ilustrací sesurovělých mravů a rvavosti jislých vý- rostků, kteří rabiálským způsobem, s nožem v ruce, výrovnávají své spory a hádky. Udál se dne 2. května t. r. o 3. hodině odpolední v Braníce. Obviněný Nlček po pitce, která trvala od 10. hod. dopolední, dostai se před hostincem Fr. Holého do rvačky se svým bratrem Jaroslavem. V hostinci sedící Čížek a Halášek dívali se skleněnými dveřmi na rvačku, a když stávala se zuřivější, vyšli ven, aby rváče roz- trhli. Nejdříve učinil tak Čížek, ale byl bit rvoucími se; pak učínil tak Josef Halášek, topič elektrických podniků v Praze a ten byl Františkem Vlčkem bodnut nožem do levého ramene a to v nadloktí. Rána vnikla hluboko do svalstva, jež rozříz- la v dělce 15 cm a na 4 cm do hloubkyl Halášek strašlivě krvácel a tu hostinský Holý zavedl ho na kvap zpět do hostince, ránu mu vymyl a obvázal, ale nemoha krvácení zastavití, poslal jej k lé- kaři dru. Merhautovi. Ten ránu sešil, když však druhého dne se zanílila, odkázal poraněného do ne- mocnice, kde Josef Halášek dne 5. května 1907, tedy třetího dne po utrpěném poranění zemřel. Soudní lékaři prohlásili, že příčinou smrti jeho bylo ono bodnutí a říznutí, jehož náslodkem nástala nákaza septická, takže Halášek podlehl otravě krve. Mimo zločin na Haláškovi spáchaný, dopustil se ještě obviněný přestupku proti bezpečnosti těla tím, že ještě po zranění, Haláškovi způsobeném, bombar- doval hostinec kamením a ohrožoval tak osoby, něm sedící. Přelíčení předsedá rada zem. soudu p. Klou- bek, veřejným žalobcem jest rada z. s. p. Blattny. Jako soudní lékaři fungují profesor dr. Slavík a docent dr. Pelnář. Obhájcem jest advokát dr. Gustav (Dokončení.) Ereund.

Rodiče a děti. (Před soudem odvolacím.) Nejdřív o těch dětech, neboť s nimi celá historie začla V městě Č. K. chystala se na konci školního roku 1905, tedy přede dvěma roky, ško ní výstava. Děvčátka měla se pochlubiti svými ručními pracemi. chlapci výkresy. Dcerušky místních občanů pánů R a V., o překot vyšívaly nějaké vzbrky na kanavé a přírozeně hleděla jedna druhou předstihnouti do- vedností. Ctižádostivost a závist dětská způsobila, že jedna z nich a to dceruška občana V. při pořádání výstavy nějak obratně prohodila cedulky se jmény takže chlubila se prací dcerušky občana R. Byla to malichernost, nad kterou by se rozumní lidé poza- smáli a přičtli by ji právě na vrub détinné závisti, zasluhující pokárání snad jen ve škole. Ale rodičové obou děvčátek učinili z této hlouposti kabinetní otáz- ku a celou aféru, která po dvou létech měla ještě soudní dozvuky! Stalo se dne 15. dubna t. r., že ve třídě, kterou obě děvčátka navštěvují, ztratila se nějaká věc a uči- telka N. nemohouc vyšetřiti, kdo předmět ten vzal, předsevzala kapesní prohlídku. Vykonání její svěřila náhodou oné žákyni V., která mimo jiné prohlédla dcerušku občana R.

Děti, když příšly domů o případu vyprávělya také dceruška pana R. otci sdělila, že ji V. „šaco- vala“. Pana R. okolnost ta náramně rozčilila. Na zitří poslal k učitelce slečně N. svého učedníka se vzkazem, jenž vyřízen byl hochem takto: „Pan mistr Vám slečno vzkazuje, že si zakazuje, aby jeho dcera byla prohlížena takovou žákyní, která jí ukradla vy- šívání. Jeho dcera že takovou zlodějkou není“. Vzkaz podle všeho asi velmi málo diskretné provedený ne- zůstal utajen a otec žákyné R, jménem této poďal na pana V. žalobu pro urážku na cti. Při přelíčení, které bylo provedeno u okresního soudu v Č. K. vynesen rozsudek, jimž obžalovaný R. žaloby byl sproštén. Pan R. totiž nabídl prove- dení důkazu pravdy, že žákyné V. vyšívání jeho dcery si přisvojila a jim se chlubila a že tedy je zlodějkou Soudce důkaz pravdy připustil a v osvobozujícím roz- sudku prohlásil, že důkaz se zdařil. Pan V. proti tomuto rozsudku se odvolal a o celé záležitosti znovu jednáno před odvolacím senatem zemského trestního soudu za předsednietví vrchního rady z. s. Nagy a. Po delší poradě vynesl soud roz- sudek, kterým se výrok první instance z rušujea pun R. se odsuzuje k pokutě 20 korun. Snad tim bude definitivné zakončena historieo mali chernosti lidské ..

Ze »Sokola« v Bubenči. Zítra koná se ve školské tělocvičně na betné o 8. hodině večerní přehlidka krojů. Připomíná se všem bratřím, kteří v úmyslu mají v kroji sletu se zůčastnit, by z podstatných důvodů povinnosti této se podřídili, jinak k průvodu by připuštění býti nemohli. Současné přečtěny budou členstvu veškeré pokyny sletu se týkající.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Otázka předsednictva sněmovny. Z Vidně, 18. června. Otázka: Kdo bude presidentem poslanecké sněmovny jest nej- bližší, nejdůležitější a nejvšeobecnější otázkou, kterou zabývají se všechny strany a všichni po- slanci, třeba se do té chvíle oficiálně nestalo tak nikde, mimo stranu křesťansko-sociální, kde včera vyslovena kandidatura dra. Weiskirch- nera jako jediná. Byly tam ještě vedle ní kan- dídatury Pattaiova, Steinerovaa Ebenhochova. Hornorakouský hejtman zemský resignoval včera. Jsou však lidé, kteř tvrdí, že resignoval velmi diplomaticky, že tou chvílí ustoupil, ale že co nevidět kandidatura jeho zase vystoupí na povrch a do popředí. Mezi Slovany není, žel, v otázce volby předsednictva sněmovny ani žádoucích styků ještě méně pak žádoucí shody. Není pochyby že všichni Slované, kteří mají většinu, protože proti křesťansko-sociálnímu kandidátu šli by s nimi všichni sionisté, byli za jedno, vymohli by presidenta svého také z té příčiny, že by při- družili se k nim též Vlachové, a že sociáln demokraté raději by dali hlas některému pokro- kovému Slovanu, než zpátečnickému Něm- ci. Jest záhodno, by nyní, kdy otázka předsed- nictva jest prvním předmětem, o kterém bude sněmovně rozhodnouti, staly se kroky positivní Před volbami v radniční čtvrti vídeňské.

Z Vídně, 18. června. Německo-pokrokový volební výbor vídeňský vydal projev proti kandi- datuře bývalého ministra železnic dra. Wittka, který koncem r. 1899 a počátkem r. 1900 ně- kolik neděl byl provisorním ministr-presidentem, ve kteréž funkci několik tak zv. nezbytností stát- ních uzákonil známým § 14. stát. zákl. zá- kona o zastupitelstvu říšském. V projevu tom se praví, že by bylo takřka posměchem, kdyby do prvního lidového parlamentu rakouského vy- slal se muž, jehož hlavní činnost spočívala v tom, sněmovnu zástupců lidových posílati domů a zřizovati § 14. absolutistický režim Rakousku. Pokrokový volič radniční čtvrti vídeňské, kde bude doplňovací volba pozejtří, zaslal redakci „Zeitu“ přípis, ve kterém podotýká, že bylo by zajímavo zvěděti, zdali páni z německého po- krokového volebního sboru byli tuto charakteri- stíku dra. Wittka uveřejnili také v tom pří- padě, kdyby dr. K örber nebyl odmítl kandida- turu, kterou mu nabídli. „Neboť, kdyby vstup dra. Wittka, jenž ve vlastní režii provozoval § 14. toliko po několik neděl, byl posměchem pro par- lament lidový, jakouž urážkou bylo by teprve svěřovati mandát ministerskému předsedovi dru. Körbrovi, jenž provozoval § 14. jako vládní zásadu po 5 let a který tím způsobem obohatil rakouskou specialitu byrokratického absolu- tismu.“

chorvatský sněm. TTím by chorvatští poslanoi byli zbavení mandátů. Zejtra koná se opět míni- sterská rada, ve které se stane rozhodnutí defi- nitivní. Z Pešti, 18. června. Hrozba maďarského ministerského předsedy dra. Wekerla roz- puštěním chorvatského sněmu nezalekla chorvat- ské poslance ani dost málo, protože by při no- vých volbách stali se pány chorvatského sněmu. Přes všechnu hrozebnou mluvu dra. We- kerla začal známý poslanec Holló vyjednávati s Chorvaty.

Telegraflcké zprávy. Z úřadního věstniku. Z Vídně, 18. června. (K. k.) [Wiener Ztg.] Císa propůjčil generál-majoru, Karlu Šandnerovi, veliteli 51. zeměbranecké pěší brigady, titul šlechtice s pre- dikátem Sendburg. Císař udělil exequator ustanovujícímu diplomu francouzského generálního konsula Jana Colomiesa v Praze, který byl dosud tamtéž kon- sulem. Císař propůjčíl kancelářskému vrchnímu oficiálu zemského soudu pražského, Theodoru Modrochovi, majícímu titul adjunkta ředitele pomocných úřadů, u příležitosti jeho odchodu na vyžádaný trvalý od- počinek, zlatý záslužný kříž s korunou, Císař propůjčil listovnímu krajského soudu v Li- toměřicích, Janu Maynelovi, u příležitosti jeho od- chodu na vyžádaný trvalý odpočinek, zlatý záslužný kříž s korunou, Z Vídně, 18. června. (K. k.) [Wiener Ztg.] Mini- str obchodu jmenoval poštovního správce Josefa Bachtika na Kladně poštovním vrchním správcem v Kutné Hoře. Z Vídně, 18. června. (»Wiener Ztg.«) Arcikníže František Ferdinand jmenoval ve své hodnosti jako protektor rakouského obchodního musea rozhodnutím ze dne 7. června t. r. členy kuratoria tohoto ústavu s tříletým funkčním obdobím, tyto osobnosti: dra. Josefa Baerenreithera, tajného radu, Josefa Bromovského, společníka firmy »Bromovský, Schulz a Sohr« v Praze, dvor. radu dra. Heřmana Hallwicha, předsedu ústředního svazu průmysl- níků rakouských, Aloisa Neumanna, předsedu ob- chodní a živnostenské komory v Liberci, člena pan- ské sněmovny, Františka svob. pána z Ringhof- ferů, velkoprůmyslníka, člena panské sněmovny, Pavla rytíře ze Schoellerů, velkoprůmyslníka, člena panské sněmovny, předsedu plodinové bursy Josefa Wohanku, člena panské sněmovny Před- s-dou ústavu jest jako dříve Jan svob. pán Ch lu- mecký, místopředsedou Josef svob. pán S ch w e gel.

Hnuti ve vojsku francouzském. Z Perpignanu, 17. června. (K. k.) Vyšetřováním, které bylo zahajeno pro události u 12. pěš. pluku se zjistilo, že několik vojínů zpívalo »Internacionálus a různě pokřikovalo. Záložníci nepokříkovali, nýbrž chovali se úplně tiše. Bylo zatčeno asi 10 buřičů. Švýcarská a haagská Kouvence. Z Bernu, 17. června. (K k.) Národní rada usnesla se souhlasné se stavovskou radou, že Švýcarsko při- stoupí k haagské Konvenci o zákonech a obyčejích pozemní války. Osadní konferonce v Londýně. Z Londýné, 17. června. (K. k.) Na pozvání osad- nické rady sešta se dnes konference různých afri- ckých osad a protektorátů, aby se radila o společ- ných mezinárodních opatřeních proti spavosti. Kon- ference se sešla odpoledne v ministerstvu zahranič- ních záležitostí a sice po prvé. Německo, Francie, stát na Kongu, Portugalsko a Sudan vyslafy své zá- stupce. Meslnárodní osadnický ústav. Z Brusselu, 17. června. (—. k.) Dnes bylo zde zahájeno každoroční zasedání mezinárodního osadni- ckého ústavu. Ministr zab raniční ch záležitostí d'Avignon uvítal delegáty, načež sbromáždění začalo projednávati jednací pořad. Jsou zastoupeny četné cizozemské staty.

Hudba. +Hudební učiliště Ludmily Urbanové v Praze Spálená ul. č. 3, uspořádá výroční zkoušku žactva ve středu dne 19. t. m. o 3. hod. odpol. v sále „Domác- nosti“ (Lazarská ul.). Programy obdržeti lze v ústavu a v den produkce u vchodu do sálu. Vstup volný. + Výroční veřejné hudební zkoušky chovanců hudební školy Bohumila Šejnohy usporadány budou ve dnech 20., 21. a 22. června 1907 v sále velkore- staurace „U města Petrohradu“ v Karlíně. Vchod ka- várnou z Jungmannova náméstí.

Sociální demokraté a trůnní řeč. Z Vídně, 18. června. Sociální demokraté roz- hodli se zanechati dosavadní své abstinence proti trůnní řeči. Dle toho zejtra nepochybně čásť je- jich dostaví se na dvorní hrad.

Pro Daszyúského. Z Vídně, 18. června. „Národní Listy“ ozná mily před několika dny, že na prospěch bývalého poslance Daszyňského vzdá se mandátu něktorý polskohaličský sociální demokrat. Na ne- dělní schůzi sociálních demokratů, konané ve 3. okresu, pravil polský sociální demokrat Hu- dec: „Poslanec Daszyňski nebyl, žel zvolen, avšak na podzim přijde zase do sně movny lidové.“ Hnuti francouzských vinařů. Z Paříže, 17, června. (K. k.) V Argelliersu vzbudila vzrušení zpráva, že sněmovna zamitla sur- taxu 65 franků na cukr. Sdružení vinaři prohlašují, že odmítnou všeliké ústupky. Z Pařiže, 17. června. (K. k.) Odstoupení stát- ního podtajemníka Sarrauta vzbudilo v politických kruzích velký údiv. Přes rozklady ministerského předsedy Clémenceaua trvá Sarraut na svém odporu, a nechce vyhověti opatřením ministerské rady. Mi- nistr Doumergue a státní podtajemník Dujardin- Beaumetz, ačkoliv jsou rovněž poslanci za jih, jako Sarraut, podrželi své portefeuilly, poněvadž z jich okresů odstoupil pouze nepatrný počet starosto, kdežto v okresu Sarrautově odstoupili všichni staro- stové,

Sokolský věstník. Zábavní odbor sletový koná dnes o 8. hod. ve- černí plenární schůzi v sále konviktském. Tamtéž o 7. hod schůze předsednictva. Ze Sokola »Tyrš« na Smíchově. Zítra předčítány budou v tělocvičně v Resslově ulici o 8. hodině ve- černí všemu členstvu pokyny sletové, vydané Č. O. s. Účast všeho členstva činného i přispívajícího ne- zbytna. Veřejné cvičení jednoty v sobotu dne 22. t. m. v akciovém pivovaře. Bratři, kteří ochotni jsou vy- pomoci při tomto veřejném cvičení jako pořadatel v kroji, přihlastež se ihned u br. jednatele v tělo- cvičně. Tělocvičná jednota »Sokol« v Nuslích. Zítrao půl 8. hod. večerní koná se v tělocvičně prohlídka krojů. Všichni bratři, kteří se chtějí v krojí zúčast- niti V. sletu všesokolského, musí se v bezvadném a a v čistém kroji k této prohlídce dostaviti. Kdo by nepřišel, nemůže býti připuštěn ku sletovému prů- vodu. Tamtéž budou uděleny všechny pokyny sletu se tý kajícl. Juriga osvobozen. Z Prešpurku, 18. června. Slovácký poslanee František Juriga, který již odpykává si ve Vacově dvouleté vězení, stál včera zase před porotou zdejší. Jest žalován pro stať uveřejněnou v „Lidových Novinách“. Hájil se sám a byl tento- kráte sedmi proti pěti hlasům osvobozen. Na sta Slováků stálo před soudní budovou. Chorvalská obstrukce v řišském sněmě uher- ském. Z Pešti, 18. června. Včera konala se mini sterská rada, která zabývala se obstrukcí Chor vatů. Budou-li v ní dnes pokračovati, odhodlá se vláda k opatřením krajním. Chce rozpustit

Anglo-žpanělská dohoda. Z Londýna, 17. června. (K. k.) K výměně not mezi Anglií a Španělskem o anglicko-španělské do- hodě došlo dle zprávy »Reuterovy kanceláře« asi před 10 dny v zahraničním úřadě londýnském: Do- slovné znění smlouvy — prohlašuje kancelář — bude jako obyčejně uveřejněno, ale považuje se za zdvo- řilejší vůči jiným mocnostem, aby dříve, než se tak učiní, sdělily se jim podmínky dohody, aby mocnosti mohly poznati, že jediným cílem a jediným ú če- lem této dohody jest, upevniti nyněj ší status quo ve Středozemním moři. Vlády, kterým byly noty sděleny, budou mezi prv- ními, které uznají, že cílem obou přísluš- ných vlád jest odstranění jakékoliv příčiny k nesvárům a zachování statu quo ve Středozemním moři, cíl, který byl vždycky cílem společným a k němuž směřovala politika všech vel- moci, majících zájem na Středozemním moři.