ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0a356a80-75dc-11dc-a261-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 37, person 32, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v neděli 31. března 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 89.
4 article
Fa ranní a odpol. listr přody lácí sos Praze v aáninlst n ainntl iai s drojí donánke nk alnse aKn rojí inii ker
Praha
5 title
NAROn
6 title
NII
7 article ISTY.
ISTY. V arobném prodej poiežn . . . a l Ve alialkáeh na venkorěo nní čislo.g. . . . . . . 2 sepsledn 1nseraty plati se holově zapřel Pledelacsn srty pnádpiol- ukírk erpediee kitanes kei sjs e Bslojly so nevraeeí
8 article
lnešní číslo pro Prahu le o 30 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 2. dubna v obvyklou ho- dinu polední.
Praha
9 article Po chmurách nočních přijde svítání!
Po chmurách nočních přijde svítání! Předtucha blížících se velikých proměn po nivách veřejného života všech národů léto říše — vlání nové pohnuté doby, v níž logika událostí doháněti bude mocí neodola- teinou k rozřešení otázek dalekosáhlých, do- posud odkládaných: to jest znamení letoš ních našich politických Velkonoc. V přírodě přbývá jasna a světla slunečného, ale v rmitřní politice Rakouska ještě panuje teskná noční hluboká tma obecné nejistoty. Je lo tma, předcházející úsvit, ktera netrpělivým zrakům bdících připadá zvláště hubokou a trapně dlouhou, jest to ona lemná chvíle žalostných zmat- kův, nedorozumění a svárůvv domácnosti nespokojených,o- hrožených, po lepším životě prahnoucích národův, kterou je osud navštěvuje jako poslední zkouškou svou před rozbřesknutím velikého dne jejich vy koupení a vzkříšení k novému, lepšímu, štastnějšímu žití. A jsme to pohříchu mezi všemi národy opět my Čechové, které osud navštívil na prahu nově velké doby ze všech křížkem nejtěžším: Či jest druhého národa v této řiši, jenž by šel do nedalekých volebních bojův ve větším nepořádku, ve větší roztří. štěnosti svých řad, ve větším zmatku, nežli doposud kráčí jim vstříc veliká spousta lidu našeho? Netajme si smutné pravdy. Jest po- šetlostí největší strkati po příkladě onoho ptáka pouště hlavu před nebezpečím blízkým do písku. Dnes na šest neděl před všeobec- nými volbami do nového parlamentu cislaj. tánského panuje v branném našem táboře českém ještě taková obecná rozháranost, ta ková nezřízenost a změť chaotická, tolik zmatků, planého hašteření a různic a třenie osobních i strannických, že nikdo neví a řici nemůže, co z toho pojde a jak tentokráte volby českého národa dopadnou.
Čecho Rakousko
10 article
A přece jsou to zrovna volby z všech posavadních, co jich od čtyři- ceti let národ náš probojoval — ani slavných deklarantských voleb našich z počátku let sedmdesátých minulého století nevyjímaje — nejdůležitější a pro budoucnos naši nejrozhodnější. Neboť na tom, jaké poslance tentokráte náro český do parlamentu vídeňského vyšle, zá- viseti bude více než možno vysloviti, ba snad tošiti. Jaké to dnes politické napjetí mez oběma polovinami říše, jaká to hluboká ústavní a státoprávní krise mocnářstva, jež nutí kruhy rozhodující ku neodkladným největším roz- hodnutím buď pro nás Šlovany neb proti nám! Dobře to vystihují a pochopují Němci, neb aspoň jejich myslící hlavy a proto den co den volají na sebe: »Sražme ise všiekni v jeden národní šik, vyšleme do Vídně jen takové poslance, kteří chápou, že cela budou- cnost nás Němcův v této říši na tom závisí
Němec Němcův Vídeň
11 article
budeme-li na říšské radě tvořiti všickni jednu velikou nerozbornou armádu německou proti rozptýleným Slovanům. Pak nezbude roz- hodujícím kruhům než opět jen v našem smyslu a po naší vůli jednat, pak ale jen uhájíme si zde své německé prven- ství, svou nadvládu i na dále! Neboť v poli- tice nerozhoduje nic jiného než zřízená moc a cíle vědomá síla!« A mají pravdu ! Dovedou li byť jen silou 200 poslanců svých Němci semknouti se v bu- doucím parlamentu v jeden svorný, německo- národní tém a vyšleme-li naproti tomu my Slovaně do říšské rady většinou nikoliv nej lepší své vlastence, nikoliv nejosvěd- čenější předbojníky za velkou věc svého na- roda, nýbrž toliko borce třídních, stavov- ských zájmů, lidí bez velikého rozhledu po- litického, bez nadšení pro nejvyšší ideály národa a pro svobodu vlasti své: pak nie nám nepomůže naše »slovanská většina«, neboť nedojde k ní, nebude ji v skutku alebrž mezi sebou nesjednocení a nesvorní Slované budou v rozptýlených houfcíeh pod- léhati přesile svorných Němců jako již za dávnověkosti své, jsouce pro posměch ne- přátelům a k hoři přátelům svým.
Němec Slovan
12 article
A k žalostné této dimembraci slovan ských šikův by najisto došlo, kdybychom my Čechové, k nimž ostatní Slované rakouští dosud vzhlížejí jako ke štítonošům svým, uznávajíce nás za nejuvědomělejší a nejsil. nější národ ze všech Slovanů západních, vy- slali do Vídně místo kvádrů — písek, místo silného, solidárně vystupujícího českého po- selstva 100 věrných a nadšených předboj- níkův federace samostatných vlastí a rovno- právnosti svobodných národů — pět — deset houfců různojdoucích, na sebe zárlí- cích a nevražících frakcí, z nichž by některé šly jen za svými stavovskými hmotnými prospěchy a zaj m považujíce je za důležitější a před- nější, než všechny stěžejní idee politického programu národa, než všechny otázky rázu státoprávního a ústavního, na jichz šťastném neb nešťastném rozřešení závisí celá naše budoucnost!
Čecho Slovan Vídeň
13 article
Kdyby za šest neděl národ náš vyslai ze sebe do Vídně většinou tako v zástupce, jimž veliká svatá naše česká věc byla by vedlejší a podřadnou oproti hmot- ným zájmům a potřebam jejich stavu, jejich tříd společenských, pak by věru nepřátele naši mohli zajásati jakoby byli vyhráli novy Sedan, jen že tentokráte ne nad národem francouzským, nýbrž nad národem českým a nad veškerým Slovanstvem rakouským! — Nuže, a může dnes kdo říci, že neda- leké volby v národě českém nedopadnou tak osudně? Jest takové nebezpečí zažehnáno vyloučeno nadobro? Nechť sobě všichn upřímní vlastenecky cítící a myslící našinei. rozhlédnuvše se po svém okolí, po měste i venkově našem, dají dnes upřímnou o- pověď! A shledají-li po střízlivém oble- dání poměrův i lidí, že nebezpečí takov hrozí národu našemu, v době, kdy právě nepřítel zvýšeným úsilím a rozmachem zbrojí a strojí se ku všeobecnému útoku na odvěkou jednotu naší vlasti, kdy nám chc roztrhati naše Cechy, aby založením německé země v nich zamezil pro vždy znovuzřízení českého státu a zřídil by si baštu pro udr- žení dalšího panství německého v Cislajtani nad námi: shledajíli, ze vůči tomuto něme ckému nebezpečenství hrozí nám druhé ještě horší ve vlastní naší ob lasti ze zmatku a chabosti vlastního lidu našeho, svedeného agitátory a demagogy ne- svědomitých frakcí a mandatolovcův: pak vědí, co jest jejich povinností, pak vědí, co jest jim pro svatou věc a čest ná- roda českého činiti! Nikdo nezůstávej vůči nebezpečí tak patrnému lhostejným a ne- tečným.
Vídeň Sedan
14 article
Každý dle možnosti poučuj méně uvě domělé o pravdě, vysvětluj oč jde, varuj před záludnými svůdci: dobré, upřímne slovo české ještě nikdy neminulo se účin- kem na rozum a srdce českého lidu a ne- mine se bohda ani tentokráte. Vykazují sice dějiny národa našeho mnoho temných listů úpadku vlasteneckého ducha, mnoho kormutlivých stránek, líčí- cích jak vášnivě a krutě Čech proti Čechu znával brojit, jakou zášti se pronásledo- valy a hubívaly strany našich otců ale vykazují na vzájem opět tolik listů a stran zlatých, kde líčí se, k jaké výší ideální dovedl se povznésti obecný lid český. když nepřítel cizák vyvstal proti jeho právu a pravdě a strojil záhubu vlasti a jménu českému. Tu rázem bývalo po všech roz- brojích, svárech a záštích domácích a lid český jako zrančný lev povstal a obořil s na nepřátele a zhoubce své s nasazením ži- votův a statkův bil se za myšlenku, za pravdu věci své, za slávu jména českéhoa rodu slovanského. Takým jeví se býti charakter národa českého v tisíciletých dějinách jeho. A co věky utvrdily, nemění se přes noc Chováme nezvratné přesvědčení, že starý duch národa našeho posud bytuje v lidu na- šem a proto nematou nekruší nás a dočasné ty trudné zjevy přítomnosti, nýbrž věříme, že to pouhá chvile zatemnění před sví- táním a že přese všechny zmatky dočasné brzy rozbřeskne jasné jitro zdra- vého citu a rozumu vlastene- ckého po nivách našich a blaze je zveselí šťastnými vlasteneckými volbami lidu českéhol
Čech Čechy
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 30. března. (Otázka úřadni- cká.) Předseda německé národní rady v Če- chách, V. Titta, zaslal inistrům Kleinovi Pradovi úkaz s pokyny,imiž se mají říditi při obsazování úradnických míst v Čechách. Pro německé jazykové území žádají se němečtí úřad níci; Čechové jsou vůbee neschopni, ab mohli býti úřadníky v německém územi. Má- býti ustonoven německý úřadnik (rozuměj mim německé jazykové územi!), nemá rozhodovat počet obyvatelstva, nýbrž potřeba rěme- ekčho úřadníká. Na německých úřadní- cích se vyžaduje, aby byli členy pražského spoi- ku státních úřadníků německé národnosti. Tedy v německém území smí býti státním úřadníken jen nacionální Němec, mohoucí se vykázati vy svědčením německo-nacionálního úřadnického spolku pražského; v území smíšeném pak opě Němec všude tam, kde si toho Němci přeji neboť jen tak možno rozuměti slovům „polřeh německého úřadníka O požadavku německé národní rady netřeh se šiřiti; otázka ta byla mnohokrát již vysvětlen se stanoviska zákona i práva; německá národn
V Titt Klein Čecho Němec Praha Čechy německý národní rada
16 article
rada vi mimo to právě tak dobřo, jako mínisti dr. Klein a Prade, že její požadavek se nedá uskutečniti, poněvadž v Čechách není tolik ně- meckých úřadníků, kolik jich potřebuje zněmče- né území, nad tož aby se jim vyhražovala mista i v územi neněmeckém. Ale německé národní radě nejde o úřadnická místa vůbec, nýbrž jer o místa nejlépe placená, a ta si vyhražuje pro své stoupence jako dědictví po době, v níž vše- mocná německá byrokracie ovládala celé Rakcu- sko od Kotoru až po Černovce. Tak chápe pv- nější lamento českých Němců i všepolské „Slowo pol.“, jež jindy své přátelství rakouským Němoům přímo vnucuje. Slova „žádný národ nestrpí, aby mu vládli cizí úřadníci“, zní velmi pěkně a trefně — praví „Slowo pol.“ — ale v ústech Němců zvučí prapodivně. Do nedávna nikdo se v Rakousku proti té zásadě neprohře- šoval, mimo Němce, kteří prohlašovali za ne- přítele státu a kultury každého, kdo tvrdil, že se příči zdravému rozumu, potřebám a právu ná- rodů, tvořicích stát, dávajíli jim za soudce úřadníky lidé, neznalí jejich jazyka. Marny byly stesky a zaloby na takové úřadníky, marno v - lání, aby se takový system změnil; nahoře těeh hlasů neslyšeli. Naopak fvrdilo se, že zájem státu vymáhá, aby se úřadnietvo rekrutovalo z jednoho národu, neboť jen takové úřadnictvo může prý býti tmelem, udržujícím tento stát.
Klein Němec Čechy Kotor Černovec Rakousko Marna
17 article
Tehda úřadníkem byl jen Němec, a vstoupil-li do řad úřadnických příslušník jiného národa, přijat byl s podmínkou, že se sám poněmčí. I když po r. 1866 centralism částečně oslaben a Němci již nemohli uhájiti svého monopolu v byrokracii, zůstala jim přec ještě na dlouhou dobu vyhražena všechna přední a dobře placená úřadnická místa. Teprve když i ostatmí národové se počali úspěšně domáhati svého práva na vyšší úřadnická místa, nastal nářek mezi Němci. Ale i nyní, dostané-li se Neněmec za úřadníka do kraje německého, neodváží se úřadovati jinak. než německy, kdežto úřadníci Němci za svého výlučného panství užívali i v neněmeckých kra- jích jen svého jazyka a se stanoviska své osobní výhody odmítali co nejrozhodněji požadavek. aby úřady, soudy a školy dbaly jazyka domá- cího obyvatelstva. Tak zcela oprávně polský list posuzuje pla né nářky německé národní rady v Čechách n záplavu úřadnictvem neněmeckým
Němec Čechy
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 30. března.
Praha
20 article
Protirevoluční organisace v Odesse. Hrabě Konovnievn, organisátor protirev lučního »Svazu v pravdě ruských lidí« v Odesse vyzývá »otevřeným listem«, otištěným v »Mo skevských Vědomostech«, Moskvu, aby se posta- vila v čelo protirevolučního hnutí. Potom pak vypisuje historii odesského Svazu, z níž vidno, že hnutí protirevoluční rychle na- bývá velikých rozměrů. Svaz odesský ustavil se 4. února 1906. Na počátku se k němu přihlásilo pouze 60 členů kteři byli myšlenkou sjednoceni, ale ke skutku nerozhodni. Terroristé ihned zahájili naproti Svazu boj na život na smrt, aby zastrašili od- rázlivce, kteří do něho vatoupili, i ty, kteř by vstoupiti hodlali. Prvý z členů, terro- risty zavražděný, byl dělník Brjancev; vy- číhali ho u domu, kde bydlel, a zákeřně ubili. Ale vražda tato nikoho neodstrašila, na- opak noví členové se houfně začali ke Svazu přihlašovati, vidouce, že se musejí sjednotiti. aby byli bezpečni od terroru. Brzo bylo členstva
Konovnievn Odessa Moskva
21 article
do tisíců a nyní počet členů odesského »Svazu v pravdě ruských lidi« převyšuje již 22.000. a počet stále ještě roste, vesměs z ma ss náro da. K zavraždění G. B. Jollosa. Z kadetského orgánu petrohradského dovt- dáme se, že vomoskavském listu »Věče« před dvěma měsíci tisk.l list všem redakcim, ve kterých sedízžida adřnalisté«, že za každého »nevinně ubntéfio právdivého syna vlasti zavraždění budou tři členové každé takové re- dakce. Jsou tomu tři neděle, co k Jollosovi do bytu přišel neznámý muž, jenž se mu představil jako »Lebeděv« a v přítomnosti spolupracovník »Ruských Vědomostí« Engela povídal, že byl členem »Svazů ruského národa« a měl za úkol soustavně stopovat Jollosa, vystopovat všecky jeho zvyky a návyky a podávat o nich zprávu výboru Svazu. Na konec žádal »Lebeděv« o Jollosa 15 rublů odměny za toto prozrazenl. Jollos mu odpověděl, že novina ta nemá proh ceny 15 rublů a dal »Lebeděvu« rubl. Na tohoto člověka padá podezření, že byl vrahem Jollosovým. Policie po něm pátrá a předsevzala prohlidky v redakci »Véče« a v bytu předsedy »Svazu v pravdě ruských lidí« Topo- rova, před jehož domem vražda se stala.
Jolloso Lebeděv Engel Jollosův svaz ruský národ svaz
22 article
Francie proti Marokku. Přes všechny nesnáze a špatný stav cest bylo soustředění vojska v Lalla-Marnii proveden v určené lhůtě. Pěchotě veli plukovník Félinesu od 2. pluku zuavského, jízdě podplukovník Hal- govet a vrehní velení má generál Vigy, velitel subdivise v Arasu. Veškeré operace řídí, jak známo již, generál Lyautey. Evropané, bydlicí v Uždě, opustili město ve vozech. Zanechali svůj nábytek a majetek zavřených bytech. Město bylo zcela klidné, nek tuzemci neměli tušení o okupaci. Z Tangeru se oznamuje do Paříže »Tempsu«, že zakročení francouzské vlády učinilo mocný dojem v kruzích marockých a že setkalo se s úplným souhlasem všech Evropanů, kteří uzná- vají, že maghzen činí vše možné, aby byl Francii nepřijemným. Bylo nutno, aby francouzská vláda rázně vystoupila proti jeho libovůli a proti jeho skrytým i zevním rejdům, jimiž poškozoval fran- couzské zájmy a podporoval rozčilení tuzemc proti Francouzům.
Lyautey Evropan Francouz Francie Maroko Lalla Marnie Vigo Aras Tanger Paříž jízda podplukovník Hal
23 article
Obsazení Udždy bylo provedeno, jak ozná- meno již v telegrafických zprávách, 29. t. m. o 10. hodině dopol. za úplného klidu. Generál Lyauter veli 3000 mužům pěchoty, 2 škadronám jizdy a 2 bateriím. Když francouzské vojsko přitáhlo před Udždu, představil se Buhamidi Amel na rozkaz kaida plukovníku Reibellovi, který prohlásil, že Francie má úmysly míru- milovné. Obsazení Udždy není namiřeno proti obyvatelstvu, ale má se jím doclliti u sultána náležité zadostiučinění. Amel odvětil, že nev oč jde, že však Francouzi mohou bez obav vtábnouti do města. Doložil, že bylo zbytečno vysílati tolik vojska. Plukovník Reibell odvětil, že má tím být jen podán důkaz, že Francie je trpělivá a dobrá, ale též mocná a že doved udržeti svou sílu. Když přibyl generál Lyautey, pravi k Amelovi, sestoupivšímu s koně, že neví, jak dlouho bude okupace trvati. Jisto je, že všechno mužstvo nezůstane v městě, bude se znenáhla vracet a bude ponechána pouze malá posádka o několika stech mužích.
Lyauter Reibell Francouz Lyautey Amel Udžda Francie
24 title
FEUILLETON.
25 article
V Praze, 30. března.
Praha
26 article
8— (Kronika.) Volby se bliží kv pem! Nové volby se všemi hrůzami ! Úzkostli rozbaluje ráno občan denni svou zásilku papíru jaká ropucha mu dnes asi z baličku vzsko do tváře? A nový volební řád ! Co přine se Jaké převraty? Jaká překvapení Znalci už pronesli svoje slovo o situsci Bedlivě jste sledovali výklad o nastávajícím »skoku do tmya. Prrní znale — Aťnárod zvoli poslance jakékoli frakce jea ať uloží mohutným hlasem, že ve Vídn třeba jednotně postupovat! . .. A druhý znalec: — Při volbách, jež nadeházejí, nikdo ne- spolehej, že možno někomu přikazovat, jak má volit! . . . Nyní má každý v olič sá m svo vlastní podil na zodpovědnosti .. Třetí můž povolaný — V poslední době s tavo vs ké h n ut nabylo nabývalých rozměrů, nové ú tv ar vznikly, nové strany .. A ještě čtvrtý; — Třistěn! stran je dovršeno . Lákaři, advokáti, úřadnici státní, soukromí, rol- níci atd. všecko se organisuje, aby do sáhlo účasti na politické moci Achich, jaká shoda názorů Tolik zdá se už jisto: S jedno tn o st našeho poselstva na Dunaji bude to příště vy padat tuze bledě! Jindy bývalo našich v parla mentě kolem šedesáti, strany byly dvě, tři, snad i vlce. A přiště? Poslů přes sto, ale skupin — kolik? Pět? . . . Osm? . . . Deset ? Nikdo netroufá předvídati. A jak libezně naladěných skapin k sobě navzájemi Sotva si troufáte ven s otázkou, která s na rty tlači! — A s národními požadavky, jak bude přiště? Ne darmo zasedáme už na třicátý pomalu rok na galerii širokého hlediště naší činnosti parlamentní! Jsme vykoukaní diváci, víme na- před, jak to v divadle chodi Na scéně veliká tlačenice, hluk a křik V kritické chvili vystoupí paní Vláda se svoj opálkou:
Posl Dunaj
27 article
— Strpení, pánové ! Na všecky dojde ! Je po řadě hezky ! Jde o positivnou práci ! Ted především tolik: všecko, co dráždí a rozčiluje — odložit! Rozumite ? Od-lo žit! . A všem v tlačenici je ku podivu jasno, c pečlivá Paní s opálkou mysli. »Positivná prácee jsou drobné voličské zájmy a co »dráždí a roz čiluje« co je proto třeba především — odloži jsou vždy — velké požadavky národníl A všecko ku podivu hraje. Největší bouř se utiší. Je-li nouze nejvyšší, Paní s opálkou odstoupí a — jiná přijde. A zkušeným diváken už nehne žádný efekt. Optimisté pronesl názor, v novém parlamentě budeme prý si ná- rodně stát rozhodně lé pe. Dovolte slov také pessimismu: v novém parlamentě bude více hlasů, více skupin, ještě v ětší tlače- nice drobných zájmů a národně bu- deme si stát rozhodně —. hi ů ře.- Jakost poselstva ! Nalehavá starost ! Zajisté Kéž dobře dopadneme po té stránce Než, vedle poselstva, není-li ještě druhý činitel, na němž velice záleží, při každém po s láni? Ba skoro ješté více, než na poselstv samém! Nepadá-li především na váhu: K d poslání vzkazuje? Jaká osobnost, jakéh významu, jména, váhy, moci? Vezměte evropský koncert ! Vyslanec, který zastupuje malé Hollandsko nebo Řecko, je sna výborný diplomat, znamenitý státník! A byť byl muž sebe geniálnější, kolik plati, ozve li se proti němu zástupce velikého Německa nebo mocné Anglie? A vysíláme-li svoje poselstvo do sboru hlasů na Dunaji, nepadá-li tu pře- devším na váhu, kdo jsme a jak si dosud u sebe stojíme sami? Jaká osobnost, jaká firma, jaká schopnost? Co dokážeme či nie čeho lze se do nás nadíti, do jaké míry sluší bráti do opravdy naše slovo, naše přání, naš vali?
Ted Řecko Německo Anglie Dunaj
28 article
— Nu, co se toho dotýče, žádné strachy Jsme národ 6milicnový! Svoji váhu v koncer na Dunaji uhájíme si vždy! La, la! A před sto lety? Nebyli jeme tenkrát také národem — několikamilionovým A jakou váhu dovedli jsme si uhájiti? A nezn do dnes hlavní náš stesk, že právě nemá m váhy, která nám — patří? A zastupovat ně- koho, kdo sám přiznáv á, že váhy ne ma či to není pro dobrého posla okolnost — n j — Šest milionů vždycky plati ! .. Ubohé »vždycky« I Jsou vztahy a poměr kde arithmetika klame. Hindů je do set milionů A politicky, jako národ, k oli k platí ? Sto ti síc Angličanů jim vládne — Nejsme Hindové ! Jsme vzdělaný živel Celý svět zná už naše kulturné snahy ! . .. A přece nevážíme ! Ani kulturné »snaby patrně nestačí. Maďarů není víc než nás a jaký rozdíl mezi námi! Kde je cítit nějakou u aš váhu, naši sllu, n aš i vůli? — Poselstvo má být právě t l u m čníke m naší válel Ta je to! Tlumočník je výmluvný muž Spoléháme na svého tlumočníka. Do jeho vý mluvnosti skládáme všecku svou naději v ni spatřujeme zosobněnou všecku svoji oso nost mravní! Kdo jsme ? Šestimilionový národ Co ehceme? Tlumočník — ať povi ! Tlumo
Angličan Maďar Dunaj
30 article
čník !. A tlumočník má slovo. — Národ si přeje to a to! Tak a tak! — Jakže? Národ si něco přeje ? Kdo je národ? Veliká a široká mravní bytost ? A kde ji lze blíže poznati? A kde jsou doklady va- šich — slov, páni poslové? A poslové? Kde mají jaké doklady ? Kd je osobnost, která je posílá ? Jak žije, jak vede, jak se zařizuje doma, kde má plnou možnost projevu s vé — vůle Uvykli jsme mluviti o svém poselstvu jako o bojovnících. Jako o vojsku, které s vysílá, aby bojovalo a vyhrávalo bitvy. — Jděle, buďte stateční a vraťle se — vítězi!... Jděte, vybojujte nám, čeho třeba Neštastná soggesce i Poselstvé není vojsko ale — poselstvo 1. Parlament není bojiště, nýbrž — parlament! Bojištěm je sám národní život ! Bytost národa zde zápasí o mi- sto a vzduch! Zde třeba ukázati mravní sll a zdatnosti Zde třeba dobývat vítě z s t vi. jež vyslané poselstvo může už leda jen — projed- návat! Leč zápasník, který vysllá poselstvo, ab mu něco— vybojovalo, není li to převrácený svět Jak si stojí a vede národ ve sv domácnosti, jak ovládá širou oblast svého mravně-kulturného zápasiště, jak tu má seř- děny šiky, jak bystré vedení — n a to m závi především vážno st poselstva, které náro za sebe vyšle l
31 article
Nemáme-li Národní radu ? Není li její úko lem shrnovat mravní síly národa, seřaďovat šiky, obstarávat vedení na širokém zápasišti národního života? Úkol je vskutku dán i přijat. Jen u konc ještě nejsme! Národní rada přijala úkol p ri pravit, čeho třeba. Příprava nebyla snadn Za dobu svého trvání Národní rada nastřádal množství zkušeností. Bude pomalu na čase, vy- vodit z nich důsledky a dovršit velké dílo nutné ústavy národní. Jsou chyile v národním životě, množství samo sobě ponecháno stane bezradno vůči otáz kám a pochybnostem nejdůležitějším. Nez- sáhne-li včas mocný počin, jenž by udal směr, naznačil cestu, povstane zmatek na škodu úhonu nenahraditelnou pro věc celku. A mocn počin k účelnému postupu může vycházet jen z ústrojí, které je neseno složením všeho tělesa. Ne aulorita osob, která v rozhodné chvili selže, ani autorita hrubé přesily, kter k odporu dráždí, ale autorita u s troje n mravní slly celku, jíž se každý r dostně podrobí, protože je v ní — záruku úspěchu. Na té záleží Národní rada přijala úkol vypracovat zá- klad tak důležitému činiteli národního života. A první podmínka: ústrojí celku musí mit samostatný základ, mimo ústrojí stran — Jak to? Což strany nesouvisí s cel kem? Mozno-li strany vytrhávati z celku ? ...
32 article
Nelze nic vytrhávat! Souvislost télesu je přirozená. Strany souvisí s celkem svým člen- stvem. Členové stran jsou zároveň členy ná- roda . . . Členstvo je maso a krev tělesa. Má li však život být organický, potřebuje každé ústrojí úplnou volnost svě funkce, ústrojí stran vedle ústrojí celku. Jenom ústrojí vybu- dované mimo všechen stin přirozeného sobectví stran nabude potřebné mravní vá- h y, která se stane podstatou jeho autority.. — A nevzniknou-li srážky ? Jedno ústroji nebude-li překážet druhému? — Srážky jsou vyloučeny. Tajemství orga- ničnosti: dělba úkolů a funkeí ! V organickém tělese jedno ústrojí nemůže a nesmí rušivě za- sahovat do funkce druhého. M ravní autorita celku nikdy nezskročí, kde mocí svého ústro- jenství není předem jista plného souhlasu všech částí!
33 article
Organičnost funkei! Toho nebylo do- savad! Zde byla slabina půlstoletého našeho zápasu! Ústrojí stran potírala se navzájem. množství drobných zájmů skubalo stále tělesem, jenom velký zájem celku, nikým nehájen, vy- staven všem poruchám a úrazům bezmocně se zmítal. Sama Národní rada, neopřena žádným základem organickým, nemajíc potřebné v ol- nosti funkce, viděla se nucena mlčky o b- cházeti nejdůležitější otázky a pochybenstva národního našeho bytu. A tak život národní jevil všecky slabosti a nedostatky, všecku mdlobua málomoc neustrojeného celku. Příště bude jinakl Připravivši dílo Národní rada posvětí je vrcholným výkonem zářivého přikladu mr av ní kázně. Vypracovavši základ, zabezpečivši jeho výkonnost, svolá potřebnou konstituantu a po- skytne novému ústrojí možnost — ustaviti se.A přiště náš život národní bude už představovat skutečný kulturný, protože idejně o rganick a proto silný celek. Naše domácnost bude sebe- vědoma, naše národní vůle bude pevně usta- vena. A když budeme silni doma, pak už nebude strachu o váhu našeho — poselstva. Pak už samou tíhou ustrojené mravní síly ná- rodu bude silno kazd é poselstvo — kter vyšlem
národní rada