Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

emědělstvi

3

Obchod

4

Průmysl

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 252. ze dne 12. září 1907.

7 article

Elektrický či parní pohon pro místní dráhy? Podává Ing. Vla d. Ibl, správce provozu c. k. stát drahi v Hoře Kutně. Jest přirozeno, že se u nás s jistým zájmem ventilují otázky, týkající se velké většiny našich místních drah, a to proto, ježto vzhledem ke známé účasti země, spočívající v záruce určitého výnosu těchto drah, jest vlastně každý obyvatel země do jisté míry interesován v té věci. Při tom se však začasté setkáváme se závěry naprosto mylnými, jež nasvědčují tomu, že není náležité znalosti skutečných poměrů. Kdyby se diskuse omezovala pouze na tak z hospodské hovory, nevadilo by to příliš, ale jsou toho příklady, že i inteligenti osvojí si názory, jež mohou dobrou věc v železnictví našem mnohdy ci- telně poškoditi. Nechci se šířiti o palčivé olázce výnosnosti či lépe řečeno, nevýnosnosti našich tak zv. zemských lokálek, již vlastně možno převěsti na otázku jejich očůvodněnosti a včasnosti. Dalo by se o tom mnoho psáti a snad by leckter závěry na praktických zkušenostech založené, vnesly nové světlo do nynějších, dosti mlhavých představ. Dalo by se disputovati o tom, je-li správným poslední usnešení zemského sněmu, aby se tento rok nestavěla žádná nová místní dráha. Leč o tom všem, ač předmět je lákavý a n nezajímavý i pro širší veřejnost, nebude na tomto místě řeči.

Inga Vl Ibl

8 article

Přihlédneme tu blíže pouze k jednomu z často slýchaných „reformních“ návrhů, od nichž jest si slibováno neobyčejné zlepšení dosavadních bědných poměrů finančních, v jakých z velké většiny živoř naše místní dráhy zemí garantované. Míním tim touhu po všeobecném zavedení elektrického pohonu na našich místních drahách, jež prý by zajisté při vodilo kýžený zdárný výsledek. A mnozí z těch proroků ku podepření svých vý vodů dokládají se přiznivými prý výsledky elektri- cké místní dráhy z Tábora do Bechyně vedoucí roku 1903 otevřeně. Jest v zájmu věci, aby byla pověděna pravda a to na základě střízlivých číslic, tak jak je podává jednak statistika Zem-kým výborem o zemské akci železniční vedená a „Pamětní spis zem. výboru o podporování železnic nižšího řádu“ loni vydaný, jed nak statistický výkaz c. k. ministerstva železnico provozovacích výsledcích drah, státem provozo vaných. Číslicím těmto nebude jřstě žádný upírati věro hodnosti. Jak z litulu této stati patrno, jest nám oceniti výhodnost pohonu elektrického či parního pro místní dráhy- Nejsnáze a nejrychleji dojdeme k cíli, budeme-l porovnávati výsledky docílené na řečené elektrické dráze s výsledky provozovacími na jiných místních drahách ji obdobných polohou a dopravními po- měry, neboť s hospodářského hlediska každému pří stupného soudi se dle výsledků o účelnosti cest k nim vedoucích.

Tábor Bechyně

9 article

Jsem ovšem dalek toho, abych z okolnosti, ž na řečené elektrické m. dráze r. 1906 docíleno cel- kového výtěžku, stačícího k zúročení pořizovacího kapitálu pouze třicetiosmi selinami procenta t. j deselkrát méně než obnáší obvyklá míra úroková. a že r. 1905 objevil se dokonce schodek obnášejích něco přes 1000 K, abych z okolnosti té jedině do- vozoval neúčelnost elektrického pohonu pro tute dráhu zvláště a pro jiné vůbec. Neníť vliv, jaký vzbuzuje způsob pohonu n frekvenci dráhy značný, ani ve smyslu příznivém ani v nepříznivém. Finanční výsledek té které dráhy je výslednici tolika složek, s nimiž nemá pohor dráhy ničeho společného, že by bylo krajně ne- spravedlivo, kdybychom podnikatelům řečené elek- triché dráhy resp. zemi ji garantující vytýkali to. že se rozhodli — jak sami podotýkají, chtějíce po kusem tím raziti cestu — pro zavedení elektrického pchonu. Dotyčným činitelům jest naopak za tento krol do tmy nutno již proto děkovati, že praktická zku- šencst tím získaná přinesla mnohé vystřízlivění a potvrdila mnohý poznatek. Tak se i zde ukázalo, že nutno způsob pro- vozu přizpůsobiti skutečným dopravním potřebám trati, jinak je poměr ten, poněvadž nepřirozený, vždy nesprávný. O tom, jak dobře je přizpůsoben způsob pro vozu řečené dráhy skutečné potřebě, podává sejlepš a nejvýstižnější představu tak zv. provozovatí koefficient té které dráhy, udávajíci, kolik procení z příjmu obnášejí výdaje provozovací Koefficient ten měl by, soudě dle místních drah prosperujících, obnášeti v normálních případeeh asi 402%, aby se dalo bezpečně očekávati aspoň ob vyklé zůročení a umoření pořizovacího kapítálu.

10 article

Dle statistiky svrchu uvedené obnášel koefficiení ten u našich místních drah v Čechách státem provo zevaných — vyloučí-li se abnormálně nepříznivý výsledek úzkokolejné dráhy Jindřichův Hradec— Obratany — v průměru r. 1906 na 62%%. Jak vidno o polovičku více než záhodno. Leč nechceme kritisovati a vyvozovati důsled kův, a proto jsme nuceni říci, že ony místní dráhy jsou relativně „špatně“, jichž provozovací koefficiení tento průměr přesahuje, relativně „dobré“ pak ty, u nichž je nižší Naše první „elektrická“ lokálka patří dle tohe mezi t. zv. špatné, ježto její provozovací koefficient obnášel r. 1906, tedy ve čtvrtém roce něco přes Troufám si to říci tím spíše, ježto onen průměn vypočten byl z výsledků místních drah, většinou pře pět let starých, kde tedy již jaksi nastávají normální poměry udržovací i frekvenční a ježto žádná z našich místních drah, tou dobou prosperujících, neměla ve čtvrtém roce svého trvání ani z daleka provozovací koefficient tak vysoký. Tento stav věci ovšem svědčí, že řečená elektri- cká dráha nejenom nebyla vzbuzena k životu z větší potřeby než většina ostatních místních drah, nýbrž že ani elektrický pohon není mocným dost, aby vy- volal něco, čeho není. Avšak ani tento koefficient, na nějž mají přimý vliv opětně jednotlivé složky služby provozovací, ne- přímý pak silná neh slabá frekvence trati a tudít

Čechy Jindřichův Hradec

11 article

výše příjmů, nemůže býti výhradným měřítkem pro účelnost toho kterého způsobu provozu či konečně pchonu. Tu musíme jíti právě k oněm prvkům, z nichž se provoz skládá. Způsob pohonu má vliv na stavbu a vysírojení dráhy, na její udržování, na nákladnost služby tal zv. vozební a služby vlakové. Co do stavby a vystrojení dráhy spočívá vliv ten v tom, že na př. možno při elektrickém pohonu voliti oblouky menších poloměrů, takže se trať lépe přimyká k terrénu než u trati s pohonem parním- že možno tu užíti kolejnic o něco slabších a i most ních konstrukcí poněkud lehčích. Tím je podminěno že trať se poněkud zkrátí, a tudíž celkový náklad zmenší a že z jednollivých jeho položek se zmenši náklad na spodní stavbu a na kolejový materiá v jednom kilometru. Tak tomu jest právě u dráhy táborsko- bechyňské. Za to není nijaké zvláštní výhody znamena v průměrném nákladu pro 1 km délky na pražc kclejnicové, na vozidla a naopak objevuje se náklad na vystrojení dráhy, v němž obsaženo i elektrick zařízení trati, býti téměř dvacetkráte větším, nežj průměr u ostatních místních drah. Celkem možno říci, že pořizovací náklad n 1 km obnáší u místní dráhy Tábor—Bechyně asi o 5000 K měně než u jiných obdobných dral místních. To znamená při 24 km slavebních, jež řečená trat měří, efektivní úsporu asi 120.000 . O obvyklý úrok a umořovací kvotu tohoto obnosu potřeboval by tedy býti výnes řečené trati menš oproti tomu, kdyby byla bývala zařízena na pohor parní. Representuje to ročně necelých 5000 korun To jest výsledek co do slavby a vystrojeni, krátc co do pořizovacího kapitálu, tedy výsledek celken (Dokonč.) příznivý.

Tábor Bechyně km

12 article

Z trhů peněžních (11. září). Bursy dnes byly poměrně pevny, zvláště vídeňská, kdežto na západ- ních trzích působila nepříznivě včerejší ochablost novoyorské bursy. Čilejší obchody ovšem nikdes nerozvinují vzhledem k blízkému závěru čivrtlelí. Praha. Na dnešní burse byla pouze poptávka po akciích strojírny Daňkovy a uváděno za ně kor. 447.— a K 448 —, k obchodu však dnes v žádném směru nedošlo a podáváno za akcie: První české továrny orient cukrovinek K 250.—, »Merkuru- směn. akciové společnosti K 602.—. I. praž k zastavárny K 450.—. I. české akciové pojišťovny na život K 260.—. Živnostenské banky K 241.—. České banky Union K 240.50. Č-ské společnosti pro prů mysl cukerní K 138.—, Pražské úvěrní banky korun 524.—. Hospodářské úvěrní banky 382.—. Česk průmyslové banky K 414.—. Podolské cemenlárny K 197.—. První českomoravské strojírny K 845.— Kralobradeckého úvěrního ústavu K 445.—. Kolfnske továrny kávových náhražků K 610.—. Pivovaru vČ Budějovicích K 825.— peníze.

Bursa Kralobradecký Praha Budějovice Daňkov K 602 Český banka Union 240.50 úvěrní banka Česk průmyslový banka

13 article

Vídně, Úhradní koupě, podnikaně v kredi- kách v Pešti, přispěly na začáteční burse k překo nání dojmu chabých záznamů novoyorských a d daly celkovému smýšlení razu příznivého. Krom kreditek kupovany byly zejména akcie státní dráb a některé papíry ve šraňkách. Naproti tomu vša alpinky trpěly realisacemí zisku. Na polední burse pol valo smýšlení celkem dobré, které bylo podporován ještě pevným smýšlením na burse berlfnské. Je v alpinkách potrvaly, prodeje. Ke konci obcho ochabl, avšak úroveň korsu zůstala všeobecně ne změněna. Kreditky, jakož i akcie státní drahy zacho valy svůj zisk. Na trhu bankovním podražily tě. některé papíry uberské. Akcie státní dráhy a polab ské se zlepšily. Alpinky utrpěty ztrátu asi 5 korun Na trhu k ukládání bylo klidno, ale smýšlení bylc pevné. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn 415/14— 5%.

Vídeň Pešť

14 article

Berlín. Průběh dnešní bursy byl celken velmi pevný a bylo pozorováno jmenovitě na trh kasovním dosti obratů za stoupa fcích kursů. Řkc podníků železářských a ubelnodolných volně obcho dované trpěly ke konci bursy drobnými reslisacem jimiž kurs mírně oslaben. Dle poslední zprávy oce ářského svazu konstatováno, že zakázek spíše ubýv- a působila i tato publikace roz aďojícím dojmen v okruhu interesovaných akcil. S nižšími záznamý setkáváme se při akciích domácích bank, emerickýcl drah a při bodnotách rakonských, státní dráhu vy- jimaje. Ruské renty i akcie bank nezměněny. Sou kromý diskont setřval na 5 proc. Denní peníz 31/2 proc. Z pražského trhu obilního. Na pešťské burse stojí v popředí zájmu rozvinování říjnových závazků Jest tam skupina kapitalistů, která má zájem na udr žení vysokých cen. Na včerejší burse nebylo poze rovati spekulačních koupí, obchod zůstal obmnezen na koupě konsumu, ke kterým docházel při oslabe ném smýšlení za nezměněně ceny. Z Prahy placeno 78—81 kg 11.25—11.75, z Říčan 78 kg 11.20, Be- rouna 11.50—11.70, Hořovic 11.40, 78 kg z Voti 11.40. Obchod s žitem nabyl příznivější tvářnosti. při čilé poptávce byly by obraty větší, kdyby na trhu bylo více suchého zboží. Velká čásť není suchá, jest levněji nabízena, což stlačuje ceny. Přes to ceny stouply o 20—25 hal. Z Prahy placeno 72—75 k 9.75—10.20, z Poděbrad 10—, Kolína 10.15, Sadské 9.97, Benešova 9.80—9.95, Votic 9.85, Skupčic 9.65.73.

Berlín Praha Říčany Be Hořovice Poděbrady Kolín Sadská Benešov Votice Skupčic 9.65 kg

15 article

Sudoměřic 9.70/9.80, Vlašimi 9.70—9.80, Paccva 9.70. Roudnice 10.10. Průběh obchodu s ječmenem opravňoval k demněnce, že i letos rozvine se vývozní obchod uspokojivě. Došlo ke koupím jak pro jižní, tak pro severní Německo, za vysokých cen. Sladovny nenechávaly nabidky nepovšimnuty, kupovaly dosti zboží. Také koupě zástupců několika větších pivovarů z venkova přispěly k oživení obchodu. Značné po- ložky umístěny za ceny o 10—15 hal. vyšší. Sjodnáno nejméně 800 vagonů, z toho položky 20—40 vagonů. Z Prahy znamenán merkantil 8.90/9.—, střední 9.15— 9.50, prima 9.70—9.85, vybraný ce nejvyšší cena 10.15; z Čes. Brodu 9.15, 9.25, 9.65, Sadské 9.— Ouval 9.15/9.25, Poděbrad 8.80—9.15, Lysé 8.90, Čáslavi 8.77. 8.90, 9.—, Čakovic 9.60. Zákolan 9.40— 9.70, Lochovic 9.35, Berouna 9.25, Zlonic 9.40, Kralup 9.45, Velvar 9.30, 9.70, Noutonic 9.25/9.50, Dušník 9.30. 9.30. Nymburku 8.85, 9.25, 9.40, Mělníka 9.15— 9.60, Čelakovic 9.40, Satalic 9.75, Vrutic 9.35, N. Bydžova 9.10, Leštiné 8.70, Kutné Hory 8.80—9.— Kopidlna 8.60, Sázavy 9.15, Říčan 9.18, Tábora 9.00—9.40. Oves měl příznivý obchod, nalézá odbyt za ceny o 5—10 hal. vyšší do alpských zemí, dobrého zboží všímal si i domácí konsum. Z Prahy placeno bylo 8.10—8.25, Ledče 7.45, Golč. Jeníkova 7.65. Dol. Kralovic 7.50, Benešova 7.85—8.—, Votic 7.90 Sudoměřic 7.80, Pacova 7.70—80, rychlík z Pelhři- mova 8.—. Řepka končila po počátečním oslabení opět pevněji, znamenala z Prahy 18.40—18.85. Míák

Jeníkův 7.65 Benešův Řepka Sudoměřice Vlašim Roudnice Německo Praha Čes . Brod Sadská Poděbrady Lysá Čáslav Čakovice Zákolany Lochovice Beroun Zlonice Kralupy Velvary Nymburk Mělník Satalice Vrutice N . Bydžov Leštiný 8.70 Kutná Hora Kopidlno Sázava Říčany Tábor Ledeč Dolo Kralovice Votice Pelhře Golč Pacov 7.70 Paccv 9.70 Dušníky

16 article

byl více nabízen; že ceny nepoklesly, vysvětluje se dobrým odbytem. Z Prahy placeno 36—371/2, zcel jemný světle modrý až 381/4. Kukuřice znamenala z Vídně 7.45—7.50, nová kukuřice na listopad-pro- sinec 7.15—20, vika jest málo nabízena, smýšlení pevně. Na trhu semen nenastalo při ktidném smý- šlení a mírných obratech nijaké zmměny. Z průmyslu petrolejážského. Zejtra konána bude ve Vídni schůze zástupců rafineril petroleje, na níž bude podána zpráva o siluaci a znovu promluveno o tom, zda by sblížení alespoň v jednotlivých bodec nebylo možno. V kruzích rafinérů hledí se této schůzi s malou nadějí vstříc. Ostatně obchod na běžný rok jest již v plném proudu a na příští rok sotva bude lze nyní se dohodnouti. Situace na trhu petroleje se málo změnila a cena nafty udržuje se stále na 1.50 až 1.60 kor. za metr. cent. Nafta jest stále značně nabízena, nové šachly sice nezřízeny, avšak staré jsou stále velmi vydatné. — Vývozní organisace akc. společnost pro rakousko-uherské výrobky minerálních olejů zvyšuje svůj kapitál na 2 mil. korun. »Olexe musí v Německu následovati příkladu Američanů věnovati se více obchodu v malém. Nedostatek uhlí. V posledních letech nastává ku podzimu z pravidla nedostatek uhlí, zaviňovaný pře- devším nedostatečným přidělováním vagonů. Letos tato kalamita dostavuje se dříve než kdy jindy. Jeví se i tím, že anglické uhlí vniká až do středu říše.

Olex Američan Praha Vídeň Německo

17 article

Továrny na jižní dráze položené vyjednávají o ode- bírání anglického uhlí, poněvadž nejsou s to ob- držeti od domácích dolů nutné množství uhlí. V Ostravě nepřiděluje se 40 procent žádaných va- gonů a vzrůstají tam zásoby, které nelze dále do- praviti pro nedostatek vagonů. Podpora průmyslu v Uhrách. Ministr obchodu, aby akcií na podporu vývovu uvedi do správných kolejí, nařídil před několika měsíci, aby zavedeno bylo důkladné šetření o provozování a výrobcích všech průmyslových závodů. Od měsíců pracují na těchto šetřeních všichní živnostenští inspektoři a mim to 44 odborných sil ministerstva. Ze 6000 průmyslo- vých závodů vyšelřeny dosud poměry 2000 tovaren. Tato data jsou zpracována v oddělení ministerstva obchodu pro podporu průmyslu. Pokles cen mědi. V posledních dnech nastal opět ostrý poktes cen mědi. V Londýně poklesla cena mědi předevčírem o 2 na 71 lib. šterlinků, nejnižší to kurs v letošním roce. Od října 1905 nebyl záznam mědi tak nízký. V Novém Yorku poklesla cena mědi v posledních dnech se 17.75 na 17.25 a to mělo za následek také ostrý sestup kursů měďařských akcií. Z průmyslu. Jak se dovídáme, přešla mechanická továrna látek nábytkových, plyšů a koberců Chotě- boři, dříve firmě Lud. Geiringer patřící, tyto dny koupí v majetek firmy Bratři Fröhlichovéa spol. v Rumburku. Tato firma továrnu moderně zřídí a značně rozšíří, ponechávajíc si i nadále svůj závod. V továrně chotěbořské zaměstnáno bylo více než 200 pracovních sil. — U Úvěrního ústavu orga- nisované továrny na cigaretový papír hodlají utvořiti nákupní organisaci, aby bránily se stoupání cen surovin. Prozatím bude prováděna společná koupě vší potřeby hadrů.

Ostrava Uhry Londýn Nový York Rumburk Lud bratr Fröhlichové společenský U úvěrní ústav org

18 article

Mozinárodní kariel kolejnicový. V Pešti sešli se zástupci mezinárodního kartelu kolejnicového se zá- stupci jednotlivých rakouských železáren, aby radili se o možnosti přistoupení těchto k mezinárodnímu kartelu. Z porad nedostala se dosud žádná podrobnos na vařejnost, a neví se nikterak, nastane-li toto při- pojení nebo nikoli. „Frmbl.“ míní, že k bezvýmineč- nému přistoupení ke kartelu sotva dojde, a že spíše docilí se jisté dohody, která by odstranila nynější ostrou soutěž. Oproti tomu „N. P. J.“ oznamuje, že přistoupení rakouských a uherských železáren jest hotovou věcí.

Pešť

19 article

Kolínská továrna na kávově náhražky. Dne 8. září konala se v Kolíně řádná valná hromada Ko- inské továrny na kávově náhražky, akciového pod- niku českomoravského kupectva. Účastnilo se jí 28 akcionářů, zastupujících 1163 akcií a předsedal ar- thitekt p. Č. Křička, předseda správní rady. Ve vý- roční zprávě správní rady, přednesené ředitelemp Havlem a konstatující opětný, ač menší než jiná léta, vzrůst obchodu, způsobený zvláště přesným šetřením ásad solidnosti — zvláštní zmínka se činí o my- slence na založení nové továrny v Kolíně a vyslovuje e obava, aby myšlenka tato nebyla provázena novým ospodářským zklamáním, dále podává se vysvětlení » akci, podniknuté na ozdravení obchodu s kávovými náhražkami, kterážlo akce byla veřejností mylně po- suzována jakožto jednání o kartol, na konec pak obraci se zpráva k povolaným činitělům se žádostí o zachování posavadní důvěry ke zdaru podniku a ke ti česko-moravského kupectva. Po přijetí této zprávy vdělena účetním p. Novotným rozvaha ke dni 30 Tervna 1907 a účetní závěrka za správní rok 1906-7. dle níž zisk za tento správní rok činí 136.373 K s převodem z loňského roku 18.418 K 72 h jest k disposici valné hromadě 154.791 K 72 h. Když pak nak Karbus přednesl zprávu přehlížitelů účtůa osvědčil naskrze správné a vzorně vedení účtů, jakož i celého podniku, byla bilance jednomyslně schválena.

Křiček Havel Novotná Karbus Kolín ko

20 article

Zisk 154.791 K 72 h pak jednomyslným usnesením valné hromady takto rozdělen: tantiema správní rady 13.637 K 30 h. řediteli 2727 K 46 h. přehlížitelům účtů 1000 K. na remunerace úřadnictvu 8113 K, na starobní pojištění úřadnictva a dělnictva 3000 K. na dary národním a dobročinným účelům 2465 K, na odměny dělnictvu 2700 K, k reservnímu fondu 10 000 korun, na dividendu 10 = 100 000 K a ku převe- dení na nový účet 11.148 K 96 h. Do správní rady zvoleni opět pp.: Josef Nosek z Kolína, Bohuslav Rosenkranc z Prahy a Adolf Wolí z Prostějova, ná- hradníkem Jan Čepek z Prostějova. Přehlížiteli účtů zvoleni pp. Václav Karbus z Prahy. Bohumil Kvíz z Kolíná, náhradníkem Alois Klepač z Kolína. Poně- vadž volných návrhů nebylo, poděkoval předseda srdečně za účastenství a schůzi ukončil. Vývoz čaského hnědého uhlí. V týdnu od 1. do 7. t. m. dopraveno bylo na saských státních drahách 90.296 (+32 529) tun českého hnědého ublí Vývoz hornoslezského uhlí. V měsíci srpnu vy- vezeno bylo do mimoněmeckých zemí 677.926 ( 115 187) tun hornoslezského uhlí, oproti 687.135 tu v červenci. Z toho bylo určeno do Rakouska (Vídně) 340 668 tun, (v červenci 329.031), do Uher 98.527 (130.528) tun. do Čech 55.118 (53.009) tun a do Haliče 116.356 (116.438) tun

Nosek Rosenkranc Adolf Wolit Čepek Karbus Kvíz Klepač Kolín Praha Prostějov Kolínat Rakousko Vídeň Uhry Čechy 55.118 Halič

21 article

Zdražení tarifu na hnědé ublí do Prahy. (Z kru- hův odborných.) Jak velice záleží ministerstvu želez- nic na brzkém zvýšení nynějšího tarilu na hnčdé uhlí do Prahy, vidno nejlépe z té okolnosti, že již nyní vyslán byl do Prahy z ministerstva železnie p. dvorní rada Bardas, aby zde s komitétem inter- esentů, v obch. a živnostenské komoře zvoleným. „přátelsky pojedna!“ o otázce té a aby od nich zvědě. do jaké míry a v jakém způsobu by pražští konsu- menti snesli zdražení tarifu. Konference, jíž před- sedal opětně p. cís. rada Leon Bondy, vyslechla nej- dříve důvody p. dvorního rady Bardasa, jež byly opravdu zajímavé. Dráhy, jež mají býti v brzku se- státněny, nezískají prý asi mnoho z tohoto zvýšení C. k. státní dráhy chtějí také bráti podíl na dobrých výsledeích obchodu a průmyslu. Průmysl nebere prý při svém zařizování zřetel na labilní tarify železniční jež v několika týdnech mohou býti odvolány. Pan dvorní ráda prý přijel, nikoli aby slyšel ohražování se, nýbrž návrhy o způsobu zvýšení tarifů, poněvadž by je jinak soukromé dráhy zavedly bez zřetele na přání interesentů. Leč přání p. dvorního rady se ne- splnila a žádosti jeho za koncodování aspoň jistého zvýšení nebylo bez oposice iteresentů vyhověno Všichni účastníci, zvláště pp. Jan Machalický, dr. Grab, Porges, řed. Macháček, Langer, měst. r. Bureš prok. Šule a zvláště pesl. Ladislav Čech velice ener- gicky hájili zájmy zdejšího trhu. Poslanec Čech od- mítl poznámku p. dvor rady, že připravuje se kdesi agitace proli nízkým tarifům pro Prahu, a pravil, že ta musila by býti inscenována jenom ve Vídni, kde požívají zase jiných a četných tarifních výhod n jině zboží. Zvýšení tarifů považováno bylo by z

Bardas Bond Machalický doktor Grab Porges Macháček Langer Bureš Čo Praha Čechy Vídeň Bardas

22 article

atentál na zájmy Prahy, jichž by se poslanci čeští energicky zastali. Ministerstvo železnic hledá spolu- vinníky při zvýšení tarifů a chce proto od komitétu interesentů vyjádření, do jaké výše by zvýšení při pustil. Na to nelze vejíti. Ministerstvo má dobrý při klad z loňské akce ministerstva obchodu, kdy průmy slová rada připouštěla jisté zvýšéní sazeb telefonních a stala se tak spoluvinnicí zvýšení. Takové případy se již opakovati nebudou. Pak bylo po návrhu řeční kově každé další smluvné jednání energicky odmit nula a potom konference ukončena. Mínění inter esentů — českých i německých — bylo jednomyslné Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek v Čáslav konati se bude dne 19. září t. r.

Praha Čáslav

23 article Trhy peněžní.

Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 11. září. Oficišlní záznamy znějli Zástavní listy české hyp. banky 59 Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) . . » » » (v K Mel. úpisy . » » (ve zl. „ . . (v K) Žel. . . » . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny » . hal. zem. banky Kom. dl. úpisy . . Železnič.

Praha K Mel Český průmyslový

24 article Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 4 ,

Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 4 , » » Rak.-uherské banky » Dolnorak. byp, ústavu 31n Kom. dl. úp.. Zástavní listy Rak. hyp. banky Prior. obl. spol. rak. míst. dráh Ruská stát. půjčka z r. 1906 4.24 Únorová spol. renta (v pap. 4.2 0 Dubnová » . (ve stř.) Květnová . . (v pap. Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta . . .. korunová renta . » investičnís akci Česká eskontní banka . . . Česka banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražska úvěrní banka První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. ústav v Hradci Kralové Živnostenská banka Haličská akc. hypoteční banka Rakousko-uherská banka . . . Českomoravská strojirua . .. Daňkova strojírua . . . . ntustonova strojirna Česka společnost cukerní Český pivovar v Č. Budějovicích Kolinska tovarna chemická . . Podoiská cementarna . . . . Poldina nut Pražska železařska společnost První česka rad. v Modtanech » tov. orient. cukrov.

Dolnorak Prior Daňkův Poldin Zala Hradec Kral Rakousko Č . Budějovice Hal . akciový uherský banka ústav 31 můj Český eskontní banka Česko banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka první český akciový živnostenský banka haličský akciový Česko společnost první česko rada Modtany únorový společenský

26 article

Renty: 4procentní papírová květnová .. 42procentní » únorová . . 4procentní stříbrná lednova . .. 2procentní » dubnová .. 4procentní zlatá rakouská . .. šprocentní korunová rakouská .. Bl/sprocentní korunova (invest.). tprocentní zlata uberska . . . . 4procentní korunova uberská . . 3tprocentní kor. (invest.) uher.. ruska půjčka . . . . . . .. Losy: Celé státní z r. 1860 . . . . . státní z r 1864 . . . . . .. rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . tisské . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . .

29 article

Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žet. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 3trproc Hypot. banky kr. českébo 41/sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 490 Bankyt Česká průmyslova . . . . .. »Union« . . . Hospodařská úvěrní pro Čechy. Živnostenská . . . . . . . . moravska eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . .. dolnorakouská eskontní . .. »Merkur«, směnar. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . .. uherska všeobecna úvěrní všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav vídeňska bankovní jednota . . . vídeňska banka »Union« . . .. všeobecná depositní banka . .. Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . .. Česká severní draha Duchcovsko podmokelská dráha. Rak. severo-zapadní dráha . .. Polabska dráha . . . . . . Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.). Pražsko duchcovska dráha kmen.. Pražskoduchc. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . Státní dráha . . . . . . .. Jižní drába Štyrsko-hradecko-köflašská dráha Dunajská paropiavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . . Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost ..

Ferdinandův Lloyd Čechy Duchcovsko Štyrsko ústřední banka vídeňsko banka všeobecný depozitní banka Český cukerní společnost

30 article

Daňkova strojírna Brněnská strojírna . . . .. Králodvorská cementárna Mostecká uhlářská společnost Severočeská uhlářská společnost Západočeská Poldina hut Pražská železářská společnosť. Alpská báňská Rýmavsko-muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. .. Schodnica, petrol. spol. . . . Pešťská vagonka Devisy a valuty: 95.50 95.52 Curych . . . . . . . . . . Paříž . . . . . . . . . . . 95.67 95.66 240 61 Londýn . . . . . . . . . . 240.57 117.56 Německá místa . . . . . . . 117.57 117.5

Daňkův Paříž severočeský uhlářský společnost západočeský Poldin hut

31 article

Rlšské marky v papírech . . . 117.57 Dvacetifrank . . . . . . . . 19.15 19.15 Rubl papír . . . . . . . . 254.— 254.— Lira . . . . . . . . . . . 95.80 95.7 Soukromé (sazby eskontní) . . . 41/4, 51/2, 5.— 5 , Za smýšlení celkem pevného zdrželivé pro ne- dostatek vnějšího popudu. Alpinky stísněné násled- kem realisací zisku. Závěrek na Paříž chabý. z. Z Vídně, 11. září. (Tellgrm. »Nar. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 635.—, po (—.—) uherské kreditky 740.50, anglobanka 200.—, bankovní jednota 530.—, unionka 537.—, länderbanka 424.25, státní dr. 663.50, —. —, jižní dráha 158.—, polab. dr. 430.—, severozapadní drána 432.50, turecké tabakové 423.—, rýmavsko muráňské 540.—, alpinky 610.—, květnová renta 96.10, uberská korunová 92.25, turecké losy 182.25. marky za hotové 117.57, ultimo 117.66. Smýšlení klidné. x. Z Vídně, 11. září. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199.05. 199.40—, Bukurešť na krátké lhůty —.—. —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.— —. Německo šek n Brussel na delší lh. —. krátké lh. za 100 mk. 117 55, 117.75, Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. st. 240.50, 240.80, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 72 1/2, 95.90, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petronrad s ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 253.50, 254.50, Patrohrad delší th. —.—. —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.621/2, 95.771/2. Paříž delší In. —.—. —.—. Curych a Basilej šek a grátké lhůty 95521/2, 95.671/2, na delší lhůty —.—, —.—, Svýcary šek a kr. lh. 95.521/2, 95.671/2, na delší lhůty —.—. Ruské papíry v Berlíni. Z Berlína, 11. září. (Zpráva Zivnoslenské banky.) 11. září 10. září

doktor Petronrad Paříž Vídeň Nara Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Ina Curych Basilej Berlín rubl papír Italia šek zpráva Zivnoslenský banka

46 article

Z Berlina, 11. září. (Původní zpráva »N. Listův.) 11. září 10. září 198 75 198.75 Rakouské kreditky . . . . . . Diskonto . . . . . . . . . 168.50 168.75 224.— Německá banka. . . . . . . 224 50 151.75. 151.75 Obchodní společnost . . . . . 137 75 137.25 Drážďanská banka. . . . . . Španělské exterieury . . . . . Bochumské ocelárny . . . . . 207. 75 Lauřina hut . . . . . 221.50 Dortmund. Union lít. C.. . ..

N Listův Berlín Dortmund německý banka drážďanský banka Lauřin hut

52 article

Concordia. Eschweilské Geiswerdské . . . . . . .. Hochdah! . . . . . . . . . Katovické . . . . . . . . Wilhelm . . . . . . . .. Phönix . . . . . . . . . . Rh. Stahl . . . . . . . .- Schalker . . . . . . . . 207 — 205 50 Westphalia . . . . . . . 194.25 191 75 Orenstemn . . . . . . . . 128.50 125.5. Rb. Metall . . . . . . . 176 50 174.20 Hasper . . . . . . . . .. 291 5 291.50 Donnersmark . . . . . . . Huldschinský . . . . . . 244.75 246.— Vulcan . . . . . . . . .. 303.— 301.— Bismark . . . . . . . . .

Wilhelm Stahl Bismark Vulcan Phönix

61 article

königsb. . . . . . . . . . 187.60 187.40 Nordstern Z Berlina, 11. září. (0 1. hod. 15 min. odpol.) Kreditky 199 25, státní dráha 141 90, tomnard y 31.25, Smýšlení pevné. Z Berliua, 11. září K. k.) Kreditky 198. 90. ber- línské obcnodní 151 70. darmštadtská banka 1 25 60, německá banka 224 50. diskonto komand. 168 50, dražďanská banka 137.20. národní banka 117.50. státnl drana 141 60, lombardy 31.—. Kanada 165 — Gotthard --.—, draha Henri 126.70, bochumssé 207.70, dortmundské 66.30, Lauřina huť 221.50, Conslidace —.—, gelsenkirchenské 194.60, harpens«e 195 70, Hibernia —.—, Packet 128.9) Lloyd 112 10, dynam. trust 153 20. Smýšlení seslabené. Z Frankturtu, 11. září. (Tel. závevečné kursy.) Úvěrní akcie 199.20 akcie společnosti statní drany 141 80, lombardy 31.10, papir. renta —.—, stří- brna renta 97.95, ziata renta 98 15, uherska zlatá renta 92.70 un korunova renta 92.10, 4% rak. korun. renta 96 1b. Smýšlení pevné. Z Praukfurtn, 11. září (Dodat. bursy. Úvšrní akcie 199.20, statní drana 141.80. lombardy 31.10. Pařížská bursa. Z Paříže, 11. září. (Te egr. závěrečné kursv.) Sproc. umoritelna renta —.—, 3proc. renta 94. 65, 3uproc. renta —.—, italská renta —.—, rakousaý pozemkový úvěrní ústav 1068, státní dráha —.— lombardy —.—, cheky na Londýn 25.15, rakou- ska zlatá renta 98 70. uherska zlata renta —.—, otomanská banka 684.—, tabákova režie 443 — turecké losy 165.25. Smýšlení pevné.

Henri 126.70 Lloyd Berlín Kanada Gotthard Paříž Londýn darmštadtský banka národní banka Lauřin huť 221.50 Conslidace Hibernia Packet 128.9 uno

66 article

1060.— 340.— 430.— 426 — 394.— 283.— 2400.— 5145.— 662 25 156 50 1000.— 427.— Trhy na zbokí. Pražská pledinová bursa, 11. září. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1906 00—00 kg —.—, —.—, rakouská — 11.50, 11.75, uberská — kg —.—, vadna 10.50. 10.75, česká 1907 sklizně 78—81 kg 11.25, 11.75. žito česke 1906 — až — kg 0.—, 0.—, žito české 190 72—75 kg 975, 10.20, uherské 0.—, 0.—; ječmen výběr 950, 975, první jakosti 9 10. 9.20, střední 8 65, 8 95, merkantilní 8 60. 8.70, ječmenu k setí 139.—

kg 95

69 article

2490.— Závěrečné kursy 11. září 10. září 445.— 446.— 917.— 918.— 756 50 734.— 368.— 368.— 424.— 425.— 2645.— 2643.— 609..50 614.50 539.50 537.— 1009.— 990.— 468. — 458.— 1055.— 1048.— 526.— 523.— 490.— 486.—