Periodikum ALTO Viewer

1

7. června 1908.

2

II. Příloha „Národních Listů

3

k číslu 154.

4

Strana 17

5 article Národní hospodář.

Národní hospodář. (Kapitály u pražských bank. — Rozpo mezi peněžním trhem domácím a svě tovým. — Trh s papíry kuložení ka pi tálu. — Episoda vyrovnávání peněž- ních atmosfér. — Poměr mezi burso pražskou a vídeňskou. — Trh bez zá- věru.) Minulého týdne bylo vykázáno vkladů u pražských bank koncem května 286.81 mill. korun, oproti 281.04 mill. korun koncem mě- síce dubna. Resultuje tudíž příbytek 5.77 mill. korun. V tomto plus jest však náhodná položka vkladů ze zápůjček u Zemské banky. K 4.19. Nepřihlížíme-li k této sumě, která od peněžního vývoje jest úplně neodvisla, zbývá plus obnosem 1.58 mill. korun. To jest plus vkladů, které oproti přískokům dřívějších měsíců znamená se stup nebo také blízkou mez obratu. Zdálo by se, že uvolněné dříve kapitály již byly absorbo- vány... Jestliže pak banka anglická uznala poslední době za vhodné, snížiti úrokovou sazbu — zdál by se nám tento vývoj poměrů na domá cím (rhu individuálním, a poučka o vzájemnost peněžních trhů nepřípadnou. A přece Praha, byt úmyslností vládní a našich krajanů byla vylou- čena z dráhy světového styku dopravního — tkvo v živém proudu světového trhu peněžního. Po- měry pražského trhu jsou také s obzvláštní po- zorností sledovány s hlediska banky rakousko- uherské.

Praha

6 article

Zdánlivý rozpor mezi peněžním trhem do- mácím a světovým jest však vysvětlen zvlášt- ními poměry londýnskými. Snížení úrokové sazby tam totiž situace nevystihuje a překvapuje smě- rem dvojím; že přišlo tak náhle a že ho an anglickou bankou není dbáno. To je protiklad který i angliekým finančníkům se zdá velmi podivným. „Times“ přiznávají, že rozhodnuti banky se stalo nenadále a překvapilo i ty, kdo na snížení úrokové sazby čekali již po měsíce — rozjímají však „Times“ nad tím, že banka úro- kovou sazbu sice snížila — ale zálohy i nadále poskytuje pouze na 4%. „Financial News“ min pak, že situnce jest — při nejmenším řečeno — velmi podivná a žádá vysvětlení. Nepřiměřenost poměrů vysvítá i ze směšné pověsti, jakoby ban- kovní sazba bývala snížena z ochoty k domu Rothschildovu, aby mu byla umožněna nová půjčka africká. Této nebylo třeba takového apparátu. Poměrům na světovém. peněžním trhu mu síme věnovati pozornost, abychom porozuměli změnám domácího trhu s papíry k uložení kapi- tálu. Světová peněžní potřeba měla důsledkem, že z ciziny přicházejí rakouské renty zpět a teto zboží tísnilo kurs, odkud pak vycházela povšechně chabší nálada pro papíry k uložení kapitálu. Kromě této okolnosti však u nás padá na váhu okolnost, že uvolněné kapitály byly již velikou sumou asi vyčerpány, tak že tento okamžik by bylo málo obnosů, které by ply- nuly k trhu s papíry důchodními.

Rothschildův Times Financial News

7 article

Byli jsme tudíž svědky oslabení kursů do- týčných hodnot a pozorovali jsme na domácím trhu, že ke zjevu tomu byla obrácena plná po- zornost nejen peněžních ústavů, které mnoho ze svých přebytků investovaly v cenných papí- roch, nýbrž také kapitalistů soukromých. Chabš směr rent a zástavních listů vzbudil nejen obavy majitelů dotýčných titrů, nýbrž také předsudek tčch, kdo za nedostatku výhodnějšího umístěn kapitálů mínili je ještě uložiti v cenných pa- pírech. Snížení úrokové míry banky anglické způ- sobilo, jak jsme dovozovali shora, zklamání, že nemělo důsledkem úlevu v poměrech peněžních. Nejasná situace amerického trhu a úhrada na transvaalskou půjčku udržovaly sazbu peněžní Londýně na pevné výši. V Berlíně rovněž bylo cítiti splátky na říšskou půjčku a také poněkud potřebu průmyslu. Oproti tomu Paříž hlásila stále pohotovost peněžní a také ve Vídni nebylo pozorovati citelnější potřebu. Poslední výkazy banky rakousko-uherské jeví menší číslice jak v eskontu, tak i lombardu. Slabší směr trhu s cennými papíry byl tudíž z části odůvodněn v poměrech peněžních. Zboží, které přicházelo na trh, měl ale také uvolniti ka- pitály, které v cenných papírech byly uloženy toliko přechodně, a které se připravovaly pro po- třebu peněžní. Avšak zůstává velikou otázkou, zda podzim vzbudí takove poměry, které by umožnily lepš využití prostředků peněžních nežli jest jich umístění v cenných pa- pírech. Nejeitelnější kursové ztráty utrpěly tříapůl procentní renty, které byly tísněny spekulačními prodeji 31/2% priorit severozápadní dráhy. Do- jem tohoto chabšího směru přešel pak na celý ukládací trh.

Londýn Berlín Paříž Vídeň

8 article

Avšak kromě poměrů na trhu peněžním ještě jiné okolnosti jsou svědectvím, že situace trhu s papíry k uložení kapitálu v podstatě je povna. Uherská korunová renta poslední emise v obnosu 62 millionů korun byla již vyprodána a také jiné emise byly hladce umístěny. Jakmile pak toto zboží přejde do posledních rukou, což se zřetelem k silnému kuponu a posledním splatnostem je záhy možno, bylo by pravdě- podobno, že kursy papírů ukládacích se dají opě směrem vzestupným tím spíše, že pohotovost pe- něžní nabývá opět význačnějšího rázu. Situace světového peněžního trhu se stává ale kombinovanou pro možnost zvýšení úrokové míry v Berlíně, která právě dnes svojí možností se dostává na přetřes. Nároky, které v posledních dnech byly činěny na řišskou banku německou. vzrostly znamenitou sumou. Zejmena směnečný eskont dosáhl velikého rozměru. Prostředky, které ústav umístil, vystoupily na takovou výši že výkaz, který bude vydán počátkem příštího týdne, objeví značné napjetí. Napjetí světové peněžní atmosféry jest tudíž velice nestejnoměrné a poněvadž zákon vzájem- nosti peněžních trhů přes chvilkové neshody vždy musí nabýti práva, stojíme před episodami vyrov návání peněžních atmosfér. Naše oblast není vy loučena z těch proudů. Proto vývoj poměrů na našem trhu peněžním a trhu s papíry k uložení kapitálu nám nemá býti zjevem cizím a nepo- rozuměným.— Bursa pražská se nyní úplně stala podobnou burse vídeňské. Také tam jest bezobchodnost

Bursa Berlín

9 article

v permanenci a také tam se nyní stalo steskem stereotypním, že prodává-li někdo zboží, ne- může je umístit, a kupuje-li je, nemůže je dostat Ano, toute comme chez nous! Právě tak jako u nás. Za celý týden na pražské burse nezazna- menáváno ani závěru. Štěstí, že pražští sensálové jsou kapitalisté, kteří své místo mehou považovat za kratochvíli v pensi. V Daňkovkách nebyl ani určen kurs, v Rustonkách vyvoláván kurs peníze 305.—, zboží 310.—, Zajišťovací uváděly proti poptávce 192.— a později 200.—, nabídku 205.—. Očekávala se v nich, bůh ví, jaká sen sace, a celý effekt jest jeden opatrný re flektant! Doba jich zase nadejde až po kriti ckém říjnu... Akcie rakousko-uherské banky jak se zdá, mají také svůj máj již za sebou Poplávka ustupuje, kurs se drobí. Kdo chtěl zboží nakoupiti, již je asi má. Koncem tohoto mě síce končí lhůta ku přepisu akcií na nové jméno který podmiňuje účast u příšti valné hromadě. Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 6. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.) Také v tomto týdnu byla situace na burse novo yorské a berlínské směrodatnou pro náš trh. Sotvaž na obou zmíněných bursách bylo klesání kursů ná- sledkem úhradních koupí kontreminy na krátký čas trochu zastaveno, pospíšilo si také bursovní vedení až mnoho známé skupiny, aby reputaci montanníc papírů trochu zvedlo. Staré a známě věci, jako na příklad vyjedná vání s hornoslezskými železárnami ohledně zane chání vzájemné konkurence, nebo zprávy o úsporách výrobních měly zadržeti přirozený vývoj kursů, ale dolejší tabulka, zejmena pokud se týče pražské žele zářské a české báňské společnosti, ukazuje, že to ne bylo možno a to i proto, že zotavení na bursách cizích bylo jen chvilkové.

Rustonka Vídeň

10 article

Pokud lze mluviti o lepší tendenci, vztahoval se tato na hodnoty petrolejové, vlastně na haličské- karpatské, jež docílily na přískoku více než 50 kor. Lepšími zprávami o uherské úrodě získaly akcie státní dráhy, jenom že následkem nepříznivé vnitro- politické situace nemohly se na vyšších kursec udržeti a braly se pak stejně jako kreditky směrem sestupným. Lombardy po kuponové přírážce per 3 korun přicházely trochu více na trh a zdá se, jakoby jim obchod bez úroků nesvědčil; cizina nám jic trochu mnoho posílá. V ostatních dopravních bodno- tách převládaly realisace. Trochu obchodu bylo v tureckých losech, proto- že mifikační projekt, jenž vlekl se jako mořský had. byl konečně — podepsán. Zdali a kdy se tím na poměrech tureckých mnoho zlepší, byla by ještě snad předčasná otázka. Po prvém červnu bylo zase několik kuponů za- placeno — kursovní přirážkou. Ovšem: poměry se stále — lepší, a kdo ví, nebudou li akciové podniky v dohledné době platiti daně hotovými a divi- dendy v kursovních přirážkách. Také na bursovní poměry se u nás stále naříká. Což pak je to možné, aby byla bursa podstatně jiná než skutečné poměry hospodářské a politické? Každý rozkvět a každou mizerii vidíme na každé burse; v této příčině není žádné výminky, tedy ani ne pro Rakousko. Za takových poměrů není divu, že jak akcie tak i renty následkem všeobecné nechuti k obchodu, resp. jisté nedůvěry přicházejí na trh kursy jejich klesají. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 30. května 6. června Rak. korunová renta . . . 100.90 100.85 Rak. zlatá renta . . . . . 120.95 120 80 120.— 120.85 Uherská zlatá renta . . .. 99.35 99 40 Uherská korunová renta . .

Lombardo Rakousko

11 article

119. — Turecké losy 122.25 Rak, kreditky 665.50 663.— Banka pro země rakouské. 412.50 410. 50 731.— 730. 50 Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednola 481.75 483.— 956.— 958.— Pozemkový úvěrní ústav .. 252.— 251 50 Živnostenská banka . . .. 68) 75 678.50 Společnost stální dráhy .. Jižní dráha 75.25. Polabská dráha 429 50 430.— 1020.— 1002.— Buštěhradská dráha lit. B. . 869. —. 854.—— Dunajská paroplavební spol. 351 — Rakouská továrna na zbroj . 352.— 376.75 377.— Alpinky 467.— Rým. muráňská společnost 467 25 Pražská železářská společnost 1645.— 1640.— 1135.— 1110.— Česká báňská společnost. 670.— 663.— Mostecká uhlářská společnost 764.— 755.— Wienerberger . . . . . . 755.— . . . . . . 737.— Londýnská devisa . . . . 239 75 239 75 117 22 Říšské marky . . . . . . 117 20 Schodnica Kursovní přirážka 36 korun. 20.50 korun

stální dráha Český báňský společnost Wienerberger

12 title

Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.)

13 article

V Praze, 6. června.

Praha

14 article Berlínská bursa.

Berlínská bursa. Z Berlína, 6. června. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Týdenní přehled. Není žádným tajemstvím, že na zdejším trhu stala se kontremina pánem situace a že kursy hodno báňských zvláště v předminulém týdnu důkladně stla čila. Když pak na začátku tohoto týdne hlášeno bylo uklidnění na burse novoyorské, přikročeno bylo i zde k úhradám a tím dán první popud k zolavení. Jenom že zotavení ono bylo rychlé a dosti velké a prot netrvalo dlouho; při vyšších kursech začali totiž zas prodávati ti, kdo dříve uvázli v posici a la haus a mimo to, když z Ameriky došly nové špalné zprávy, tvořila se nová kontremina, zvláště v bochumských, protože ke konci týdne byly ceny železa v Americe zase sníženy. Jiným papírem, jehož pohyb stal se výlučně zá- vislým na tendenci novoyorské, byly akcie kanadské dráhy. Tyto klesly následkem vělšího bankovníh úpadku v Torontě a pak na zprávu o velkých lesních požárech v severní Americe, jimiž doprava na delší trati kanadské dráhy byla přerušena. Z dopravních papírů byly také italské dráhy, velká pouliční dráha beriínská a zejmena lombardy slabé. Změna vídeňské usance ukázala se býti tomuto papíru na škodu, ježto mnoho soukromého publika odhodlalo se ku prodejům, vidouc, že placení úroků nelze v dohledné době ani se nadíti Také paroplavební hodnoty dosti značně klesly; prý na zprávy o žních v Americe.

Berlín Amerika severní Amerika

15 article

Bankovní trh zůstával zanedbán a teprve n konci týdne dostavilo se i zde oslabení. Poměrně nejlepší tendence byla na trhu uklá dacím a pak kasovním. Z rent hledány byly zvláště argentinské, čínské a španělské půjčky, kdežto domácí zůstávaly stranou. Konečné podepsání unifikačního projektu prospělo hodnotám tureckým. Kdyby banka anglická — jak ostatně se myslí — snížila sazbu na 3%, měly by renty ještě dobré chance a prospělo by to zejmena půjčkám cizozemským. Hodnoty kasovní držely se dobře a byly vedle hodnot železářských a uhlářských hledány také akcie zinkových a měďařských podniků, k čemuž dalo podnět londýnské zvýšení cen zinku a mědi. Také elektrářské podniky se zlepšily. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení 30. května 6. června 209.10 209.12 185.60 184.50 208.70 208.62 154 25 153 50 147. 50 89.75 90.95 Rakouské kreditky . . . . Diskonto. . . . . . . . Německá banka . . . .. Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . .. Španělské exterieury . . . Bochumské ocelárny . . . Lauřina hut Dortmund Union lit. C. . . Harpenské doly . . . . . Gelsenkirchenské doly . . . Hibernia . . . . . . . 365.75

Lauřin Dortmund drážďanský banka Hibernia

16 article

364.50 102.10 105.50 122.62 171.—

17 article

Consolidace Severoněmecký Lloyd. Hamb. amer. dopravní spol, Kanada . . . . . . . . Transvaal . . . . . . Turecké losy

Lloyd Hamb Kanada Transvaal

18 article

98.25 103 75 119.50 170.— 133.—

19 article

130.— Z kasovních papírů: 298.75 Concordia . . . . . .. 229.50 Eschweiler . . . . . . 153.— Geisweider . . . . .. 159 25 Hochdahl Katovické doly a železárny 207 80 210.— Wilhelm . . . . . .. 127.80 Phönix . . . . . . . . 401.50 Sehalker Gruben . . . . Westfalia 124.75 136.— Orenstein Koppel . . . . 152 10 Hasper . . . . . . . . 209.— Donnersmark . . . . . . Huldschinský . . . . . . 206 80 Vulcan . . . . . . . . Bismark . . . . . . . . 222.10 Hoesch . . . . . . . . 149.25 152 50 Königsborn. . . . . . . 295.25 229.25 157.2 163.— 202.— 211.— 126.50 406.— 124.75 138 50 152.50 211.75 97.50 201.30 227.50 150 50 152.90 246.— 246.—

Geisweider Wilhelm Orenstein Koppel Donnersmark Phönix 298.75 Concordia Sehalker Gruben

20 article Nordstern . . . . . . .

Nordstern . . . . . . . Továrna na cellulosu v Turč. Sv. Martině. V březnu minulého roku — jak známo — ustavila se společnost s kapitálem 1,000. 000 K ke zařízení továrny na cellulosu v Turč Sv. Martině na podnět tamější banky Tatry, která chtějíc realisovati pozemek v exekuční cestě zakoupený, hledala nějaký průmysl, který by realiti onu uspotřebiti mohl. Po důkladném pro- studování projektu toho se strany těch, kdož s o věc interessovali, a když byl i získán výtečný odborník ke řízení celého, závodu, byla sub- skripce se zdarem provedena. Stavba sama pro vedena za podmínek nejpříznivějších, levně, jest úplně hotova, zařízení samo bylo odbor- níky za výtečné označeno, a není pochyby, že by výroba i výsledek byly i při nepřiznivých trhových poměrech nynějších dobré. S výrobou nelze ale započíti, poněvadž dělají úřady nez věcných, ale z politiekých příčin oblíže s vyří- zením některých otázek, bez nichž kolaudaci závodu a zahájení výroby askutečniti nelze. Jelikož nelze předvidati, do které doby oblíže ony překonati by se daly, pomýšli se v zájmu akcionářů na prodej podniku toho. Dalším vy- čkáváním do neurčité doby nastaly by ztrály úrokové, a také zařízení samo by utrpělo, čímž by podnik ke značnější škodě přijíti mohl, kdežto nyní jsou nabídky na odprodej, které zabezpečují akeionářům plnon náhradu, takže není naprosto žádných příčin k nějakým obavám. Dle daného stavu věcí ne- utrpí žádný z akcionářů ni nej- menší ztráty. Rozhodnutí musí se státi v době co nejkratší, a jest na správní ra dě, aby hospodářský zájem, v tomto případu akciový kapitál, hájila, a předložila valné hromadě, která svolána býti musí, určité návrhy.

svazek . Martin Tatra Turč svazek . Martin

21 article

Cukerní otázka. Dříve než se Bylo lze nadíti, do stala se na přetřes v brusselské mezinárodní cukerní komisi otázka, příčí-li se rakousko-uherský system kontingentace cukerní výroby stanovením brusselské dohody čili nic. Francouzský delegál dal bezprostředn podnět k tomu. Jednáno totiž o otázce cukerních zá- sob (jak již včera oznámeno). Věc má pro Francii znač ný význam. Francie vládne značnými zásobami letoš ní kampaně a dosud není rozhodnuto, smí-li těmto zásobám skytnouti přímé premie, aniž by vývoz to- hoto cukru byl po 1. září stižen vyrovnávacím- clem U nás — jak netřeba uváděti — upravena záležitos tato entrepoty. Zboží do nich dovezené pokládá se z vyvezené a používá vývozní premie. Francie zařízen toho nemá a finanční ministr nepomýšlel následovati příkladu Německa a Rakouská, ochoten uspořiti mill. fr., jež by přímé premie pohltily. Dotazován byv v komoře, prohlásil výslovně, že dle jeho názoru se soustava entrepotů příčí ustanovením konvence. Stej- ně prý i zákonodárně utvořené kartely (u nás). N čtvrteční schůzi tázal se pak zmocněnec Francie, při- čí-li se vyplacení premií pro cukr v entrepotech ulo- žený ustanovením konvence. Z toho se dovozuje, ž Francie míní případně entrepoty zříditi a vyplatit přímě premie svým zásobám, zodpoví-li komise dota uvedený záporně. Při této příležitosti uvedl francouz ský zmocněnec v debatu i rakousko-uherské kontin gentační zákonodárství. Nazval kontingentaci nuce ným utvořením kartelu, který prý zajišťuje rakouské mu cukrovarnictví právě ony výhody, jež chce kon vence znemožniti. Proto příčí se prý kontingentace konvenci. Jak korrespondent „N. Fr. Pr.“ sděluje, stojí francouzští delegáti nesmířitelně na tomto stanovisku dávajíce mu průchod způsobem, jenž svou brisknost až překvapuje. Chce-li takto snad Francie donuti

Francie Německo

22 article

Rakousko, aby odstoupilo od dohody, říci nelze, jen tolik jest jisto, že Francie bude ostře rakouské zákono- dárství potírati. Tím vším dostala se olázka cukern naší kontingentace na přetřes již nyní. Jak chovají se ostatní státy? Jak se dle všeho zdá, jest v komis většina proti schválení naší soustavy kontingenlační ale i kdyby se nalezla většina, nebude tím otázka vy- Hzena, nýbrž bude ji nutno předložiti nově, plenárn konferenci. Jen kdyby bylo v komisi dosaženo jedno- hlasného usnesení, nebylo by třeba konference svo- lávati. Tomu ale rozhodně tak nebude. Proti rakou- skému zákonodárství stojí rozhodně Francie a Belgie. Švédsko a Italie jsou rovněž názoru, že se rakouská kontingentace příčí ustanovením konvence. Oba tyto státy nemají ovšem vývozu a mají konvencí zaručené právo vysokých cel a prémií (pokud nebudou cukru vyváželi), leč nejsou bez zájmu na věci samé: tvrd totiž, že kontingentací bude cena cukru na světověm trhu stlačena o 1 frank na 100 kg. Kontingentac ziskává prý cukerní průmysl rakouský tolik, že může stlačovti bez značných obětí ceny cukru a tím vítěziti.

Rakousko Francie Belgie Švédsko Italia kg

23 article

Stlačení cen značí prý pro Ilalii ztrátu asi 1 mill. fr ročně. Švédsko snad dá svůj hlas konec konců pro Rakousko. Co učiní Německo, netuší nikdo. Z angli- ckých dvou delegálů jest Martineau proti Rakousku, mínění druhého známo není. Martineau zři v kontin- gentaci nucený synidkát, který neukládá průmyslníkům žádných obětí, jak tomu při kartelu. Tím dostává s průmyslníkům důležité premie. Holandský zá- stupce Aulnis de Bourrouill jest pro ratifikaci zákono- dárství rakouského, uznávaje právo koalicí. V komis ledy rozhodnuto nebude. I kdyby konec konců stál proti rakouské soustavě všichni delegáli, přísluší ra- kouským delegátům právo, odvolati se ke konferencí Jak lam vše dopadne, nelze ovšem ani lušiti. O sou- těžníku rozhodují soutěžníci a zde rozhodují jiné mo- menty než čistě — právní. Jak patrno, nadchází na- šemu cukernímu zákonodárství i průmsylu těžká zkouška Uherská vláda a terminový obchod s obilim. Pr naprosté souvislosti našeho obilního trhu s uherským ozvaly se přirozeně i hlasy u nás, aby naléháno bylo i na uherské rozhodující kruhy, by se co do obchodo terminového řídily příkladem předlitavským. Agitace přešla i do Uher a nedávno měl uherský ministr ob chodu příležitost, aby zaujal ve věci samé postavení

Bourrouill Švédsko Rakousko Německo Uhry

24 article

Učinil tak v prohlášení, jehož podstatný obsah nen bez zajímavosti i pro nás. Pravil: Vykořisťování ne- zkušených a hospodářsky slabých nutno bezpodmí- nečně odsuzovati. Pokud jsou žaloby na chyby a vý- střelky termínových obchodů zdůvodněny, jest nutnou a záhodnou sanace. Jest věcí státu, aby v tom směru svou autoritou spolupůsobil, ale iniciativa k tomu pří sluší samotné burse. Na žádný způsob nelze v šak pomýšleti na zrušení termínových bur sovních obchodů s obilím a mlýnským výrobky jakožto na prostředek ke zmaření výstřel- ků jich, a to vzhledem k velikým, nepopíratelným pro- spěchům, které plynou z termínových obchodů země- dělství,, mlýnům a velikému obecenstvu spotřebují címu. To znamená tolik, že Uhry cestou, razenou r kouským parlamentem, nepůjdou K dohodě o těžbě v dolech hnědouhelných. Z řa odběratelů se nám píše: V nejbližších dnech prohlás uhlobaroni v pánvi teplicko-mostecko-chumutovské

Uher

25 article

173.37 172.50 213 75 215.— 77.40 178.— 179. 50 175.50 175.25

26 title

175—

27 article

že po delším vyjednávání mezi majiteli dolů uhelnýeh docíleno dohody o těžbě, v níž zahrnut bude mim erární doly Juliovy a Hedviku a na nepatrné výjimky dvou až tří malých dolů celý hnědouhelný průmys v řečené pánvi, jež dle stavu nynější slabší těžby vy- rábí denně asi 3500 vagonů hnědého uhlí. Doly erárn těží asi 200 vagonů denně, takže dohoda bude rozho- dovati o regulování denní výroby asi 3200—3300 vagenů. Podnět k dohodě této vyšel od skupiny dolů mimo sdružení Petschkovo a Weinmannovo stojících a z nutné snahy, nynějšímu obchodu uhelnému, jehož výnosnost rozvojem poměrů tržních po stávce a po bezohledném vykořisťování odběratelů uhlí přemrště nými cenami (jak doznal oficiálně na enketě v mini- sterstvu železnic v dubnu pořádané sám Weinmann musila značně poklesnouti, pomoci zase na nohy Obě zmíněně skupiny, jež ostatně už před stávkou po ní přes ostrou konkurrenci vzájemnou dovedly se ve zvyšování uhelných cen co nejlépo dohodnouti. získány pro nový projekt značnými koncesemi, jež jim poskytnůty absolutní většinou ve výboru konvence.

Juliův Hedvika Petschkův Weinmannův Weinmann

28 article

Za účel celého nového dohodnutí vyhlašuje se regu lování těžby hnědouhelné dle skutečné konjunktury. dle výše faktické potřeby a poptávky po uhlí. Tento cíl, jaký si vytkla konvence hnědouhelná také nám by se docela zamlouval, neboť bylo by jen potěšitelným zjevem, kdyby s uhelným majetkem v severozápad- ních Čechách, v němž spočívá existenční podmínka ohromné části našeho průmyslu, bylo hospodařeno rozumně a dolování ziskuchtivostí cizího kapitáluv drancování se zvrhnuvší, vrátilo se do mezí těžby ekonomické a zajistilo krytí paliva cenného na dlou- há léta. Než celá věc má své stinné stránky, jichž nemožno mlčením pominouti. Těžkosti odbytu uhel- ného v poslední době vznikly tím, že za haussy na trhu uhelném stupňovaly veškeré doly svou výrobu přes míru a nedovedly a nechtěly uvěsti ji na výšt předchozí doby normální, když přepínání konjunktury uhelné způsobilo těžkou krisi hospodářskou, jejíž ná- sledky cítíme dodnes. Lukrativními úspěchy tohoto období podnícena nová podnikavost, nové doly ote- vírány a staré už v nečinnosti jsoucí znovuzřizovány

Čechy

29 article

Přebnaná tím výroba nemohla následkem zmenšené spotřeby veškeré výroby hospodářské býti odbyta umístěna, když ještě odbytiště zahraniční (německá) v důsledcích těžké krise uhelné začala se od užívání uhlí českého emancipovati. Tím vznikla mezi jedno- tlivými skupinami dolů bezohledná soutěž, udržovaná a slupňovaná trvalou nadvýrobou, jež důsledným srá- žením cen sváděla boje o menší odběratele. Tím se dřívější značná výnosnost uhelného odvětví zmenšila a tu sháněno se po odpomoci. A v tom zdá se nám, leží povaha nového hnutí mezi doly hnědouhelnými Omezením nynější nadvýroby zastaveno bude prodá- vání za každé ceny, trh se upevní a pochybujeme, že tím konvence, jejíž 1/4 většinu representují dolya společnosti v rukách dvou velkokomisionářů soustře- děné, kteří budou míti svou převahou ve výboru kon- vence v rukou celý revír, bude považovali svou úlohu za splněnu, třebas ujednána zatím jen pro obdobi jednoroční. Naopak máme podezření a neklameme se, že vlastní činnost konvence bude platiti cenám a na- mířena bude zase jen na kapsy konsumentů. Činnost tato bude jednotnou organisací nemálo usnadněna, shodné snahy výdělkářské budou vůdčí hvězdou cel konvence. Jsme přesvědčeni, že jakmile dohoda de- finitivně vstoupí v platnost, trh se upevní, ceny zne- náhla nabudou směru „vzestupného“ a dolům začne nová žeň. S možností, že by doly erární do- vedly aspoň částečně (třeba i s několika malými doly mimo konvenci) snahy konvence držeti na uzdě, ne- počítáme, neboť veškeru těžbu dolů státních má v výhradném prodeji firma Weinmannova v Ústí, čímz možno v kooperaci dolů těchto — ovšem tichou — s konvencí doufati. A tak výlohy za toto uzdravení trhu uhelného zaplatí — odběratelé.

jítfinitivně Ústí Weinmannův

30 article

Uhelná doprava labská. V měsíci květnu ochabl značně doprava uhlí k Labi, jehož nosnosť stálým opa- dáváním vody ztenčila se do té míry, že lodi uhelné ke konci měsíce musily omeziti náklad uhelný o více než 1/4. V celku dopraveno v Ústí za květen na pře- kladiště labská 17.970 vagonů, o 2351 vagonů méně než v květnu 1902 a vývoz hnědouhelný po Labi z květen obnášel 2.4 mill. metů. proli 2.6 mil. metů. v květnu 1902. V červnu se poměry dopravní dalším úbytkem splavnosti labské ještě zhoršily; voda lab- ská opadla do 2. června na 29. cm. pod normála dnes 6. června zaznamenáno v Ústí 26 cm. pod norm. Majilelé lodí žádají vyšší dovozné, aby uhradili úbylek zmenšenou nosností způsobený. Odběratelé, jichž ny- nější spotřeba jest zatím úplně kryta, nepomýšlejí na nové dodávky za nevýhodných sazeb dopravních a následkem toho nedostává se dosti zákazek, tak že nutno čekati delší stagnaci v úhelném obchodu lab- ském, dokud poměry dopravní nepřinesou zlepšení Na dnešní burse v Ústí jednáno v celku málo; do Magdeburku žádáno 200 fen. za tunu (1000 kg) jako základní sazba při stavu vody o 50 palcích na ústeckém vodoměru, tak že za každý palec vody měně žádáno o 4 fen, za tunu více. Dne 5. na př. obnášela výška Labe v Ústí 32 cm. neb 2734 palce, tak že dovoz do Magdeburku na základě uvedené sazby stál 200 e 221 X 4 fen. = 289 fen. za tunu proti letošní nej nižší sazbě 160 fen., pro dolní Labe jednáno na zá- kladě 239 fen, pro ostatní vodní dráhy k ujednání ne došlo. Také pro příští týden čekati lze jen chabý obchod.

Ústí Magdeburk dolní Labe X 4 fen kg

31 article

Cukorní výroba Ruska v kampani 1902-3 činila 71,882.000 pudů; nad kontingent a tedy pro vývon z toho vyrobeno 28,822 000 pudů. Nouze o bavlnu? Poslední zpráva zemědělsk kanceláře wasbingtonské o stavu bavlny zničila ve- škery naděje, které měl průmysl a obchod v brzký návrat normálních poměrů. Dle zprávy činí totiž při pěstebním areálu o 3.70% stav jen 74.1% prů- měrného výnosu a mimo to, že sklizeň zpozděna 10 až 21 dnů. Stav bavlny činil v r. 1899 85.79%. 1900 82 5%, 1901 81.5%, 1902 pak 95.1% a jest oproti desitiletému průměru o 12.80% menší. Aby bylo lze lépe vystihnouti vážnost siluace, nutno srovnati stav dnešní se stavem r. 1900, který mu nebyl nenepodoben. I tehdy stála malá sklizeň oproti zvýšené spotřebě. Sklizeno tehdy 9.440.000 bal. letos asi 11 mill. bal., do konce května uvedeno na trh tehdy 8,656.000 bal., letos 10,219.000. Přes to není ale všeobecná viditelná zásoba větší než tehdy. ba zásoba americké bavlny jest skoro o 200.000 bal.

Rusko

32 article

méně. Dle toho stoupnul tedy konsum od r. 1900 do r. 1903 o 134 mill. bal. Toto číselné obrovské zvý- šení nutno ovšem vyložiti tím, že následkem veli- kých sklizní 1897—8 a 1898—9 byly na skladě obrovské zásoby polotovarů i tovarů, jež uhradily nejen sklizňový úbytek r. 1899 -1900, nýbrž stačily k doplnění následujících dvou menší sklizní. Za to- hoto stavu také přirozeně ceny nestoupaly. Teprve po čátkem tohoto roku zásoby tyto úplně zmízely a o té chvíle také sloupají ceny suroviny i tovarů. Bu de li nová sklizeň skutečně lak malou, jak praví washingtonská zpráva, pak možno se naditi dalšího rychlého stoupání cenového. Dvojí jest nebezpečíz této situace. Nepostačí-li sklizeň nyní ve spotřebě se nalezající (o čemž asi nebude pochyby), skončí se- sona beze zásob a spekulace, která ovládá trh do několika měsíců, bude diktovati ceny. Ježto nebude bavina nová před koncem září vypravena, bude lze stěží dodávati z ní přízi dííve než před prosincem nebo lednem a po tak dlouho by byly pak ceny to- varů resp. náklady výrobní nepoměrně vyšší než ty.

33 article

za něž se prodává nyní. Ježto ale bude i nastáva- jící sklizeň patrně nedostatečnou, není vyloučeno, že vysoké ceny v příštím roce budou dále stoupati. C to ale znamená pro tak nepostradatelný předmět jako jest bavina, že bude jeho cena na dlouhou dobu zdvojnásober a, dnes lze ztěží dohlédnouti. Ovšem zpráva wasbingtonská může býti ještě skutečným výsledkem sklizně dementována — ale i s nízkými cenami zatím počítati nelze. Alespoň ne pravdě. podobně. Pražští velkocbchodníci s cukrem usnesli se, po- žádati prodejnu ve Vídni, by od nynějška při prodeji cukru zavedena byla doložka baissy a odůvodňují za- vedení to již delším praktickým upotřebením v Něme- cku a pak, že k nastávajícím značně zlevněným cenám od 1. září jakýsi přechod nevyhnutelně stanoven býti musí. K tomu druží se obava, že nynější vysoké kar- telní ceny ještě před koncem měsíce srpna zrušeny býti mohou, čímž by pak jak obchodníkům tak kon- sumentům značné ztráty povstati mohly Rovnocennost mouky české s moukou uherskou.

Vídeň Nout

34 article

Píše se nám z kruhů odborných: Čtenářům jest za- jistě dobře známo provolání svatojanské k české ve- řejnosti, vypracované a podepsané representanty stavu rolnického, mlynářského a pekařského, vzbu- dilo mocný rozruch mezi mlyná řstvem uherským zvláště pešťským. V zápětí po tomto provolání svo- lána schůze mlynářů pešťských a hned na to schůze průmyslníků uherských, ve kterých protestováno prot akci v Čechách zahájeně proti mouce uherské. Vy- hrožováno agitací proti českému pivu a české šunce, podávány vládě uherské petice dotyčnými korpora- cemi na ochranu průmyslu domácího a i na sněmu uherském interpellován ministerský předseda, jakým že způsobem chrániti chce průmysl domácí proti akci české. Rozepsaly se o akci té jako na povel, nejen politické listy uherské, ale i jak samozřejmo, též všechny odborné. V docela pochopitelném rozčilení přihodil se oněm listům malér: přiznaly totiž mimo- volně, že mouka česká vyrovná se úplně mouce uher- ské! Praví listy ony doslovně: „Mlýny české, aby

Čechy

35 article

odbyt mouky své umožnily, propůjčují se k tomu, ž na mouku svou dávají moučné lístky uherským tex- tem opátřené. Doznání to věru klassické a děje-li s skutečně, aě o tom pochybovati nechceme, poněvadz mlýny uherské dobře o všem agenty svými zpravo- vány jsou, jest zároveň nejlepším vysvědčením o stejné při nejmenším jakosti mouky české, neb kdyby mouk česká jakosti takové jako mouka uherská neměla jistě ani ta cedulka by jí nepomohla. Bohužel, jest to ale smutným úkazem, jak si mlynář náš pomáhati musí, chce-li mouku svou prodati a jakým způsobem bojovati musí proti zakořenělému, ničím neodůvodně- nému předsudku, jakoby mouka česká byla horší, než mouka uherská. Předsudek o lepší jakosti mouky uherské vzal vznik svůj v roce 1882, kdy obilí u nás následkem stálých deštů na poli na stojaté vzrostlo a mouka z tohoto obilí vyrobená skorem vůbec upo- třebiti se nemohla. A právě v onom roce sklidili Ma- daři obilí své velice dobře a mohli na základě tom snadno s mlýny českými s úspěchem konkurovat.

Ma

36 article

Jest proto třeba, aby veřejnost česká průmysl domácí rovněž tak podporovala, jako to Maďaři dávno již činí a to důsledně v každém ohledu. Onen předsudek, jako by mouka česká kvalitativně mouce uherská rovnati se nemohla, musí ustoupili správnému jedině názoru, že mouka česká stejné jakosti jest jako mouka uherská a to plným právem! Mlýny naše, pokud nám známo a jsme informováni dobře, zařízeny jsou zrevna tak, jako mlýny uherské, vyzbrojeny jsouce těmi nejnovějšími stroji, poněvadž dobře vědomy si jsou, že jen moderním zařízením mlýnů mlýnům uherským s prospěchem čeliti mohou. Že semílají mlýny české obilí jakosti při nejmenším takové, jako mlýny uherské, o tom rovněž pochyby nějaké býti nemůže; jistě však nemelou, jak to činí mlýny uher- ské, obilí provenience rumunské a srbské, o kterých druzích všeobecně známo, že jsou jakosti horší.

Maďar

37 article

Výhodné obchody má v záznamu odbor Česko- slovanské obchodnické besedy v Brně a sice: 2 la- hůdkářské, 11 smíšených, 2 modní a střižní, 2 galan- terní, 5 kožních, 2 obilní a 1 materiální. K poptáv kám račte přikládati známky na odpověď. Tentýž od bor doporučí vám úplně bezplatně jen řádný veškerý obchodní i písárenský personál a protož s příkazy se na něho obracejte Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Li- berci na jmění Josefa Jahna, obchodníka s smíšeným zbožím v Dittersbachu. Konkursním ko- misařem přednosta okresního soudu ve Frydlandě. správcem dr. Glück, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 16. června, přihlášky do 11. července, rok likvidační 16. července. Ukončený konkurs. Dr. Jan Ryba, advokát v Hradci Králové (29. listopadu 1900). Banky, záložny a spořitelny. První česká diskontní společnost v Praze eskon- tovala v měsíci květnu od svých členů otevřených účetních pohledávek za K 906.497.62 a směnek zu K 821 104.81. Trhy peněžní- V Praze, 6. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při klidném trhu jednány na dnešní burse základní úpisy Zemské banky za K 101.75. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 252.—, České banky »Union« K 246.—, strojírny Ruston K 305.—. Zajišťovací banky K 198.—, Akciové továrny na vy- rábění umělých hnojiv v Kolíně korun 317. 50 peněz. Jiné papíry jmenovány nebyly- Orficiální záznamy znějl

Jahn Glück doktor Ryba Ruston Brno Hradec Králové Praha Kolín Český banka

38 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893 „ » Plzně r. 1886. „ » Teplice r. 1887 „ » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy „ » » kom. dl. úp. „ . . „ mel. úpisy „ „ „ » želez úpisy Česká 1 čal. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové Buštěhradská dráha . . „ 1872 dto. Místní dráha Německý Brod- Humpolec. . . . . . . . Česká montanní Em. 1896 .. Česká eskomptní banka . .. » banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka. Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechya Moravu Ústecko teplická dráha . . . - Česká severní dráha Buštěhradská dráha . (lit. A.) . (lit. B.) Duchcovsko-podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po Vltavě a Labi. Akc. tov. na um. hnojiva v Kolfně Podolská cementárna . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) První českomorav. tov. na stroje

Daněk Ruston Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy německý Brod Humpolec Vltava úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Čechya Morava Ústecko Český akciový . pivo stroj . společenský

39 article

x. Z Vídně, 6. června. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denn. bursa. Vzhledem na neuspokojivé zprávy o stavu amerického trhu železářského na zhoršení poměrů peněžních v Berlíně a na nejistotu ve pří- čině rozhodnutí na brusselské konferenci v otázc kontingentu cukrového, bylo smýšlení mdlé. Nálada byla tlumena též váznoucím obchodem. Z bankov- ních byly lacinější zvláště kreditky, v nichž podni- kány prodeje, pak uherské kredilky a länderbanka. Státní dráha a severní více poškozeny. Buštěhradské uspokojivými příjmy se zlepšily. Severozápadní jižní mírně zotaveny. Na průmyslovém haličsko- karpatské zlaciněly o 23 K. Též Schodnica byla po- stižena silnější reakcí. Alpinky a rýmavské klesly. Tabákové akcie a turecké losy klesly. Ukládaci trh se mnoho nezměnil. Devisy a valuty pevny. Na eskomptním trhu peníze snadnější: 23/49%. x. Z Vídně, 6. června. (Telefgrm »Nár. Listů«.) (Večerní bursa.) Kreditky 662.50 (po —.—) uherské kreditky 731.—, anglobanka 275.50, bankovní jednota 483.50, unionka 528 50, länderbanka 411.50. státní dráha 678.75, jižní dráha 75.50, polabská dr. 430.50, severozápadní dráha 436.—, turecké tabákové 351.—, rýmavsko muráňské 368 50, alpinky 377 50 květnová renta 100.35, uherská korunová 99. 40 turecké losy 122 25, marky za hotové 117..30, n ultimo 117.25. Smýšlení chabé. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197. 90. 198.10, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.- Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší lh. — — Německo šek a krátké lh. za 100 mk. 117..25, 117.40, Německo n delší lhůty 117.30, 117 50, Londýn šek a kr. lb.

Vídeň Berlín Amsterodam Brusel Německo Londýn

41 article

penine 98.20 96.75 96.65 97.25 105.—

42 article

106.— 101.10 95.15 102.25 100.60 100.60 100.60 101.—

43 article

100.10 94.15 101.2. 99.60 99.60 100.— 99.60 100.— 100.50

44 article

101.50 101.50

46 article

99.50 98.50 247.— 405.— 323.— 580.—

47 article

97.50 246.— 403.— 320.—

48 article

560.— 252.— 2420 375.— 1091

49 article

253.— 2430 376.— 2400 1005 317.50 340.— 198.—

50 article

210.— 1650 310.— 1640 305.—