vždy vítán i ctěn, jak mocně ozývá se srdce české pro krajany a bratry zaoceánské. My ži- jeme daleko, ale žijeme s vámi. Mohu vám říci, že vždycky, kdykoliv slyšíme, že v naší staré vlasti něco dobrého, něco prospěšného se stalo vždy jest nám to potěchou a vzpruhou k dal- šímu životu. Když jsme odcházeli ze 71. ulice v Nov Yorku, z našehostánku, sokolovny, první myšlenka naše náležela matičce Praze. Nuž, ty matičko, zlatá Praho, ty česká krásná země! Buď pozdravena při tomto prvém kroku našem! Nechť žije, vzkvétá a vzrůstá naše krásná vlasť česká! Na zdar!« (Nepopsatelně nadšení. Provolávání »Na zdar!« bylo slabě, neboť účastníci měli zraky slzami zalité a pro vzlykot nemohli slova vypraviti). Jednatel zahraničního odboru Národní rady české katecheta pan P. Alois Svojsík uvítal vý- pravu těmito slovy: »Přátelé ! Krajané ! Jmenem zahraničního odboru Národní rady české vítám vás co nejsrdečněji do naší vlasti. Bylo to loň- ského roku, když jsem dlel ve vašem středu v Americe a již tehdy slýchal jsem v českých osadách, s jak velkým nadšením chystáte se na velkou svoji pouť v srdce českého národa, do matičky zlaté naší Prahy. A dnes tento váš ideál, tento krásný sen několikaletý jest splněn! Po vřelých slovech starosty Č. O. S. dra. Scheinera jest těžko nalézti ještě vřelejších slov a proto vítám vás prostě v královském našem městě, ve středu našeho národa a volám vám upřímné a srdečné »Na zdar!« (Bouřlivé provo- lávání.) Jménem shromážděných zástupkyň ženských odborů sokolských podána byla vůdci borců so- kolských br. Janu Frišovi krásná kytice bílýeh a červených růží. Také ostatní dámy z výpravy obdarovány byly vonnými kyticemi.

Tak vroucí, něžné a srdečné bylo uvítán amerických Čechů, že slzy radosti prolévali mu- žové i dámy. Ruce si tiskli, ale ústa pohnutím nemohla promluvit. Několik minut trvalo, než tyto vroucí pocity byly překonány nadšením. A už byl dán povel k pochodu z nádraží. Dál se koridorem, vroubeným obecenstvem, bouřlivě „Na zdar!“ a „Vítáme vás, drazí rodáci!“ pro- volávajícím. A což teprve před nádražní budovou, v Sa- dové silnici! Zde shromážděny byly převeliké zástupy obecenstva, které americké Čechy vroucně a vřele vítalo. Dámy americké vsedly do kočárů, na kozlík každého kočáru usedl Sokol v kroji a odjížděly do Měšťanské besedy pražské. Dopravu z nádraží řídil br. Józa Horn z Vyšehradu, vrchní pořadatelství měl br. Karel Schwarz, předseda zábavního výboru. Vjezd dam amerických a pochod Sokolů amerických se dvěma prapory byl triumfální ce- stou do stověžaté matičky Prahy. Celá cesta z nádraží do Měšťanské besedy byla označena velikými zástupy obecenstva, účastníky výpravy drahě a milé Čechy americké nadšeně pozdra- vujícího. V Měšťanské besedě pražské hostě po da- leké cestě obdrželi občerstvení, načež byli od- vezeni do vykázaných bytů, kam také jejich za- vazadla byla dopravena. Soukromé kočáry propůjčili E odvezení Hostů pp. Artur Fuchs, velkotovárník, Václ. Ji- rásek, uzenář, Václ. Štěpánek, Josef Cífka, uze- nář, Josef Hloucha z Malé strany, Em. Syro- vátka, Václ. Hoblík, B. Hustoles, sládek, pí. Ská- lová a j. Z Milwauke (Viskomin), 17. června. (Pův. telegram „Nár. L.“) Bodrému Sokolstvu, naději vlasti, k všesokolskému sletu přejí srdečný zdar — západní českobratrské jednoty americké.

Denní zprávy. — Magistrátní práce. Naši Američané měli na svém dnešním pochodu Prahou po uvítání na nádraží skvostnou podívanou hned, jak za- točeno kolem rohu u musea na Václavské ná- městí. Nejkrásnější náměstí v Praze a snad na světě. Krásy své Václavské náměstí na divnou počest Američanů ovšem šeredně znešvařilo, po levé straně náměstí dolů z ničehož nic vypíná se žlutavě hnědé horské pásmo, jež Američa- nům sice ani výší ani krásou nepřipomíná ani Andy, ani Rocky mountains, ale na zohavení nádherného václavského prospektu víc než stačí, za vlídného při- spění monumentálních prkenných srubů táhnoucích se trudně v malebných přestáách po pravé straně až k Jindřišské ulici. Uprostřed mezi horstvem, zakrývajícím hlubokou prorvu, pro- kopanou na kanalisační sběrač a mezi prken- nými »blockhousy« táhla se »via triumfalise našich amerických hostí, při čemž ovšemi obecní »mineři« vylezli z hlubin země a srdečně provolávali slávu spolu. O nadšení nebylo ovšem zle i zdálo se, jako by dobři Pražané hleděli přehlušiti nějak nevlídný dojem svého přijíma- cího »salonu«, jak o Václavském náměstí kdesi už bylo řečeno. Ale v nynější ohavnosti spuštění na Václavském náměstí zaniknouti musí i sebe slavnostnější nálada. Považme jen, většina če- ských i cizích hostí bude vedena do Prahy

Václavským náměstím a tudy prostředkem kop- covitých rumišť a materiališť louží a pro- padlin půjde i všesokolský průvod; snad nikdy neměl v Praze tak velkolepou scenerii jako bude míti tentokráte. Namítne se ovšem, že má-li býti položen sběrač, musí pro něj vy- kopána býti napřed díra a z té vyhozena země, je však otázka, zdali nemohlo se kladení na obou stranách náměstí odbýti najednou, před panovníkovou návštěvou, a bylo-li nutno, aby se Praha ve svých osudných václavských nedbalkách dostavila v ústrety zrovna k sokol- skému sletu. Otázkou jest dále, zdali se i sou- kromým stavebníkům může dovolovati stavění jich stavebních »hutí« až do poloviny náměstí, a to rozlehlejších než staveniště samo. Václavské náměstí nemá jaksi štěstí, jeho dlažba jakoby byla prokleta, zdali pak byla vůbec kdy od jara do jara celá, nepřerušená? Generální převrat dlaždiček vždycky vyhražen jest na nějakou serii slavnostních dnů, anebo výstavní sezónu. Až se položí sběrač, dlažba zase sklene, na příští rok jistě bude zase roztržena po celé délce náměstí, důvod: jubilejní výstava. O ně- jakou záminku nouze nebude, nějaký ten kabel, vedení, ať vody, ať proudu už se najde . . .

— Ruský Polák o utrpení Čechů v Kar- lových Varech. »Dziennik Kijowski« uveřejňuje pod záhlavým »Listy z Karlsbadu« od člena své redakce, v Karlových Varech dlícího. V jedně z těchto korespondencí píše o utrpení karlo- varských Čechů a českých nemocných v tomto lázeňském městě takto: »Obyvatelstvo Karlových Varů je německé, mezi ním je však značný počet Čechů, než ti, chtějí-li se tu trvale usaditi, nemohou z obavy před pro- následováním za Čechy se vydávati. Snášelivost zdejších Němců vůči ostatním národnostem (rozumj se jen hostům lázeňským) jest veliká, až s poníže- ností hraničící, nikoli vůči Čechům, byť i lázeň- ským hostům. Češi jsou tu tak nenáviděni, že Karlováran raději posunky neb čínsky se bude dorozumívati než česky; na slova česká možno pak očekávati buď hrubství neb vůbec odmítnutí. Jest to prostě zorganisovaný boykot proti Čechům, bolestný dokonce i pro člověka lhostejného, cizího.

Proto také vzácní čeští patrioté, od té doby, co se probudilo v lidu českém národní uvědomění, po- čali svou práci také v Karlových Varech. Bývalý poslanec na říšské radě, zdejší lékař dr. Engel, roz- hodl se, postaviti Čechům útočiště — Českou be- sedu. Zřídil před několika léty společenstvoa když sešel se dostatečný základní kapitál, chtěl zakoupiti pozemek pro český dům. Nikdo však za žádné peníze nechtěl prodati Čechovi kousek země, až teprve podplacený Němec staveniště koupil a do vlastnictví společenstva postoupil. Po překonání těchto překažek vyskytly se překážky nové. Měst- ská rada totiž plány stavební nechtěla schváliti, až teprve na osobní zakročení dra. Engla u mini- sterstva ve Vídni byla k tomu donucena. Česká beseda byla tedy postavena, ale po celý rok stála prázdna, neboť městská rada nechtěla povoliti hostinskou koncesi. Přes Vídeň na pokyn sa- měho císaře získal konečně dr. Engel koncese.

V den otevření a posvěcení domu strhány s něho veškeré české nápisy, dům poházen blatem a pod., při čemž zdejší německé noviny uveřejnily násle- dující výzvu: »Ti čeští přivandrovalci chtí tu na naší zemi německé, při našem německém vřídle — útočiště si stavěti. Vyzýváme tedy vás všechny dobře smýšlející a vlastenecky cítíci Němce, abyste všemožně Čechy utlačovali a utiskovali. Ať nikdo nedrží českou službu, ať nikdo nepronajímá byt Čechovi a nikdo žádnou práci ať nedá řemeslníku českému! — Takovým tedy kulturním, způsobem odezval se národ kulturní! Rozumí se, Češi tomuto útoku nepodlehli a nyní schazejí se večer spo- lečně pod vlastní střechou. Nebývá dne, kteréhož by hosté jiných národnosti slovanských českou besedu nenavštěvovali; dr. Engel, pokud ho nemo nepřipoutala k lůžku, zároveň s celou družinou českou vítával je a srdečně přijímal. Vytrvalosti se musíme od Čechů učiti.« Bylo by věru záhodno, aby slovanští bratři naš v Karlovarých Varech všímali si těchto poměrů bedlivěji a seznamovali s nimi své sounáro- dovce, jak to činí »Dz. Kijewski«. Jistá věc, že by okázalejší nějaká solidárnost mezi slovan- skými hosty a českou menšinou karlovarskou, naučila německé zdivočilce vůči bohatým slo- vanským cizincům až ponížené, jiným mravům také vůči Čechům. — Rychlost při obsazování uprázdněných míst berních adjunktů. V listopadu minulého roku vypsán byl c. k. zemským finančním ředitelstvím v Praze konkurs na několik mist berních adjunktů. Místa tato měla býti

obsazena jako rozmnožení tř. XI. »mimo řádně dlouho« sloužícími berními praktikantya byl k tomu účelu také do rozpočtu pro r. 1907 obnos 812.300 K zařaděn. Však ačkoliv po projití konkursu již 7 měsíců uplynulo, místa zmíněná dosud c. k. zemským finančním ředitelstvím v Praze obsazena nejsou. Ne dosti na tom, že se místa, o něž má býti XI. třída u berních úřadů rozmnožena, neobsazují, ono zůstává ještě v Čechách 71 míst berních ad- junktů prázdných. Od 1. ledna 1907 uspořeno bylo neobsazením těchto řádně systemisovaných 71 míst adjunktů 67.500 K, mimo to z po- žadovaného obnosu 812.300 K, z něhož má býti XI. tř. rozmnožena, uspořeno až dosud 276.700 K, celková úspora činí tedy 344.200 K. Na slibené povýšení čeká 357 berních prakti- kantů s titulem provisorních adjunktů již 12—18 měsíců, s celkovou dobou služební 7 roků až 8 roků a 2 měsíců. Uprázdní-li se ně- jaké místo dvorního rady, je obsazeno nejdéle do dvou měsíců, berní praktikanti, kteří státu po 3 roky úplně zdarma a pak za ad- jutum 25 zl. měsíčně sloužili, mohou čekati. V příštím rozpočtu bude jistě zase p. ministr finanční poukazovati na to, jaké sumy ke zlepšení postupu úřadnictva berního věnuje, však kolikátý díl z požadovaných obnosů do- stanou berní úřadníci? Poukazujeme zde ve- řejně na úspory, jichž vláda neobsazováním míst na svých nejmenších úřadnících dociluje i na rychlost c. k. zemského finančního ředi- telství při obsazování uprázdněných míst.

— Husovy slavnosti. Oslava památky Mi- stra Jana Husa. Společná schůze sdružených národních spolků na král. Vyšehradě za účelem porady o oslavě Mistra Jana Husa odkládá se na pátek dne 21. června o 8. hod. več. v hostinci „u Němečků“ (Vyšehradská třída). — Průmyslové museum podkrkonošské v Hoři- cích uspořádalo v umělecké sini školní budovy na Habru výstavu vzorných reprodukcí (ry- tin, leptů, originálních litografií) francouzských, ně- meckých, anglických, hollandských a japonských, k výzdobě školních místností a domác- nosti, aby ukázalo, jak „cizina“ ve snaze populari- sovati umění daleko dospěla. Výstava je přehledná, přes to však bohatá, obsahujíc vynikající reprodukce předních firem. Za 31/2 léta trvání umělecké síně, stálé to výstavy plastik a drobného uměleckého prů- myslu, vystaveny byly téměř všecky dobré české re- produkce, takže výstava nynější vhodným je doplň- kem snah, ukázati dětem i obecenstvu umělecká díla. Výstava potrvá do 15. července a jest každou neděli a svátek bezplatně přístupna, hromadným návště- vám i ve všední dny. Ke konci školního roku, kdy učitelstvo koná vycházky se svými žáky, možno do- poručiti návštěvu výstavky uvedené co nejvřelejí, ne- boť přinese nejen požitek umělecký, ale i poučení.

— Český zemský pomocný spolek pro nemocné plicními chorobami v král. českém měl včera odpo- ledne na staroměstské radnici valnou hromadu za- předsednictví p. prof dra. Em. Majxnera. Po zahájení schůze pan předseda dotkl se výsledků čin- nosti spolku v roce minulém, zejména o dispensáři, o Albertinu, léčení skrofulosních dítek v sanatoriuv Luži atd. Jedná se a dalekosáhlé rozšíření činnosti spolku, ale bohužel schází k tomu peněžní pro- středky. Jde o zřízení výpomocné stanice na levém břehu vltavském a v Žižkově, pak c zřízení zotavovací stanice v okoli Obřiství atd. Snažení spolku vede nyní k tomu, aby získal dostatečné prostředky k vybudo- vání všech svých projektů. Výbor vydal provolání, jimž se snaží docíliti kapitálu asi 500.000 K a pak mohlo by se zříditi sanatorium v krajině písecké. Velký jest úkol, který spolek podniká ve prospěch tuberkulosou stížené chudiny. Řečník zmínil se dále o anketě, svolané ministerstvem v záležitosti jed- notného boje proti tuberkulose. Jednalo se o zřízení sanatoria v alpských zemích neb u moře, ale tato myšlenka nás uspokojit nemůže, poněvadž by ne- prospělo ani nemocným, ani zemi, z důvodů hospo- dářských. Spolek chystá se také zúčastniti se jubi- lejní výstavy obchodm komory pražské v roce 1908.

Ke konci svého prosloveni uvítal předseda účastníky valné hromady zejména z venkova. Omluvné přípisy zaslali ministr dr. B. Pacák a místodržitel hr. Cou- denhove. — Výroční zpráva podrobně vyličuje činnost spolku i 60 jeho venkovských odborů. V dispensáři pražském bylo loni nově vyšetřeno 272 nemocných. Do Albertina, léčebného ústavu pro nemocné tu- berkulosou stížené, loni přijato 86 nemocných a to 29 mužů a 57 žen. Výsledky léčení byly: vyléčeno 24, zlepšeno 43. Členů má spolek 344 a to 9 za- kládajicích, 69 řádných, 149 činných a 117 přispí- vajících. Čisté jmění spolkové dosáhlo obnosu 74.187 kor. 47 hal. Valná hromada, schválivši výroční zprávy, dala výboru svolení k vystavění přístavby v Albertinu nákladem 16.000 K. Úsneseno, požádati zemský výbor o subvenci na tuto stavbu. Na výpo- mocnou stanici povolen obnos až do 9000 K. Pan předseda prof. dr. Maixner sdělil, že spolku byl slíben obnos 10.000 K z výnosu státní dobročinné loterie; obnos tento umožní zřizení nového dispensáře v Ho- lešovicích. Pan dr. Fišer doporučoval, aby tento nový dispensář nyní se nezřizoval, nýbrž později, až vzrostou fondy. Pan dr. Šebor dovozoval, jak jest dispensář zaměstnán a tvrdil, že největší procento ne- mocných přichází ze sedmé části. Jest zapotřebí, aby v této čtvrti byl dispensář zřízen. Po vysvětlení p. dr. Fišer od svého návrhu upustil. Jednohlasně usne- seno, aby výboru povolen byl náklad až do 10.000 K na přípravné práce pro zřízení druhého dispensáře v sedmé části Prahy. — Na to provedeny volby a zvolen předsedou p. prof. dr. Em. Maixner, místo-