
byly schváleny nové učebnice: »Zoologie pro
vyšší třídy střodních škol« od Ant. Noska. Se 392
obrazci, částečně kolorovanými, s barevnou tabulkou
a mapkou, výnosem min isterstva ze dne 21. března
1907. č. 10.054, a »Dějepis všeobecný pro
nižší třídy středních ško!« od Rud. Dvo
řáka a Fr. Šujana. II. stupeň, střední věk. Drabé
přepracované vydání. S 28 obrazy v textu, výnosem
ministerstva ze dne 21. března 1907, č. 10 651. Výtisk
»Zoologie« váz. stojí K 4.10, výtisk »Dějepisu« váz.
K 1.60. Pokud se »Zoologie« týká, dlužno upozor-
niti, že učebnice založena jest- na nové,“ biologické
methodě, a takto skutečnou novinkou v tomto oboru
českých učebnic. Obě knihy vyšly nákladem Česke
graf. ake. spol. »Unie« v Praze.
Antonín
Nosek
Šujan
Francie
Praha
23
article
Z veselé doby.
Z veselé doby.
Pan Fréderic Loliée; o jehož znameni-
tém dílu »Ženy druhého císářství« jsme uveřej-
nili dva články, vydal novou knihu, která též
líčí rozmařilý, světácký, veselý život Paříže
za dob druhého císařství, za vlády Napoleona II
»La féte imperiale« zní název spisu ducha-
plného autora, jenž tak zábavné umí portreto-
vat zajímavé a excentrické osobnosti a vypravo-
vati episody a anekdoty z doby, kdy Paříž byl
na povrchu svém tak skvělá a zářivá, frivolní
a elegantní.
Pozadí této »císařské slavnosti« bylo váž
nější. Paříž nehýřila jen v mumraji dvorníeh
radovánek, neprozpěvovala kuplety operet Offen-
bachových, neobdivovala pouze eleganci vévody
de Mernyho a diamanty kurtisany Palvy. Vedl
ztřeštěnosti světácké lomcovala Paříží též ho-
rečka pracovitosti. Francouzská věda, literatura
a umění spěly od vítězství k vítězství. A inteli-
gentní pracovníci, ohniví snílkové a agitátoři,
připravovali půdu pro převrat, pro republiku:
Pan Loliée zabývá se pouze skvělým
obrazem veselého víru společenského. Má dosti
barev, aby vystihl celou nádheru scenerie. Na-
shromáždil dosti dokumentů, prošťoural všetečně
nejintimhější korrespondence, vyzvídal na pa
mětnících doby všechny možné historky a klepy.
aby mohl podati obraz co nejživější a nejcha-
rakterističrějsí.
Fréderic
Loliée
Napoleon II
Merny
Paříž
Offen
Le fétus
24
article
Je pikantním historikem a jaksi retrospek-
tivním reporterem. Tak zejména líčí život vel-
kých světáků, sportsmanů, hráčů a záletníků,
kteří dodnes jsou pověstní v Paríží jako byli:
Gramont-Caderousse, Khabil Bey, hrabě L
Tour du Pin, Charles de Mornay.
Dále zabývá se rušným a veselým životem
klubů, závodišť, divadelních zákulisí. Vypravuje
romány velkých dam. Píše o lesku i ubohosti
života kurtisan, jež vládly Paříží. Skvělé sa-
lony paláců, herny klubů, oblékárny zpěvaček
a bereček, zákulisí divadel i alkovny a budolry
pověstných krasavic jsou jevištěm těch pestrých
dramat a komedil, jež nám předvádí hravě
lehce.
Bylo veselo v Paříži, kdy Gramont-Cade-
rousse rozhazoval zlato plnýma rukama. Zabý-
val se jen hrou, koni a galantními dobrodruž-
stvími, jež podemilaly základ jeho ohromného
jmění. Dovedl prohrát za noc několik set tisíc
franků. Pařížští elegáni z doby císařské ne-
znali cenu peněz. Někteří, když vyčerpali na
dno své zdroje blahobytu, skončili bídně neb
počestně. Zabili se, oženili se se starou boha-
tou ženskou nebo se dali do práce.
Jeden z nich, Arthur de Lauriston, když
shledal, že nemhá ani groše, vyjel si z rána ve-
svém elegantním kabrioletu, jake k obvyklé pro
jíždce do lesíka buloňského. Ale zamířil na
nádraží lyonské, koupil si lístek do Marseillu,
odkud se přeplavil do Alžíru a dal se odvésti
jako prostý voják do cizinecké legie. Za něko-
lik let vrátil se do Paříže jako důstojník a stal
se ordonančním důstojníkem císafovým.
Gramont-Caderousse byl podařená kopa.
Bey
Mornay
Lauriston
Paříž
Marseille
Alžír
GramontCaderouss
L Tour jít Pino
GramontCad
25
article
Rád vtipkoval na účet svých přátel. Dal-li ně-
komu přezdívku, mohl být jist, že se ji. ne-
zbaví. Tak jednou, při nějakém bujném sou-
peru nazval prince Oranžského »prine- Citron«.
Od té doby nenazval nikdo mladého prince ji-
nak a i lidé na ulici okazovali si ho jako
prince Citrona.
Gramont-Caderousse měl velké štěsti u žen.
Miloval vévodkyně i chansonetky, dvorní dámy
i cocolty. Přiliš veselý život ho brzy připravi
o zdraví. Umřel poměrně mlád a aby dopáli
svou rodinu, s kterou žil ve stálém sváru, od-
kázal své jmění lékaři, který ho ošetřoval.
V aristokratických salonech se kuly zami-
lované pletky, flirtovalo se o překot za doby
dvorného Napoleona III., který nebyl vzorem
řádného v věrného manžela a jehož premier-
ministr vévoda de Morny byl velký větroplach.
Někdy nedbal ani nejprostších ohledů opatrností.
V paláci vévodově byl velký ples, v němž vzbu-
dila sensaci krása a svůdnost polské šlechtičny.
která dávala na jevo svou sympatii vévodovi
Vévoda se s Polkou velmi živě bavil. Nábl
opustila krásná dáma sál. Vévoda se za ni vy-
tratil. Když se vrátila Polka po delší chvíli,
usměvavá a šťastná, ozval se utajený smích
šepot. Mladá cizinka si nevšimla, že v krajkách
jejího živůtku uvízl kříž Čestné legie, který no-
sil kolem krku vévoda.
Velké dámy pařížské netoužily po zlat
růži ctnosti. Byly shovívavé a roztomile filoso-
fovaly o životě a lásce. Nebyly žárlivé na své
muže, pouze na své milence.
Zedna z nich řekla
Oranžský
Citron
jít morna
Nábl
Zedno
26
article
»Závidím ženám, jež mají mnoho zásud,
aspoň je mohou měniti.«
Nikdy se tolik nepromarnilo jmění a statků
pro krásne oči dam více méně přístupných,
jako v době, kdy v Paříži žily pověstné, oslnu-
jící svůdnice: hraběnka de Castiglione, paní
Korsaková, markýzka Palva a italská vesel
kráska, prostě zvaná Barucci. Dámy ty byly
zahrnovány zlatem a drahokamy, měly skvělé pa-
láce, žily v přepychu knižecím. Byly to všemo-
houcí královy lásky. Když jistý bohatý bankét
odcházel z paláce jedné z těchto dam, řekl jí:
»Když se vrátim od vás domů, připadá mi můj
dům jako brloh.«
Některé z těchto dam získaly si přístup do
nejvyšších kruhů. Přijímaly ve svých salonech
návštěvy i urozených šlechtičen, jejichž man-
žely mnohdy vítaly ve svých budoárech.
Salon Parvin překonával vše svou nádhe-
rou. Shromažďoval se tu výkvět aristokracie
i světa diplomatického, politického a literárního.
Slavný historik Taine, básník Gautier, učený
Pasteur, bývali hosty pátečních obědů a slavné
Kurtisovy, jejíž kuchyň slynula mezi labužníky.
Jiná z »těchto dam«, rozkošná Klara Blu-
mová, dovedla být velmi důvěrná se svými
vznešenými příznivci. Navštívila ji přítelkyně.
Nežli usedla, uvítala ji Klara otázkou:
»Nepotkala's Ludvíka na schodech ?«
»Jakého Ludvíka ?«
»Císaře. Právě odešel.«
Paříž se bavila, tančila kankan, dvořila se
boulevardním i cizokrajným kráskám a Napo-
leon III. dával. takt.
Castiglione
Korsaková
Parvin
Gautier
Pasteur
Kurtisův
Klar
Ludvík
Císař
Paříž
Palva
Napa
Tain
27
article
Českému lidu
Českému lidu
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 1. února
1907 byla Matiční reálka v Olomouci převzata
do správy státní s platností od 1. ledna 1907.
Dnem tím sňato s »Matice školské v Olomouci«
obrovské břímě finanční, které na sebe před
pěti lety byla dobrovolně vzala. Okamžik ten
tiskne nám pero do ruky, abychom vzdali jmé-
nem této Matice opravdové díky celé české ve-
řejnosti za netušenou podporu, jaké se jí v plné
míře dostalo.
Se zvláštní vděčností vzpomíná v první
řadě Matice školská v Olomouci velké prácei
finanční podpory Ústřední Matice školské v Praze,
vlivné činnosti poslanců českých jak ve Vídni,
tak v Brně a příkladné vlastenecké obětavosti
českých obcí okresu i kraje olomouckého; se
stejnou vděčností jsme povinni vzpomenouti obě-
tavosti okrosních výborů a obcí, spolků i jedno-
tliveů, průmyslových závodů a peněžních ústavů,
mezi nimi zvláště Ústrední záložny rolnické v
Olomouci a Občanské záložny v Olomouci.
Konáme také jen povinnost, když zvláštn
díky vzdáváme král. městu Plzni a jeho vlaste-
neckému obyvatelstvu, u něhož naše tužbya
prosby tak vzácného ohlasu a splnění docházely.
Zasloužilé díky náleží též českým časopi-
sům, které velikému úkolu našemu věnovaly
vedle pečlivé pozornosti i vynikající obětavost.
Celé české veřejnosti platí náš vroucí dík
za veškerou podporu jak mravní, tak peněžní.
Skvělou touto podporou vystihla naše veřejnost.
nejlépe veliký význam král. hlav. města Olo-
mouce, a my opětujíce své díky, přejeme si-
jen, aby český lid velikým úkolům české men-
šiny olomoucké — jmenovitě úkolům školským
— zůstal i do budoucna trvale nakloněn.
V Olomouci, dne 27. března 1907.
JUDr. Jan Žáček,
předseda.
JUDr
Žáček
Olomouc
Praha
Vídeň
Brno
Plzeň
Ola
28
article
Antonín Nevole,
místopředseda
Nevole
29
article
JUDr. Jan Ošťádal,
jednat
Frant. Pospíšil,
pokladník.
Ant. Balcárek, Jindřich Bašta, Jindřich Geisler,
JUDr, A. Geisler, Eduard Klement, JUDr. Č.
Odstrčil, Ed. Peřina, Mil. Procházka, MUDr. Fr.
Přecechtěl, Karel Rozsíval, JUDr. Fr. Smrčka,
členové výboru.
JUDr
Ošťádal
František
Pospíšil
Balcárek
Bašta
Geisler
A Geisler
Eduard Klement
Odstrčil
Ed
Peřina
Procházka
MUDr
Přecechtěl
Rozsíval
Smrčka
30
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Při chorobách ledvínových a
měchýřových, při písku močo-
vém, obtížích při močení, při
dně, eukrovce, katarhech dý-
chacích a zažívacích ústrojů užívá
výsledkem borovéhoa
se s výtečným
lithnatého
31
title
Salvator.
Salvator
33
article
Působí na močení.
Jest prost železa,
lehce stravitelný,
příjemné chuti,
naprosto čistý.
stálý ve svém slo-
žení.
Medicinální voda
a dietaetický ná-
poj prvého řádu.
35
article
Doporučuje se zvlá-
ště osobám, které
následkem sezení
trpí zlatou žilou, ja-
kož i v případech
kyselé moči a pře-
rušené výměny lá-
tek.
37
title
EHotel Krása ve Vysočanech.
EHotel Krása
Vysočany
38
article
Oizinecké pokoje. Koneč. stan. Ktizík. dlekur. d ea ,
Oizinecké pokoje. Koneč. stan. Ktizík. dlekur. d ea ,
4510-