1
article
Z dolní sněmovny italské.
Z Říma, 17. června. (K. k.) V unešním zasedání
sněmovny prohlásil ministe zahraničních záléžitostí
Tittoni, odpovídaje na dotaz posl. Mariottiho: Konsul
terstský telegrafoval, že konsulární agent na Malém
Lošíně se odebrál osobně do Nerezíny a zjistil, že
pdálost, kterou listy jako obyčejně vylíčily způsobem
přehnaným, dlužno omeziti na tyto skutečností: Ně-
kolik uličníků hodilo kameny na italskou bárku
»Eolo«, aniž by však byli způsobili škodu a uprchli
pak do domu, který sousedí s domem »Slovanské
společnosti«. Majitel bárky odebral se do onoho domu,
aby tam zakročil. Zdá se, že několik osob v dom
dlicích odpovědělo urážlivě. Majitel lodi odjel, aniž
by událost oznámil mistním úřadům. Není tudíž
pravda, že — jak se psalo — rakouské úřady se
zdráhaly vyslechnoutí jeho stížnost a že ho urazily.
Informace, kterou obdržel terstský námořní úřad,
která byla námořnímu úřadu sdělena, souhlasí s onou,
kterou si zjednal konsulární agent na místě samém.
Rakouský úřad zahájil šetření. Kdyby se zjistilo, že
byly učiněny urážky a že uličnici byli podníceni.
budou vinníci potrestáni. Jde tudíž o přihodu bez-
významnou, která byla urovnána způsobem mezi
spřátelenými a spojenými národy obvýklým. Posl.
Mariotti prohlásil, že se s odpovědí spokojuje. Na to
byla schůze skončena.
Z Řima, 17. června. (K. k.) Ve schůzi sněmovny
oznámil předseda, že ministr spravedinosti sdělil
sněmovně doslovné znění usnesení kasačního dvora.
usnesení státního zastupitelstva porotního soudu.
jakož i jině spisy, týkající se procesu Nasiho. Tyto
spisy se otisknou, a pak budou rozdány poslancům.
Tittoni
Posl
Mariotte
Řim
Řím
dolní sněmovna
2
article
Francouzsko-žpanělská dohoda.
Z Madridu, 17. června. (K. k.) Ve sněmovně pro-
hlásil na učiněný na něj dotaz státní ministr, že noty,
které vyměnily navzájem Francie a Španělsko, mají
za účel udržení statu quo držav obou zemí ve Středo-
zemním moři a v Atlantickém oceánu, aniž by se do-
týkaly poměrů k jiým mocem. Dohoda má význam
podstatně mírumilovný.
Francouzsko-japonská dohoda.
Z Pažíže, 17. června. (K. k.) „Agence Havas“ sdě-
luje: Francouzsko-japonská dohoda zní takto: Obě
vlády, japonská a francouzská, dohodly se, vyhražu-
jíce si jednání o obchodních smlouvách, o v zta-
zích mezi Japonskem a francouzskou
Indočínou takto: Japonským úřadníkům a pod-
daným ve francouzské Indočíně přiznává se postavení
národa, jemuž se dostává největších výhod. To plati,
pokud jde o jichosoby a ochranu jich vlast-
nictví. Totéž postavení přiznává se poddaným a
chráněncům francouzské Indočiny v japonské říši
a sice až do zrušení obchodní a plavební smlouvy
uzavřené 4. srpna 1896 mezi Japonskem a Francií.
Pažíž
Havas
Madrid
Francie
Španělsko
Japonsko
Indočína
3
article
Vláda francouzské republiky a vláda císaře japon-
ského prodchnuty přáním, posíliti vzájemné přátelské
poměry pro budoucnost vymýtiti vše, co by bylo
podnětem nesvarů, usnesly se na této dohodě;
Vlády francouzská a japonská dohodly se o tom,
že budou dbáti neodvislosti a nedotknutelnosti Číny
jakož i zásady rovného nakládání v této zemi se vše-
mi státními občany všech národů a v oboru obchodu.
Poněvadž mají zvláště zájem, aby byl zaručen po-
řádek a pokojný vývoj věcí po výtce v těch krajinách
činské říše, které sousedí s obvody, v nichž vykoná-
vají právo suverenity, ochrany a okupační, zavazují
se, že se budou vzájemně podporovati, aby v těchto
krajinách utvrdily bezpečnost se zřetelem na posta-
vení a teritoriální práva obou smluvních stran n
asijské pevnině.
Dohoda jest podepsána francouzským ministrem
zahraničních záležitostí Pichonem a japonským vele-
vyslancem Kurinem.
Pichon
Čína
4
article
Haagská konference.
Z Haagu, 17. června. (K. k.) Nizozemská kore-
spondenční kancelář oznamuje: Jak se proslýchá, ne-
podá Drago, který jest členem argentinské delegace,
sám návrh o Dragově doktrině, ale dle všeho podají
američtí delegáti návrh o této otázce při poraděo
rozhodčím výroku. Kolují pověsti, že mezi delegáty
není nálady pro veřejnost porad, týkajících se omeze-
ného zbrojení. Tato otázka by byla nynější konferenci
předložena prostě jako následek rosoluce, vyslovené
na konci porad r. 1899, ve které se praví, že omezení
nákladů na vojsko, které nyní celý svět tíží, by bylo
svrchovaně žádoucno pro povznesení hmotné a mrav-
ní síly idstva, Konečně by byla — tak se myslí —
otázka odkázána buď některé komisi, která by ji po
zakončení konference studovala, anebo by byla odlo-
žena pro konferenci pozdější.
Dragův
Haag
5
article
Nizozemští delegáti mají velmi ustálené názory
o otázkách, o nichž se bude na konferenci jednati
Bude-li třeba, podají toho důkazy, ale v zájmu vý-
sledku konference budou zdrželivými, nechtějíce pro-
niknouti svými názory a budou usilovati o všeobec-
nou dohodu. Mluví se též o podnětech ve prospěch
některých změn v otázce rozhodčího soudu, kteréžto
změny by umožňovaly záhájení jeho působnosti, zjed-
nodušily jeho jednání a zmenšily jeho náklady, které
jsou příliš značné a znemožňují malým státům, sou-
hlasiti s institucí rozhodčího soudu. Není nepravdě-
podobno, že některé země navrhnou, aby se stanovila
zásadní povinnost, aby při otázkách méně význam-
ných, které samy o sobě by k válce vésti nemohly,
anebc nemusily, bylo se dovoláváno rozhodčího sou-
du. Snad se vyskytne také otázka, aby byl v Haagu
zřízen trvalý soud, ačkoli jsou proti tomu námitky,
které se zakládají na přesvědčení, že případy, o nichž
by tento tribunál jednal, nejsou dostatečně četnými,
aby odůvodňovaly jeho stálost, dále na názoru, že
státy nebudou ochotny předkládati své spory k roz-
souzení soudcům, jichž mínění z precedenčních pří-
padů jest jíž známo, anebo jichž státní příslušenství
by mohlo odstrašiti některých ze států, o něž prá-
vě jde,
Haag
6
article
Ruské události.
Ruské události.
Z Petrohradu, 18. června. Durnovo po-
zbyl naděje, že stane se ministerským předse-
dou. By vyzkoušel půdu, podal presidentu říšské
rady žádost za tříměsíční dovolenou, doufaje,
že car mu ji nepovolí, je-li odhodlán posta-
viti jej v čelo kabinetu. Jeho žádost však byla
povolena již na zejtří.
Z Potrohradu, 18. června. Jest rozšířená
zpráva, že většina socialistů se usnesla dnes
o polednách prohlásiti a še obecno
stávku.
Z Berlína, 18. června. Z Petrohrad
telegrafují: „Na včerejšek prohledány místnosti
ve kterých konala schůzi dělnická skupina. Tr
osoby bylz zalčeny. Z 16 sociálně-demokrat
Durnův
Petrohrad
Potrohrad
Berlín
7
article
čkých poslanců zatčeno 7, dle jiné zprávy 9.
Ostatní prohli.
Z Londýna, 18. června. Ze Sebasto-
polu telegrafuji: „Proslýchá se zde, že ne-
dávno stal se pokus vraždy na admirálu Vire-
novi, veliteli sebastopolském. Z torpédového
člunu totiž puštěno torpedo proti jeho člunu.
Všichni důstojnící torpédového člunu byli za-
tčeni.
Z Berlina, 18. června. Z Petrohr adu
telegrafují, že ze Sebastopole došly zprá-
vy, dle kterých vznikly tam nepokoje a že jsou
boje pouliční.
Ruský tisk o rozpuštění dumy.
H. Z Petrohradu, 17. června. Dnes při pon-
dělku vyšlo jenom několik málo listů, jež vě-
nují rozpuštění dumy zcela stručné komentáře.
Liberální listy kladou otázku, proč vláda ne-
měla ještě chvilku strpení, orgány konservativní
naproti temu tvrdí, že byl již nejvyšší čas po-
slati dumu domů. — Stolypin byl včera přijat
carem v delší audienci, a potom pozván k po-
lední tabuli. Ve vládních kruzích převladá ná-
zor, že rozhodný krok vlády bude působiti na-
celou říši uspokojivě, neboť vláda stojí si dnes
pevněji a bezpočněji, než loni.
Stolypin
Londýn
Sebasto
polo
Berlín
Petrohrad
Sebastopola
8
article
Dokonalý klid.
H. Z Potrohradu, 17. června. Přes četná,
ba hromadná zatčení, nebyl dosud ani v Petro-
hradě, ani v provincii ohlášen jediný případ po-
rušení pořádku.
Zprávy z Ruska.
V Sevastopole v technické škole že-
lezniční nalezena těžká litinová puma, nabíta
třaskavinou a opatřená doutnákem. Žáci jsou
v podezření, že ji zhotovili a že snad v ústavě
mají dílnu na pumy.
Na kuronském pobřeží v lesích
dondangenských zatčena tlupa osmnácti tero-
ristů a vzata jim celá zbrojnice: zásoby pyro-
xylinu, dynamitu a jiných třaskavin, jakož i ně-
koli nabitých pum.
V Aschabadě zavražděn náčelník
středoasijské železné dráhy gen. Uljanin.
V Lodi zavražděn noznámý muž, na jehož
prsou připevněna byla cedulka: „S. Mikolajčík,
zastřelen pro zradu na soudruzích. Revoluční
frakce polské strany socialné.“
Uljanin
S Mikolajčík
Potrohrad
Petra
hradit
Rusko
Sevastopol
9
article
Tržní a hospodářské zprávy
Tržní a hospodářské zprávy
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v Ml.
Boleslavi na jmění Josefa Březiny, obchod-
níka v Hořením Hamru. Konkursní komisař před-
nosta okresního soudu v Železném Brodě, správce
p. dr. J. Harapát, advokát tamtéž. Lhůty 26. června,
20. a 30. července.
— 204 —
Březina
doktor
J Harapát
Boleslav
Hoření Hamra
Železný Brod
10
article
Překážka
Překážka
Osoby (v tomto případě bylo by neuctivým říci lidé),
osoby, jež uvykly v hlavních městech životu světskému
a rozmařilému, bývají vůbec zřídka kdy stálými ve svých
choutkách a snahách. Předmět, vyluzující upřímný po-
vzdech, vzbuzující nejživější účast nebo působící k vý-
buchu veselosti, setkává se mnohdy po uplynutí krátké
doby s úplnou lhostejností. Příčinou toho bývá, jak se
zdá, že světský, velkoměstský život podlehá příliš různým
dojmům. Činiti světáku výčitky pro nestálost a usta-
vičnou změnu v choutkách — je totéž jako činiti vý-
čitky motýlu, jenž proto jenom přeletuje z kvítku na
kvítek, že květů před ním rozsypáno celé miliony. Uza-
vřete motýla do klícky a dejte mu tam jen jediný kvítek,
— on nade vši pochybnost setrvá na něm tak dlouho,
dokud nevyssaje z něho všecku mízu.
Světák jede do divadla, netrpělivě upírá zrak na
jeviště a po půl hodině již zivá nebo si prohlíží hezké
sousedky. Dovezte venkovana do zvěřince — bude o tom
hovořit celých pět neděl. Toť zcela přirozené.
Ačkoli Bělicynovi žili ustavičně v hlavním městě
vedli zábavný, rozmařilý život, přese vše, co bylo zde
podotknuto, netýče se jich ani dost málo, ba vůbec ne;
nikoli, takoví Bělicynovi nebyli !
Po odchodu selské rodiny Sergěj Vasiljevič a Alex-
andra Konstantinovna právě tak upřímně o ní hovořili,
jako kdyby stála před nimi; to však nestačilo, jejich sou-
cit neobmezoval se na pouhá slova. Hned po čaji Sergěj
Bělicyn
Vasiljevič
Alex
Konstantinovna
11
article
sestry a matky, ale všichni tři opět rychle se schovali,
jako když se skrývají zajíci při pohledu na lesknoucí se
střelné zbraně.
»Tohle není mojí starostí. . . žena vám chce něco
dát, nesmím se jí do toho plést,« prohodil Sergěj Vasil-
jevič vesele.
I odstoupil stranou, aby žena, přicházející s če-
pičkou a kabátkem ke Kateřině, která vzala od dcery
děcko na ruku, mohla k nim přistoupiti.
»Tohle ti dávám, má milá . . . pro dítě . . . po-
zvedni je, sama mu to navléknu«, pravila Alexandra Kon-
stantinovna, natahujíc čepeček na hlavu robátka, jež se
dalo náhle do děsného křiku; »bude mít nyní aspoň při-
krytou hlavičku před sluncem,« pokračovala Alexandra
Konstantinovna, »a tady máš ještě kabátek, abys je
mohla zabalit . . .«
»Proč si děláte, jemnostpaní, takovou škodu? . ..
Dyť my jsme i tak tuze povděčni za vaše dobrodiní, ne-
víme ani, jak vám máme děkovati . . . Ale tohlo docela
nepotřebujeme . . .« prostodušně podotkla Kateřina, mezi
tím co Nudla neustával hluboce a rychle se klaněti, což
pokaždé přivedlo do rozpaků tři kloučky, zvolivší si té
chvíle za útulek prostor mezi dveřmi a zády otcovými.
Než Alexandra Konstantinovna slov Kateřininých
nedbala, přinutila ji vzíti si šátek, prádlo a dala jí kromě
toho ještě i peníze, jež vyňala z tobolky, což neví se,
proč — zvláště silně působilo na aristokratické způsoby
Dášiny; její rty se súžily, že téměř úplně zmizely, nos
sešpičatěl tak, že kdyby se k němu dal list papíru, jistě
by jej byl protrhl; její hrdý pohled stal se jízlivýma
rychle utkvěl na Gerasimovi. Byl však vyslán úplně na-
„Přestěhovale.
— 201 -
Sergěj Vasil
Kateřina
Alexandr Kon
Alexandr Konstantinovna
Nudl
Kateřinin
Dášin
Gerasimov