ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 21 d8893110-71f8-11dc-b33d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 21
Chunky — 46 celkem · entity: org 53, person 40, place 69, work 18
1 masthead
18. prosince 1904.
2 masthead
III. Příloha „Národnich Listd“
Národnich Listd
3 masthead
K čislu 349.
4 masthead
Strana 21
5 article
Čest heroismu! V každé době a ve všech zemích přemrště- nosti, nechť přišly odkudkoliv, prospěly věci, kterou původci jich chtěli zničiti. A poněvadž není nie nového pod sluncem a protože historie věčně se obnovuje, to, co se děje ve Francii. jest dalším jen důkazem, že zdravý smysl ná- roda vždy znovu domůže se práv svých a zvi- tězí i když mrak přechodní byl jej zakryl. Válka rusko-japonská skýtá nám toho nej očitější přiklad, jaký kdy v historii současné by zaznamenán. Není zapotřebí vraceti se daleko do minu- losti — do minulosti skorem jen včerejší — aby se dobře pochopilo, jak veřejné mínění může býti po několik okamžikův odbočeno a vehnáno ve směr proti nejsvětějším zájmům velké země Ve Francii zapomnělo se poněkud válek. velké revoluce a prvního císařství; vavříny, zí- skané na bojištích, vymýtily aneb utlumily vzpo- mínky hořké na porážku, jež přivodila pád Na- poleona Velikého a když nadešla válka 1859. rytířská povaha naše viděla hned v ní přileži- tost podporovati ideu »národnostní«. Nemyslílo se na nic jiného, nežli na vlastní naši armádu, na prapor náš, jehož čest byla v sázce a ne- připomínalo se již, že po tichu praeuje národ přemožený u Jeny a bitvy u Solferina a Ma- genty naplnily nadšením srdce francouzská, kteráž bila pro vojáky vítězné. A nepřipadlo na mysl nikomu, že děla magentská a solferinská musila dojíti ohlasu tak zhoubného ve Francii. Rakou- sko zůstalo pro nás nepřítelem, kterýž nezapo- mínal porážky své a veřejné mínění dávalo se skutečně na osudné cesty. A to i tak, že v r. 1866, když vypukla válka, jež vyspěla pak až ke Kralové Hradci, my bláhově si přáli vítěz- ství Pruska, nemyslíce na zejtřek, na ten zej třek, kterýž mohl a měl býti předvídán a kterýž dal pak Francii tak strašlivou lekci.
Veliký Francie Jena Ma Kral Hradec Prusko
6 article
Cit u nás byl nahradil rozum. Okolnosti nynější připomínají mně okolnosti minulé a po okamžik zdravý mysl lidový dal se zmocniti rhetoriky, u nichž utopie nahradila ducha národního. Ale tyto bludy veřejného mínění byly spíše zdánlivy nežli skutečnya veřejnost francouzská rychle se opětovala. Nemohlo býti jinak, ale doznávám, že po- ciťuji skutečnou radost vlasteneckou, mohu-l zjev ten konstatovati. A jaký krásný zjev obdivuhodný lze nám konstatovati! Jest to válka rusko-japonská, jíž za něj děkujeme! Heroism byl zjevem všech věků a všech zemi. Nikde ale jinde nebudí taký obdiv a nadšen jako ve Francii. Dva panovníci vládnou dvěma národům. kteří chytli se do křížku. Jeden z nich jes povahy pokojné, přítel a spojenec Francie, druhý rozpoutal válku, aniž ji vyhlásil a jest nebez- pečím pro nás . . . Zdálo se, že o věci te může býti jen jedno mínění, založené na pocitu spravedlnosti, loyálnosti a také dobře vystiženého vlastního zájmu. Leč staly se pokusy, aby věc vyvinuly se v jiném směru. Proč? Protože politika, škaredá politika, dralas do popředí a hleděla sfalšovati veřejné mlněni.
Francie
7 article
O, bohudík, netrvalo to dlouho! Nebez- pečí budouenosti zjevilo se očím i nejméně bystrým: heroism dokázal pak ostatní. I stačilo, aby žurnál francouzský »Echo de Paris« zahájil subskripci, aby pravý cit lidu na ráz se projevil v pravé podstatě své, dobré šlechetné, něhyplné ... Tento vznět citů byl v pravdě podivuhodný a mezi subskribenty zřít bylo příspěvky ze všech vrstev; všichni setkal se v tomto obdivu heroismu, bohati, chudí, li- teráti, finančníci, průmyslníci . . . mělať sub- skripce poskytnouti čestnou upomínku hrdinům portarturským, generálu Stesseljovi a jeho sou- druhům ve zbrani, ano i jeho »strážnému an- děli«, ženě znamenité, jež bez slabosti i bez chlubivosti sdílí slávu i únavu obdivuhodných těch obránců místa obleženého, anděli strážci, který ošetřuje i utěšuje. Srdce národa zabušilo při appellu, kterýž čekali všichni, dychtice po příležitosti, aby mohli osvědčiti lásku svou mu- žům a ženám, jejichž láska k vlasti dovedla zdvojiti sílu, zvýšiti obětavost a snášeti veškerá strádáníl Toť hnutí, které nás nepřekvapuje, ale které nás těší, protože dokazuje poznovu, že Francie jest pořád a na vzdor všem zemí šlechetných
Paris Stesselj Francie
8 article
Subskripce »Echa de Parise jest dokumen- tem heroismu: a jest i dobrým příkladem. Když volky nevolky připomínám si chvíle strašlivého roku 1870, chvile, v nichž prožil jsem veškeré úzkosti, nemohu ubrániti se myšlence, že kdy- bychom měli svého Stesslja v Metách, osud války byl by býval zcela jiný a že byly by nám Elsasy a Lotrinky zůstaly zachovány. Nebot Němcům spíše přálo štěsti, nevítězili velikými koncepcemi. Buď jak buď, hrdinové portartuští zjednali nám vítězství nad námi samými, vítězství mo- rální, jehož důležitost jest zjevna všem. Přepí- nány byly naše rozmíšky, způsobené poli- tikou a tu náhle nastala shoda, jež spojila všechny třídy společnosti naší v tomtéž pocitu obdivu a umlčela nevraživosti a sváry rozdmy- chované cizinou. Výsledek to cenný, kterýž dobře jest kon- statovati. Jest to idea vlasti, kteréž děkujeme za něj- Buď tedy heroismu čest! citů.
Paris Němec Lotrinka
9 article
Ernest Gay P. S. Za rozpravy o rozpočtu ministerstva věcí zahraničních pan Delcassé pronesl o alli- anci s Ruskem slova rozhodná, jež jest pro- spěšno osvětliti. Dostojíme této povinnostia v článku příštím promluvíme o allianci, jejíž existenci a nutnost ministr kompetentní dotvrdil.
Ernest gay Delcassé Rusko
10 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 17. prosince. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Kvas bankovních expansí. — Zemská banka markrabství moravského. — Či- ní-li dva totéž, není to totéž. — Potřeb úpravy moravské organisace bankovní — Emisní vzájemnost mezi Prahou a Brnem. — Obchod na pražské burse.) Kvas bankovní expanse a organisace jeví poslední době opět bujivost obzvláštního ži rota Na domácí půdě zaznamenáváme přede- vším zajímavý pokus České průmyslové banky se zřízením expositury v nejbližší oblasti cen- trály, Česká banka Union zaráží novou filiálku ve Vrchlabí, Vídeňská bankovní jednota se umí- sťuje pobočným ústavem na Moravě v Frýdku... Kromě toho rozšíření peněžního ústředí markrabství moravského třeba však vě- novati pozornost úsilí zemského výboru morav- ského o zřízení Moravské zemské banky po vzoru obdobného ústavu českého. Zemský výbor moravský přes nejasnou situnci vnitřně-politickou považuje nynější dobu za vhodnou, aby se zabýval tímto projektem, ovšem v poněkud změněné formě. Za tím účelem vy- pracoval novou osnovu zákona, ježto však proti zřízení zvláštní zemské banky již předem vznikly námitky, nepomýšlí již na založení vlast- ního ústavu dle vzoru českého, nýbrž pouze na rozšíření působnosti dosavadní Zemědělské banky markrabství moravského. Rozšíření dosa- vadni Zemědělské banky markrabství morav- ského v podstatě jest řešeno tím způsobem, že vedle poskytování úvěru melioračního, komunál- ního a železničního má býti otevřeno pole také úvěru osobnímu a má býti tudíž v celém roz- sahu bankovní kompetence zařízen obchod hypoteční, lombardní, eskontní, kontokorrentní, vkladový a depositní. Odborný list („Spar- und Renten-Zeitung“) glosuje tyto expansivní snahy
Praha Brno Vrchlabí Frýdek zemský banka burza Český průmyslový banka Český banka Union ústav na Morava zemědělský banka Sparund RentenZeitung
11 article
Zemědělské banky jako povážlivé, uváží-li se, že Zemědělská banka, klerá dosud emitovala za více než 71 millionů herun úpisů komunálních a železničních, opevnila se zálohou toliko K 315.000.—. Konstatovati však dlužno, žo Zemědělská banka, jakož i Hypoteční banka markrabství moravského, kteréžto oba ústavy stojí pod jednou správou, oproti této expansiv- nosti, jim jaksi vnucované, stojí zcela trpně ježto s odborného stanoviska samy uznávají, že impegno spočívající v obsáhlém obchodu emissním, při jeho povaze se vzpírá nerozum- nému kumulování obchodů. Papíry těchto ústavů, vydávané za ochrany a záruky země, těší se plné důvěře kapitalistických kruhů.
zemědělský banka
12 article
Avšak i úvěr země, nejlépe spravované, má své meze, zejmena když zabočením na nebezpečné cesty obchodní nebo finanční rovnováha by byla otřesena. A k těmto úvahám poukazuje se zvláště nyní, kdy různými úpadky a podobnými událostmi diskuse o úvěrnietví a organisaci bank vzbudily také mnoho kritiky — ovšem i neopráv- něné — a kdy zejmena se vzpomíná na dřívější průmyslové krise brněnské. Pro účelnost expan- sivnosti v odůvodňovací zprávě uvádí se ze- jmena rozmach a úspěch Zemské banky krá- lovství českého, z níž jest činěn závěr, že po- dobného úspěchu by zajisté prý bylo dosaženo i zřízením podobného ústavu na Moravě. Zapo míná se ale v této odůvodňovací zprávě na staro žitné a pravdivé axioma, že, jestliže dva činá totéž, není to z pravidla totéž. V německé kri- tice ovšem skvě. rozvoj Zemské banky krá- lovství českého jest uváděn v příčinnou souvis- lost s průmyslovým rozkvětem oblastí něme- ckých, ač přece zejmena na našem místě tomu. kdo sleduje proudy vrchní a spodní, zajisté každému jest veřejným tajemstvím, že německá součinnost v tomto ústavě jest vedena jen jedi- ným cílem, ústav ve prospěch jiného ústavu oslabiti. Proto 4im větší-uznání náleží správě
Zapa podobný ústav na Morava
13 article
Zemské banky království českého, že přes tyto spodní vlivy bankovní politikou velmi delikátní a obratnou dovedla dověsti činnost ústavu o jeho skromných počátků až na nynější piedestal vysokého finančního významu. Jest prý velmi pochopitelno, že Zemské bance království če- ského se zřetelem k prý příznivé posici se po- dařilo se vyšinouti na hospodářské ústředí — bylo-li to věcí tak snadnou, jest věru hitovati že za týchž téměř podmínek pracující ústav mo- ravský netěžil z průmyslového rozvoje okrsku moravského, který mohl připoutati k sobě jako ústředí podobné. Ale jestliže dva činí totež, není to totéž. Jsou rozdíly mezi správou a mez lidmi. Jedno jest jisto, že dosavadní činnost Země- dělské banl., markrabství moravského, nevy- hovuje-li potřebám moravským, nevyhovuje ze- jmena české většině, neboť duch její správy ve své administraci i ve své representaci jest úplně německý a k české většině neochotný. Jest stále se opakujícím steskem, že apparát tohoto ústavu jest zastaralý a nevhodný, ježto žádosti o půjčky jsou vyřizovány teprve po obdobích ne tečně dlouhých, tak že podnikání půjček, resp podnikání náležitých investic jest velice ztěžo váno i znemožněno. Postrádá tudíž Morava jed- nak bankovního ústavu o moderním a vysokém stylu v tomto oboru emissním, jednak finančního ústředí peněžního, které jest tim potřebnější, že tamější filiálka Rakousko-uhersk banky, způsobem, kterého se může odvážiti pouze na Moravě, bry- skuje české ústavy peněžní. Směnk záloženská, žirovaná ještě třetím ústavem dobré bonity, není jí bankovní. Jestliže německé úvahy potřebu reorganisace bankovní v ústředí morav- ském shledávají nutnou z příčin mnohýcha
Morava Rakousko ústav dobrá bonita
14 article
věcných, my s českého hlediska připojili by- chom ještě ohled nestrannosti národní. České obecenstvo má na tuto nestrannost moravských ústavů tím větší právo, že převalným procentem právě v jeho rukou se nalezají ony emisse Mo- ravské banky zemědělské a hypoteční. Kdežto německé ústavy z obchodních ohledů vyšší boni- fikace pracují z pravidla více o odbyt papírů uherských, mezi domácím obecenstvem českým jest mnohem větší porozumění než pro papíry zalitavské, pro titry moravské a kursová úroven těchto papírů jest zvláště udržována silou kapi- talistů českých. Tato zúčastněnost jim ovšem získává také právo. Jestliže moravské ústavy poměry tyto nevidí nebo viděti nechtějí, pochy- bujeme již, že by byly s to, aby něčeho za- pomněly nebo aby se něčemu naučily. Jestliže moravské papíry k uložení kapitálu v millionech přecházejí z Brna na půdu českou, jest dána úvaha, zda v nynější době kvasu bankovní re- organisace a expanse nenadchází doba, kdy po vyšlapané cestě moravských papírů na brněnské místo by mohl přestoupiti pražský ústav emissní
Brno
15 article
Domácí peněžní trh vchází ponenáhlu do nálady předvánoční a bezobchodné. Na trhu ukládacím zasluhuje pozornosti, že v obchodu se opět objevily komunální dlužní úpisy Zemské banky království českého, které byly jednány za kurs 99.95. Jest ovšem pochopitelno, že jak- mile tento oblíbený papír ukládací se objevil na trhu, poptávka především se obrátila k němu a dávána přednost tomuto papíru před jinou kategorif. Klidný obchod byl též v papírech Hy- poteční banky království českého. 4% zástavní listy Moravské hypoteční banky byly jednány po 100.20. Na trhu akciovém obrat v Unionkáeh po 249.50. Hledány dále akcie Živnostenské při ustáleném kursu. Po předešlém vzestupu Zajišťovací nižší. Poněkud živější pohyb měly také Cukerní. Vídeňská bursa v týdnu minulém Ve Vídni, 17. prosince.
Vídeň zemský banka
16 article
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Panika na burse novoyorské a události v parla mentě uherském způsobily, že také zdejší bursa byla smýšlení zdrželivého. Není vyloučeno, že boj mezi hr. Tiszou a opposicí se proláhne a jelikož v Úhrách nemohou býti vyrovnání a obchodní smlouvy vyři- zovány § 14., tedy i kdyby byla rakousko-německá smlouva obchodní ještě před ukončením tohoto roku nebo záhy potom dojednána, není ještě jisto, že vejde v platnost v žádoucí lhůtě dne 1. ledna 1906 Neboť kdo může věděti, jak se parlamentární p měry v Ubrách příštího roku vyvinou? Rozmnožování akciového kapitálu bank pokra čuje. Nyní učinila příslušná usnešení také Vídeňská bankovní jednota a Pešťská komunální banka. Jesl pozoruhodno, že veškeré banky rakouské hledají svůj nový kapitál na trzích zahraničních a zadávají nové akcie syndikátům zahraničním, kdežto banky Uhrách, právě na kapitály chudších, zůstavují právo přednosti na odebírání nových akcií svým akcioná- fům, bradí tudíž svou potřebu peněz doma. Okolnos ta dá se snad vysvětliti tím, že se jedná u bani uherských o menší obnosy, ale také tím, že byly celkem obchody uherských bank příznivější než ra- kouských bank. Ostatně obchody Vídeňské bankovní jednoty byly dobré, odhadujeť se dividenda za rok 1904 na 30 K. Dolnorakouská eskomptní společnost a A globanka popírají, že by měly v úmyslu nyní zvýšiti svůj akciový kapitál. Favorisovány jsou v po- slední době akcie rakousko-uherské banky vzhledem na vyšši odhady dividendy.
Tisza Uhry
17 article
Výkazy o příjmech dráh za první dekádu pro sincovou jsou poněkud příznivější, následkem čehot se také kurs státní dráhy poněkud zlepšil. Ztrála kterou utrpěla »Adria« bojem plavebních společnosti, odhaduje se asi na jeden million korun. Dividenda klesne asi s 28 na 10 až 12 K. Následkem toho akcie »Adrie« klesly. Olázka dalmatské plavebn služby není dosud vyřízena. Železářské hodnoty byly z počátku poněkud za nedbávány, poněvadž se považují účinky investic už skoro za vyčerpány a podstatnější zvýšení odbytu dosud nenastalo. Také o nastávajícím prohlášen rozvaby alpské báňské společnosti za třetí čtvrtlei byly rozšiřovány nepříznivé pověsti, které prý všal neodpovídají pravdě. Každým způsobem jest — jak se tvrdí — dividenda 20 K za letošní rok zajištěna. Pražská železářská společnost zřizuje v revíru kla- denském třetí šachtu, aby rozšířila svou výrobu na 15 millionů metrických centů ročně a tak svoj uhelný obchod ještě více rozšířila. Čásť hutí arci- knížete Bedřicha byla konečně přece skutečně pro- dána a sice velká továrna na pilníky. Koupila j společnost egyedská, jejíž akcie jsou tou dobou vět šinou majetkem Böhlerovým. Dividenda odhaduje s na 5% proti 3%. Zcela nejasné jsou události v kar telu petrolejářském. Jistě jsou uvnitř kartelu různé rozmíšky, ale nebudou asi tak vážné, jak se z roz ličných stran vyličuje. Zejmena jest nesprávno tv zení, že haličská společnost karpatská chce zřídit raffinerii petroleje poblíže Vídně. Jedná se pouze zřízení raffinerie benzinové. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 10. pros. 17. pros 100.25 100.40 Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá renla . . . . .
Adrie Bedřich Böhlerův Vídeň
18 article
119.75 119.55 118.70 118.55 Uherská zlatá renta . . . . 98.10 98 10 Uherská korunová renta .. Turecké losy . . . . .. 130.75 131 -. 674 50 Rak. kreditky . . . .. 674 25 450.— Banka pro země rakouské . 449.50 804.— 804. 50 Uherské kreditky . . . . . 552. 60 551.25 Bankovní jednola . . 969.— 963.— Pozemkový úvěrní ústav . . 249 — 249.25 Živnostenská banka . . . . 648 50 649 25 Společnost státní dráhy . . 88 25 Jižní dráha . . . . . .. 414.— 415 50 Polabská dráha . . . .. 1043.— 1035 — Buštěhradská dráha lit. B. . 880.— 883.— Dunajská paroplavební spol.. 533 50 533.— Rakouská továrna na zbroj. 489. 75 491.— Alpinky . . . . . . . 512 60 Rým.-muráňská společnost 514 25 2351.— 2355.— Pražská železářská společnost 1415.— 1412.— Česká báňská společnost ..
živnostenský banka železářský společnost Český báňský společnost
19 article
664.— 657.— Mostecká uhlářská společnost 860.— 863.— Wienerberger . . . . . . 695.— 684.— Schodnica . . . . . . . Londýnská devisa . . . . 239 52 239 33 117.60 117 60 Říšské marky . . . . . . Jednání o obchodní smlouvě němocko-rnkouské. Příštím týdnem bude tedy opět zahájeno jednání o nové německo-rakouské obchodní smlouvě. Jaks lze nadíti, v Berlíně. Jeho forma bude ovšem jinou Jak dáno ostatně poměry. Obnovou jednání ústního doložen především fakt, že diplomatickou cestou na které pilně pracováno, zdařilo se překonati řadu překážek. Tak bezvýhledným, jako byl při odjezdu hr Posadowského z Vídně, stav věcí již není. Clo na ječmen a slad nenáleží již do skupiny sporných olázek a také o požadavcích Německa co do ně- kterých průmyslových cel se již nemluví. Zde patrně dosaženo dohody t. j. zde Rakousko ustoupil- přání německé říše. Do jaké míry a za jakých okol- ností, dnes ovšem říci nelze, ale fakl sám jest jasný.
Schodnica Berlín Vídeň Německo Rakousko Wienerberger
20 article
a pro toho, kdo střízlivě uvažuje o mocenském po- stavení obou států, není pochybnosti o tom, že ví- tězství, které i zde s kloní k silnějšímu, na stranu tohoto státu asi se nepřiklonilo. Ve skutečnosti zbývá jediný sporný bod: otázka vývozu dobyt- čího do Německa. Na vývozu tomto inter- essováno Uhersko značnou měrou a jeho odpor prol diktátu německému byl hlavní příčinou nezdaru jed- nání dosavadního. Kromě toho má hr. Tisza dost překážek doma, než aby si povolností oproti Německu ve věci, která hluboce zasahá ve vývoj uherského zemědělství zhoršoval své postavení. Jakmile se zdař v této otázce najíti východisko, bude nová obchodní smlouva německo-rakouská hotova. Tomuto pojímání situace nasvědčují veškery známky, Jak známo, budou nyní do Berlína vysláni znalci, aby podali německým znalcům vysvětlení o sporných otázkách, „olázce veterinářské“ v prvé řadě, dodává „Berl. Tgbl.“ V po- radách těchto znalců má býti urovnána dráha vlast- ním jednacím konferencím, jichž se zúčastní vlastn zmocněnci. Jde tedy o přípravné konference- Není pochyby, že jimi účelu dosaženo bude. —
Tisza Berl Německo Berlín essovat Uhersko
21 article
O otázce nového jednání oznamuje se z Vídně: „Ně- mecko dalo ve své odpovědi Rakousku podnět k tomu aby delailní otázky obchodní smlouvy byly přikázány užšímu komitétu a teprve potom, až zde bude do- saženo dohody, aby konány byly porady všech zmoc- něnců. Zdá se, že vídeňská vláda je ochotna přijmout návrh Německa a zahájiti opět ústní jednání. Výzev německý bude zodpověděn na základě výsledků kon- ference, která bude v neděli konána v Pošti. Porady této zúčastní se jak rakouští tak uherští zpravodajové pravděpodobně též ministr obchodu Call a zemědělstv Buquoy, jakož i uherští odborní ministři. Definitivně však cesta rakouských mínistrů určena není. I z těto zprávy patrno, že rozhodnutí leží v rukou uherských Jak neveselé to vyhlídky pro průmysl zdejší.
Buquoy Vídeň Rakousko Německo
22 article
Bavlna. Vysoký odhad letošní americké sklizně bavlnářské překvapil ve Spojených státech nejvíce. Není divu, že činí se nyní pokusy, aby odčiněn byl jeho dojem na trhy a aby čeleno bylo všemožně dal- šímu klesání cen. Americké depeše ohlašují hned p- klesy ze dvou stran. V poslanecké sněmovně Spoje- ných států podal toliž poslanec Livingstone návrh, aby předloženy byly dotazníky, na jichž základě vypra- cován officiální odhad bavlnářské sklizně. Dle ná- zoru jmenovaného poslance přeceňuje pry vládní odhadletošní sklizeň o 690.000 bl Návrh předložen zemědělské komisi a v pondělí bude o něm podána zpráva. Současně ale pokračují i pě- stitelé bavlny ve své akci uhájiti danou úroveň cen Dne 24. až 26. t m. bude konána v Novém Orleansu schůze pěstitelů bavlny, na níž má býti jednáno zřízení ústřední informační kanceláře bavlnářské. Kancelář tato nemá soutěžiti s státní kanceláří, nýbrž doplňovati pouze její info mace. Výbor pěstitelů navštíví továrny bavlnářské jihu a Evropy, aby studoval tamní poměry. Ruská výroha cukerní. Ruské ministerstvo finane vypracovalo právě druhý předběžný výkaz celkové výroby bílého cukru ve všech továrnách říše Dle něho možno se naditi v dané kampani výklizně 76,297.053 pudů, číli o 13,297.053 více než kontingent spotřeby domácí, minislerským komilétem stanovený.
Livingston spojený stát Nový Orleans Evropa
23 article
Žádná ruská půjčka. Zpráva, že bude v lednu v Berlíně umístěno za 400 mill. mk. 41/2 %% ruskýeh pokladničních poukázek a později v Paříži 500 mil 56 ruských pokladničních poukázek, se z povolaných míst popírá. Nebylo ani třeba tohoto dementi, aby bylo za daného dobrého stavu ruských financi jasno že půjčky podobné vůbec ani nebylo třeba K akci nouzové. (Doprava dobytčí soli na nákl státní.) Hospodářské korporace domáhaly se pro- střednictvím minislerstva orby výhody, aby do krajů nouzových dopravovala se též dobytčí sůl za tak zv tarif nouzový, jaký jest pro jiná krmiva povolen. Je- likož ministerstvo železnic žádosti této nevyhovělo. rozhodlo se ministerstve zemědělství zaplatiti do- pravné za určité množství dobytčí soli ze státní do- tace pomocné. Všeobecný svaz rakouských společen- stev ve Vídni byl ministersvem zemědělství zmocněn. aby objednal až 50 vagonů dobytčí soli za ceny ta- rifní (6 K za 1 q) a v rámci akce nouzové přenechal sůl tuto hospodálským korporacím za tutéž cenu avšak s výhradou, že dopravné bude zaplaceno z pod- pory státní. Za účelem dosažení této výhody mus dolyčný nákladní list býti vyhotcven všeobecným svazem a musí v něm býti výslovně uvedeno, že se při této zásilce jedná o státní akci nouzovou. Český odbor rady zemědělské upozorňuje na toto rozhodnut a vybízí všechny české hospodářské korporace, kter by za podobných podmínek na odebrání dobytčí soli raflektovaly, aby se o ni přihlásily u všeobecného svazu rakouských společenstev ve Vídni, I., Schauflen- ga99e, 6.
Berlín Paříž Vídeň Schauflen všeobecný svaz rakouský společit Český odbor rada
24 article Trhy peněžní
Trhy peněžní Pražská bursa. V Prazs, 17. prosince. (Pův. zpr. »Nár. Listů«. Dnešní bursa minula klidně a došlo k závěrkám ra kouské korunové renty za K 100.40, čtyřprocentních zástavních listů české hypoteční banky za K 100 50 zástavních listů I. moravské spořitelny za K 99.8 a komunálních dlužních úpisů české zemské banky za K 99 95. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 249.50, české banky »Union« K 249.50, české spo tečnosti pro průmysl cukerní K 180 —, strojírny Daňkovy K 372.—, rakousko-uherské banky K 1634.— peněz. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Ofneiální záznamy znějl Zástavní listy české hyp. banky 5°0 „ , , » 312 Základní úpisy české zem. banky 4 0 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 40% » (v K) 4 Mel. úpiny . » » (ve zl.) 490 „ , (v K) 49% Žel. , » „ , Dlužní úpisy České prům. banky 412 Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp mor. zeměd, banky 49% Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 , „ » hal. zem. banky Kom. dl. úpisy . .. Železnič. , , , , 49% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 412 „ » Rak. zherské banky 49% „ „ Dolnorak. hyp. ústavu 420 » 34/2 Kom. dl. úp. . . „ 4 % „ „ 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39 % Únorová spol. renta (v pap.) 4.290 (ve stř.) 4.2 0
Daňkův Mel živnostenský banka český banka Český průmyslový
25 article
Dubnová » , Květnová » . (v pap) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . . 4% » korunová renta . . 4% » investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . » Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. bypoleční banka . » Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka . . » Pražská úvěrní banka . . . .» Rakousko-uherská banka . . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . a Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . » Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolinská továrna chemická . .» Podolská cementárna . . . . » Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov.
Dubnová Daňkův Rustonův Kolinská Rakousko Hradec Králové Č . Budějovice Poldin huť Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka bypoleční banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost
26 article
x. Z Vídně, 17. prosince. (Telelgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Blízké rozhodnutí o věcech uher- ských vnucovalo spekulaci co největší reservu, z které nedala se vyburcovati ani zprávami, že dojde k no vému jednání o rakousko-německé smlouvě obchodní ani pevným smýšlením na burse zahraniční, které způ- sobeno bylo klidnějším nazíráním na situací ame- rickou. Koupěchtivost při tom byla skrovná. Ber účinku zůstal uspokojivý stav odbytu železa v mě- síci listopadu na hodnoty železářské. Jen základní smýšlení bylo příznivější a potrvalo po celý obchod. Kreditky o málo zlaciněly. Akcie Unionky stouply. Akcie státní dráhy trpěly skrovnými prodeji. Ostatní papíry železářské nedoznaly podstatných změn. Al- pinky, též ostatní papíry železářské zachovaly pevn ceny. Akcie společnosti Schodnica docílily reprisy Na trhu s papíry k ukládání byl čilý obchod; kupo- vány pro leden. Kursy rent vesměs podražily. Devisy a valuty zůstaly nezměněuy. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn : 371 procenta. x. Z Vídně, 17. prosince. (Telfgr. »Nár. Listů«. Večerní bursa. Kreditky 675.25, po —.—, —.— uherské kreditky 805.—, anglobanka 291.25, bankovn jednota 551.75, unionka 553 50, länderbanka 450.50. státní dr. 650.25, —.—, jižní dráha 88.50, polab. dr 414.50, severozápadní dráha 416.—, turecké tabákové 328.—, rýmavsko-muráňské 515.—, alpinky 791.25 květnová renta 100.15, uherská korunová 98.10 turecké losy 131.50, marky za hotové 117 63, ultimo 117 57. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 17. prosince. (Telfgrm. »Nár. Listů«. Devisy. (Prvni číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 bol. zl. K 198 60
doktor 414.50 Vídeň Amsterodam Unionka Schodnica
27 article
198 80. Amsterodam na delší lhůty Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, ——.— Brussel na delší lh. —.—, — Německo šeka kr. lh. za 100 mk. 117.371/2, 117.771/2, Německo na delší ihůty 117.60, 117.90. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 239 35, 239.55, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — — — Italie šek a králké lhůty za 100 lir 95.15. 95.30, Italie delší ihůty —.—. —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—, —.—, Petrohrad delší lh. —— — —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95 221/2, 95 35, Paříž delší lh. —, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.—, 95 10, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. ih. 95. —, 95.10, na delší lhůty —.— Z Vídně, 17. prosince. (Závěrečné úřa dn kursy.) Únorová renta . 100.30 Ivovskočernovická 580) — 100.15 květnová spol. st. dr. rakuh. 649.25 100 05 červenc. , jižní dráha říjnová , 100.35 štyrsko hr.-köHl. . 390 — rakouská . zlalá 119 55 severní dráha . 5470 — „ kor 100 40 rak. severozápo dr. 416.— 118 55 aberská » zlata pardubícká dráha —.— 98 10 » kor. polabská dráha 414.— rak. invest. renta 91.15 česká nev. dráha uher. ,, buštěhradská A 1035.— 4% zást. listy Hyp banky král. č. pražsko - duchco 31/29% zást. 1. Hyp. duchcov. podmok
doktor Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Vídeň červenc hypa banka Italia šek Italia
28 article
banky král č. ústecko tepl. dr. 2150.— 883.— % kom. dluhop. dunaj. paroplaveb 725.— Zem. banky kr. č rakouský Lloyd 4% žel. dl. úpisy turecká tabák. rež. 327.50 Zem. banky kr.č. rak. zbrojovka 533.— státní losy 1860 Rudolfova hut 491.— po 500 zl. .. 156.50 alpská montan. sp. po 100 zl. . rým.-muráň. spol. 514.25 státní losy 1864 Poldina huť . . 469.— 478 — praž. želez. sp. . 2355.— losy úvěrního úst. 522 — česká montan. sp. 1416 — vídeň. l. komun- 163.— 376.— Daněk . . .. tisské losy . . . 131.— západočeská uhl. 215.50 turecké losy . . 1632 — rak.- uh. banka . severočeská ubl. 674.25 mostecka uhl. sp. 663.— rak. úvěrní ústuv 291 — vídeň, stavební sp. —.— b. anglo rakonská 553.— Schodnica . . . 684.— vídeňská unionka 450.— haličsko-karpatské 1078.— b. pro země rak. 804.— peštska vagonka. — uh. úvěrní banka 551.25 devisa německa . 117.60 bank. jednota . .
doktor Lloyd Daněk Poldin huť úvěrní banka
29 article
963.— t. úst. pro úv. poz pařížská . 95.17 „ curyšská . 95.— Česká průmyslová 412 — londýnská 239.3 banka . .. roln. úvěr. banka 394 — dvacetifrank . . 19.06 česká b. Union . 249 50 marka papírová . 117.60 » . 253.50 Zivnost. banka . —.— rubi Eskontní sazby 37/16—35/% procenta. Smýšlení vesměs klidné při kursech váznoucích. Dodatečná bursa: Kredilky 675.—, státní dráha 650.—, Z Pebrohradu, 17 prosince. (Zpr. Živnost, banky.) Diskoutní 418. Ruská banka pro vnější obchod 320. Mezinárodní banka 380. Volžsko kamská banka 878. Baku 424. Mantašev 238.—. Caspienne 5400. Sormovo 216.—. Putilovské železo 138.80, Hartmannské lokomo- tivy 194.—. Petrohradské metallurgické 175.——. Bal- tické vagonky 1080. Brijanské uhlí 142.—. Smýšlení pevné. Berlinská bursa, 17. prosince. (Zvl. telef zpráva »Nár. Listů«.) Na pevné smýšlení v Novém Yorku byla zahájena bursa smýšlením většinou lepším. Ka- nadské a baltimorské stouply asi o 19%, Lauřiny bechumské asi o 2%: Poněkud slabší byly akcie Berlínské banky. Později Lauřiny a bochumské trochu ochably. Konec byl bez obchodu.
Pebrohrad Lauřin Bak Bala Nový York Ka Český průmyslový 412 239.3 banka Kredilka 675 kamský banka český b
30 article
Soukromý diskont 41/a procenta. První citry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakonské kreditky 212.25. 212.25. Diskonto 192 80. 192 62. Německá banka 235.10, 235.12. Ob- chodní společnost 164 60. 164 25, Drážďanská banka 158 25, 158 25, Bochumské ocelárny 233..25, 232 25, Lauřina huť 259.40 259 12, Dortmund. Union lit. CČ. 85.50, 87.25, Harpenská uhl. spol. 216.—, 216..— Hibernia —.—, —.—, Consolidace 436 25, 436.— Severoněmecký Lloyd 104.50, 104.37, Packet 128.37. 128.—, Kanada —.—, —.—, turecké losy 127 87. 128.—, Španělské exterieury —.—, —.— Z kasovních papírů: Concordia 275.——, Esch- weilské 249.25, Geisweidské 171.—, Hochdahl 121.25. Katovické 212.—, Wilhelm 283.—, Phönix 170 80. Rh. Stahl 196.—, Schalker Gr. 557.50, Westfalta 178.25, Orenstein 176.50, Rh. Metali 193 50, Hasper 200.—, Donnersmark 266.75, Hulschinský 140.—. Vulcan 300.—, Bismark 296.—, Caro 116.25, Hoesch 240.—, Georg Marie 103 60, Königsb. 153 10, Nord- stern 286.—. Peníze Zboží 105 25 101.— 94 70 102 25 100.35
Lloyd 104.50 Esch Wilhelm 283 Stahl Cara 116.25 Georg Marie Ob Lauřin huť 259.40 Dortmund Kanada Donnersmark Nord drážďanský banka Concordia 275 Geisweidský 171 Schalker Gr . 557.50 Westfalta 178.25 Vulcan 300 Bismark 296 Consolidace 436 25 Packet 128.37 Hochdahl 121.25 Phönix 170 80 Orenstein 176.50 Hulschinský 140 Hoesch 240 100.35
35 article
99.80 100 40 99.40 100 .40 99.75 100.75 101.40 102.40 9940 100.40 101.50 102.— 99.8 98.80 99 80 98.90 99 9 101 40 102.40 98.80 99.80 100.30 101.3 99.90 100.90 93.75 94.75 99.80 100.g0 93 75 94.75 99 80 103.80 81.70 82.70 100.30 100.50 1003 100.50 100.15 100 05 119.55 100.40 91.20 249.50 412.— 545.—
119.55
36 article
Trhy na zboží. Pražská plodinová buzsa, 16. prosince. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1904 78—83 kilogramů K 10..95, 11 40, uherská —.— —.—, moravská 00—00 —.—, —.—, rakouská jakosť — kg —.—, —.—, vadné jakostí —.—, —.— nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská —.— kg —.—, —.—; žito české 1903 až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—77 kg 8.05 až 8.30; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až 0.—; ječmen výběr 940, 9.55, první jakosti 9 10, 9.20. střední 8.85, 8.95, merkantilní 8.60, 8 70, ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlík 1903 7.35, 7.40, prima 1903 7.25, 7.30, merkantilní 715, 7.20, k setí 7.—, 0.—, oves 1904 0 —. 0 — kukuřice uher. 1903 0.—, 0.—, cizozem. 7 90 8.— cinqnant. 1905 K 9 25 9.35, vikev česka 9.75, 10.—, haličská 0 —, 0.—, uher. K 0.—, 0 —, pohanka 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.— Z Berlína, 17. prosince. (O 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 21210, státní dráha —.——, lombardy 17. 75 Smýšlení klidné. Z Berlina, 17. prosince. (C.-B.) Kreditky 212. 20. státní dráha —.—-, jižní dráha 17.70, diskonto 192. 60. německá banka 235 20, obchodní b. 164 20, dráž- danská b. 158 20, darmštadtská banka 143.10, ná rodní banka 130.60, dráha Henri 112.—, Transvaal —.—, Kanada 140 50, Gotthard —.—, Lloyd 104 20. Packet 138.—. — Za hotové: Lauřina huť 259 — dortmundské 87.—, bochumské 232.20, gelsenlir- chenské 230 70, Hibernia —.—, harpenské 216.— Consolidace —.—. Smýšlení klidné.
Henri 112 Gotthard Berlín Transvaal Kanada Lloyd 104 20 Hibernia kg Lauřin huť 259
42 article
Z Franklurtu, 17. prosince. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 212.10, akcie společnosti státní dráhy 139.30, lombardy 17 80, papirová renta 100.20, stří- brná renta 100.20, zlatá renta 101.60, uherská zlatá renta 99 75, uh. korunova renta 98.20, 4% rak. korun. renta 100.20. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 17. prosince. (Dod. bursa.) Úvěrní akcie 212.10, státní dráha 139 30, lombardy 17..80. Z Paříže, 17. prosince. (Počáteční bursa.) 3proc. renta 97.45, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení chabé. Z Paříže, 17. prosince. (Telegr. závěrečné kursy.) Sproc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 97..32 3/aproc. renta —.—, ilalská renta 105.10, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1323, státní dráha —.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.15, rakou- ská zlatá renta 101.15, uherská zlatá renta 102. 50,. otomanská banka 591.—, tabáková režie 354 —, tu- recké losy 126.75. Smýšlení chabé.
Franklurt Frankfurt Paříž Londýn
45 article
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- nična mouka č. O K 33 50. 35.—. č. I 32.50, 33.50. č. 2 31 50, 32.50, č. 3 29. 75, 30 75, č. 4 28.50, 29. 50. č. 5 26 50, 27.—, č. 6 24.50, 25.—, č. 7 22. —, 23.— č. 8 16.50, 17.—. Žitná mouka č. I. 24. —, 24.50, č. 1l, 22.—, 23.—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15 50. 16.50. Pšeničné otruby jemně 12.80. 13.—, hrubé 13.—. 13.20 otruby žitné 13—, 13 20, krupice 33 50, 35.—. prach 13.—, 14.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4/0 37.—, 38.50, čís. 3/0 37.—, 38 50 čis. 2.0 36.——, 37..50, čís. 0 35.—, 36 50, čís. 1 33.—, 34 50, čís. 2 32.— 33.50, čís. 3 31.—, 33.50, čís. 4 30.—, 30.50. čis. b 29.—, 29.50, zlom 20.—, 21. 50. Lnštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý 0.—, —.—, k vaření zelený 11.—, 12 50, ke krmení 0.—, 0.—, čočka 1904 17.75, 24.— Semena. Ceny za 50 kg.: mák« modrý český 27 50. 28 50, modrý ruský 26 —, 27.—, kmin český —.- —.—, holandský 26 50, 27 50, jetel bílý 46° -, 61.— červený 1904 57.—, 80.—, růžák —.—, konopná
Viktoria kg 31 50 32