1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v neděli 31. března 1907.
Praha
4
article
Fa ranní a odpol. listr
přody lácí sos
Praze v aáninlst
n ainntl iai
s drojí donánke
nk
alnse
aKn
rojí inii
ker
Praha
7
article
ISTY.
ISTY.
V arobném prodej
poiežn . . . a l
Ve alialkáeh na venkorěo
nní čislo.g. . . . . . . 2
sepsledn
1nseraty
plati se holově zapřel
Pledelacsn srty pnádpiol-
ukírk erpediee kitanes kei sjs e
Bslojly so nevraeeí
8
article
lnešní číslo pro Prahu le o 30 stranácb.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v úterý dne
2. dubna v obvyklou ho-
dinu polední.
Praha
9
article
Po chmurách nočních přijde
svítání!
Po chmurách nočních přijde
svítání!
Předtucha blížících se velikých proměn
po nivách veřejného života všech národů
léto říše — vlání nové pohnuté doby, v níž
logika událostí doháněti bude mocí neodola-
teinou k rozřešení otázek dalekosáhlých, do-
posud odkládaných: to jest znamení letoš
ních našich politických Velkonoc. V přírodě
přbývá jasna a světla slunečného, ale v
rmitřní politice Rakouska ještě panuje teskná
noční hluboká tma obecné nejistoty. Je
lo tma, předcházející úsvit, ktera
netrpělivým zrakům bdících připadá zvláště
hubokou a trapně dlouhou, jest to ona
lemná chvíle žalostných zmat-
kův, nedorozumění a svárůvv
domácnosti nespokojených,o-
hrožených, po lepším životě
prahnoucích národův, kterou je
osud navštěvuje jako poslední zkouškou svou
před rozbřesknutím velikého dne jejich vy
koupení a vzkříšení k novému, lepšímu,
štastnějšímu žití.
A jsme to pohříchu mezi všemi národy
opět my Čechové, které osud navštívil na
prahu nově velké doby ze všech křížkem
nejtěžším: Či jest druhého národa v této
řiši, jenž by šel do nedalekých volebních
bojův ve větším nepořádku, ve větší roztří.
štěnosti svých řad, ve větším zmatku, nežli
doposud kráčí jim vstříc veliká spousta lidu
našeho? Netajme si smutné pravdy. Jest po-
šetlostí největší strkati po příkladě onoho
ptáka pouště hlavu před nebezpečím blízkým
do písku. Dnes na šest neděl před všeobec-
nými volbami do nového parlamentu cislaj.
tánského panuje v branném našem táboře
českém ještě taková obecná rozháranost, ta
ková nezřízenost a změť chaotická, tolik
zmatků, planého hašteření a různic a třenie
osobních i strannických, že nikdo neví a řici
nemůže, co z toho pojde a jak tentokráte
volby českého národa dopadnou.
Čecho
Rakousko
10
article
A přece jsou to zrovna volby z
všech posavadních, co jich od čtyři-
ceti let národ náš probojoval — ani slavných
deklarantských voleb našich z počátku let
sedmdesátých minulého století nevyjímaje —
nejdůležitější a pro budoucnos
naši nejrozhodnější. Neboť na tom,
jaké poslance tentokráte náro
český do parlamentu vídeňského vyšle, zá-
viseti bude více než možno vysloviti, ba snad
tošiti. Jaké to dnes politické napjetí mez
oběma polovinami říše, jaká to hluboká ústavní
a státoprávní krise mocnářstva, jež nutí kruhy
rozhodující ku neodkladným největším roz-
hodnutím buď pro nás Šlovany neb proti
nám! Dobře to vystihují a pochopují Němci,
neb aspoň jejich myslící hlavy a proto den
co den volají na sebe: »Sražme ise všiekni
v jeden národní šik, vyšleme do Vídně jen
takové poslance, kteří chápou, že cela budou-
cnost nás Němcův v této říši na tom závisí
Němec
Němcův
Vídeň
11
article
budeme-li na říšské radě tvořiti všickni jednu
velikou nerozbornou armádu německou proti
rozptýleným Slovanům. Pak nezbude roz-
hodujícím kruhům než opět jen v našem
smyslu a po naší vůli jednat, pak
ale jen uhájíme si zde své německé prven-
ství, svou nadvládu i na dále! Neboť v poli-
tice nerozhoduje nic jiného než zřízená moc
a cíle vědomá síla!«
A mají pravdu ! Dovedou li byť jen silou
200 poslanců svých Němci semknouti se v bu-
doucím parlamentu v jeden svorný, německo-
národní tém a vyšleme-li naproti tomu my
Slovaně do říšské rady většinou nikoliv nej
lepší své vlastence, nikoliv nejosvěd-
čenější předbojníky za velkou věc svého na-
roda, nýbrž toliko borce třídních, stavov-
ských zájmů, lidí bez velikého rozhledu po-
litického, bez nadšení pro nejvyšší ideály
národa a pro svobodu vlasti své: pak nie
nám nepomůže naše »slovanská většina«,
neboť nedojde k ní, nebude ji v skutku
alebrž mezi sebou nesjednocení a nesvorní
Slované budou v rozptýlených houfcíeh pod-
léhati přesile svorných Němců jako již za
dávnověkosti své, jsouce pro posměch ne-
přátelům a k hoři přátelům svým.
Němec
Slovan
12
article
A k žalostné této dimembraci slovan
ských šikův by najisto došlo, kdybychom my
Čechové, k nimž ostatní Slované rakouští
dosud vzhlížejí jako ke štítonošům svým,
uznávajíce nás za nejuvědomělejší a nejsil.
nější národ ze všech Slovanů západních, vy-
slali do Vídně místo kvádrů — písek, místo
silného, solidárně vystupujícího českého po-
selstva 100 věrných a nadšených předboj-
níkův federace samostatných vlastí a rovno-
právnosti svobodných národů — pět —
deset houfců různojdoucích, na sebe zárlí-
cích a nevražících frakcí, z nichž by některé
šly jen za svými stavovskými
hmotnými prospěchy a zaj m
považujíce je za důležitější a před-
nější, než všechny stěžejní idee politického
programu národa, než všechny otázky rázu
státoprávního a ústavního, na jichz šťastném
neb nešťastném rozřešení závisí celá naše
budoucnost!
Čecho
Slovan
Vídeň
13
article
Kdyby za šest neděl národ náš vyslai
ze sebe do Vídně většinou tako v
zástupce, jimž veliká svatá naše česká
věc byla by vedlejší a podřadnou oproti hmot-
ným zájmům a potřebam jejich stavu, jejich
tříd společenských, pak by věru nepřátele
naši mohli zajásati jakoby byli vyhráli novy
Sedan, jen že tentokráte ne nad národem
francouzským, nýbrž nad národem českým
a nad veškerým Slovanstvem rakouským! —
Nuže, a může dnes kdo říci, že neda-
leké volby v národě českém nedopadnou tak
osudně? Jest takové nebezpečí zažehnáno
vyloučeno nadobro? Nechť sobě všichn
upřímní vlastenecky cítící a myslící našinei.
rozhlédnuvše se po svém okolí, po měste
i venkově našem, dají dnes upřímnou o-
pověď! A shledají-li po střízlivém oble-
dání poměrův i lidí, že nebezpečí takov
hrozí národu našemu, v době, kdy
právě nepřítel zvýšeným úsilím a rozmachem
zbrojí a strojí se ku všeobecnému útoku na
odvěkou jednotu naší vlasti, kdy nám chc
roztrhati naše Cechy, aby založením německé
země v nich zamezil pro vždy znovuzřízení
českého státu a zřídil by si baštu pro udr-
žení dalšího panství německého v Cislajtani
nad námi: shledajíli, ze vůči tomuto něme
ckému nebezpečenství hrozí nám druhé
ještě horší ve vlastní naší ob
lasti ze zmatku a chabosti vlastního lidu
našeho, svedeného agitátory a demagogy ne-
svědomitých frakcí a mandatolovcův: pak
vědí, co jest jejich povinností, pak
vědí, co jest jim pro svatou věc a čest ná-
roda českého činiti! Nikdo nezůstávej vůči
nebezpečí tak patrnému lhostejným a ne-
tečným.
Vídeň
Sedan
14
article
Každý dle možnosti poučuj méně uvě
domělé o pravdě, vysvětluj oč jde, varuj
před záludnými svůdci: dobré, upřímne
slovo české ještě nikdy neminulo se účin-
kem na rozum a srdce českého lidu a ne-
mine se bohda ani tentokráte.
Vykazují sice dějiny národa našeho
mnoho temných listů úpadku vlasteneckého
ducha, mnoho kormutlivých stránek, líčí-
cích jak vášnivě a krutě Čech proti Čechu
znával brojit, jakou zášti se pronásledo-
valy a hubívaly strany našich otců
ale vykazují na vzájem opět tolik listů
a stran zlatých, kde líčí se, k jaké výší
ideální dovedl se povznésti obecný lid český.
když nepřítel cizák vyvstal proti jeho právu
a pravdě a strojil záhubu vlasti a jménu
českému. Tu rázem bývalo po všech roz-
brojích, svárech a záštích domácích a lid
český jako zrančný lev povstal a obořil s
na nepřátele a zhoubce své s nasazením ži-
votův a statkův bil se za myšlenku, za
pravdu věci své, za slávu jména českéhoa
rodu slovanského.
Takým jeví se býti charakter národa
českého v tisíciletých dějinách jeho.
A co věky utvrdily, nemění se přes noc
Chováme nezvratné přesvědčení, že starý
duch národa našeho posud bytuje v lidu na-
šem a proto nematou nekruší nás a dočasné ty
trudné zjevy přítomnosti, nýbrž věříme, že to
pouhá chvile zatemnění před sví-
táním a že přese všechny zmatky dočasné
brzy rozbřeskne jasné jitro zdra-
vého citu a rozumu vlastene-
ckého po nivách našich a blaze je
zveselí šťastnými vlasteneckými volbami lidu
českéhol
Čech
Čechy
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 30. března. (Otázka úřadni-
cká.) Předseda německé národní rady v Če-
chách, V. Titta, zaslal inistrům Kleinovi
Pradovi úkaz s pokyny,imiž se mají říditi při
obsazování úradnických míst v Čechách. Pro
německé jazykové území žádají se němečtí úřad
níci; Čechové jsou vůbee neschopni, ab
mohli býti úřadníky v německém územi. Má-
býti ustonoven německý úřadnik (rozuměj mim
německé jazykové územi!), nemá rozhodovat
počet obyvatelstva, nýbrž potřeba rěme-
ekčho úřadníká. Na německých úřadní-
cích se vyžaduje, aby byli členy pražského spoi-
ku státních úřadníků německé národnosti. Tedy
v německém území smí býti státním úřadníken
jen nacionální Němec, mohoucí se vykázati vy
svědčením německo-nacionálního úřadnického
spolku pražského; v území smíšeném pak opě
Němec všude tam, kde si toho Němci přeji
neboť jen tak možno rozuměti slovům „polřeh
německého úřadníka
O požadavku německé národní rady netřeh
se šiřiti; otázka ta byla mnohokrát již vysvětlen
se stanoviska zákona i práva; německá národn
V Titt
Klein
Čecho
Němec
Praha
Čechy
německý národní rada
16
article
rada vi mimo to právě tak dobřo, jako mínisti
dr. Klein a Prade, že její požadavek se nedá
uskutečniti, poněvadž v Čechách není tolik ně-
meckých úřadníků, kolik jich potřebuje zněmče-
né území, nad tož aby se jim vyhražovala mista
i v územi neněmeckém. Ale německé národní
radě nejde o úřadnická místa vůbec, nýbrž jer
o místa nejlépe placená, a ta si vyhražuje pro
své stoupence jako dědictví po době, v níž vše-
mocná německá byrokracie ovládala celé Rakcu-
sko od Kotoru až po Černovce. Tak chápe pv-
nější lamento českých Němců i všepolské
„Slowo pol.“, jež jindy své přátelství rakouským
Němoům přímo vnucuje. Slova „žádný národ
nestrpí, aby mu vládli cizí úřadníci“, zní velmi
pěkně a trefně — praví „Slowo pol.“ — ale
v ústech Němců zvučí prapodivně. Do nedávna
nikdo se v Rakousku proti té zásadě neprohře-
šoval, mimo Němce, kteří prohlašovali za ne-
přítele státu a kultury každého, kdo tvrdil, že
se příči zdravému rozumu, potřebám a právu ná-
rodů, tvořicích stát, dávajíli jim za soudce
úřadníky lidé, neznalí jejich jazyka. Marny byly
stesky a zaloby na takové úřadníky, marno v -
lání, aby se takový system změnil; nahoře těeh
hlasů neslyšeli. Naopak fvrdilo se, že zájem
státu vymáhá, aby se úřadnietvo rekrutovalo
z jednoho národu, neboť jen takové úřadnictvo
může prý býti tmelem, udržujícím tento stát.
Klein
Němec
Čechy
Kotor
Černovec
Rakousko
Marna
17
article
Tehda úřadníkem byl jen Němec, a vstoupil-li
do řad úřadnických příslušník jiného národa,
přijat byl s podmínkou, že se sám poněmčí.
I když po r. 1866 centralism částečně oslaben
a Němci již nemohli uhájiti svého monopolu
v byrokracii, zůstala jim přec ještě na dlouhou
dobu vyhražena všechna přední a dobře placená
úřadnická místa. Teprve když i ostatmí národové
se počali úspěšně domáhati svého práva na vyšší
úřadnická místa, nastal nářek mezi Němci. Ale
i nyní, dostané-li se Neněmec za úřadníka do
kraje německého, neodváží se úřadovati jinak.
než německy, kdežto úřadníci Němci za svého
výlučného panství užívali i v neněmeckých kra-
jích jen svého jazyka a se stanoviska své osobní
výhody odmítali co nejrozhodněji požadavek.
aby úřady, soudy a školy dbaly jazyka domá-
cího obyvatelstva.
Tak zcela oprávně polský list posuzuje pla
né nářky německé národní rady v Čechách n
záplavu úřadnictvem neněmeckým
Němec
Čechy
18
title
Politické zprávy zahraničné.
19
article
V Praze, 30. března.
Praha
20
article
Protirevoluční organisace v Odesse.
Hrabě Konovnievn, organisátor protirev
lučního »Svazu v pravdě ruských lidí« v Odesse
vyzývá »otevřeným listem«, otištěným v »Mo
skevských Vědomostech«, Moskvu, aby se posta-
vila v čelo protirevolučního hnutí. Potom pak
vypisuje historii odesského Svazu, z níž vidno,
že hnutí protirevoluční rychle na-
bývá velikých rozměrů.
Svaz odesský ustavil se 4. února 1906.
Na počátku se k němu přihlásilo pouze 60 členů
kteři byli myšlenkou sjednoceni, ale ke skutku
nerozhodni. Terroristé ihned zahájili naproti
Svazu boj na život na smrt, aby zastrašili od-
rázlivce, kteří do něho vatoupili, i ty, kteř
by vstoupiti hodlali. Prvý z členů, terro-
risty zavražděný, byl dělník Brjancev; vy-
číhali ho u domu, kde bydlel, a zákeřně
ubili. Ale vražda tato nikoho neodstrašila, na-
opak noví členové se houfně začali ke Svazu
přihlašovati, vidouce, že se musejí sjednotiti.
aby byli bezpečni od terroru. Brzo bylo členstva
Konovnievn
Odessa
Moskva
21
article
do tisíců a nyní počet členů odesského »Svazu
v pravdě ruských lidi« převyšuje již 22.000.
a počet stále ještě roste, vesměs z ma ss
náro da.
K zavraždění G. B. Jollosa.
Z kadetského orgánu petrohradského dovt-
dáme se, že vomoskavském listu »Věče« před
dvěma měsíci tisk.l list všem redakcim,
ve kterých sedízžida adřnalisté«, že za
každého »nevinně ubntéfio právdivého syna vlasti
zavraždění budou tři členové každé takové re-
dakce. Jsou tomu tři neděle, co k Jollosovi do
bytu přišel neznámý muž, jenž se mu představil
jako »Lebeděv« a v přítomnosti spolupracovník
»Ruských Vědomostí« Engela povídal, že byl
členem »Svazů ruského národa« a měl za úkol
soustavně stopovat Jollosa, vystopovat všecky
jeho zvyky a návyky a podávat o nich zprávu
výboru Svazu. Na konec žádal »Lebeděv« o
Jollosa 15 rublů odměny za toto prozrazenl.
Jollos mu odpověděl, že novina ta nemá proh
ceny 15 rublů a dal »Lebeděvu« rubl.
Na tohoto člověka padá podezření, že byl
vrahem Jollosovým. Policie po něm pátrá a
předsevzala prohlidky v redakci »Véče« a v bytu
předsedy »Svazu v pravdě ruských lidí« Topo-
rova, před jehož domem vražda se stala.
Jolloso
Lebeděv
Engel
Jollosův
svaz ruský národ
svaz
22
article
Francie proti Marokku.
Přes všechny nesnáze a špatný stav cest
bylo soustředění vojska v Lalla-Marnii proveden
v určené lhůtě. Pěchotě veli plukovník Félinesu
od 2. pluku zuavského, jízdě podplukovník Hal-
govet a vrehní velení má generál Vigy, velitel
subdivise v Arasu. Veškeré operace řídí, jak
známo již, generál Lyautey.
Evropané, bydlicí v Uždě, opustili město
ve vozech. Zanechali svůj nábytek a majetek
zavřených bytech. Město bylo zcela klidné, nek
tuzemci neměli tušení o okupaci.
Z Tangeru se oznamuje do Paříže »Tempsu«,
že zakročení francouzské vlády učinilo mocný
dojem v kruzích marockých a že setkalo se
s úplným souhlasem všech Evropanů, kteří uzná-
vají, že maghzen činí vše možné, aby byl Francii
nepřijemným. Bylo nutno, aby francouzská vláda
rázně vystoupila proti jeho libovůli a proti jeho
skrytým i zevním rejdům, jimiž poškozoval fran-
couzské zájmy a podporoval rozčilení tuzemc
proti Francouzům.
Lyautey
Evropan
Francouz
Francie
Maroko
Lalla
Marnie
Vigo
Aras
Tanger
Paříž
jízda podplukovník Hal
23
article
Obsazení Udždy bylo provedeno, jak ozná-
meno již v telegrafických zprávách, 29. t. m.
o 10. hodině dopol. za úplného klidu. Generál
Lyauter veli 3000 mužům pěchoty, 2 škadronám
jizdy a 2 bateriím. Když francouzské vojsko
přitáhlo před Udždu, představil se Buhamidi
Amel na rozkaz kaida plukovníku Reibellovi,
který prohlásil, že Francie má úmysly míru-
milovné. Obsazení Udždy není namiřeno proti
obyvatelstvu, ale má se jím doclliti u sultána
náležité zadostiučinění. Amel odvětil, že nev
oč jde, že však Francouzi mohou bez obav
vtábnouti do města. Doložil, že bylo zbytečno
vysílati tolik vojska. Plukovník Reibell odvětil,
že má tím být jen podán důkaz, že Francie je
trpělivá a dobrá, ale též mocná a že doved
udržeti svou sílu.
Když přibyl generál Lyautey, pravi
k Amelovi, sestoupivšímu s koně, že neví, jak
dlouho bude okupace trvati. Jisto je, že všechno
mužstvo nezůstane v městě, bude se znenáhla
vracet a bude ponechána pouze malá posádka
o několika stech mužích.
Lyauter
Reibell
Francouz
Lyautey
Amel
Udžda
Francie
25
article
V Praze, 30. března.
Praha
26
article
8— (Kronika.) Volby se bliží kv
pem! Nové volby se všemi hrůzami ! Úzkostli
rozbaluje ráno občan denni svou zásilku papíru
jaká ropucha mu dnes asi z baličku vzsko
do tváře? A nový volební řád ! Co přine se
Jaké převraty? Jaká překvapení
Znalci už pronesli svoje slovo o situsci
Bedlivě jste sledovali výklad o nastávajícím
»skoku do tmya.
Prrní znale
— Aťnárod zvoli poslance jakékoli frakce
jea ať uloží mohutným hlasem, že ve Vídn
třeba jednotně postupovat! . ..
A druhý znalec:
— Při volbách, jež nadeházejí, nikdo ne-
spolehej, že možno někomu přikazovat, jak má
volit! . . . Nyní má každý v olič sá m svo
vlastní podil na zodpovědnosti ..
Třetí můž povolaný
— V poslední době s tavo vs ké h n ut
nabylo nabývalých rozměrů, nové ú tv ar
vznikly, nové strany ..
A ještě čtvrtý;
— Třistěn! stran je dovršeno .
Lákaři, advokáti, úřadnici státní, soukromí, rol-
níci atd. všecko se organisuje, aby do
sáhlo účasti na politické moci
Achich, jaká shoda názorů
Tolik zdá se už jisto: S jedno tn o st
našeho poselstva na Dunaji bude to příště vy
padat tuze bledě! Jindy bývalo našich v parla
mentě kolem šedesáti, strany byly dvě, tři, snad
i vlce. A přiště? Poslů přes sto, ale skupin —
kolik? Pět? . . . Osm? . . . Deset ? Nikdo
netroufá předvídati. A jak libezně naladěných
skapin k sobě navzájemi
Sotva si troufáte ven s otázkou, která s
na rty tlači!
— A s národními požadavky, jak
bude přiště?
Ne darmo zasedáme už na třicátý pomalu
rok na galerii širokého hlediště naší činnosti
parlamentní! Jsme vykoukaní diváci, víme na-
před, jak to v divadle chodi
Na scéně veliká tlačenice, hluk a křik
V kritické chvili vystoupí paní Vláda se svoj
opálkou:
Posl
Dunaj
27
article
— Strpení, pánové ! Na všecky dojde ! Je
po řadě hezky ! Jde o positivnou práci ! Ted
především tolik: všecko, co dráždí a rozčiluje —
odložit! Rozumite ? Od-lo žit! .
A všem v tlačenici je ku podivu jasno, c
pečlivá Paní s opálkou mysli. »Positivná prácee
jsou drobné voličské zájmy a co »dráždí a roz
čiluje« co je proto třeba především — odloži
jsou vždy — velké požadavky národníl
A všecko ku podivu hraje. Největší bouř
se utiší. Je-li nouze nejvyšší, Paní s opálkou
odstoupí a — jiná přijde. A zkušeným diváken
už nehne žádný efekt. Optimisté pronesl
názor, v novém parlamentě budeme prý si ná-
rodně stát rozhodně lé pe. Dovolte slov
také pessimismu: v novém parlamentě bude
více hlasů, více skupin, ještě v ětší tlače-
nice drobných zájmů a národně bu-
deme si stát rozhodně —. hi ů ře.-
Jakost poselstva ! Nalehavá starost ! Zajisté
Kéž dobře dopadneme po té stránce
Než, vedle poselstva, není-li ještě druhý
činitel, na němž velice záleží, při každém po
s láni? Ba skoro ješté více, než na poselstv
samém! Nepadá-li především na váhu: K d
poslání vzkazuje? Jaká osobnost, jakéh
významu, jména, váhy, moci?
Vezměte evropský koncert ! Vyslanec, který
zastupuje malé Hollandsko nebo Řecko, je sna
výborný diplomat, znamenitý státník! A byť byl
muž sebe geniálnější, kolik plati, ozve li se
proti němu zástupce velikého Německa nebo
mocné Anglie? A vysíláme-li svoje poselstvo
do sboru hlasů na Dunaji, nepadá-li tu pře-
devším na váhu, kdo jsme a jak si dosud
u sebe stojíme sami? Jaká osobnost, jaká
firma, jaká schopnost? Co dokážeme či nie
čeho lze se do nás nadíti, do jaké míry sluší
bráti do opravdy naše slovo, naše přání, naš
vali?
Ted
Řecko
Německo
Anglie
Dunaj
28
article
— Nu, co se toho dotýče, žádné strachy
Jsme národ 6milicnový! Svoji váhu v koncer
na Dunaji uhájíme si vždy!
La, la! A před sto lety? Nebyli jeme
tenkrát také národem — několikamilionovým
A jakou váhu dovedli jsme si uhájiti? A nezn
do dnes hlavní náš stesk, že právě nemá m
váhy, která nám — patří? A zastupovat ně-
koho, kdo sám přiznáv á, že váhy ne ma
či to není pro dobrého posla okolnost — n j
— Šest milionů vždycky plati ! ..
Ubohé »vždycky« I Jsou vztahy a poměr
kde arithmetika klame. Hindů je do set milionů
A politicky, jako národ, k oli k platí ? Sto ti
síc Angličanů jim vládne
— Nejsme Hindové ! Jsme vzdělaný živel
Celý svět zná už naše kulturné snahy ! . ..
A přece nevážíme ! Ani kulturné »snaby
patrně nestačí. Maďarů není víc než nás a jaký
rozdíl mezi námi! Kde je cítit nějakou u aš
váhu, naši sllu, n aš i vůli?
— Poselstvo má být právě t l u m
čníke m naší válel
Ta je to! Tlumočník je výmluvný muž
Spoléháme na svého tlumočníka. Do jeho vý
mluvnosti skládáme všecku svou naději
v ni spatřujeme zosobněnou všecku svoji oso
nost mravní! Kdo jsme ? Šestimilionový národ
Co ehceme? Tlumočník — ať povi ! Tlumo
Angličan
Maďar
Dunaj
30
article
čník !.
A tlumočník má slovo.
— Národ si přeje to a to! Tak a tak!
— Jakže? Národ si něco přeje ? Kdo je
národ? Veliká a široká mravní bytost ? A kde
ji lze blíže poznati? A kde jsou doklady va-
šich — slov, páni poslové?
A poslové? Kde mají jaké doklady ? Kd
je osobnost, která je posílá ? Jak žije, jak
vede, jak se zařizuje doma, kde má plnou
možnost projevu s vé — vůle
Uvykli jsme mluviti o svém poselstvu jako
o bojovnících. Jako o vojsku, které s
vysílá, aby bojovalo a vyhrávalo bitvy.
— Jděle, buďte stateční a vraťle se —
vítězi!... Jděte, vybojujte nám, čeho třeba
Neštastná soggesce i Poselstvé není vojsko
ale —
poselstvo 1. Parlament není bojiště,
nýbrž — parlament! Bojištěm je sám
národní život ! Bytost národa zde zápasí o mi-
sto a vzduch! Zde třeba ukázati mravní sll
a zdatnosti Zde třeba dobývat vítě z s t vi.
jež vyslané poselstvo může už leda jen — projed-
návat! Leč zápasník, který vysllá poselstvo, ab
mu něco— vybojovalo, není li to převrácený svět
Jak si stojí a vede národ ve sv
domácnosti, jak ovládá širou oblast svého
mravně-kulturného zápasiště, jak tu má seř-
děny šiky, jak bystré vedení — n a to m závi
především vážno st poselstva, které náro
za sebe vyšle l
31
article
Nemáme-li Národní radu ? Není li její úko
lem shrnovat mravní síly národa, seřaďovat
šiky, obstarávat vedení na širokém zápasišti
národního života?
Úkol je vskutku dán i přijat. Jen u konc
ještě nejsme! Národní rada přijala úkol p ri
pravit, čeho třeba. Příprava nebyla snadn
Za dobu svého trvání Národní rada nastřádal
množství zkušeností. Bude pomalu na čase, vy-
vodit z nich důsledky a dovršit velké dílo nutné
ústavy národní.
Jsou chyile v národním životě, množství
samo sobě ponecháno stane bezradno vůči otáz
kám a pochybnostem nejdůležitějším. Nez-
sáhne-li včas mocný počin, jenž by udal směr,
naznačil cestu, povstane zmatek na škodu
úhonu nenahraditelnou pro věc celku. A mocn
počin k účelnému postupu může vycházet
jen z ústrojí, které je neseno složením
všeho tělesa. Ne aulorita osob, která v rozhodné
chvili selže, ani autorita hrubé přesily, kter
k odporu dráždí, ale autorita u s troje n
mravní slly celku, jíž se každý r
dostně podrobí, protože je v ní — záruku
úspěchu. Na té záleží
Národní rada přijala úkol vypracovat zá-
klad tak důležitému činiteli národního života.
A první podmínka: ústrojí celku musí
mit samostatný základ, mimo ústrojí
stran
— Jak to? Což strany nesouvisí s cel
kem? Mozno-li strany vytrhávati z celku ? ...
32
article
Nelze nic vytrhávat! Souvislost télesu je
přirozená. Strany souvisí s celkem svým člen-
stvem. Členové stran jsou zároveň členy ná-
roda . . . Členstvo je maso a krev tělesa.
Má li však život být organický, potřebuje každé
ústrojí úplnou volnost svě funkce, ústrojí
stran vedle ústrojí celku. Jenom ústrojí vybu-
dované mimo všechen stin přirozeného
sobectví stran nabude potřebné mravní vá-
h y, která se stane podstatou jeho autority..
— A nevzniknou-li srážky ? Jedno ústroji
nebude-li překážet druhému?
— Srážky jsou vyloučeny. Tajemství orga-
ničnosti: dělba úkolů a funkeí ! V organickém
tělese jedno ústrojí nemůže a nesmí rušivě za-
sahovat do funkce druhého. M ravní autorita
celku nikdy nezskročí, kde mocí svého ústro-
jenství není předem jista plného souhlasu
všech částí!
33
article
Organičnost funkei! Toho nebylo do-
savad! Zde byla slabina půlstoletého našeho
zápasu! Ústrojí stran potírala se navzájem.
množství drobných zájmů skubalo stále tělesem,
jenom velký zájem celku, nikým nehájen, vy-
staven všem poruchám a úrazům bezmocně se
zmítal. Sama Národní rada, neopřena žádným
základem organickým, nemajíc potřebné v ol-
nosti funkce, viděla se nucena mlčky o b-
cházeti nejdůležitější otázky a pochybenstva
národního našeho bytu. A tak život národní jevil
všecky slabosti a nedostatky, všecku mdlobua
málomoc neustrojeného celku.
Příště bude jinakl
Připravivši dílo Národní rada posvětí je
vrcholným výkonem zářivého přikladu mr av ní
kázně. Vypracovavši základ, zabezpečivši jeho
výkonnost, svolá potřebnou konstituantu a po-
skytne novému ústrojí možnost — ustaviti se.A
přiště náš život národní bude už představovat
skutečný kulturný, protože idejně o rganick
a proto silný celek. Naše domácnost bude sebe-
vědoma, naše národní vůle bude pevně usta-
vena. A když budeme silni doma, pak už
nebude strachu o váhu našeho — poselstva. Pak
už samou tíhou ustrojené mravní síly ná-
rodu bude silno kazd é poselstvo — kter
vyšlem
národní rada