ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 0a6e54d0-75dc-11dc-a735-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 38 celkem · entity: work 4, person 51, place 19, org 3
1 masthead
31. března 1907.
2 masthead
Císlo 89.
Císlo 89
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 13.
5 article Veřejná správa.
Veřejná správa. O úrazovém pojišťování maloživno stenských podniků. Ve schůzi sněmu království českého, ko- nané 26. února t. r., bylo si stýskáno na prasi „Úrazové pojišťovny dělnické pro království če- ské“ při vyměřování úrazových pojistných pří- spěvků maloživnostenských podniků, jež hnány jsou nějakým motorem. Úrazová pojišťovna předepisuje příspěvky z celé mzdy, která se vy- plati všem osobám v podniku takovém zaměst- naným, nečiníc žádného rezdílu, zda nebezpečí úrazovému jsou vydáni všichni dělnici, či jen některý z nich, ani zda motor pracuje celou pra- tovní dobu, či snad jen někdy, několik hodi za týden, neb jiný delší čas. Tato praxe úra- zovny opírá se o souhlasný názor správního sou- du. Proto přirozeně i mistodržitelství i minister- stvo ji zachovávají, rozhodujíce o námitkách, podaných proti předepsání pojistných úrazových příspěvků. Praxe ta setkává se ovšem s pochopi- telným odporem na straně maloživnostníků, ukládajíc jim příliš veliká břemena, nejsouei v žádném poměru ku prospěchu z motorového pohonu, ani k ochraně dělníků, kotvici v poj- štění. Maloživnostník, chtěje do své dílny zavésti motor, dobře si musí rozvážiti, zda výhody me- torového pohonu nebudou zcela vyváženy veh- kým břemenem úrazových pojistných příspěvko.
6 article
Mnohý maloživnostník s velikou nadějí zavedl motorový pohon, ale trpké zklamání přinesl mu výměr úrazové pojišťovny o placení pojistných příspěvků. Z tak mnobé dílny putoval motor zase ven. Za takových poměrů málo může prospívati zemská akce, kterou se podporuje zavádění mo- torového pohonu do dílen. Pravdivě proto praví se ve zprávě sněmovní živnostenské komise, že živnostníkům nelze použiti výhody, skytané jim zemskou akcí k povznesení malých“ živností, takže výhody ty zůstávají nevyužitkovány. Zem- ský sněm se proto usnesl, aby zemský výbor konal šetření o závadách, ztěžujících zemskou akci ku povznesení malých živností a aby snč- mu podal návrhy na zjednání nápravy. Bylo by si v zájmu povznesení malých živností vřele přáti, aby zemský výbor hledal cestu, na které by nebylo tolik překážek a aby ji také brzy našel. Účelem této stati budiž ukázati, jak již n základě dnešních zákonných předpisů dás aspoň částečně čeliti závadám, na které sí stěžo- Oč se jedná? O to, aby malý živnostník z svého motorového podníku platil úrazový pojist- ný příspěvek co možno nejmenší. Jak toho do- ciíliti?
7 article
Dříve si připomeňme, z čeho a jak se vy- měřuje pojistný příspěvek. Příspěvek vyměřuje se ze započítatelné mzdy. Započitatelnou mzdou jest die praxe Úrazové pojišťovny i správních úřadů celá mzda, která byla všem dělníkům, za- městnaným v podniku s motorovým pohonem vy- placena za celou pracovní dobu. Tato praxe jest pevná, opírá se o doslovně znění zákona a nelze se tudíž nadíti, že by se ve prospěch podnikatelů dala změniti. Ze zape- čítatelné mzdy vypočte se pak příspěvek, náso- bí-li se mzda onou sažbou, která odpovídá za- řadění úrazového podniku do nebezpečenské tří- dy a do nebezpečenského procenta. Je-li některý podnik zařaděn do nižší, nebezpečenské třidy a do nižšího nebezpečenského procenta, jest tím také nižší příslušná sazba, a tím tedy také nižšl pojistný příspěvek. A tudy vede právě cesta k ná- pravě poměrů, do kterých si tolik maloživnost- nictvo stýská a jistě právem.
8 article
Známo, že zařaďování podniků podléhajl- eích úrazové pojistné povinnosti do nebezpečen- ských tříd děje se od 5 k 5 rokům cestou naři- zovací. Na základě příslušného ministerského nařízení, které v soustavném pořádku rozděluje úrazové podniky do příslušných nebezpečen- ských tříd, zařaďuje Úrazová pojišťovna po 5 le- tech vždy znovu každý podnik v katastru jejím zapsaný do té nebezpečenské třídy, která min. nařízením pro ten který druh podniku byla stano- vena, a do toho nebezpečenského procenta sta- novené nebezpečenské třídy, které odpovídá indi- viduálním poměrům toho kterého podniku. Poslední všeobecné zařadění podniků stalo se začátkem roku 1905 na základě min. nařízení ze dne 15. června 1904 č. 58 ř. z. V tomto na- řízení bere se již zřetel na opráv ně né stesky maloživnostníků, o nichž se mluví v zprávě živnostenské sněmovní komise. Vláda stanovila ve zmíněném nařízení zvláštní nebez- pečenské třídy pro t. zv. podniky, neu ží- vajíci motorů. Za podnik toho druhu sluší ve smyslu § 2., odst. 2. zmíněného nařízení po- kládati podniky, u kterých intensita, j ak upotřebuje se motorem pohybova- ných strojů dělných, neb u kterých síla upotřebených motorů tak je st malá, že nebezpečí úrazu proti pouze ruční práci není podstatně zvýšeno. Patrno, že nejsou to podniky. v nichž by se vůbec neužívalo motorů, nebet pak by úrazovému pojištění pravidelně ani ne- podléhaly. Pojmenování jich jest tedy velmi ne- vhodné a způsobilo, že tak mnohému podnika- teli ušlo, že i jeho podnik, ve kterém užívá mo- toru, patří mezi podniky, neuživající motoru.
9 article
Výslovně budiž uvedeno, že jmenovaného usta- novení zákona lze, jsou-li tu jeho podmínky. užiti také na velké podniky. Podniky, neuživající motorů, jsou zařaděny do značně nižších nebez- pečenských třid, než podniky téhož druhu, v nichž moforů intensivněji se užívá, neb jichz síla motorů jest větší. Namátkou budiž uvedeno jen několik příkladů nebezpečenských tříd týchž podniků s motorem a bez motoru, či lépe řečeno se slabým užíváním motorů: Nožírny V. a II. zámečnictví V. a III.; brusírny kovů III. a II. dilny mechaniků IV. a I.; řezbárny, soustružny a továrny na hole IX. a II., pekárny (výroba těsta) IX. a II. Z těchto málo příkladů jest vi- děti, že tak zv. podniky, neužívající motorů. jsou zařaděny do značně nižší třídy, než tytéž podniky s intensivnějším užíváním motorů. Pro- stým důsledkem zařadění do nižší nebezpečen- ské tridy jest i placení značně nižšího pojistnéh příspěvku. Ovšem že i při provozování podniků, ne- uživajících motorů nutno platiti pojistný příspě- vek z celé mzdy v podniku vyplacené, tedy ze mzdy, vyplacené všem dělníkům vůbec a za ce- lou pracovní dobu, ale příspěvek jest mnohem menší. Předpokládá-li se, že by podnik byl za- řaděn do prostředního procenta nebezpečí své řidy, pak obnáší pojistný příspěvek ze 100
11 article
mzdy v I. třídě 47 h, v Il. třídě 70 h, ve III. t. 94 h, ve IV. třídě 125 h, v V. třídě 156 h na příklad v IX. tř. 375 h. Z toho lze vypočísti. že na př. při nožírnách obnáší rozdíl příepěvku vo prospěch podniku neužívajícího motorun 100 h mzdy 86 h, při dílnách mechaniků 78 h. a řezbáren a p. dokonce 305 h a tolikéž u p- káren se stroji na výrobu těsta. To jsou výhody tak veliké, že jistě jest ve vlastním zájmu všech maloživnostníků, jejichž podnik lze považovati za podnik motoru neužívající, aby podnik jejich byl také jako takový zařaděn. Stesky maloživnostníků, o nichž mluví zpráva živnostenské komise, svědčí o tom, že maloživnostnictvo málo užilo ve svůj prospěch výhod posledního nařízení. Jest ovšem pravda, že jak úrazová pojišťovna dělnická, zařazujíc úrazové podniky, tak i správní úřady, rozhodu- jíce o stížnostech podnikatelů proti zařadění, mají z úřadní povinnosti zařaditi podniky správ- ně, t. j. jak to odpovídá min. nařízení. Nesmí se však zapomínati, že ani úrazovna, ani správn úřady nemohou podniky tak znáti, jako sám pod- nikatel, a kdo nevolá, toho nikdo neslyší. Živ- nostník sám musí věděti, zda jest zkrácen a kd se mu křivda děje, a děje-li se mu, musí s. brá- niti protiní a odpomoci dovolávati se na přísluš- ných úřadech.
Steska
12 article
Nelze tedy než doporučiti našemu maloživ- nostnictvu, aby samo zkoumalo, zda podnik ne- dal by se zařaditi jako podnik, neužívající mo- torů, a aby na úrazovně žádalo nápravu provede- néhe zařadění. Na živnostnících samých jest ovšem, aby dokázali úrazové pojišťovně neb v námitkách“ místodržitelství a ministerstvu, že podnik jejich dlužno pokládati za podnik, ne- uživající motoru. Důkaz lze provésti každým způsobem, vyplývá-li jen z něho, že intensita, jak upotřebuje se motorem pobybovaných strojů dělných, neb že síla upotřebeného motoru tak jest malá, že nebezpečenství úrazu proti pouhé ruční práci hení podstatně zvýšeno. Důkaz ta- kový lze provésti na př. výkazy o množství spo- třebovaného proudu neb plynu, doklady o malé, vůbec možné výkonnosti motoru a pod. Zvláště také lze důkaz takový. provésti správně vedenými záznamy o vyplacené mzdě, z nichž by byl pa- trný nepoměr mezi mzdou, vyplacenou za práci vykonanou při strojích motorieky pohybovaných. a za práci ostatrií, výkonanou mimo dílnu, neb při ručních strojích. Konečně budiž učiněna ještě. zmínka o ty- pickém příkladu, o kterém se zmínil poslanec Fr. Kratochv íl. Truhlářské neb podobné druž- stvo má pro všechny své člen zvláštní díInu, kam docházejí jednotlin dělníci členú družstva, aby na nějakém, moto- rem hnaném stroji vykonali nějakou práci. Byt i každý člen družstva posílal vždy jen jednoho a téhož dělníka a to na sebe kratší dobu, přece musí platiti živnostník příspěvky ze mzdy vypla- cené všem dělníkům a za celou pracovní dobu. Že tento postup úrazové pojišťovny jest členům družstva nepochopitelný, rád každý uvěří.
Francie
13 article
Smutno dost, že nelze proti němu dle stálé praxe správních úřadů ničeho namitati. Zde právě bylo by na mistě, abý podniky všech členů družstva byly zařaděny jako podniky, neužívající motorů. Ale mnohem radikálnějším byl by jiný prostře- dek. Na místě aby každý člen družstva posílal do společné dílny na chvíli vlástního dělníka, lépe by bylo, kdyby několik dělní ko trvale bylo v dilně takové zaměst- náno, kteří by mohli pracovati pro všechny členy družstva. Nezbytně však by bylo třeba, aby dělnici v takové družstevni dílně zaměst- naní byli v poměru pracovním nikoli ke všem členům družstva, nýbrž pokud možno jen k ně- kolika málo neb nejraději jen k jednomu jedi- nému podnikateli. V praxi dalo by se to jistě prověsti. Kdyby vůči úrazové pojišťovně dělnické stál za tukovými dělníky pouze jeden podnikatel, mobly by se předepisovati příspěvky pouze to- muto podnikateh z celé mzdy všech dělníků v družstevní dílně pracujících a po případě snad též ze mzdý ostatních jeho dělníků, zaměstna- ných ve vlastní jeho dílně. Snad stojí tento pod- nět za úvahu. Kolik by se ušetřilo na pojistných příspěvcích, nehledě ani k ostatním výhodám, záležejícím v tom, že jednotliví členové druž- stva byli by prosti různých jiných povinností, jež jim zákon úrazový ukládá. Neuškodilo by se tím nikomu, ani úrazové pojišťovně, ani dělní- kům v družstevní dílně pracujícím. Ti, jsouce vydáni nebezpečí úrazovému, byli by řádně po- jištěni proti následkům úrazu
14 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Řízení obsazovací. (Glossaku průvodnímu předpisu) Nyní, kdy konečně průvodní předpisy zem- ské školní rady k definitivnímu řádu školnímu budou úřadně publikovány a kdy zbaveny jsou oněch přívěsků, pro něž staly se tak nepopulár- ními, je na čase obeznámiti veřejnost s někte rými zvlášť podstatniými ustanoveními řečenýeh předpisů. Zahajujeme své glossy důležitým odstavcem o učitelských osobách. Je přirozeno, že učitelstvo zdůrazňovalo svě požadavky zvlášte v oboru právním, poněvadž in hoc puneto do- vedla praxe školské byrokracie učiteli ublížii nejvíce. Sem spadají důležité stati práv níh zápasu učitelstva: volná konkurence. ustanovení zatímní a definitivní, překládání na jiná místa, včasné vypisování konkursů, včasné obsazování vypsaných míst, zkrácení úřadní byrokratické procedury na nejmenší nutnou míru, vykonávání praesentačního práva našimi autonomními úřady školními dle sprave dl- nosti, otázka uzavřenosti okresů vůči dobře kvalifikovaným žadatelům z okresů jiných atd. — toť jsou některé z nejdůležitějších kapitol ob- sáhlé knihy stížnosti učitelstv a vůči školním úřadům, školské autonomii a úřadní Průvodní předpisy, interpretující příslušné náměty řádu školního, vzhledem ke konkretním právním poměrům, jaké se zde vyvinuly, musily přirozeně vzíti za podklad řečenou „knihu stíž- nosti“, kterou učitelstvo nejen v časopisech, ale i ve svých organisačních, ba i oficiálních shro- mážděních naplnilo zdůvodněnými a oprávně- nými stesky. Možno nám konstatovati, že prů- vodní nařízení nevyhnula se podstatným steskům praxi.
15 article
a že zaujala tu stanovisko na ochranu učitelstv v mnohých odstavcích. Mnoho bylo žalováno do průtahu př obsazování definitivních uprázdně- ných míst. Průvodní předpis ustanovuje, aby zpravidla bylo každé uprázdněně definitivní mi- sto opět i hn ed definitivně obsazeno a ustana- vení zatímnéby předsevzato bylo jenom v při- padech nezbytnosti. Jde-li o to, aby učitelsk místo bylo definitivně obsazeno, ukládá průvodní předpis, aby ve smyslu § 11. zákona zemskéh z 19. prosince 1875 také vskutku praesentace ve sborovém zasedáni byla vykonána spisy jednací zemské čkolní radě předloženy.
16 article
Předseda okresní školní rady od- povídá za to, aby zasedání konáno bylo včas a aby spisy o ustanovené lhůtě došly zemské školní rady. O obsazování míst zatímních a překládáni učitelů prozatímně na jiná místa praví průvodní přodpis, že „podle § 26. odst. 8. a 9. zákona ze dne 24. února 1873 obsazuje okresní školní rada zatímně místa služebná a překládá učitel prozatmně na jiná místa, když toho žádá po- třeba služby“. Zcela sice ve smyslu zákona, ale přece zapomenuto na zdánlivou maličkost, kto- rou by po našem názoru nemělo interpretujíeí nařízení vynechati. O pouhá dvě, tři slovíčka se jedná, o vsunutí dodatku: okresní školní rada obsahuje zatímně a překládá prozatímně ve sbo- rovém zasedání. Kdyby nebylo těchto slov užito výslovně při jednání o obsazení definitivním, mohí by ze každý domnivati, že sborové zase- dání je tu podmínka samozřejmá. Ale právě tím, že jednou se výslovně s borové z ase dáni činí podmínkou správného jednání při obsazo- vání, kdežto po druhé překládání ze služebních příčin a prozatímné obsazování se odkazuje pouze do kompetence okresních školních rad bez vý- slovného dodatku o nezbytnosti sborového zasedání, ponechává se i po vydání průvodních nařízení předsedům okres- ních školních rad na vůli, chtějí-li i pro usta- novení zatimné a přeložení ze služebních příčín dříve souhlasu plenární schůze si zajistiti.
okresní školní rada
17 article
Pravda ovšem, že ve službě školní nastává někdy naprostá nutnost k obsazení zatímnému, nebo přeložení přikročiti i hned a není vždy lze vyčkávati rozhodnuti plenárního zasedání okresní školní rady. Nieméně je nutno neustupo- vati od požadavku, aby každé přeložení i za- tímné ustanovení stalo se zpravidla jen po usnesení sborovém, a toliko v nejnalé- havějších, nezbytně pilných a neodkladných připadech, kdy není lze zavčas sborové zasedání uskutečniti, toliko tedy výjimečně dopustiti, aby obsazování řečené stalo se ex praesidio, ale aby najisto učiněno bylo předmětem jednání při nej- bližším zasedání sborovém. K takovéto praxi do- spěly již dříve některé okresní školní rady záleží jen na probudilosti autenomních zástupeů v okresních školních radách, aby spravedlivá a samozřejmá praxe ta zavládla všude. Správná je snaha obsaditi místo uprázdněn co nejdříve bez zbytečných průtahů. Vedlo by daleko, kdyby tu ličena býti měla škoda mo- rální i hmotná, kterou učitelstvo utrpělo libo- vůli školdozorců a předsedů okresních školních rad při řízení obsazovacím. Této libovůli, která vždy nalezla důvodu, ale obyčejně směřovala tendeněně ve prospěch favorisovaných jednotliv- ců, učiní snad konec dobré ustanovení průvod- ních předpisů, dle nichž má konkurs vždy vy- psán býti i tehdy, dá-li se předvidati, že místo nějaké se definitívně uprázdní (na př. přeleže- ním na trvalý odpočinek, přeložením na jiné mí- sto a pod.) Pro vypsání konkursu, nedá-li se uprázdnění předvídati, je stanovena krátká maxi- mální lhůta 14 dnů, počínajíc dnem, kdy okresní školní rada nabyla vědomosti, že, místo se uprázdnilo. Bude ovšem nyní na míétních škol- ních radách, na organisovaném učitelstvu a n správách škol, aby okresní školní rada nabyl v čas, co nejdříve vědomostí o uprázdněném místě.
18 article
Nejdůležitější právo, jaké přikázáno je zá- konem okresním školním radám, totiž práv praesentačni, vykonáváno bývá, bohužel, tak, že učitelstvo má četně příčiny k steskům velice oprávněným. Křiklavé nesprávnosti zjevné zneužití tohoto důležitého práva vedlo or- ganisované učitelstvo k návrhu určitých zásad. jimiž mají se členové okresních školních ra při praesentování říditi. Některé okresní školní rady v zájmu uspokojení učitelstva a v zájmu vlastního upokojení při vykonávání tak zodpo- rvědného práva přijaly direktivu organisací uči telskou poskytnutou za spravedlivé své vodítko při praesentaci. Průvodní předpisy nezasáhly dále a podrobněji do specifikování praesenčního práva, vytknutého § 11. zemského zákona z 19. prosince 1875, dle něhož zvoliti je uchazeče, jenž se okresní školní radě zdá býti nejzpůsc- bilejším. Uplyne ještě mnoho vody, než učitel- stvo svým zorganisovaným jednáním a vypěsto- vanou sebekázní upraví situaci přihodnou k ur- čité úřadní interpretaci § 11. podle sjednocen- ných a podrobně vymezených kriterií, lepší zpu- sobilosti, ale i to, co průvodní předpis podává, je jistě výtěžkem a krokem ku předu. Ustano- vuje se totiž, že nelze schvalovati, jestliže okresní školní rada ze zásady přihlíží jenom k žadatelům z vlastního okresu, ač- koli přihlásili se zdatnější žadatelé z okresů jiných. Pravda, slabý jen a ne- smělý to náběh k jedině správnému požadavku všeobecné volné konkurence a k úplnému zbo ření přežitých čínských zdí, oddělujících jedno- tlivé okresy, ale i toto částečné uznáni neudrži- telnosti tradicionálních okresních ohrad je ji stupínkem ku předu.
19 article
Ovšem co dále následuje, s tím bude těžk se smířiti. Průvodní předpis uvádí totiž, že za- vrhnouti pak jest, praesentuj e-l okresní školní rada žadatele, kte- rého okresní školní inspektor jenž je v první řadě povolán posou- diti spravedlivě a nestranně vý- kony učitelstva, poznamenal ja ko méně způsobilé neb nezpůsobile promisto, o něž jde! Na první pohled pa- trna tu ve stylisaci nápadná neshoda. Praesento- vati třeba méně způsobilého, jen když je z okre- su, se neschvaluje, ale praesentovati ně- koho, koho inspektor nenavrhuje, se z avrhu- je. Příkré a nebezpečné slovo! Zavrhu je-li co nařízení zemské školní rady, nemůže přece dojíti schváleni téhož úřadu, a tak ocitá- váme se před velmi nebezpečným sic vole školních inspektorů a před znehodnocením prá ostatních, zvláště autonomních a učitelskýeh
20 title
Dr. Radský.
doktor Radský
21 article
členů okrosních školních rad. Organisace učitel- ská zavčas upozornila na nebezpečné toto místo. uvádějíe, že učitelstvo tak vydává se na milost a nemilost jednotlivců, okresních školních in- spektorů, kteří jako lidé vůbec také mohou býti omylnými a jimž ani zákon nepřisuzuje výhradné právo rozhodovati o způsobilosti učitelově. Ne- jsou vzácnými případy, kdy jeden a týž žadatel označen byl inspektorem jednou za nezpůsobi- lého a v zápětí za způsobilého a to pro místo stejné kategoric. Zemský zákon dává okresní školní radě právo zvoliti uchazeče, který se ji zdá býti nejzpůsobilejším a nepraví, že m okresní školní rada říditi se výhradně do- brozdáním inspektorovým. Patrno tedy, že před- pis za5el silně za rámec daný zákonem. Víme sice, že byla to hlediska politická otevřeně řečeno z národního zá pasu o školu vzešlá, která tu vedla ruku při stanovelí pří- krého ustanovení, ale obáváme se, že od případu ku případu bude zneužito tohoto ustanovení i v případech, na něž ustanovení nemířilo. Bude potřebí státi pořád na stráži!
22 article
Schválené učebnics. Pro střední školy právě byly schváleny nové učebnice: »Zoologie pro vyšší třídy střodních škol« od Ant. Noska. Se 392 obrazci, částečně kolorovanými, s barevnou tabulkou a mapkou, výnosem min isterstva ze dne 21. března 1907. č. 10.054, a »Dějepis všeobecný pro nižší třídy středních ško!« od Rud. Dvo řáka a Fr. Šujana. II. stupeň, střední věk. Drabé přepracované vydání. S 28 obrazy v textu, výnosem ministerstva ze dne 21. března 1907, č. 10 651. Výtisk »Zoologie« váz. stojí K 4.10, výtisk »Dějepisu« váz. K 1.60. Pokud se »Zoologie« týká, dlužno upozor- niti, že učebnice založena jest- na nové,“ biologické methodě, a takto skutečnou novinkou v tomto oboru českých učebnic. Obě knihy vyšly nákladem Česke graf. ake. spol. »Unie« v Praze.
Antonín Nosek Šujan Francie Praha
23 article Z veselé doby.
Z veselé doby. Pan Fréderic Loliée; o jehož znameni- tém dílu »Ženy druhého císářství« jsme uveřej- nili dva články, vydal novou knihu, která též líčí rozmařilý, světácký, veselý život Paříže za dob druhého císařství, za vlády Napoleona II »La féte imperiale« zní název spisu ducha- plného autora, jenž tak zábavné umí portreto- vat zajímavé a excentrické osobnosti a vypravo- vati episody a anekdoty z doby, kdy Paříž byl na povrchu svém tak skvělá a zářivá, frivolní a elegantní. Pozadí této »císařské slavnosti« bylo váž nější. Paříž nehýřila jen v mumraji dvorníeh radovánek, neprozpěvovala kuplety operet Offen- bachových, neobdivovala pouze eleganci vévody de Mernyho a diamanty kurtisany Palvy. Vedl ztřeštěnosti světácké lomcovala Paříží též ho- rečka pracovitosti. Francouzská věda, literatura a umění spěly od vítězství k vítězství. A inteli- gentní pracovníci, ohniví snílkové a agitátoři, připravovali půdu pro převrat, pro republiku: Pan Loliée zabývá se pouze skvělým obrazem veselého víru společenského. Má dosti barev, aby vystihl celou nádheru scenerie. Na- shromáždil dosti dokumentů, prošťoural všetečně nejintimhější korrespondence, vyzvídal na pa mětnících doby všechny možné historky a klepy. aby mohl podati obraz co nejživější a nejcha- rakterističrějsí.
Fréderic Loliée Napoleon II Merny Paříž Offen Le fétus
24 article
Je pikantním historikem a jaksi retrospek- tivním reporterem. Tak zejména líčí život vel- kých světáků, sportsmanů, hráčů a záletníků, kteří dodnes jsou pověstní v Paríží jako byli: Gramont-Caderousse, Khabil Bey, hrabě L Tour du Pin, Charles de Mornay. Dále zabývá se rušným a veselým životem klubů, závodišť, divadelních zákulisí. Vypravuje romány velkých dam. Píše o lesku i ubohosti života kurtisan, jež vládly Paříží. Skvělé sa- lony paláců, herny klubů, oblékárny zpěvaček a bereček, zákulisí divadel i alkovny a budolry pověstných krasavic jsou jevištěm těch pestrých dramat a komedil, jež nám předvádí hravě lehce. Bylo veselo v Paříži, kdy Gramont-Cade- rousse rozhazoval zlato plnýma rukama. Zabý- val se jen hrou, koni a galantními dobrodruž- stvími, jež podemilaly základ jeho ohromného jmění. Dovedl prohrát za noc několik set tisíc franků. Pařížští elegáni z doby císařské ne- znali cenu peněz. Někteří, když vyčerpali na dno své zdroje blahobytu, skončili bídně neb počestně. Zabili se, oženili se se starou boha- tou ženskou nebo se dali do práce. Jeden z nich, Arthur de Lauriston, když shledal, že nemhá ani groše, vyjel si z rána ve- svém elegantním kabrioletu, jake k obvyklé pro jíždce do lesíka buloňského. Ale zamířil na nádraží lyonské, koupil si lístek do Marseillu, odkud se přeplavil do Alžíru a dal se odvésti jako prostý voják do cizinecké legie. Za něko- lik let vrátil se do Paříže jako důstojník a stal se ordonančním důstojníkem císafovým. Gramont-Caderousse byl podařená kopa.
Bey Mornay Lauriston Paříž Marseille Alžír GramontCaderouss L Tour jít Pino GramontCad
25 article
Rád vtipkoval na účet svých přátel. Dal-li ně- komu přezdívku, mohl být jist, že se ji. ne- zbaví. Tak jednou, při nějakém bujném sou- peru nazval prince Oranžského »prine- Citron«. Od té doby nenazval nikdo mladého prince ji- nak a i lidé na ulici okazovali si ho jako prince Citrona. Gramont-Caderousse měl velké štěsti u žen. Miloval vévodkyně i chansonetky, dvorní dámy i cocolty. Přiliš veselý život ho brzy připravi o zdraví. Umřel poměrně mlád a aby dopáli svou rodinu, s kterou žil ve stálém sváru, od- kázal své jmění lékaři, který ho ošetřoval. V aristokratických salonech se kuly zami- lované pletky, flirtovalo se o překot za doby dvorného Napoleona III., který nebyl vzorem řádného v věrného manžela a jehož premier- ministr vévoda de Morny byl velký větroplach. Někdy nedbal ani nejprostších ohledů opatrností. V paláci vévodově byl velký ples, v němž vzbu- dila sensaci krása a svůdnost polské šlechtičny. která dávala na jevo svou sympatii vévodovi Vévoda se s Polkou velmi živě bavil. Nábl opustila krásná dáma sál. Vévoda se za ni vy- tratil. Když se vrátila Polka po delší chvíli, usměvavá a šťastná, ozval se utajený smích šepot. Mladá cizinka si nevšimla, že v krajkách jejího živůtku uvízl kříž Čestné legie, který no- sil kolem krku vévoda. Velké dámy pařížské netoužily po zlat růži ctnosti. Byly shovívavé a roztomile filoso- fovaly o životě a lásce. Nebyly žárlivé na své muže, pouze na své milence. Zedna z nich řekla
Oranžský Citron jít morna Nábl Zedno
26 article
»Závidím ženám, jež mají mnoho zásud, aspoň je mohou měniti.« Nikdy se tolik nepromarnilo jmění a statků pro krásne oči dam více méně přístupných, jako v době, kdy v Paříži žily pověstné, oslnu- jící svůdnice: hraběnka de Castiglione, paní Korsaková, markýzka Palva a italská vesel kráska, prostě zvaná Barucci. Dámy ty byly zahrnovány zlatem a drahokamy, měly skvělé pa- láce, žily v přepychu knižecím. Byly to všemo- houcí královy lásky. Když jistý bohatý bankét odcházel z paláce jedné z těchto dam, řekl jí: »Když se vrátim od vás domů, připadá mi můj dům jako brloh.« Některé z těchto dam získaly si přístup do nejvyšších kruhů. Přijímaly ve svých salonech návštěvy i urozených šlechtičen, jejichž man- žely mnohdy vítaly ve svých budoárech. Salon Parvin překonával vše svou nádhe- rou. Shromažďoval se tu výkvět aristokracie i světa diplomatického, politického a literárního. Slavný historik Taine, básník Gautier, učený Pasteur, bývali hosty pátečních obědů a slavné Kurtisovy, jejíž kuchyň slynula mezi labužníky. Jiná z »těchto dam«, rozkošná Klara Blu- mová, dovedla být velmi důvěrná se svými vznešenými příznivci. Navštívila ji přítelkyně. Nežli usedla, uvítala ji Klara otázkou: »Nepotkala's Ludvíka na schodech ?« »Jakého Ludvíka ?« »Císaře. Právě odešel.« Paříž se bavila, tančila kankan, dvořila se boulevardním i cizokrajným kráskám a Napo- leon III. dával. takt.
Castiglione Korsaková Parvin Gautier Pasteur Kurtisův Klar Ludvík Císař Paříž Palva Napa Tain
27 article Českému lidu
Českému lidu Nejvyšším rozhodnutím ze dne 1. února 1907 byla Matiční reálka v Olomouci převzata do správy státní s platností od 1. ledna 1907. Dnem tím sňato s »Matice školské v Olomouci« obrovské břímě finanční, které na sebe před pěti lety byla dobrovolně vzala. Okamžik ten tiskne nám pero do ruky, abychom vzdali jmé- nem této Matice opravdové díky celé české ve- řejnosti za netušenou podporu, jaké se jí v plné míře dostalo. Se zvláštní vděčností vzpomíná v první řadě Matice školská v Olomouci velké prácei finanční podpory Ústřední Matice školské v Praze, vlivné činnosti poslanců českých jak ve Vídni, tak v Brně a příkladné vlastenecké obětavosti českých obcí okresu i kraje olomouckého; se stejnou vděčností jsme povinni vzpomenouti obě- tavosti okrosních výborů a obcí, spolků i jedno- tliveů, průmyslových závodů a peněžních ústavů, mezi nimi zvláště Ústrední záložny rolnické v Olomouci a Občanské záložny v Olomouci. Konáme také jen povinnost, když zvláštn díky vzdáváme král. městu Plzni a jeho vlaste- neckému obyvatelstvu, u něhož naše tužbya prosby tak vzácného ohlasu a splnění docházely. Zasloužilé díky náleží též českým časopi- sům, které velikému úkolu našemu věnovaly vedle pečlivé pozornosti i vynikající obětavost. Celé české veřejnosti platí náš vroucí dík za veškerou podporu jak mravní, tak peněžní. Skvělou touto podporou vystihla naše veřejnost. nejlépe veliký význam král. hlav. města Olo- mouce, a my opětujíce své díky, přejeme si- jen, aby český lid velikým úkolům české men- šiny olomoucké — jmenovitě úkolům školským — zůstal i do budoucna trvale nakloněn. V Olomouci, dne 27. března 1907. JUDr. Jan Žáček, předseda.
JUDr Žáček Olomouc Praha Vídeň Brno Plzeň Ola
28 article
Antonín Nevole, místopředseda
Nevole
29 article
JUDr. Jan Ošťádal, jednat Frant. Pospíšil, pokladník. Ant. Balcárek, Jindřich Bašta, Jindřich Geisler, JUDr, A. Geisler, Eduard Klement, JUDr. Č. Odstrčil, Ed. Peřina, Mil. Procházka, MUDr. Fr. Přecechtěl, Karel Rozsíval, JUDr. Fr. Smrčka, členové výboru.
JUDr Ošťádal František Pospíšil Balcárek Bašta Geisler A Geisler Eduard Klement Odstrčil Ed Peřina Procházka MUDr Přecechtěl Rozsíval Smrčka
30 article Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva. Při chorobách ledvínových a měchýřových, při písku močo- vém, obtížích při močení, při dně, eukrovce, katarhech dý- chacích a zažívacích ústrojů užívá výsledkem borovéhoa se s výtečným lithnatého
31 title
Salvator.
Salvator
33 article
Působí na močení. Jest prost železa, lehce stravitelný, příjemné chuti, naprosto čistý. stálý ve svém slo- žení. Medicinální voda a dietaetický ná- poj prvého řádu.
34 title
MTOR Po
35 article
Doporučuje se zvlá- ště osobám, které následkem sezení trpí zlatou žilou, ja- kož i v případech kyselé moči a pře- rušené výměny lá- tek.
37 title
EHotel Krása ve Vysočanech.
EHotel Krása Vysočany
38 article Oizinecké pokoje. Koneč. stan. Ktizík. dlekur. d ea ,
Oizinecké pokoje. Koneč. stan. Ktizík. dlekur. d ea , 4510-