Periodikum ALTO Viewer

1

7. června 1903.

2

Příloha „Národních Listů

3

k číslu 154.

4

Strana 19

5 article Výtvarné uměni.

Výtvarné uměni. Rudolinu. (Různí. — Dánové.) = Do týdne bude už výstava skončena je také nutno skončiti už tyto volné procházky po sálech a dvoranách Rudolfina. Mohuje skončiti kdykoliv, jako mohu každou procházku přerušiti, aniž bych si mohl vyčítati, že jsem eíle nedošel. O nějaký úplný referát mi také nešlo; vyčítati, co kde visí zajímavého, nebo odsouzení hodného, zdálo se mi poněkud jedno- tvárným a proto nám přišlo skupinové rozdělení letošní výstavy vhod. Přineslo několik dobrých rozhledů, zajímavých perspektiv, markantnieh portretů. Opouštíme výstavu s pěti, šesti silněj- šími a určitě obrysnutými dojmy a to je lepší. nežli si jich odnést na sta se potírajících v chaos přecházejících. Ovšem jsou v Rudolfinu i mimo uzavřené skupiny zvučná jména a po- zoruhodné práce. W. Leibl na př. s portretem mladíka holbeinovského realismu; F. v. Uhde s malou ukázkou jeho umění, jež jsme nedávno zde v jeho šířce a síle byli poznali « F. Deffreger, B. Vautier mají zde drobnosti ze soukromého majetku zapůjčené; R. Russ a Aug. Schäffen pěkně representují vídeňskou školu krajinářskou starší umělecké faktury. Němci z říše jsou pěkně zastoupeni Kallmorgenem, bratry Schuster- Wol- dany — pohádky a visiony velkých rozměrů rysů — Dettmannem, dvěma Worpsuedskými

Dán W Leibl Uhde F Deffreger B Vautier R Russ Aug Němec Schuster Wol Rudolfinum

6 article

O. Modersohnem a F. Mackensenem a Schramm- Zittau potěšuje svým širokým a světlem nasy- ceným štětcem jako vždy. Prostřed českého oddělení visí »Medicina« G. Klimta, jeden ze stropních obrazů auly vídeňské university, který přede dvěma lety rozčiloval a pobuřoval Víden od nejposlednějšího plátku až po ministerstvo parlament. Zde v Praze, a také jinde tomu tak bylo, dívají se klidněji na tuto moderní allegorii, na tento tlum etherem stoupajících a kle- sajících nahých těl, které se tisknou a svijí stáčejí a prosternují, na toto střídání mocných svalů a křehkých postav, na tofo mihotání plavých barev v modravém tonu, jimž vévodí energické noty zjevu Mediciny se škraboško- vitou tváři. Nejspiše že každý hledá a málo kdo nalezá přesné a jasné vztahy onoho víru nahého bledého masa s vědou Medicinya nemůže se odhodlati k tomu, aby ihned při- stoupil na umělcův zámysl, vytvořiti hybný soubor linií a ťonů, jež by s valné výše do dálky malebnou dekorativnosti více působily, nežli myšlenkovou obsažností a relací. Arcito tomto momentu bude možno definitivně rozhod- nout, až se Klimtova »Medicina« a »Filosofie ocitnou na vysokém horizontalním stropu. Klim- tovo umění v tomto obraze má tři složky jedna jmenuje se F. Khnopff, druhá je vídeňská gracie a třetí neimpresionistní rozklad barev.

O Modersohn F Mackensen Schramm G Klimt Klimtův Klim Khnopff Žitava Praha

7 article

Tento pak v jeho původnosti a zrovna doktri- nářské důslednosti je také na výstavě zastoupen. Theo van Rysselberghe z družiny Seuralovy je demonstruje na boulognských dostizích a hejnu plachetních loděk na moři. Všechny barvy tony na nich jsou rozloženy v tečky tří základ- ných barev vidma, jež, z určité vzdálenosti po- zorovány, splývají na sítnici oka v náležité barvy a půltony sekundarné a terciální. Tito novoimpresionisté a tachisté přenášejí práci smě šovací na diváka a pozorovatele; obcházejí ho- tové barvy, podávajíce toliko jejich fysikalní elementy. Působí tak, řeknu, na optickou fantasii, jako jiní umělci na fantasii psychologickou. Ne- smírné množstvi světla dostává se tak do jich obrazů, světla jásavého, oslňujícího a tolik vi- brace a chvění v barvě, tedy tolik životnosti, co jí jen moment pohledu je s to přiněsti. Na dojmu momentu, na okamžikové impresi, na náhlém krátkém pohledu pracují všichni impre- sionistě; proto nejkrajnější křídlo jejich už nie nedbá formy a vidí a podává jen a jen velké barevně skvrny, barvou natřené plochy, vždyí je dokázáno, že první přímý optický dojem je plošně barevný, a prostorový a plastický teprve hmatem, zkušenosti a reflexi myšlenkovou z ním se dostavuje a jej dopiňuje.

Rysselbergh

8 article

Pierre Bonnard na výstavé z Francouzů do jisté míry M. Slevogt z Němců patří k těmto radikálům impresionistů. E. Claus je v Praze už dobře známý a jeho »Zpustlá cihelna« patř k dobrým jeho pracím; rovněž G. la Touche, který ale svá barvitá v karakteru stejnoměrná světla rozevírá nad scénou »Narození« a »Utrpen Páně«, nad idyllou i tragedil. I fantast O. Redon je zde, fantasta podivných barevných snů, jako- by z indické nebo opiové obrazotvornosti vzešly. Vskutku letošní výstava není v nejmenším úzko- prsá. Její výběr sahá od nejsuššího realismuaž k nejkrajnější a mátožné fantasmagorii, od nej- věcnatější střízlivosti až k bizarriím, od umělého temna až po raffinovanou analysu světla. Je t pravý mikrokomus dnešního vlnobití, nynějšíeh tendencí a výpadů, soudobého konservatismu snad také anarchismu v maliřství. Hledáte-li však v tomto zpěněném příboji pevnou, tichou výspu, svět milého poklidua vábné bezpečnosti, hledáte-li obraz prožitéhoa procítěného pokoje a míru, pak zajděte na konee k hostům, v poslední chvili se dostavivším. K Dánům. S glasgowskými hochy sdružujeje krásná vlastnost: jednotnost vroucího malířského názoru a karakteru. Ať pracují v Kodani nebo Skagenu, vždycky jsou to Dánové od hlavy až k patě a zvláště až do hloubí srdce. Jako je jejich zem malá, tak je i říše jejich obrazů neveliká, dokonce i všechen cit zvučí jakobyv jedné tonině, ale tato tonina obsahuje tolik něhy a nuanci, že nikdy na ni nepadne ani stln jednotvárnosti. »Dánové jsou národ resignovaný«, napsala L. Marholmová v článku, z něhož R.

Bonnard Francouz Němec E Claus Touch O Redon Dán L Marholmová Praha Kodaň Skagen loupen Páně

9 article

Muther přijal nejpěknější místa doslovně do své historie malířství. »Zmenšila-li se která zem geograficky, stává-li se politieky vždy méně vý- znamnou, je-li nad to vtisknuta mezi mocné a agresivní sousedy, pak se individuálnost lidu buď docela ztrácí nebo se přeměňuje. Národ plný rušnosti a zmužilosti, jehož mládeži jsou všechny cesty k národnímu nadšení, politické platnosti a dalekozírným podnikům uzavřeny, národ soukromníků nabude i v umění, je-li toto upřímným a skutečným výrazem jeho podstaty, karakteru zcela soukromnického, privátního. Co mu zbylo, jeho půda a domov, zaujme hlu- boko jeho mysl, která by se za jiných okolností jinam byla obrátila. Mladé pokolení, po tra- dici eslelické, podle poměrů citoví lidlé. chce se s chorobnou téměř jemnocitnost představovati nic jinak, nežli jakým jest Odtud jeho překvapující přirozenost v umění, při- rozenost a samozřejmost. Žádné velké sujety vie žádné imponujíci látky, žádně abstraktní ná- zory . . . nikoliv, jenom bezpodmínečná samo statnost, vehlubování se do sebe, rozpomínání se na sebe.« Vskutku také dánští malíři znají jen dánský svět a ten je v kraji prostý, jimavé pokojný, obsahuje mnoho intimních půvabů, jež nevzrušují a nepřekvapují, nýbrž jen trvalému láskyplnému pozorovateli se odhalují. Jsou tu veliké ploché pláně s bledou travou nebo za- rdivajicím se vřesem, jsou tu nizké plačiny břehů, daleké výhledy do moře, malé, nizké lesy, idylické farmy a statky a nad nimi měkké kouzlo večera, tiché světlo dne, hedbávné páry vod. Nelze si představiti jednodušších, prostšíeh motivů nad ty, jež dánští krajináři převádějí ve

10 article

svoje obrazy. J. Paulsen, H. Agersnap, J. Skov- gaard, K. Larsen, V. Johansen — bylo by třeba vyjmenovati všechny řadou — jsou tak chudí formou, jako jejich kraj. Ne chudi, skromni jsou. Velké horizontály převládají, vlny terénu jsou sotva znatelně, silhouety jednoduchéa sporé. Ale co vřelosti a lásky, mnoho li jem- nosti a citu, ano, zrovna dětinné něžnosti na ně kladou. Prostota motivů tvarových vede je k intimitě barvy a hebkosti nuance. Třeba mi- lovat celým srdcem takový kraj, má-li jeho zobrazitel na něm shledati tolik důvěrných krás. A vskutku, jsou tyto krajiny jedinou vroue písní lásky k nim; dánšti krajináři ji zpívaj vždy v nových a nových variacích, přitlumeným. někdy až šepotavým hlasem, ne trudnomyslně a melancholicky, nýbrž s vřelým, tiše radost ným citem, V tom leži tajemství jejich zvláštní krásy. Intimním je všechno jejich umění, jako jejich život. Rodina, domšenost, svět mezi čtyřmi stěnami, zdravý, poklidný, bezpečný, svět vla hých radostí a jednoduchého požitku, svět har- monického spolužití a důvěrných chvil zobra zuji bez únavy a oddechu, stále znovu a vždy každým okamžikem odkrývají v něm nové pů- vaby. Půvaby poesie domácího krbu. Pozoruji jej s lláskou rodných bratří a zpytují je sensitivným okem malíře, který pátravě ro- zebírá své optické dojmy, aby jejich synthesou výpověděl všechno své jemné rozechvění člo věka a umělce. Hovor, odpočinek, hudba jsou jejich themata, chcete-li už o materiálním před- mětu mluvit, vlastně však je to jen a vždýcky kouzlo měkké malebnosti, prosté a nehrané exi- stence, jednoduchého živola, slovem kouzlo při- rozenosti, jež je jejich společným příznakem.

J Paulsen H Agersnap J Skov K Larsen V Johansen Hovor

11 article

Pak vůbec nespadá na váhu, vedou-li nás do měšťanského salonu, do tmícího se pokoje, do světlého atelieru, na zápraži, do ratejny, do selské světnice nebo do loubí či hustě květi nové zahrádky při domku. Všude je rozprostřena barevná a světelná krása, všude jsou skuteční, živí lidé, sedláci nebo maloměsští občaně. Zase bych musil opsati celý katalog. kdybych mě všechny vyjmenovati. Jul. Paulsen je zrovna ta- kovým mistreminterieru a podobizny jako kra- jiny, Michael Ancher a jeho choť Anna sem patří, P. Ilsted a K. Larsen, Arel Helsted a N. Skovgaard, a všichni jsou při tom technikové k pohledání. Neznaji oblíží a nikde nekolisají.

Jula Paulsen Michael Ancher Anna K Larsen Helsted N Skovgaard

12 article

Kresba jejich je téže přesnosti a něžnosti jako barva; tužka a štětec v jejich rukou poslouchají na slovo, oko, duši a srdce. Tato dokonalost stupňuje se u P. Sev. Kröyera až k virtuositě. než i tato úžasná virtuosita se neblýská samo- libě a sama o sobě. Jeť v uměleckých službách ať načrtává studii přednášejícího professora pro velký obraz zasedání dánské akademie, ať za- kládá neskonale půvabný obraz procházejícíh se párku na břehu bleděmodrého moře, na němž se právě měsíc zreadli, nebo podává upřimný obraz dvou skagenských holčin, nebo zachycuje malebnost některého vinobraní. Jeť P. S. Kröyer maliřem každým coulem, nervovým, stále umě- lecky rozechvělým. A K. Zahrimann, malířský životopisec Leonory Kristiny, nešťastné choti Corfize Ulfeldstadtse, poslal do Prahy jednu scénu ze života této dánské světice. Poslední. Leži na loži smrtelném, hotova přijmouti tělo Páně. Ko- lem ní klečí všichni, kdo ji milovali. Ne veleí tohoto světa: mali lidé u jejich děti. Žádné hi storie d'aparat, jen výjev lidský, intimni, vroucně pojatý a srdce jímající. Dánské umění očividně nezná frási, ne v líčení minulosti, ne v obrazeeh přítomnosti; zevšad slyšíte upřímná, srdečná prostá a citem prochvělá slova. S jich zvukem v duši opouštíme výstavu.

Kröyer P S Kröyer K Zahrimann Leonora Kristin Corfiz Ulfeldstadts d ' aparat bleděmodrý moře Praha

13 article

Výslava děl Jozefa Manesa. Včera otevřel neunavný spolek »Manes« ve svém pavillonu po Petřínem novou výslavu, sotva že byl předchoz uzavřel. Se všech stran docházejí zprávy, bohužel at příliš zaručené, klerak se spolku zle s jeho výsta- vami daří. Toliž finančně zle a v Praze. Jinde po Čechách i mimo Čechy vede se mu mnohem lépe Nezdar dvojnásob nezasloužený; jednou proto, že všechny výstavy »Manesa« byly výborné, a ne-liv každých očích, aspoň venkoncem zajímavé a poučné nehledě ani k tomu, že jimi spolek provádí zdravou a krásnou reformu našeho uměleckého výslavniciví i potom proto, že s horlivosti, neohroženosti a ne unavností podivuhodnou stále všechny své síly cbrací k tomu, aby dobrému, zdravému ul silnému neb aspoň bezpečně nadějnému umění ziskal v Praze, v jejím obecenstvu vnímnavou mysla úrodnou půdu. A to všechno že má být marným po- čináním? To všechno že má skončití zakrvácením? Tenkráte věnoval spolek letní výstavu svému patronu. Už je to třeti, vlastně čtvrtá výstava prací Josefa Mánesa v Praze. První záhy po smrti mistrově pořádala Umělecká beseda jako dík svému spoluza- kladateli; druhá byla r. 1881 u Mikoláše Lehmanna a třetí byla obsažena ve výstavě jubilejní. Žádná z nich, ani nynější, neobsahovala celé dílo umělcovo.

Jozef Manesa Mánes Lehmann Petřín Praha Čechy

14 article

vždy jenom fragmenty a ukázky, jež naznačovaly jak velký duch a nádherný umělec mezi námi žil. V ma jetku soukromém a veřejnosti přístupném je na sta sta prací Manesových a z toho ovšem mohl být jen malý výběr v pavillonu »Manesa« vystaven. Jen re lativně malý, neboť je výstava velmi početná a kardi- nální kusy v ní niklerak nescházejí. Ovšem že se mnohé opakuje z předchozích výstav J. Manesa. Ale kdož to dnes zná? A není li správné, aby výtvory tak půvabné a svérázné vždy občas byly podávány kolem jako sílící a občerstvující nápoj? Ale je zde také mnoho nového a neznámého. Dva velcí sbě- ratelé Manesových praci, hrabě F. J. Silva-Taroucc a Vojt. ryt. Lanna zapůjčili znamenitou řadu kreseb studií, návrhů a náčrtů, jež patří k nejlepšímssu, co z ruky Manesovy vyšlo. A jiní šťastní majitelé to do- plnili v obsáhlý obraz, v němž se zrcadlí ušlechtila tvářnost Jos. Manesa v překvapující bohatosti a nuan- covanosti. Portretista, krajinář, genrista, monumenla- lista, dekoratér, illustrátor, poetický romantik a snílek. vážný myslitel a jemný humorisla, eminentní kreslič a mistrovský budovatel obrazů — tak se už po ze vnější stránce ukazuje na výstavě Josef Manes, k ně muž právem vzhlížíme jako zakladaleli moderního

Manesový Taroucc Lanna Manes

15 article

umění českého. Zajisté v době, kdy jměno a umění Manesovo slalo se předmělem nové a sesílené pozor nosti, výstava byť i jen zlomkem velkého jeho díla přichází vhod. =Nové publikace. — Bouda A., Rostlina v de koralivním umění. Sbírka předloh, rostlinných motivů užití jich stylisace k vyplnění různě ohraničených ploch se zřelelem k uměleckému průmyslu. II. díl 12 listů (Magnolie, kolokarie, šafrán, slunečnice, brambořík, cinerarie). V Praze. B. Kočí — vel. fol. — Prang L., Základy umělecké výchovy se zvláštním zřetelem na kreslení dle přírody. Seš. 8—-9. V Praze. B. Kočí. — Basl Jos., Modelování v hlíně. Přírnění kniha pro učitele modelování, pro žáky škol měšťan- ských, středních i průmyslových a pro každého, kdo se o umění sochařské zajímá. Odlévání a úprava modelů a spch, jakož i stručné dějiny umění sochař- ského. S titulní přílohou a 133 vyobrazeními v lextu V Praze. I. L. Kober 1904. (3 K).

Manesův Bouda B Kočí Basl Magnolia Praha Prang L

16 title

Školská hlídka.

17 article Domov a školu.

Domov a školu. Když loni v této Hlídce (viz t. č. z 26. října m. r.) jsme naznačili, kterak jednoduchým a účinným způsobem zjednati lepší shodu mezi výchovou domácí aškolní a výdatnější styky mezi rodiči a učiteli, bylý návrhy naše v kruzích učitelských v Čechách a na Mo- ravě přijaty se souhlasem. A když také pražský komitét pro brožuru o poměru rodičů ke škole tyto návrhy s malými obměnami za své přijala přislušnému úřadu předložil, mělo se za to, že královská Praha je uskuteční — vždyť mělo se tak státi nákladem velmi nepatrným, a nejen školský, ale také zdravotní a chudinský, sociálni zájem vůbec mohly odtud získati — a že bude jejího příkladu jinde následováno. Od té doby uplynulo téměř půl roku, aniž b se pro tuto vážnou věc co stalo. Zasáhlť do n pražský c. k. úřad školní, jenž — jak od tohoto úřadu bylo se naditi — pojal otázku jenom se stanoviska mládeže, školou povinné, tak že na tuto dobu není naděje, by byla roz- řešena v plném svém rozsahu, a že by praž- ským rodičům dostalo se do rukou tří jadrných především z výmluvných přísloví složených de- sater, jež by je poučovala o zásadách veden dětí v době před povinností školní, v době jejieh návštěvy školní a při vkročení jich do života. Ovšem pobyt dítěte ve škole je dosti dlouhý a vyskytuje se při něm celá řada věcí, v nichž by rodičové mohli a měli práci učitelovu podporo- vati — proto příslušné poučení rodičům, byt jenom na tyto věci obmezené, může bt s rozhodným prospěchem. Bude však potřebí, by i toto Poslán k rodičům bylo co možná stručné, jadrné z dějin a z lidové filosofie vybrané. Jeť jenom událost dějinná dosti výmluvná a přísloví (jak pismo svatě) takové auktority, že není potřebí. by se odůvodňovalo a dokazovalo; poklad mudrosloví národa českého je pak tak bohatý, že každé jednotlivé poučení lze jím doložiti.

Čechy královský Praha

18 article

Rozumi se, že není potřebí, by Poslání opakovalo ustanovení školní, tak říkajíc denní techniky, totiž zákonité předpisy, jež tisknou se na rubu školních zpráv, jsou obsažena v řádě školním a vyúčovacím a záhy stanou se žactvu běžnými. Běží o poučení skutečně vý- chovná, jež v oněch suchých běžných před- pisech obsažena nejsou a týkají se bezprostředn podpory a pomoci práce učitelovy od ro dičův dítek školních.

19 article

Jde tu především o to, by rodiče dílky své ke škole připravili, zájem pro ni v nich vzbu- dili, o vštípení jistých nevyhnutelných ctnosti se pokusili. V Praze pak nad to běží o vzbuzení zájmu pro českou školu, ježto německé jsou — důsledkem bývalé staročeské politiky radničn — velmi blízko škol českých umístěny a stejn vypraveny. Upozorňovati na tělesnou způ- sobilost žáčkův a žaček ke škole jest ovšem — v tomto Poslání — pozdě; nezbývá, než rodič poučiti, že třeba, by na tělesné nedostatky upo zernili školu při zápise, by zevrubně vytk po případě nemoc, jež na dítě měla takový vliv- že jeví jisté úchylky od průměrných dětí zdra- vých a podobně. Ku prvému zápisu pravidlem přicházejí děti čistě a slušně vypravené, také ne nedostává se jim pravidlem vnějších způsobů to již spíše v e škole rozvážou a pod zevnějšken často uhlazeným jako děti nezvedené, nepo slušné, rozmazlené, těkavé, rozmarné se ukáž —i mělo by Poslání upozorniti na posl us nost a pozornost jako nezbytné podmínky úspěchů děti ve škole. Děti mají býti naváděny by k učiteli, na jehož hodnotu a cenu jako zá- stupce rodičů mají býti upozorněny, měly na prostou důvěru, nelhaly, svěřovaly se mu, i k svým pokléskům se znaly, v tom upřím no st jedna z nejhlavnějších podmínek zdaru působ- nosti učitelovy, které často se nedostává, lež po kládává chudý za svou — zbraň, zamlčování klamání dopouštívá se matka oproti otei a na opak, rodiče proti dětem a pod. V této příčine nomůže býti poučení dosti důrazné.

Praha

20 article

Za pobytu dětí ve škole jedná se o ná- ležité styky rodičů s učitelí, ne dotěrně přílis časté, ne z netečnosti tuze vzácně, tolikeré takově, by děti znaly, že tento styk trvá. Stačí by občas matka, jindy otec dle příležitosti díte do školy doprovodili, před vyučováním naň se zeptali: jindy zameškání školy dítětem osobně — nikoli písemně — omluvili; také do školy proň si zašli, po vyučování naň se pozeptali. (Ovšem nesluší se, by školy si vyvěšovaly ta- bulky, jistým nakladatelem vydané: „Přístup do učeben mezi vyučováním jest zakázán!“ A na pochvale, povzbuzení a snad zase domluvě a pokárání dětí dle potřeby po zprávách učitelo- vých nemá scházeti. Vydání čtvrilelní zprávy po skytuje zvláštní příležitost, aby rodiče do školy zašli, po případě učiteli za jeho práci poděkovali po případě o příčinách nezdaru a neprospěchu svého dítěte a způsobu odpomoci se smluvili, ko nečně věas, před propuštěním dítěte neb před jeho přestoupením na školu jinou po případ se poradili. To vše má se tak státi, by dítě vy pozorovalo, že rodiče učiteli a škole vůbec cenu a vážnost přikládají. Nejrozsáhlejší pole mají však rodiče pro podporu a pomoc škole ve vlastním domácím vedení a vychovávání. Již u výchov tělesné z neznalosti zásad rozumné životosprávy stává se, že v „lepších“ rodinách z přehnané lasky k dětem hřešívá se proti otužování a stříd mosti tím, že děti se příliš teple šatí, přesycují. k lihovým nápojům připouštějí, seděcímu zaměst nání přivykají, pod širé nebe buď že nen „hezký“, buď že by uličníci je „zkazili“, ne- pouštějí; v „lepších“ rodinách málo přává se dětem her pod širým nebem, neznáť se, že volný

21 article

Karel B. Mádl.

Mádl

22 article

pohyb jest podminkou všeho vývoje tělesného Nejednou hřešívají rodiče z ješitnosti, by jejich děti měly, co mají jiné: těsnou, elegantní obuv punčochy, svíravými podvazky napjaté; u děv čat bývají to šněrovačky — které by úřad školn měl přímo zakázati! — pálení a kroucení vlasův i jiné věci přepychové, o které vede se někdy větší péče, než na př. o zuby! Dětem z ješitnosti „popřeje se“, by rodiče do hostinců provodily v divadle a při jiných zábavách pozdě do večer i do noci meškaly; kdyby nebylo i toho, že jsou to zábavy, pro ně předčasné a po případě v ohledě mravním závadné, měla by k obmezo váníjich působiti již vzpomínka, že dětem zkra cuje se tak spánek, doba odpočinku.

23 article

Ale toho právě mnozí rodiče neznají a ne dbají, že střídání práce a odpočinku jest jedn z podmínek zdárné výchovy rozumové. Pře těžujíť rodiče děti své někdy více, než škola, při učováním řečem, hudbě a liným věcem parád- ním, učením z knih „napřed“; stačilo by, kdyby jim dali jen tolik práce, kolik potřebí k vykonán občasného úkolu ze školy a k nejnutnějšímu zopakování školního učení, dbajíce při tom, by děti řádně ku písemné práci sedaly — jinak mají jim přáti zaměslnání hravého, míti je k domá- cím pracičkám a službám, ku pochůzkám pro potřeby domácí a ovšem také mají jim dopřáti četby dobrých knih, poučných, které poradi učitel, jemuž k ruce dnes velmi bohatý výběn spisů laciných i drahých, na něž aby dět úspory obrátily, mají rodiče dovoliti; ovšem sluš čelby üžívati jen s měrou (zejmena nemají rodiče dovolovati dětem čísti za šera a soumraku). vždyť dnes pro děti také dosti her, které sou- časně i hravosti i poučení hoví. Občasná pro- hlídka učebnie dětí, jich sešitů, výkresův aji- ných prací školních rodičům co nejvíce se dopo- ručuje; jeť při tom nejen příležitost, aby rodiče povahu a postup školní práce a účastenství svých dětí při ní poznali, pochvalou, po případě na- pomenutím pomohli, ale také význam nauk umění v očích děti již takovým účastenstvím svým zvýšili, po případě jim také cenu a hodnotu nauk a umění přímo vysvětlili. Rozumí se, že vážnost a šetrnost, jakou projevují rodiče ke zprávám a vysvědčením školním, také napo- máhá k tomu, by vzdělávací význam skoly v očích dětí vzrůstal.

24 article

U výchově mrav ní jest nejúčinlivější p ř- klad rodičův, obcování s nozumnými (oproti dětem) příbuznými a služebnými, se zve- denými dětmi. Rozumní rodiče nepouštějí svých dětí do každé společnosti, obězřele pro ně vol zábavy veřejné — bez cake walku, který ne dávno s úřadním povolením se dětem pražským předváděl! — používaji příhod z denního, po- uličního a domácího života, by na nich dobre a zlé vyložili. Jest ovšem těžko, zjednati pro děti vždy nejlepší společnost, a vhodné příklady a výstrahy ze života visí na náhodě — jenom s po lečnost dobrých knih jest v rukou ro- dičův a podává nevyčerpatelné množství pří kladů, především v četbě dějepisné, která i nad to zájem pro společnost, lid a národ budí; této četby nelze rodičům dosti doporoučeti, by jí za pemocníka u svévýchově domáci užili. Ohledem kázně neslouží dětem vůbec a školním zvláště ani „kázeň míru“ — jevící se na př. v tom, že otec, matka, služka za ruku děti do školy voda a všechny potřeby školní jako soumaři mu nosí — ani „kázeň války“, jevící se na př. v tom, že domácí obávají se každého vzkázání ze školy poněvadž za ně zuřivý otec dítě až utlouká. Ro- dičové nemají býti vyznávači ani „náboženstvi naprosté lásky“, ani „náboženství hněvu a ne návisti“; ve všem vedení děti mají jíti cestou střední, neobmezovati naprosto jejich vůli aniž trpěti jejich zvůli, nepřekážeti jim v jejich náladách, neokřikovati je za každou maličkost nekázati jim po způsobě mravokárců kostelních.

25 article

působiti spíše jako příroda mlčky, jako zataje nou, ale stálou a důslednou mocí, by děti s byly vědomy, že nad nimi se bdí i tehdy, když jim napořád se nekáže; rodiče mají přátis vývoj csobilému, aby vlastní silou pokračovaly ke zdraví, moudrosti a štěstí. — Máme za to, že kdyby poučení rodičůn tohoto asi obsahu v slova počtem skrovná, ale důrazu plná vyzněla, bylo by výchově domácí školní a veřejné poslouženo, a práce učitelova v naznačených směrech rodiči podporovaná níěla by většich úspěchů, než namnoze do- sud má. Pokusům pak, které právě trojicí poučen rodičům konají se na Moravě, přejeme plného zdaru. Škola národní ve službách popularisace umění Pod timto názvem učitel měšť. šk. O. Pisch vydal v Ko- jetíně brošurku (nákl. vlastním, m. 8°, str. 30, cena 60 hal), která v hesle umění hlásá potřebu úplné re- formy školního zřízení. Umění pojímá ve smyslu co nejširším, nepříznivou úvahou stíhá téměř všechny předměty učebné, v ruční práci žactva zří východisk k nápravě veškeré výchovy. Zavírá: „Uplatněnín popularisace umění školni zřízení podstatně se změní Vyučování postaví se na základ přirozený, aby vycho ván byl původní člověk ve smyslu svého určení se zdravým rozumem a svobodnou vůlí, škola obecná ne bude strašákem pro děti, nýbrž milou útulnou kde volný učitel bude laskavým otcem, kou zlem jejím volný duch a disciplinou láska k práci.“

O Pisch Morava ko učitel měšť

26 article

Modelování v hlíně. Příruční kniha pro učilelo modelování, pro žáky škol měšťanských, středních průmyslových a pro každého, kdo se o umění socha ské zajímá. Odlévání a úprava modelův a soch, jako i stručné dějiny umění sochařského. Seslavil Jose Basl, odborný učitel modelování. Tato nová kniha z nakladatelství Kobrova v Praze by měla nésti heslo jednoho z vynikajících učenců českých: Vzdělávejme lid svůj, jen osvěta spasí nás! Jestiť to dílko originální při veškeré stručnosti jasné, snadno pochopitelné ka- čdému a co hlavního: ve věci cenné, jak pro učitele tak pro žáky i širší veřejnost, jež s uměním sochař- ským sympatisuje. Jest rozěleněno na stati s paeda- gogickým porozuměním a všude doloženo pěkným a vhodnými vyobrázeními skutečně cennými, vysvě tlujícími umění sochařské. Nelze popříti, že spis Ba slův jest svého druhu jeden z nejpraktičnějších a na hražuje české veřejnosti celé folianty odborných dě cizích, hemžících se klassickými výrazy mrtvých řečí při nichž dlužno každé chvíle k naučnému stovníku sáhnouti. Jest psán, abych prostě řekl, od srdce k srdi Že měl autor knihy šťastnou ruku, nelze absolutně popříti, nehledě k risiku, jaké podnik takový u ná často žádá. Doufejme však, že svědomití vychovatel mládeže i všecka intelligentnější veřejnost vděčně přijmou tento „dáreček z lásky k Uměnám“, hojně rozšílí mezi sebou cenný spis, zvláště při jeho po- měrné láci (3 K) a ocení tak zajisté značné zásluhy spisovatelovy o vzdělání a objasnění ducha ve směru uměleckém jak na školách tak i v širokých vrstvách lidu českého, jak toho skutečně skvělý obsah díla označeného zasluhuje. Budeť sloužiti vždy jen ku povznesení a zušlechtění mysli české, malý odborně literární poklad náš- Josef Strachovský, akad. sochař.

Jose Basl Strachovský Praha Kobrův

27 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Jízda koňmo. ** »Rakouské Derby«, největší závod koní v tomto soustátí koná se dnes ve Vídni. Po několik let již nebyl jeden kůň tak favorisován jako letos E. z Bia- skovitzů hnědák Beregvölgy, který již jako dvoulelý získával jedno vítězství po druhém a letos jako tří- letý vůbec poražen nebyl. Mimo to na »místa« favo- risován jest bar. G. Springra Bono modo a hr. G. Andrássyho Pompas. U startu očekává se pole o 12 koních. Athletika a sportovní hr y ** Na hřišti Č. A. F. K. na Kaál. Vinohradech konají se dnes tři zápasy. Nejzajímavějším bude asi zápas Č. A. F. K. proti S. K. Union, který počneo 6. hod. večerní. O 2. hod. odpol. hraje S. K. Nusle (II. mužstvo) proti Č. A. F. K. (III. mužstvo) ao 1/24. hod. odpol. nastoupí kombinevané mužstvo S. K. Nusle a S. K. Vyšehrad proti II. mužstvu Č. A. F. K. ** Na břišti »Slavie« koná se dnes závodv běhu na 1 hodinu, ke kterému přihlášeni následující vytrvalci: Waicmann, Němec (Sparla), Nejedlý, Shrub (Slavia) a Smucr (D. S. C.). Závod počne o 6. hod. večerní ** Dnešních závodů athletických v Pešti, pořá- daných Magyar Athletikai-klubem, zúčastní se kar- linský (S. R. Slavia) a startovati bude též o mi- strovství na 120 yardů. ** Závody v řecko-římském zápase o místrovství svéta, konané v Paříži, skončily v oddílu »lehkých vítězstvím Němce Webera (3 vítězství) před Fran- couzem Morelem (2 vítězství), Francouzem Chalzet le Frappeuerem (1 vítězství) a Němcem Hitzlerem. V oddilu stěžkých« dosud zápasi Francouz Raul le Boucher, Dan Pedersen, Rus Abyak a Belgičan Ome de Bouillon.

Beregvölga G Springr G Andrássy Pompas A F A F K S K K Nusl F K Němec Sparla Nejedlá Shrub Weber Morel Francouz Chalzet Frappeuer Hitzler Raul Boucher dan Pedersen Rus Abyak Belgičan ome Bouillon Vídeň Vinohrady Nusle Č . A Pešť Paříž Slavia Athletikaiklub Smucr Fran

28 article

** Znamenitý výkon v běhu postavil 30. května v Anglii známý vytrvalý běžec A. Shrubb. Týž uběhe na travnatě dráze 2 anglické mile za 9 m. 11 vt. a překonal tím světový rekord W. G. George 9.30 / v červnu roku 1884 v Catfordě docílený. Rekord na písčité dráze ma dosud W. George 9.173/s v květnu roku 1884 v Stamford Bridge. Shrubb docílil při tomto běhu následujících časů: 1/4 míle za 59 vt., 1/2 míle za 2 m. 6 vt., 34 míle za 3 m. 161/4 vt., 1 anglickou míli za 4 m. 21/4 vt., 11/4 míle za 5 m. 38 vteřin. 11/2 mile za 6 m. 50 vt., 134 míle za 8 m. 4 1/% vt. a 2 míle za 9 m. 11 vt. ** S. K. »Slavia« zaslal nám přípis, adresovaný Č. S. footbalovému tohoto znění: Výbor. S. K. »Slaviae nemile byl dotčen vyřízením záležitosti těžkého úrazu člena klubu svého při matehi »Union Be—-» Slavie jun. a »důvody« amulování matchů o mistrovství II třídy. Jednaje ve vůli svého členstva a i v zájmu sportu footbalového vůbec, vzdává se tímto nejen zápasů o mistrovství, nýbrž i veškeré činnosti v Č S. F. do té doby, dokud Č. S. F. bez zřetele na různé malicherné zájmy nestane se pevnou oporou pro zdokonalení a udržování discipliny ve sportu footha- fovém. Podepsáni: dr. St. Prachenský, starosta, J. Vondörfer, jednalel.

A Shrubb George S K Slaviae Stanislav Prachenský J Vondörfer Anglie Stamford Bridge Slavia Union Be Č S

30 article

** Český šermfřský klub zakončil právě posled- ním květnem svou sezónu, jejímž zá šrkem stala s akademie šermířská v Chrudimí dne 23. května t.r uspořádaná. Mistr klubu p. A. Fáriaud, obdržev tříměsíční dovolenou, odebral se do Paříže, kdež šermovati bude v předních šermirnách tamějších a naváže styky mezi Českým šermiřským klubem a šermířským světem pařížským. Pan Fériaud zúčastní se za svého pobytu ve Francii několika veřejných zápasů šermíř- ských v mořských lázních. V měsíci záři vrátí se mistr opět do Prahy, aby připravil vše, čeho třeba k zahájení nové sezóny podzimní Místnosti Českého šermířského klubu v Jilsk ulici zůstanou do měsíce září uzavřeny Po čas prázdnin budou se scházeti členové klubu každého čtvrtka v restauraci Kráglové v Celetné ulici. ** Český šermířský klub »Riegel Posledním sdělením výboru avisovaná šermí řs ká akademie v Pardubicích dojednána vzájemnou smlouvou s výborem výstavy pardubické podepsanou 5. t. m. Podrobný program zatím přinésti nemůžeme poněvadž vyjednávání se čtvrtým mistrem dosu skončeno není. Zvláštního lesku dodá akademii účast mistra Ilala Santella z Pešti, který výbornou svojí formou k nejpřednějším šermířům evropským se druží. Vedle toho engažováni: Alessi ano Orazio Santelli a assistent jeho Celso Mi- nellii. Pro úplnost stůjtež zde i jména amatérů dosud k účasti na akademil přizvaných: Dušek, Gop- pold z Lobadorfů, Kacr, dr. Muall, Scheybal, Šourek a Tuček. K akademii vydán bude též slavnostní list. Výbor klubu »Riegel« hodlá si opatřiti klůbové od- znaky a obrací se proto na mladou generaci umě- leckou s prosbou o zaslání návrhů na šermířský odznak.

Fáriaud Fériaud Riegel Ilal Santell Santelli Dušek Gop Kacr doktor Muall Scheybal Šourek Tuček Chrudim Paříž Francie Praha Jilsk ulice Celetná ulice Pardubice Pešť Lobadorf Český šermfřský klub klub p . A Český šermířský klub Kráglová

31 article

Veslařství. ** Pražské mesinárodní veslařské závody budou pořádány dne 12. čersance a to komitétem mezi- národním, sloájý ze členů všech veslařských klub pražských. ** Jarní závod veslařský pro »skiffy pořádán bude letos dne 13. června na Vltavě. ** Veslařské závody venkovských klubů pořádá dnes Český Athletic Club v Roudnici n. L. s násle- dujícím programem: I. Člytky. II. Osmy a šestky III. Handicap všech. Závody počnou o 3. hod. o- polední. ** Mistrovství zemí koruny české ve skiffu vy- hojováno bude dne 10. července. Pořadatelem jest Ústřední jednota veslařská z Čech. ** Mannó Miltiades, výborný maďarský skiff hodlá se zúčastniti závodů veslařských v Henlev Anglii, které konány budou ve dnech 7. 8. a 9. čer- vence. Tím arciť jest jeho start při závodech v Praz (10. července) i ve Vídni (závod v proudu dne 5. července) velice pochybný. Turistika a sport cestovatelský. ** Pražský odbor klubu českýc turistů pořadá ve čivrtek 11. června celodenní výlet nově otevřenou trati turistickou z Bojova přes Hvozdnici. Ma eřín do Slap k Svatojanským proudům a do Šlěchovic event. až do Pikovic. Odjezd z ná- draží cís Frant. Josefa v 6.34 hod. ráno do Bojova. Přihlášky k zajištění dostatečného počtu lodí k jizdě proudy učiniti nutno nejdéle do středy 10. t. m. dopoledne.

Mannó Miltiades František Josef Vltava Roudnice Čechy Anglie Praz Vídeň Bojov Hvozdnice Ma Pikovice Český Athletic klub

32 article Denní oznamovatel

Denní oznamovatel na neděli, 7. června: Den od začátku roku 158. do konce roku 208. — Východ slunce o 3. hodině 54 minut ráno, západ slunce o 8. hodině 3 minuty večer. — Východ měsíce o 5. hodině 19 minut odp., západ měsíce o 2. hodině 31 min. v noci. Katolíků svátky : Nejsv. Trojie Evangeliků památné dni: Sv. Trojice. Pravoslavných: Trojice. Na pondělí, 8. června. Den od začátku roku 159. do konce rokt. 207. — Východ slunce o 3. hodině 53 min. ráno, zápád slunce o 8. hod. 4 min. večer. — Východ měsíce o 6. hod. 21 min. večer, západ měsíce o 3. hod. 4 mnin. ráno. Katolíků svátky : Medarda. Evangelíků památné dní: A. H. Franke. Pravoslavných: Sv. Ducha. Náprstkovo průmyslové museu jest denně přístupno od 11. hod. dopol. do 1. hod. odpoledne. S'bírky Národopisného musea česko- slovanského v zahradě Kinských jsou obecenstvu přístupny: v neděli a ve svátek od 9—12 hod. zdarma, od 3—6 za 10 h; v úterý, ve čtvrtek a v pátek od 9—1 za 50 h; ve středu a v so- botu od 9—12 za 20 h. od 3—6 zdarma. V pon- dělí zavřeno. Dětský listek za 10 h. Iilustrovaný průvodce po museu za 60 b. Když jest musoum za vřeno, lze si sbírky prohlédnouti v průvodu musej- ního zřízence za vstupné 2 K od 60 kr. do zl. 3.70 z metr, na bluzy a roby. Vyplacené a již vyclené dodá se do domu. Bo- Hennebergova to- hatý výběr vzorků obratěm

Franke Náprstkův Kinská Hennebergův Bo

33 article Foulara. nodval

Foulara. nodval várna na hedvábí v Curychu-

Curych