1
masthead
18. prosince 1904.
2
masthead
III. Příloha „Národnich Listd“
Národnich Listd
5
article
Čest heroismu!
V každé době a ve všech zemích přemrště-
nosti, nechť přišly odkudkoliv, prospěly věci,
kterou původci jich chtěli zničiti. A poněvadž
není nie nového pod sluncem a protože historie
věčně se obnovuje, to, co se děje ve Francii.
jest dalším jen důkazem, že zdravý smysl ná-
roda vždy znovu domůže se práv svých a zvi-
tězí i když mrak přechodní byl jej zakryl.
Válka rusko-japonská skýtá nám toho nej
očitější přiklad, jaký kdy v historii současné by
zaznamenán.
Není zapotřebí vraceti se daleko do minu-
losti — do minulosti skorem jen včerejší —
aby se dobře pochopilo, jak veřejné mínění může
býti po několik okamžikův odbočeno a vehnáno
ve směr proti nejsvětějším zájmům velké země
Ve Francii zapomnělo se poněkud válek.
velké revoluce a prvního císařství; vavříny, zí-
skané na bojištích, vymýtily aneb utlumily vzpo-
mínky hořké na porážku, jež přivodila pád Na-
poleona Velikého a když nadešla válka 1859.
rytířská povaha naše viděla hned v ní přileži-
tost podporovati ideu »národnostní«. Nemyslílo
se na nic jiného, nežli na vlastní naši armádu,
na prapor náš, jehož čest byla v sázce a ne-
připomínalo se již, že po tichu praeuje národ
přemožený u Jeny a bitvy u Solferina a Ma-
genty naplnily nadšením srdce francouzská, kteráž
bila pro vojáky vítězné. A nepřipadlo na mysl
nikomu, že děla magentská a solferinská musila
dojíti ohlasu tak zhoubného ve Francii. Rakou-
sko zůstalo pro nás nepřítelem, kterýž nezapo-
mínal porážky své a veřejné mínění dávalo se
skutečně na osudné cesty. A to i tak, že v r.
1866, když vypukla válka, jež vyspěla pak až
ke Kralové Hradci, my bláhově si přáli vítěz-
ství Pruska, nemyslíce na zejtřek, na ten zej
třek, kterýž mohl a měl býti předvídán a kterýž
dal pak Francii tak strašlivou lekci.
Veliký
Francie
Jena
Ma
Kral Hradec
Prusko
6
article
Cit u nás byl nahradil rozum.
Okolnosti nynější připomínají mně okolnosti
minulé a po okamžik zdravý mysl lidový dal
se zmocniti rhetoriky, u nichž utopie nahradila
ducha národního. Ale tyto bludy veřejného
mínění byly spíše zdánlivy nežli skutečnya
veřejnost francouzská rychle se opětovala.
Nemohlo býti jinak, ale doznávám, že po-
ciťuji skutečnou radost vlasteneckou, mohu-l
zjev ten konstatovati. A jaký krásný zjev
obdivuhodný lze nám konstatovati! Jest to
válka rusko-japonská, jíž za něj děkujeme!
Heroism byl zjevem všech věků a všech
zemi. Nikde ale jinde nebudí taký obdiv a nadšen
jako ve Francii.
Dva panovníci vládnou dvěma národům.
kteří chytli se do křížku. Jeden z nich jes
povahy pokojné, přítel a spojenec Francie, druhý
rozpoutal válku, aniž ji vyhlásil a jest nebez-
pečím pro nás . . . Zdálo se, že o věci te
může býti jen jedno mínění, založené na pocitu
spravedlnosti, loyálnosti a také dobře vystiženého
vlastního zájmu. Leč staly se pokusy, aby věc
vyvinuly se v jiném směru.
Proč?
Protože politika, škaredá politika, dralas
do popředí a hleděla sfalšovati veřejné mlněni.
Francie
7
article
O, bohudík, netrvalo to dlouho! Nebez-
pečí budouenosti zjevilo se očím i nejméně
bystrým: heroism dokázal pak ostatní.
I stačilo, aby žurnál francouzský »Echo
de Paris« zahájil subskripci, aby pravý cit lidu
na ráz se projevil v pravé podstatě své, dobré
šlechetné, něhyplné ... Tento vznět citů byl
v pravdě podivuhodný a mezi subskribenty zřít
bylo příspěvky ze všech vrstev; všichni setkal
se v tomto obdivu heroismu, bohati, chudí, li-
teráti, finančníci, průmyslníci . . . mělať sub-
skripce poskytnouti čestnou upomínku hrdinům
portarturským, generálu Stesseljovi a jeho sou-
druhům ve zbrani, ano i jeho »strážnému an-
děli«, ženě znamenité, jež bez slabosti i bez
chlubivosti sdílí slávu i únavu obdivuhodných
těch obránců místa obleženého, anděli strážci,
který ošetřuje i utěšuje. Srdce národa zabušilo
při appellu, kterýž čekali všichni, dychtice po
příležitosti, aby mohli osvědčiti lásku svou mu-
žům a ženám, jejichž láska k vlasti dovedla
zdvojiti sílu, zvýšiti obětavost a snášeti veškerá
strádáníl
Toť hnutí, které nás nepřekvapuje, ale které
nás těší, protože dokazuje poznovu, že Francie
jest pořád a na vzdor všem zemí šlechetných
Paris
Stesselj
Francie
8
article
Subskripce »Echa de Parise jest dokumen-
tem heroismu: a jest i dobrým příkladem. Když
volky nevolky připomínám si chvíle strašlivého
roku 1870, chvile, v nichž prožil jsem veškeré
úzkosti, nemohu ubrániti se myšlence, že kdy-
bychom měli svého Stesslja v Metách, osud
války byl by býval zcela jiný a že byly by nám
Elsasy a Lotrinky zůstaly zachovány. Nebot
Němcům spíše přálo štěsti, nevítězili velikými
koncepcemi.
Buď jak buď, hrdinové portartuští zjednali
nám vítězství nad námi samými, vítězství mo-
rální, jehož důležitost jest zjevna všem. Přepí-
nány byly naše rozmíšky, způsobené poli-
tikou a tu náhle nastala shoda, jež spojila
všechny třídy společnosti naší v tomtéž pocitu
obdivu a umlčela nevraživosti a sváry rozdmy-
chované cizinou.
Výsledek to cenný, kterýž dobře jest kon-
statovati. Jest to idea vlasti, kteréž děkujeme
za něj-
Buď tedy heroismu čest!
citů.
Paris
Němec
Lotrinka
9
article
Ernest Gay
P. S. Za rozpravy o rozpočtu ministerstva
věcí zahraničních pan Delcassé pronesl o alli-
anci s Ruskem slova rozhodná, jež jest pro-
spěšno osvětliti. Dostojíme této povinnostia
v článku příštím promluvíme o allianci, jejíž
existenci a nutnost ministr kompetentní dotvrdil.
Ernest gay
Delcassé
Rusko
10
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 17. prosince.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Kvas bankovních expansí. — Zemská
banka markrabství moravského. — Či-
ní-li dva totéž, není to totéž. — Potřeb
úpravy moravské organisace bankovní
— Emisní vzájemnost mezi Prahou a
Brnem. — Obchod na pražské burse.)
Kvas bankovní expanse a organisace jeví
poslední době opět bujivost obzvláštního ži
rota Na domácí půdě zaznamenáváme přede-
vším zajímavý pokus České průmyslové banky
se zřízením expositury v nejbližší oblasti cen-
trály, Česká banka Union zaráží novou filiálku
ve Vrchlabí, Vídeňská bankovní jednota se umí-
sťuje pobočným ústavem na Moravě v
Frýdku... Kromě toho rozšíření peněžního
ústředí markrabství moravského třeba však vě-
novati pozornost úsilí zemského výboru morav-
ského o zřízení Moravské zemské
banky po vzoru obdobného ústavu českého.
Zemský výbor moravský přes nejasnou situnci
vnitřně-politickou považuje nynější dobu za
vhodnou, aby se zabýval tímto projektem, ovšem
v poněkud změněné formě. Za tím účelem vy-
pracoval novou osnovu zákona, ježto však proti
zřízení zvláštní zemské banky již předem
vznikly námitky, nepomýšlí již na založení vlast-
ního ústavu dle vzoru českého, nýbrž pouze
na rozšíření působnosti dosavadní Zemědělské
banky markrabství moravského. Rozšíření dosa-
vadni Zemědělské banky markrabství morav-
ského v podstatě jest řešeno tím způsobem, že
vedle poskytování úvěru melioračního, komunál-
ního a železničního má býti otevřeno pole také
úvěru osobnímu a má býti tudíž v celém roz-
sahu bankovní kompetence zařízen obchod
hypoteční, lombardní, eskontní, kontokorrentní,
vkladový a depositní. Odborný list („Spar- und
Renten-Zeitung“) glosuje tyto expansivní snahy
Praha
Brno
Vrchlabí
Frýdek
zemský banka
burza
Český průmyslový banka
Český banka
Union
ústav na Morava
zemědělský banka
Sparund RentenZeitung
11
article
Zemědělské banky jako povážlivé, uváží-li se,
že Zemědělská banka, klerá dosud emitovala za
více než 71 millionů herun úpisů komunálních
a železničních, opevnila se zálohou toliko
K 315.000.—. Konstatovati však dlužno, žo
Zemědělská banka, jakož i Hypoteční banka
markrabství moravského, kteréžto oba ústavy
stojí pod jednou správou, oproti této expansiv-
nosti, jim jaksi vnucované, stojí zcela trpně
ježto s odborného stanoviska samy uznávají, že
impegno spočívající v obsáhlém obchodu
emissním, při jeho povaze se vzpírá nerozum-
nému kumulování obchodů. Papíry těchto
ústavů, vydávané za ochrany a záruky země,
těší se plné důvěře kapitalistických kruhů.
zemědělský banka
12
article
Avšak i úvěr země, nejlépe spravované, má své
meze, zejmena když zabočením na nebezpečné
cesty obchodní nebo finanční rovnováha by byla
otřesena. A k těmto úvahám poukazuje se
zvláště nyní, kdy různými úpadky a podobnými
událostmi diskuse o úvěrnietví a organisaci bank
vzbudily také mnoho kritiky — ovšem i neopráv-
něné — a kdy zejmena se vzpomíná na dřívější
průmyslové krise brněnské. Pro účelnost expan-
sivnosti v odůvodňovací zprávě uvádí se ze-
jmena rozmach a úspěch Zemské banky krá-
lovství českého, z níž jest činěn závěr, že po-
dobného úspěchu by zajisté prý bylo dosaženo
i zřízením podobného ústavu na Moravě. Zapo
míná se ale v této odůvodňovací zprávě na staro
žitné a pravdivé axioma, že, jestliže dva činá
totéž, není to z pravidla totéž. V německé kri-
tice ovšem skvě. rozvoj Zemské banky krá-
lovství českého jest uváděn v příčinnou souvis-
lost s průmyslovým rozkvětem oblastí něme-
ckých, ač přece zejmena na našem místě tomu.
kdo sleduje proudy vrchní a spodní, zajisté
každému jest veřejným tajemstvím, že německá
součinnost v tomto ústavě jest vedena jen jedi-
ným cílem, ústav ve prospěch jiného ústavu
oslabiti. Proto 4im větší-uznání náleží správě
Zapa
podobný ústav na Morava
13
article
Zemské banky království českého, že přes tyto
spodní vlivy bankovní politikou velmi delikátní
a obratnou dovedla dověsti činnost ústavu o
jeho skromných počátků až na nynější piedestal
vysokého finančního významu. Jest prý velmi
pochopitelno, že Zemské bance království če-
ského se zřetelem k prý příznivé posici se po-
dařilo se vyšinouti na hospodářské ústředí —
bylo-li to věcí tak snadnou, jest věru hitovati
že za týchž téměř podmínek pracující ústav mo-
ravský netěžil z průmyslového rozvoje okrsku
moravského, který mohl připoutati k sobě jako
ústředí podobné. Ale jestliže dva činí totež,
není to totéž. Jsou rozdíly mezi správou a mez
lidmi.
Jedno jest jisto, že dosavadní činnost Země-
dělské banl., markrabství moravského, nevy-
hovuje-li potřebám moravským, nevyhovuje ze-
jmena české většině, neboť duch její správy
ve své administraci i ve své representaci jest
úplně německý a k české většině neochotný. Jest
stále se opakujícím steskem, že apparát tohoto
ústavu jest zastaralý a nevhodný, ježto žádosti
o půjčky jsou vyřizovány teprve po obdobích ne
tečně dlouhých, tak že podnikání půjček, resp
podnikání náležitých investic jest velice ztěžo
váno i znemožněno. Postrádá tudíž Morava jed-
nak bankovního ústavu o moderním a vysokém
stylu v tomto oboru emissním, jednak finančního
ústředí peněžního, které jest tim potřebnější, že
tamější filiálka Rakousko-uhersk
banky, způsobem, kterého se může
odvážiti pouze na Moravě, bry-
skuje české ústavy peněžní. Směnk
záloženská, žirovaná ještě třetím ústavem dobré
bonity, není jí bankovní. Jestliže německé úvahy
potřebu reorganisace bankovní v ústředí morav-
ském shledávají nutnou z příčin mnohýcha
Morava
Rakousko
ústav dobrá bonita
14
article
věcných, my s českého hlediska připojili by-
chom ještě ohled nestrannosti národní. České
obecenstvo má na tuto nestrannost moravských
ústavů tím větší právo, že převalným procentem
právě v jeho rukou se nalezají ony emisse Mo-
ravské banky zemědělské a hypoteční. Kdežto
německé ústavy z obchodních ohledů vyšší boni-
fikace pracují z pravidla více o odbyt papírů
uherských, mezi domácím obecenstvem českým
jest mnohem větší porozumění než pro papíry
zalitavské, pro titry moravské a kursová úroven
těchto papírů jest zvláště udržována silou kapi-
talistů českých. Tato zúčastněnost jim ovšem
získává také právo. Jestliže moravské ústavy
poměry tyto nevidí nebo viděti nechtějí, pochy-
bujeme již, že by byly s to, aby něčeho za-
pomněly nebo aby se něčemu naučily. Jestliže
moravské papíry k uložení kapitálu v millionech
přecházejí z Brna na půdu českou, jest dána
úvaha, zda v nynější době kvasu bankovní re-
organisace a expanse nenadchází doba, kdy po
vyšlapané cestě moravských papírů na brněnské
místo by mohl přestoupiti pražský ústav emissní
Brno
15
article
Domácí peněžní trh vchází ponenáhlu do
nálady předvánoční a bezobchodné. Na trhu
ukládacím zasluhuje pozornosti, že v obchodu
se opět objevily komunální dlužní úpisy Zemské
banky království českého, které byly jednány
za kurs 99.95. Jest ovšem pochopitelno, že jak-
mile tento oblíbený papír ukládací se objevil na
trhu, poptávka především se obrátila k němu
a dávána přednost tomuto papíru před jinou
kategorif. Klidný obchod byl též v papírech Hy-
poteční banky království českého. 4% zástavní
listy Moravské hypoteční banky byly jednány
po 100.20. Na trhu akciovém obrat v Unionkáeh
po 249.50. Hledány dále akcie Živnostenské
při ustáleném kursu. Po předešlém vzestupu
Zajišťovací nižší. Poněkud živější pohyb měly
také Cukerní.
Vídeňská bursa v týdnu minulém
Ve Vídni, 17. prosince.
Vídeň
zemský banka
16
article
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Panika na burse novoyorské a události v parla
mentě uherském způsobily, že také zdejší bursa byla
smýšlení zdrželivého. Není vyloučeno, že boj mezi
hr. Tiszou a opposicí se proláhne a jelikož v Úhrách
nemohou býti vyrovnání a obchodní smlouvy vyři-
zovány § 14., tedy i kdyby byla rakousko-německá
smlouva obchodní ještě před ukončením tohoto roku
nebo záhy potom dojednána, není ještě jisto, že
vejde v platnost v žádoucí lhůtě dne 1. ledna 1906
Neboť kdo může věděti, jak se parlamentární p měry
v Ubrách příštího roku vyvinou?
Rozmnožování akciového kapitálu bank pokra
čuje. Nyní učinila příslušná usnešení také Vídeňská
bankovní jednota a Pešťská komunální banka. Jesl
pozoruhodno, že veškeré banky rakouské hledají
svůj nový kapitál na trzích zahraničních a zadávají
nové akcie syndikátům zahraničním, kdežto banky
Uhrách, právě na kapitály chudších, zůstavují právo
přednosti na odebírání nových akcií svým akcioná-
fům, bradí tudíž svou potřebu peněz doma. Okolnos
ta dá se snad vysvětliti tím, že se jedná u bani
uherských o menší obnosy, ale také tím, že byly
celkem obchody uherských bank příznivější než ra-
kouských bank. Ostatně obchody Vídeňské bankovní
jednoty byly dobré, odhadujeť se dividenda za rok
1904 na 30 K. Dolnorakouská eskomptní společnost
a A globanka popírají, že by měly v úmyslu nyní
zvýšiti svůj akciový kapitál. Favorisovány jsou v po-
slední době akcie rakousko-uherské banky vzhledem
na vyšši odhady dividendy.
Tisza
Uhry
17
article
Výkazy o příjmech dráh za první dekádu pro
sincovou jsou poněkud příznivější, následkem čehot
se také kurs státní dráhy poněkud zlepšil. Ztrála
kterou utrpěla »Adria« bojem plavebních společnosti,
odhaduje se asi na jeden million korun. Dividenda
klesne asi s 28 na 10 až 12 K. Následkem toho
akcie »Adrie« klesly. Olázka dalmatské plavebn
služby není dosud vyřízena.
Železářské hodnoty byly z počátku poněkud za
nedbávány, poněvadž se považují účinky investic
už skoro za vyčerpány a podstatnější zvýšení odbytu
dosud nenastalo. Také o nastávajícím prohlášen
rozvaby alpské báňské společnosti za třetí čtvrtlei
byly rozšiřovány nepříznivé pověsti, které prý všal
neodpovídají pravdě. Každým způsobem jest — jak
se tvrdí — dividenda 20 K za letošní rok zajištěna.
Pražská železářská společnost zřizuje v revíru kla-
denském třetí šachtu, aby rozšířila svou výrobu na
15 millionů metrických centů ročně a tak svoj
uhelný obchod ještě více rozšířila. Čásť hutí arci-
knížete Bedřicha byla konečně přece skutečně pro-
dána a sice velká továrna na pilníky. Koupila j
společnost egyedská, jejíž akcie jsou tou dobou vět
šinou majetkem Böhlerovým. Dividenda odhaduje s
na 5% proti 3%. Zcela nejasné jsou události v kar
telu petrolejářském. Jistě jsou uvnitř kartelu různé
rozmíšky, ale nebudou asi tak vážné, jak se z roz
ličných stran vyličuje. Zejmena jest nesprávno tv
zení, že haličská společnost karpatská chce zřídit
raffinerii petroleje poblíže Vídně. Jedná se pouze
zřízení raffinerie benzinové.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
10. pros. 17. pros
100.25 100.40
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renla . . . . .
Adrie
Bedřich
Böhlerův
Vídeň
18
article
119.75 119.55
118.70
118.55
Uherská zlatá renta . . . .
98.10
98 10
Uherská korunová renta ..
Turecké losy . . . . ..
130.75
131 -.
674 50
Rak. kreditky . . . ..
674 25
450.—
Banka pro země rakouské .
449.50
804.—
804. 50
Uherské kreditky . . . . .
552. 60
551.25
Bankovní jednola . .
969.—
963.—
Pozemkový úvěrní ústav . .
249 —
249.25
Živnostenská banka . . . .
648 50
649 25
Společnost státní dráhy . .
88 25
Jižní dráha . . . . . ..
414.—
415 50
Polabská dráha . . . ..
1043.—
1035 —
Buštěhradská dráha lit. B. .
880.—
883.—
Dunajská paroplavební spol..
533 50
533.—
Rakouská továrna na zbroj.
489. 75
491.—
Alpinky . . . . . . .
512 60
Rým.-muráňská společnost
514 25
2351.—
2355.—
Pražská železářská společnost
1415.—
1412.—
Česká báňská společnost ..
živnostenský banka
železářský společnost
Český báňský společnost
19
article
664.—
657.—
Mostecká uhlářská společnost
860.— 863.—
Wienerberger . . . . . .
695.— 684.—
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . . . 239 52 239 33
117.60 117 60
Říšské marky . . . . . .
Jednání o obchodní smlouvě němocko-rnkouské.
Příštím týdnem bude tedy opět zahájeno jednání
o nové německo-rakouské obchodní smlouvě. Jaks
lze nadíti, v Berlíně. Jeho forma bude ovšem jinou
Jak dáno ostatně poměry. Obnovou jednání ústního
doložen především fakt, že diplomatickou cestou
na které pilně pracováno, zdařilo se překonati řadu
překážek. Tak bezvýhledným, jako byl při odjezdu
hr Posadowského z Vídně, stav věcí již není. Clo na
ječmen a slad nenáleží již do skupiny sporných
olázek a také o požadavcích Německa co do ně-
kterých průmyslových cel se již nemluví. Zde
patrně dosaženo dohody t. j. zde Rakousko ustoupil-
přání německé říše. Do jaké míry a za jakých okol-
ností, dnes ovšem říci nelze, ale fakl sám jest jasný.
Schodnica
Berlín
Vídeň
Německo
Rakousko
Wienerberger
20
article
a pro toho, kdo střízlivě uvažuje o mocenském po-
stavení obou států, není pochybnosti o tom, že ví-
tězství, které i zde s kloní k silnějšímu, na stranu
tohoto státu asi se nepřiklonilo. Ve skutečnosti zbývá
jediný sporný bod: otázka vývozu dobyt-
čího do Německa. Na vývozu tomto inter-
essováno Uhersko značnou měrou a jeho odpor prol
diktátu německému byl hlavní příčinou nezdaru jed-
nání dosavadního. Kromě toho má hr. Tisza dost
překážek doma, než aby si povolností oproti Německu
ve věci, která hluboce zasahá ve vývoj uherského
zemědělství zhoršoval své postavení. Jakmile se zdař
v této otázce najíti východisko, bude nová obchodní
smlouva německo-rakouská hotova. Tomuto pojímání
situace nasvědčují veškery známky, Jak známo, budou
nyní do Berlína vysláni znalci, aby podali německým
znalcům vysvětlení o sporných otázkách, „olázce
veterinářské“ v prvé řadě, dodává „Berl. Tgbl.“ V po-
radách těchto znalců má býti urovnána dráha vlast-
ním jednacím konferencím, jichž se zúčastní vlastn
zmocněnci. Jde tedy o přípravné konference-
Není pochyby, že jimi účelu dosaženo bude. —
Tisza
Berl
Německo
Berlín
essovat Uhersko
21
article
O otázce nového jednání oznamuje se z Vídně: „Ně-
mecko dalo ve své odpovědi Rakousku podnět k tomu
aby delailní otázky obchodní smlouvy byly přikázány
užšímu komitétu a teprve potom, až zde bude do-
saženo dohody, aby konány byly porady všech zmoc-
něnců. Zdá se, že vídeňská vláda je ochotna přijmout
návrh Německa a zahájiti opět ústní jednání. Výzev
německý bude zodpověděn na základě výsledků kon-
ference, která bude v neděli konána v Pošti. Porady
této zúčastní se jak rakouští tak uherští zpravodajové
pravděpodobně též ministr obchodu Call a zemědělstv
Buquoy, jakož i uherští odborní ministři. Definitivně
však cesta rakouských mínistrů určena není. I z těto
zprávy patrno, že rozhodnutí leží v rukou uherských
Jak neveselé to vyhlídky pro průmysl zdejší.
Buquoy
Vídeň
Rakousko
Německo
22
article
Bavlna. Vysoký odhad letošní americké sklizně
bavlnářské překvapil ve Spojených státech nejvíce.
Není divu, že činí se nyní pokusy, aby odčiněn byl
jeho dojem na trhy a aby čeleno bylo všemožně dal-
šímu klesání cen. Americké depeše ohlašují hned p-
klesy ze dvou stran. V poslanecké sněmovně Spoje-
ných států podal toliž poslanec Livingstone návrh, aby
předloženy byly dotazníky, na jichž základě vypra-
cován officiální odhad bavlnářské sklizně. Dle ná-
zoru jmenovaného poslance přeceňuje pry
vládní odhadletošní sklizeň o 690.000 bl
Návrh předložen zemědělské komisi a v pondělí bude
o něm podána zpráva. Současně ale pokračují i pě-
stitelé bavlny ve své akci uhájiti danou úroveň cen
Dne 24. až 26. t m. bude konána v Novém Orleansu
schůze pěstitelů bavlny, na níž má býti jednáno
zřízení ústřední informační kanceláře
bavlnářské. Kancelář tato nemá soutěžiti s
státní kanceláří, nýbrž doplňovati pouze její info
mace. Výbor pěstitelů navštíví továrny bavlnářské jihu
a Evropy, aby studoval tamní poměry.
Ruská výroha cukerní. Ruské ministerstvo finane
vypracovalo právě druhý předběžný výkaz celkové
výroby bílého cukru ve všech továrnách říše Dle něho
možno se naditi v dané kampani výklizně 76,297.053
pudů, číli o 13,297.053 více než kontingent spotřeby
domácí, minislerským komilétem stanovený.
Livingston
spojený stát
Nový Orleans
Evropa
23
article
Žádná ruská půjčka. Zpráva, že bude v lednu
v Berlíně umístěno za 400 mill. mk. 41/2 %% ruskýeh
pokladničních poukázek a později v Paříži 500 mil
56 ruských pokladničních poukázek, se z povolaných
míst popírá. Nebylo ani třeba tohoto dementi, aby
bylo za daného dobrého stavu ruských financi jasno
že půjčky podobné vůbec ani nebylo třeba
K akci nouzové. (Doprava dobytčí soli na nákl
státní.) Hospodářské korporace domáhaly se pro-
střednictvím minislerstva orby výhody, aby do krajů
nouzových dopravovala se též dobytčí sůl za tak zv
tarif nouzový, jaký jest pro jiná krmiva povolen. Je-
likož ministerstvo železnic žádosti této nevyhovělo.
rozhodlo se ministerstve zemědělství zaplatiti do-
pravné za určité množství dobytčí soli ze státní do-
tace pomocné. Všeobecný svaz rakouských společen-
stev ve Vídni byl ministersvem zemědělství zmocněn.
aby objednal až 50 vagonů dobytčí soli za ceny ta-
rifní (6 K za 1 q) a v rámci akce nouzové přenechal
sůl tuto hospodálským korporacím za tutéž cenu
avšak s výhradou, že dopravné bude zaplaceno z pod-
pory státní. Za účelem dosažení této výhody mus
dolyčný nákladní list býti vyhotcven všeobecným
svazem a musí v něm býti výslovně uvedeno, že se
při této zásilce jedná o státní akci nouzovou. Český
odbor rady zemědělské upozorňuje na toto rozhodnut
a vybízí všechny české hospodářské korporace, kter
by za podobných podmínek na odebrání dobytčí soli
raflektovaly, aby se o ni přihlásily u všeobecného
svazu rakouských společenstev ve Vídni, I., Schauflen-
ga99e, 6.
Berlín
Paříž
Vídeň
Schauflen
všeobecný svaz rakouský společit
Český odbor rada
24
article
Trhy peněžní
Trhy peněžní
Pražská bursa.
V Prazs, 17. prosince. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.
Dnešní bursa minula klidně a došlo k závěrkám ra
kouské korunové renty za K 100.40, čtyřprocentních
zástavních listů české hypoteční banky za K 100 50
zástavních listů I. moravské spořitelny za K 99.8
a komunálních dlužních úpisů české zemské banky
za K 99 95.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249.50, české banky »Union« K 249.50, české spo
tečnosti pro průmysl cukerní K 180 —, strojírny
Daňkovy K 372.—, rakousko-uherské banky K 1634.—
peněz.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Ofneiální záznamy znějl
Zástavní listy české hyp. banky 5°0
„ , , » 312
Základní úpisy české zem. banky 4 0
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 40%
» (v K) 4
Mel. úpiny . » » (ve zl.) 490
„ , (v K) 49%
Žel. , » „ ,
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp mor. zeměd, banky 49%
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 ,
„ » hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy . ..
Železnič. , , , , 49%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 412
„ » Rak. zherské banky 49%
„ „ Dolnorak. hyp. ústavu 420
» 34/2
Kom. dl. úp. . . „ 4 %
„ „ 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39 %
Únorová spol. renta (v pap.) 4.290
(ve stř.) 4.2 0
Daňkův
Mel
živnostenský banka
český banka
Český průmyslový
25
article
Dubnová » ,
Květnová » . (v pap) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
» korunová renta . . 4%
» investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. bypoleční banka . »
Hospodářská úvěrní banka . .»
Moravská eskontní banka . . »
Pražská úvěrní banka . . . .»
Rakousko-uherská banka . . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . . a
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . . »
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolinská továrna chemická . .»
Podolská cementárna . . . . »
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějovice
Poldin huť
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
bypoleční banka
hospodářský úvěrní banka
eskontní banka
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
26
article
x. Z Vídně, 17. prosince. (Telelgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Blízké rozhodnutí o věcech uher-
ských vnucovalo spekulaci co největší reservu, z
které nedala se vyburcovati ani zprávami, že dojde k no
vému jednání o rakousko-německé smlouvě obchodní
ani pevným smýšlením na burse zahraniční, které způ-
sobeno bylo klidnějším nazíráním na situací ame-
rickou. Koupěchtivost při tom byla skrovná. Ber
účinku zůstal uspokojivý stav odbytu železa v mě-
síci listopadu na hodnoty železářské. Jen základní
smýšlení bylo příznivější a potrvalo po celý obchod.
Kreditky o málo zlaciněly. Akcie Unionky stouply.
Akcie státní dráhy trpěly skrovnými prodeji. Ostatní
papíry železářské nedoznaly podstatných změn. Al-
pinky, též ostatní papíry železářské zachovaly pevn
ceny. Akcie společnosti Schodnica docílily reprisy
Na trhu s papíry k ukládání byl čilý obchod; kupo-
vány pro leden. Kursy rent vesměs podražily. Devisy
a valuty zůstaly nezměněuy.
Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn : 371
procenta.
x. Z Vídně, 17. prosince. (Telfgr. »Nár. Listů«.
Večerní bursa. Kreditky 675.25, po —.—, —.—
uherské kreditky 805.—, anglobanka 291.25, bankovn
jednota 551.75, unionka 553 50, länderbanka 450.50.
státní dr. 650.25, —.—, jižní dráha 88.50, polab. dr
414.50, severozápadní dráha 416.—, turecké tabákové
328.—, rýmavsko-muráňské 515.—, alpinky 791.25
květnová renta 100.15, uherská korunová 98.10
turecké losy 131.50, marky za hotové 117 63, ultimo
117 57. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 17. prosince. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
Devisy. (Prvni číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 bol. zl. K 198 60
doktor 414.50
Vídeň
Amsterodam
Unionka
Schodnica
27
article
198 80. Amsterodam na delší lhůty
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, ——.—
Brussel na delší lh. —.—,
— Německo šeka
kr. lh. za 100 mk. 117.371/2, 117.771/2, Německo na
delší ihůty 117.60, 117.90. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 239 35, 239.55, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
— — Italie šek a králké lhůty za 100 lir 95.15.
95.30, Italie delší ihůty —.—. —.—, Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—,
—.—, Petrohrad delší lh. —— — —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95 221/2, 95 35, Paříž delší lh.
—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.—, 95 10, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. ih. 95. —, 95.10, na delší lhůty —.—
Z Vídně, 17. prosince. (Závěrečné úřa dn
kursy.)
Únorová renta . 100.30
Ivovskočernovická 580) —
100.15
květnová
spol. st. dr. rakuh. 649.25
100 05
červenc. ,
jižní dráha
říjnová ,
100.35
štyrsko hr.-köHl. . 390 —
rakouská . zlalá 119 55
severní dráha . 5470 —
„ kor
100 40
rak. severozápo dr. 416.—
118 55
aberská » zlata
pardubícká dráha —.—
98 10
» kor.
polabská dráha 414.—
rak. invest. renta
91.15
česká nev. dráha
uher. ,,
buštěhradská A
1035.—
4% zást. listy Hyp
banky král. č.
pražsko - duchco
31/29% zást. 1. Hyp.
duchcov. podmok
doktor
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Vídeň
červenc
hypa banka
Italia šek
Italia
28
article
banky král č.
ústecko tepl. dr.
2150.—
883.—
% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb
725.—
Zem. banky kr. č
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež.
327.50
Zem. banky kr.č.
rak. zbrojovka
533.—
státní losy 1860
Rudolfova hut
491.—
po 500 zl. ..
156.50
alpská montan. sp.
po 100 zl. .
rým.-muráň. spol.
514.25
státní losy 1864
Poldina huť . .
469.—
478 —
praž. želez. sp. . 2355.—
losy úvěrního úst.
522 —
česká montan. sp. 1416 —
vídeň. l. komun-
163.—
376.—
Daněk . . ..
tisské losy . . .
131.—
západočeská uhl. 215.50
turecké losy . .
1632 —
rak.- uh. banka .
severočeská ubl.
674.25
mostecka uhl. sp. 663.—
rak. úvěrní ústuv
291 —
vídeň, stavební sp. —.—
b. anglo rakonská
553.—
Schodnica . . . 684.—
vídeňská unionka
450.—
haličsko-karpatské 1078.—
b. pro země rak.
804.—
peštska vagonka. —
uh. úvěrní banka
551.25
devisa německa . 117.60
bank. jednota . .
doktor
Lloyd
Daněk
Poldin huť
úvěrní banka
29
article
963.—
t. úst. pro úv. poz
pařížská . 95.17
„ curyšská . 95.—
Česká průmyslová
412 —
londýnská 239.3
banka . ..
roln. úvěr. banka 394 —
dvacetifrank . . 19.06
česká b. Union . 249 50
marka papírová . 117.60
» . 253.50
Zivnost. banka . —.— rubi
Eskontní sazby 37/16—35/% procenta.
Smýšlení vesměs klidné při kursech váznoucích.
Dodatečná bursa: Kredilky 675.—, státní dráha
650.—,
Z Pebrohradu, 17 prosince. (Zpr. Živnost, banky.)
Diskoutní 418. Ruská banka pro vnější obchod 320.
Mezinárodní banka 380. Volžsko kamská banka 878.
Baku 424. Mantašev 238.—. Caspienne 5400. Sormovo
216.—. Putilovské železo 138.80, Hartmannské lokomo-
tivy 194.—. Petrohradské metallurgické 175.——. Bal-
tické vagonky 1080. Brijanské uhlí 142.—. Smýšlení
pevné.
Berlinská bursa, 17. prosince. (Zvl. telef zpráva
»Nár. Listů«.) Na pevné smýšlení v Novém Yorku
byla zahájena bursa smýšlením většinou lepším. Ka-
nadské a baltimorské stouply asi o 19%, Lauřiny
bechumské asi o 2%: Poněkud slabší byly akcie
Berlínské banky. Později Lauřiny a bochumské trochu
ochably. Konec byl bez obchodu.
Pebrohrad
Lauřin
Bak
Bala
Nový York
Ka
Český průmyslový 412
239.3 banka
Kredilka 675
kamský banka
český b
30
article
Soukromý diskont 41/a procenta.
První citry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakonské kreditky 212.25. 212.25. Diskonto
192 80. 192 62. Německá banka 235.10, 235.12. Ob-
chodní společnost 164 60. 164 25, Drážďanská banka
158 25, 158 25, Bochumské ocelárny 233..25, 232 25,
Lauřina huť 259.40 259 12, Dortmund. Union lit. CČ.
85.50, 87.25, Harpenská uhl. spol. 216.—, 216..—
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 436 25, 436.—
Severoněmecký Lloyd 104.50, 104.37, Packet 128.37.
128.—, Kanada —.—, —.—, turecké losy 127 87.
128.—, Španělské exterieury —.—, —.—
Z kasovních papírů: Concordia 275.——, Esch-
weilské 249.25, Geisweidské 171.—, Hochdahl 121.25.
Katovické 212.—, Wilhelm 283.—, Phönix 170 80.
Rh. Stahl 196.—, Schalker Gr. 557.50, Westfalta
178.25, Orenstein 176.50, Rh. Metali 193 50, Hasper
200.—, Donnersmark 266.75, Hulschinský 140.—.
Vulcan 300.—, Bismark 296.—, Caro 116.25, Hoesch
240.—, Georg Marie 103 60, Königsb. 153 10, Nord-
stern 286.—.
Peníze Zboží
105 25
101.—
94 70
102 25
100.35
Lloyd 104.50
Esch
Wilhelm 283
Stahl
Cara 116.25
Georg
Marie
Ob
Lauřin huť 259.40
Dortmund
Kanada
Donnersmark
Nord
drážďanský banka
Concordia 275
Geisweidský 171
Schalker Gr . 557.50
Westfalta 178.25
Vulcan 300
Bismark 296
Consolidace 436 25
Packet 128.37
Hochdahl 121.25
Phönix 170 80
Orenstein 176.50
Hulschinský 140
Hoesch 240
100.35
35
article
99.80 100 40
99.40 100 .40
99.75 100.75
101.40
102.40
9940
100.40
101.50
102.—
99.8
98.80
99 80
98.90
99 9
101 40
102.40
98.80
99.80
100.30
101.3
99.90
100.90
93.75
94.75
99.80
100.g0
93 75
94.75
99 80
103.80
81.70
82.70
100.30
100.50
1003
100.50
100.15
100 05
119.55
100.40
91.20
249.50
412.—
545.—
119.55
36
article
Trhy na zboží.
Pražská plodinová buzsa, 16. prosince.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1904 78—83 kilogramů K 10..95, 11 40, uherská
—.— —.—, moravská 00—00 —.—, —.—, rakouská
jakosť — kg —.—, —.—, vadné jakostí —.—, —.—
nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská
—.— kg —.—, —.—; žito české 1903
až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—77 kg 8.05 až
8.30; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 940, 9.55, první jakosti
9 10, 9.20. střední 8.85, 8.95, merkantilní 8.60, 8 70,
ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlík 1903 7.35, 7.40, prima 1903 7.25, 7.30, merkantilní
715, 7.20, k setí 7.—, 0.—, oves 1904 0 —. 0 —
kukuřice uher. 1903 0.—, 0.—, cizozem. 7 90 8.—
cinqnant. 1905 K 9 25 9.35, vikev česka 9.75, 10.—,
haličská 0 —, 0.—, uher. K 0.—, 0 —, pohanka
0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—
Z Berlína, 17. prosince. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 21210, státní dráha —.——, lombardy 17. 75
Smýšlení klidné.
Z Berlina, 17. prosince. (C.-B.) Kreditky 212. 20.
státní dráha —.—-, jižní dráha 17.70, diskonto 192. 60.
německá banka 235 20, obchodní b. 164 20, dráž-
danská b. 158 20, darmštadtská banka 143.10, ná
rodní banka 130.60, dráha Henri 112.—, Transvaal
—.—, Kanada 140 50, Gotthard —.—, Lloyd 104 20.
Packet 138.—. — Za hotové: Lauřina huť 259 —
dortmundské 87.—, bochumské 232.20, gelsenlir-
chenské 230 70, Hibernia —.—, harpenské 216.—
Consolidace —.—. Smýšlení klidné.
Henri 112
Gotthard
Berlín
Transvaal
Kanada
Lloyd 104 20
Hibernia
kg
Lauřin huť 259
42
article
Z Franklurtu, 17. prosince. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 212.10, akcie společnosti státní dráhy
139.30, lombardy 17 80, papirová renta 100.20, stří-
brná renta 100.20, zlatá renta 101.60, uherská zlatá
renta 99 75, uh. korunova renta 98.20, 4% rak.
korun. renta 100.20. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 17. prosince. (Dod. bursa.) Úvěrní
akcie 212.10, státní dráha 139 30, lombardy 17..80.
Z Paříže, 17. prosince. (Počáteční bursa.) 3proc.
renta 97.45, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení chabé.
Z Paříže, 17. prosince. (Telegr. závěrečné kursy.)
Sproc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 97..32
3/aproc. renta —.—, ilalská renta 105.10, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1323, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.15, rakou-
ská zlatá renta 101.15, uherská zlatá renta 102. 50,.
otomanská banka 591.—, tabáková režie 354 —, tu-
recké losy 126.75. Smýšlení chabé.
Franklurt
Frankfurt
Paříž
Londýn
45
article
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
nična mouka č. O K 33 50. 35.—. č. I 32.50, 33.50.
č. 2 31 50, 32.50, č. 3 29. 75, 30 75, č. 4 28.50, 29. 50.
č. 5 26 50, 27.—, č. 6 24.50, 25.—, č. 7 22. —, 23.—
č. 8 16.50, 17.—. Žitná mouka č. I. 24. —, 24.50, č. 1l,
22.—, 23.—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15 50. 16.50.
Pšeničné otruby jemně 12.80. 13.—, hrubé 13.—.
13.20 otruby žitné 13—, 13 20, krupice 33 50, 35.—.
prach 13.—, 14.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4/0
37.—, 38.50, čís. 3/0 37.—, 38 50 čis. 2.0 36.——, 37..50,
čís. 0 35.—, 36 50, čís. 1 33.—, 34 50, čís. 2 32.—
33.50, čís. 3 31.—, 33.50, čís. 4 30.—, 30.50. čis. b
29.—, 29.50, zlom 20.—, 21. 50.
Lnštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý
0.—, —.—, k vaření zelený 11.—, 12 50, ke krmení
0.—, 0.—, čočka 1904 17.75, 24.—
Semena. Ceny za 50 kg.: mák« modrý český 27 50.
28 50, modrý ruský 26 —, 27.—, kmin český —.-
—.—, holandský 26 50, 27 50, jetel bílý 46° -, 61.—
červený 1904 57.—, 80.—, růžák —.—, konopná
Viktoria
kg
31 50
32