1
masthead
Národní hospodář.
5
masthead
Pinaněnictví
Pinaněnictví
Přihlásilo s
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 353. ze dne 22. prosince 1907.
7
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 21. prosince.
Vánoční nálada klade se v duše. I těch,
kdož nevěři v mytus obestírající dny svátků
konce roku, i těch, kdož nevěří, že z Betléma
vzešlo správné světlo lidstvu, i těch, kdož pev-
nou rukou vytloukají z hlav víru, že bez vůle
nebes ani vlas s hlavy nesejde, aby ji nabra-
dili věrou v práci, vlastní slly a krásu mužného
odhodlání. Nové mravní názory razí si dráhu,
na trůn křesťanské morálky zvolna vstupuje
morálka nová, která nezná odměňování dobra
a zla po smrti, která chce krásný a dokonalý
život k vůli tomuto životu samému, která zná
jedinou odměnu: vědomí vykonané povinnosti
a snahu po vystoupení na vrcholy krásna. Ne-
chce sluhů božích, ale mužů sebevědomých,
silných a provanutých láskou k životu harmo-
nickému, vyznivajícímu touhou harmonie soci-
ální, nechce jen mlčících v církvi, ale jen pra-
cujících zevně na lepším budouenu a pokroku
lidstva. Vyšli jsme z dob, kdy strach byl zá-
kladem konání dobra: vyspěli jsme kulturně
a jako kulturní lidé pojímáme povinnosti tyto
hlouběji.
Čisté svědomi zářící světly noční měsíčn
oblohy a prosycené neskonalým klidem a veleb-
nou poesií — sem k těmto názorům a touhám
sune se lidstvo. Idealism vstává ze šera chrámů
a rozsvěcuje nový obzory mravní — tichá
poesie Vánoc, opředená tradicí rodin a vzpomln-
kami mládí zůstala. Legenda o mesiáši nevyzla-
cuje jí, ale láska rodiny a vědomí sounáležito-
sti její. A nade vším radost a plesání dětí ve
chvíli, kdy zápasy dne, kdy stopy závisti zapa-
dají pod náladou klidu . . . Jest skryto v srdci
lidském na dně hojně perel citu a každý zapo-
miná rád na chvíli na tvrdost života, aby se
zamyslil nad štěstím těch, v jichž kruh ho po-
stavil život, aby s nimi šel v před a pro ně
se bil.
Praha
Betlém
8
article
Dary, které sám sobě položil národ český
pod svůj vánoční strom, nejsou maly. Na stromku
ovšem nezáří ještě záplava světel. Mnoho kul-
turních potřeb ještě nesplněno, řada práv ná-
rodních dosud neuplatněna a k vrcholnému,
mužnému bodu svých zápasů, k samostatnosti
našich vlasti, jak ji historie nám dala a jak
jsme sami sobě povinni jí dobýti, nutno ještě vy-
konati hodný kus pracné cesty. Ale čím více
hledíme na to, co národ náš vykonal, tím žha-
vější stává se víra v budoucno naše! Hojně
darů položili jsme pod stromek svůj. Doba
rušné práce, jak ji přinesla doba hospodářského
vzestupu, byla námi plně využita. Snad ani
nezdá se na prvý pohled, co jsme vykonali.
Ale koho práce života vede od města k městu,
od kraje ke kraji, kdo sleduje klidným zrakem
naše konání, pozná, jak jsme v posledních dvou
letech pokročili. Rostou nám ve všech oborech
závody k síle a rozsahu, není nedostatek podni-
kavosti, není nedostatek pevnosti pracovní.
Nemáme příčiny býti nespokojenými sami
ssebou. Historie nebyla k nám milosrdnou.
9
article
Vyhnala nám kmen městského obyvatelstva do
celého světa, kdy jsme kladli slibné základy
postupu hospodářského, vyrvala nám protirefor-
mací to, co jsme měli nejlepšího a zanechala
nám vlastně jen ochuzeného a poroboného rol-
níka. Prošli jsme tvrdou školou a temno, které
se valilo na zbytky národa z klášterů jezovi-
tismu, dusilo každý podnět a každou vzpruhu
Vítězové potřebovali pracující a nemyslící dav
eírkev Říma podporovala je vydatně, byť vánoční
zvony katolicismu navrácených chrámů hlásaly
lásku a pokoj lidem dobré vůle. Za padesát let
svého novodobého rozvoje stali jsme se z národa
nevolných rolníků národem s kvetoucím země-
dělstvím a mohutnící prací obchodní i průmy-
slovou. To nebyl výsledek malý. Svobodná
Anglie, které byl školou celý svět, která ne-
poznala jarma cizího, potřebovala rovněž řadu
desetiletí, než položila základy své dnešní moci
a síly. Její mužové vyrůstali v říši, jejíž hra-
nice se šířily, jich rozhled byl již velikým veli-
kosti vlasti jich: kdo střízlivě soudí o prostředl,
v němž jsme vyrůstali v nový život a ve kterém
dosud se nacházíme, dovede tak mnohé, co je
malého v našem žití, pochopiti a omluviti.
Řím
Anglie
10
article
Jsme generacemi, které teprve kladou basi
nového budouena. Malost poměrů, z nichž jsme
vyrostli, mnohé osvětluje. Ovšem: i při tomto
vlídném posuzování toho, co v Čechách roste
se šíří, nutno si zachovati hodně tvrdé kritiky
— kritiky, která současně tvoří a staví, kritiky,
která nezná pessimismu. Právě proto, že může
národ jen tehdy propracovati se k lepší správě
věcí svých, když bude povolávati jen nejlepšl
k vedení jich, nutno i tvrdými slovy raziti
dráhu novému sociálnímu cenění u nás, cenění,
které zná jedinou zásluhu, výsledek vlastní
práce, a jedinou cnost, sílu mužnostl. Jes
možno býti tvrdým k těm, kdož derou se v po-
předí správy národní a věcí a snab, aniž jich
hlavy a ruce byly s velkého díla, jest možno
býti přísným k těm, kdož prospěchy osob za-
stírají zdánlivým prospěchem národa, ale co lze
jiného, než z celé duše milovati národ, který
postaven na rozhraní dvou světů, vykonal př
malosti svých poměrů přece jen velkolepou
práci.
Hojné dary založil si český národ pod svůj
vánoční stromek. A co může národ nejvíce při
tom těšiti, to nejlepší, ce má, vybudoval si sám,
bez přízně vlád, bez laskavých slov Vídně. To
je poučením i návodem pro budoucno. Co z při-
zně se nám dostane, nemá toho půvabu, jako
to, co z ruky naší vzejde bez pomoci cizí. Ale
i tichá nálada Vánoc jedno poznání nezastírá
vše, co stalo se až dosud, jsou pouhé základy.
nic více. Dostáváme se ze střevíčků útlého dět-
ství a pronikáme i k většímu významu v tomto
státu. To znamená, že i naše zodpovědnost
roste. Před námi samotnými a před těmi, kdož
po nás přijdou, i před světem ostatním. Byť ne-
byli jsme dnes beze sympatií a byť pokroky de-
mokracie v kulturních státech Evropy budí více
porozumění pro poslání a postavení národů ma-
jítmokracie
Čechy
Vídeň
Evropa
11
article
lých, bijících se o svá práva, ve chvílích, kdy
rozhoduje se o budoucnu, počítají ti, kdož maji
slovo vůdčí, jen s těmi, kdož celou prací svou
prokázali, že jich existence jest v zájmu po-
kroku lidstva, a kdož zase svou prací dovedlis
vybojovati v onom celku státním, ve kterém žijí
určitý skutečný podíl na moci. Avšak: pouhou
účastí v úřadech tento podíl vyjádřen není. Ani
nemůže býti. I v dobách naší poroby zaujímal
čeští lidé vynikající místa: prospěl národu aa-
šenu slavný Kaunic? Teprve pravý muž na prn-
vém místě může přinésti zisk. V tu chvíli, kdy
jdeme novými směry české práce i v oboru poli-
tickém, jeden moment se důrazně hlásí: momen
zodpovědnosti.
A zapadá v poesii Vánoc, do smíchu a ra-
dosti dětí. Vyrostou v muže a ženy, v jich ruce
přejde práce národní, dle rozhledu jich budou
se snahy národa rozpínati. Co klademe v duše
svých dětí, co klademe v krásu jich srdci? Jich
úkoly budou většími našich a budou vyžadovati
více vyzbrojenosti. My stavíme základy, jim
připadne udržeti a uhájíti, co jsme vytvořili,a
budovati dále, do výše i šíře. Čím více porostou
sympatie ciziny k národu, který dal lidstvu ne-
přemožitelnou sílu božích bojovníků, tím více
porostou i nároky její oproti nám. Nechceme
přece býti maličkými, kterým se štědří úsměv
blahovolnosti pro jich slabost, a netoužíme pře-
ce, aby svět na nás se díval jako na věčné mu-
čedníky. my musíme státi se národem mužů,
který žádá jen tolik úcty a lásky, kolik zasluhuje
dílem svým. Proto, poněvadž takováto láskaa
úcta jest trvalou a nemizí s novou modou. Ro-
steme váhou i významem, chceme růsti praei
svou: do duší dětí nutno líti tento poznatek ná
roda, který proto trpěl, aby mohl žíti vlastní
silou. Jak počujeme o to, aby přišla nová a sil-
nější gererace nás?
Kaunic
Vánoce
12
article
Nad rejem dětí myšlenka tato se vtírá. Neod-
bytně a naléhavě. Záštitou pokroku našeho nejbez-
pečnější jest kulturní vzestup. Bez tohoto předpo-
kladu ani práce hospodářská není myslitelna. Kdyz
přehlížíme veliké dílo hospodářského rozmachu ná-
rodů zápodu, když sestupujeme do samých základů
jich pyšných staveb rozvojových, když pátráme po
vzpruhách, které je vedly k odříkání před vítězstvími
poznatek na jednom faktu utkví: práce pokroku ka-
ždého úzce snoubena s kulfurním pokrokem. Práce
rozvoje hospodářského bez veliké kultury není mož-
na. Siemenesové, Carnegiové, Kruppově, Nobelové ne
jsou myslitelnými bez obrovských podkladů kultur-
ních. Ke krsmářství stačí bezohlednost, ku podní-
kavosti, skutečně veliké, jest zapotřebí hloubky du-
cha a výše pozná ní. To praví děje moderního podni-
kání tak jasně, že jen slepý by nepoznal toho. Být
velikým národem hospodářsky, znamená býti jím
i kulturně. Školská moudrost pro tento život ovšem
sama nestačí. Utkvěla na šabloně a vázána předpisy.
které se mění vždy teprve, až život dokázal jich ne-
udržitelnost nedovede více, než připravovati k studiu
života a práce. Touhu jíti dále a výše, třeba roz-
svěcovati v mladých dušich, touhu poznati světa
učiti se v něm, co prospěšno a správno. Rozšířiti
třeba rozhled těch, kdož po nás přijíti mají, aby
více chápali a znali, než nám přáno, a aby pevnou
nohou dovedli kráčeti za vyššími úkoly národa.
Carnegiová
Kruppův
Nobelová
13
article
Jsme ještě daleko za cíli svými. Ale ne tak d-
leko, abychom neznali cest vedoucích k nim. Vše
to, co dusí život náš, co podvazuje jeho síly, nutno
vytlačovati z hlav dětí a za srůcí jich. Touhu po si-
ném životě třeba klásti do mladých niter a jedinou
životní snahu, vykonati co možna nejvíce. Rracovnost
jest v moderním životě ciností z prvých; právě prolo
že tempo pokroku jest zrychleno a že národům vel-
kým dovede se národ menší jen tehdy jakostí práce
své vyrovnati, když dovede mobilisovati všechny síly
své. —
V okamžiku, Edy dělí smíchiem zní Hlomy, ve
chvíli, kdy bezstarostnost jich září plným plame-
nem, v télo chvíli nutno mysliti více než jindy n
budoucno jich. Takovým bude náš národ, jakým bu-
dou děti naše, až vyspějí. Necítí každý tíhu zodpo-
vědnosti této, zodpovědnosti při neúplném školství
při vtírání se temna klerikalismu do jeho síní, př
malosti prostředků našich? Jen mužové veliké, silné
a odhodlané kultury dovedou zajistiti budoueno —
učiněné z dětí svých ..
14
article
Vánoční poesie zastírá kraje — její kouzlem
nechť jest pro nás touha silného, zdravého, kultur
ního a odhoďlaného dorostu! Co může značiti více pr
budoucno naše?
Na naší burse bylo v minulém týdnu před-
vánočním velice klidno. Jednány pouze zástavní
listy našich zemských ústavů za kursů zpevně-
ných a jinak podáváno za akcie: Úvěr. ústavu
v Hradci Králové K 449.—, České průmyslové
banky 414.—, Hospod. úvěrní banky 381.—
Praž. úvěrní banky 524.—, Živnostenské banky
289 50, České banky Union 238.—, »Merkuru«,
akc. směnár. spol. 593.—, První praž. zasta-
várny 450.—, První čes. akc. poj. na živoh
267.—, Zajišťovací banky 137.—, První české
tov. orient. cukrovinek 250.—, Kolínské tov-
kávov. náhražků 620.—, Pivovaru v Č. Budě-
jovicích 805.—, Čes. spol. pro prům. cukerní
148.—, Strojírny dř. Daňkovy 464.—, Podol-
ské cementárny 198.—, Tov. na umělá hnojiva
v Kolině 420.—, První česko-morav. strojírny
850.—, aniž by bylo došlo k obchodům.
Daňkův
Tov
Hradec Králové
Č . Buda
Podol
Český průmyslový banka
Český banka Union 238
16
article
Z vídeňské bursy.
Z Vidně, 21. prosince.
Z vídeňské bursy.
Z Vidně, 21. prosince.
(Pův. zprava ár. L. «)
Výsledek obchodování naší cedulové banky jes
ledy přibližně již znám. Citry, které o něm byly
uveřejněny, sice nepřekvapují, neboť byly očekávány.
Než přes to znamenaji předstižení dosavadních vý-
sledků v každém směru a jsou důkazem nejen abnor-
mátnosti letošního roku, ale i značného rozmachu
konjunktury, který v nich se zrcadlí. V roce 1905
činii zisk 13.2 mil, kor., r. 1906 21.2 mil. kor. a r.
1907 asi 29.6 mil. kor.! To jest vzestup neobyčejný
a jistě nelušený. Veliký zisk letošní vysvětluje se
dvěma momenty. Jednak velkým vzrůstem průměr-
něho směnečného porteleuillu. Ten činil v r. 1900
549 mil. kor. a letos 666 mil. kor., tedy asi o 20 proc.
více. Součaně i poměrný zisk rostl. Průl
měrný diskont činil loni 4.33 procent, letos pok
4.89 proc. Tyto dvě příčiny způsobily, že výnos
ze směnek a půjček vzrosti oproti loňsku o 40 proc.
Banka bude moci také vypláceti asi 107 kor. divi-
dendy, kteréžlo cifry v posledníchi třiceli lelechi vůbec
nebylo dosažen. Přes to, co se týče zúročení akc. karpi-
tálu, zůstane naše cedul. bahka jednou z postedních s
svými 7.46 proc. Všechny osfatní velké cedulové
banky až na banku ifalskou) vyplácejí větší divi-
dendy, poněvadž stát spokojí se s menším podílem
na zisku banky.
17
article
Pozoruhodno jest, že kurs akcií rakousko-uher-
ské banky nezískal v posledním roce nic ze skvě-
lých výsledků jejsho obchodování. Koncem r. 1900
při oznámené dividende ca, 90 kor., činil kurs 1780
letos při dividendě 107 kor. 1772. Tyto cifry mluv
jasně o tom jak buvsa nepatrně získala skvělou kon-
junkturou lelošního roku. Tento moment nelze ne
chati stranou při posuzování pravděpodobných vý-
sledků obchodování našich velkýčh bank v tomte
roce. Není ovšem pochybnosti, že bilance bank bu-
dou v celku příznivy.
Tak zv. běžné obchody bank přinášejí dosuo
převážnou čásť zisků a na prvním místě v účtě zisku
a ztráty stojí vždy položka úroků.
Letos od 28. května počínaje byl oliciální dis-
kont stále vyšš) než roku loňského a tato diference
kolísala od 12 proc. až do 11/% proc. Při tom zvláště
vídeňské banky postupovaly při vyměřování úrokov
míry ze vkladů velmi konservativně, takže dnes ještě
neposkytují vkladatelům více než 4 proc. Konjunk-
turu úrokovou bylo s to tedy dobře využitkovati. Již
pololelní bilance Úvěrního ústavu obrážela tento stav
věcí. Položka úroků vzrostla tam z loňských 5.8 mil
na 7.7 mil. kor., a tento vzestup bude v druhém polo-
letí ještě pronikavější. Oproti tomu zisky mimořádné
nebudou letos zajisté vyšší než loni.
Konjunk
18
article
Obchody na burse byly po celý rok stísněné
poměry trhu poněz nedovolovaly emisní činnosti se
rozvinouti a také kursová úroveň většiny hodnot
spíše utrpěla, než aby byla získala příznivou kon-
junkturou průmyslovou. To jeví se konečně i na
kursech akcií bankovních samých. Vůdčí papír akcie
Úvěrního ústavu měl nejnižší kurs v r. 1906: 661.—
a znamenal koncem loňského roku 693.—, kdežto
dnešní kurs činí asi 630.—! Tyto nepříznivé poměry
trhu peněz a burs také způsobily, že banky, které
hodlaly zvýšiti svůj akciový kapitál, byly nuceny o
svého úmyslu upustiti. Banka pro země rakouské
vyjednávala v Paříži o umístění nových akcií za
30 mil. kor. bez výsledku a také Úvěrní ústav nemoh
provésti zvýšení nad 120 mil. kor. Tato okolnost bud
se asi také zračiti ve značném napjetí stavu bank
a ve zmenšení likvidnosti jich prostředků. Ze svého
spojení s průmyslem nebudou banky letos kvitovati
asi žádné zisky. Úvěrní ústav sice získá emisí akcií
Škodových závodů, oproti tomu však krise petrole-
jářského průmyslu způsobí mu značnější ztrátya
ostntní banky sotva, budou pospíchali s vy-
čerpáním t. zv. latentních reserv, poněvadž opatrnost
v tom směru jest dána možností poklesu průmyslové
konjunktury. Jinak ovšem banky vídeňské postupo-
valy enerzicky na dráze spjelí svého s průmyslem.
Paříž
19
article
Úvěrní ústav zorganisoval výrobu nábytku z ohyba-
ného dřeva, změnil austro-orientálskou spoločnost
v akciovou a zúčastnil se na akcionování firmy
Schenker spol. Pozerkový úvěrní ústav přemě-
ňuje firmu David Fanto v akciovou společnosta
i ostatní banky sledují vědomě průmyslovou poli-
tiku.
V tomto roce, kdy přepjelí trhu peněz vedlo k ne-
snázím a úpadkům, uvažujé se také o bližších stycích
bank, o organisaci, která by dovedla zabrániti ne-
švarům v úvěrictví. Dosud dohody nedecíleno, vůle
však zde jest a tužší organisace bank stane se sna
skutkem.
V každém případě možno očekávali značné zvý-
šení sumy příjmů v bankovních bilancích. Ovšem také
výdaje budou značně zvýšeny. Zařizovací výlohy no-
vých filiálek, zvýšení položky služného jak vzhledem
k rozmnožení úřadnictva tak k nutnosti náležité úpra-
vy služebních požitků, větší daně a poplatky — t
budou momenty, které budou rozhodovati rovněž
o konečné cifře čistého zisku. Značnějšího nějakého
zvýšení dividend bank letos již očekávati nelze. Ban-
ky uvykly si sledovati pokud možno opatrnou divi-
dendovou politiku, aby nevydaly se nebezpečí snížení
dividendy. Tato okolnost letos bude rozbodující tím
více, že je velmi pochybno, bude-li i příští rok tak
příznivým jako letošní. Nutno si získali zálohu pro
možný pokles ve formě latentních reserv, které bi-
lančně vyjádřeny nejsou. Každá z bank má možnost
k takovému postupu a jistě jí použije.
Fanta
Bana
úvěrní ústav
Schenker společenský
20
article
Na burse byly v minulém týdnu obchody velm
nepatrné a oživily poněkud teprve ke konci týdne
když i z ciziny došty příznivější zprávy
Trh hodnot dopravních byl celkem klidný. P
předcházejících pochyhnostech o možnosti dohody
mezi státní drahou a vládou opanovalo opět důvěři-
vější smýšlení v télo otázce a kurs akcií státní dráhy
mohl se zobaviti o několik korun.
U akcií bankovních počínají hráli roli již nyní
odhady dividend. O Úvěrním ústavu kolovaly pověsti.
že bude letos vypláceti dividendu nižší než loni, a
ač pro tento nátled nebylo doslatečných důvodů, pře-
ce kurs kreditek ustupoval. Teprve koncem týdne
na úhrodné koupě se kurs zolavil. Kurs akcií Banky
pro země rakouské pevně se uhájil. Jinak nebylo tu
význačnějších změn.
21
article
Ani na trhu akcií průmyslovýchi nebylo značnéh
ruchu. Akcie alpské báňské společnosti dosti hojně
kupovány bezpochyby vzhledem k tomu, že pražská
železářská společnost při koupi 10..000 těchto akcie
nepovažovala kurs 580 za příliš vysoký. Oproti tomu
na veřejné nepříznivé posuzování télo transakce osla-
bily poněkud akcie pražské železářské společnosti.
Jinak dělo se na trhu průmyslových hodnot málo
pozoruhodného.
Důležitější kursově variace v minulém týdnu se-
znati lze z tohoto sestavení:
Rak. korunová renta . ..
Rak. zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta .
Turecké losy . . . . . .
Rak. kreditky . . . . . . .
Banka pro země rakouské
Uherské kroditky . . .
Bankovní jednota
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka .. . . .
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha . . . . . ..
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol
Rakouská továrna na zbroj
Rým.-muráňská společností
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářská společnost
Schodnica
Londýnská devisa . ..
Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
mostecký uhlářský společnost
Schodnica
22
article
Česká účast na řádné valné hromadě Ra-
kousko-uherské banky. Generální sekretariát
banky rozeslal již seznamy akcionářů, kteří se
přihlásili ku přiští řádné valné hromadě Rakou-
sko-uherské banky, která se konati bude 3.
února 1908. Teprve nyní je tedy možno zji-
stiti, co pravdy je na tvrzení německého tisku
v prvé řadě nezbytné „N. F. P.“, jake by letos
bylo nastalo v majetku akcií Rakousko-uherské
banky po stránce národnostní podstatné poši-
nutí na úkor český, takže by požadavek českého
zastoupení v generální radě banky byl pozbyl
věcné oprávněnosti. Proti tomu stačí uvésti tato
data :
Rakousko
banka
Rakouskýuherský banka
Rakaskýuherský banka
23
article
k val.
hrom.
na rok
1908 . . . . 26
1907 . . . . 252 587 . 105
O podstatném poklesu našeho podílu
tedy nomůže býti řeči. Je sice pravda, že hlasů
českých přibylo tentokráte méně, než jsme v po-
sledních letech zvykli, čehož vysvětlení asi
v prvé řadě hledati dlužno v neutěšených letoš-
ních poměrech na peněžním trhu vůbec. Ale
také německých hlasů — a to počítáme všechny
ostatní akcionáře z Předlitavska za. Némce —
nepřibylo tolik, jako loni, takže v poměrném po-
dílu nastál posur jen nepatrný (ve zlomku
procenta). České hlasý tvořily loni něco přes 30,.
letos téměř 30, celého Předlitavska. Že by
tedy nárok náš na zastoupení v generální radě
byl pozbyl náhle za jediný rok věcného pod-
kladu, neodváží se nyní tvrdíti ani „proslulý vy-
nálezce“ bankovní formule ve vyrovnání. Zaji-
mavo je ještě bliže zkoumati, z jakých řad při-
hlásili se noví akcionáři. Na české straně
nově přibylo 10 záložen (v tom 1 pens. fon
a 1 okresní hosp.), 4 spořitelny a 2 fysické
osoby; ubyly 2 okresní hospodářské a 1 občan-
ská záložna a 1 obecní fond. Nových něme-
ckých akcionářů se přihlásilo celkem 88,
v tom 40 jednotlivců, 18 spořitelen, 2 úslav
zástavních listů a 2 spoř. pens. fondy, 13 měst.
6 záložen, 2 banky, pojišťovna atd.; ubylo cel
kem 25, v tom 4 spořitelny, 11 jednotliveů,
1 banka a ostatek různě fondy. Nutno ještě kon-
statovati, že německé spořitelny i se svými pen-
sijními fondy a p. budou v příští valné hromadě
disponovati 315 hlasy, t. j. podobně, jako lon
ani ne 1/4 všecl hlasů. Činí-li nárok na zvlášt-
ního svého kandidáta, potvrzují tím jen správ-
nost požadavku českého. Situace je tedy jasná
— nyní má slovo správa banky, jež navrhuje
plenu kandidáty.
Předlitavsko
obecní fond
2 banka
1 banka
24
article
Z trhů pouěžních:
Praha. Také dnešní bursa minula zcela Bez ob-
chodu a zlaciněly akcie Rak-uher. banky na kor.
1774.— (t. j. o 2 kor.) a akcie strojírny Daňkovy na
K 456.— (t. j. o 3 kor.). Dále podáváno za akcie
První české tov. orient cukrovinek K 250.—, „Mer-
kuru“, směn. akc. spol. K 593.—, První pražské z-
stavárny K 450.—, První české akc. pojišť. na živo
K 268.—, kolínské továrny káv. náhražků K 620. —
pirovaru v Čes. Budějovicích K 805.—, Živnosten-
ské lnky K 239.50, české banky „Union“ K 238.—
české spol. pro prům. cukerní K 148.—, Pražské
úvěrní banky K 525.—, Hospod. úvěrní banky k
381.—, České prům. banky K 414.—, podolské ce-
mentárny K 198.—, Zajišťovací banky K 136. —
akc. továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně
K 420.—, Pryní českomoravské strojírny K 850 —
královéhradeckého Úvěrního ústavu K 419.— peníze
Praha
Kolín
první český akciový
český banka
úvěrní banka
Český průmyslový
25
article
Vídeň. Poměry pěněžního trhu posuzovány
velmi přiznivě. Tímto faktem a lepšími záznamy na
burse v Novém Yorku, jakož i potřebou úhrad, jak
se jevily tam, způsobeny k ullimu na burse připrav
né vydatné podněty a vyššl kursy, zejména v hod-
notách, ze kterých jest veliký decouvěrt: kreditkách
lombardech, jižní dráhy a alpinkách. Taktéž akcie
pražské železářské společnosti prodávány při kur
sech podstatně vyšších, jen akcie státní dráhy za-
nedbávány. Na burse polední zvláště příznivá nálad
potrvala, ježto Berlína došly dobré zprávy, kteréz
podmíněny hlavně situací americkou. V popředí na-
lézaly se hodnoty železářské a některé hodnoty ve
šraňku. Bursa končila za dobrých disposic. Oboje kre-
ditky, Bodenkredilky dosáhly velikého zisku, na-
proti tomu ztratily akcie Länderbanky. Po krátkém
zlepšení zase nabyly původního kursu, a sice stou-
ply: akcie jižňí dráhy a severní. Akcie státní dráhy
se nezměnily. Přiskočilo alpinkám, pražsko-železář-
ské společnosti, rýmařsko-muráňské. Na trhu papínů
vkladných se smýšlení nezměnilo a na eskomptním
trhu se znamenalo 513/1.—6 ,
Bursa
Bodenkredilka
Vídeň
Nový York
Berlín
Länderbanka
26
article
Berlín. Lehký průběh dnešní likvidace posílil
opět naději spekulačních kruhů v lepší budoucno
pokud se týče poměrů peněžních. Čilé obraty podni-
kány jmenovitě v hodnotách trhu kasovního a odlu
zpevnění přeneslo se na akcie průmyslových pod-
níků volného obchodu. V popředí zájmu stály tu pod-
niky železářské, jež docílily několikaprocentního zvý-
šení Bankovní ústavy domácí pevny. Z rakouských
titrů kreditky, státní i jižní dráha zlepšeny. Pro ame-
rické dráhy objevil se zájem v Londýně a zisk jedno-
procentní byl jim v průběhu dneš. údělem. Ruské hod-
noty byly celkem zanedbávány a nižší. Soukromý
diskont 71/4. Denní peníze 61%%. Peníze k ultimu
91/2
Nová kvola ve společném rospočtu. Ve společném
rozpočtu na rok 1908, který byl předložen dele-
gaclm, jeví se poprvé vliv nové dohody o kvotě, která
má býti v platnosti po příštích deset let.
Celá společná potřeba činí . . . . 425.25 mil. K
od toho dodatečný úvěr na r. 1907 . 6 22 mil.
Berlín
Londýn
27
article
419.05 mil. K
od toho vlastní příjmy válečné správy 9.24 míl. k
společné celní přebytky . . . . . 136.99 mil. K
zbývá . 272.80 mil. K
rakouská kvota 63.6% . . . . . 173.50 mil. k
uherská kvota 36.4% . . . . . . 99.29 mil.k
Novým vyrovnáním nastalo zvýšení uherské
snížení rakouské kvoty o dvě procenta. Finanční vý-
sledek stanovení nové kvoty znamená tedy dle roz-
počtu na r. 1908 pro Rakousko úsporu a pro Ubry
větší zatížení o 5.45 mil. K.
Pražská městská životní pojišťovna. Otázka zří-
zení městské životní pojišťovny, která v poslední
době začíná stále více budit zájem veřejnosti, uve-
dena bude jak se zdá v nejbližších dnech do novébo
stadia. V páteční schůzi sboru obecních sťarších po-
ukázal obecní starší pan dr. Pík na to, že návrh
schválení stanor městské životní pojišťovny byl již
dvakrát dán na program a vždy byl zase odvolán.
Ve věcné rozpravě rozbiral důvody, proč právě li-
dové a pohřební pojištění jest úkolem ústavu obec-
ního, ježto žádný jiný podnik není s to, aby do té
míry požadavkům na lento odbor kladeným vyhovět
Předsedající pan starosta dr. Groš odpověděl, že
celá tato záležitost byla přikázána komisí pro oslavu
panovnického jubilea. Zamýšli totiž městská rada
oslavit památný rok 1908 mimo jiné také zavedením
tak důležitého humanního ústavu.
Z pražské bursy. V úterý dne 24. prosince 1907
zůstane pražská bursa pro zboží a cenné papíry za-
vřena.
doktor
Groš
Rakousko
městský životní pojišťovna
míl
28
article
Anglobanka. Generální rada jmenovala ve své
schůzi dne 21. t. m. dosavadní prokuristy filišlky
anglo-rakouské banky v Praze pp. Alfréda Wie-
nera a Maxmiliana Hammerschlaza ná-
městky ředitele filiálky pražské a vrchního úřadnik
této filiálky p. Eügena Sylta prokuristou filiálky
trutnovské.
Rakouský úvěrní ústav. V posledních dnech kur
akcií rak. úvěrního ústavu značně ochabl. Vysvětluj
se to pověstmi, že dividenda letos bude nižší než
loni, kdy činila 30 korun a mluví se o 28 K. Dů-
vodem k těmto pověstem jsou ztráty, které úvěrn
ústav utrpěl na několika stranách. Především jestt
smutný stav petrolejářského průmyslu, který způsob
úvěrnímu ústavu značnější ztráty, pak špatný stav
Siglovy továrny na lokomotivy a extilní společnost
Br. Rosenthal, na nichž jest úvěrní úslav značně zu-
14. pros. 21. pros.
96.70
96.75
114.30
114.25
110.80
110.75
Wie
Hammerschlaza
Siglův
Praha
Rosenthal
British
29
article
181.50
182.—
630.—
632.25
405.—
407.75
749.—
754.25
512.75
512.25
1000.—
1016.—
239.—
239.—
668.75
672.50
148.75
151.—
420.—
423. —
1055.—
1055.—
976.—
975.—
452.—
454.—
582. 50
589 50
512.50
515.—
2351.—
2398.—
722.—
717.—
477.—
478.—
241.80
241.57
11777
117.75
30
article
častněn. Mimo to budou tenlokrále také ztráty ni
sledkem několika insolvenci značnější, než jindy.
Oproti tomu bude ovšem vzrůst příjmů na úrocíci
velmi značný — v prvním pololetí činil skorem
mil, korun a jest tu také získ z vydaných akcií Ško-
dových závodů, jichž sanace znamená pro úvěrní
ústav vlastně bilanění zisk 3 mil, korun. Proto od-
hady nižší dividendy již dnes jsou poněkud odvážné,
ač ovšem jako všechný banky, i úvěrní ústav musí
postupovati v dividendové politice letos zvlášť opa-
trně, neboť blíží se opět perioda méně příznivá
Nedostatek dělníků v rakouském průmyslu. Čet-
né stížnosti, docházející z průmyslových kruhů na
nedostatek dělnictva a na vžrůstající vystěhovalectví
přiměly ústřední výbor svazu rakouských průmysl-
níků, aby vykonal o otázce té důkladné šetření. Na
základě jeho usnesena v poslední schůzi resoluce,
kde zvláště kladou se tylo požadavky: 1. Utvoření
vystěhovaleckého zákona, kferý by rakouské vystě-
hovalce chránil a zamezoval lákání k vystěhovale-
ctví. 2. Podporování vystěhovalectví ná čas ulehčo-
váním vracení se vystěhovalců. 3. Zřízení trvalého
hospodářského spojení mezi vystěhovalci a vlastí ve
spojení se státní podporou vývozu, zvláště ochrana
a ulehčení posílání peněz vystěhovalců do vlasti.
Ško
svaz rakouský průmysl
31
article
4. Konečně požádáno předsednictvo svazu, aby slu-
dovalo, zda by zřízením státního nebo průmyslového
pracovního průkazu nebylo lze docíliti náležitého
rozdělení pracovních sil, zvláště odvádění přebytku
zemědělských pracovních sil na místa zvýšené p-
třeby, jakož i odvádění nezaměstnaných ve velkomě-
stech do průmyslových středisk, které trpí nedostat-
kem dělnictva a konečně umísťování vrátivších s
vystěhovalců. Úkolem sociální politiky jest, aby vše-
chny dnešní nedostatky byly odstraněny a to l
docíliti zřízením pracovního průkazu, vztahujícího
se na celou říši.
Naše obchodní zastoupení v cizině. Kritika na
šich konsulárních úřadů nebyla vždycky nejpřízni-
vější a mnohdy dělo se jak jistě právemí. Ovšem
v posledních letech leccos se zlepšilo a lze doufati.
že za nynějšího vedení ministerstva zahraničních zá-
ležitosti vývoj k lepšímu bude pokračovati. Reform
ovšem tříští se o nedostatek prostředků. Dle delega-
cím předloženého rozpočtu žádá se na konsulárn
potřeby 5.85 mil. korun. Vzhledem k tomu není divu
má-li Rakousko-Uhersko jen 110 konsulárních úřadů
s placenými úřadníky (36 generál. konsulátů, 59 kon-
sulatů, 13 vicekonsulátů a 2 konsulární agencie)
391 česlných konsulátů. Rozpočet na rok 1908 při-
náší zvýšení o 436..387 kor. Toto zvýšení vysvětluje
se dalším vybudcváním konsulárního zastoupení. M
býti zřízen nový konsulát ve Winnipegu pro střední
část Kanady, dále nový vicekonsulát v Charlostcnu
v záp. Virginii (Unie), pak konsulární expositura
Rakousko
Uhersko
Winnipeg
Kanada
Virginie
32
article
Hazletonu (Pennsyivanie) a v Buffalu (stát Nový
York). Konečně do Denveru v Coloradu bude vyslán
konceptní úřadník, aby převzal hájení zájmů taměj-
ších rakouských příslušníků. Konsulát bude tam zli-
zen až v roce 1909 — pro úsporu peněz
Z ústřodních jatek pražských. Na dobytčí trh
v pondělí dne 23. prosince 1907 přihlášeno jest 100
kusů hovězího dobytka původu domácího, 435 kusů
původu haličského a — kusů původu uherského
„Cement a Želozo-Beton“, časopis pro kon-
strukce a látky stavebné. V lednu 1908 vyjde 1. číslo
nového technického časopisu „Cement a Železo-Be-
ton“, za vedení předních našich odborníků. Bude
obsahovati články z oboru arohitektury, inženýrství,
pozemního stavitelství, výroby umělých hmot sta
vebních; novinky z oboru cementářství, tržní zprávy.
hlídku časopisů, zvědy a odpovědi, porady odborné,
patentni hlidku, zprávy o komunikacích, nabídková
řízení, zprávy o stavbách, věstník cementových zá-
vodů. Časopis tento bude výcházeli zatím měsíčně a
bude miti příspěvky ve slovanských řečech od vy-
nikajících slovanských odborníků — bude tedy, roz-
šířen ve všech zemích světa slovanského. Těšíme
se, že tento nový časopis bude průkopníkem českého
průmyslu v zemích slovanských a klademe v něj
velké naděje. Redakce a administrace! Praha-Vino-
hrady, Hálkova ul. 56.
Pennsyivanie
Buffalo
Nová York
Denver
Colorado
Praha
Hálkův ulice
Vinohrad
Hazleton
Beton
33
article
z Předlitavska. Uben
Čechů ostatních
Čecho
Předlitavsko
34
article
Banky, záložny a spořitelny.
Živnostenská banka. U pokladen Živnostenské
banky pro Čechy a Moravu v Praze, směnáráy její,
jakož i filiálek téže v Brně, Čes. Budějovicích, Ji-
hlavě, Krakově, Mor. Ostravě, Pardubicích, Plzní,
Prostějově, Táboře a ve Vídní budou se vypláceti
dnem 31. t. m. počínaje téhož dne splatné kupony
4% haličské propinační půjčky obnosem 4 K z nom.
100 zl. (bez veškeré srážky), jakož i tažené obligace
al pari. Kupon čís. 24 této půjčky dnem 1. ledna
1908 pozbude platnosti a nebude potom více hono-
rován.
Trhy poněžní.
Vídeňská bursa
Mor
Čechy
Morava
Praha
Brno
Čes . Budějovice
Krakov
Ostrava
Pardubice
Plzeň
Prostějov
Tábor
Vídeň
živnostenský banka
35
article
Renty:
4procentní papírová květnová . .
4 2procenlní » únorová . .
4procentní stříbrná lednová . .
4.2procentní » dubnová ..
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská.
31/aprocentní korunová (invest.)
4procentní zlatá uberská . . . .
4procentní korunová uherská ..
31/aprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka . . . . . . . .
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
pětiny
státní z r 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . ..
vídeňské komunální . . . ..
tisské . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Zástavní listy:
4proc. kom, dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypol. banky kr. českého
31/aproc. Hypot. banky kr. českého
41/sproc. bank. dl. úp. čes. př. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4 e
Banky:
Česká průmyslova . . . . ..
* »Union« . . . . . ..
Hospodářská úvěrní pro Čechy.a
Živnostenská . . . . . . ..
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . ..
anglo-rakouská . . . . . . .
banka pro-země rakouské. . . .
dolnorakouská eskontní . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav
uherská všeobečná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňská banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . ..
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
Česká severní dráha . . . ..
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak, severo-západní dráha . . .
Polabská dráha . . . . . .
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.)
Pražsko-duchcovská dráha kmnen.
Pražsko duchc. dráha prioritní .
Ústecko teplická dráha
Ferdinandova suverní dráha . .
Lvovsko-černovicka dráha. . .
Státní dráha . . . . . . ..
Ferdinandův
Čechy
ústřední banka
rakouský úvěrní ústav
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
36
article
Závěrečné kursy
21. pros. 20. pros.
96.50 36. 40
96.25 98.25
96.45 96 40
98.25
98.25
114.30
114.25
96 70
96 75
86 90
86.90
110. 75
110.85
92 95
82.45
82.65
89.40
89.50
147.75
37
article
148.—
207 50
252 50
458.—
484.—
142.50
182.—
96 25 96 25
96.35
96.35
89 25
89. 25
100.—
100.—
414.—
38
article
207.—
251.75
458.—
464.—
142.—
181.—
39
article
414 —
381.—
1772 —
288 50
406.—
550.—
593.—
631.25
752 50
1005.—
511.75
529.—
457.—
40
article
381.—
1770.—
288.50
407.75
593.—
632.25
755.25
1015.—
512.25
529.—
457.—
41
article
552.—
2760.—
1055.—
373.—
432.—
423.—
401.—
270.50
5190.—
552.—
42
article
2775.—
1055.—
374.75
437 5
423.—
402 —
270. 50
5210.—
552.—
672 50