ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 db1d3a50-7696-11dc-bcbb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 16, person 30, org 2, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v neděli 22. prosince 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 353.
4 article
Na ranní a odpol. ltsty přodplání sei v Praze v adninistra na čr l. . . . sk n s dvejí čenážkou aatnt kta . . . . 7 K 50k ve Slislkách 9Kak na ně -ie - Tošíou: nli.. . . . 9 k onh s drojí tellkoa .: : ei
Praha Kako
5 title
Dnešní čisle pro Prahu le o 22 stranácb.
Praha
6 article Odpověď ministra spravedlnost ve věci chebské.
Odpověď ministra spravedlnost ve věci chebské. V poslední chvíli před propuštěním par- lamentu na prázdniny vánoční dal konečně ministr spravedlnosti dr. Klein celou veřejností tak dychtivě očekávanou odpověď k dotazu našich delegátů v pří- čině chebského atentátu na rovné právo našeho jazyka u všech c. k. soudův v království českém. »Z této odpovědi poznáme«, prohlási onehdy říšský poslanec p. Kaftan na malo stranské schůzi voličské: »jakou cenu při kládá bar. Beck našim členům v minister- ském kabinetě a jaký výsledek smiřovačkám kyne . . . Uvidíme, jak se vláda v otázce chebské zachová a podle toho zajisté posel stvo české své kroky zařídí.« — Oč medle šlo? V Chebu počal tamní soudce Frant. Feyer pojednou odmítat česká podání a limine pro formální pry jejich zá- vadu, že jsou sepsány řečí, která neníu c. k. soudu chebského obvyklou Česká strana se odvolala ke krajskému soudu cheb- skému, ale tu teprv pochodila.
Klein Kaftan Beck František Feyer Cheb
7 article
Teuto dal okresnímu soudci úplně za pravdu, řka, že prý v chebském kraji jest obvyklým pouze německý jazyk zemský, a jazykové nařízení Stremayrovo z 19. dubna 1880, neřku majestátní list krále Ferdinanda z 8. dubna 1848, že nemají pro chebský soud žádných nároků na platnost a nemohou býti považovány za zákony. Ačkoli pak vrchní zemský soud královstv českého ke stížnosti české strany poučil chebské Germány soudní, že jsou dle zákona povinni přijímati a po česku vyřizovati česká podání, — nedbali toho příkazu vrch- ního zemského soudu chebští milostpáni za mák, nýbrž rouhali se mu skutkem, dokazu- jíce, že jest jim pouhým dýmem. C. k. okresní soud chebský znovu zamítal česká podání a c. k. krajský soud chebský znovu schvaloval toto jeho stanovisko prohlašuje znovu, že u soudu chebského pouhopouhá němčina jest obvyklým jazykem zemským a odpovídaje vrchnímu soudu, že vyřízení rekursu mělo se státi pouze něme- ckým jazykem. —
Ferdinand Germán
8 article
Celý národ náš byl pohoršen, ale v tá- boře německém panovala z té rebelie cheb- ské netajená radost a německý Volks- rath neváhal rozeslati všem c. k německým soudcům po Čechách tento štvavý okružník: Velevážený pane! Dovolujeme si zaslati Vám v příloze znění ná- lezu, jimž u c. k. okr. soudu v Chebu žaloba, če- ským jazykem podaná, byla odmítnuta. jakož i znění nálezu, jimž zamítnuto odvolání k c. k. krajskému soudu v Chebu podané, i pro- síme Vás, abysle právě takovým způso- bem bezohledně proti všem čenk ým žalobám zakročil a při samuzřejmém od- mítnutí postupoval podle zákonných (!!D) ustano- vení, v příloze uvedených. K orientaci uvádím ještě několik objasňujících poznámek o jazykových nařízeních. S věrným německým pozdravem za německý Volksrathi pro Čechy Vás oddaný Dr Titta m. p. V Třebenicích, 23. XI. 07. Tu již přestávalo všechno. Kdybychom nebyli proti tomuto z daleka aranžovanému obe
Titt Čechy Cheb Třebenice krajský soud v Cheb
9 article
nelo ed evi mone pno
10 article
nájezdu a útoku na své dobré právo co nejrychleji a nejrázněji vyvstali, dnes snad již hrozilo by nám nebezpečí, že po 17. řínu 1899, kterého nám vzali násilně rovné právo našeho jazyka ve vnitřní službě státních úřadů v zemích našich, dočkáme se ještě horší rány, že totiž nebudeme směti u soudův a vůbec u všelikých c. k. úřadů v krajích převahou německých my Čechové hledati práva svého jazykem svým mateřským naprosto, ale že nás budou ve vlasti naší soudcové a úřadníci němečtí, placení z našich daní okřikevati, odbývati a odmršťovati na- pořád tak »bezohledněs, jak Ven Titta z Třebenic jménem »Volksratu« ně meckého již velí a poroučí. Nebezpečí nás vyburcovalo a my se ozvali. Naši poslanci nejprve vyslali deputaci ku předsedovi ministerstva; když to však nepomohlo, když se ministerský před seda vymlouval, že prý vláda ničeho v té věci učinit nemůže, poněvadž soudcové jsou neodvislí a mají právo zkoumati platnost nařízení jazykových — tu nezbývalo než sáhnouti ke zbrani veřejného dotazu v parla- mentě.
Čecho Volksra Třebenice
11 article
»Toto jednání řečených sou- dů« — pravila trefně interpelace dra. Čela- kovského — neznamená již vy konávání soudci zaručeného práva zkoumati platnost naří- zení, nýbrž je zřejmou vzpourou proti trvajícím zákonům, prot pevně ustálené praxi a plenár- ním rozhodnutím nejvyšší ho soudního dvora, které slavnostně pro- hlásily, že jest v Čechách právem zá- konystanoveným činiti podání soudům v celém obvodu král. českého v jedné z obou zemských řečí, a povinností soudu vy- řizovat je v řeči podání.« A proto vymabala delegace česká na vládě Beckově určité prohlášení; »Co zamýšlí proti tomuto demonstra- tivnímu porušení zákonů a odepírání práva učinit, aby v plném obsahu pro- vedla a zjednala platnost právu dle §. 11. státního zákl. zákona ze dne 21. prosince 1867 jí příslušnému — by za- chovávání zákonných nařízene sama vynutila proti těm, již jsou k tomu zavázáni a i proti renitentnímu c. k soudnímu úřadu v Chebu ? Plných deset dní dala si vláda páně Beckova na čas, než pronesla svou odpověd která byla zredigována v plné ministerské radě za účasti též obou českých ministrův. A co nám řekl pan ministr justice? V theori dal nám ůplně za pravdu. Vláda že stojí na stanovisku, jež vytčeno jest plat nými zákonnými ustanoveními, »zvláště též v otázce jazykové a proto ne- váhá v souhlasu s námi konstatovati, »že město Cheb a kraj chebský tvoří podstalnou čásť království českého, do jehož teritoriál- ního, politického a soudního rozdělení jsou pojaty, že Chebsko nemá žádného zvláštního postavení a že tudíž pro území toto platí zákony a nařízení vydané pro říši a pro království české « — Avšak ve věci samé musí prý vláda míti na zřeteli čl. VI státního základ- ního zákona o soudcovské moci, který prohlašuje, že soudcové jsou ve vykonávání svého soudcovského úřadu samostatní a neodvislí
Beckův Chebsko Čechy Cheb
12 article
Vláda, která podle čl. IX. státního zákona o vládní a výkonné moci jes zodpovědna za ústavnost svých činů nesmí proto podniknouti jednání, které by bezprostředně zasa bo- valo do chodu soudnictví, nadtož aby předpisovala soudcům při jejich roz hodování takový nebo onaký právní názor a to ani tehdy, jde-li o použit zákona, které dle názoru vlády by ne bylo snad správnýme. Po tomto pardonování renitentních soudců chebských následuje morální pokáráníčko německého Volksrathu: »Vláda neváhá pro- hlásit, že z těchže důvodů, ze kte- rých odmítá vměšování se sv strany do postupu vykonávání spra vedlnosti, — odsuzuje co nejrozhodněji též pokusy, strhnouti soudnictví do vliv některé strany a určitým způsobem vykonávati vliv na soudce při rozho- dování; a že všemi ústavními prostředky. jež má po ruce, vynasnaží se, aby zamezila vnikání takových strannických agi tací do soudnictví.« — Ale Volksrath proto neroz- pustí. »Vláda nemůže se však též vy mknouti poznání«, stýská si ministr Klein dále, »že v soudní praxi i v otázce jazykové se za poslední doby opětně objevuje — kolísání, jež se stalo veřejným zleml Nemůže přece prospívati ani vážnosti soudů ani obyvatelstva, jestliže söudy jednoho města, ano snad dokonce titíž soudeovští funkcionáři přes to, že poslední jazykový předpis (t. j Stremayrovo nařízení ze dne 19. dubna 1880) je téměř přes třicet lei v platnosti, pojednou se odchyluj od praxe své vlastní, dříve z acho- vávané a souhlasící s převážně jednotnou mnohaletou judikaturou ostatních soudů v Če- chách, i nejvyššího soudu, jakož říšského soudu, a nastupujíli — jinou cestu... Nejen zájem strany hle- dající právo, ale též autorita stát u jeho soudů bývá tím dotčena«.
Klein Stremayrův
13 article
To bychom řekli, a jak! I mohli by chom očekávati, že spustí nyní pan ministn justice své »qnos ego!« na ty renitentní škůdce státu a soudnictví. Ale kdež. Konee zní: »Vlada jest si dobře vědoma — vy- znamu otázky jazykové pro oba národní kmeny království českého a neopo- mene ničelo, aby v otázce té zjednala bezvadný stav, vymikající se z dosavadních sporů. Vycházejíc od vzá- jemného uznávání stejného postavení práv- ního, bude jak doufám“ možno tohoto cíle dosábnouti a tím byla by zároveň utvo- řena nejsilnější záruka pro nerušenou účást velikých stran parlamentních.« Pěkná, velmi pěkná slova, ale kde zů- stává skutek? »Co zamýšlí vláda u činit proti renitentním c. k. soudcům chebským ?e tázali se naši delegáti. Nuže odpověď zní- »Nemůžeme učiniti ničehol« —— A zatím dle § 11. stát. základních zákonů z r. 1867 čis. 145 o vykonávání vládní moci, »jsou státní úřady oprávněny vydávati v oboru vlastní působnosti rozkazy a vy- nutiti si nejen zachování těchto, ale i zá- konných nařízení vůči těm, kdož jsou jimi vázáni«. A dle čl. 8. zákona o moci soud- covské, jest soudce přísahou svou vázán za chovávati a plniti státní základní zákony tudíž i zákonné ustanovení čl. XIX o rovno- nleeoz sst 1 set eub zio
Vlad
14 article
právnosti jazyků zemských v úřadě Na to patrně J. E p. ministr Klein — zapomněl a proto nemůže na ten čas proti Chebským ničeho učinit.
Klein E p
15 article Chcete důkaz
Chcete důkaz Na články naše, uveřejněné pod názvem »Na obhájení našeho stanoviska«, odpověděl časopis, hájicí ofi iální politiku národní strany svobodomyslné dvěma články, jichž autor se sice nepodepsal, lze však tušit již z prvého citátu, vyňatého z našich článků a položeného v čelo článků »Národní straná svobodomyslná a Národní Listy«, že jest jedním z těch, kdož nedávno vstoupili do strány. Pisatel vykládá, proč nově přistoupli čle nové strany nepostlili směr »Národních Listů« nýbrž směr, hájící politiku positivní. Směr » Nár Listů« prý nemohla posllit reorganisace — neboh »to by bylo rozmnožení anarchie«. Co zástupcové »Národních Listů« ve vý konném výboru očekávali od reorganisace strany. pověděli jsme v odstavci, jejž pisatel článko en zmíněných ciluje; »Doufali jsme, že lilo naši političti přátelé při- činí se, sby strana důsledně bájila program. př jehož revidování spolupůsobilí, doufali jsme, že budou posilou těm, kdož opírají se nedůsled nostem v postupu strany, kdož varuj stranu před sklonem do vládní většiny. Jinými slovy doufali jsme, že pracovat budou tito noví členové strany k odstraněn anarchie ve straně a nikoliv, jak pisatel praví, »rozmnožení anarchie«, Anarchií ve straně list náš nejvíce trpěl. Pisatel odpovědi na naše články snad o tom mnoho neví, neboť jest teprvé od krátké doby členem národní strany svobodomyslné, mohl se však z některých našich projevů přesvědčit, že my právě vystupovali jsme proti desorganisaci ve straně a že my právě žádali jsme vždy reorganisaci strany, reorganisaci sboru důvěn niků, pevné dodržování usnesení a důsledné hájení programu strany.
16 article
Pravili jsme, že anarchií ve straně trpě nejvíce náš list. Všechny nedůslednosti strany vrhány byly na bedra našeho listu a za každou chybu, již se delegace dopustila, byly veřejnost činěny výtky »Narodním Listům«. Neoprávněně neboť list náš zástupci svými ve straně před chybami varoval. A jak za časté byl stav ten nesnesitelným Strana se usnesla, že učiní určitý taktický krok, tak na přiklad usnesla se, že nepřipustí k pro jednávání rakousko uherské vyrovnání (za Körbra) usnesla se, že bude obstruovat volby do delegael atd. Usnesení bylo půblikováno a v našem listu hájeno — avšak v krátké době stalo se roz- hodnutí úplně opáčné — a opět se žádalo, by list náš toto rozhodnutí hájil, žádalo se, by list náš prohlašoval za správné to, o čem redakce byla přesvědčena, že jest nesprávné a že se příčí původnímu usnesení. Jak často jsme prosili, by podobné služby od nás nebyly žádány a když prosby nebyly platny, tu otevřeně jsme prohlašovali, že naše svědomí poctivých novinářů nám brání tyto služby vykonávati. A český novinář není služebníkem, na něhož se může dupnout, jemuž strana může. jak pisatel odpovědi na naše články se domnívá poručit: »ty budeš psát tak a tak, a do fvébo přesvědčení mně ničeho není,« český novinát jest mužem hájícím své přesvědčení, jehož je- dinou odměnou za práci, při níž mozek začasté jest napnut k prasknutí a při níž mnohdy srdee doldlov oe snosilenh lyd asl
17 article
V drobném pavaejií rnnní číslo o sobě . . . za p odpoledni . . . . . . . za k Ve šlialkách na venkovš- ranní číalo. odpolodní . . . . . . . . 4- Inserátv
18 article
1oe sitmldle n
20 article
platí se hotově napřed. Fředplacení a inserty přijímá adilni strace v Marianské ulici č.3. Tam nacházají se též redakee, tiskárna a ezpedice „Národnieh Listů- Rukopisy se novnaesjí.
21 article
krvácí, jest vědomí, že vykonal práci, jak svě domí a žurnalistická čest mu kázaly. Nikdys »Národní Listy« neosobovaly »vrchní rozhodč právo nad orgány strany,« ale také nikdy ne- klesly na stupeň orgánu námezdného, jenž slouží, ke všemu mlčí a všecko schvaluje Ve svých článcích jsme dokázali citáty z řečí předních mluvčí strany i z programových prohlášení, že nynější postup delegace na radě říšské není v souhlase s tím, co až do nedávné doby strana hlásala.
22 article
Pisatel odpovědi na naše články praví: »Citují-li »Nár. Listy« různá usnesení z r. 1895, 1901 atd. na obhájení svého stanoviska, je to úplně zbytečné. Jejich povinností je, aby do- kázaly, že orginy strany odchý lil se od usneseni posledního sjezdu, od usnesení širšlho výkonného výboru, anebo že poslanci strany — poněvadž jen těm mohou orgány strany před- pisovati — nedbali nyní v Českém klubu neb vNárodním klobu při svém rozhodováni usnesení orgánů strany jež pro ně jsou závazná »To však mohou »Nár. Listy« přivésti k řeči svými zástupci v akčním výboru, v širším výboru výkonném a na sjezdu strany.« Protokoly akčního výboru a bývalého vý- konného výboru jsou dokladem, kolikráte jsme v těchto sborech žádali důsledno u mladočeskou politiku — ovšem marně a marné by bylo i naše zakročení ve výše uvedených sborech, jak nám radi pisatel odpovědi, neboť minorita několika hlasů nepřesvědčí majoritu o nesprávnosti tak- liky ani důvody nejpádnějšími a nedá se také v těchto sborech řešit otázka, jsou-li povinny »Nár. Listý« sloužit s českou delegací vládě či nikoliv. Otázka ta byla ihned rozřešena, jakmile delegace se odhodlala vstoupit do vládní vět- šiny bez záruk a bez určitých slibů, neboť list náš vládě sloužit nemůže, poněvadž by tím zradil svoji minulost, poněvadž by tím jednal proti závaznému pro nás ustanovení dra. Julia Grégra a proti svému vlastnímu přesvéd- čení.
Grégr
23 article
Minulost strany připomínat dnešním vůdcům strany považuje pisatel odpovědi za »zbytečné« a žádá důkaz, že orgány strany odchýlily se od usnesení »posledního sjezdu« atd. Pokusíme se mu v hovět. V posledním programu, přijstém na valném sjezdu národní strany svobodomyslně v březnu t. r., se praví: ordoe Trvajíe na názorech státoprávní ch v myslích českého tidu stále živých a z nejhlub šího juho přesvědčení prýštících, spatřuje strana konečný cil svě politiky v tom, aby v rámci tohoto soustátí příznána byla zemlm koruny české ta- ková míra samostatného státního ži- vota, jaká odpovldá historickým prá- vům a potřebám těchto ze mt. K tvíc v lidu jako národní, bude strana ve všem politickém počinání a vystupování prodchnuta snahou, aby zabezpečena byla vším možným způ- sobem existence národa a aby národ pavznesl se a stál po vždy na výší jiných kulturních národů. Ráz svobodomvslný a demokratický vliskují straně poměry národní, ježto jen součin- ností všech vrstev v národě bez rozdilu bude lze dospěti k výtknutým konečným ellům Poměry, jak vyvinuly se proti vůli českého národa v tomto soustáti, nutkají stranu, aby postavila se na odpor proti každému systému centra listickému a germanisaením u. I. Majíc na zřeteli tato stěžejní hlediska, bud strana v oboru vnitřoí politiky říditi se těmito vše- obecnými zásadami: atd. V tomto programu trvá strana na názorech státoprávních — avšak delegace jejl ocitla se v rozporu s programem, když hlasoval pro rakousko uherské vyrovnání. Rakousko-uherské výrovnání jest části oněch
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. ol V Praze, 21. prosince. 6— (Kronika.) Mezinárodní arislo kratism, mezinárodní proletářstvo, mezinárodn kapitál, obchod, věda! Kde jaký interes a o bor společenského života, všecko zmezinárod něno! Nu a kdevšecky stavy a třídy podlebly nemohla ani literatura odolst svému »upiversa- lismu«. ob ssmn adn — Proč u nás mladší lilerát tak zřídka se chytne na domácí látku, na motiv národní! — Co chcete? Má snad literáte potřeby své vyvinutější psychy snižovat k úrovni domá- eího, malicherného živoja? . . .
Praha
25 article
»Potfeba vyvinutější psychy« ! odborný terminus. Označeno jím ovzduší. Každý stav a odbor má svoje tak odborně označené po- třeby! Šlechtic vyrosll v potřebách svého aristokratismu, nemůže proto zdomácnět ve společnosti hrubozornějších forem. Módní pa- nička má svůj jemně vypěstěný smysl pro látky a formy, žádný domáci dodavatel nemůže její požadavkům »vyhovět«. Literát v ovzduší svě knihovny navykl si společnost vyvole- ných duchů všeho světa, prolo je mu to lik protivno okoli domácího života »tak všední« Každý stav a odbor má svou specialitu »po- třeb«, nemůže bez nich žit. Spucialitu svého souseda prohlašuje za pouhý — předsudek, ale za to svoji »potřebu« uznává za nezbylnu ke spáse. Všude tibne svůj k svému, rovný k rov- nému, každý ke svěmu — universulismu. A konečně, není-li universalism stavů, tříd a odhorů přimo nutný? Sám zákon přírody jej diktuje. Všichni jsme lidé a vzdělanost je spo- lečný zájem všeho lidstva. Také u všech ná- rodů lze úkaz stopovati. Všude stavy, třídya odbory pěstují do jisté míry svůj universalism, jakýs princip mezinárodnosti. — Do jisté míry! Tu to je! Ale v pod- statě všichni přece zůstávají národními celou svou bylosti! Spisovatel Francouz, Angličan, Dán, Vlach, Němec, Nor při vší světovost hlediska zůstává národním, látkou i duchem i jazykem. A český ? . ..
Francouz Angličan Vlach Němec Nora Dánsko
26 article
— Jiná věe! Franeouz, Angličan, Něme může snadno zůstávat »národně svým«. Nestojí ho žádnou oběť, aby zůslával. Všecko jeho ovzduší národní ho podepírá, povznáší, k rozletu podněcuje!.. . Ale česky naproti ! . . . Na něj se pořád volá: vzdej se rozlelu, zapomínej na svůj zájem, svoji choutku, přemáhej se, připou- lávej svého ducha k domáci bidné broudě . Zkrátka Francouz, Angličen, Němec má ve svém odboru a povolání všecko pohodlI, ale na našinci se pořád jen žádá — oběťl . .. Zeela správné. Jenže neplatí jen o spiso- vateli! Plati o všech stavech a odborech. A šlechtie nebo dělník, umělec nebo obchodnik modní dáma či kapilalista, každé ovzduši má svoji povinnost příslušnosti — ke kulturnému celku. V dobách pokojného vývoje není povin nost těžká, koná se sama. Ve chvili zápasu žádá zvýšenou účast. Nelze zápasit bez ná- kladu síly! A mravně zápasit bez nákladu mravné síly. A náš zápas národní, není-li mravný zápas A mravní slla, což ta jiného, než — schopnost oběti? Náš kulturný celek teprv zápasl o svo právo na život! Což jiného tu možno! Zápae žádá svoji oběť. Hlas kulturného svědomi kaž- dému členu ukládá: obětuj svoji choutku, své pohodlí a náklonnost! Nižší třeba obětovat vyš- šimu, egoism osoby a ovzduší třeba podřídi prospěchu celku. Jen stalečnost zabezpečuje vi- tězství! A statečnost je schopnost oběti. A není-li duchovním vůdcem kulturného celku — spiso- vatel? A kdo jiný má předcházet příkladem stalečnosti, ne li — vůdce? s Náš milý druh zde onehdy trefně vylíčil nesnáze » přitele literáta«.
Angličan Francouz Němec
27 article
Dvacet let prožil mezi knihami jako historik a filosof. Najednou se v něm ozvalo — národní svědomí. — Muži sluší čin! pravil si. Třeba svůj talent postavit do služeb národa! Třeba stát v první řadě, jako hrdinové antiky stávali! , . A muž probuzeného svědomí opustil svoji knihovnu a odebral se — do voličské schůze Postavil se na stupínek mezi řečníky a když na něj řada došla, vykládal posluchačsívu svoje názory, těžce nabyté ve studovně u zelen lampy, mezi policemi tlustých svazků učeno ti Kterak pochodil, hned jste si pomyslli Hanebného zklamání zažil Zástup poslouchal jeho výklady dost netrpěliv, nerozuměl jim protože nemobl rozumět a po skončené před nášce dost zřetelně dal na jevo svojí nechut. Po řečníku učeném jiní se hlásili o slovo. Muž silného hlasu, zvučné fráse a oblibeného hesla Ti měli brzo vyhráno. Muž z knihovny i s svým probuzeným svědomím byl zapomenut. pokořen, odstrčen a pro vždy vyléčen z bláhové touhy, prospěti svému lidu »činným úča slen- stvím«. Šel a navždy se uzavřel — mezi své knihy. odbe Případ velmi živolný. S různou obměnou udál se j stě nesčelněkráte. A měl své důsledky A třeba hned doložit, své liché dů sledky!
Šela
28 article
Přítel bistorik, filosof, literát, intel igen dobře rozuměl hlasu národního svědomi, chtěje se »činně« účastnit ruchu a zápasu národulhol Ale špatně mu rozuměl, chtěje se ho úča stnit na nepravém pro sebe — místě. V kultur- ném díle nezbytna je délba práce. Historika pracuje v historli, básník ať skládá verše nebo romány a lidový řečník ať s patra mluví k lidu a neplete se jeden druhému do řemesla. Ale jsou hesla a předsudky! A obecný je předsudek že »zápas národní« se odehrává jen v lak zvané »politické aréně«. A kdo chce sloužit národu že se musí stát »politikem«. A politika národa že jsou voličské schůze, řečnické výkony, články v novinách, polemiky, půtky v parlamentě a ta- hačky za kulisami. A vlastní instrument politiky národa že je — poslanecký mandát. Názor dost primitivný a právě proto tuze ro šířený. Všude na něj naraziš a tím snáze mu podlehneš. Také přítel historik, filosoť a bás ník mu podlehl. A náslodek nemohl být jiný. než — smutný. Utvrdil milého filosofa a bás- níka znovu, že má pravdu staré pořekadlo, to- likrát otřepané, že prý je »politisch Lied ein garetig Lied!« . .. — A což je tedy politika jiného, ne- li zá- pas frazí, tahačka o hlasy, o mandáty, nežl nehoráznost veřejného slova a malicherná pletke — v zákulisí ? . . .
29 article
Žalostný názor ! Ale — panuje. Plat všeobecně. — Jděte mi s politikou ! Kdo pak by s tím zabýval? To ať obstarají novináři a po slanci! . . A zatím Politický zápas národa! Zkouška zralost kulturného organismu! Zápas, ve kterém se mět mravné a duševní sily kulturného celka ! Ag tace volební, řečnické výkony, půtky novinát- ské, bitvy parlamentní jsou leda vnější hlučný příznak tichého zápasu kalturných sil jenž se odehrává po vší oblasli národního živola Což je platna bojovná výmluvnost politických schůzi, co platna nekonečná, vysilující kampaň tisku, co všecka parlamentní »slatečnost« vy slaného poselstva, jestli tam venku na vlastním zápasišti, v samém životě národa hotovost mravných sil zůstává daleko — za svým úkolem? Není-li dost výmluvna naše zkušenost? Dlouhá desítiletí mluvíme o svém » politickém zápase«. Řada táborů se vystřidala, šiků bo jovných stran, hesel, programů, plánů!. A — výsledek? Soudruzi v boji navzájem si vyčí tají jeho — nicotu. Jeden druhého prohlašuje vinníkem, že zůstává vše — při starém, Možno-li čekat jiný výsledek, kde hlavní či- nitel kulturného zápasu ani nestál v řadě — mravní síla národa Davové pojmy a předsudky Dav neni myslitel pronikavý! Aby si před stavil obraz světa, má zapotřebí soustavy ška tulek a příhrádek: rolník seje a sklízí, vojál táhne proti nepřiteli, básník skládá rýmy, krát třímá žezlo a korunu! A poslanec s ministrem dělají — politiku! Tak úkoly života jsou jasn v hlavách davu. Tak je davu zřejmo a jasno, kterak prý novějších dějinách vzniklo Veliké Německo Bismark, muž železa a krve je »stvořil«. Obralný dělník svého oboru udělá za den kus práce. který si uložil. Bismark, dělník politiky, tal »udělal« Německol Představé davu zůstává tajno a nedostupno
Německol Německo
30 article
že by dílo velikého muže nebylo ničím, kdyby jeho práci nebylo předcházelo a nespo'upůsobilo jiných druhů dilo. Velikého Německa by dnes nebylo, jednoty německých států stvořené Bismarkem, kdyby nebyla předcházela jednota německých duchů stvořená někým jiným dávno — před Bismarkem Ř kalo se, prý u Sadové a u Sedanu zvítězily pruské jehlovky a »německý kantor«! A zatím tu jen své po- slední slovo pádně pronesl němnecký duch, jenž půl stoletl dříve už lomcoval oblastmi německé spisby, německého umění, ba i německé — vědy. Půl stoleti před tím, nežli muž »von Blul und Eisen« dal ve Versallech prohlásit německé císařství, nlásala píseň německého poety, dávno zlidovělá, hranice přišul jeho mapy. A Moltkemu, »tichému mysliteli válek« upravovali půdu literáti a poetové, kteří půl věku dříve mysl národa povznášeli k vědomí potřeby ocelových činů: der Gott, der Eisen wachsen liess, der wolite keine Knechtel
Bismark Ř Moltke Gott Německo Sedan Blul und Eisen der Eisen
31 article
Jestli dnes z nenadání probudí se národn svědomí v českém učenci, básníku, mysliteli volá-li jej k povinnosti »národaího činu«, nen dokonce třeba, aby spěchal na řečniště — vo lebních schůzí! Na svém místé a ve sván oboru konej každý svoji povinnost! Ovšen jsou různé typy a různé síly v přírodě společ nosti jako v přirodě lesa. Jsou urozené dámičky a těm všecka moudrost života uložena je v an glickém modním žurnále! A jsou labužníci umě- leckých požitků a tém všechen smysl života připadá obsažen v sugescích cizokrajného deka- dentismu. Oba přirozené typy svěho okolI ! A snad i nutně! Ale do života národa tuze citelně nezasáhnou! Ani jeden ani druhý. Nemohou, bohu díky! Za to, aby jiní zasáhli, kdo jsou jeho tepně bližši, na tom sejde! A každý člen národa na svém místě a ve svěm oboru, aby znal a chtěl, co prospěch celku žádá ! Ta- kovou sugesci — přivodit Možnoli, aby dřive byla na pravé cestě a vedla k úspěchu nějaká — politíka ná- d olv
bůh
32 article
roda ?