Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 113, place 50, org 12, work 8
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. března 1905. Císlo 84.
4
article
nejsou snášelivi. Čte různé listiny, v nichž i kato-
ličtí duchovní tupili svátost oltářní. Je prý známo
že i papeži dovolili si neslýchané potupy protestan-
tismu. Kdo má smysl pro slušnost, nebude podpo-
rovati nenávist klerikální strany. Budo hlasovati
proti vydání. (Hlučná pochvala mezi Všeněm i ci.)
Posl. Schraffl zastávaje se své strany odmítl je-
jím jménem spoluvinu na rozřiřování inkriminova-
ného článku. Dotaz nebyl také podán z dychtivosti
po reklamě. Vážíme si příslušníků každého nábožen-
ství, avšak nechceme býti tupeni, majíce náboženské
přesvědčení. Dnešní výborová usnešení dokázala, že
se doposud neví určítě, co je politické provinění
Debata nebyla zbytečna a přispěla k objasnění.
Rel. dr. Hirsch ve svém doslovu vytkl, že posl.
Rieger prohlásil se jaksi okázale bezkonfesním. Třeba
uznati, že zpráva je podána úplně interkonfesně
lituje, že někteří řečníci uhodili trochu prudce kon-
fesní ton. Nynější delikt nepova uje za politický
není pravda, že při politických proviněních se vy-
dání vždy odepřelo. Kdy šlo o zájmy soukromých
osob, bylo vždy povoleno, že článek obsahoval po-
směch, o tom není třeba důkazu. Žádá, by se žá-
dosti za vydání vyhovělo.
Posl. Stein navrhl, aby se hlasovalo dle jmen
a v případě zamítnutí konstatoval poměr hlasů.
Návrh na jmenovité hasování není dostatečne
podporován.
Posl. Stein (obrácen ke středu): Tak přec
vstaňte! (a ku posl. drn. Funkovi): Teď zůstanete se-
děti. Tak přece vstaňte
Výborový návrh na vydání posl. Haucka
přijat 136 proti 33 hlasům.
Výborový návrh, aby posl. Hauck neby
vydán pro urážku majestátu, přijat bez
debaty.
Rovněž bez debaty přijat výborový návrh
na vydání posl. Reichstädtra.
Posl. Choc referuje
Posl
doktor
Hirsch
Rieger
Stein
Hauck
Choc
Buda
Funk
5
article
o alféře hr. Sternberga
Sternberg
6
article
a doporučuje přijmonti výborový návrh.
Posl. hr. Steruberg praví, že v této jeho věci
jedná se o pouhé politicum. Obrací se především
proti posl. Kathreinovi, jenž divil se, že poslanei
poslouchají řečníka a prohlašuje, že předseda roz-
počtového výboru nabádal tím poslance k rušen
povinnosti, neboť dle jednacího řádu mají sledovati
debaty. Pojednává obšírně o důležitosti a významu
novin, jež mohou vykonat prospěšné věcí, je li mezi
nimi a veřejným míněním vzájemný kontakt. Žerna-
listické povolání je velmi vznešené a v přední řad
je redaktorovou povinností, neporušiti meze slušnosti
a mírnosti. Čte noticku v »Nár. Listech«, jež ho
pobídla k činu proti jejich zpravodají, doráží prudce
na »Nár. Listy«, vyčítaje jim, že počaly a skončily
utrháním na cti.
Urážely prý největší české vlastence jako RRiegra.
Schwarzenberga a Člama-Martin ce, postavily český
národ do protivenství naproti jiným slovanským
národům a jsou prý samy vinny zmatky v českém
národě.
Pojednav o různých druzích novinové korupee,
uvažuje zevrubně činnost cís. r. Penížka a doráží
polom na dr. Kramáře pro někdejší jeho dotaz
k předsedovi, vyčítaje mu lež, protože tvrdil, že on
(Sternberg), uhodil ze zadu cís. r. Penížka. (Řečník
jest opětně napomínán, aby se mírnil.) Cís. rada
Penížek potupil prý ho před českým národem
učinil ho směšným. Poslanecká čest nesmí se napa-
dati beze vší ochrany.
Pro výrok, že »parlament je sešlým nástrojeme
byl řečník volán k pořádku. Další jeho vývody byle
přehlušovány voláním konec! konec! načež prohla-
sil, že vyhovuje obecné žádosti.
Posl
Kathrein
Schwarzenberg
Člam
Martin ce
Penížek
Kramář
Sternberg
7
article
Posl dr. Klumpar: Jsou projevy a útoky, na
které odpověděti, tomu, kdo chce odpověděti slušně
je těžko. Cti diskuse a vyvracování nedostávás
každému útoku. Musí tedy býti také mně dovoleno,
pomičeti k nájezdům, které tady činěny byly prote
naší straně a proti našim vůdcům. Byl zde však
také napaden český tisk, zejmena pak naše přední
noviny »Národní Listy« a redaktorové a majitelé to
hoto listu nemohou vůči bezednému očerňování,
které zde bylo proneseno, tady odpovídati. Proto je
příkazem slušnosti, odpověděti k tomu aspoň struč
nými slovy. V době politické persekuce, kdy naši
redaktoři seděli v žalářích, hr. Sternberg nebyl snad
ještě na světě a byl li, nebylo mu snad ještě pově-
domo, náleží-li k německé národnosti či české. Ten
kráte byli to však tito redaktoři, kteří šady byli pau-
šálně podezříváni, kteří našemu národu prokázali
službu největší. (Hllučná pochvala.) Dr. Julius Grégn
a Karel Sladkovský to byli, kteří v čele národní
žurnalistiky stáli a v »Národních Listech« měli hlavní
slovo. Tenkráte a kdykoli přišla persekuce, nevě-
dělo se ještě, zda hr Sternberg půjde bíti se pro
doktor
Klumpar
Julius Grégn
Sladkovský
Sternberg
8
article
Bury nebo pro Angličany, zda psáti bude německé
či české básně. (Veselost.) Všichni tito mužové, kteií
obětovali lidu svůj majetek, své statky a svého ducha,
byli tady pranýřování tímto tak zvaným českým po-
slancem. On však nemá práva mluviti zde za český
lid. Neboť českému lidu náleží jen ten, kdo mu
náleží od svého narození a kdo s ním prodělai
všechny slasti a strasti. (Hlučná pochvala.)
Vyčítá-li pak hrabě Sternberg »Národním Listům«,
že osočují, mohu ukázati k tomu, že hrabě Sternber
ve své brožuře, kterou vydal před 7 léty, spáchal
samé denunciace a samé osočování. V brožuře.
kterouž vydal na adresu rakouske
šlechty, vytýká, že učitelé v českých
krajinách beztrestně hlásají nau ky
revoluční a že mládeži vštěpují lásku
a nadšení pro korunu svato-václavskou.
Angličan
Sternber
Bura
Sternberg
9
article
(Bouřlivé volání: Slyšte, slyštel)
A po dvou letech tentýž pán vyda
brožuru — pro české státní právo
(Slyšte, slyšte n)
Nevypořádám li se dnes úplně s hrabětem Stern-
bergem, stane se tak jedině z té příčiny, že si vážím
tuze důstojnosti sněmovny. Chci toliko konstatovat
že muží s takovou minulostí, s takovou pověstía
s takovými ostatními vlastnostmi (Veselost.) nepří-
sluší mluviti o svých kolegách, zejmena pak o če-
ských poslancích způsobem takovým, jako on zde
mluvil, zejmena když má ve svém týdenníku »Lido-
vých Novin« sám shnilé a nezralé jablko a když
tam české žurnalisty a poslance očerňuje a potupuje.
Však on přijde čas, kdy se vypořádáme s hrabětem
Sternbergem ještě úplně. (Pochvala.)
Poslanec dr. Kramář: Prohlašuji, že jsem se
dověděl, že hr. Sternberg ve své řečí, kterou jsem
ovšem neposlouchal, mluvil o mně tonem, který ne-
mohu nechati nezodpověděným. Řekl-li o mně posl
za venkovské obce královéhradecké že jsem lhal.
či neřekl-li, jest mi to úplně lhostejno.
Posl. hr. Sternbezg: To je dokázáno.
Posl. dr. Kramář: Mohu jen o případě, jenž
adál se ve vestibulu poslanecké sněmovny konstato-
vat, že jsem sám sice přihody neviděl, jak se udála,
že jsem však ihned, když mne upozornil na ni jeden
žurnalista drážďanský, s nímž jsem seděl obrácen
jsa zády ke dvoraně, přispěchal a slyšel jsem ji od
všech osob, kteří ji viděly a slyšely tak vyličovat,
jak jsem ji zde sám vylíčil. Řekli-li mně všichni
očití svědkové jednohlasně nepravdu, nemohu za to.
Nemám však příčiny nevěřit oněm pánům a věřit
poslanci za venkovské obce královéhradecké.
Posl. hr. Sternborg: Přečtěte si žalobu.
Stern
Sternberg
doktor
Kramář
Posl
poslanecký sněmovna
Lidovýchod novina
10
article
Posl. dr. Kramář: Mluvil li poslanec za venkov-
ské obce královéhradecké dále, že jsem já tady
stejně lhal jako jsem před 15 léty obelhával své
voliče, pokládám sebe nedůstojným, abych k tomu
odpovídal i jen slovem jediným. Sněmovna můžese
snad žertům, které jsou nedůstojny parlamentu
smát a dostati se do vytržení, jsem však přesvěd
čen, že ve sněmovně jsou četní mužové cti, kterým
nemusím dávati ujištění, že odpovídati na takové
nájezdy pokládám nemístným. Hlučná pochvala
Poslanec hrabě Steruherg polemisuje s drem.
Klumparem problásil, že má větší právo jmenovati
se mezi těmi, kdo mají činný podíl na dějinách če-
ského národa než všichni jiní poslanci, protože jeho
předkové stávali vždy v popředí českých dějin.
Výborový návrh na vydání poslance hra-
běte Sternberga byl potom schválen.
Poslanec ryt. Starzyňski referoval o immu-
nitní záležitosti poslance Daszyňského, jehož
vydání povoleno, načež rokování bylo pře-
rušeno.
Příští schůze bude v pondělí o 3. hodin
odpolední s jednacím pořadem: 1. výborová
zpráva o vládní předloze stran zákazu rayono
vání řepy: 2. výborová zpráva o vojenskýel
přípřežích: 3, výborová zpráva o usnesen
panské sněmovny stran podomního ob-
chod u.
Poslanec Schönerer navrhl za poslední od-
stavec jednacího pořadu výborovou zprávu o návrhu
Peschkově stran dovozu dobytka a masa z Ruska
balkánských zemí.
Posl. Soukup navrhl o tom jmenovité hlaso-
vání, avšak jeho návrh nebyl dostatečně podporován.
Posl. Iro žádal za zjištění poměru hlasů, načež
Schönererův návrh propadl 82 proti 66 hlasům
schůze skončena o 5.15 hod. odpol.
Posl
doktor
Kramář
Steruherg
Klumpar
Sternberg
Daszyňský
Peschkův
Soukup
Schönererův
Rusko
11
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 24. března. (C. B.)
Výbor pro zvířecí nákazy přijal vládn
předlohu o vyhubení moru vepřového dobytka
s navrženými resolucemi.
Během obšírné debaty ref. Wielowiejsk
poukazoval na důležitost dobré zdravotní policie.
zvláště v krajích, hraničících s Ruskem, protože
tamaí zdravotní služba byla posledními událostm-
velice desorganisována. Proto prý třeba považovati
Rosko právě teď za nebezpečné morové hnfzdo
mělo by se použiti všemožných prostředků, aby se
odtud nákaza nerozšiřovala.
Rosko
Vídeň
Rusko
12
article
Projev nedůvěry
ministru železničnímu ryt. Wittkovi
a demisse odborného chefa Wurmba.
Z Vídně, 24. března.
(Původní dopis »Národních Listů«.)
Předmělem rozprav jest dosud výrok subko
mitétu železničního, jenž byl ku prozkou-
mání příčin obrovského překročení povoleného staveb-
ního obnosu na alpské dráhy o 104 milliony korun
ustanoven, a jenž svoji práci za předsednictví posl
inženýra Kaftana včera v pozdní hodině večerní
zdrcující pro ministra Wittka resolucí
ukončil. (Zprávu stručnější o tom přinesli jsme
již v čísle pátečním a zmiňujeme se o politickém do-
sahu řeči i dnes ještě na jiných místech.)
Subkomitét vyžádal si od vlády na základě zvlášt.
ního, posl. Kaftanem vypracovaného dotazníku
veškerý k posouzení potřebný materiál, jejž po 10
schůzí bedlivě projednával. Těměř veškeří řečníci
kárali ostře samovolně jednání ministra
železničního, k vrcholu dospěla však debala
v poslední schůzi komitétu, v které dostali se ke slo-
vu dva odborníci, poslanci Polák Kolischen
a inženýr Kaftan
Prvý kritisoval co nejostřeji zejmena výpoče
rentabílity alpských drah, vládou sesta-
vený, dokázav úplnou nesprávnost uvedených číslic.
budoucího pohybu zboží a dopravního koeficientu
se týkajících, čímž jakákoliv naděje na sebe menší
výnos těchto drah v nivec se rozpadá.
Zástupce vlády marně se namáhal, aby důvody
tyto vyvrátil.
Na to ujal se slova poslanec inžený
Kaftan, jenž přesvědčivě probral otázku 100mil-
lionového překročení po stránce finanění, státo-
právní a technické, a jehož řeč, byvši s na-
pjatou pozorností veškerými členy schůze sledována
působila silným dojmem.
Wittek
Kaftan
Subkomitét
Polák
Kolischen
Vídeň
státoprávní a technický
13
article
Rečník uvedl, že, ač nebylo zbudování drah alp-
ských výhradně otázkou hospodářskou, nýbrž i poli-
tiekou, přece byla vláda povinna, prve než osnovu
zákona v r. 1901 sněmovně předložila, bedlivě vy-
šetřiti veškeré předpoklady, stavby a vozby se lýkající.
a sestaviti přesný program dopravní a sta-
vehní. Bylo to tím snazší, jelikož ministerstvo že-
lezniční mělo ve své správě již r. 1899 železnice v děl-
ce 11.200 km, nemohlo jí tedy ješlě před vydáním
zákona sestavení programu dopravníh
působiti žádných obtíží, neboť již tenkráte znala vý-
konnost nových strojů a vozidel. Dotvěné výmluvy
tedy nemají místa, a to tím méně, jeli kož již v r. 190
započala s vypracováním podrobného projektu k če-
mu polřebovala již tehdy stavebního
programu, jenž zakládá se na programu
dopravním.
Správa železniční musila již před započetím slav-
by věděti, že úvěr, zákonem r. 1901 povolený a na
ledabylém předběžném projeklu za docela jiných před-
pokladů vypracovaný nepostačí, a měla cestou
ústavní přiměřeného zvýšení jebo na
radě říšské se domáhati, nebo ještě lépe, osnovu
zákona teprve po vypracování podrob-
ného projektu, až by byl delinitivní ná-
klad slavební zjištěn, předložiti. Ani
prvého ani druhého nebylo však šetřeno, se stavbou za-
počato a úsilovně pokračováno bylo. Jednání ta-
kové příčí se rozhodně ústa vě.
Ač lze očekávati, že dráhy alpské budou sobva
hradili výlohy dopravní právě tak, jako pověstná
místní dráha městská ve Vídni, jež vykazuje ročně
34—1 mill. K dopravního deficitu, přece byly luxu-
riosně vystrojeny, vzdálenost stanic obnáší toliko
5 km a méně, délka stanic obnáší 600—1200 metrů,
stanice mají 5—7 kolejí, a přes to, že frekvence jejich
následkem řídkého zalidnění krajů atpských bude
nepatrná, byly zřízeny veliké nádherné budovy
staniční.
Rečník
Vídeň
km
14
article
Jak dlouho, téměř 20 let musila Praha, Plzeň.
Budějovice čekati na rozšíření svých úplně ne-
dostatečných nádraží přes obrovský průvoz, plívo
a odvoz zboží. Nemůže býti ledy s podivením, že byl
původní rozpočet překročen o 104 míllionů K, sedy
o 5825, u některých z těchto drah, na př. pyhern-
ské o 7570.
Přehojné vystrojení alpských drah nutí k po-
rovnání s některými drahami českými, jedno
kolejnými, tak zejmena s drahou pražsko-
duchcovskou, čes.-západní a Františka
Josefa, na nichž denně 36—45 vlaků jezdí, kdežto
doprava alpských drah bude denně 6—8 vlaků toliko
zaměstnávati. A což dráha z Hrobů do Molida vy
jež přes veliké stoupání 35%e na jedné koleji denně
300 až i 400 vagonů dopravuje. A stanice če-
ských drah těchto jsou 9—12 km od sebe vzdáleny
Z toho vysvítá, že by při drahách alpských pro do
zírnou dobu postačilo vystrojení mnohem skrov-
nější a levnější. Ministr železniční omlouvá
překročení zdražením sil pracevních a vel-
kými stavebními obtížemi
Na prvé musila býti vláda při králkodobém pro
vádění velikých slaveb připravena, dělá sobě samu
konkurenci takléž na obtíže stavební. Přes to obnášel
překročení při stavbě velmí obtižné dráhy arlber-
ské toliko 16, při slavbě velkolepého simplon-
ského tunelu, 20 km dlouhého, toliko 11%% 1, kdežte
překročení nákladu na tunel karavanský bude
502% obnášeti.
Ostatně mohla býti správa stavební na základě
zeologických předpovědí připravena
na obtížnou slavbu. Přes výstrahy geologů
byly zde zřízeny hluboké průkopy, jež měly
v zápělí ohromné sesouvání se půdy a přeložení traii
mezi stavbou, jakož nahražení olevřené trati tunelo-
vou, přibylo totiž 14 tunelů v dělce 8000 m!
František Josef
Praha
Plzeň
Budějovice
če
km
15
article
Řečník upozorňuje na základě vlastních 30letých
zkušeností jako řídící velkých podniků železničních
a vodních na některé závady při stavbě alpských drah,
zejmena již při zakupování pozemků, z
které, ač půda drah alpských jest dosti chudobna,
byla placena troj- až čtyřnásobná cena, za
kterou byly prodávány výborné pozemky pro dráhy
v království českém!
Také původní položky na pořízení vozidel byly
značně překročeny o 2535 1, taktéž položka na připo-
jení a stanice připojovací o 134—1637
Zvětšený náklad stavební připlsuje posl. inž-
Kaftan zvláště nemírnému, zbytečnému urychlování
stavby, jež, započavší v roce 1903 a 1904, letošního
roku má býti ukončena: se stavbou českých drah, na
př. Louny—Rakovník, se nepospíchalo, lhůta stavební
byla — ač zákon z r. 1901 stanovil ukončení na
r. 1902 — o dva roky překročena, a přece
bude tato dráha mnohem výnosnější pro stát, než
dráhy alpské.
Ministr omlouvá překročení také vojenským
požadavky, jež však, dle jeho vlastního udání.
toliko 21/2 millionu K vyžadovaly.
Kaftan
Louny
Rakovník
16
article
Ke konci podrobuje řečník břitké kritice dosavadní
činnost želez. ministerstva v oboru provádění in-
vestic při státních drahách, v provozování se na-
lezajících, na které byla zákonem z r. 1901 povolen
suma 272 millionů na stavbu druhých kolejí, rozšíření
stanic, na rozmnožení vozidel a pod. do konce roku
1905, z nichž však upotřebeno bylo pouze 5576, zby-
tek sloužil jako nádržka pro nedostávající se sumy
na stavbu drah alpskýchr, při čemž král. české nej-
hůře pochodilo.
Rečník, jenž veškeré své vývody doložil bohatým
materiálem číselným, nemůže jok z ohledu
státoprávaího tak i z ohledu technicke-
ho a dopravního jednání ministra že-
lezničního v otázce překročení staveb
niho nákladu na dráhy alpské va správ
né uznati.
Předseda subkomitétu poslanec Kaftan dal na
to hlasovati o návrhu dra. Ellbogena na udě-
lení projevu nedůvěry ministru ryt.
Wiltkovi, který návrh byl,jak jsme již
sdělili, většinou přijat.
Rečník
Kaftan
Wiltk
17
article
Valné shromáždění
Společnosti Musea král. českého.
Výroční shromáždění museálné Společnosti
mají svůj ustálený ráz i průběh jednání, jež se
děje způsobem důstojným a věcným. Jako
každoročně, bylo i včera. Jedině u presidiálního
stolu scházel nestor českých dějepisců W. W.
Temek, místopředseda Společnosti, omluvený
chorobou. Jednání zahájil president Společnosti
hrabě Jan Harrach srdečnou uvítací řečí.
Sděliv, že počet přítomných (54), jest usnášení
schopným, pozdravil přítomné a poukázal
k uplynuvší právě době jednoho roku jako
k nové utěšené etappě v rozvoji musea král. če-
ského. Vyslovil však rovněž obavy ohledně ne-
dostatku místností a podotkl, že bude dlužno
požadovati cd země, aby museu
dány byly pro sbírky k disposici
místnosti archivu a místnosti,
jichž použivá dosudAkademie věd
a umění. Doufá, že zastupitelstvo zemské na-
hlédne nutnost a potřebu nových místností. Ne-
méně s rostoucím rozvojem sbírek museálných
roste i finanční náklad. Řečník poukazuje na
podporu země a doufá, že i subvence státu, do-
sud nepatrná, se zvýší. „K dyž uvážíme,
pravil hr. Harrach, „eo země česká od-
vádí celému státu, můžeme žá-
dati, aby vláda eminentně důleži-
tému a prvnímu ústavu země české
dala dostatečné a zasloužené po-
pory.“ (Souhlas.)
V dalším vzpomenul řečník zesnulých členů
Společnosti; paměť jich uctěna povstáním.
Od čtení zprávy jednatelské upuštěno, ne-
boť vydána tiskom. (Výtah viz v „Nár. Listech
ze dne 24. t. m.) Zpráva tato, jakož i poklad-
niční schváleny jednomyslně.
Přikročeno potom k volbám a zvoleni za
členy správního výboru na 6 let: msgr. ThDr
Josef Doubrava, biskup královéhradecký a dvor
rada PhDr. Karel rytíř Kořistka.
W W Temek
Harrach
Doubrava
PhDr
Kořistka
muzeum král
první ústav země český
18
article
Za revisory sbírek na rok 1905 prof. dr
Emerich Maixner, prof. František Nekut a řed
Ant. Truhlář. Za revisory účtů cís. rada J. Otto
cís. rada Ant. Řivnáč a prof. Josef Tálský.
Na pořadu dalším byla pak přednáška pro
dra. Čeňka Zíbrta „O knihovně ryt. Neu-
berga“. Knihovna tato v r. 1902 dostala se z
značné části koupí v majetek musea a získán
tím objekt velice cenný, obsahující znamenité
památky jak rukopisné, tak tiskopisné. Knihovnu
tu založil Jan František rytíř Neuberg, uvě-
domělý, vzdělaný český šlechtic, současník
Josefa Dobrovského, jenž byl jeho důvěrníkem.
Týž napsal velice pěknou charakteristiku rylíře
Neuberga, oceniv-jej jako znamenitého vlastene
českého, milovníka literatury české, nadšeného
muže, nešetřícího nákladu na pořízení biblio-
téky. S obzvláštní láskou sbíral knihy a ruko-
pisy české a shromáždil kolem sebe řadu učenců
a vlastonců, s nimiž snil o založení musea če-
ského. V družině jeho byli Cordora, Polzl —
u něho konaly se schůzky vlastenců. Syn jeho
staral se, aby dědictví nejen uchoval, nýbrž roz-
šířil a vnuk Jan Norbert z Neuberga, pozdější
první president Společnosti musea získal si v
pokračování v této práci znamenitých zásluh.
Syn tohoto, Jan Eduard ryt. Neuberg, vě-
noval ze sbírky svých předků čásť umělecko-
průmyslovému museu, syn pak Eduarda Maxmi-
lian prodal v r. 1902 velkou čásť biblictéky
museu.
Toť asi historie knikovny ryt. Neuberga.
kterou znamenitě obohacena biblictéka mu-
seální.
V dalším poukázal pan přednášející velm
poučným způsoben. na bohatství knihovny této.
Poděkováním řečníku bylo jednání shro-
máždění ukončeno.
profesor
Maixner
Nekut
Antonín
Truhlář
J cís
rada
Řivnáč
Tálská
Čeněk Zíbrt
Jan
František
Dobrovský
Neuberg
Cordora
Polzl
Jan Norbert
Jan Eduard
Eduard Max
Neuberg
Neo
muzeum
Neuberg
19
article
O topení a větrání ve školách.
O topení a větrání ve školách.
Dříve než přikročeno ku přednášce o svrchu na-
depsaném thematu, přednesl starosta Spolku ar
chitektů a inženýrů cís. rada p. R. Jahn
usnesení čestného výboru slavnostního ohledně
oslavy 40. výročí založení spolku. Ve schůzi této
schváleny návrhy p. inž. Fischera, aby vzdána při
slavnostech jubilejních byla pocta členům spolku,
kteří po 40 let jsou v jeho řadách; dále návrh p.
insp. Kiessla, aby založen byl fond, jehož účel m
stanoviti se později, a konečně návrh p. inž. Marka,
aby po slavnosti vydán byl zvláštní almanach, ob-
schující vylíčení průběhu slavnosti, jakož i veškeré
výkazy o činnosti spolku, seznamy, diagramy a pod.
S povděkem vzato na vědomí, že slavnostní řečv
Paniheonu musea prosloví p. prof. A. Velflik.
R Jahn
Ing
Fischer
profesor
A Velflik
Paniheon muzeum
20
article
Potom přikročeno ku plednášce arch. St. Znngla,
jenž pronesl ohledně topení a větrání ve školách asi
tyto zásady. Teplota v budovách školních musí býti
nezávislou od změn povětrnosti, má býti veskrze
stejnoměrnou a přiměřenou k účelům, jimž místnosti
slouží; avšak oteplováním místností nesmí nikterak
snižovati se jakost vzduchu. Obsluha topících zaří-
zení má býti jednoduchou, snadně možnou, ne ne-
bezpečnou a bez obtěžování, jak obyvatel budovy,
lak i jejího okolí. Pokud detailních požadavků to-
pení se týče, uvedl pan přednášející, že pro pře-
stoupení předepsané teploty připouští se maximálně
více neb méně 1 stupeň, prochází-li místnost něko-
lika patry max. 2 stupně. Mnežství přiváděného tepla
do místností má býti ve velkých mezích tiditelným
a to, pokud možno, z jednoho ohniska (centrální to-
pení). Snaha dalšího pokroku má se nésti k automa-
tickému regulování topení. V místnostech, kde mohou
býti náhle uvedeny nové zdroje tepla k činnosti
(plynové osvětlení) tam je nutno, aby stejně rychle
dalo se vytápění o tento přírostek zmírniti, nebo in-
tensivnějším větráním udržeti na stejné výši.
Znngl
21
article
Teplota má býti stejnoměrnou, takže ve vodo-
r avném směru nesmí býti žádného rozdílu, toliko po
výšce se připouští rozdíl mezi podlahou a výškou
hlavy 1—29
Proudění vzduchu vytápěním povstalé nesmí
obtěžovati. Znehodnocení jakosti vzduchu topením
nesmí nastati, nesmějí povstati místa pro usazo
vání se prachu, nesmějí se vybavovati plyny z na-
hromaděného prachu, nesmí se dostali dovnitř ani
kouř, ani saze, ani zápach, ani nakažliviny, aniž by
směla býti překročena mez relativní vlhkosti, stano-
vená na 40—60% absolutní vlhkosti. Obsluha top-
ných těles a pomocných přístrojů musí býti co nej-
jednodušší a nesmí vyžadovati žádných zvláštních
odborných vědomostí. Zařízení musí pracovati bez
hluku a dokonale spalovati kouř. Pro získání vhod-
ných ofert je žádoucno vypisovati olertní řízení na
základě přesného programu, s ponecháním volnosti
pro navržení vhodných změn
Topení musí stejně snadně dodati jak max. t
i min. množství tepelných jedniček, aniž by bylo
třeba vypomáhati jiným způsobem (kamny obyčej-
nými nebo plynovými
Dodávání tepla nemá se díti sáláním, nýbrz
vedením pomocí ohřátého vzduchu, při čemž rychlost
nesmí překročiti 0.5 m/1 sek. pokud přichází ve styk
s lidmi; v hořejší části prostory lze připustiti aži
2 m/ísek.
Povrchová teplota topných těles nemá překročit
80° C, lépe je držeti ji na 70° C. Umělé vlhčení
vzduchu neuznává za potrebné, ani když jsou zřízeny
ventilační komory.
Tím asi podal přednášející hlavní moderní zá
sady topení a větrání.
m / 1
m / íska
22
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. března. (Demisse odb
přednosty Wurmba.) Odborný přednosta
v ministerstvě železnic Wurmb, který jest ře-
ditelem stavby alpských státních drah, podal
demissi následkem hlasování v užším výboru
železniční komise sněmovní a dnes už nepřišel
do úřadu. K demissi, jak se vypravuje v parla-
mentních kruzích, přiměly jej dva důvody. Ač-
koliv útok na železničního ministra Wittka v že-
lezničním výboru má příčiny politické, vzaty
za důvod útoku otázky odborné a technické, což
prý Wurmba rozladilo. Zejmena prý ho zura-
zilo, že poslanci Kaftan a Stwiertnia činili mu
výtky z důvodů, o nichž se domnival, že jsou
již náležitě vysvětleny ve prospěch technického
personálu. Výtky ty pokládal tedy za projev ne-
důvěry k své osobě a z toho vyvodil důsledky.
Wurmb
Wittek
Kaftan
Stwiertnio
Praha
Wurmba
23
article
Ve Vídni má se však za to, že se Wurmb dá
ministrem Wittkem přemluviti a demissi od-
volá. Současně však se sděluje, že i minist
Wittek podá demissi, bude-li Sylvestrova reso-
luce, jíž se Wittkovi projevuje nedůvěra,
schválena též poslaneckou sněmovnou. Ovšem
jiného by mu pak nezbylo.
V Praze, 24. března. (Uherská krise.)
V Pešti kolují prapodivné pověsti o tom, jak by
se dal zlomiti odpor spojené opposice proti ne-
ústupnosti koruny v otázkách vojenských. Dle
oněch pověstí panovník byl už několik dní při-
praven, že opposice nepřevezme sestavení no-
vého kabinetu a svolil, aby se sestavil kabinet
bezbarevný s hr. Rob. Želenským v čele. D
kabinetu toho měli prý býti povoláni Arn. Dá-
niel, Ludv. Láng, hr. Khuen-Héderváry, hr. Jan
Zichy a ještě několik úřadníků a bezbarevných
politiků. Kabinet takový měl program panov-
níkův v otázkách vojenských převzíti prostě za
svůj a poněvadž v parlamentě většiny se nadít
nemůže, měl sněmovnu ihned odročiti a vlád-
nouti bez parlamentu. Za doby bezparlamentn
měly se daně všemožně sháněti a odvod k vojsku
provésti pouhým nařízením. Stoliční správy.
které by se zdráhaly odvod k vojsku provésti.
měly býti rozpuštěny a odvod měl prověsti krá-
lovský komisař.
Wittek
Sylvestrův
Rob
Želenský
Láng
Khuen
Héderváry
Zich
Vídeň
Praha
Pešť
24
article
Takový jest obsah pověstí, kolujících
Pešti. Těžko říci, mnoho-li je v nich pravdy, ale
o tom, že se stal nějaký pokus, přemluviti panov-
níka, aby dal svolení k sestavení kabinetu, který
by vládl bez parlamentu, svědčí prohlášení Ar-
páda Szenťivanye, uveřejněné v dnešním
„Zeitu“. V prohlášení tom se praví:
Jest perfidní insinuace, tvrdí-li některé vi-
deňské časopisy, že by liberální strana poskytla
podpory vládě, jež by se neopírala o většinu
chtěla vládnouti protiústavně bez parlamentu.
Mno takevetsine peratmr strany (atevedy n
všem členům této strany. Pozn. red.) zájmy
národa platí více než zájmy strannické. Már
za svou povinnost prohlásiti, že bych nikdy ne-
podporoval neparlamentní vlády. Netajil jsem
se svým přesvědčením před členy dosavadního
ministerstva a také jiní členové liberální strany
prohlásili již na kompetentním místě, že by vy-
stoupili z liberální strany téhož dne, v kterémž
by se pověsti o neústavních experimentech staly
skutkem.
Pešť
25
article
Protesty tedy skutečně podány a následkem
toho liberální strana se včera usnesla, že by ne-
ústavní rozřešení krise neschválila. O tomto
usnesení podal prý hr. Tisza panovníku zprávu
a proto také dr. Weckerle povolán k slyšení. Dr.
Weckerle mohl však jen projeviti souhlas s An-
drássyovými návrhy na rozřešení krise, a proto
se v Pešti očekává, že konec konců dojde přece
na ústupky, jichž se domáhá spojená opposiee
a utvoří se koaliční kabinet s hr. Andrássyem
v čele.
Weckerle
doktor
Pešť
26
article
V Praze, 24. března. (Haličská pro
pinace.) Polské kolo má nové bolesti; vyjed
nává s ministrem financí, aby oprávněnost ha
ličského zemského propinačního fondu byla pro-
dloužena na další řadu let. R. 1889 bylo na zá-
kladě zemského zákona haličského propinační
právo vykoupeno a bývalým držitelům tohoto
práva zaplacena dlužními úpisy v částce 62.2
mill. zlatých. Tyto dlužní úpisy mají býti umo-
řeny do konce r. 1915. Majetníkem vykoupeného
práva stal se „zemský propinační fond““, který
od té doby propinační právo dává do nájmua
z výtěžku nájmu (okolo 81/2 mill. korun) úrokuje
a umořuje dlužní úpisy. Z přebytků nájemného
vznikl již nyní reservní fond 14 mill. korun,
který má r. 1915 připadnouti zemi. Dle zákona
z r. 1889 výhradné právo zemského propinač-
ního fondu ku provozování výčepu kořalky, piva,
medu a slivovice má přestati rokem 1910. O
té doby zemský fond pozbyl by práva pronajímat
živnost výčepnickou a tím by také pozbyl roč-
ního důchodu 81/2 mill. korun. Zemský výbor
uchází se nyní u vlády o prodloužení zemského
propinačního práva a ponechání důchodu z něho
vyplývajícího zemi na další řadu let. Vláda však
nejeví prý ochoty vyhověti tomuto přání, poně-
vadž proti prodloužení propinace vystupují četné
pivovary a kořaleční závody hlavně na Moravě
a ve Slezsku, jimž haličská propinace ztěžuje
odbyt výrobků v Halíči
Praha
Morava
Slezsko
27
article
Ze Záhřeba, 22. března. (Organisac
maďarského školství v Chorvat-
sku.) Dle „Pokretu“ bán hr. Pejačevič rozeslal
okresním školním dozorcům nařízení, týkající se
maďarských škol v Chorvatsku. Dle jeho vý
kazu vydržuje správa uherských státních želez-
nic v Chorvatsku 10 maďarských škol, spolek
„Julián“ 7 škol, různí soukromníci 9 škol,
evangelické církevní obce 12 škol a politické
obce 6 škol, celkem tedy 45 maďarských národ-
ních škol. Správa těchto škol svěřuje se nyní
zvláštnímu školnímu výboru, v němž má zasedati
vydržovatel skoly, jím jmenovaný dozorce, 2 az
5 členů Maďarů, také jím jmenovaných a ko-
nečně tři osoby, od vydržovatele nezávislé. Ma-
darské školy jsou povinny navštěvovati
1. děti železničních úřadníků a zřízenců; 2. děti
úřadníků národnosti maďarské a 3. všechny ony
děti, jichž rodiče písemně oznámí, že si přejí
aby jich děti navštěvovaly maďarskou školu (l)
Na učitelích maďarských škol se má žádati, aby
se do roka naučili také chorvatsky. Tak pečuje
chorvatská vláda c zdar maďarského škol-
ství v Chorvatsku, zatím co tisíce chorvatských
dětí vyrůstají bez školy, poněvadž pre chorvat-
ské školství nečiní se už pe léta pranic!
Chorvat
Pejačevič
Julián
Maďar
Záhřeb
Chorvatsko
Ma
obec 6 škola
maďarský škola
28
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. března.
Německá nevěra k Rusku.
Prohlášení hr. Bülowa v říšské radě, že ně-
mecká vláda nemá ničeho proti tomu, když nová
japonská půjčka bude upisována v Německu, po-
zvánfjaponského prince Arisugavy na svatbu ně-
meckého následníka a přátelská výměna myšle-
nek mezi berlínskou a tokijskou vládou, jsou ne-
pochybné známky, že Némecko, jež celých 13 mě-
síců války dovedlo Rusku ličiti věrné přátelství,
vidí v mukdenské por žce Rusů vhodný moment
zpronevěřiti se jim a přejíti na stranu jich ne-
přátel.
Angličtí japonofilové se obávají, že Němei
zaujmou místo Angličanů v japonském srdci a na-
lehají ve svých orgánech na anglickou vládu, aby
rychle obnovila s Jsponskem smlouvu o spolek.
Evoluce v německé politice má vliv i na
Holandsko, kde propuštění zahraničního ministra
připisují přání vlády, zavděčiti se Japonsku a vy-
hnouti se konfliktu s ním. Japonsko stěžovalo si
na mnohá opatření, která Holandsko učinilo na
jeho škodu, zejmena na zadržení telegramů ad-
mirála Toga a vinu toho odnesl zahraničný
ministr.
Bülow
Némecko
Němei
Angličan
Praha
Rusko
Německo
Holandsko
Japonsko
Togo
29
article
Vilém II. v Marokku.
Socialistický vůdce francouzský Jaurěs za-
bývá se dnes ve své »Humanité« ohlášenou
návštěvou německého císaře v Tangeru. Píše:
»Návštěva tato může vliv francouzské vlády na
sultána marockého jen seslabiti a může jej
k odporu povzbuditi. Ve smyslu tom znamená
návštěva Viléma II. vážný neúspěch diplomaci
Delcasseovy. On, Delcasse, kterýž byl svatým
Ruskem hypnotisován, zanedbával vše, co ne-
bylo ruské. Nyní, kdy jest tato opora zviklána,
připomíná císař Vilém II. panu Delcasseovi na to,
že existuje také Německo«. Janrěs obrací se
proti požadavku jednoho pařižského listu, aby
zmařen byl silným vystoupením dojemu
sultána, kterýž návštéva Vilémova učinila na
mezinárodní Francii nepřející osadu congerskou
a táže se: »Máme válkou s Marokkem, nejnáklad-
nější, nejobtížnější a nejstrašlivější válkou na-
praviti opět chybu naší dyplomacie?« Již na
sjezdu amsterodamském ukázal mu Jaurěs, že
nesmí stavéti pravdu přímo na hlavu. Zde do-
kazuje to poznovu. Ovšem jest pan Delcasse
z příčin vnitřní i vnější politiky francouzské
socialistům franeouzským trnem v oku. Jestliže
ale Německo dnes troufá si vystupovati v Ma-
rokku proti zájmům franeouzským, jest tím
vinna právě Jaurěsova skupina. Ona v parla-
mentu a její vliv v Combesově ministerstvu
znamenal vždy uvolnění poměru rusko-francouz-
ského a sblížení s Německem.
Vilém II
Delcass
Delcasse
Jaurěs
Jaurěsův
Maroko
Tanger
Rusko
Německo
Francie
Ma
30
article
Když Francie dostala se tím do jakéhosi
osemocení, němečtt- přálelé páně Jaurěsovi obra-
cejí se kmemuvikuErancii prostě zády—A- bpl
to zase přátelé Jaurčsovi, kteří přeceňováním
shody s »liberální« Anglií, jež měla býti proti-
váhou alliance s reakcionářským Ruskem, do-
cílili nynější sítuace. »Ziskání Marokka pro
Francii« bylo hlavním momentem k vtělení shody
anglo-francouzské a přátelé páně Jaurčsovi ve
své anglomanii hladce zřekli se francouzské po-
sice v Egyptě ve prospěch John Bulla. Nyní
ukázalo se prostě, jakou cenu mají plody této
jejich alliance. A byl to zase Jaurěs a jeho
soudruzi, kteří neustávali, odmitajíce všeliké po-
myšlení na revanche, pracovati k seslabení fran-
couzské armády, především na německé
hranici, a kteří zahrnuli ještě nedávno vyni-
kajícího generála francouzského hanou za to, že
proti jejich miláčku, ministru Andréovi, žádal
za udržení branné moci francouzské na východní
hranicí v původní míře. Troufá-li si tudiž Ně-
mecko dnes přecházeti přes interesy francouzské
k dennímu pořádku, jest to jejich dílo, dílo
právě jejich protíruské, germánofilské a proti-
nacionalistické politiky, té politiky, kterou oni
zovou politikou »mezinárodního sbratření«, kteráž
ale v tomto pojetí jest jen politikou národní
abdikace ve prospěch »mezinárodní« ciziny.
Jaurčs
Bulla
André
Francie
Anglie
Rusko
Maroko
Egypt
pán Jaurčs
Jaurěs obr
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Liberečtí Češi po strádání a bezpří-
kladně obětavé lopotě padesáti let, po skládání
zrnka k zraku a kamene ke kameni, vystavěli
si národní dům, který má býti slavnostně
dnešního a zejtřejšího dne otevřen. To zavdalo
liberecké »Deutsche Volkszíg.« podnět k zběsi-
lému článku proti statečným našim národovcům
v Liberci, kteří své mateřské řeči české, v půl-
staletém zápase o hrdlo uhájené, zbudovali
stánek, v němž hlahol její nemá urážeti ne-
mocný sluch německých zuřivců. Pouhými ho-
stinskými tlachy, přečetnými demonstracemi,
vytloukáním oken a vztažením
rukou na Čechy (»Handgreiflichkeiten«),
tak píše německo-nacionální list,
se ničeho nedocili, dlužno prý jednati a slavnost
svěcení českého národního domu bude prý
»lepším obratem« k tomuto jednání. Němečtí
nacionálové zahajují týmž dnem proti libereckým
Čech
Liberec
Čechy
národní dům
Deutsche Volkszíg
32
article
Čechům zápas na život a na smrt, soustavu
úplného jich vyhlazení. Štváčský šriftlajtr maluje
svým čtenářům rozněcující obraz »úplného zni-
čení Liberce«, jemuž zahájením českého spolko-
vého domu libereckého prý ohlášeno. Toť právě
methoda německá. Jedná-li se o zemskou
obvyklost českého jazyka anebo českou školu
v německém městě, není v něm ani jediného
českého človíčka, krom několika sfluktuujících«
ojedinců, ale na obrátku je ve městě Čechů
tolik, že nezardousí-li je Němci bez otálení, úplné
počeštění města, obývaného jinak výhradně ně-
meckými neodvislými boháči, superiorními vzdé-
lanci a nezdolnými kulturníky, je otázkou doby
nejkratší. Nestačí-li již »vytloukání oken
brachiální násilí«, jak pomínulý šriftlajtr hlásá,
ukáže dnešní a zejtřejší den, co hodlají liberedul
Teutoni učiniti se spolkovým domem českýma
jeho slavnostními hosty ! Nuže, snad uvidí česká
menšina liberecká svůj dům, bohdá, ještě i v pon-
dělí na témž místě, kam jej postavila její láska
k národnímu původu, láska, která hory přenáš
Čecho
Němec
Teuton
Liberec
Čech