1
masthead
25. března 1905.
2
masthead
II. Přiloha „Národnich Listů“
5
article
Zajímavá rozmluva z r. 1887.
(Generál Kaulbars a Bismark.)
Historik professor Th. Schiemann v Berlíně
vypravuje dle sdělení pamětníka v příloze „Allg.
Ztg.“ následovně o významné rozmluvě, kterou
měl r. 1887 zvěčnělý kaneléř Bismark s ruským
generálem baronem Kaulbarsem, o jehož diplo-
matickém poslání do Bulharska tehdaž celá
Evropa horlivě mluvila. Vyjímáme z obšírné té
zprávy pouze nejzajímavější její části a přede-
síláme k lepšímu porozumění situace, že po od-
stoupení Battenbergského knížete připadlo gen.
Kaulbarsovi poslání, aby bulharské vůdce upo-
zcrnil na generála Ignatěva jako na nejzpůsobi-
lejšího kandidáta pro knížecí trůn bulharský.
Stambulov intrikami svými překazil tento projekt
a Kaulbars vrátil se s nepořizenou na Rus.
Z Petrohradu zajel si pak do Německa a v Ber-
líně navštívil říšského kaneléře, který — dově-
děv se o jeho příchodu — sám dal generála pro-
siti za rozmluvu. Tato konala se také skutečně
dne 13. května 1887 a Kaulbars jistému přítel
petrohradskému podal o ní věrnou zprávu.
Kaulbars
Th
Ignatěv
Stambulov
Berlín
Bulharsko
Evropa
Rus
Petrohrad
Německo
6
article
Informace o rozmluvě té sděluji mimo jiné
následovní:
„Předem vyptával se Bismark Kaulbarsa
po jeho zkušenostech z Bulharska a sice činil
to do té míry důkladně, že se Kaulbars nepama-
tuje, že by byl někomu v té věci podával ob-
šírnější zprávy. Kaulbars poznamenal Bismar-
kovi bulharskou vládu jako „sebranku“, která
pouze na své kapsy hledí. O knížeti Alexandru
vyslovil se Bismark velmi nelibě. Opětně zval
jej „lumpem“. Před touto rozmluvou setkal se
Bismark s Kaulbarsem ve Skěrněvicích a tázal
se tohoto: „Jsem věru zvědav, jak dlouho to
ještě bude trvati, než toho chlapa vyženou.“
Nyní, připomínaje tento svůj výrok, započal svůj
rozhovor poznámkou: „Tivalo to přece jen
déle, než jsem si tehdaž myslil.“
Bulharsko
7
article
Kaulbars postěžoval si, že všecka jeho opa-
tření byla Rakouskem a Anglií ničena. Bismark
za té přiležitosti vyslovil se velmi nelibě o Ra-
kousku, o kterém tvrdil, že nemá na Bulharsku
pražádné zájmy, ani obchodní, „neboť těch pár
verů, které plavou na Dunaji, nepadají ani na
váhu; to my tam obchodujeme živěji.“ Kaul-
bars arci věděl, že na Dunaji plavalo 600 ra-
kouských parníků a 1000 krytých lodí a že Ra-
kousko-Uhersko již po 300 roků je silně od-
kázáno na vzájemné obchodní styky s balkán-
ským poloostrovem, tak že tam jiný stát stěží
může r Rakouskem konkurovati. Přes to ale
Kaulbars neuznal za dobré upozorniti Bismarka
na tuto positivnou nesprávnost. Bismark tázal
se, proč se Rusko nechystá k rozluštění bal-
bánské otázky. „My bychom akceptovali každý
návrh a dovodli také Rakousko k souhlasu při-
měti.“ Kaulbars odpověděl, že Rusko již uči-
nilo dosti a že jako velmoc nemůže se vysaditi
nebezpečí, aby se s návrhem svým dožilo finska.
Kaulbars měl dojem, jakoby si Bismark přál
aby Rusko v bulharském dobrodružství uvízlo,
aby on pak měl oproti Francii volnou ruku.
O Gorčakovu a jeho „ješitné, osobní a všemu
ostatnímu nepřátelské politice“, vyslovil se Bis-
mark jasně a velice nemilostivě.
Kaul
Kaulbars
Bismark
Gorčakov
Bis
Rakousko
Anglie
Bulharsko
Dunaj
kouskoUhersko
Rusko
Francie
8
article
Kaulbars vypravoval mi při této přiležitost
v Gorčakovu hiistorku, která nepocházela od
Bismarka, nýbrž od velkoknižete Nikolaje Niko-
lajeviče I. Krátce před vypovězením války ze
dne 12. dubna 1877 přišel Schweinitz (německý
vyslanec) ke Gorčakovu a doručil mu jménem
Bismarka dopis, ve kterém stálo: „Německo ve-
lice lituje, že válka stala se nevyhnutelnou. Jeli-
kož ale nedá se na tomto faktu nic více měniti,
radí Rusku, aby východní otázku již konečně
dokonale vyřídilo a Cařihrad zabralo. Německo
nejen že nebude proti tomu ničeho namítati,
ale zabrání, aby Rakousko nevpadlc Rusku do
zad. Gorčakov ale předvídal, že by tímto způ-
sobem jeho velký protivník dobyl si jako vlastní
„macher“ slávy a cti, hodil tedy tento přípi
pod stůl a nikdy ho císaři neukázal. Rusové ne-
obsadili Cařihrad, přišel berlínský kongres.
různé machinace s Francií atd. Když jednou
přijel velkokníže Nikolaj Nikolajevič do Berlína,
tázal se ho Bismark zeela upřímně, proč car je
na Německo tak rozmrzer a proč Rusové o
Cařihradu odtáhli s dlouhým nosem. Vždyť prý
tehdaž Německo činilo jim nové proposice. Ni-
kolaj Nikolajevič byl udiven, jakoby s oblak
spadl. Později dal Kaulbarsovi čísti onen přípis
v opisu. Originál nalezá se v ministerstvu zahra-
ničních věcí. Car Alexandr III. znal tuto záleži-
tost a poznamenal Gorčakova prostě jako země-
zrádce.
Nikolaj Niko
Gorčakov
Bismark
Rus
Nikolajevič
Kaulbars
Schweinitz
Německo
Rusko
Cařihrad
Rakousko
Francie
Berlín
9
article
Na tuto ponurou historku narážel Bismark,
když si postěžoval, že Rusko ve východní válee
palčivou tuto otázku definitivně nevyřidilo. Před
Anglií přece nemusilo míti obav a Rakousko prý
by se nebylo ani hnulo. Bismark se ostatněi
nyní ještě přimlouval za smírné rozdělení Bal-
kánského poloostrova mezi Rakousko a Rusko
asi tím způsobem, že by Soluň případla ještě
k Rakousku. Pravil, že také zde zaklepal, ale
i tu nenašel porozumění. „Zdá se mi,“ dodal,
„že každý z nich chce víc, než by na něho
mohlo připadnouti. U vás pošilháváte po slo-
vanských zemích Rakouska a toto by zase mělo
rádo Cařihrad.“ Bismark byl do myšlenky roz-
dělení bez boje zamilován. „Svrhnete-li sultána,
budeme nad tím velice zarmouceni, neboť s ním
stojíme v dobrých stycích a on k nám chová
nejlepší přátelství. Avšak nemůžeme pro něho
ani jediné šavle tasiti. Válka mezi Ruskema
Rakouskem byla by nám velice nepohodlná,“
pravil Bismark, „neboť my potřebujeme exi-
stenci Rakouska velice nutně. Jakmile by se ru-
ské vojsko objevilo před Brnem nebo Vídní, mu-
sili bychom proti Rusku vystoupiti. To drobn
kočkování na hranicích našich je nám nepohodl-
né a vám také!“ Bismark se zaklinal, že prý ne-
chová zlých zámyslů ohledně Rakouska, ačkoli
se toho prý obává mocná strana v Rakousku.
které je německé přátelství nepohodlné. „My
je nemůžeme potřebovati, ty Čechy, Tyroláky
e tutti quanti. My vůbec nestojíme ani o jedi-
ného Rakušana.
Bismark
Ruskem
Čecho
Tyrolák
Rakušan
Rusko
Anglie
Rakousko
Bala
Soluň
Cařihrad
Brno
Vídeň
10
article
Kaulbars o této rozmluvě s Bismarkem p
dal caru Alexadrovi III. nejen ústně, ale i pí
semně zprávu. Při jeho rozmluvě s Bismarkem
nebylo svědků.
„Činilo na mne dojem,“ tak píše pán, který
Schiemanna informoval, „že Kaulbars úplně dle
pravdy referoval. Co mi jinak vypravoval, bylo
většinou velice zajímavé. Byl dobrým znalcem
německého vojska a nepochyboval, že by Fran-
cie opět byla poražena, kdyby se samotná s Ně-
meckem utkala v boj. Arci by Německo v tomto
případě musilo vytáhnouti s celou silou do pole
a tu by mu proti Rusku nic nezbylo. Bismark
proto se jistě postaral o to, aby Rusko narazilo
na koalicí, kdyby chtělo napadnouti Německo
ze zadu. Válka prý by ale pro Rusko znamenala
naprosté šílenství, neboť — pravil Kaulbars —
my jsme nepřipraveni. Kdybychom alespoň měl
loďstvo, které by mohlo hájiti Bosporus a Dar-
danely! Jak věci stojí, vyžaduje Kavkaz velkou
armádu a dlouhé litorale Černého moře musí
býti silným vojskem chráněno. My utrácíme naše
slly na Baltickém moři, v Archangelsku a ve
Vladivostoku. Rakouská armáda sice nesnese
porovnání s německou, je však přece silným
protivníkem. Ve válce s Rakouskem by toto
mělo za deset dnů 300.000 mužů na našich
hranicích a za čtrnáct dnů 500.000 mužů —
u nás by to trvalo šest neděl, než bychom jim
mohli čeliti. Nejvýše stojí rakouské dělostřele-
ctvo. Není velké, je ho polovice, jako něme-
ckého, ale znamenitě vycvičené a v každém
ohledu na výši situace. Loďstvo je malé, ale
vzorné, pokud se týče ducha, výzbroje a výkon-
nosti. Mladší důstojnictvo je výborné, admira-
lita slabá — jsou to ponejvíce mumie. Vše ale
je vyrovnáno znamenitým generálním štábem.
Schiemann
Kaulbars
Fran
Bosporus
Německo
Rusko
Kavkaz
Archangelsk
Vladivostok
Rakousko
11
article
Pro posouzení styků Rakouska s Německem je
pozoruhodnou okolnost, že hrabě Wedell, ně-
mecký vojenský plnomocník, vyžádal si, aby
směl prostudovati rakouský mobilisační plána
také obdržel k tomu svolení. „Máme-li vám po-
meci, musíme také vědět, co vy dovedete
Wedell po svém příchodu z Berlína tyto věci
studoval a také učinil některé opravné návrhy.
které došly v Rakousku schválení a byly pro-
vedeny. To není žádné tajemství — všicci
vojenští plnomocníci to vědí. V Rakousku je
však mocná strana, která vidí spásu ve spojen-
ství s Ruskem, a nikoli s Německem.
Potud jdou nejzajímavější momenty z pa-
mátné rozmluvy té. Pozoruhodno jest, jak již
tehdaž vyslovil se Kaulbars o nepřipravenosti
Ruska na moři a souši.
Wedell
Rakousko
Německo
Berlín
Rusko
12
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Jednotné prázdniny.
V jedné z předešlých hlídek zdůvodnil jsem
potřebu jednotných hlavních prázdnin, rovně
vyměřených pro školy obecné, měšťanskéi
střední. Důvody hygienické, paedagogické i so-
ciální mluví pro stanovení prázdnin stejných na
školách národních i středních bez rozdílu a ne-
chci znovu jich připomínati a konstatuji jen, že
všude, v městech i po venkově, v nejširších
vrstvách občanstva našlo volání po jednotných
prázdninách plného souhlasu. Bez zvláštní agi-
tace, na pouhé upozornění, že v době, kdy jedná
se o vydání nového řádu školního a vyučovacího,
bylo by záhodno, petovati u ministerstva vyučo-
vání, by při stanovení řádu pamatováno bylo po-
žadavku jednotných prázdnin hlavních, zaslalo
více než dvě stě českých obci a místních
školních rad petice ministeriu vyučování, by
prázdniny na školách obecných a měšťanských
byly upraveny stejně. Veliký počet petic, snad
mnohem větší, došel ministeria v téže věci z Mo-
ravy a ze Slezska. Ale tento petiční ruch nen
dosud dostačitelný. Ministerstvo, kde zvykli vše.
Slezsko
13
article
co se školství týče, řešiti tempem málo uspíše-
ným, musí nabýti tisíci peticem i ze všech
obcí a ode všech místních školních rad přesvěd-
čení, že obecenstvo nechce nadále spokojiti se
s neoprávněným rozškatulkováním mládeže na
městskou — a venkovskou, na cennější a méně
cennou — ale že jest obecným přáním, aby
prázdniny stanoveny byly jednotně, dle práva a
spravedlnosti pro děti všechny, ať na školách
obecných, měšťanských nebo středních bez
rozdílu.
Proto pevně doufáme, že všude, kde dosud
petice zaslány nebyly, stane se tak co nejdříve
a znovu velmi důtklivě a nalehavě žádáme če-
skou delegaci, aby při jednání o novém řádu
školním a vyučovacím nepopustila od požadavku
všech českých venkovských měst a českých
vesnic: stanoviti prázdniny na ško-
lách obecných, měšťanských
středních ve stejné míře.
14
article
Obecné školství v našem králov-
ství ve školním roce 1903—1904
C. k. zemské školní rada vydala právě „Výroční
zprávu“ o stavu národního školství v království če-
ském jako přílohu II. části „Věstníku vládního“
Vybrali jsme z „Výroční zprávy“ důležitá dal
a seřadili je tak, aby byla přehledna; možno z nich
po některých stránkách seznati stav a vývoj našeho
národního školství.
Poče! škol. Ve škol. roce 1903—1904 bylo
v království českém 5765 veřejných škol a to 3348
českých a 2417 německých
Měšťanských škol bylo 501, a to če-
ských 301 (chlapeckých 178, dívčích 123); ně-
meckých 200 (chlap. 114, dív. 86). Měšťan. ško
přibylo 20; českých 12 (9 chlap., 3 dív.), něme-
ckých 8 (5 chlap. a 3 dív.). Nově otevřen
na měšťanských školách 90 tříd a to 63 české (3
chlap. a 24 dív.) a 27 německých (14 chlap. a 13 dív.)
Zavřeny byly 2 třídy: 1 česká a 1 německá; ob
dívčí.
národní školství v království
Poč
15
article
Obecných škol bylo 5264 a to 3047 českých
a 2217 německých. Ze 3047 českých bylo 2708 sml-
šených, 175 chlapeckých a 164 dívčí. Ze 2217 něme-
ckých bylo 1985 smíšených, 122 chlapecké a 110
divčích. Dle kategoril bylo:
1tříd. 1064 (20.21%), českých 470, německých 594
2tříd. 1623 (30.832%), českých 979, německých 64
3tříd. 949 (18.18%), českých 585, německých 364
4tříd. 557 (10589%), českých 357, německých 200
5Uříd. 965 (18.3375), českých 593, německých 372
Gtříd. 95 ( 1.817%), českých 57, německých
7Uříd. 11 ( 0.212%), českých
6, německých
Celkem . . . .
českých 3047, německých 2217
Z českých škol ubyla 1 jednotřídní, přibylo5
dvoutř., ubyly 4 trojtř., přibylo 9 čtyřtř., 9 pětitří.
3 šestitř. a 1 sedmitř. proti loni. Škodlivé vyučo-
vání polodenní bylo na 57 školách jednotř.
7 dvoutř., 2 trojtř. a 1 čtyřtřidní; celkem na 67 ško-
lách. Dílem polodenně, dílem celodenn
vyučováno bylo na 1 škole jednotř., 17 dvoutř., 20
trojtř., 14 čtyřtř., 10 pětitř. a 3 sedmitř.; celkem na
65 školách. Celodenně bylo vyučováno na 5132
školách (loni 5068).
Expositur bylo 135 (52 české a 83 německé).
Nových škol obecných otevřeno 35. Če-
ských 24 (3 chlap., 4 div., 17 smíšených), německých
11 vesměs smíšených. V předešlém škol. roce přibylo
55 obec. škol; menší počet nových škol ve šk. r. 1903
až 1904 přibyl proto, že se bere ohled na finan-
ční stav školních obcí i země. Ten je,
jak známo, ubohý a proto odnáší to — školství.
Uříd
Gtříd
16
article
Zavřeny 3 školy: 2 české (1 dív. a 1 smíš.)
a 1 německá smíšená. Tříd přibylo na obecných
školách 340, a to 203 české (38 chlap., 61 dív. a 104
smiš.) a 137 německých (20 chlap., 12 dív. a 105
smíš.). Zavřena 81 třída, 60 českých (12 chlap.,
21 dív. a 27 smíš.), 21 německá (2 chlap., 6 dív.a
13 smíš.). Odečteme-li zavřené školy a třídy od nově
otevřených, přibyly 52 veřejné školy (34 české a 19
něm.) a 347 tříd (205 českých a 142 něm.)
Počet tříd. Všech tříd bylo 18.467 (16.649
na obecných, 1819 na měšťanských školách). Če-
ských bylo 11.044 (9939 na obecných a 1105 n
měšťan. školách), německých 7423 (6709 a 714). Po-
stupných tříd bylo 16.295 (14.857 obec. a 1438 mě-
šťanských); poboček 2172 (1791 obec a 381 měšťan.).
Školních okresů bylo 115; české 64 a 51
německý. Největších 10 českých okresů: praž-
ský o 425, plzeňský o 422, smíchovský o 366, vino-
hradský o 329, slánský o 304, pardubický o 287.
pelhřimovský o 273, karlínský o 270, poděbradský
o 242, táborský o 231 třídě. Nejmenší okresje
trulnovský o 39 třídách.
Průměrný počet dětí ve třídě v okresích
českých: 62 děti (loni 63), v německých pouze 59.
V zemi: 61 dílě na třídu. V 19 českých okresích
školních připadlo průměrně na třídu 50—60 žáků, v
44 okr. 60—69, v 1 okr. 75. Ve 2 německých okre-
sích (Dubá, Praha) připadlo na třídu průměrně méně
než 50 dělí, ve 33 okr. 50—59, v 16 okr. 61—69.
Dubá
Praha
17
article
Největší průměrný počet dětí připadá v českých
okresích na okres klatovský: 76. V německých
okresích je největší počel v okrese teplickém: 69.
Budov školních bylo 5837; z nich bylo
vhodných 5133, nevhodných 704. Z 5133 vhodných
bylo českých 2974, německých 2153, v 6 vhodných
budovách jsou školy české i německé. Ze 704 ne-
vhodných budov bylo v českých okresích 499, v ně-
meckých 204, v 1 nevhodné budově je česká i ně-
mecká škola. Vhodných budov je o 130 více než lonit
nevhodných o 19 méně než loni. Přibylo 90 nových
škol. budov. Vhodným nářadím bylo opatřeno 5386
škol: 3060 českých a 2326 německých. Nevhodné ná-
řadí mělo 379 škol: 288 českých a 91 německá.
Knihovny žákovské měly 5734 školy
(8333 české a 2047 něm.). Z 5765 škol bylo opatřeno
pomůckami předepsanými řádem školním a vy-
učevacím 5668. Ze 3348 českých mělo předepsané
pomůcky 3262, ze 2417 německých 2406. Nemělo
tudíž předepsaných pomůcek 86 českých a pouze
11 německých škol
Školní zahrady Byly při 4993 školách
(2946 českých a 2047 nělneckých). 772 školy neměly
zahrady.
Tělocvičny byly při 708 školách (867 čes
a 341 něm.); letní cvičiště při 4644 školách (2561
českých a 2083 něm.). Tělocvičen přibylo 58 (26
čes. a 32 něm), cvičišť 64 (41 čes. a 23 něm.).
Soukromých škol bylo 223; z nich byl
17 měšťanských a 206 obecných. Českých soukro-
mých bylo 118 (7 měšťan, a 111 obec.), německých
105 (10 měšťan. a 95 obec.). Ze 223 soukromých škol
bylo 41 pro katolické, 55 pro evang., 28 pro israelské,
99 pro děti všech vyznání.
18
article
Právo veřejnosti mělo 180 škol (104 čes. a 7
něm.). Bez práva veřejnosti byly 43 školy (14 čes.
29 něm.). Chlapecké školy měšťanské byly 2 (1 čes
a 1 něm.), dívčích 15 (6 čes. a 9 něm.). Obecných
škol chlapeckých bylo 9 (6 čes. a 3 něm.), dívčích
48 (14 čes. a 34 něm.), smíšených 149 (91 čes. a 58
něm.). Přibyly 2, zavřeno 7 soukromých škol (4 čes.
a 1 něm.). Soukromé školy byly vydržovány spolky
řádovými kongregacemí, evang. a israelitskými obcemi
náboženskými a jednotlivci. Výsledek vyučování byl
uspokojivý na mnohých školách neměli učitelé pře-
depsané způsobilosti učitelské. Do soukromých škol
chodilo 22.090 dětí, a to 7865 hochů a 14.225 dívek
Školní docházka. Školou povinných dětí
bylo 1,147.119 (574.207 hochů a 572.912 d'vek); z nich
do veřejných škol chodilo 1,130.784. Do soukromých
škol 22.090 dětí! Ne 6letých děti bylo přijato 16.505.
Po dokonaném 14. roce chodilo do veřejných škol
6907. Do měšťanských škol chodilo v českých okresích
53.059 (29.433 chlapci a 23.626 dívek); v německých
okresích 33.590 (18.563 a 15.027). Do škol vyššich
a odborných 13.935. Pro tělesnou nebo duševní vadu
nedostalo se žádného vyučování 3624 dětem.
Přibyl
smíšený 149
d ' veka
19
article
Bez vyučování vůbec bylo 89 děti (loni 109)
normálně vyvinutých. Pro nedbalou docházku svých
děti byli rodiče v 27.240 případech potrestáni vězením
a ve 33.014 případech uložena pokuta v obnosu
39.972 K 80 h. Zaplacených pokut bylo 19.941 K 30 h.
nezaplacených 20.031 K 50 h.
Nejlepší docházka byla v českých okresích
novoměstském (0.16% neomi. půldní) a kladenském
(0-39%); nejhorší na Sušicku (11.22% neoml. půldní
Přiznivý vliv na docházku mělo podporování chu-
dě mládeže polévkou při 1753 školách. Ve mnohých
školách dostávaly děti oděv, obuv, škol. potřeby
v zimě oběd
Úlevy. Ve 35 okresrch- školních (8 čes. a 27
něm.) užito povšechných úlev, v 80 okr. (56 čes.
24 něm.) úlev individuálních. Úlev nemělo 50.29 %.
úlev povšechných 7.37%, individuálných 41.71 92.
Procento dětí, jež vůbec úlev nepoužily, klesloo
1.33%. Právo na povšechné úlevy měly 4084 obce
se 125.183 dětmi. Povšechných úlev mělo v 580 obcích
12.791 dítě; jednotlivých úlev mělo ve 4116 obcích
74.324 dět.
Ze školy bylo propuštěno na Konci škol. roku
91.887 dětí. Třídu neb oddělení opakovaly 111.182
děti (66.128 čes. a 45.054 něm. ).
(Pokračování. )
Sušicko
20
article
Choceňský krajinský spolek Žemské ústřední
jednety učitelsíva měšťanských škol českých usnesl
se ve schůzi, 18. t. m. v Ústí nad Or. konané, o
tomto prohlášení: Jsa přesvědčen, že k zvý-
šení a zabezpečení obecné vzdělanosti národní, jaku?
i pro důležilý význam lidového školství vůbec
kulturní význam stavu učitelského v národě zvlášt,
je třeba zvýšiti úroveň vzdělání všeho učiteistva
upozorňuje na nutnost pronikavé re-
formy tohoto vzdělání a schvaluje zásady,
podané ve schůzi zastupitelstva Zemské ústřední
jednoty učitelstva měšťanských škol českých dne
2. února t. r. v Praze, zejmena že na dobu
přechodnou nelze se obejíti bez
reformy ústavův učitelských, ale
takové, jížby se vnich poskytova l
vzdělání tou měrou, aby zkouš ka
učitelské dospělosti byla rovno-
cennou se zkouškou dospělosti
škol středních a opravňovala po
určitých doplňcích ke studiu n
vysokých školách; zároveň však
se vyslovuje proti tomu, aby se ny-
nější ústavy učitelské zrefor mo
valy způsobem, kterým by se obocn
vzdělání, jehož se v nich dostá vá
kandidátům učitelským, nevyrov-
nalo vzdělání, kterého posky t uj
vyšší školy střední.
Jednota učilelská »Komenský« pro Prahu a okoli
(literární odbor) pořádá ve středu dne 28. března
o půl 6. hod. večerní v kreslírně měšťanské školy
ve Vladislavově ulici schůzi s tímto programem
1. V. Dyk, »Konec Hackenschmidův« (ref. kollega
Mazel). 2. Prof. O. Kramář, »O výchově a učitelstvue
(ref. koll. Zeman). Hosté — zvláště z kruhů student-
ských —— vítáni.
Komenský
V Dyk
Hackenschmidův
Mazel
Zeman
Ústí nad Or
Praha
Vladislavův ulice
Žemský
vysoký škola
29
article
OBSAH: Předmluva a úvod (K. J. Erben) vydavatelovy. — Kytice z básní K. J. Erbena.
Básně již otištěné, ale v „Kytici“ nepojaté. — Přilohy. — Básně jenom rukopisně dochované.
— Sládci, veselohra. — P'řilohy vydavatelovy.
Básnický odkaz Erbenův, kriticky osvětlený pérem povolaným, vychází právě k padesá-
tému výročí vydání populární „Kytice“. Knize připojen je jasný celkový obraz o pěvci, jeho díle,
osobnosti a významu. Význačné toto dílo literární doporučujeme českému čtenářstvu.
Kniha o 25 tiskových arších v. 8° (400 str.). S podobiznou básníkovou, pořízenou dle
fotografie dosud šíře neznámé a se snímkem rukopisu básně „Polednice“
Erben
Sládek
Erbenův
35
article
LLUSTR. KNIHOUN
LLUSTR. KNIHOUN
Přítel Domoviny roč. XXI. obsahuje:
Vlasta Pittnerova: „Pro sirotka“, povídka.
Eug. Kumičič: „Theodora“, povídka.
V. P. Trnavský: „Pláňata“í, humoresky, povídky
a frašky.
V. D. Kozlov: „V týle Žaponců“, obrázky z ru-
sko-žaponského bojiště
J. V. Hrubý: „Ze světa“, povídky
A. B. Šťastný: „Viny života“, povídky
J. Archleb: „Z hlubin a mělčin života“.
= Sešit o 48 stranách jen k
Celoroční předplatné Přítele Domoviny ve sv. brožov.
neb v polotuhé vazbě (12 svazků o 128 str.) zl. 1.60.
V Levné illustrov. knihovně roč. VI. dosud vyšlo:
L. Boussenard: „Hořicí ostrov“, román z po-
sledních událostí na Kubě.
N. N. Karazin: „V rákosi“, román z turkest. života.
Prof. dr. Justin Prášek: „Antické ženy“.
Čen. Kramoliš: „Strážcové našich horií, bi
storický román
N. Morský: „O dětech ale ne pro děti“, povídky
Sešit o 32—36 str. hojně illustrov. za k
Celoroční předplatné Levné illustr. knihovny ve svaz-
cích brož. neb v polotuhé vazbě 18 svazků zl. 3.80.
Sešit na ukázku zašle každé knihkupectví, jakož
Nakladatelství E. BEAUFORTA, Praha-ll.
Jungmannova trída č. 21n
Pittnerův
Kumičič
Theodor
Trnavský
Kozlov
Hrubá
A B
J Archleb
L Boussenard
N N Karazin
profesor
doktor
Prášek
Kramoliš
N Morský
E Beaufort
Jungmannův
Kuba
Praha
svazcícha
36
article
Hoftův Maltzym
Hoftův Maltzym
jest výživný a lehce záživný
nápoj pro nemocné i zdravé.
Hofova výživná
slad. čokoláda
z mléka, sladového výtažkui
čokolády jest nejlepší nápoj
k snídani pro ženy a dítky.
Ve všech Výroba výživných při pravků
Hdrmy
lepších obcho-
dech
JANO
ke koupi.
Stadlau.
Hlavní sklad: Fr. Vitek a sp. v Praze. Vodičk. ul.19
5484
Hoftův
Hofův
Jana
Vitek
Francie
Praha
46
article
ze a jedině-
král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve
Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a jí sa-
motnou upotřebovanými okrašlov, prostředky.
c. k. pat.
priv., —pro každeu dáma nepostrádaielný, — činí k lii
Pudr ravissante pitmo osln
ve bělestnod, zakrývá svým velmi skvostným emailem
všechny nedostatky, jako: doličky
po neštovicích, rodná znamaní, vyrovnává vrásky a záhyby
stahuje roztaženě pery a činí kall
šunský obličej půvabným a ku podivu mladistvým. Je te je-
diný pudr, po jehož spotřobení mlšeme se mýti, anlš by sensačni působivost znizela. Cena
kartonu K 3.—
Vídeň
Kohlmarktoria 6
51
article
omlnzuje o desítiletí a má ho večer každé dáma upotřebit
Cena tyglíku K 3.—
zabraňuje ochrnutí kůže, sílí tato a jest nejvýtečnější ze všech tolletníck
EduavSSa vodiček Jistým výslnékem korunovaných. Cena láhve K 5.—
Všechny mé výrobky byly v Paříži, v Londýně a ve Vidní vyznamenány velkou zlatou nedatíle
Za podivuhodný výsledek svých připravká se úplně zaručuji. Nesěetné dopisy nznaní z nejvyššich krukí
jsou u mne k nahládnetí. — Každé dámě co nejlépe doporučitelno
C. K. prlv. čelenka k dosalení vzásek prostého, bělestně mramorového čela, kus K 3.— a vý-
borné, krášlici mýdlo „Mavon ravissnnte“ kus K 1.60 a k 3od0.
Madamu Rosa Schaffear vykonzli svým „KONOOREM“ na každém sožedivělém viasu původni barru
mladistvou — skvustnou ruseu, kaštanovou neb zamotově černou — a žádné myti docíleného odstinu
neodstraní. Jedno upotřebení postači, Malý karton K 3.—, velký K 10.
Pravé jen s mým obrazem.
„Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny.
„Rhodopis“ dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3 K.
ROSA SCHAFFER ve Vidnl., L, Kohlmarkt 6, v PRAZE u 10S. KAMMELA Na přikopě č. 15
Schaffear
Schaffer
Kohlmarkt
Kammel
Paříž
Londýn
Praha
58
article
Josef Harapat.
Vychází v 8 sešítech o 3 arších po 60 H.
Příruční kniha květeny.
Napsal Polívka Fr.
To jest Rostlinopis, Klíč a Atlas. Váz. K 5.30,
poštou K 5.42 s 1024 vyobrazeními. — Po-
stačí k nrčování všech obyčejných a mnoha
vzácnějších rostlin. Svou levnou cenou pře-
kvapuje.
Názorná květena zemí
koruny české.
Sepsal Fr. Polivka. Svazek I. klíč, slov-
ník terminologický a věcný atd. K 9.—, váz.
v kůži K 12.—. Svazek II. rostliny prosto-
plátečné K 12.90, váz. K 16.—. Svazek III.
rostliny srostloplátečné K 11.70, váz. K 14.80.
Svazek IV. rostliny bezkorunné, jednoděložné,
nahosemenné a vyšší tajnosnubné K 13.40,
váz. K 16.50. Uplné K 47.—, v kůži váz.
K 59.30. Dává se též na splátky po 3—5 K.
Též v novém sešitovémvydání.
Mladý Stěpař-
Napskí J. Voříšek.
III. opravené vydání. 32 hal., poštou 37 hal
Na 5 výtisků 1 zdarma.
Žádejte v knihkupectvích nebo přímou
Harapat
Polívka
Klíč
Atlas
Francie
Napskí J . Voříšek