ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 d9036130-78ea-11dc-a956-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 65 celkem · entity: person 81, place 72, org 7, work 7
1 masthead
25. března 1905.
2 masthead
II. Přiloha „Národnich Listů“
3 masthead
k číslu 8á.
4 masthead
Strana 17.
5 article
Zajímavá rozmluva z r. 1887. (Generál Kaulbars a Bismark.) Historik professor Th. Schiemann v Berlíně vypravuje dle sdělení pamětníka v příloze „Allg. Ztg.“ následovně o významné rozmluvě, kterou měl r. 1887 zvěčnělý kaneléř Bismark s ruským generálem baronem Kaulbarsem, o jehož diplo- matickém poslání do Bulharska tehdaž celá Evropa horlivě mluvila. Vyjímáme z obšírné té zprávy pouze nejzajímavější její části a přede- síláme k lepšímu porozumění situace, že po od- stoupení Battenbergského knížete připadlo gen. Kaulbarsovi poslání, aby bulharské vůdce upo- zcrnil na generála Ignatěva jako na nejzpůsobi- lejšího kandidáta pro knížecí trůn bulharský. Stambulov intrikami svými překazil tento projekt a Kaulbars vrátil se s nepořizenou na Rus. Z Petrohradu zajel si pak do Německa a v Ber- líně navštívil říšského kaneléře, který — dově- děv se o jeho příchodu — sám dal generála pro- siti za rozmluvu. Tato konala se také skutečně dne 13. května 1887 a Kaulbars jistému přítel petrohradskému podal o ní věrnou zprávu.
Kaulbars Th Ignatěv Stambulov Berlín Bulharsko Evropa Rus Petrohrad Německo
6 article
Informace o rozmluvě té sděluji mimo jiné následovní: „Předem vyptával se Bismark Kaulbarsa po jeho zkušenostech z Bulharska a sice činil to do té míry důkladně, že se Kaulbars nepama- tuje, že by byl někomu v té věci podával ob- šírnější zprávy. Kaulbars poznamenal Bismar- kovi bulharskou vládu jako „sebranku“, která pouze na své kapsy hledí. O knížeti Alexandru vyslovil se Bismark velmi nelibě. Opětně zval jej „lumpem“. Před touto rozmluvou setkal se Bismark s Kaulbarsem ve Skěrněvicích a tázal se tohoto: „Jsem věru zvědav, jak dlouho to ještě bude trvati, než toho chlapa vyženou.“ Nyní, připomínaje tento svůj výrok, započal svůj rozhovor poznámkou: „Tivalo to přece jen déle, než jsem si tehdaž myslil.“
Bulharsko
7 article
Kaulbars postěžoval si, že všecka jeho opa- tření byla Rakouskem a Anglií ničena. Bismark za té přiležitosti vyslovil se velmi nelibě o Ra- kousku, o kterém tvrdil, že nemá na Bulharsku pražádné zájmy, ani obchodní, „neboť těch pár verů, které plavou na Dunaji, nepadají ani na váhu; to my tam obchodujeme živěji.“ Kaul- bars arci věděl, že na Dunaji plavalo 600 ra- kouských parníků a 1000 krytých lodí a že Ra- kousko-Uhersko již po 300 roků je silně od- kázáno na vzájemné obchodní styky s balkán- ským poloostrovem, tak že tam jiný stát stěží může r Rakouskem konkurovati. Přes to ale Kaulbars neuznal za dobré upozorniti Bismarka na tuto positivnou nesprávnost. Bismark tázal se, proč se Rusko nechystá k rozluštění bal- bánské otázky. „My bychom akceptovali každý návrh a dovodli také Rakousko k souhlasu při- měti.“ Kaulbars odpověděl, že Rusko již uči- nilo dosti a že jako velmoc nemůže se vysaditi nebezpečí, aby se s návrhem svým dožilo finska. Kaulbars měl dojem, jakoby si Bismark přál aby Rusko v bulharském dobrodružství uvízlo, aby on pak měl oproti Francii volnou ruku. O Gorčakovu a jeho „ješitné, osobní a všemu ostatnímu nepřátelské politice“, vyslovil se Bis- mark jasně a velice nemilostivě.
Kaul Kaulbars Bismark Gorčakov Bis Rakousko Anglie Bulharsko Dunaj kouskoUhersko Rusko Francie
8 article
Kaulbars vypravoval mi při této přiležitost v Gorčakovu hiistorku, která nepocházela od Bismarka, nýbrž od velkoknižete Nikolaje Niko- lajeviče I. Krátce před vypovězením války ze dne 12. dubna 1877 přišel Schweinitz (německý vyslanec) ke Gorčakovu a doručil mu jménem Bismarka dopis, ve kterém stálo: „Německo ve- lice lituje, že válka stala se nevyhnutelnou. Jeli- kož ale nedá se na tomto faktu nic více měniti, radí Rusku, aby východní otázku již konečně dokonale vyřídilo a Cařihrad zabralo. Německo nejen že nebude proti tomu ničeho namítati, ale zabrání, aby Rakousko nevpadlc Rusku do zad. Gorčakov ale předvídal, že by tímto způ- sobem jeho velký protivník dobyl si jako vlastní „macher“ slávy a cti, hodil tedy tento přípi pod stůl a nikdy ho císaři neukázal. Rusové ne- obsadili Cařihrad, přišel berlínský kongres. různé machinace s Francií atd. Když jednou přijel velkokníže Nikolaj Nikolajevič do Berlína, tázal se ho Bismark zeela upřímně, proč car je na Německo tak rozmrzer a proč Rusové o Cařihradu odtáhli s dlouhým nosem. Vždyť prý tehdaž Německo činilo jim nové proposice. Ni- kolaj Nikolajevič byl udiven, jakoby s oblak spadl. Později dal Kaulbarsovi čísti onen přípis v opisu. Originál nalezá se v ministerstvu zahra- ničních věcí. Car Alexandr III. znal tuto záleži- tost a poznamenal Gorčakova prostě jako země- zrádce.
Nikolaj Niko Gorčakov Bismark Rus Nikolajevič Kaulbars Schweinitz Německo Rusko Cařihrad Rakousko Francie Berlín
9 article
Na tuto ponurou historku narážel Bismark, když si postěžoval, že Rusko ve východní válee palčivou tuto otázku definitivně nevyřidilo. Před Anglií přece nemusilo míti obav a Rakousko prý by se nebylo ani hnulo. Bismark se ostatněi nyní ještě přimlouval za smírné rozdělení Bal- kánského poloostrova mezi Rakousko a Rusko asi tím způsobem, že by Soluň případla ještě k Rakousku. Pravil, že také zde zaklepal, ale i tu nenašel porozumění. „Zdá se mi,“ dodal, „že každý z nich chce víc, než by na něho mohlo připadnouti. U vás pošilháváte po slo- vanských zemích Rakouska a toto by zase mělo rádo Cařihrad.“ Bismark byl do myšlenky roz- dělení bez boje zamilován. „Svrhnete-li sultána, budeme nad tím velice zarmouceni, neboť s ním stojíme v dobrých stycích a on k nám chová nejlepší přátelství. Avšak nemůžeme pro něho ani jediné šavle tasiti. Válka mezi Ruskema Rakouskem byla by nám velice nepohodlná,“ pravil Bismark, „neboť my potřebujeme exi- stenci Rakouska velice nutně. Jakmile by se ru- ské vojsko objevilo před Brnem nebo Vídní, mu- sili bychom proti Rusku vystoupiti. To drobn kočkování na hranicích našich je nám nepohodl- né a vám také!“ Bismark se zaklinal, že prý ne- chová zlých zámyslů ohledně Rakouska, ačkoli se toho prý obává mocná strana v Rakousku. které je německé přátelství nepohodlné. „My je nemůžeme potřebovati, ty Čechy, Tyroláky e tutti quanti. My vůbec nestojíme ani o jedi- ného Rakušana.
Bismark Ruskem Čecho Tyrolák Rakušan Rusko Anglie Rakousko Bala Soluň Cařihrad Brno Vídeň
10 article
Kaulbars o této rozmluvě s Bismarkem p dal caru Alexadrovi III. nejen ústně, ale i pí semně zprávu. Při jeho rozmluvě s Bismarkem nebylo svědků. „Činilo na mne dojem,“ tak píše pán, který Schiemanna informoval, „že Kaulbars úplně dle pravdy referoval. Co mi jinak vypravoval, bylo většinou velice zajímavé. Byl dobrým znalcem německého vojska a nepochyboval, že by Fran- cie opět byla poražena, kdyby se samotná s Ně- meckem utkala v boj. Arci by Německo v tomto případě musilo vytáhnouti s celou silou do pole a tu by mu proti Rusku nic nezbylo. Bismark proto se jistě postaral o to, aby Rusko narazilo na koalicí, kdyby chtělo napadnouti Německo ze zadu. Válka prý by ale pro Rusko znamenala naprosté šílenství, neboť — pravil Kaulbars — my jsme nepřipraveni. Kdybychom alespoň měl loďstvo, které by mohlo hájiti Bosporus a Dar- danely! Jak věci stojí, vyžaduje Kavkaz velkou armádu a dlouhé litorale Černého moře musí býti silným vojskem chráněno. My utrácíme naše slly na Baltickém moři, v Archangelsku a ve Vladivostoku. Rakouská armáda sice nesnese porovnání s německou, je však přece silným protivníkem. Ve válce s Rakouskem by toto mělo za deset dnů 300.000 mužů na našich hranicích a za čtrnáct dnů 500.000 mužů — u nás by to trvalo šest neděl, než bychom jim mohli čeliti. Nejvýše stojí rakouské dělostřele- ctvo. Není velké, je ho polovice, jako něme- ckého, ale znamenitě vycvičené a v každém ohledu na výši situace. Loďstvo je malé, ale vzorné, pokud se týče ducha, výzbroje a výkon- nosti. Mladší důstojnictvo je výborné, admira- lita slabá — jsou to ponejvíce mumie. Vše ale je vyrovnáno znamenitým generálním štábem.
Schiemann Kaulbars Fran Bosporus Německo Rusko Kavkaz Archangelsk Vladivostok Rakousko
11 article
Pro posouzení styků Rakouska s Německem je pozoruhodnou okolnost, že hrabě Wedell, ně- mecký vojenský plnomocník, vyžádal si, aby směl prostudovati rakouský mobilisační plána také obdržel k tomu svolení. „Máme-li vám po- meci, musíme také vědět, co vy dovedete Wedell po svém příchodu z Berlína tyto věci studoval a také učinil některé opravné návrhy. které došly v Rakousku schválení a byly pro- vedeny. To není žádné tajemství — všicci vojenští plnomocníci to vědí. V Rakousku je však mocná strana, která vidí spásu ve spojen- ství s Ruskem, a nikoli s Německem. Potud jdou nejzajímavější momenty z pa- mátné rozmluvy té. Pozoruhodno jest, jak již tehdaž vyslovil se Kaulbars o nepřipravenosti Ruska na moři a souši.
Wedell Rakousko Německo Berlín Rusko
12 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Jednotné prázdniny. V jedné z předešlých hlídek zdůvodnil jsem potřebu jednotných hlavních prázdnin, rovně vyměřených pro školy obecné, měšťanskéi střední. Důvody hygienické, paedagogické i so- ciální mluví pro stanovení prázdnin stejných na školách národních i středních bez rozdílu a ne- chci znovu jich připomínati a konstatuji jen, že všude, v městech i po venkově, v nejširších vrstvách občanstva našlo volání po jednotných prázdninách plného souhlasu. Bez zvláštní agi- tace, na pouhé upozornění, že v době, kdy jedná se o vydání nového řádu školního a vyučovacího, bylo by záhodno, petovati u ministerstva vyučo- vání, by při stanovení řádu pamatováno bylo po- žadavku jednotných prázdnin hlavních, zaslalo více než dvě stě českých obci a místních školních rad petice ministeriu vyučování, by prázdniny na školách obecných a měšťanských byly upraveny stejně. Veliký počet petic, snad mnohem větší, došel ministeria v téže věci z Mo- ravy a ze Slezska. Ale tento petiční ruch nen dosud dostačitelný. Ministerstvo, kde zvykli vše.
Slezsko
13 article
co se školství týče, řešiti tempem málo uspíše- ným, musí nabýti tisíci peticem i ze všech obcí a ode všech místních školních rad přesvěd- čení, že obecenstvo nechce nadále spokojiti se s neoprávněným rozškatulkováním mládeže na městskou — a venkovskou, na cennější a méně cennou — ale že jest obecným přáním, aby prázdniny stanoveny byly jednotně, dle práva a spravedlnosti pro děti všechny, ať na školách obecných, měšťanských nebo středních bez rozdílu. Proto pevně doufáme, že všude, kde dosud petice zaslány nebyly, stane se tak co nejdříve a znovu velmi důtklivě a nalehavě žádáme če- skou delegaci, aby při jednání o novém řádu školním a vyučovacím nepopustila od požadavku všech českých venkovských měst a českých vesnic: stanoviti prázdniny na ško- lách obecných, měšťanských středních ve stejné míře.
14 article
Obecné školství v našem králov- ství ve školním roce 1903—1904 C. k. zemské školní rada vydala právě „Výroční zprávu“ o stavu národního školství v království če- ském jako přílohu II. části „Věstníku vládního“ Vybrali jsme z „Výroční zprávy“ důležitá dal a seřadili je tak, aby byla přehledna; možno z nich po některých stránkách seznati stav a vývoj našeho národního školství. Poče! škol. Ve škol. roce 1903—1904 bylo v království českém 5765 veřejných škol a to 3348 českých a 2417 německých Měšťanských škol bylo 501, a to če- ských 301 (chlapeckých 178, dívčích 123); ně- meckých 200 (chlap. 114, dív. 86). Měšťan. ško přibylo 20; českých 12 (9 chlap., 3 dív.), něme- ckých 8 (5 chlap. a 3 dív.). Nově otevřen na měšťanských školách 90 tříd a to 63 české (3 chlap. a 24 dív.) a 27 německých (14 chlap. a 13 dív.) Zavřeny byly 2 třídy: 1 česká a 1 německá; ob dívčí.
národní školství v království Poč
15 article
Obecných škol bylo 5264 a to 3047 českých a 2217 německých. Ze 3047 českých bylo 2708 sml- šených, 175 chlapeckých a 164 dívčí. Ze 2217 něme- ckých bylo 1985 smíšených, 122 chlapecké a 110 divčích. Dle kategoril bylo: 1tříd. 1064 (20.21%), českých 470, německých 594 2tříd. 1623 (30.832%), českých 979, německých 64 3tříd. 949 (18.18%), českých 585, německých 364 4tříd. 557 (10589%), českých 357, německých 200 5Uříd. 965 (18.3375), českých 593, německých 372 Gtříd. 95 ( 1.817%), českých 57, německých 7Uříd. 11 ( 0.212%), českých 6, německých Celkem . . . . českých 3047, německých 2217 Z českých škol ubyla 1 jednotřídní, přibylo5 dvoutř., ubyly 4 trojtř., přibylo 9 čtyřtř., 9 pětitří. 3 šestitř. a 1 sedmitř. proti loni. Škodlivé vyučo- vání polodenní bylo na 57 školách jednotř. 7 dvoutř., 2 trojtř. a 1 čtyřtřidní; celkem na 67 ško- lách. Dílem polodenně, dílem celodenn vyučováno bylo na 1 škole jednotř., 17 dvoutř., 20 trojtř., 14 čtyřtř., 10 pětitř. a 3 sedmitř.; celkem na 65 školách. Celodenně bylo vyučováno na 5132 školách (loni 5068). Expositur bylo 135 (52 české a 83 německé). Nových škol obecných otevřeno 35. Če- ských 24 (3 chlap., 4 div., 17 smíšených), německých 11 vesměs smíšených. V předešlém škol. roce přibylo 55 obec. škol; menší počet nových škol ve šk. r. 1903 až 1904 přibyl proto, že se bere ohled na finan- ční stav školních obcí i země. Ten je, jak známo, ubohý a proto odnáší to — školství.
Uříd Gtříd
16 article
Zavřeny 3 školy: 2 české (1 dív. a 1 smíš.) a 1 německá smíšená. Tříd přibylo na obecných školách 340, a to 203 české (38 chlap., 61 dív. a 104 smiš.) a 137 německých (20 chlap., 12 dív. a 105 smíš.). Zavřena 81 třída, 60 českých (12 chlap., 21 dív. a 27 smíš.), 21 německá (2 chlap., 6 dív.a 13 smíš.). Odečteme-li zavřené školy a třídy od nově otevřených, přibyly 52 veřejné školy (34 české a 19 něm.) a 347 tříd (205 českých a 142 něm.) Počet tříd. Všech tříd bylo 18.467 (16.649 na obecných, 1819 na měšťanských školách). Če- ských bylo 11.044 (9939 na obecných a 1105 n měšťan. školách), německých 7423 (6709 a 714). Po- stupných tříd bylo 16.295 (14.857 obec. a 1438 mě- šťanských); poboček 2172 (1791 obec a 381 měšťan.). Školních okresů bylo 115; české 64 a 51 německý. Největších 10 českých okresů: praž- ský o 425, plzeňský o 422, smíchovský o 366, vino- hradský o 329, slánský o 304, pardubický o 287. pelhřimovský o 273, karlínský o 270, poděbradský o 242, táborský o 231 třídě. Nejmenší okresje trulnovský o 39 třídách. Průměrný počet dětí ve třídě v okresích českých: 62 děti (loni 63), v německých pouze 59. V zemi: 61 dílě na třídu. V 19 českých okresích školních připadlo průměrně na třídu 50—60 žáků, v 44 okr. 60—69, v 1 okr. 75. Ve 2 německých okre- sích (Dubá, Praha) připadlo na třídu průměrně méně než 50 dělí, ve 33 okr. 50—59, v 16 okr. 61—69.
Dubá Praha
17 article
Největší průměrný počet dětí připadá v českých okresích na okres klatovský: 76. V německých okresích je největší počel v okrese teplickém: 69. Budov školních bylo 5837; z nich bylo vhodných 5133, nevhodných 704. Z 5133 vhodných bylo českých 2974, německých 2153, v 6 vhodných budovách jsou školy české i německé. Ze 704 ne- vhodných budov bylo v českých okresích 499, v ně- meckých 204, v 1 nevhodné budově je česká i ně- mecká škola. Vhodných budov je o 130 více než lonit nevhodných o 19 méně než loni. Přibylo 90 nových škol. budov. Vhodným nářadím bylo opatřeno 5386 škol: 3060 českých a 2326 německých. Nevhodné ná- řadí mělo 379 škol: 288 českých a 91 německá. Knihovny žákovské měly 5734 školy (8333 české a 2047 něm.). Z 5765 škol bylo opatřeno pomůckami předepsanými řádem školním a vy- učevacím 5668. Ze 3348 českých mělo předepsané pomůcky 3262, ze 2417 německých 2406. Nemělo tudíž předepsaných pomůcek 86 českých a pouze 11 německých škol Školní zahrady Byly při 4993 školách (2946 českých a 2047 nělneckých). 772 školy neměly zahrady. Tělocvičny byly při 708 školách (867 čes a 341 něm.); letní cvičiště při 4644 školách (2561 českých a 2083 něm.). Tělocvičen přibylo 58 (26 čes. a 32 něm), cvičišť 64 (41 čes. a 23 něm.). Soukromých škol bylo 223; z nich byl 17 měšťanských a 206 obecných. Českých soukro- mých bylo 118 (7 měšťan, a 111 obec.), německých 105 (10 měšťan. a 95 obec.). Ze 223 soukromých škol bylo 41 pro katolické, 55 pro evang., 28 pro israelské, 99 pro děti všech vyznání.
18 article
Právo veřejnosti mělo 180 škol (104 čes. a 7 něm.). Bez práva veřejnosti byly 43 školy (14 čes. 29 něm.). Chlapecké školy měšťanské byly 2 (1 čes a 1 něm.), dívčích 15 (6 čes. a 9 něm.). Obecných škol chlapeckých bylo 9 (6 čes. a 3 něm.), dívčích 48 (14 čes. a 34 něm.), smíšených 149 (91 čes. a 58 něm.). Přibyly 2, zavřeno 7 soukromých škol (4 čes. a 1 něm.). Soukromé školy byly vydržovány spolky řádovými kongregacemí, evang. a israelitskými obcemi náboženskými a jednotlivci. Výsledek vyučování byl uspokojivý na mnohých školách neměli učitelé pře- depsané způsobilosti učitelské. Do soukromých škol chodilo 22.090 dětí, a to 7865 hochů a 14.225 dívek Školní docházka. Školou povinných dětí bylo 1,147.119 (574.207 hochů a 572.912 d'vek); z nich do veřejných škol chodilo 1,130.784. Do soukromých škol 22.090 dětí! Ne 6letých děti bylo přijato 16.505. Po dokonaném 14. roce chodilo do veřejných škol 6907. Do měšťanských škol chodilo v českých okresích 53.059 (29.433 chlapci a 23.626 dívek); v německých okresích 33.590 (18.563 a 15.027). Do škol vyššich a odborných 13.935. Pro tělesnou nebo duševní vadu nedostalo se žádného vyučování 3624 dětem.
Přibyl smíšený 149 d ' veka
19 article
Bez vyučování vůbec bylo 89 děti (loni 109) normálně vyvinutých. Pro nedbalou docházku svých děti byli rodiče v 27.240 případech potrestáni vězením a ve 33.014 případech uložena pokuta v obnosu 39.972 K 80 h. Zaplacených pokut bylo 19.941 K 30 h. nezaplacených 20.031 K 50 h. Nejlepší docházka byla v českých okresích novoměstském (0.16% neomi. půldní) a kladenském (0-39%); nejhorší na Sušicku (11.22% neoml. půldní Přiznivý vliv na docházku mělo podporování chu- dě mládeže polévkou při 1753 školách. Ve mnohých školách dostávaly děti oděv, obuv, škol. potřeby v zimě oběd Úlevy. Ve 35 okresrch- školních (8 čes. a 27 něm.) užito povšechných úlev, v 80 okr. (56 čes. 24 něm.) úlev individuálních. Úlev nemělo 50.29 %. úlev povšechných 7.37%, individuálných 41.71 92. Procento dětí, jež vůbec úlev nepoužily, klesloo 1.33%. Právo na povšechné úlevy měly 4084 obce se 125.183 dětmi. Povšechných úlev mělo v 580 obcích 12.791 dítě; jednotlivých úlev mělo ve 4116 obcích 74.324 dět. Ze školy bylo propuštěno na Konci škol. roku 91.887 dětí. Třídu neb oddělení opakovaly 111.182 děti (66.128 čes. a 45.054 něm. ). (Pokračování. )
Sušicko
20 article
Choceňský krajinský spolek Žemské ústřední jednety učitelsíva měšťanských škol českých usnesl se ve schůzi, 18. t. m. v Ústí nad Or. konané, o tomto prohlášení: Jsa přesvědčen, že k zvý- šení a zabezpečení obecné vzdělanosti národní, jaku? i pro důležilý význam lidového školství vůbec kulturní význam stavu učitelského v národě zvlášt, je třeba zvýšiti úroveň vzdělání všeho učiteistva upozorňuje na nutnost pronikavé re- formy tohoto vzdělání a schvaluje zásady, podané ve schůzi zastupitelstva Zemské ústřední jednoty učitelstva měšťanských škol českých dne 2. února t. r. v Praze, zejmena že na dobu přechodnou nelze se obejíti bez reformy ústavův učitelských, ale takové, jížby se vnich poskytova l vzdělání tou měrou, aby zkouš ka učitelské dospělosti byla rovno- cennou se zkouškou dospělosti škol středních a opravňovala po určitých doplňcích ke studiu n vysokých školách; zároveň však se vyslovuje proti tomu, aby se ny- nější ústavy učitelské zrefor mo valy způsobem, kterým by se obocn vzdělání, jehož se v nich dostá vá kandidátům učitelským, nevyrov- nalo vzdělání, kterého posky t uj vyšší školy střední. Jednota učilelská »Komenský« pro Prahu a okoli (literární odbor) pořádá ve středu dne 28. března o půl 6. hod. večerní v kreslírně měšťanské školy ve Vladislavově ulici schůzi s tímto programem 1. V. Dyk, »Konec Hackenschmidův« (ref. kollega Mazel). 2. Prof. O. Kramář, »O výchově a učitelstvue (ref. koll. Zeman). Hosté — zvláště z kruhů student- ských —— vítáni.
Komenský V Dyk Hackenschmidův Mazel Zeman Ústí nad Or Praha Vladislavův ulice Žemský vysoký škola
29 article
OBSAH: Předmluva a úvod (K. J. Erben) vydavatelovy. — Kytice z básní K. J. Erbena. Básně již otištěné, ale v „Kytici“ nepojaté. — Přilohy. — Básně jenom rukopisně dochované. — Sládci, veselohra. — P'řilohy vydavatelovy. Básnický odkaz Erbenův, kriticky osvětlený pérem povolaným, vychází právě k padesá- tému výročí vydání populární „Kytice“. Knize připojen je jasný celkový obraz o pěvci, jeho díle, osobnosti a významu. Význačné toto dílo literární doporučujeme českému čtenářstvu. Kniha o 25 tiskových arších v. 8° (400 str.). S podobiznou básníkovou, pořízenou dle fotografie dosud šíře neznámé a se snímkem rukopisu básně „Polednice“
Erben Sládek Erbenův
35 article LLUSTR. KNIHOUN
LLUSTR. KNIHOUN Přítel Domoviny roč. XXI. obsahuje: Vlasta Pittnerova: „Pro sirotka“, povídka. Eug. Kumičič: „Theodora“, povídka. V. P. Trnavský: „Pláňata“í, humoresky, povídky a frašky. V. D. Kozlov: „V týle Žaponců“, obrázky z ru- sko-žaponského bojiště J. V. Hrubý: „Ze světa“, povídky A. B. Šťastný: „Viny života“, povídky J. Archleb: „Z hlubin a mělčin života“. = Sešit o 48 stranách jen k Celoroční předplatné Přítele Domoviny ve sv. brožov. neb v polotuhé vazbě (12 svazků o 128 str.) zl. 1.60. V Levné illustrov. knihovně roč. VI. dosud vyšlo: L. Boussenard: „Hořicí ostrov“, román z po- sledních událostí na Kubě. N. N. Karazin: „V rákosi“, román z turkest. života. Prof. dr. Justin Prášek: „Antické ženy“. Čen. Kramoliš: „Strážcové našich horií, bi storický román N. Morský: „O dětech ale ne pro děti“, povídky Sešit o 32—36 str. hojně illustrov. za k Celoroční předplatné Levné illustr. knihovny ve svaz- cích brož. neb v polotuhé vazbě 18 svazků zl. 3.80. Sešit na ukázku zašle každé knihkupectví, jakož Nakladatelství E. BEAUFORTA, Praha-ll. Jungmannova trída č. 21n
Pittnerův Kumičič Theodor Trnavský Kozlov Hrubá A B J Archleb L Boussenard N N Karazin profesor doktor Prášek Kramoliš N Morský E Beaufort Jungmannův Kuba Praha svazcícha
36 article Hoftův Maltzym
Hoftův Maltzym jest výživný a lehce záživný nápoj pro nemocné i zdravé. Hofova výživná slad. čokoláda z mléka, sladového výtažkui čokolády jest nejlepší nápoj k snídani pro ženy a dítky. Ve všech Výroba výživných při pravků Hdrmy lepších obcho- dech JANO ke koupi. Stadlau. Hlavní sklad: Fr. Vitek a sp. v Praze. Vodičk. ul.19 5484
Hoftův Hofův Jana Vitek Francie Praha
46 article
ze a jedině- král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a jí sa- motnou upotřebovanými okrašlov, prostředky. c. k. pat. priv., —pro každeu dáma nepostrádaielný, — činí k lii Pudr ravissante pitmo osln ve bělestnod, zakrývá svým velmi skvostným emailem všechny nedostatky, jako: doličky po neštovicích, rodná znamaní, vyrovnává vrásky a záhyby stahuje roztaženě pery a činí kall šunský obličej půvabným a ku podivu mladistvým. Je te je- diný pudr, po jehož spotřobení mlšeme se mýti, anlš by sensačni působivost znizela. Cena kartonu K 3.—
Vídeň Kohlmarktoria 6
51 article
omlnzuje o desítiletí a má ho večer každé dáma upotřebit Cena tyglíku K 3.— zabraňuje ochrnutí kůže, sílí tato a jest nejvýtečnější ze všech tolletníck EduavSSa vodiček Jistým výslnékem korunovaných. Cena láhve K 5.— Všechny mé výrobky byly v Paříži, v Londýně a ve Vidní vyznamenány velkou zlatou nedatíle Za podivuhodný výsledek svých připravká se úplně zaručuji. Nesěetné dopisy nznaní z nejvyššich krukí jsou u mne k nahládnetí. — Každé dámě co nejlépe doporučitelno C. K. prlv. čelenka k dosalení vzásek prostého, bělestně mramorového čela, kus K 3.— a vý- borné, krášlici mýdlo „Mavon ravissnnte“ kus K 1.60 a k 3od0. Madamu Rosa Schaffear vykonzli svým „KONOOREM“ na každém sožedivělém viasu původni barru mladistvou — skvustnou ruseu, kaštanovou neb zamotově černou — a žádné myti docíleného odstinu neodstraní. Jedno upotřebení postači, Malý karton K 3.—, velký K 10. Pravé jen s mým obrazem. „Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny. „Rhodopis“ dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3 K. ROSA SCHAFFER ve Vidnl., L, Kohlmarkt 6, v PRAZE u 10S. KAMMELA Na přikopě č. 15
Schaffear Schaffer Kohlmarkt Kammel Paříž Londýn Praha
58 article
Josef Harapat. Vychází v 8 sešítech o 3 arších po 60 H. Příruční kniha květeny. Napsal Polívka Fr. To jest Rostlinopis, Klíč a Atlas. Váz. K 5.30, poštou K 5.42 s 1024 vyobrazeními. — Po- stačí k nrčování všech obyčejných a mnoha vzácnějších rostlin. Svou levnou cenou pře- kvapuje. Názorná květena zemí koruny české. Sepsal Fr. Polivka. Svazek I. klíč, slov- ník terminologický a věcný atd. K 9.—, váz. v kůži K 12.—. Svazek II. rostliny prosto- plátečné K 12.90, váz. K 16.—. Svazek III. rostliny srostloplátečné K 11.70, váz. K 14.80. Svazek IV. rostliny bezkorunné, jednoděložné, nahosemenné a vyšší tajnosnubné K 13.40, váz. K 16.50. Uplné K 47.—, v kůži váz. K 59.30. Dává se též na splátky po 3—5 K. Též v novém sešitovémvydání. Mladý Stěpař- Napskí J. Voříšek. III. opravené vydání. 32 hal., poštou 37 hal Na 5 výtisků 1 zdarma. Žádejte v knihkupectvích nebo přímou
Harapat Polívka Klíč Atlas Francie Napskí J . Voříšek