1
masthead
Ročnik XXXXIIL.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 7. června 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. IIsty
přody lácí see
v Praze v adminislraei
sa měsíc . . . . . . 2 k
na čtvrt leta . . . . 6 K —i
s dvojí donášken
ns měsl
na čtvit leta . . . . 7 K 60h
ve flialkách
na měsío . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsfe
na ie. . . . : k
s dvojí zázilkou
na maěsle
na avt leta . . . . K e
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 18 stranách.
Praha
6
article
V boj za naše kulturní
svébytí!
V boj za naše kulturní
svébytí!
»Jest mým úmyslem učiniti z Rakouska
kulturní stát, jako jím jsou nejlepší státy světa
Nesmíme zapomínati, jak daleko, velm
daleko jsme od cíle toho ještě
vzdálen j«.
Tak řečnil před měsícom na valné schůz
německo-rakouských průmyslníků ve Vídni —
mnohomluvný předseda ministerský rytíř K ör-
ber. Přiznal tedy bez mučení, že Rakousko
není dosud kulturním státem, ba že podnes
velmi daleko pozadu za ostatními kulturními
státy světa pokulhává. To je tedy výsledek celé
té více než 50leté německo-centrali-
stické politiky vídeňských vlád, které od
času absolutismu Bachova všechny ty boho-
nuzné své křivdy a hříchy proti životu
a svobodě, nás, národův slovanských, hájívaly
předstíráním téhož úmyslu — kulturní ho.
Všickni ti předchůdci a vzorové Körbrovi, at
sluli Bachové, Schmerlingové, Beustové, Giskrové
nebo Ungrové, Lassrové nebo Plenerově, zajiste
rovně a doslovně s ním prohlašovali a dušovali
se každému, kdož jim věřiti chtěl, že nemaji
jiné tužby, jiného cíle své ctižádosti, než učiniti
2 Rakouska kulturní stát první kvality! Roz-
uměli při tom ovšem všickní bez výminky vý-
hradně kulturu německou, jen tu chtěl
zde dle staré pobělohorské tradice šířit a pěstit
péčí a nákladem státu, jen ta měla býti vládami
fedrována a protežována, za to ale všechen
svérázný rozvoj národních kultur slo-
vanských převážné většiny obyvatelstva této
říše netoliko zanedbáván, alébrž macešsky z
Vídně hacen, zdržován, poután a podlamován,
že není podobné trýzni protikullurní hned tak
příkladu.
Bachův
Bach
Schmerling
Beust
Giskrová
Ungr
Lassrová
Plenerův
Roza
Rakousko
Vídeň
7
article
Do základních zákonů ústavy vložili
pro parádu článek XIX. mocí kteréhož v zemích
národně smíšených »buďtež veřejná uči-
liště zřízena tím způsobem, aby se
každému národu dostalo náležttých
prostředků vzdělávati se ve své
řeči, aniž by kdo byl nucen učiti se druhému
jazyku zemskému: avšak zatím ve skutečnosti
musí zde každý národ slovanský sám
sbírati po krejcarech mezi sebou pro-
středky, aby si pořídil aspoň nejpotřebnějšl.
obecné a střední školy pro vzdělání mlá-
deže své jazykem svým národním a ubránil se
nátlaku proležované stvůry germanisace. Je to
monstrum ve vzdělaném světě a v dějinách lidské
kultury, aby stát většině svěho obyva-
telstva tak skoupě, tak neochotně odpíral
prostředky ke vzdělání jedině rozumnému a při-
rozenému na základě vlastního národního jazy kai
Aby po léla nechal 200.000 Čechů v hlavním
městě říše marně se dožadovat i jen jedíné ve-
řejně, obecné školy české, aby po léta zdráhal
se převzíti školy, vydržované ze soukromých
oběli patriotických ve správu státní, aby zemi
ze tří čtvrtin české, jakou jest Morava, zdráhal
se povolit vlastní českou universitu, —
zkrátka, aby nikdy neměl pro nejpotřeb-
nější vzdělávací ústavy většiny svých slovan-
ských obyvatel peněz, za to však na vojs ko
a na byrokracii svou vždy jich dovedl se
bnati beze všech ohleilů, bez míry a konce.
Čecho
Morava
8
article
Oč medle točí se dnes zápas šestimilliono-
vého národa s panujícím systémem vládním
O nepopíralelně dvě nejdůležitější kulturní po-
třeby každého uvědomělého národa: Předně
chceme a žádáme, aby v trojjedině vlasti naší
jazyk náš národní nebyl ve veřejných stálních
úřadech a soudech potlačovanou Popelkou, nýbrž
aby tu všude vedle jazyka německé menšiny
rovně vládl ve vnějším jak ve vnitřním úřado-
vání jakožto první jazyk zemský. Není li to
eminentně kulfurní a neodbytná potřeba národa
uvědomělého a vysoce vyvinutého, aby úřadově
veřejní přisluhovali mu jazykem jeho? Jak
může tedy rakouský ministr deklamovat, že
chce z Rakouska učinit kulturní stát první
třídy, když otálí splnit tuto eminentně kulturní
potřebu šestimillionového národa, ačkoliv sám
základní zákon ústavy, na niž přísahal, mu
káže, by tu prostě kohal svou úřadní povin-
nost, jelikož článkem XIX. ústavy: »Rovné
právo všech zemských řeči v úřadě o
státu se uznává.« —
Za druhé chceme a žádáme českou univer
situ pro Moravu a Slezsko, poněvadž j ediná
česká universita v Praze pro šest millionů
Čechů samozřejmě a dokázaně naprosto nestačí.
Rakousko
Morava
Slezsko
Praha
9
article
Potřebuje li osm millionů Němců rakouských —
pět universit, potřebuje šest millionů Čechů
zajisté aspoň dvě. Však nastojte: stokrát spíše
povolí se té hrstce Vlachů v Rakousku vlašská
universita v Terstu nebo v Tridentu, nežli by
se dvěma millionům Čechů moravsko-slezských
povolila česká universita ve hlavním městě Mo-
ravy. Tak vypadá v pravdě a skutečnosti ten
krásný úmysl Körbrův — učiniti z Rakouska
kulturní stát rovnající se nejpokročilejším
státům jiným. Německé přísloví praví, že » cesta
do pekel dlážděna jest dobrými úmysly«. Nuže
dlažba Körbrova jest zajisté jednou z nejchatr-
nějších pod slunceml
Až doposud aspoň všechna jeho pěkná
programová slova zůstala — pouhými slovy.
od nichž skutek na míle utek. Vystupoval v póze
státníka naprosto nestranného, spravedlivého,
vší vášně prostého, který touží jen po hospo-
dářském a kulturním zvelebení Rakouska a přeje
si tudíž co možná nejdříve a nejšťastněji smí
řiti rozvaděně národy zdejší konciliantním urov
náním jejich starých a hlubokých sporů.
A zatím za celé své vlády po dnešní dobu
nerozřešil a neurovnal moudře a zdatně ani jedi-
ného sporu národního, nezjednal ani v parla-
mentu ústavním, ani v zemích klidu a příměří
mezi roztrpčenými národy, neulevil jejích hmot-
ným strastem, nedokázal ničeho proti rostoue
všeobecné bídě hospodářské, pro zvelebení kul-
tury, pro rozhojnění osvěty a svobody ve vla-
stech žírných této říše, která kymácí se dnes
ve stavu neslýchané rozháranosti nejisťoty
bídy, že až cizina širá nad tím dnešním úpad
kem staré monarchie habsburské žasne a hla-
vou potřásá.
Němec
Čecho
Vlach
Körbrův
Rakousko
Terst
Trident
moravskýslezský
10
article
Včera dr. Herold postavil stálníku Kör
brovi na oči zreadlo jeho výsledkův a úspěchův
kulturně politických. Národové slovanští roztrp-
čeni, odcizeni státu, oddáleni koruně, k níž
ministr neodpovědný zastupuje jim cestu. Parla-
ment rozrušený a podlomený, rozlitý v mole-
kuly, bez vůdčí myšlenky a bez vedoucí vět-
siny, to jest mistrné dílo státnického důmyslu
Körbroval
Některé polské listy mají z Vídně zprávy.
že prý klub český chce ještě naposledy panu
Körbrovy vložiti na srdce hlavní požadavek
českého národa s důtklivým připomenutím, ne
dostane-li se mu přípovědí příznivé a zá-
vazně, že zahájí jak proti prozatím-
nému rozpočtu tak i proti rakou-
skouherskému vyrovnán! nejkrajnějš
odboj parlamentní opposice.
Nevíme co na tom pravdy, ale soudíme
že už těch ultimat s naší strany bylo dosti
že vůči státníku, s nímž nabyla delegace během
tří let tak nevýslovně trpkých zkušeností, škoda
každého dalšího slova!
O spravedlivých a neodbytných požadav
cích všeho národa českého jest zajisté d
Körber dávno a s dostatek zpraven. Nezáleží-l
mu na uspokojení a uklidnění hluboce roztrpče
ného šestimillionového národa činy spravedlnost
a práva, jest jeho věci. Naší povinnosti jes
vůči takovému ministru a systému vládnímu jen
nejopravdovější opposice na celé čáře, jen tvrdý
neúlevný boj až do jeho udolání a odstranění.
Dosti bylo vyměněno slov, nezbývá než postou-
piti k činům ve jmenu ohroženého sve-
bytí kulturního národů slovanských tétc
říše!
doktor
Herold
Kör
Körbrův
Vídeň
11
article
Práce říšsko-německé marky v Če
chách, na Moravě a ve Slezsku.
Z Berlína, 5. června.
(Od zvláštního zpravodaje.)
Na valné schůzi Všeobecného německého
Schulvereinu v Postupimi, právě konané, byl
předložena dnes, v páteční schůzi sjezdu, roz-
sáhlá pokladní zpráva pod názvem »Seznam
zemských svazků a místních skupin Všeobec-
ného německého Schulvereinu, jich členstva.
přijmů a výkonů za rok 1902«. Seznam tento
který pokrývá 10 foliových stran s dvanáct
číselnými rubrikami, jest nejnázornějším ukaza
telem činnosti Všeobecného německého Schul
vereinu a vypravuje neskonale více než prozra-
diti může sebe výmluvnější universitní professor
ve výboru zasedající, unešený vzletem oka
mžiku, jakkoli toho bylo dost, co byl jsem
s to, v prvním svém dopise o valné hromadé
Všeob. něm. Schulvereinu z řeči předsedy prof
Brandla uvésti. Z těchto na první pohled ne
přehledných řad číslic výkazu, vedeného s ryze
německou důkladností a zevrubností, vysvitá
především, že Všeobecný německý Schulverein,
označený jakožto spolek pro zachování němectvl
v cizině, jest spolkem, který si obral výhradně
za obor své působnosti habsburskou říši, což
ovšem není žádnou novinkou ani tajemstvím.
Schulverein
Brandl
Morava
Slezsko
Berlín
Postupim
Všeobec
12
article
Ale »Soznam«, předložený poslupimskému sjezdu
jakožto listina nanejvýš důvěrná, je toho
podrobným účetním dokladem. Je to kvitanee
Austrie, porušované říšsko-německou markou ve
všech odvětvích jejího — řeknu jenom kultur-
ního, národněpolitického života, neboť není po-
chyby, že to, co se děje na poli školství, děje
se ve všech jiných oborech válečného pole ná
rodnostního v rakouských zemích s obyvatel
stvem slovanským, německou markou vyvlastňo-
vaný m.
Jest jisto, že sumy schulvereluské, jež
níže podle »Seznamu« vykáži, jsou pouze mi-
nimální částí celého proudu říšskoněmeckého
stříbra, řinoucího se ze všeněmeckých organi-
sací do Rakouska podle svrchované válečno
zásady »peníze, peníze a zase peníze !«, nebo
o bojovníky není nouze, těch pracují v Ra
kousku celé brigády; brigádníci a štábní dů-
stojníci tohoto rozsáhlého operačního sboru ne-
dávají si ani nejmenší práce s nějakou markou.
Avšak vraťme se k »Seznamu« Všeobee
ného něm. Schulvereinu. Stačí, uvedu-li z něho
výtahem jenom poslední stranu: »Ú hrnný
přehled příjmů a výdajů Všecb.
něm. Schulvereinu za správn
rok 1902«.
Z čelných úhrnů tu uvedených bude Vaše
čtenáře v nejpřednější řadě zajímati úhrn podpor
věnovaných od »V. N. Sch.« do Čech, Mo
ravy a Slezska. Činí za jediný minulý rok
neméně než 37.290 m., tedy bezmála celou po-
lovinu sumy spolkových výdajů v obnosu
95.530 m., doklad to, že hlavním operačním
polem jeho jsou české země. K vůli zevrubnost
uvádím podíl jednotlivých zemských svazů n
obnosu našim zemím věnovaném. Od hlavní po
kladny zasláno do Čech 4915 m. (300m
knihovnám nad to), z Brandeburska 1572 m.
V N
Rakousko
Čechy
Slezsko
Brandebursko
Austria
13
article
Slezska 2512 m., Pruska 227 m., Pomořanska
208 m., Saska 685 m., Meklenburku 10 m.
Šlesku 85 m, Brunšvieka-Hanovertka 214e
m., Brém 50 m., Oldenburska 75 m., West-
fálska 72 m., Lippska —, Waldecka —, Po-
rýnska 205 m., Hesenska-Nasavska 4192 m
Darmštatu 682 m., Duryňska 522 m., král
Saského 12.418 m., Bavor 3240 m., Virtem-
berska 1555 m., Badenska 1210 m., Elsas
Lotrink 60 m.
Toť výkon celé říše podle zemských svazů
Mimo to však věnovaly pro české země z vlá šte
skupina v Curychu za r. 1902 339 m.
Tudíž hrubý úhrn jako nahoře : 37.290m
Seznam přináší ke srovnání i sumy za léta
od r. 1892—1901. Za dobu tu posláno de
zemí českých (v závorce úhrn veškerého
vydaje):
1901
33.906 m.
1900
43 115 m.
35.957 m.
r. 1899
r. 1898
30.371 m.
r. 1897
30 840 m.
1896
23.365 m.
1895
19.999 m.
Mimo to Mnichov
550 m.
a Virchurk . . . 450 m.
r. 1894 . . . . 19.787 m. (56.173)
r. 1893 . . . . 20.772 m. (59.291)
r. 1892 . . . . 21.090 m. (53.575)
Tedy úhrnem za posledních 10 let 317.550
marek jenom pro země české.
Jak řečeno, jest suma, na germanisačn
účely v českých zemích od Všeob. něm. Schul
vereinu věnovaná, největší ze všech podílů zem
v Rakousku. Ke srovnání následujž řada těchto
podílů za rok 1902:
Prusek
Lippska
Waldeck
Bavor
Virt
Ted
Slezsko
Pomořansko
Sasko
Meklenburk
Brémy
Oldenbursko
Badensko
Curych
Mnichov
Rakousko
BrunšviekaHanovertka 214 e m
Westfálsko 72
HesenskoNasavsko 4192
Darmšta 682
Duryňsko 522
Elsas Pink 60
Virchurk
14
article
Na ostatní evropské Na země mimo-
evropské vypadlo
země vypadlo
5260 (ln)
4644 (lD
K tomu podotkn uti sluší, že obnos zaslaný d
zemi koruny uherské toliko v posledním roce pře-
kročil obnos 10.000 m., v létech minulých vyjma
roku 1901 (9075 m.) nepřestoupil 5000 m. témět
nikdy, za to obnos do Čech zaslaný srovnej v hořejší
přehledné rubr ce. Jedině obnosy podpor do Tyrol
zasílaných drží se pravidelně nad 10.000 m Na
stipendia pro studenty z Rakouska, studující na
říšsko-německých universitách, věnováno za léta
1902. 1892: 6720, 6690, 8200, 6410, 4582, 5825,
4755, 3811, 4300, 3443, 2709 m.
Potud náš zvláštní zpravodaj ..
Jsou různé mluvy na světě, na příklad
mluvu skutků, fakt, děl, mluva slov. Zdá se.
že vedle této mluvy cifer všechna další mluva
sebe břitšího slova byla by zbylečnou. Leč ne-
můžeme si odepřiti, abychom k suché jich, ale
neobyčejně pádné výmluvnosti přidali jedno
upozornění. Pakliže Všeobecný německý Schul-
verein vydává na »zachování« němectví v zemíeh
koruny české jediných čtyřikráte tolik, co na
zachování němectví v celém ostatním světě
více než dvakráte tolik než v Uhrách a v Ty
rolích a bez mála polovinu (v některých létech
pak dokonce více než polovinu) celého ročníh
výdaje svého, pak možno bez přepínání říci, že
je to spolek, pracující s veškerou tihou svých
prostředků a systémem své agitace v českých
zemích na jazykovém rozhrani.
Čechy
Rakousko
Uhry
15
article
Co o tomto našem ciferním dokladu a jeho
důsledcích řeknou zodpovědní správci říše habs-
burské, zůslavujeme jim, rozumí se beze všech
naději, že dopadne odpověď podle úkolu jich
zodpovědnosti za přítomnost i budoucnost této
říše. Avšak zodpovědní zástupcové lidu českého
na říšské radě nemohou zůstaviti tento rozbon
práce řišskoněmecké marky v našich zemích.
v celé říši jenom pokud se týče jedin
z velkoněmeckých organisací bez povšimnutí.
jehož se ovšem střežiti bude všechen tisk i ně-
mecký i vládnl,
Cifry v dopise našem uveřejněné poskytuj
a tempo ohromujici doklad k nejpád-
nějšímu místu páteční řeči poslance dra.
Herolda proti dru. Körbrovi, k jeho větě
»Či snad nevměšují se Němci z říše
pořáde do vnitřních našich zále-
žitostí, posílajíce houfně sem
peníze na školy schulvereinské?
Záležifost tato, pro monarchii i pro národ
českoslovanský ať řekneme — hrdelní musí na
forum, s něhož bude slyšána v celém mocnářstvi,
na forum zemi a království, přívalem říšsko-
německého stříbra rozleptávaných v základu své
bytnosti a svého budoucího osudul
Herold
Němec
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. června. (K situaci.) Vče
rejší sněmovní schůze, konaná po desetidenn
přestávce, nepřispěla nijak k vyjasnění situace
Leda že sblížila ještě více poslance jihoslovansko
s českými; Poláci, jako při prvém pilném ná
Polák
Praha
17
article
V dtrobném prodejii
zaaní čbsla o sobě . . . za s-
odpoležní
. . . na zh
Ve filialkách na venkově-
zanní čísle. . . . . . . . 10h
.. . . . . . 5h
odpulední-
Inseráty
platí se hotově rapřei.
Přečplscení a inserty přijímá zdninl-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam naelánejí se téš redakae
tiskárna n ezpnálve „Národnich Listů“
Rukopisy se novracnjí.
18
article
(86.479)
(89.240
(74.375
(64.574)
(60.333)
(54.425)
19
article
vrhu chorvatském, hlasovali i včera pouze pro
pilnost druhého bodu, týkajícího se vyšetření
událostí lublaňských, kdežto bodům prvému a
třetímu pilnost odepřeli. Čekalo se, že usnesení
českého klubu vrhne paprsek světla do temné
siluace; ale usnesení to se dosud tají a veřej-
nost je nucena spokojiti se na ten čas pou-
hými pověstmi o klubovním jednání. Jednu
takovou pověst zaznamenává krakovský „Czas“ .
Usneseno prý (toto „prý“ zpravodaj podtrhuje),
formulovati ještě jednou české požadavky, ač je
pro odpor německých stran málo naděje, že
budou nyní splněny, a až dojde záporná od-
pověď, vystoupiti co nejrozhodněji, neohlížeje
se na následky, proti vládě a v prvé řadě nedo-
pustiti schválení zatímního rozpočtu.
V Praze, 6. června. (Uherská ob-
strukční taktika.) Strana neodvislosti
měla včera poradu, v níž stanovena taktika oppo-
sičních stran v době letního zasedáni. Při té pří-
ležitosti oznámeno, že k rozpravě o stavu ex-lex
zapsáno jest ještě 58 řečníků, kteří mohou de-
batu o tomto předmětě protáhnouti hravě až do
konce července. K rozpravě o zatímném rozpočtu
přihlášeno jest ještě více řečníků, tak že tato
debata může trvati až do října. O nějakém udo-
lání opposice nemůže tedy na ten čas bíti
ani řeči.
V Praze, 6. června. (Hlasy o sjezdě
plzeňském.) Ve slovanských listech počí-
nají se vyskytovati úvahy o výsledku pátého
sjezdu slovanských novinářů z říše habsburské.
Praha
20
article
Vybíráme z nich některé ukázky-
Krakovský „Czas“ píše: „Kdo naslouchal
nepředpojatě jednání sjezdovému a také vol-
nějším řečem banketovým, musí doznati, že
žádná dissonance neporušila povšechné harmo-
nie. Všichni pochopili účel sjezdu tak dokonale
a prokázali tolik politického smyslu, že odpůr-
cové v cizím ani ve vlastním táboře nenajdou
lehko důvodů proti sjezdům. Mezi více než sto
účastníky nenašel se ani jediný, který by neroz-
uměl, že domácí spory nepatří před
forum sjezdové. Každý se vystřehl všeho,
co dělí a vynášel to, co slučuje. Dnes, kdy se
sjezdy slovanského tisku staly již trvalou insti-
tucí, cíl jich politický vykrystalisoval se zcela
jasně. Cílem tím a hlavní idejí, vyznívající z každé
řeči, jest společná obrana proti spo-
lečným nepřátelům při úplně volném
vytváření poměrů vnitřních. Národy, mající
samostatný život politický, mohou starostí o ta-
kovou obrannou organisaci přenechati svým di-
plomatům; rakouští Slované, kdyby i chtěli po-
nechati stranou všeliké theorie o plemenné sou-
náležitosti, musejí sami dbáti o svou organisaci
a obranu práv proti stále prudšímu návalu ger-
manisace.“ Dodáváme, že pisatel se zmiňuje ve-
lice vřele o slovanském vědomí českého prostého
lidu a vzdává nelíčenou chválu českému po-
hostinství, které otáčí hosta všelikým pohodlím.
nepoutajíc nikterak jeho volnosti.
Slovan
21
article
Ruský „Galičanin“, přinášející podrobné
zprávy o sjezdě i dojmech, zažitých v Čechách,
zmiňuje se na jednom místě o poměru Poláků
k ostatnímu Slovanstvu. Tam praví: „Z řečí zá
stupcův polského tisku, jako dra. Ostaszewského
a J. Smólského, bylo vidno, že Poláci jsou již
silně proniknuti slovanským duchem a slovan-
ským směrem. Najde-li se mezi nimi člověk, který
by prostudoval spisy o slavistice a vydal o nich
podrobnější dílo, polská společnost by jistě změ-
nila své názory na slovanskou otázku a Polsk
by se pak stalo upřímným spojencem a bratrem
ve slovanské rodině. K tomu cíli skutečně již
kráčí, zvolna sice, ale důsledně.
Obšírné úvahy o sjezdě měly také listy
chorvatské. Co v nich bylo, bohužel, nevíme;
„druhá vydání“ záhřebských listů, jež nás do-
šla, zejí obvyklou nyní bělostí zkonfiskovaných
Zvláštní stanovisko ke sjezdu zaujal lvovský
orgán strany ukrajinofilské „Dilo“, jenž pozvání
na sjezd odmitl a ve zvláštní stati se zříká slo-
vanské solidárnosti, trvaje pouze na stanovisku
národní individuálnosti. Že však názo. tento
není společný ani všem haličským ukrajinofilům,
Galičanin
Ostaszewski
J Smólský
Polák
Čechy
Dila
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 6. června.
5— (Kronika.) Před pěti lety, po prvním
sjezdu pražském, ozvaly se hned skepbické
hlasy.
— Jaké pak slovanské sjíždění! Ani po-
třebné Slovany nedostanete dohromady!
Vskutku scházeli na prvním sjezdu Rusini.
Srbové dostavili se sice na slavnost Palackého, ale
na sjezdu nechtěli zasednouti vedle Chorvatů. Od-
stranili se raději. Sjezd byl kusý ještě druhého
roku v Krakově. A také na třetim v Dubrov-
níce pohřešováni ještě zástupei těch a těch.
Věe budoucí slovanské jednoty kulturně je velké
dílo a velká díla nevznikají rázem. Co má být
silný strom, pomalu roste. Je to všecko tak
nové! Nedivte se, je-li Rusín po celý rok ve
sporu s Polákem, Srb si ve vlasech s Chor
vatem, že hned na první zavolání nepochopi,
jak by mohli jednou zase klidně zasednouti vedle
sebe
Ale idea, jednou ve skutečnou živolnou
formu vtělená, roste a sili sama. Ve Svazu ne
byli původně než novináři Čechové a Poláci
Jiných slovanských korporací novinářských ani
nebylo. Ale idea Svazu osvědčila svoji sílu.
Z její mravního imperativu vznikly spolky slo-
vinský a haličsko-ruský, jsou dnes oba už do
Svazu přihlášeny a jihoslovanský se tvoři. Rok
od roku těleso se upevňuje.
— Jen žádné illuse ! volali skeptikové před
pěti lety. Rusy a Poláky, Srby a Chorvaty nikdy
pod jeden klobouk nedostanete ! . . .
A na plzeňském sjezdu byl v předsed
nictvu Rusín, byl vedle prvního předsedy
Chorvata druhý místopředseda Srb a slovanský
Rusin
Srba
Palacký
Chorvat
Polák
Srb
Čecho
Rus
Praha
Krakov
Dubrov
27
article
sjezd se — nerozpadl. Tak překonává čas vše
cky pochybnosti. Není protiv, které by nebylo
lze vyrovnati.
Pravda, sjezd má své koleje vymezeny
Nesmí se dotýkat bolavých otázek, musí se vy-
střihat choulostivých diskussí !
— Co je do společné organisace, nemož
no-li projednávati právě palčivé otázky, ktere
nás tíží? . ..
Jsou takoví nedočkavci programů. Chtěl
by vytrhávati a zabazovati hned sazenici, protože
hned ovoce nenese !
28
article
Typicky poučný je té chvíle připad ru-
sínský.
Na sjezdu byla zúčastněna, ve svazu je
zastoupena prozilím jedna národní strana ru-
sinská. Druhá ještě nechce slyšeli o žádném
spolčování se s »vrahy« Poláky a profo ani s
ostatními Slovany, kteří se s Poláky »bratřičkují«.
Strana vídí spásu pro národ prozatím v pomoei
— Němců Zní tak zoufale ten šílený slovan-
ský paradox, ale nesmíme svým východo-halič-
ským bratrům bráti tuze na vrub tuto naivnost.
Mají pro své mládí a pro své poměry nevyvi-
nuté, plné právo na dětinskost své taktiky. Což
nemáme sami mezi sebou také věrné našince.
kteří proudu dějin rozumějí tak, že spásu české
věci třeba začínati smiřováním — myškys
koč. . . totiž, Čechů s Němci?
V Haliči jsou té chvíle pány situace Poláci
panství rodi všeliké slabůstky. Moci, kterou
drží, užívá národ co možná ve — svůj pro-
spěch. O tom, aby se svých výhod dobrovolně
zřekli, nechtějí Poláci v Haliči ani slyšet. Opak
na sobě ještě žádný národ nedokázal. Srovnání
haličských poměrů je poučné. Poláků na čtyř
Polák
Němec
Čecho
Halič
29
article
milliony hoví si v panství nad více než třemi
milliony Rusínů. Poláci mají 72 poslance
31 gymnasium, Rusíni jen 10 poslanců a 5
gymnasií. *) Správa jak státní tak autonomná
je v rukou polských, úřadní řeč je polská
»proti praktikám polské administrace« jsou Ru
síni bezmocni. My Čechové známe dobře tu pí
sničku. Do nedávna nebylo lépe u nás. Rusini
stojí k Polákům asi jako před nedávnem jsme
stáli a ve mnohém stojíme dosud my Čechové
ke svým panštějším krajanům druhé národnosti
Rusínům se ale zdá, že je náš českoněmecký
poměr daleko snesitelnější. A proto házejí zami
lovaným očkem po německé nadvládě. Ach
jaký by to byl ráj, kdyby v Haliči místo Slovana
nad Slovanem panoval nade všemi — Němec
V jednom mají bratří haličti Rusové are
pravdu. Míti nad sebou pána je vždycky
trpká věc.
Ale v tom srovnávání je háček !
My v Čechách, pravda, ukazujeme chlubně
na své poměrně blahobytnější vycházení, máme
svůj větší počet škol, máme více poslanců, více
tak zvaných »vymožeností« národně kulturních
Ale máme to vše nikoliv proto, že sby naši kra
jané odpůrci v Čechách byli méně panstvíchtivi
než jejich slovanský prolějšek v Haliči, nýbrž
prostě proto, že se svými nadvládci držíme se
už delší dobu v křížku a že jsme si za tu
dobu už trochu větší porci svého blaha vynutili.
Dobrovolně nepovolili nám naši milí držitelé nad-
práví ani za nehet ideálného statku. A kdyby
bylo v jejich moci, zaťali by nám drápky svojí
panovačnosti co možná citelně do týla. V te
Rusín
Polák
Čecho
Slovan
Němec
Rus
Halič
Čechy
30
article
*) Viz: Romanczuk Julian: Rusíni a jejich
odpůrci v Haliči. Přeložil Rudolf Brož, v Praze
věci měli by bratři Rusíni věřit naší zkuše
nosti a považovati nás přimo za antoritu.
V přírodě národů už jinak nechodí. Každý hled
udržeti své a co se práva dotýče, připadá ho
národům právě jen tolik, kolik si každý do-
vede — vynutiti na svých poměrech. Platí to
o nás jako o Rusínech, ač lomu všichni jen
velmi neradi a jen velmi ponenáhlu učime se
rozuměti.
Vlastní zkušenost Rusínů nasvěděuje té
odvěké pravdě ne méně, než naše česká zku-
šenost. Také Rusíni pomalu na svých bratrech
držitelích moci vynucují si kus po kusu
— přiznání potřebné míry práv. Jako u nás
i u Rusínů je otázka universitní právě na den-
ním pořadku. Nám to jde těžko s druhou, Ru
sínům tíže s první universitou. Začátky jsou
vždy těžší. Naše byly kdysi stejně těžší.
Haličským držitelům moci zdálo se, že
universita ruská ve Lvově je zbytečný poža-
davek, že si jí národ ani nepřeje, že se bez ní
snadno obejde, Rusíni vyvrátili skvěle domněnku,
podali neobyčejný důkaz pevné vůle, intelligentní
síly a energie. Šest set ruských studentů na ráz
opustilo lvovskou universitu a za pomoci ná-
roda odebralo se na úslavy jiných zemí. Takový
důkaz silného chténí mluví nade vše zřetelněji
A o ten tu jde. Následek ihned se dostavil
Rozhodující kruhy v otázce university rusínské
jsou dnes už značně povolnější.
Ejhle, jak se dobývají práva! Jedině úsilím
vlastnim národové si mohou a musí opatřo
vati, co kterému z nich prý patří.
Brož
Rusín
Halič
Praha
Lvov
Romanczuk Julián
31
article
Zbývá slovanské hledisko.
Je strana mezi Rusíny, která o Slovanstv
nechce slyšet.
— Co nám Slovanstvo, nechce-li nám po-
máhati proti — Polákům! říkají.
Slepota užšího soboctví! Chápe ideu leda
nejbližšího zisku. Shledáváme se s ním na všech
stranách. Stejně rád žehrá na »slovanství« Polák
pro svoji bolest ruskou, žehrá Chorvat na Srha,
Srb na Chorvata. Ba i mezi námi Čechy, kteři
se dáváme vyhlašovat za nositele slovanské idey,
uslyšíte hlasy, kterak prý se Slovanstvem »nie
není«, protože snad někde na říšské radě ozval
se slovanský hlas proti nějakému českému ná-
A přece je všecko tak jasné! Slovanstv
je dnes ještě idea bez téla, bez formy, bez pro-
gramu, bez instrumentu, slovem bez s ! ly.
Semeno teprve ze země klíči, je bylinka, již třeba
ošetřovat a pěstovat, aby sílila a nelze na ní
žádati, aby již nesla ovoce. Plati tu zásada roz-
umného hospodářství. Třeba dříve dávati než
možno čekati a bráti. Jen nedočkavé sobeciví
snaží se vymáhati opáčný postup. Škola zkuše-
ností přívádí ku pravému poznání znenáhla
všecky strany. Snad se dnes Rusini citi méně
volnými nežli my Čechové, ale byl by osudný
klam souditi odtud, že je proto pro Slovana lépe
uchýliti se pod panství — německé. Úkol Slo-
vanstva nelze ještě řešiti, třeba jej připravovati.
A připravovati znamená, chystati nástrojel
Slovanský Svaz je náslrojem idey přiští
Třeba jej formovat, hnísti a nezatěžovat před-
časnými úkoly, dokud sám není zakořenén
a utužen. Plzeňský sjezd, pálý svého čísla, přinesl
radostné přesvědčení, jak kola i péra nového
nástroje rok od roku přesněji do sebe zasahují
a ocel složení se utvrzuje. A na tom prozatím
nejvic sejde.
Rusín
Polák
Chorvat
Srb
Čecho
Slovan