ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 db9fd7d0-7696-11dc-a235-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 48 celkem · entity: person 91, place 51, work 23, org 9
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. prosince 1907. Číslo 353
4 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Ušní choroby a školní lékař. Povinnosti školských správ Jest netoliko péče o duševní vzdělání dětí, nýbrž též ochrana zdravi jejich. Učenost sebe větší nemá ceny. bylo-li zdraví zničeno. Nejširší vrstvy lidové mají veliký zájem o to, aby dítky vyspěly du- ševně co nejvice, při tom však vroucí tužbou je- jich jest, aby svěžest dítek zůstala neporušena. To přání rodičů musí býti mocnou pobídkou školským správám k obzvláštní opatrnosti a ke enaze zlepšení hygieny škol. Školní lékař jest uznanou nutností ve škole Dbčasná prohlídka dětí jest nezbytna a to tím více, když právě věk dětský jest zvlášť náchylný k chorobám nojrůznějším. Lékař jest nepostráda- telný ve škole. Tak velí příkaz lidskosti. S mnohébo hlediska prospěšna jest školním dětem péče lékařská. K tomu, co zasluhuje ve škole pozornosti lékařovy, řadí se také slu ch. Lékař jako znatel chorob ušních a poruch slu- chových jest ve škole na svém místě. Proč? Jest potřebí dohlédnouti, zda sluch jest správný a není-li porušen. Tím nechci říci, že by sluch trpěl někdy učením a námahou školní, jak tomu jest někdy u zraku, když u očí s vrozenou ná- chylností zhoršuje se krátkozrakost přílišnou prací zrakovou. Něco podobného u sluchu není přece však nutno jest všímati si sluchu stejnou měrou a to proto, poněvadž sluch bývá přečastc v nebezpečí pro spojení ústroje svého se soused- stvím. Nad to choroby ušní stávají se často osud- nými. Jest tedy úplně oprávněný požadavek: kaž- dé dítě budiž občas lékařem prohlédnuto, jeho sluch budiž řádně vyšetřen, uši zevrubně pro zkoumány, aby žádná porucha neušla pozornosti lékařově. Choroba musí býti postřehnuta, doku jest v začátcích, neboť jedině tenkrát dá se oče- kávati úspěch od zavedené léčby.
5 article
Jest jisto, že mnohé dítě neví ničeho špatném svém sluchu, netuší, že neslyší tolik, kolik má slyšeti a to proto, poněvadž nemá k to- mu schopností. Vždyť ani mnohý dospělý člověk nemá a neumí si učiniti úsudek o tom, zda sluch jeho jest správný; neví, že šepot má se slyšeti na 10 m a nepříliš hlasitá mluva na 100 metrů. Jakmile to není známo, potom nemůže býti patrna nedoslýchavost, dokud jest menšího stupně a dokud není do očí bijící. Slyší-li díte méně,eni mu to podivno, ani nápadno, nepoza- stavuje se však nad tím také ani ten, komu dítě bylo svěřeno. Není k tomu příčiny, mysli si. Přec dítě na otázky odpovídá, projevuje pozor- nost a dbalost, zkrátka podává stále výmiuvný důkaz o tom, že slyšl. A přec tomu tak nent. Dítě sice odpoví, nestane se to však tak rychle a hbitě, jak u jiných; zdá se, jako by dlouho uvažovalo o způsobu vyjádření se, jakoby těžko chápalo a s neobyčejnou námahou usuzevalo. Považuje se za málo nadané neb za tvrdošijné, nechtějící odpovídati. Takovým dětem věnuje se málo pozornosti při vyučování přírozeně profo, poněvadž námaha s nimi nemá žádného úspě- chu; takové děti se zanedbávají a ponechávají sobě samým— Na evone . Ndo v tom nebráni. Dítě ztrácí chybou starších na svém vzdě láni, vinou jejich vedeno jest ke špatnostem a při tom trpi ještě na svém zdraví. Lékař seznav u školních dítek nedoslýcha vost a našed její příčiny, může je buď odstraniti, neb aspoň zmírniti. Jako u všech nemocí, má i u nemocí ušních nesmírný význam včasná léčba. Tak za 1. zá- něty středoušní se všemi svými přechody do okolí a se všemi možnými následky svěděí také pro ni. Původ těchto zánětů jest rozličný.
6 article
Vyskytují se zhusta po nakažlivých nemocech. jako jest spěla, spalničky, nešlovice, influenca. záškrt, zádušný kašel, zánět plic, tyfus střevni. Jindy ehorob těch není a tu povstává zánět středoušní, přechodem ze sliznice nosohitanu skrze trubici Eustachovu, jíž spojen jest vnitřek ucha s ústy. Nejhorší a nejnebezpečnější jest hnisav, zánět. Když zastížen jest vnitřek ucha zánětem dostaví se pocit, jak by něco vniklo do ucha potom vzniknou bolesti někdy mírně, jindy prud ké, buď občasné, chvilkové, neb trvalé, zasahu jící často do čela, spánků, do temene a záhlaví Stupeň příznaků bolestivých závisí na velikosti rozsahu a síle zánětu, záleží však také na cilli- vosti a vnímavosti jednotlivcově. Jednoduchý zánět, byl-li záhy léčen, může se úplně vyléčiti bez jakýchkoliv následků. Jest- liže však nebyl léčen, zvláště šlo-li o zánět hni- savý, tedy není žádného sklonu ke zlepšení, zá- nět šíří se stále dále a trvá velmi dlouho. Lehee přejde do výčnělku soseovitého, čímž dosavadní bolesti se stupňují a nejbolestnější čásť jest právě za uchem. Zánět ten přejíti může na blány mozkové a způsobí v několika dnech smrt. Rozšiřuje li se pochod zánětlivý na kosti skalní, v níž jest uložen celý ústroj sluchový, může býti zachvácen vnitřni ústroj slu- ebový, labyrint, jenž vnimá popudy zvukové a jestliže zničen jest tento ústroj, dostaví se těž ká nedoslýchavost, ano i naprostá hluchota. Ně- kdy bují ze zbytků bubínku při hnisavém zánětu výrůstky, zvané polypy, které vyplní často průchod zvukovodu a uzavrou jej. Hnis nemůže odtékati, hromadí se a může provaliti se do moz- ku a z toho vzniklý hnisavý zánět blan mozko vých a mozku vede neodvratně zase ke smrti Opatrnost tedy velí, by polypy ušní byly vždy e možná brzy odstraněny.
Eustachův
7 article
Hledá-li lékař příčinu choroby, vede jej ce- sta časlc na místa vzdálenější. Jednou takovou vzdálenější přičinou poruchy sluchové jsou a de- noidní vegetace, či jak v mluvě lidové sluji, třetí mandle. Jest to neobyčejně zbujelá mízní (lymfatická) tkáň ve sliznici dutiny noso- hltanové. Vzniknou ploché výrůstky typu nádo- rovitého, podobné skladby, jako jsou mandle v ústech (odtud název třetí mandře). Sídlo je- jich jest v nosohltanu. Obyčejně začinají na klenbě nesohltanu a táhnou se na zadní jeho stě- nu, někdy ční také mocnější výrůstky ku předu. neb vísí se shora objemnější nádorky. Všechna ta vzrostlá massa jest velice cevnatá a snadno trhavá, z kteréžto přičiny krvácí vždy, i po ne- patrném doteku. Adenoidní vegetace jsou velice rozšířeny převážná většina dětí jest jimi zastižena. Nen přosná hranice věku, v němž se vyskytují; po
Nen
8 article
znány byly u dětí sotva narozených, vedle toho vyskytují se i ve věku dospělém. Velice často objevují se u dětí serofulosních. Když však vzniknou i u dítek jinak úplně zdravých, maj velice zhoubný vliv na další jejich tělesný i du- ševní vývoj. Dítě s adenoidními vegetacemi nemá nikdy svěží, zdravý vzhlod. Jost stále bledé, slabé, ne- duživé, a trpí často bolením hlavy, i když jest na zdravém vzduchu; jest chabé, mdlé, stále vzhledu ospalého. Ústa jeho jsou pořád otevře- na, poněvadž dýchání nosem jest nemožné; pro- to také probouzí se ráno dítě s vypráhlými ústy, když jimi stále dýchá. Ježto dýchání nosem jest velice ztížené, spávají takové dítky špatně, děsí se v noci, mají hrůzné sny, spánek jest vždy ne- klidný a bouřlivý: Hlas není lahodný, ztrácí svůj kovový zvuk a resonanci, nabývá nosového při- déchu, poněvadž nosovky vyslovovány jsou ob tížně; trpí také čich a chuť. Velice snadno pře- chodem chorobných změn do vnitřního ucha po- vstane vleklý katarh středoušní, dítě slyší stále hůř a hůře, až konečně může úplně ohluchnouti.
Jost Hlas
9 article
Kromě toho ještě jiné vyvinouti se mohou ná- sledky onemocnění toho, a jediná záchrana jest odstraní-li se vegetace adenoidní co nejdříve, př nejmenším v té době, kdy změny nejsou ještě značné a kdy dají se ještě napraviti. Tím, když by lékař ve škole děti občas pro- hlédl a léčení zařídil, není vyčerpán úkol jeho. Zbývá ještě velice důležitá složka jeho, totiž v pravidelných přednáškách školních děti poučiti o složení ucha, o zařízení tohoto ústroje, o způ- sobu ochrany jeho, o možnosti, jak zachovati si sluch neporušený a c tom, jak má si člověk počínati v různých poměřech, kdy běží o ucho neb sluch. Zejména jest třeba upozorniti děti na to, aby při vniknotí cizích těles do ucha nebo nosu, na př. hrachu, fasolí, písku, hmyzu a j. vyhledati ihned přispění lékařského a nerozumnými mani- pulncemi nezpůsobily zbytečných komplikaeí Je třeba dále upozorniti na nepříjemné následky zbytečného šťourání v uchu cizími tělesy, sir- kami, jehlicemi, držátky a pod. Naznáčil jsem několika hlavními tahy důle- žitost a oprávněnost nároku, aby lékař ve škole všímal si ušních chorob. Hlas lékaře musil by pak míti rozhodující slovo ve sboru učitelském, neboť přečetným zjevům lidského života nikdy neporozumí nelékař. Bez pochopen pak bývá špatný, nesprávný posudek. MUDr. Jan Lang.
MUDr Lang
10 article Z odhorných kruhů.
Z odhorných kruhů. Dvě nové knihy francouzské o Češích. Kdyby styky česko-francouzské neměly žád ného jiného výsledku, než že se ve Francii vy dávají knihy o českém národě, lze plným prá- vem říci, že styky tyto mají plný zdar. Nebo musi nám na tom záležeti, aby do světa šly o nás přesné zprávy, abychom líčeni byli v cizině tak. jaci skutečně jsme. Oproti úmyslně či bezděky tendenčnín pou, s tím větší radosti musíme vítati dlla, ktert o našem národě podávají věrný obraz, která šíří do světa o nás úplnou pravdu — my zajisté ni- kterak se nemusíme obávati pravdy! Záslužnost takového činu a důležitost těchto pravdivých zpráv pro náš národ nelze věru podceňovati. Jak dovodli na př. Maďaři svými agitátory v cizině přesvědčiti svého času celou téměř Evropu, že jsou rytířským národem, že trpí vídeňskou byro- kracií a jak dovedli ziskati sympatií snad veške- rého vzdělaného světa ve svůj prospěch! A bylo věru skoro půl století k tomu zapotřebí, než při- šel šlechetný Nor Björnson a svým listem celé veřejnosti evropské ukázal, jak jest to do oprav- dy s tou vyhlášenou „rylířskostí“ Maďarů, a co vše musí zkoušeti a vytrpěti nemadarské národ- nosti v Uhrách od rytířského národa maďar- ského! Knihy, o kterých v tomto článku mluvím, neobirají se tentokráto řešeníní snad nějakých politických, vnitrostátních neb mezinárodníeh problémů, dotýkajícíeh se českého národa; jich účel — a v tom spočivá i jejich význam pro nás — jest čistě informativní: poďati čizině stručný, ale věrný obraz naší vlasti a našeho současného života, intelektuálního, hospodář- ského i politického.
Čech Maďar Nora Björnson Francie Evropa Uhry
11 article
První kniha jest: Louis Leger: Pra- gue, Paris 1907. Leger,člen institutu, fra- souzský slavista a propagator francouzsko- českého sblížení par excelence, jest v naší česko veřejnosti již výborně znám. (Srov. i můj člá- nek: Francouzští spisovatelé a česká otázkaa Nová Česká Revue, roč. II. 1905 čís. 5., 11. ve kterém jest mimo jiné uveden i výčet prací Legerových). Kniha tato jest sepsána jaksi v dík za srdečné přijetí při posledním pobytu Lege- rově v Praze a v Čechách a jest připsána býva- lému starostovi král. hlavního města Prahy,p dru. Srbovi, jakož i nynějšímu starostovi, p. dru. Grošovi, a celé městské radě pražské.
Leger Legerův Srba Groš Paris Praha Čechy
12 article
Jak již nadpis dává tušiti, obírá se tento spis výhradně Prahou; předeslán jest stručný, ale výstižný náčrtek historie města Prahy, ve kterém zcela správně jest uvedeno (str. 8), že za dob krále Matyáše, přesídlením totiž dvora královského do Vídně, počíná úpadek Prahy, jak Vídeň vzrostla vlastně na útraty královské Prahy. Teprve od let 50tých nebo 60tých minu- lého stoleti počíná prý opětný rozkvět a rozvoj její a dnes jest Praha skutečně prý metropoli Slovanů rakouských, ba do jisté míry i balkán- ských a má v životě Slovanstva středoevrop- ského prý podobný význam, jaký má Moskva pro Slovanstvo východní (str. 13). Druhá kapitola jest věnována vzniku a vývoji styků francouz- sko-českých až na naše doby; spisovatel líčí zde účastenství českého krále Jana Lucemburského ve válkách francouzsko-anglických a smrt jeho na polích u Kreščaku, styky francouzsko-české za Karla I., zvaného Otce Vlasti, i za králů pozděj- ších, zejména vystihuje zájem předčasně zavraž- děného krále francouzského Jindřicha IV. ( 1610) o záležitosti této monarchie i jeho po- znání, jakou cenu má neodvislý stát český pro celý národ francouzský, S nevšedním uznánim vzpomíná Leger vřelého účastenství českého ná- roda na osudu Francie ve válce francouzsko- německé a před tím styků Riegrových s Napo- leonem III. a oceňuje význam a dosah nyněj šího přátelství česko-francouzského pro oba ná- rody (str. 25).
Matyáš Jan lucemburský Jindřich Iva Riegrův Praha Vídeň Moskva Francie Napa
13 article
Další kapitoly věnovány jsou výhradně lí- čení památnosti a krás města Prahy. Leger za- číná nejstarobylejší částí Prahy, Menším mě- stem pražským — čili, jak dnes nesprávné ozna- čení zní: Malá strana — a Hradčany a popisuje zejména důkladně královský hrad pražský, nat přechází na pravý břeh Vltavy a obírá se památ- nostmi ostatních částí Prahy. Delší stať věno vána jest i českému umění, dále museím praž ským, české hudbě i českému divadlu. Celá kníha tato prodchnuta jest vroucím ci- tem ke všemu, což jest českého a prozrazuje znamenitě pozorovatelské schopnosti; jest patrno na první pohled, že jest psána znatelem věci z vlastní zkušenosti a z vlastního poznání. Nen- nejmenší pochybnosti, že spis tento značně při spěje k lepšímu a správnějšímu poznání metro- pole českého živola, což tím spíše lze tvrditi. ježto spis tento vyšel ve sbírce „Les Villes d'Ar célěbres“, ve které popisována jsou nejznameni tější místa v Evropě i mimo ni, Řím, Benátky Florencie, Sevilla, Cařihrad, Kairo atd. a vedle obšírnosti své (čítá 148 stran velkého formátu jest opatřen značným počtem (111) zdařilýchi lustrací. Leger k dosavadním dílům svým o slo- vanských národech vůbec a o českém zvláště. připojuja nový, velmi cenný spis, obohatil fran- couzskou bibliografii o Slovanstvu o nový pří spěvek k poznání hlavy českého království, Pra- by, a zavázal si národ český k novým díkům.
Praha Hradčany Vltava Nen Evropa Řím Benátky Florencie Sevilla Cařihrad Kairo Les Ville d ' Ara
14 article
Druhá kniha, mnohem obsáhlejší (240 stran velkého formátu) jest: Eřnest Gay, L a Bo- heme vol d'oiseau (Čechy s ptačí per- spektivy); účel její jest rozsáhlejší, než účel knihy prve jmenované, neboť podává také stručne vylíčení historie českého národa až na naše do- by. Začinaje hlavním městem království, líčí ten- to spis opětně po krátkém úvodě historickém památnosti pražské i denní pražský život. Zají- mavo jest, že autor všiml si také křiklavého, zje- vu, na který jsme si při známé naší české povaze již dokonce zvykli, totiž průvodu různo- barevných čapek německých studentů v neděli dopoledne na nejživější třídě pražské, na Pří- kopě. Prahu nazývá spisovatel „Římem severu“ a řadí ji k nejkrásnějším městům celého světa. cituje k tomu výrok známého cestovatele, výše již uvedeného Humbolda; rovněž popisuje, ovšem jen zběžně, hlavní města druhých dvou zemí ko- runy české, Brno a Opavu. Velice důležitá, a řekl bych i aktuální, jes zmínka spisovatelova o významu slova „Bohé- mien“. Ve francouz. řeči znamená „bohémien tolik jako cikán, což autor přičítá ještě středově- kým nesprávným pojmům zeměpisným i národo pisným; to bylo také důvodem toho, proč v stycích česko-francouzských slovo „Bohémien“ které se stancviska geografického a politickéh pokládám za jediné oprávněné, bylo zaměněno méně oprávněným „Tchěque“. Ovšem, dnes prý ve Francii tyto zastaralé, ničím neodůvodněné představy mizí, a pro označení cikánů užívá s prý již téměř všeobecně výrazu „Tziganes“ míst bývalého „Bohémiens“, což ovšem sluší jen ví- tati, neboť, mají-li býti vzájemné styky mezi ná- rodem českým a národem francouzským oprav- dové, čehož jest si ovšem upřímně přáti, jest ne- loženy na ob stranných spravných představkch jednoho národa o druhém.
Čecho Cikán Bohémiens Praha Řím Brno Opava Francie Eřnest gay Bohem volit d ' oiseau
15 article
V dalším líčí se bohatost krajů českých, dále život hospodářský z části i sportovní a v kapi- tole VIII. počíná se stručný přehled historie če- ské od osazení země Bojy až na naše doby. Pro- bírati tonto nástin český dějin není zajisté třeba, a to tím méně, ježto líčení toto shoduje se s hi- storickou pravdou. Zvláštní důraz klade se zde na počátek styků francouzsko-českých za krále českého Jana Lucemburského a na pokrevní při- buzenství obou rodů královských, lucemburské- ho i rodu Valois; delší zmínka jest věnována sy- nu Jana Lucemburského, králi Karlu I. (IV.). načež spisovatel poměrně velmi podrobně líčí dobu husitskou, vystoupení mistra Jana, jeho působení i jeho skon, války husitské a staví do náležitého světla chování se papožské kurie vůč českému národu. Rovněž všímá si spisovatel roz- machu čoského živlu po válkách husitských i če- ského jazyka a cíluje, což pro dnešní dobu jest zajisté velice významné, památné usnesení gene- rálního sněmu stavů všech zemí koruny české. konaného v r. 1615, tedy již za éry rodu habs- burského, kterým se mimo jiné ustanovuje, ž napříště žádný cizinec nesmi býti přijat aní z obyvatele do země, ani za měšťana do měst; jen není znalý českého jazyka a nedovede svoji žá- dost v tomto jazyku přednésti, nýbrž že každý kdo žádá, aby byl přijat do tohoto království jest povinen nejprve se naučiti česky a teprve když se česky naučí, že může mu býti právo oby- vatelské uděleno.
lucemburský Jan lucemburský Jan Valois
16 article
Pěkně jest vylíčeno české povstání a doba bezprostředně následující, válka třicetiletá i ve- škery útrapy českého národa a agonie jeho až do dob josefinských; zde spisovatel všímá si ovšem jen zcela zběžně záslužné činnosti prvních bu- ditelů českého národa a přechází hned na to k lí- čení bouřlivých událostí roku 1848., kteréžto době i význačným mužům jejím věnuje větší po- zornost. Rovněž správně jest podána doba zápasů českého národa o práva jeho, boj státoprávní od počátku druhé ústavní éry (říjnový diplom), passivní oposice zástupců českého národa, pa- mátná deklarace z 22. srpna 1868, pokus o t. zv. české vyrovnání, královský reskript z 12. září 1871 a konečné zklamání českého národa. L čeny jsou dále t. zv. chabrusové volby i perse- kuce českého národa po pádu fundamentálek, zavedení t. zv. přímých voleb do říšské rady v r. 1873, čímž měl býti zlomen státoprávní od- por Čechů akonečné vstoupení poslanců českých de říšské rady v září 1879, po šestnáctiletém passivním odporu (spisovatel zde, patrno že ne- dopatřením, mluví o třicetišestiletém odporu). V dalším jest stručně nastíněn vývoj politických poměrů po opuštění passivního odporu, boje me- zi stranou staročeskou a mladočeskou, vítězství této, a běh české politiky až do zavedení vše- obecného práva hlasovacího pro volby do říšské rady. Následující kapitoly přinášejí vylíčení po- měrů národnostních v Čechách, při čemž nelze spisovatele ušetřiti výtky, že data slatistická ne- jsou naskrze správná, na př. výčet početní síly národností v Předlitavsku, uvedený na str. 164. jest nesprávný, neboť spisovatel zapomněl napro- sto na národnost vlašskou v Tyrolích, v Přimeř a v Dalmacii, a počet příslušníků národnosti ně- mecké a kmene slovanského v jiných korunních
Čecho Čechy Předlitavsko Tyroly Dalmacie český národ
17 article
zemích (v Korutanech, v Krajině, Přímoří, v Ha ličí a v Bukovině) neudal správně; rovněž n Rumuny zapomněl úplně. Dále jest věnována zmínka školství v Čechách, snahám Ústřední Matice školské, při čemž vzpomenuto ovšem i německého šulfereinu; na to podává spisovatel stručný nástin českého života literárního i věde- ckého i českého umění, nezapomínaje při tom na český tisk. V kapitole XVI. pojednává se o českém divadle, o vzniku Národního divadla, o české činohře i opeře, a jsou uvedena dokone i jména jednotlivých umělců. Následuje pojed- nání o českém Sokolstvu, o jeho vzniku, organi saci a o rozmachu myšlenky sokolské i o úspě- ších českého Sokolstva v cizině i na půdě domác při sletech sokolských. Spisovatel líčí dále bohatství země české neopomíjí také připomenouti, kolik Čechy při- spívají na společné záležitosti a jak jest to možno, že tato země, přece tak bohatá, vykazuje stálý zemský schodek. Poslední kapitoly věno- vány jsou opětně životu politickému; zde líčí se boj o zavedení všeobecného práva hlasovacího. zápasy jednotlivých stran na říšské radě a ko- nečné přijetí předlohy nynějšího ministerskéh přelsedy svob. pána Becka, kterouž podrobuje spisovatel také náležité kritice. Před závěrem neopomíji spisovatel ještě přičinití povšechnou úvahu o národě českém, vyznivající veskrze v náš prospěch, a v příčině významu a důleži- tosti existence českého národa pro národ fra- couzsk) cituje některé výroky francouzských politiků a spisovatelů; končí pak tato kniha stručnou reminiscenci na osudy státního práva českého a uherského a srovnáním protiv, jak a pokud bylo vyhověno Maďarům, a jak Čechům.
Rumun Čecho Beck Maďar Korutany Bukovina Čechy národní divadlo
18 article
Pokud vnitřní hodnoty práce Ernesta Gaye se týče, nemůže tato kniha ovšem činiti nárok na vědeckou cenu; bylo řečeno již výše, že sta- tistická data nejsou vždy správná a také histori- cké údaje nejsou mnohdy tak přesné, jak bylo by si zajisté přáti. Doufám však, že tato kniha ani takového nároku nečiní; její účel jest pouze informativní a to téměř výhradně pro vlast francouzskou a tomuto účeli vyhovuje po mém soudu měrou dostatečnou. Mlhový obraz, který ona podává o národu českém, jest celkem správ- ný, a to jest zajisté hlavní věcí: přečte-lisi Francouz tu knihu, může z ní čerpati mnohé poučení. My Čechové můžeme tudíž s dobrým svě- domím vítatí oba tyto příspěvky francouzských autorů o naší české vlasti a vřaditi je s uspoko- jením do četné již bibliografie francouzské o Slovanstvu vůbec a o národu českém zvláště Dr. Bohumil Baxa. Šachy- Pořádá J. Rašovs ký Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava.
Ernest gay Francouz Čecho doktor Baxa J Rašovs J Rašovský Morava
25 article
K68—p 1 29. Jf3—e5 Sd7— f5b) 25. Jg5cfr 30. Je5—d7 Dbe—h 26. J7xd8 Vasx ds 31. Velxe7 Dh6—g 27. Dd2xd8 +! Jee)e ds 28. Sf7Xf5i) De7—b6 32. Jd7—f6 + a č. se vzdal a) Při této nyní nejčastěji užívané obranné methodo ve španělské hře má sice černý poněkud stisněnou za to ale pernou hru. Hra zůstane delší čas zavře nou, a bílý může teprve pak na nějaký útok po mýšleti, až odstraní pěšce e5 t. j. až přinutí čer- ného postoupiti středními pěšci. Ale při správn hře černého se mu to nikdy nepodaří. S výměnou touto měl černý počítati. Správný ta (i v příštím tahu) byl Jc6, jímž je pěšec d4 napa den, který při chabě kryté posici střelce c2 n může býti tahem Jd2—f1 bez nepřijemných následků kryt. Bilý má již nyní pohodlnější hru než obvykle. T- hem učiněným domnívá se vniknouti na c2, což s mu však nezdaří. Jednoduchý tah tento maří úmysl černého, nebo- na Jc2 nášl. Vel. e) Timto a příštími tahy vzdává se černý středu, v. víjí bílému figury k útoku — a prohrává partii. Černý nemá již dostatečné obrany; mimo pěšce bv je i střelec e7 a jezdec b4 ohrožen, a hraje-li černý SXg5, 23. JXg5 h6 násl. JXKf7 a DXcbe g) Jest viděti, jak krásně jest útok bílého vyvinut, nebo správněji, jak krásně mu ho černý vyvinul. h) Na 25.-Kxf7 násl. 26. Dd5+ Kf6, 27. Jg5 s hroz- bou Je4- mat, kterou nelze krýti, neboť na ge násl. Df7- i) Bílý má nyní dvě věže za dámu, o dva pěšce více a silný útok; partii zakončí rychle a pěkně. (Dr. Tarrasch: Champion—Turnier Ostende 1907.)
Jg Velx Sf Xf jít 7 Jd Jc Bilá Černá Kxf DXcbe g J 7 e 7 JXKf 7 Df 7 Vasx 7 dh 6 c 2 Dd 5 + Kf 6 Champion — Turnier Ostende
26 article
Zprávy šachové- Praha. V hlavním turnaji klubu „Dobruský- docílili: Hromádka a Taussig 11 výher ze 14 (o prv místo sehrají po Vánocích match). III. Václav Kaut- ský 91/2, IV. Pechmann 81/2: násl. Dušek a Kruliš- Randa 51/2, Stokláska 41/2 a Bröckl 1/2. — Po Váno- cích sehrán bude turnaj o championát klubu. Loď. V. všeruského turnaje súčastní se: Alapin, Frejmann, Kieseritzki, Rosenkranc, Vjachizev, Gold- farb, Danišewski, Rosenblatt, Rotlevy, Rubinstein, Salve, Dus-Chotimirski, Nenarokov, Kuczynski, Notkin, Rabinovič a Jankovič. Čigorin byl přihlášen, pro chu- ravost byl nucen však v poslední chvili odříci. Turna začal 17. prosince 1907. Řečení úloh- Čís. 342. L. Vetešník a A. Zeman. Bílý: Kls Dg4, Je5, P. a2, b2, b3, c4, f2, h3. Černý: Ke5, Jbe. Shl, Pc6, c7, e7, g2, g6. Mat ve 3 taz ci. — 1. a2— 23 gID, 2. f4+, 1. — Kd6, 2. Dí4+, 1. — Jee , z Deš, 1. — Jd5, 2. Jd7+, 1. — g5, 2. De6++, 1. — e6, 2. DXces- Čís 37. Končící hra. J. Crum. Bílý : Kgů, Sce, Ph6. Černý: Ke7, Jg5, Pe6, f5. Bilý táhne a vy- hraje. 1. Sc6—d7 Kís, 2. Sxe6 f4, 3. Kx«g5 f3, 4. Kg6 f2, 5. h7 fID, 6. h8D Ke7, 7. De5 a vybraje. 1. — Jf7, 2. h7 Jh8+, 3. Kg7 JJrí, 4. Sc6 e5, 5. Sd5 Jh8, 6. KXh8, 7. Se6 e4, 8. SXKf5 e3, 9. Sd3 Kf7, 10. Se2 Kí8, 11. Sc4 a vyhraje. Čis. 343. Josef Čumpe. Bílý: Khl, Dg5, Shu, Jdt, Pa5, f4. Černý: Ke2, Pa6, d2, h2, h4. Mat v 3 tazích. 1. Dg5—65 Kd3, 2. Sgl, 1. — KxKdl, z Dcst. Čís. 344. Č. Kuchyňka. Bílý: Kb7, Dd4, Pc2, e2. Černý: Kb5, Sci, g8, Pb4, d2, d5. Mat ve 3 tazích. 1. e2—e3 , 2. Db6-, 1. — Ka5, 2. Db6+, 1. — Ka4, 2. Kc6, 1. — b3, 2. exb. 1939
Dobruský Hromádka Taussig Kaut Dušek Kruliš Randa Frejmann Kieseritzki Rosenkranc Vjachizev Gold Danišewski Rosenblatt Rotlev Rubinstein Salve Chotimirski Nenarokov Kuczynský Notkin Rabinovič Jankovič Čigorin Turna L Vetešník A Zeman Černá Jee Jd Jg jít 5 Sd Čumpe KxKdl Praha SXKf 5 e Č . Kuchyňka Dd Ka Kce Pb 4 Kl dg 4 c 7 Kd 6 Jd 7 Kís Jf 7 7 JJrí Sh Jdt Kb 5