Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIIL.

2

V Praze, v neděli dne 7. června 1903.

Praha

3

Číslo 154.

4 article

Na ranní a odpol. IIsty přody lácí see v Praze v adminislraei sa měsíc . . . . . . 2 k na čtvrt leta . . . . 6 K —i s dvojí donášken ns měsl na čtvit leta . . . . 7 K 60h ve flialkách na měsío . . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsfe na ie. . . . : k s dvojí zázilkou na maěsle na avt leta . . . . K e

Praha

5 title

Dnešní číslo pro Prahu je o 18 stranách.

Praha

6 article V boj za naše kulturní svébytí!

V boj za naše kulturní svébytí! »Jest mým úmyslem učiniti z Rakouska kulturní stát, jako jím jsou nejlepší státy světa Nesmíme zapomínati, jak daleko, velm daleko jsme od cíle toho ještě vzdálen j«. Tak řečnil před měsícom na valné schůz německo-rakouských průmyslníků ve Vídni — mnohomluvný předseda ministerský rytíř K ör- ber. Přiznal tedy bez mučení, že Rakousko není dosud kulturním státem, ba že podnes velmi daleko pozadu za ostatními kulturními státy světa pokulhává. To je tedy výsledek celé té více než 50leté německo-centrali- stické politiky vídeňských vlád, které od času absolutismu Bachova všechny ty boho- nuzné své křivdy a hříchy proti životu a svobodě, nás, národův slovanských, hájívaly předstíráním téhož úmyslu — kulturní ho. Všickni ti předchůdci a vzorové Körbrovi, at sluli Bachové, Schmerlingové, Beustové, Giskrové nebo Ungrové, Lassrové nebo Plenerově, zajiste rovně a doslovně s ním prohlašovali a dušovali se každému, kdož jim věřiti chtěl, že nemaji jiné tužby, jiného cíle své ctižádosti, než učiniti 2 Rakouska kulturní stát první kvality! Roz- uměli při tom ovšem všickní bez výminky vý- hradně kulturu německou, jen tu chtěl zde dle staré pobělohorské tradice šířit a pěstit péčí a nákladem státu, jen ta měla býti vládami fedrována a protežována, za to ale všechen svérázný rozvoj národních kultur slo- vanských převážné většiny obyvatelstva této říše netoliko zanedbáván, alébrž macešsky z Vídně hacen, zdržován, poután a podlamován, že není podobné trýzni protikullurní hned tak příkladu.

Bachův Bach Schmerling Beust Giskrová Ungr Lassrová Plenerův Roza Rakousko Vídeň

7 article

Do základních zákonů ústavy vložili pro parádu článek XIX. mocí kteréhož v zemích národně smíšených »buďtež veřejná uči- liště zřízena tím způsobem, aby se každému národu dostalo náležttých prostředků vzdělávati se ve své řeči, aniž by kdo byl nucen učiti se druhému jazyku zemskému: avšak zatím ve skutečnosti musí zde každý národ slovanský sám sbírati po krejcarech mezi sebou pro- středky, aby si pořídil aspoň nejpotřebnějšl. obecné a střední školy pro vzdělání mlá- deže své jazykem svým národním a ubránil se nátlaku proležované stvůry germanisace. Je to monstrum ve vzdělaném světě a v dějinách lidské kultury, aby stát většině svěho obyva- telstva tak skoupě, tak neochotně odpíral prostředky ke vzdělání jedině rozumnému a při- rozenému na základě vlastního národního jazy kai Aby po léla nechal 200.000 Čechů v hlavním městě říše marně se dožadovat i jen jedíné ve- řejně, obecné školy české, aby po léta zdráhal se převzíti školy, vydržované ze soukromých oběli patriotických ve správu státní, aby zemi ze tří čtvrtin české, jakou jest Morava, zdráhal se povolit vlastní českou universitu, — zkrátka, aby nikdy neměl pro nejpotřeb- nější vzdělávací ústavy většiny svých slovan- ských obyvatel peněz, za to však na vojs ko a na byrokracii svou vždy jich dovedl se bnati beze všech ohleilů, bez míry a konce.

Čecho Morava

8 article

Oč medle točí se dnes zápas šestimilliono- vého národa s panujícím systémem vládním O nepopíralelně dvě nejdůležitější kulturní po- třeby každého uvědomělého národa: Předně chceme a žádáme, aby v trojjedině vlasti naší jazyk náš národní nebyl ve veřejných stálních úřadech a soudech potlačovanou Popelkou, nýbrž aby tu všude vedle jazyka německé menšiny rovně vládl ve vnějším jak ve vnitřním úřado- vání jakožto první jazyk zemský. Není li to eminentně kulfurní a neodbytná potřeba národa uvědomělého a vysoce vyvinutého, aby úřadově veřejní přisluhovali mu jazykem jeho? Jak může tedy rakouský ministr deklamovat, že chce z Rakouska učinit kulturní stát první třídy, když otálí splnit tuto eminentně kulturní potřebu šestimillionového národa, ačkoliv sám základní zákon ústavy, na niž přísahal, mu káže, by tu prostě kohal svou úřadní povin- nost, jelikož článkem XIX. ústavy: »Rovné právo všech zemských řeči v úřadě o státu se uznává.« — Za druhé chceme a žádáme českou univer situ pro Moravu a Slezsko, poněvadž j ediná česká universita v Praze pro šest millionů Čechů samozřejmě a dokázaně naprosto nestačí.

Rakousko Morava Slezsko Praha

9 article

Potřebuje li osm millionů Němců rakouských — pět universit, potřebuje šest millionů Čechů zajisté aspoň dvě. Však nastojte: stokrát spíše povolí se té hrstce Vlachů v Rakousku vlašská universita v Terstu nebo v Tridentu, nežli by se dvěma millionům Čechů moravsko-slezských povolila česká universita ve hlavním městě Mo- ravy. Tak vypadá v pravdě a skutečnosti ten krásný úmysl Körbrův — učiniti z Rakouska kulturní stát rovnající se nejpokročilejším státům jiným. Německé přísloví praví, že » cesta do pekel dlážděna jest dobrými úmysly«. Nuže dlažba Körbrova jest zajisté jednou z nejchatr- nějších pod slunceml Až doposud aspoň všechna jeho pěkná programová slova zůstala — pouhými slovy. od nichž skutek na míle utek. Vystupoval v póze státníka naprosto nestranného, spravedlivého, vší vášně prostého, který touží jen po hospo- dářském a kulturním zvelebení Rakouska a přeje si tudíž co možná nejdříve a nejšťastněji smí řiti rozvaděně národy zdejší konciliantním urov náním jejich starých a hlubokých sporů. A zatím za celé své vlády po dnešní dobu nerozřešil a neurovnal moudře a zdatně ani jedi- ného sporu národního, nezjednal ani v parla- mentu ústavním, ani v zemích klidu a příměří mezi roztrpčenými národy, neulevil jejích hmot- ným strastem, nedokázal ničeho proti rostoue všeobecné bídě hospodářské, pro zvelebení kul- tury, pro rozhojnění osvěty a svobody ve vla- stech žírných této říše, která kymácí se dnes ve stavu neslýchané rozháranosti nejisťoty bídy, že až cizina širá nad tím dnešním úpad kem staré monarchie habsburské žasne a hla- vou potřásá.

Němec Čecho Vlach Körbrův Rakousko Terst Trident moravskýslezský

10 article

Včera dr. Herold postavil stálníku Kör brovi na oči zreadlo jeho výsledkův a úspěchův kulturně politických. Národové slovanští roztrp- čeni, odcizeni státu, oddáleni koruně, k níž ministr neodpovědný zastupuje jim cestu. Parla- ment rozrušený a podlomený, rozlitý v mole- kuly, bez vůdčí myšlenky a bez vedoucí vět- siny, to jest mistrné dílo státnického důmyslu Körbroval Některé polské listy mají z Vídně zprávy. že prý klub český chce ještě naposledy panu Körbrovy vložiti na srdce hlavní požadavek českého národa s důtklivým připomenutím, ne dostane-li se mu přípovědí příznivé a zá- vazně, že zahájí jak proti prozatím- nému rozpočtu tak i proti rakou- skouherskému vyrovnán! nejkrajnějš odboj parlamentní opposice. Nevíme co na tom pravdy, ale soudíme že už těch ultimat s naší strany bylo dosti že vůči státníku, s nímž nabyla delegace během tří let tak nevýslovně trpkých zkušeností, škoda každého dalšího slova! O spravedlivých a neodbytných požadav cích všeho národa českého jest zajisté d Körber dávno a s dostatek zpraven. Nezáleží-l mu na uspokojení a uklidnění hluboce roztrpče ného šestimillionového národa činy spravedlnost a práva, jest jeho věci. Naší povinnosti jes vůči takovému ministru a systému vládnímu jen nejopravdovější opposice na celé čáře, jen tvrdý neúlevný boj až do jeho udolání a odstranění. Dosti bylo vyměněno slov, nezbývá než postou- piti k činům ve jmenu ohroženého sve- bytí kulturního národů slovanských tétc říše!

doktor Herold Kör Körbrův Vídeň

11 article

Práce říšsko-německé marky v Če chách, na Moravě a ve Slezsku. Z Berlína, 5. června. (Od zvláštního zpravodaje.) Na valné schůzi Všeobecného německého Schulvereinu v Postupimi, právě konané, byl předložena dnes, v páteční schůzi sjezdu, roz- sáhlá pokladní zpráva pod názvem »Seznam zemských svazků a místních skupin Všeobec- ného německého Schulvereinu, jich členstva. přijmů a výkonů za rok 1902«. Seznam tento který pokrývá 10 foliových stran s dvanáct číselnými rubrikami, jest nejnázornějším ukaza telem činnosti Všeobecného německého Schul vereinu a vypravuje neskonale více než prozra- diti může sebe výmluvnější universitní professor ve výboru zasedající, unešený vzletem oka mžiku, jakkoli toho bylo dost, co byl jsem s to, v prvním svém dopise o valné hromadé Všeob. něm. Schulvereinu z řeči předsedy prof Brandla uvésti. Z těchto na první pohled ne přehledných řad číslic výkazu, vedeného s ryze německou důkladností a zevrubností, vysvitá především, že Všeobecný německý Schulverein, označený jakožto spolek pro zachování němectvl v cizině, jest spolkem, který si obral výhradně za obor své působnosti habsburskou říši, což ovšem není žádnou novinkou ani tajemstvím.

Schulverein Brandl Morava Slezsko Berlín Postupim Všeobec

12 article

Ale »Soznam«, předložený poslupimskému sjezdu jakožto listina nanejvýš důvěrná, je toho podrobným účetním dokladem. Je to kvitanee Austrie, porušované říšsko-německou markou ve všech odvětvích jejího — řeknu jenom kultur- ního, národněpolitického života, neboť není po- chyby, že to, co se děje na poli školství, děje se ve všech jiných oborech válečného pole ná rodnostního v rakouských zemích s obyvatel stvem slovanským, německou markou vyvlastňo- vaný m. Jest jisto, že sumy schulvereluské, jež níže podle »Seznamu« vykáži, jsou pouze mi- nimální částí celého proudu říšskoněmeckého stříbra, řinoucího se ze všeněmeckých organi- sací do Rakouska podle svrchované válečno zásady »peníze, peníze a zase peníze !«, nebo o bojovníky není nouze, těch pracují v Ra kousku celé brigády; brigádníci a štábní dů- stojníci tohoto rozsáhlého operačního sboru ne- dávají si ani nejmenší práce s nějakou markou. Avšak vraťme se k »Seznamu« Všeobee ného něm. Schulvereinu. Stačí, uvedu-li z něho výtahem jenom poslední stranu: »Ú hrnný přehled příjmů a výdajů Všecb. něm. Schulvereinu za správn rok 1902«. Z čelných úhrnů tu uvedených bude Vaše čtenáře v nejpřednější řadě zajímati úhrn podpor věnovaných od »V. N. Sch.« do Čech, Mo ravy a Slezska. Činí za jediný minulý rok neméně než 37.290 m., tedy bezmála celou po- lovinu sumy spolkových výdajů v obnosu 95.530 m., doklad to, že hlavním operačním polem jeho jsou české země. K vůli zevrubnost uvádím podíl jednotlivých zemských svazů n obnosu našim zemím věnovaném. Od hlavní po kladny zasláno do Čech 4915 m. (300m knihovnám nad to), z Brandeburska 1572 m.

V N Rakousko Čechy Slezsko Brandebursko Austria

13 article

Slezska 2512 m., Pruska 227 m., Pomořanska 208 m., Saska 685 m., Meklenburku 10 m. Šlesku 85 m, Brunšvieka-Hanovertka 214e m., Brém 50 m., Oldenburska 75 m., West- fálska 72 m., Lippska —, Waldecka —, Po- rýnska 205 m., Hesenska-Nasavska 4192 m Darmštatu 682 m., Duryňska 522 m., král Saského 12.418 m., Bavor 3240 m., Virtem- berska 1555 m., Badenska 1210 m., Elsas Lotrink 60 m. Toť výkon celé říše podle zemských svazů Mimo to však věnovaly pro české země z vlá šte skupina v Curychu za r. 1902 339 m. Tudíž hrubý úhrn jako nahoře : 37.290m Seznam přináší ke srovnání i sumy za léta od r. 1892—1901. Za dobu tu posláno de zemí českých (v závorce úhrn veškerého vydaje): 1901 33.906 m. 1900 43 115 m. 35.957 m. r. 1899 r. 1898 30.371 m. r. 1897 30 840 m. 1896 23.365 m. 1895 19.999 m. Mimo to Mnichov 550 m. a Virchurk . . . 450 m. r. 1894 . . . . 19.787 m. (56.173) r. 1893 . . . . 20.772 m. (59.291) r. 1892 . . . . 21.090 m. (53.575) Tedy úhrnem za posledních 10 let 317.550 marek jenom pro země české. Jak řečeno, jest suma, na germanisačn účely v českých zemích od Všeob. něm. Schul vereinu věnovaná, největší ze všech podílů zem v Rakousku. Ke srovnání následujž řada těchto podílů za rok 1902:

Prusek Lippska Waldeck Bavor Virt Ted Slezsko Pomořansko Sasko Meklenburk Brémy Oldenbursko Badensko Curych Mnichov Rakousko BrunšviekaHanovertka 214 e m Westfálsko 72 HesenskoNasavsko 4192 Darmšta 682 Duryňsko 522 Elsas Pink 60 Virchurk

14 article

Na ostatní evropské Na země mimo- evropské vypadlo země vypadlo 5260 (ln) 4644 (lD K tomu podotkn uti sluší, že obnos zaslaný d zemi koruny uherské toliko v posledním roce pře- kročil obnos 10.000 m., v létech minulých vyjma roku 1901 (9075 m.) nepřestoupil 5000 m. témět nikdy, za to obnos do Čech zaslaný srovnej v hořejší přehledné rubr ce. Jedině obnosy podpor do Tyrol zasílaných drží se pravidelně nad 10.000 m Na stipendia pro studenty z Rakouska, studující na říšsko-německých universitách, věnováno za léta 1902. 1892: 6720, 6690, 8200, 6410, 4582, 5825, 4755, 3811, 4300, 3443, 2709 m. Potud náš zvláštní zpravodaj .. Jsou různé mluvy na světě, na příklad mluvu skutků, fakt, děl, mluva slov. Zdá se. že vedle této mluvy cifer všechna další mluva sebe břitšího slova byla by zbylečnou. Leč ne- můžeme si odepřiti, abychom k suché jich, ale neobyčejně pádné výmluvnosti přidali jedno upozornění. Pakliže Všeobecný německý Schul- verein vydává na »zachování« němectví v zemíeh koruny české jediných čtyřikráte tolik, co na zachování němectví v celém ostatním světě více než dvakráte tolik než v Uhrách a v Ty rolích a bez mála polovinu (v některých létech pak dokonce více než polovinu) celého ročníh výdaje svého, pak možno bez přepínání říci, že je to spolek, pracující s veškerou tihou svých prostředků a systémem své agitace v českých zemích na jazykovém rozhrani.

Čechy Rakousko Uhry

15 article

Co o tomto našem ciferním dokladu a jeho důsledcích řeknou zodpovědní správci říše habs- burské, zůslavujeme jim, rozumí se beze všech naději, že dopadne odpověď podle úkolu jich zodpovědnosti za přítomnost i budoucnost této říše. Avšak zodpovědní zástupcové lidu českého na říšské radě nemohou zůstaviti tento rozbon práce řišskoněmecké marky v našich zemích. v celé říši jenom pokud se týče jedin z velkoněmeckých organisací bez povšimnutí. jehož se ovšem střežiti bude všechen tisk i ně- mecký i vládnl, Cifry v dopise našem uveřejněné poskytuj a tempo ohromujici doklad k nejpád- nějšímu místu páteční řeči poslance dra. Herolda proti dru. Körbrovi, k jeho větě »Či snad nevměšují se Němci z říše pořáde do vnitřních našich zále- žitostí, posílajíce houfně sem peníze na školy schulvereinské? Záležifost tato, pro monarchii i pro národ českoslovanský ať řekneme — hrdelní musí na forum, s něhož bude slyšána v celém mocnářstvi, na forum zemi a království, přívalem říšsko- německého stříbra rozleptávaných v základu své bytnosti a svého budoucího osudul

Herold Němec

16 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 6. června. (K situaci.) Vče rejší sněmovní schůze, konaná po desetidenn přestávce, nepřispěla nijak k vyjasnění situace Leda že sblížila ještě více poslance jihoslovansko s českými; Poláci, jako při prvém pilném ná

Polák Praha

17 article

V dtrobném prodejii zaaní čbsla o sobě . . . za s- odpoležní . . . na zh Ve filialkách na venkově- zanní čísle. . . . . . . . 10h .. . . . . . 5h odpulední- Inseráty platí se hotově rapřei. Přečplscení a inserty přijímá zdninl- strace v Marianské ulici č.3. Tam naelánejí se téš redakae tiskárna n ezpnálve „Národnich Listů“ Rukopisy se novracnjí.

18 article

(86.479) (89.240 (74.375 (64.574) (60.333) (54.425)

19 article

vrhu chorvatském, hlasovali i včera pouze pro pilnost druhého bodu, týkajícího se vyšetření událostí lublaňských, kdežto bodům prvému a třetímu pilnost odepřeli. Čekalo se, že usnesení českého klubu vrhne paprsek světla do temné siluace; ale usnesení to se dosud tají a veřej- nost je nucena spokojiti se na ten čas pou- hými pověstmi o klubovním jednání. Jednu takovou pověst zaznamenává krakovský „Czas“ . Usneseno prý (toto „prý“ zpravodaj podtrhuje), formulovati ještě jednou české požadavky, ač je pro odpor německých stran málo naděje, že budou nyní splněny, a až dojde záporná od- pověď, vystoupiti co nejrozhodněji, neohlížeje se na následky, proti vládě a v prvé řadě nedo- pustiti schválení zatímního rozpočtu. V Praze, 6. června. (Uherská ob- strukční taktika.) Strana neodvislosti měla včera poradu, v níž stanovena taktika oppo- sičních stran v době letního zasedáni. Při té pří- ležitosti oznámeno, že k rozpravě o stavu ex-lex zapsáno jest ještě 58 řečníků, kteří mohou de- batu o tomto předmětě protáhnouti hravě až do konce července. K rozpravě o zatímném rozpočtu přihlášeno jest ještě více řečníků, tak že tato debata může trvati až do října. O nějakém udo- lání opposice nemůže tedy na ten čas bíti ani řeči. V Praze, 6. června. (Hlasy o sjezdě plzeňském.) Ve slovanských listech počí- nají se vyskytovati úvahy o výsledku pátého sjezdu slovanských novinářů z říše habsburské.

Praha

20 article

Vybíráme z nich některé ukázky- Krakovský „Czas“ píše: „Kdo naslouchal nepředpojatě jednání sjezdovému a také vol- nějším řečem banketovým, musí doznati, že žádná dissonance neporušila povšechné harmo- nie. Všichni pochopili účel sjezdu tak dokonale a prokázali tolik politického smyslu, že odpůr- cové v cizím ani ve vlastním táboře nenajdou lehko důvodů proti sjezdům. Mezi více než sto účastníky nenašel se ani jediný, který by neroz- uměl, že domácí spory nepatří před forum sjezdové. Každý se vystřehl všeho, co dělí a vynášel to, co slučuje. Dnes, kdy se sjezdy slovanského tisku staly již trvalou insti- tucí, cíl jich politický vykrystalisoval se zcela jasně. Cílem tím a hlavní idejí, vyznívající z každé řeči, jest společná obrana proti spo- lečným nepřátelům při úplně volném vytváření poměrů vnitřních. Národy, mající samostatný život politický, mohou starostí o ta- kovou obrannou organisaci přenechati svým di- plomatům; rakouští Slované, kdyby i chtěli po- nechati stranou všeliké theorie o plemenné sou- náležitosti, musejí sami dbáti o svou organisaci a obranu práv proti stále prudšímu návalu ger- manisace.“ Dodáváme, že pisatel se zmiňuje ve- lice vřele o slovanském vědomí českého prostého lidu a vzdává nelíčenou chválu českému po- hostinství, které otáčí hosta všelikým pohodlím. nepoutajíc nikterak jeho volnosti.

Slovan

21 article

Ruský „Galičanin“, přinášející podrobné zprávy o sjezdě i dojmech, zažitých v Čechách, zmiňuje se na jednom místě o poměru Poláků k ostatnímu Slovanstvu. Tam praví: „Z řečí zá stupcův polského tisku, jako dra. Ostaszewského a J. Smólského, bylo vidno, že Poláci jsou již silně proniknuti slovanským duchem a slovan- ským směrem. Najde-li se mezi nimi člověk, který by prostudoval spisy o slavistice a vydal o nich podrobnější dílo, polská společnost by jistě změ- nila své názory na slovanskou otázku a Polsk by se pak stalo upřímným spojencem a bratrem ve slovanské rodině. K tomu cíli skutečně již kráčí, zvolna sice, ale důsledně. Obšírné úvahy o sjezdě měly také listy chorvatské. Co v nich bylo, bohužel, nevíme; „druhá vydání“ záhřebských listů, jež nás do- šla, zejí obvyklou nyní bělostí zkonfiskovaných Zvláštní stanovisko ke sjezdu zaujal lvovský orgán strany ukrajinofilské „Dilo“, jenž pozvání na sjezd odmitl a ve zvláštní stati se zříká slo- vanské solidárnosti, trvaje pouze na stanovisku národní individuálnosti. Že však názo. tento není společný ani všem haličským ukrajinofilům,

Galičanin Ostaszewski J Smólský Polák Čechy Dila

22 article

sčítání lidu

24 title

15.82

26 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 6. června. 5— (Kronika.) Před pěti lety, po prvním sjezdu pražském, ozvaly se hned skepbické hlasy. — Jaké pak slovanské sjíždění! Ani po- třebné Slovany nedostanete dohromady! Vskutku scházeli na prvním sjezdu Rusini. Srbové dostavili se sice na slavnost Palackého, ale na sjezdu nechtěli zasednouti vedle Chorvatů. Od- stranili se raději. Sjezd byl kusý ještě druhého roku v Krakově. A také na třetim v Dubrov- níce pohřešováni ještě zástupei těch a těch. Věe budoucí slovanské jednoty kulturně je velké dílo a velká díla nevznikají rázem. Co má být silný strom, pomalu roste. Je to všecko tak nové! Nedivte se, je-li Rusín po celý rok ve sporu s Polákem, Srb si ve vlasech s Chor vatem, že hned na první zavolání nepochopi, jak by mohli jednou zase klidně zasednouti vedle sebe Ale idea, jednou ve skutečnou živolnou formu vtělená, roste a sili sama. Ve Svazu ne byli původně než novináři Čechové a Poláci Jiných slovanských korporací novinářských ani nebylo. Ale idea Svazu osvědčila svoji sílu. Z její mravního imperativu vznikly spolky slo- vinský a haličsko-ruský, jsou dnes oba už do Svazu přihlášeny a jihoslovanský se tvoři. Rok od roku těleso se upevňuje. — Jen žádné illuse ! volali skeptikové před pěti lety. Rusy a Poláky, Srby a Chorvaty nikdy pod jeden klobouk nedostanete ! . . . A na plzeňském sjezdu byl v předsed nictvu Rusín, byl vedle prvního předsedy Chorvata druhý místopředseda Srb a slovanský

Rusin Srba Palacký Chorvat Polák Srb Čecho Rus Praha Krakov Dubrov

27 article

sjezd se — nerozpadl. Tak překonává čas vše cky pochybnosti. Není protiv, které by nebylo lze vyrovnati. Pravda, sjezd má své koleje vymezeny Nesmí se dotýkat bolavých otázek, musí se vy- střihat choulostivých diskussí ! — Co je do společné organisace, nemož no-li projednávati právě palčivé otázky, ktere nás tíží? . .. Jsou takoví nedočkavci programů. Chtěl by vytrhávati a zabazovati hned sazenici, protože hned ovoce nenese !

28 article

Typicky poučný je té chvíle připad ru- sínský. Na sjezdu byla zúčastněna, ve svazu je zastoupena prozilím jedna národní strana ru- sinská. Druhá ještě nechce slyšeli o žádném spolčování se s »vrahy« Poláky a profo ani s ostatními Slovany, kteří se s Poláky »bratřičkují«. Strana vídí spásu pro národ prozatím v pomoei — Němců Zní tak zoufale ten šílený slovan- ský paradox, ale nesmíme svým východo-halič- ským bratrům bráti tuze na vrub tuto naivnost. Mají pro své mládí a pro své poměry nevyvi- nuté, plné právo na dětinskost své taktiky. Což nemáme sami mezi sebou také věrné našince. kteří proudu dějin rozumějí tak, že spásu české věci třeba začínati smiřováním — myškys koč. . . totiž, Čechů s Němci? V Haliči jsou té chvíle pány situace Poláci panství rodi všeliké slabůstky. Moci, kterou drží, užívá národ co možná ve — svůj pro- spěch. O tom, aby se svých výhod dobrovolně zřekli, nechtějí Poláci v Haliči ani slyšet. Opak na sobě ještě žádný národ nedokázal. Srovnání haličských poměrů je poučné. Poláků na čtyř

Polák Němec Čecho Halič

29 article

milliony hoví si v panství nad více než třemi milliony Rusínů. Poláci mají 72 poslance 31 gymnasium, Rusíni jen 10 poslanců a 5 gymnasií. *) Správa jak státní tak autonomná je v rukou polských, úřadní řeč je polská »proti praktikám polské administrace« jsou Ru síni bezmocni. My Čechové známe dobře tu pí sničku. Do nedávna nebylo lépe u nás. Rusini stojí k Polákům asi jako před nedávnem jsme stáli a ve mnohém stojíme dosud my Čechové ke svým panštějším krajanům druhé národnosti Rusínům se ale zdá, že je náš českoněmecký poměr daleko snesitelnější. A proto házejí zami lovaným očkem po německé nadvládě. Ach jaký by to byl ráj, kdyby v Haliči místo Slovana nad Slovanem panoval nade všemi — Němec V jednom mají bratří haličti Rusové are pravdu. Míti nad sebou pána je vždycky trpká věc. Ale v tom srovnávání je háček ! My v Čechách, pravda, ukazujeme chlubně na své poměrně blahobytnější vycházení, máme svůj větší počet škol, máme více poslanců, více tak zvaných »vymožeností« národně kulturních Ale máme to vše nikoliv proto, že sby naši kra jané odpůrci v Čechách byli méně panstvíchtivi než jejich slovanský prolějšek v Haliči, nýbrž prostě proto, že se svými nadvládci držíme se už delší dobu v křížku a že jsme si za tu dobu už trochu větší porci svého blaha vynutili. Dobrovolně nepovolili nám naši milí držitelé nad- práví ani za nehet ideálného statku. A kdyby bylo v jejich moci, zaťali by nám drápky svojí panovačnosti co možná citelně do týla. V te

Rusín Polák Čecho Slovan Němec Rus Halič Čechy

30 article

*) Viz: Romanczuk Julian: Rusíni a jejich odpůrci v Haliči. Přeložil Rudolf Brož, v Praze věci měli by bratři Rusíni věřit naší zkuše nosti a považovati nás přimo za antoritu. V přírodě národů už jinak nechodí. Každý hled udržeti své a co se práva dotýče, připadá ho národům právě jen tolik, kolik si každý do- vede — vynutiti na svých poměrech. Platí to o nás jako o Rusínech, ač lomu všichni jen velmi neradi a jen velmi ponenáhlu učime se rozuměti. Vlastní zkušenost Rusínů nasvěděuje té odvěké pravdě ne méně, než naše česká zku- šenost. Také Rusíni pomalu na svých bratrech držitelích moci vynucují si kus po kusu — přiznání potřebné míry práv. Jako u nás i u Rusínů je otázka universitní právě na den- ním pořadku. Nám to jde těžko s druhou, Ru sínům tíže s první universitou. Začátky jsou vždy těžší. Naše byly kdysi stejně těžší. Haličským držitelům moci zdálo se, že universita ruská ve Lvově je zbytečný poža- davek, že si jí národ ani nepřeje, že se bez ní snadno obejde, Rusíni vyvrátili skvěle domněnku, podali neobyčejný důkaz pevné vůle, intelligentní síly a energie. Šest set ruských studentů na ráz opustilo lvovskou universitu a za pomoci ná- roda odebralo se na úslavy jiných zemí. Takový důkaz silného chténí mluví nade vše zřetelněji A o ten tu jde. Následek ihned se dostavil Rozhodující kruhy v otázce university rusínské jsou dnes už značně povolnější. Ejhle, jak se dobývají práva! Jedině úsilím vlastnim národové si mohou a musí opatřo vati, co kterému z nich prý patří.

Brož Rusín Halič Praha Lvov Romanczuk Julián

31 article

Zbývá slovanské hledisko. Je strana mezi Rusíny, která o Slovanstv nechce slyšet. — Co nám Slovanstvo, nechce-li nám po- máhati proti — Polákům! říkají. Slepota užšího soboctví! Chápe ideu leda nejbližšího zisku. Shledáváme se s ním na všech stranách. Stejně rád žehrá na »slovanství« Polák pro svoji bolest ruskou, žehrá Chorvat na Srha, Srb na Chorvata. Ba i mezi námi Čechy, kteři se dáváme vyhlašovat za nositele slovanské idey, uslyšíte hlasy, kterak prý se Slovanstvem »nie není«, protože snad někde na říšské radě ozval se slovanský hlas proti nějakému českému ná- A přece je všecko tak jasné! Slovanstv je dnes ještě idea bez téla, bez formy, bez pro- gramu, bez instrumentu, slovem bez s ! ly. Semeno teprve ze země klíči, je bylinka, již třeba ošetřovat a pěstovat, aby sílila a nelze na ní žádati, aby již nesla ovoce. Plati tu zásada roz- umného hospodářství. Třeba dříve dávati než možno čekati a bráti. Jen nedočkavé sobeciví snaží se vymáhati opáčný postup. Škola zkuše- ností přívádí ku pravému poznání znenáhla všecky strany. Snad se dnes Rusini citi méně volnými nežli my Čechové, ale byl by osudný klam souditi odtud, že je proto pro Slovana lépe uchýliti se pod panství — německé. Úkol Slo- vanstva nelze ještě řešiti, třeba jej připravovati. A připravovati znamená, chystati nástrojel Slovanský Svaz je náslrojem idey přiští Třeba jej formovat, hnísti a nezatěžovat před- časnými úkoly, dokud sám není zakořenén a utužen. Plzeňský sjezd, pálý svého čísla, přinesl radostné přesvědčení, jak kola i péra nového nástroje rok od roku přesněji do sebe zasahují a ocel složení se utvrzuje. A na tom prozatím nejvic sejde.

Rusín Polák Chorvat Srb Čecho Slovan