Periodikum ALTO Viewer

1

12. září 1907. Císlo 252

2

ÁRDÍ LIST

3

Strana 3.

4 article

biskup za pomocí svých kleriků pokračovati. V obou syllabech spatřujeme pouze nové důkazy slabosti dokonávajícího papežství, které nemá více síly k omezování vývoje lidské duševní práce, mocí, a proto protestuje pouhými slovy když se mu k činům síly nedostává. Dokazuje takto jednak naprostou neslučitelnost středo- věkého papežství s moderní civilisací, jednak také, jak daleko již pokročila moderní civilisace v ničení mrtvého náboženství. Pius IX. prote stoval ještě proti útokům moderní vědy a poli- tiky všeobecně; od té doby pokročil svobodný lidský duch opět dále a útočí na katolicism v nejvlastnější jeho doméně. Žádná moc není více s to pokrok vědy zastaviti; tím méně pouhý protest papežův. Podepsaní prolestujeme tímto ve jmenu V. M. veřejně a před celým světem slavnostně a co nejrozhodněji proti těmto útokům papežské církve a římského kněžstv na duševní obory, jež jsou jim cizími, na obory vědecké, k jichž posouzení a kritickému ovlá- dání ani schopni, ani povoláni nejsou. Řlm chee boj duchů! Přijímáme jej, ale koho vítězstvím skončí, nemůže býti pochybným. Podepsáni: C. Lombroso, Antonin Askere, Walten Crane, Bruno Wille, E. Mach, prof Ghisleri, L. Furnemont, H. Denisa M. Gorkij.

Pius Řlm Lombroso Antonina Asker Bruna Wille E Mach Ghisleri L Furnemont H M Gorkij Walten Crane

5 article

Po přijetí protestu zahájeno jednání, na jehož programu byla především reforma manželského práva. K tomuto bodu promluvil především dr. v Bouček. Řečník neví, kterak charakterisovat okolnost, když katolicism na jedné straně pro- hlašuje manželství za svátosť, ale na druhé straně zapovídá knězi přijelí této svátosti a nutí jej tím k nemravnému životu. Jinak však eirkev, připouštějíe rozvod manželství, uznává sama, že mohou nastati okolnosti, kdy manželství čistě katolická mohou se státi tak nešťastnými, že musejí se rozejiti. Řečník uvádí řadu okolnosti, jež zaviňují nutnost rozvodu a v důsledcieh toho zákonitou úpravu tohoto poměru. Se sla- noviska právního není manželství ničím jiným, než smlouvou občanskou. Z toho důvodu už má býti zbaveno eírkevních pout, jež přinášejí i další důsledky tohoto poměru. Posléze tlumočí a obhajuje řečník rovnoprávnost ženy s mužem a postavení nemanželského dítěte na roveň legi timnímu. K závěru navrhl dr. Bouček kongresu tento projev: 1. Sňatek t. j. prohlášení, že muž žena zamýšlejí žíti společný život manželský je smlouva povahy soukromoprávné. Je jedině věcí státu, aby stanovil formu, jakou prohlášení to se státi má a jaké jsou důsledky jeho.2 Za překážky manželství lze považovati jen t- kové skutkové okolnosti, které se příčí podstatě manželství, mravnosti a právu přirozenému. 3.

Bouček

6 article

Veřejná mravnost a povinná šetrnost společnost ku přirozeným právům manželů a děti nezbylně toho vyžadují, aby manželství ze závažných dů- vodů mohlo býti vyloučeno. 4. Není dnes dů- vodu, proč by žena v manželství podroben byla muži. Úplná rovnoprávnost obou pohlavív manželství i mimo ně je důsledkem přirozených práv každého člověka. 5. Je v zájmu lidské společnosti, zejména však veřejná mravnost toho vyžaduje, aby nemanželské dítě bylo na roveň postaveno dítěti manželskému, jak v rodin matčině, tak v rodině bezpečně zjištěného otee. Red. Zenker v obšírné řeči pojednáváo nedostateích rakouského manželského práva. Lidstvo dlouho dalo si líbiti souverenitu § 111 než poznalo, že i bez ní mravnost je možna. Dnes ale vane jiný proud smýšlení a církevní nerozlučitelnost manželství stává se přežilostl kterou přestávají muži i ženy respektovati. Red. Lad. Kunte pojednává na to O svobodě svědomí. Mravnost jest pojem relativní, sloužící po- třebám společnosti. Jest rozdil, jedná-li někdo dobře, poněvadž jest přesvědčen, že tak jednat- musí z vlastního popudu, a jedná-li někdo do- bře, poněvadž se bojí trestu božího. V tom právě jeví se rozdíl mezi morálkou svědomí morálkou poslušnosti. Která z morálek těchte jest vyšší, uhodnouti jest na snadě. Svobodne svědomi jest svobodný člověk sám. Svědomím ve smyslu všeobecném zveme pohnutku jednání které oceňujeme jako mravné.

Zenker Kunt Reda Reda . Lada

7 article

také v její prospěch pojistiti na 500.000 K. Při ton neodmítla také hezkého úřadníka Naumova a slibo vala mu rovněž manželstvi. Jak sděluje „Gazella di Venezia“, pokračoval Tarnovská ve dvojité hře s hr. Komarovským Naumovem, kterou prováděla ve Vídni, také v Be nětkách. Hrabě Komarovský, jenž s ní byl vzdáleně spříbuzněn, vydával ji tam za svou neteř a plati za ni v hotelu vysoké účty, počátkem srpna pak přibyl Naumov a ubytoval se v témž hotelu, zrovna vedle pokoje Tarnovské, v němž se výstupy střídaly jako na jevišti, když odešel hrabě, vstoupil Naumov nesměli se však setkati, pončvadž se znali. Dne9 srpna Tarnovská odjela, hrabě provázel ji do Terslu a vrátil se pak do Benátek. Na sňatek s hraběten však Tarnovská vážně nepomýšlela a tu ujednár s Priljukovem plán na jeho odstranění. Chtěli jej pro- věsti tak, aby se zdálo, že se stal oběti politick vraždy a hodlali využíti té okolnosti, že hrabě sku lečně obdržel od ruské revoluční strany rozsudky smrti. Priljukov zamýšlel původně hraběte sám za- vražditi, studoval přípravu jedů a chtěl svou obě na ccstě z Vídně do Benátek napřed otrávenou cigarelou omámiti a pak zastřeliti Připadli však n lepší myšlenku, žárlivého Naumova mělo býti použilo za slepý nástroj. Když Naumov přijel do Vídně, na- vštívila jej Tarnovská v hotelu a roznítila v něm ne návist proti hraběti, ale šlo o to, jak jej nená padně přiměti ke vraždě. Tu použito falešného telegramu.

Naumův Gazella di Venezia Tarnovská Komarovský Naumov Komarovský Naumov Tarnovský Priljukov Vídeň Benátky

8 article

Tarnovská odjela do Kyjeva, hrabě doprovodi ji na nádraží, ale tajně odjel s ní tímže vlakem Naumov. Sotva přijeli do Kyjeva, došel z Vidn telegram, domněle od Komarovského, zaslaný však Priljukovem: „Vím všechno. Váš Naumov je všivák a Vy nejpodlejší ženština. Lituji srdečných pocilů, jež jsem pro Vás choval. Pavel Komarovský. Tento telegram ukázala Tarnovská Naumovu. jenž se nad hroznou urážkou tak rozčilil, že hined odjel do Benátek, aby soka zastřelil. Tarnovská zpravila Priljukova, že Naumov je již na cestě a ten najal dva soukromé detektivy, jež vzal s sebou z Vídně do Benátek, na oko aby chránili život hraběte, ve skulečnosti však, aby Naumova po činu ihned odevzdali úřadům. Vše bylo zname- nitě připraveno, hrabě bude zavražděn, Naumov ve

Tarnovská Naumov Komarovský Priljukov Pavel Komarovský Naumův Kyjev Benátky Vídeň

9 article

Ve smyslu užším však nazýváme svědomím pohnutky mravního jednání, které jsou v člo- věku samém; v tomto smyslu jest svědomí to- tožno s tím, co jindy jmenujeme mravní osob ností člověkovou. Nepřáteli svědomí jsou eírkev, kněží, kapi- talismus a militarismus. Proti těm nepřátelům musí směřovati úsilí těch, kdož bojují za svo- bodnou společnost. O společenském postavení ženy. K thematu tomuto promluvila př. Tůmová z Waldkampfů (německy) a vyslovila se v ob- šírné řeči zásadně pro tyto myšlenky: zavedení závazného pokračovacího vyučování obchodního a živnostenského pro ženy, připuštění ženy ku všem oborům studijním a s nimi spojeným za- městnáním, závazné vzdělání děvčat pro stav hospodyň a matek; zrušení coelibátu učitelek žen v různých oborech zaměstnaných; zrušení § 30. spolčovacího zákona; rozšíření všeobee- ného rovného práva hlasovacího na ženy a fa kultativní zavedení titulu »paní« pro všechny plnoleté ženy. Pí. Eliška z Purkyňů pouka- zuje na to, že dovoleno jest využitkovati ženy ku všem pracím, ale rovnoprávnosti s mužem jí není dopřáváno. Dokazuje, že žena, které se dostane svobody vůle, práv občanských politických, bude lepší ženy dnešní porobené pohádka o štěstí manželském stane se skuteč ností. Dále k tomuto thematu promluvila sl Widermannová, jež pojednala o politických ná rocích ženy, zvláště hlasovacím právu, načež obširně pojednala o nutnosti odloučení ženy o kněze a Říma.

Tůmová Eliška Widermannová Purkyně Řím Waldkampf

10 article

Paní Bubelová-Novákova pojednává o nut- nosti racionálního vyučování zdravovědě a tělo vědě na školách bez falešné pruderie dnešni která zatajuje žákům obého pohlaví nejdůleži tější ústrojí lidská. Řečnice promlouvá dále o společenském postavení prostitutek a jieh organisaci, o emancipaci žen a ženském sepa ratismu a posléz žádá V. M., aby realisovalu myšlenku organisace prostitutek. Posléz o pohřbívání ohněm promluvil městský fysik dr. Záhoř, jenž vypočet všechny důvody, mluvící pro pohtbívání ohněm, a ličil snahy společností těch jinde i u nás i překážky, jež se jim kladou. V Praze první otázkou spalování mrtvol zabýval se zvěčnělý Vojta Náprstek, ale, ač od těch dob byla již v městské radě i ve sněmu zemském, nedostala se o krok ku předu. Řečník poslěz navrhl reso- luci, v níž kongres žádá zákonodárné sbory, by odstranily překážky, které se staví v cestu po- hřbívání ohněm a uzákonily fakultativní spalování mrtvol. K tomuto bodu promluvili ještě Ratsel Reus a Aleibiades Schentzlé, kteří refe- rovali o stavu spalování mrtvol ve Francii Belgii.

Bubelová Novákův doktor Záhoř Vojta Náprstek Reus Aleibiades Praha Francie Belgie

11 article

Závěrečné řeči odpoledního jednání pronesli p. Müller z Če- ských Budějovie, jenž žádal lékařstvo, aby pro- pegovalo snahy Volné Myšlenky a pan J. Lu- kavský, jenž promluvil o překážkách, jež činí klerikalismus umění a to jak výtvarnému tak dramatickému. Účastníci odebrali se pak z velké části do sálu Plodinové bursy, kde uspořádán diskussní večer mezi volnými mysliteli a pražskými kle- rikály.

Müller

12 article

Debatní večer svobodných myslitelů se zástupei katolického kléru. Rečnický turnaj, který uspořádala včerej- šího večera německá sekce V. M. s katolickým kněžími, aby jim dala příležitost k výměně názo- rův o snažení svobodných myslitelů, budil po- chopitelně zájem tak ohromný, že sál Plodinové bursy byl již o 7. hodině večerní přeplněn, ač- koli začátek debaty ohlášen až na hodinu 8. Bylo rozhodně pochybením pořadatelstva, že schůzi učinilo všeobecně přistupnou. Pražská policie také nekonala svoji povinnost v té míře. jak bylo tentokrát třeba. O půl osmé hodině mu- sila být uzavřena velká železná vrata budovy, a několik policistů sem vyslaných bylo prostě bezmocno proti tisícihlavému zástupu, který si moci chtěl vynutiti přistup. Tlačenice, která tu přirozeně nastala, stávala se chvílemi vážně nebezpečnou. A při všem ještě značná část ci- vězení a Tarnovská s Priljukovem budou užívat zděděných mihonů . . Mšlem byl by se dábelský plán podařil. Nau mov vykonal svůj úkol a lze pochopiti jeho zdrcení pláž a zoufalství, když uslyšel z úst smrtelně zraně ného hraběte, že ten o ničem nevěděl a počínal chá- pati, že se stal obětí hanebného komplotu. Při vypátrání komplotu projevila vídeňská polici značnou bystrost Když došla zpráva o vražde zatčení Naumova, věnovala policie pozornost pobytu hraběte Komarovského ve Vídni a zatkla Priljukova jenž se tam zdržoval pod nepravým jménem Zeifer.

Tarnovská Priljukov Nau mov Naumův Komarovský Vídeň

13 article

Nalezeny u něho telogramy z Ruska na jméno Sel- kov, jež vedly na další stopu. V jednom z nich stálo „Miluji jen Tebe! Nemohu bez Tebe žíti! Dělej s ním co chceš! Vše schvaluji! Jedu do Vídně, musímT viděti! Vyhlodej mne za jizdy.“ Telegramy byly be: podpisu, ale bylo zjevno, že jsou od dámy, jež při- jíždí z Kyjeva do Vídně a dle všeho upazorní kon- duktora, že k ni za jízdy někdo vstoupí do spacího vagonu. Na posledni rychlikovou stanici do Břeclav. byl vyslán policejní komisař dr. Pollak a když v so- botu ráno přijcl kyjevský vlak, vstoupil do spacího vagonu a zvěděl od konduktora, že oblášená dárme z Kyjeva je ve vlaku. Zjištěno, že je to paní Tar- nevská, nevěsta hr. Komarovského, která jela k žeho smrlelnému loži do Benátek, čímž podezření sesl- leno. Zapírala sice, ale byla usvědčena, že jestě ze stanice Podvoločisky zaslala telegram na jméno Solkov a byla zatčena. Důkazy byly takové, že pak oba, Tarnovská i Priljukov učinili doznání.

doktor Pollak Komarovský Tarnovská Priljukov Rusko Selo Vídeň Kyjev Břeclav Tara Benátky Podvoločisky

14 article

Zjistilo se takě, že po vražedném útoku, jenž byl v benátském listu „Gazeltino“ vylíčen jako lou- pež, zaslal Priljukov z Vidně lístu telegraficky opravu, pode jměnem Jean de Ruský, v niž vy- světloval vraždu jako čin revolučního komitétu. Z Vídně, 11. září. Včera odpoledne byla paní Tarnovská vyšetřujícím soudcem poprvé vyslechnuta a dnes v poledne podrobena opět delšímu výslechu, při němž intervenoval ruský tlumočník. Přišla ve dlouhém cestovním plášti a s okázalým účesem. Jak se proslýchá, odvolává nyní Tarnovská doznání, jež učinila na policii s odůvod- něním, že jí tam dobře nerozuměli Popírá rozhodně že by byla přímo nebo nepřímo přispěla k zavraždění braběte Komarovského. Je pravda, ze Naumiov byl d zích delegátů kongrescvých a žurnalistů, kteř- se později domáhali přístupu, jenom stěží a po- stranními vchody mohlo být vpuštěno do sálu který přeplněn do nemožnosti.

Priljukov Jean jít ruský Komarovský Vídeň

15 article

Zde zahájen zatím debatní večer přesně o 8. Podině večerní předsedou německé sekce V. M. Riessem, jenž navrhl předsedou schůze soc. dem. poslance Wutschla, místopředsedy Zengra a Walla, zapisovateli Pankráce a Pollaka. Jich volba aklamací schválena. V první řadě sedadel zaujalo místo pět kata lických kněží pod vůdcovstvím známého P. Al- bana. Jesuita Gallén, ač pozván, se nede- stavil. Policejní ředitelství vyslalo do sehůze jako vládního komisaře chvalně známého dra. Gellnera, kterážto neprozřetelnost vedla, jak se dalo předem očekávati, v průběhu schůze k opětovaným nepříjemnostem a srážkám — prazbytečným — s presidiem. Předseca Freidenkrů německých Tschinn debatu zahájil s poukazem na novotu, k jaké tady dochází. Církev, praví, ve středověku byla zvyklá disputovati pouze při plápolu mučedni- ckých hranie: právě zde v Praze to hodně „teple“ cítíme při vzpomínce na Husa a Je- ronýma, jejichž památka živá stojí před ná- mi. Víme sic předem, že katolické kněze ne- přesvědčíme, ale také oni nás nikoli. Přes t dnešní společná naše schůze je vysoce zajíma- vým dokumentem. Ve středověku nebyln možna, a ještě před nedávnými léty ne. Svědčt o rozmachu a moci hnutí V. M. stejně, jako o úpadku církve. Začíná se báti o svůj vliv a proto přichází mezi nás. Přitomní kněži ne- mohou ovšem volně mysliti, majií od Říma předepsáno, co smějí a co ne- smějí věřiti.

Riess Wutschl Zengr Wall Pankrác Pollak Gallén Gellner Hus Praha Řím

16 article

Bylo sice napsáno „Mír boží na zemi!“, ale míru nebylo, neboť církev se modlila: „Bože. dej mi přemoci měho nepřítele!“ Tak bylo pře- vráceno učení Kristovo, a národové krváceli. protože církev rozsévala válku, nikoli mír. Přes papežské indexy a syllaby světlo osvěty však proniklo, a škola zanesla vzdělání do všech koutů světa. Křesťanská nauka zna- mená nedůvěru v sebe, nedůvěru v lidstvo: to není fráze, to je fakt. Nesmíš důvěřovati své hlavě, nýbrž musíš vyšší mou býti poslušen, nařizuje církev. P. Albán činí okázale zamítavé posunky hlavou. Tschirn: Bude mne těšit, jestliže ty zamí tavé pokyny potvrdí také otevřená slova. P. Albán: Zajisté. Tschirn: Potom se shodneme v základní otázce, budou-li přítomní kněží důvěřovati jen svému rozumu a odvrhnou pomoc nadpři- rozenou; stane-li se to skutečně, pak volní myslitelé budou vůbec moci vstoupiti do kato lické církve. (Vzrušený pollesk.) P. Albán: „Avšak s podmínkou!“ Tschirn: Ani theologická věda nemůže n viděli, jak přirozeně povstávala náboženství, jak se vyvíjela z hádek, a nebyla tudíž výronem zjevení. Volné myšlení jest právě ná- boženstvím vysvobození — to ne- mohou černí pánové pochopiti. Nemohu býti šťasten, slyším-li vedle sebe úpění ubožáků; jsot nás už miliony, a přijdou miliony další. Cítíme to, a v té jistotě jsme šťastni!

Kristův Tschirn

17 article

Za všeobecného vzrušení ujímá se slov P. Albán: »Od svobodných myslitelů čekám svobodné smýšlení: avšak budou jistě svolni také poslechnouti, jak smýšli jejich odpůrci Zdá se mi, že nemáte pravého ponětí o tom. co jest náboženství a víra. Ano, kdyby nábo- ženství nebylo nic víc, než náboženské cítění konání obřadů, ještě dnes bych zahodil svoje náboženství. Bylo řečeno: přestává nábo- ženství tam, kde začíná věda. T je zcela falešné. Nechceme z a mít at vědu, nýbrž osvojiti si ji. Věřím-li, že Prahou protéká Vllava, mohu věřiti také v boha, když promluvil. (Volání Kdy promluvil ?) Voláte na mne, kdy promluvil? (Povzneseným hlasem:) Jest bůh, protože jest vesmír a přiroda. Je to šilené tvrditi, že není boha. Nechcete to vziti na vědomí. Ptejt se národůl V dalším mluví řečník obšírně o bibli jak nejkrásnější knize světa. Vyrušován výkřiky, po lemisuje celkem parátně, a předseda snaží se energicky zjednati mu potřebný klid, což se mu posléze podaří. »Jest bůh, protože jsou zázraky ní šíleně zamilován a zárlil, poněvadz se však po kládala za nevěstu hraběte, nemohla ho vyslyše Podvržený telegram, jejž mu ukázala, měl prý z účel jen přesvědili ho o vážných úmyslech hraběte Mínila prý se rozhodně provdati za hraběte, poněvadz by se byla stala milioná řkou. Z Benátsk, 10. září. Hrabě Komarovský učiní v nemocnici na smrtelném loži za pomoci ruského konsula nové poslední pořízení, v němž největší čás svěho jmění odkázal Tarnovské a ustanovil, aby by pohřben v rodinné hrobce v Orlu

bůh Komarovský Tarnovský Praha Benátsk

18 article

= Prine Angust Koburský. Z Karlových Varů, 11. září. (K. k.) Lékaři dlí ustavičně u lože prince Augusta Sasko-Kobursko-Gothského, jehož stav vzbuzzuje nejvážnjší obavy. — Z Karlových Varů, 11. září. (K. k.) O stavu prince Augusta Ko burského byla vydána následující zpráva: Princ trpí trýznivou škvtavkou, kteráž se jenom částečně upe- kojuje morfiem. Tep 120, teplola 39, těžké zlučové poruchy. Stav rány příznivý bez povážlivého perito- nálního dráždění. Dráždění v ledvinách. Vyměšování moče a stolice ztížena. Vědomí poněkud zkaleno = Španělský král operován. Ze St. Seba stianu, 11. září. (K. k.) Král Alfons podrobil se dnes dopoledne operaci, klerou měly býti rozšířeny dutiny nosní. Operace zdařila se úplně. Slav králův jest velmi uspokojivý = Sio obchodních domů shořelo. Z Ho konu, 11. záři. K. k.) Asi 100 obchodních domů v Kantenu, jež jsou majetkem vynikajících čínských kupců, zničeno bylo včera požárem.

Augusta Saska Kobursko Augusta ko Princ Alfons Karlová Vary St . Seba Tep 120

19 article

= Zakladatel mnďarské Lloydové společnosli ze- mřel. Z Pešti, 11. září. (K. k.) Člen sněmovny magnátů sv. p. Bedřich Kochmeister, zakladatel pešt- ské Lloydové společnosti a dlouholetý presidení ol- chodní a živnostenské komory, zemřel, jsa slár 91 le = Neštěstí při jizdě aulomobilem. Z Říma 11. záři. (K. k.) „Agenzia Stefani“ oznamuje z Forli že autamobil, patřici prý princi Wiviejšiovi (2) který prý je z Vídně a bydlí ve Florencii, narazil n mezník a překolil se, Wiviejši a mechani byli zabiti. Chauffeur Köszler a jiný cestujíc byli raněni. Pálý cestující zůstal bez pohromy. = Úmrti. Z Kristianie. 11. září. (K. k.) Bý valý ministr obrany Jiří Stang zemiel. = Anglický vojenský balon. Z Aldersholtu. 10. září. (K. k.) Vejenský helon vznesl se, když pro- vedena byla na stroji malá správka, opět odpoledne a vznášel se v okruhu asi 3 mil, ve výši poloviny míle. Balon tento unese posádku tri mužů.

Lloydová Kochmeister Stefan Stang Pešť Řím Forli Vídeň Florencie Kristiania Aldersholta živnostenský komora

20 article

Když dábel se ptal na hoře: »Jsi ty syn boží? Kristus mu odvětil: »Ty jsi řekl!« Buď tedy byl Kristus podvodník největší, jaký kdy exi stoval, snebo šilenec. Ale tím neby l. A kdo má odvahu vysloviti to, že Kristus byl podvod- níkem?« Takovým a podobným způsobem pokra čuje, dovolává se řečník různých autorit, mez jinými i Göthea. K závěru resumuje: Jen dve jsou věci jisté a nedotknutelné: Bůh si tvoři svět a člověk má nesmrtelno duši. Všechno ostatní je svohodno vám mysliti O požadované rozluce manželství připo míná: »Co bůh spojil, člověk nerozlučuj!« (Hlasy z obecenstva: »A co princezny a pa- novníci ?«) P. Albán: Propter bonum commune. (Pr blaho obecné. — Ohromné gaudium) Důvody. které se uvádějí pro rozlučitelnost mainželstvi. jsou tytéž, jako pro mnohomužství nebo mnoho- ženství (1!), ale to se pak rovná už hotové zkáze mravní. Končí slovy: »Volní myslitele vycházejí z předpokladu, že bůh neexistuje. křesťanství však, že ano — a sice prav pouze v katolické eírkvi. (Vzrušení. v němž převládá smích) Ke slovu přihlášen Zenker. Připomíná, že ne bude mluviti s pathosem, ani kroutiti pobožně očima Proti černým pánům stojí tu 5000 jasných hlav. Ale těch pět pánů má prozatím ještě víc volnosti v mlu- vení, než všichni protí nim. Kdybych já dnes tady mluvil, jak bych chtěl, zejtra by mne zavřeli. Čern pánově jsou si jisti. Na kazatelně jim nikdo nepře- káží. Mluví břitkým a drastickým způsobem. Čekal nový apparát a nové důkazy, ale slyšel staré Iráze. Národové prý věrili v boha. Ne všichna. A ostatně: také dřív, kdysi, národové také věřili, že země plove ve vzduchu jako talíř, nebo koláč, nebyla to pravda. Vysoce vážený předřečník se také dovolával židů, ale jeho církev proti nim jindy štve.

Kristus bůh Zenker Čekal Propter bon

21 article

(P. Albán odmítavě kyno, vládní komisař vede zábavnou šarvátku s předsedou, naléhaje, aby řečník napomenul. Ten resolutně odmitá.) Podobným způsobem jde to dále, konečně řečník domluvil, a po něm chápe se slova německý sociální demokra! Voglherr, jenž polemisuje s P. Albánem fermálně jemněji, ale ve skutečnosti ještě krutějí účinněji. Naproti jeho dovolávání se Goethea ci tuje mu známý passus z „Fausta“ a žíravě ironický dialog z nesmrtelných jeho „Rozmluv z Erkerman- nem.“ Ohražuje se s největším rozhořčením prot jeho tvrzení, že „nevěra zbavuje povin- ností.“ Horšího a perfidnějšího obvinění nemohlo se svobodným myslilelům dostat. Jsem přesvědčen — praví dále — že jsou lidé skutečně a vzácně zbožní. Setkal jsem se také v životě se zbožnými lidmi — s mnohými protestanty na příklad, u nichž jsem shledal, že nosí cosi v srdci, čeho se člověk nesmí do- tknouti: je to jejich čistá, skoro dětinná víra v boha, v Krista. A pomyslil jsem si vždycky Habeant sibi! Ať si mají svoji víru! Neberu ji nikomu. Ale nechápu, jak možno na příklad katolické eírkvi zavrhovati stejně všecky ostatn křesťany, jako nás nevěrce.

Voglherr Faust Erkerman Krist

22 article

Plám se: Což jste byli vy všichni tak dlouho mimo všechny clrkve, až jste zdravým rozumem svým mohli usouditi a po- chopiti a rozhodnouti se, že katolic k církev je ta jediná a nejlepší (Ohlušující potlesk. Předsedající prosi, aby řečník ničím, ani potleskem a souhlasem ne- byl vyrušován.) Docházeje k závěru, prohlašuje řečník Rádi vám necháme všechny vaše kostely, modlitby, obřady, pout i procesí, ale nedovolíme vám v budoucnosti abyste se nám pletli do našich škol, abyste nám kazili naše děti a rozrušovali život rodinný. domácnosti! (Demonstrativní potlesk.) Nejsme tak povrehní a tak málo věcní abychom polemisovali proti bibli. Ale vy sami jednáte jako nesvědomitý lékař, který neléčí ne- mocného, nýbrž udržuje ho v nemoci, abys udržel svoje dobré příjmy. (Dlouhotrvající po- tlesk, nepokoj.) Jako lidé — my volní myslitelé — i vám podáváme ruku. Ale jako bojovnie jsme proti vám nesmiřitelní a budeme tk dlouho, dokud budete lidi povyšovati nad bohy eo

23 article

(Neutuchající potlesk a ovace.) O 11. hod. začiná mluviti dr. Ledere bavorský Němec, jenž začíná líčením poměrův a vlastních zkušenosti z katolického Bavorska. O 12k hod. při replice dra. Tschirn (Berlín) na pronesenou řeč děkana něm. theol fakulty Hilgerreinera povstal beze všeho důvodu vládní zástupce koncipista dr. Geliner, přikroči k řečníkovi a začal s ním vyjednávat. Předsed schůze říšský poslanec sociálně-demokratický Watsehl povatal a prohlašuje: »Žádám, abyste řečníka nevyrušoval a s nln nevyjednával. K tomu jsem zde já.« Koncipista dr. Gellner praví: »Pán jest ei zinec, vysvětluji mu, o čem může a nemůže mluviti « Předseda: »Nemáte vůbec co vysvětlovati.e Dr. Gellner hrozl, že rozpustí schůzi. Před seda namill: Učiňle to Dr. Gellner: 1»Zakazuji řečníku pokračovat a rozpouštím schůzi- Strhuje se povyk, obecenstvo se hrne k vládnímu zástupci, klerého předsednictvo stěž- může ochrániti před insultem. Koncipista se vzdálil zadním vchodem, zatím co obecenstvo. rokujíc živě o případu, vyprazdňuje sál. Kongresisté Volné Myšlenky do Tábora přibudou v pátek 13. t. m. o 914 hod. ranní, kde budou uví- táni zástupci městské rady na radnici. Odpoledne pojedou účastníci na Kozl hrádek, kde se jim do- stane historického vysvětiení v doprovodu známým pracovníkem, p. učitelem Švehlou. Obecenstvo tábou ské chystá pěkné uvítání cuzincům

doktor Leder Němec Geliner Gellner Kozl Švehla Bavorsko Berlín Tábor

24 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Pořádek jednaci k LII. schůzi sněmu království českého v ponděli dne 16. září 1907 o 11. hodině dopolední: I. Dr. Pippich Druhě čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s výkazy o příjmech a vydá- ních České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění v roce 1902, jakož i s výkazy o tom, jak bylo upotřebeno jmění výdajového a úroků ze zvláštních fondů této akademie v roce 1902; čís. sn. 745 net. — II. Dr. Pippich: Pruhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s účetní závérkou fondu České akademie cisaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění, re- servního fondu téže a jiných fondů souvisejícíeh za rok 1902; čís. sn. 776 net. — III. Dr. Pippieh: Druhé čtení zprávy komise rozpo- čtové o zprávě zemského výboru s účetní závěr- kou fondu České akademie císare Františka Jo- sefa I. pro vědy, slovesnost a umění, reservniho fondu téže a jiných fondů souvisejících za rok 1903; čís. sr. 777 net. — IV. Dr. Pippich.

Pippich doktor Pippieh František Jo Český akademie císař František Josef I . pro věda Český akademie František Josef I . pro věda

25 article

Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s účetní závěrkou fondu České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění, reservního fondu téže a ji- ných fondů souvisejících za rok 1904; čís. sn. 778 net. — V. Ferd. Mareseh: Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemské banky o zprávě zemského výboru, týkající se závě- rečných účtů zemské banky království českého za rok 1902; čís. sn. 1281, tisk DLVII. — Vl. Dr. Reniger: Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti hypoleční banky o zprávě zem- ského výboru ve příčině činnosti a výsledků správy hypoteční banky král, českého v roee 1905; čis. sn. 1226, tisk DXXV. — VII. Hrabě Clotek: Druhé čtení zprávy komise pro zále- žitosti zemědělství o zprávě zemského výboru v příčině úpravy služebných poměrů odborných učitelek letních kursů hospodyňských; čís. sn. 1255, tisk DXXXV

V Ferd doktor Reniger Clotek Český akademie císař František Josef I . pro věda hypoteční banka král

26 article

Katolický klerikalismus zachráncem jednoty evangelické církve v Rakousku. Otázka zřízení samostatné evangelické církve s česko- slovanským jazykem v Rakousku octla se tou dobou ve stadiu velmi zajímavém. Na valném shromáždění »Německoevangelického Bundu pro Ostmarku« (s hlavní správou ve Vídni), konaném v Mariboru dne 15. srpna, bylo po referätech ev. faráře dra. Schmidta o otázce »Náš poměn k neněmeckým evangelíkům v Rakousku« uči- něno usnesení, podle kteréhož označuje se »roz- dělení evangelické eírkve v Rakousku (Cislajtanii) na eírkev s německým a českoslovanským ja- zykem nejenom za příkaz zdravého lidového cítění, nýbrž i za mravně náboženskou nutnost k zachování církevního míru«. Důvodem k tomuto usnesení byly členářům našim známé jazykové neshody o užívání jazyků na valném shromáždění rak. spolku Gustava Adolfa, původně do Prahy určeném, kteréž z týchž příčin položeno do Štýru. Poslední dobou počínají se však názory o nár. rozdělení eírkve evangelické, jichž hlav- ním stoupencem jest farář Hochstetter, v lůné Bundu i G. A. Vereinu vlivem politic ke oposice zase měniti. Námitky proti rozdělení znějí asi takto: Rozdělení dalo by se zajisté provésti bez úhony činnosti celého spolku (»Gu- stava Adolfa«), naproti tomu však staví se obavy vzhledem k vnitřním politickým poměrům v Ra- kousku a zejména vůči vzrůstajícímu římskému klerikalismu, i naskýtá se otázka, zdali by roz- dělení neznamenalo vlastně poškození všeprote- stantského zájmu. »Budou-li české evangelické obce,« píše list odpůrcům rozdělení blízký, kte- réž vyslaveny jsou mnohému nepřátelství nejen klerikálních protivníků, nýbrž i svých římsko- katoliekých soukmenovců jakožto přivrženci ně- mecké reformace, samy sobě ponechány, zdaž odolají vlivu sjednocených protivníků trvale

Schmidt Štýr Hochstetter Adolf Rakousko Vídeň Maribor Praha spolek Gustavo Adolf

27 article

Otázka národnostního rozdělení bude projedná- vána ostatně na rakouské generální synodě, na podzim do Vídně svolané. Kdyby se však tato vyslovila pro rozdělení, znamenalo by takové usnesení návrh na změnu zřízení evangelické církve v Rakousku, kteráž by měla zapotřebí sankci koruny.« — Kongres Volné myšlenky a jeho před- sednictvo jest od prachatické resoluce sjezdové terčem soustředěné palby večerníků pražské „Boh.“ Nejhlubší politování a nejostřejší od- souzení skutků prachatické většiny oproti ta- mější menšině, sjezdem vyslovené, jest šlpem, zarytým do masa „Boh.“ Nikdo jej nevyláhne a každé hnutí jím obnovuje jenom bolestnýa zlostný ryk těžce zasažené „Boh.“ Včerejší pokus sjezdového místopředsedy Zenkera, vylo- žiti prachatickou resoluci k snazšímu snědku „Bohemie“ vynesl mu jenom další serii rozto- milostí kasiňáckého listu, jehož spílání zajisté není schopno snížiti dojem, jaký si účastnici mezinárodního sjezdu o pohostinství a šetrnosti Prahy k zástupcům cizích národů z hlavního města českého odnesou. Ze za nezdvořilosti „Boh.“, která zasypává sjezd urážkami, vytýka- jic mu „beztaktnost, neobratnost a nedostatek vynikajících mužů“ (1!), nemůže česká Praha, pánové zajisté pochopí. Úžasná hruhost, s jakou si řečený list na mezinárodní sjezd vyjíždí, bude všem, zejména německým účastníkům sjezdu, pomůckou ku prohlédnutí a ocenění poměrů, v jakých žijeme zde v Praze s německou men- šinou a jejím mluvčím z Anenského průchodu.

Zenker Vídeň Rakousko Praha Boh Bohemia

28 article

Ujišťujeme, že nejtrudněji nutnost soužití toho pocitujeme právě v této ohvíli, kdy, ovšem ni- kolik bez důrazného protestu, snésti musíme ne- omalenosti, jimiž hosty Prahy častovati dává svým orgánem německé kasino. Že „Boh. takto sama přispívá co nejvydatněji ad infor- mandum sjezdu, trapný pocit české Prahy ne- zmírňuje. „Boh.“ a ostatní fanatikové něme- ckého chauvinismu, kteří jenom v trudu, hně- tení a trýzni českých menšin shledávají vrchol svého nacionálního blaha, jsou ovšem ohromeni prachatickou resolucí, prvním to objektiv- ním projevem evropského tribunálu o národ- nostní tituaci v Čechách a Rakousku, projevem i německou sekcí schváleným. Traviči evrop- ského mínění o národě českém vidí konce svého řemesla a odtud jich bozmocný vztek, který se dnes zroadlí v celém venkovském tisku něme- ckém v Čechách. Jde na ně hanba evropského pranýře . .. — Volobní komise na Král. Vinohradech.

Boh Král Praha Čechy Rakousko

29 article

Ve včerejší schůzi městského zastupitelstva na Král. Vinohradech za předsednictví pana sta- rosty J. Víška byli členy volebních komisí pro volbu poslance do rady říšské, jež se bude ko- nati dne 17. záři, zvoleni: pro školní budovu ve Slezské ulici pp. Duda Alois, majite elektrotechnického závodu, Fabian Václav, ško! ní inspektor, Čimera Josef, fotogral. Pro školn budovu v Jungmannově třídě pp. Kou- delka Přemysl, inženýr, B. Holeček, stavitel, Kaštil Alois, majitel domu. — Pro školní bu- dovu v Lužické ulici pp. inženýr Nekola Václav, maj. renlit Jar Očenášek a ceztujíeí Gustav Práger. Pro školní budovu v Morav- ské ulici pp. učitel Ant. Wimmer, stavitel Josef Veselý a účetní Jaroslav Zahradecký. — Členy hlavní volební komise zvoleni pp. Alois Duda, B. Holeček a Ant. Wimmer. — Voličskou schůzi na Vinohradech po- řádá v sobotu dne 14. t. m. o 1/48. hod. večer Národní volební výbor ve velkém sále Národ- ního domu. Na schůzi vyloží kandidát pan v Karbus svůj politický program a říšský posl Jindřich Maštálka promluví o politické si

Král J Víšek Duda Fabián Václav Josef Přemysl Holeček Kaštil Alois Nekola Očenášek Práger Antonín Wimmer Veselá Zahradecký Maštálek slezský Jungmannův třída Kou lužický ulice Morava