Stranak

NÁRODNÍ LISTY

12. zářt 1907. Císlo 252

byly s to samy zjednati opět pořá- dek. Situace ve Vancouveru jest krajně kri- tickou. Všichni Číňané a Japonci ozbrojili se, opustivše práci, a soustředili se ve čtvrtích, jež obývají, k nimž zabarikádovali přístavy. Bílé obyvatelstvo jest velmi rozhořčeno, protože bylo Japonci zahnáno na útěk; vyslovují se obavy, že dojde k opětným útokům na Asiaty. Způso- bená škoda byla jim městským úřadem nahra- žena. K zákonně úpravě právních a hmot- ných poměrů úřadníků obecních. Ve schůzích předsednictva dne 5. a 10. září t. r. „Jednoty samosprávných úřadníků obecních a okresních v král. českém“ přednesl kol. Axamit jaké kroky jménem jednoty pod- nikl u vlivných osobností, aby osnova o obec- ních úřadnících dostala se na pořad jednáni nej- bližšího zasedání sněmovního. Zprávy ty vzaly na vědomí a s povděkem konstatováno, že osnova předložena zemskému výboru. Ovšer panovalo všeobecné přesvědčení, ženosnova tak, jak byla předložena zemskému výboru, nijak ne- vyhovuje ni nejskromnějšími požadavkům, pone- chávajíc celou řadu našich kolezů, kteří jsou usťanoveni ve venkovských obcích, jež nejsou okresními městy aneb nemají 5000 obyvatel, mimo úvahu. Usneseno proto všemi silami o to se zasaditi, aby osnova byla v tom aspoň směru komisí sněmovní řádně opravena. Projeveno očekávání, že všichni kolegové budou zvýšenou činnosti agitační předsednictvo ve snaze této podporovati. Jedná se o prospěch, ba o životní otázku tolika kolegů, celé řady ro- din, a tu nutno zatím vše ostatní odložiti a vě- novati všechen svůj volný čas této akci. Každý z kolegů nechť podá prostřednictvím svého po- slance petici, sestavenou dle vzoru v „Zájmech otištěného, nechť o to se přičini, aby spolky, korporace, společnosti i jednotlivei místní po- dávali, hromadné petice téhož obsahu a t. d.

Poslancům nejlépe podati petice osobně a při- pomenouti jim, jaké mají povinnosti k obecním úřadníkům, kteří celý svůj život věnují službám občanské samosprávy. Jedná se o to, buď pro- sadit v příštím zasedání vše, anebo — pochovat úpravu, kdo ví na jak dlouho. Čas je krátký, skutečně — hodina dvanáctá. Za několik dní asi sejde se sněm, od něhož tolik čekáme. Je pravda, že úspěch závisí od mnoha činitelů, ale — povné vůli, tužbě ušlechtilé, rádo dává nebe dojít cíle — a proto s chutí do boje s chuti, odhodlanotí a pevnou důvěrou v dobrý výsledek. Jen každý z nás buď na svém místě! Dle zpráv některých listů zahajuje se akce soukromá mezi úřadníky obecními, kterouž siee předsednictvo jednoty vítá jako projev koneč- ného uvědomění stavovského i mezi těmi, k te- ři po všechna léta nevěděli o tom, že samosprávné úřadnictvo kra- lovství českého má jediné ústředi ve své jednotě, která úsilím vše- možným konečně dospěla k tomu, že zákon o samosprávných úřad- nících okresních zemským sně- mem byl projednán a potřebuje pouze sankce, aby v život vstoupiti mo h a že osnova zákona o úpravě práv- ních i hmotných poměrů úřadníků obecních zemskému sněmu kone- čně bude předložena. Nemůže však neupozorniti pány kolegy na to, že předsednictvo učinilo vše, aby do osnovy zákona o úřadnicích obecních pojati byli všichni obecní úřad- nici, a žádá je proto, aby o všech akcích, které mimo jednotu podniknuty budou, předsednictvo ihned uvědomili, poněvadž by každá separátní akce, vedená bez vědomí předsednictva jednoty mohla věc všem nám společnou snadno poško- diti. Z důvodů těchto zaslán byl přísedícímu zemského výboru království českého panu dru. Josefu Heroldovi v Praze, následující dopis:

Slovutný pane doktore! V hluboké úctě pode- psané předsednictvo jednoty samosprávných úřad- níků, shromážděné dnešního dne k poradě o osnově zákona, kterou ráčii jste podati v příčině úpravy poměrů úřadníků obecních, usneslo se jedno- myslně vzdáti Vám vřelý dík za laska vou Vaši pěči a ocholu, s jakou vyše jste vstříc snahám naší jedne ty. Uzná- vajíc v plné míře dobrou vůli Vaš slovutností, nemůže podepsané předsednictro přece než konstalovati, že s bolestí seznalo ze zpráv denníchlistů, že do zákonné úpravy nemají pojmut býti kölěgové, ktěří působí ve městech a občích jež mají menší počst obyyatelstva nežli 5000, nebo nejsou sídly oktesních výborů. V té příčině vznáší k Vám předsednictvo jménem celé jednotv vřelou a snažnou prosbu, abyste ráčil veškerý vliv svůj uplalniti k tomu cíli, aby vše- chno úřadnictvo obecní bylo do zákonné úpravy pojato. V úctě podepsané předsednictvo vy- slovuje pevnou naději, že pedaří se Vám, slovutný pane doktore, opraviti osnovu tak, aby vyhovovala potřebám všeho úladnictva obecního, aniž by tím narazila na nepřekonatelný odpor ve výboru zem- ském, nebo ve sněmovně samé. Vzdávajíe Vám ještě jednou vřelé díky, prosí Vás podepsané před- sednictvo snažně, abyste ráčil v tomto sněmu ve- škerý mocný vliv svůj uplatniti. V Praze, dne 10. září 1997. Václav Axamil, předseda, Antoní Materna, místopředseda, Jan Soběslavský, místo- předseda, Prokop Machan, jednatel, Předsednictvo odboru Jednoty samospráv ných úřadníků obecních a okresních pro k r a pražský zaslalo panu dru. Jos. Heroldovi přísedicímu zemského výboru království českého v Praze, následující dopis;

Slovulný pane! Neobyčejně potěšení zprávou, uveřejněnou dnee v »Nár. Listech«, dle niž račil jste ve včerejsí schůzi veleslav. výboru zemského předložiti osnov zákona o úpravě právních poměrů úřadníků obec- ních, jež má všem pp. členům zemského výboru dodána býti per rollam, považujeme za svou povinnost, vzdáti Vám zal ' to vřelý díkl Jestliže který stav národní naší společnosti po- třebuje neodkladné úpravy svých poměrů, jest to zajisté úřadnictvo obecní, jehož dosavadn naprosto neuprave né, mnohdel de nebe volajicí průvní a hmutné slu- žební poměry nejvíce je tíž í. Toto úřad- nietvo bude Vám, slovutný pane, nevýslovně vděčno, bude-li Vasím přičiněhím zákonná úprava jeho poměrů co nejdřive k cíli přivedena. Behužel, že dle zprávy výše zmíněné jest osnova zákona zase obmezena jen na určitou jeho část. avšak douláme, že bude ještě mo ž n upraviti ji tak, aby vzlahovala s e aspoň ke všem obcim, v nichž úřad- níci obecní jsou ustanoveni. V té plí- čině zaujme jistě Jednota naše určité stanovisko, a nepochybujeme, že najde ve Vás osvědčeného příznivce na místech povolaných. Prosíme Vás o to snažně, a vyslovujíce Vám za dosavadní práci a podporu našch snab, zajisté jen ku prospěchu české samosprávy čel cích, ještě jednou díky nejvřelejší, mám čest znamenali za Pražský odbor Jednoty samosprávných úřadníků obecních a okresních v král. českém, J. Soběslavský předseda, ředitel městských úřadů. V Roudnici n. L., dne 5. záři 1907.

Zemský poslanec p. MUDr. E. Šubr před svým voličstvem v Humpolci (Pov. zpráva „Nár. Listů“)ln Svobodomyslným politickým klubem v Ham polci svolána byla na den 8. září t. r. schůze voličů do sněmu zemského, na níž poslanec za skupinu měst Něm. Brod, Humpolec, Polná, p. MUDr. Eduard Šubrt podával zprávu o posledním zasedání sněmu království českého. Schůzi, jež konala se v Sokolovně, zabáji o 11. hodině dopolední starosta města Hum polce p. Filip Bečvář uvítáním přilomných voličů a p. poslance, který potom v řeči přes 11%9 hod. trvající pojednal zevrubně o průběhu minulého sněmovního zasedání, nastíniv ke koncí i některé úkoly zasedání příšulho. V úvodu své řeči charakterisoval jarní sně- movnt zasedání jakožto plodné a vyslovil své politování nad počináním vlády, která nedopřává sněmu dostatek času k řádnému projednání otázek a předloh, jichž vyřízení v zájmu oby vatelstva jest nejvýše žádoucí. Jsou to zvlášté četné předlohy školské, osnova zákona o chu dinství, zákona o zemědělských společenstvech. o zemské pojišťovně atd. Poukazuje k tomu, že letos opět — po druhé za toto sněmovní období — projednár byl řádným, ústavním způsobem zemský rozpo- čet a oceňuje význam momentu foho pro ho- spodářslví zemské. Probírá dále položky roz počtu, srovnává číselně vzrůst polťeby a úhrady a příčiny i účinky vzrůstu toho. Vilá s povdě- kem, že potřeby živnostnictva našly v letošním rozpočtu větsího porozumění než jindy. Postavení českých poslaneů při projedná vání rozpočtu slíženo bylo tlm, že poslanci ná mečtí vynalezli nový pojem t. zv. národnustaích kompensací, což znamená tolik, že za každou položku pro obyvatelstvo české žádají stejnou náhradu pro instituce své, ačkoliv zájmy jejich

po většině velmi dobře opatřeny jsou péč státu. Vytýká vládě, že otázku sanování finane zemských stále oddaluje: vláda slibila, že v le- tošním podzimním zasedání předloží sněmu již určité návrhy v příčině té a zatím váhala vůbee svolati sněm český a když k tomu byla přinu- cena, místo určitého návrhu, jenž by byl pod kladem jednání, svolává zase na 30. zář anketu. Vykládá příčiny, proč poslanci čeští nesv lili ke zvýšení nynější přirážky zemské a svolil raději k úhradé opatrením úvěru a otevřen prohlašuje, že nelze očekávati ani po sanae zemských financí snižení přirážky zemské, ježte vláda neposkytne zemím více, než co bude ne- zbytně třeba. Sděluje, jak se pracovalo mimo rámec roz počtový, zejména v otázce zřízení živnostenské rady, instituce to, jejíž potřeba všeobeeně s uznává; líčí boj s Němci, kteří chtělil instifu tuto opět miti rozdělenu na sekce: českou německou a příčiny, pro něž k tomuto ne blalému rozdělení nedošlo.o ob I v jiných otázkách se pracovalo pro živ nostnictvo, uvádi příkladně jenotázku průmy- slového školství a zadávání veřejných praci živ- nostníkům samým. Sněm všímal sin ii socišlní politiky a na tomto poli došel k místu záko o úpravě poměrů okrésních úřadníků, jenž jest předložen k sankci. Sympaticky zmiňuje se též poslanec o snaz úřadníků obecních po úpravě poměrů a uznává je oprávněný mi. Na to ličí úkoly příšuího zasedání sněmov ního. Jsou to předem návrh dra. Herolda n změnu zřízaní zemského a dra. Podlipného n změnu volebního řádu do sněmu.

Němei ovšem budou se vnažiti, aby při tét příležitosti prosadili svě požadavky, čelicí k roz- tržení království českého, totiž národnostní kurie s právem veta, avšak prohlašuje, že poslan i češt nikdy stůj co stůj k tomu nesvol. Nasliňuje potom krátce zásady návrhu vlád- ního v téže věci a konstatuje, že znamená přeee jakýsi pokrok proti nynějšímu stavu a vymezuje přesně, v čemž zlepšení to pozůstává. Ke konci slibuje, že čeští poslanci svobod - myslní budou vždy konati svoji povinnost a zu svoji osobu slibuje svědomitě konání mandátu, jenž mu důvěrou voličstva byl svěřen. Celá řeč páné poslaneova prozrazovala důkladnou znalost otázek jak politických, tak i hospodářských, po výtee živnostenských a vynikala vzáenou střízli- voslí, srozumitelným přednesem a otevřeností. Prosta všech nabubřelých frasí působila na po- sluchače bohatým obsahem myšlenkovým a byla odměněna hlučnou pochvalou. Doslovem pana starosty Bečváře, který položil důraz na tuto přednost vývodů pana poslance a poděkoval mu za poučnou zprávu a jeho svědomitost, byla tato zdařilá schůze zakončena. Jest si jen přátí aby při volbách přištich za poslance voleni byl mužové takového politického rozhledu, takové znalosti věci a charakteru, jakým jest poslane pan MUDr. Eduard Šalbrt.

Kongres Volné Myšlenky.

(Od zvláštního zpravodaje »Narodních Listd«) IV. d en. Dopolední rokování. Dodatkem k referálu ze včerejšího odpo ledníku budiž ještě přípojeno z řečí poslanee Olnera: Stát musí býti mimo náboženství, č ještě lépe naopak: náboženství zeel mimo stát. Ideálem jest v lom směru pro zalim postup, jaký učiněn ve Francii. Zakor provedší tam rozluku jest prost všeho násil nictví — se všemi politickými lidmi zacháž stejně, neuznává nsdrazených, neudili privileg Po řeči Ofnerové, hojně aklamovaně místopředseda Zenger reaguje k zamezení všehe nedorozumění ještě jednou na nespráv né úmyslně zkomolené výklady, jež německá žurnalistika pražská za věsila na známou episodu s »pra chatickou resolue!«, již včera loyálně a zeela postačitelně vysvětlenou. Prohlašuje, že volní myslitelé zastávají se přirozeného práva každé monšiny — ať je dnes národnostní, zitra třeba náboženská, pozejtří strannicko- politická. Terror a útisk klerikálni a státní moe

specielně u nás v Rakousku by nás již moh naučiti respektovati navzájem práva men- šinová. (Hlučný souhlas.) Nechceme vyvolá- vati národnostní různice, nýbrž cheeme smír ná rodů. (Potlesk.) Předseda dr. Bartošek čte seznam členů komisí pro volnou školu, pro rozluku státu od církve, i pro thema »Vlastenectví V. M. «. Dr. Otto Karmin ze Ženevy čte (fran- couzsky) resoluci, již navrhuje komise ke the matu o »Vlastenectví a V. M.« — za předsednictví jeho a Ewahda Vogtherr Resoluce zní: »Volná Myšlenka tak jako věda jest mezinárodní. Jako uznává právo každého na individnelní život, přiznává totéž právo útva- rům poltickým i můrálním, národnoslem. Buďiet jim zabezpečeny právo i mažnost žltitn svým vlastním životem, omezené toliko stejným prá vem ostatních národů.nn Volná Myšlenka bez ustání bojuje prol každému chauvinismu, proti každému výboj- nému duchu potlačujicímu a vykuřistujícímu, který rodi se z motivů náboženských, hospodář ských i jiných. Jmenovitě protestuje s nejkraj nější energil proti válce. Všichní přívrženei Volné Myšlenky mají užiti všech prostředků k jejímu zabránění.

Ve veřejném životě, ve škole, v domácnosti mají volní myslitelé bez rozdllu poukazovati na zlé následky politického rozdělení národa, jak ideální, tak i hospodářské, a bojovati o to, aby přišli budouenost spatřila utvoření s v a zu všach národů, založeného na rovném právu všech a pracujícího na uskutečnění pravých zájmů civilisace.« Návrh resoluce přečten i česky a v debatě nastalé první dostává se ke slovu soc. dem. posl Modhráček V úvodu své řeči vrací se referent soc- demokratický k událostem prachatickým a pro- hlašuje je za čin lidi politicky nezodpovědných a nezralých, nerozlišuje dosti mezi násilnictvím Němcův a — postavením znásilňované české menšiny. Ostrá filipika posl. Modráčka nesla se všeobecně proti šovinismu národnostnímu ve známém stylu úvodníků z »Práva Lidu« : poslanei sociálně-demokratičlí, vystupující na kongrese jako řečníci, měli by si uvédomiti, že není zrovna vkusné a taktní prohlašovati neustále za jediné pravé a nefalšované volné myslitele — sociální demokraty. — Šovinismus násilnický prohlašuje řečník dosti vtipně za zvrácené vla- stenectví, zrovna tak jako klerikalismus nen mu ničím jiným, než zvráceným náboženstvím. V předcházející debatě v komisi bylo nadhozeno že ideály Volné Myšlenky jsou vůbec nesluči telny s pojmem vlasti (1?). Proti tomu se ohra žuje řečník, považuje je pouze za neslučitelny s pohnutkami násilnického šovinismu, který třeb polírati na všech stranách a ve všech formách (Potlesk.) Navrhuje dodatek k resoluci přečtené v tom smyslu, aby odsouzeno bylo každe znásilňování menšinových škol jejich učitelstva.

Ke slovu dostává se delegát z Porýnsk Vogtherr (německy), jenž jako říšský Němee po- rovnává obuíže národnostních sporů v Rakousku s podobnými spory v říši. Nechce se pouštěti do podrobnější analysy poměrů zdejších, ale ujišťuje, že spravedlivý Němee m cit pro nespravedlnost, páchanou na příslušníku cizi národnosti, i když sám přímo na ní nent zúčastněn. (Zdá se nám, že právě proto. Pezn red.) Zmi- ňuje se, že také v říši existují bolestné otázky národností, lak otázka polská v Poznaňsku, otázka francouzská, dánská. Sta milionů věnuje vláda pruská na výkup polsklé z emě. milionů, které vyhazuje oknem. (Živý souhlas.) Dokonce už i polské děti nuceny jsou modlit se německý otčenáš na místo polského. (Slyštel) Drasticky a žíravě líči řečník, kterak říšsko- německý patriotismus předpisuje se stejně Fran- couzům v Elsasku a Lotrinsku, jako Dánůmv provinejich severních a při dalším postupu ko leniální politiky říšsko-německé dojde patrn brzy na to, že i ti barevní domorodci budou nuceni, aby se hlásili k jedině pravému vlaste- nectví říšsko-německému. (Smích, hlučné pro- jevy souhlasu) Přecházeje ke vztahům mezinárodním a di- plomatickým, zdreující kritice podrubuje řečníl

mírovou konferenci v Haagu, nazývaje ji po- litickou komedií a členy její mezinárodní ko- misí pro udržování války — ovšem v moderním rouše, s ručnicemi, kanony a náboji nejmoder- nějšího stylu. Končí vřelou výzvou k národnost- nímu míru, eituje francouzský výrok na posled- ním kongresu pařížském učiněný, že »neštěstím národa jest jeho chudoba, neštěstím ducha ne- vědomost, neštěstím srdee nenávist !« (Bourlivý potlesk.) Polský delegát Iwanski z lublinské gubernie předčítá (francouzsky) prohlášení svých sour- dákův o téžkých národnostních bojích v ruském Polsku, o požadavcích školských a končí silným protestem proti ruské vládě. Gener. sekretář Furnemont činí formální návrh, aby jako pátá, všeobecná komise kon- gresová (která se dosud neustavila), uznáno bylo trvající již mezinárodní bureau. Při- jimá se. lm Švýcarský Němec Richter z Curychu ne- shledává předloženou resoluci dosti rozhodnou. Českým a jmenovitě pražským Němcům udílí lekci, kterou si ne- dají za rámeček. Jako Némec přiznává. že naň půsebilo stísňujícím a trapným dojmem, když přišel do Prahy a přesvěděil se, Jak vypadají z blízka ti Češi, které Němci a německá žurnalistika ráda prohlašuje za poloviční barbary, za lidí inferlorní a kulurně opozdlré.

(Potlesk, všeobecná vzrušení.) Zatím. shledal nádherné město, vyspělý národ, vynikající umě- ním, kulturou, jevícl znamenitou účast na pra- cích V. M. a již tím dokumentující vy- spělost, jako jen málo evropských velkoměst. Styděl se jako Němec za takové vlastenectví, jaké prokázali jeho němečtí bratři vůči Čechů v neděli v Prachaticích. (Bouřlivé souhlasné projevy.) Z těchto všech důvodů přeje si, aby v resoluci navržené byl mnohem důrazněji vy- jádřen protest proti štvavému a ná- silnickému, krajně nespravedli- vému šovinismu. (Dlouhotrvající potlesk.) Dr. Karmin, navrhovatel resoluce, ihned se zvedá a velmi suše i upjatě se přimlouvá, aby na resoluci nebylo pranic měněno. Další řečník Delaroue (francouzsky) připo- míná, že thema o »vlastenectví a V. M. « bude musit býti teprve velmi důkladně studováno. Pojem patriotismu dle jeho mínění jest velmí tvárný a ohebný, francouzský voják na příklad je prý ochoten prolévati spíše krev za cizí po- kročilý národ, než za reakční vládu. Poslední dostává slovo český řečník Rozvoda. »Patriotismus«, pravi, »je něco, co nelze si vyrvati ze srdce.« Je rozdi mezi tím vlastenectvím, které žena člověka k vysokým metám ve prospěch národního celku a mezi šovinismem nemravným a znásilňujicím. Neboť není větší nemravnosti, jako schvalování národnostní křivdy. A proti tomu musí se kon- gres vysloviti. Polemisuje proti resoluci drem. Karminem navržené a žádá: uznává-li kongres právo každého národa na zachování jeho národní indivi- duality, musí též uznati povinnost, aby pracoval kuchování této indivi- duality a nadšeně ji hájil. (Souhlas a po- llesk.) Ve 41. hod. se jednání kongresu odročuje na 42.

Odpolední jednání kongresu. Rokování zahájeno bylo o 2. hod. odpol., když byl jménem slovinské Volné Myšl enky tlumočil sjezdu pozdrav spisovatel Antanín Aškere. Na to bez formálního hlasování přijat za bouřlivého souhlasu protest proti papežskému syllabu, v němž se podstatně praví: »Dne 3. července t. r. uveřejnila »Kongregace sv. officia« v Řimě dekretem nový syllabus o 65 článcích, který »schváliti a potvrditi« pospíšil si římský velekněz Pius X. dne 4. července 1907. Co Pius IX. syllabem o 80 větách z 8. prosince 1864 za- počal — boj proti novodobému přírodnímu a svělovému názoru, proti moderní společnosti její civilisaci, proti svobodné vědě a jejímu učení, proti svobodě myšlenky a svědomi — v tom chce za neomylného prohlášený římský

Dramalické umění. + Mošna dnes večer v Národním di- vadle oslaví své sedmdesátiny! Hraje titulní roli v Jiráskově dramatu »Otec«. Měl na repertnáru vždycky starce vedle všelikých mládenců i nej- mladšlch hochů. Bude hrát »Olce« a mohl by hrát i synka a třeba vnuka. Nie bychom se ne- divili! Vždycky bylo stáři u něho tak neurčitá věc, nijak nerozhodující! A teď už je skutečný sedmdesátník a oslaví své datum! Ani věřit se nechce! Pamutujete, jak slavil své čtvrtstoletí u divadla, pak třiceti- a čtyřicetiletí! Jiní také vyvěšují svá léta po desitkách a dávají se ob- klopovat šumem! Je taková moda, takový me- chanism doby! Bývá to často dost strojenéa nucené. Ale u herce je jiná věc! Herec žije s obecenstvem a v obecenstvu, dýše v jeho účásti, sluní se v jeho přízni. Mimo pozornost obecenstva ztrácí herec svoji podstať. Odtud všecky silné a všecky slabé stránky hereckého povolání. Úkolem i nadáním je herec odkázán na účasť hlediště a hlediště to elti! A když herec slaví své datum, slaví je hlediště s ním A doopravdy! Už nesčíslněkrát jste oslavovali

Mošnu. A data splývají takřka v jedno, solva je rozeznáte. Léta tak ubihaji! Zdá se vám, jakoby bylo včera, co měl Mošna svůj třicátý rok u di- vadla! A polom čtyřicátý! A padesátý dokonce A mužiček je jako z ocele, pořád jarý a svižný pořád hotov sehrát mledika nebo starce, roze chvívat diváka jako »dědoušek« z »Furiantů« anebo kozelcovat jako komediant z »Prodané« Posledně při otevřené scéně — kdy pak to už jen bylo — když potlesk neustával a obklopen gratulanty se děkoval u děkoval a přinueen na- konec, podle zvyku, povědět několik slov »vzá- cněmu obecenstvu« ! Vedlo si jako posedlé. když Mošna pohnutým hlasem sliboval, že bude »alavnému obecenstvu« sloužit rád a ochotn »až do roztrhání«. A dnes může své slovo směle a vesele opakovat. Zdá se, bohudiký, má chlapik »do roztrhání« ještě daleko! A kdo ze »vzá- cného obecenstva« toho dožije, oslaví s ním bohdá ještě mnohé životní datum ! Ať tedy jen dědoušek se dlouho ještě těší svému vděčnému úkolu a dále vesele hraje svoje — mladiky

Výtvarné umění. Umělecko-průmyslové museum. Ze zprávy vý roční za rok 1906, kuratoriem právě vydaně, uvěst sluší následující: V popředí událostí správního roku 1906 jsou povznášející momenty, pojíci se k osobě vysoce zasloužilého předsedy správního výborua příznivce musea p. Vojtěcha ryt. Lanny. Dne 29. květ- na 1906 dovršil pan ryt. Lanna sedmdesátý rok svého života a kuratorium musea, vděčně oceňujíc jeho dlouholetou obětavou činnost, použilo této příležitosli k tomu, aby mu vzdalo svoji poctu. President kura- toria ve své řeči kladl důraz na to, že jubilant své zásluhy tim korunoval, že velmi značnou část svých sbírek museu na řadu let dal k disposici. Munificence šlechelného přiznivce osvědčila se však způsobem ještě mnchem dalekosáhlejším, neboť právě př ukončením roku pan Vojlěch ryt. Lanna věnoval umě- lecko-průmyslovému museu svou sbirku skla, v mu- seu tomto vyslavenou. Timto získalo nuseum vy- hranou a v sobě ucelenou sbírku, která vznikla bě- hem čtyř decenií jakožto opravdové živolní dílo sbě- ratele, jenž byl si vždy jasně vědom svého cíle. Ono odvětví uměleckého průmyslu, které ode dávna pě- stěno bylo jak v pohraničních horách, tak i v lesich uvnitř země a které i v Praze semé dospělo ke zna- menitému rozkvětu, zejména pokud se týče broušení v době rudolfinské a v periodě následující, jest nyn v museu sbirkou Lannovou, obsahující všechny doby a země, zastoupeno způsobem neobyčejně skvělý m.

Tím učinilo věnování Lannovo naše umělecko- prů- myslové museum ústavem, jenž tímto speciálním obo- rem zvláště vyníká a postavilo je následkem toho do prvých řad musel vůbec. Jinak bylo však rozmno- ženi sbírek v poměru k letům předchozím dosti skrov- né, poněvadž skrovné prostředky peněžité, jež byly k disposici, činnost zakupovací velmi značně ome- zily. Celý běžný přírostek činí 118 čísel. z nichž 31 darováno. Sbírka skla obsahuje 1144 čísla a zaujímá v 17 skříních celý sál. Z oslatních dárců buďtež ze- jména uvedeni pánové: inž. Leo Bondy, zalímní před- seda obchodní a zivnostenské komory, F. A. Borov- ský, ředitelův náměstek, architekt Arnošt Fluss v Pra- ze. pp. Sonnenschein a Landesmann v Praze, dvorní rada prof. dr. J. Slupecký, člen kuratoris, dr. J. V. Šimák v Praze, AHred Walcher rytíř z Moltheinu ve Vídní a Svaz českostovanského studenistva v Pra- ze. Počet návšlövníků činil 24.464 osoby. Z korpo- rativních návštěv budiž zvláště uvedena návštěva účastníků exkurse, kterou podnikli členové obchod- ních komor Velké Brilanie a která v měsíci říjnu v Praze se zdržovala. Dne 30. června navštívili mu- seum účastníci kongresu ředitelů ústavů pro povzne sení průmnyslu v Rakousku a dne 24. července účast níci pražského kursu pro učitele kreslení na středníci školách. Účaslníci kursů, jež pořádá technologick museum, navštěvují pravidelně také naše musoum aby seznámili se s vhodnými publikacemi v knihovn a se sbírkami. V celku mělo museum 45 korporaliv. ních návštěv, pří kterých výklad obstarali z pravidla úladníci musea. Knihovnu navštívilo 10.887 čtenářů.

Na koupě pro knihovnu připadá K 7805.02. Obsah knihovny vzrostl za minulý rok z 4886 děl v 8744 svazcích na 5105 děl v 9239 svazcích. Sbírka předlol čítá nyní 32.659 listů, uložených v 656 krabicích Také sbírka ornamentálních rytin rozmnožena ně- kolika příležiloslnými koupěmi. Jako každoročně. uspořádalo museum i roku 1906 v přednáškovém sále musejní budovy šest veřejných přednášek (mezi nimi jednu o dvou večerech), jež konaly se v době od 14 ledna do 25. února. Vslup byl vždy volný. Těchto velejných přednášek účastnili se: Architekt Rich ryt. Klenka z Vlastimilů, profesor při c. k. umělecko- průmyslové škole v Praze, dr. M. Dreger, kustos c. k. rakouského musea ve Vídni, archilekt Julius Lei- sching. ředitel moravského průmyslového museav Brně, dr. Richard Graul, ředitel umělecko-průmyslo- vého musea v Lipsku, F. A. Borovský, náměstek ře- ditele umělecko-průmyslového musea, architekt Anl Balšánek v Praze. S přednáškou p. F. A. Borovského- „Kniha v XVI. stoleti“ byla spojena výslavka knih z této doby a podobně přednáška pana arch. R. ryt Klenky z Vlastimilů: „Technika a vývoj vykládané práce“ byla provázena řadou vykládaných předmětů

Mimo tyto veřejné přednášky uspořádalo museun i v roce 1906 přednášky pro užší kruhy průmyslníků l tomu cíli bylo použito dvou z veřejných přednášek účelně upravených. Úhrnný počet posluchačů všech přednášek byl 1707 osob. Během r. 1906 byly vypsá- ny dvě soutěže a to každoročně se opakující vy psání cen z obnosu, k tomu účelu věnovaného ob- chodní a živnostenskou komorou, a dále zvláštní sou- těž z podpory 10.000 korun, r. 1904 povolené z fondu za dvorní tituly. Úkoly soutěží byly: I. Příbor jídelní stříbrný, s plasticky ozdobenými rukojetmi. II. Dam- ský šáteček kapesní se širokou obrubou z paličko- vané krajky. III. Láhev a sklenice na vodu, z křištá- lového skla s ozdobou nebroušenou. Došlo 57 prae a návrhů. Veškeré konkurenční práce od 15. do 28 listopadu byly veřejně vystavěny. Dále vypsalo mu- seum v r. 1905 soutě: na zařízení obývacího pokoje v prodejné ceně nejvýše 1000 korun. Došly tři pro- vedená zařízení a 1 kresba, jež byly také od 24. října do 14. listopadu vystaveny. Mimo to byla další vý- stava předmětů, jež vyslavovaly c. k. rak. umělecko- průmyslové odborně školy na světové výslavě v S Louis. Tento soubor, zapůjčený k výstavě c. k. rak museem pro umění a průmysl, obsahoval práce z růz ných oborů uměleckého průmyslu, jako skleněné kovově a emallové práce, šperky, keramiku, vyklá- danou práci a pod. Kuratorium ztratilo úmrtím c.

Václ. Nekvasila a Zdeňka bar. z Thunů a Hohea- štejnu, kteří byli členy jeho od počátku. Roční sub- vence z prostředků slátních byla zvýšena z 10.000K na 12.000 K. Roční příspěvky z prostředků zemských, přispěvek komory a obce pražské zůstaly na výši lek předešlých. Mezi mimořádnými příjmy jest nám i pro rok 1906 zaznamenali příspěvek peněžitý České spo- Hitelny v obnosu 10.000 K. Zvláštní příspěvek na cestovní účely 600 K poskytla museu komora. Mnoho diků patří jednotlivým obcím a okresním zastupitel- stvům a záložnám, jichž přispěvky nyní namnoze každoročně docházejí, jsou to následující: Okresní zastupitelstva: v Bělé u Bezděze, Čáslavi, Černém Kostelci, Českém Brodě, Hluboké, Jaroměři, Karlíně. Kladně, Kolíně, Kostelci n. Orl., Kouřimi, Libáni Mělníku, Mnichově Hradišti, Něm. Brodě, Přibyslavi Rakovníku, Roudnici, na Smichově, v Uhlíř. Janovi- cích, na Král. Vinohradech, ve Vlašimi. Vodňanecl a Zbraslavi; města Karlin, Smíchov a Král. Vino- hrady; I. občanská záložna v Praze, Obchodní zá ložna v Praze, Občanské záložny: v Chocni, Karlíně ve Slaném a na Smíchově; První česko-moravsk továrna na stroje.

= Nové publikace, zaslané redakci télo rubriky Památky archaeologické a místopisne Dilu XXII. seš. VI. (A. Podlaha popisuje miniatu- rami zdobený evangeliař koleje piarislské v Praze který je vrstevníkem našeho Kodexu vyšehradského časem i stylem. — F. Bareš podává stručné zprávy o kostelích středověkých v Březině, Bakově, Klášteř Loukově a j. a jejich některá vyobrazení) Volné Směry. Vydává »Manes«. Rok X čís. 9. a 10. (R. Marx: Degas: polom výňstky karakteristik téhož umělce od J. K. Huvsmans . G. Moora, M. Liebermanna a J. Meřer Graefea. K tomu dvě světlotiskové a 17 autotyp- ních reprodukcí Degasových děl. — F. Žáka vec: Glosy k dílu Jos. Mánesa.) Marten Miloš: Cyklus rozkoše a smrti. Lept frontinspice a ornamentalná výzdoba knihy od Zdenky Braunerové. Praha. B. Kočí. 1907 — 8°, (K 7.50.) Krása našeho domova. Roč. III. č. 7. 8. (Z utrpení Pardubic. — E. Lipper!: Přírodní krásy na Žižkově.)

Hudba. + Z České Filharmenis. Dnes od 5. hod. odpol koná se koncert na Zofině. Vstupné 20 hal. za osobu Lonským předplatitelům symfonických konceriů budou jich místa chráněna do 15. t. m., nebude-li do té doby písemnou nebo ústní přihláškou předplacení obnoveno, zadají se místa jinsk. + V hudebním učilišti Rud. Anděla, a bsol. konservatoristy, býv. člena orchestru Nár. divadlaa České Filbarmonie, započne vyučování hře na housle, plano, citeru 15. t. m. Zápis denně v místnostech ústavu na král. Vyšehradě, v Neklanově ul. čís. 145. Honorář mírný. + V hud. a pěvecké škole Jos. Bastla, a bsol. konservatoře, s vyznam. stálně zkouš, učitele hudby a zpěvu býv. I. houslisty Nár. divadla, učitele budby a zpěvu na c. k. reálce a učitelském ústavě v Praze, počne vyučování dne 16. září. Vyučuje se: bře na housle, klavír, zpěvu a skladbě. Přihlášky přijímaji se na Smíchově, v Klieperově ulici č. 1. + Nově založené pražské hudební i pěvecké učiliště v ulici Karoliny Světlé č. 4. »U zlaté váhye, s tendencemi čistě uměleckými. Zpěv, klavír, housle, celo, skladba. Zápis denně. Počátek školního roku 16. září. Viz inserát. + Koncertní pěvkyně slč. Olga Zielecka počne vyučovati zpěvu a hre klavírní ve svém ústavě Praze, ve Štěpánské ulici č. 17. od 15. září. + Hudební škola Fraut. Chotta, absolv. pražské konservatoře, člena orchestru Nár. divadla v Praze II, v Trojanově ulici č. 5 (blíže mostu Palackého). Školní rok počiná 16. záři. Zapis od 2.— 6. hod. denně. Vy- učuje se hče na housle a klavír a předmětům theore- tick ý m.

Různé zprávy. Zavraždění hr. Komarovského. Shrnome-li v celek jednollivé zprávy o kom- plotu proti hraběti Komarovskému, jenž připomíná faniastické romány, jest zřejmo, že vrah Naumov byl bezvolným a nevědomým nástrojem demonické ženy paní Tarnovské a Priljukova, jemuž, jak se zdá, byla Tarnovská skuteně oddána, snad proto, ž pro ni všechno obětoval. Byl dřive jejím právním zástupcem, ale když se mezi nimi vyvinul miloslný poměr, zanedbával svou choť a dítě, upadl do dluhů a dopustil se defraudace. Po vyzrazení učinil ne- zdařený pokus sebevraždy, načež uprchl do cíziny. Tarnovská se ho ujala a byla by se zaň provdala, ale byla zvyklá přepychu a Priljukov jí ho nemohl opatřiti. Proto přijimala dvoření bohatého hraběte Komarovského, jenž ji pokládal za svou nevěstu, učinil teslament, v němž ji ustanovil za dědhičkui pro případ, že by zemřel před sňatkem a dal s