Načítám náhled…
Chunky — 30 celkem
· entity: person 121, place 74, work 5, org 14
1
masthead
Btrana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. srpna 1909. Číslo 210.
4
article
čtyřikilometry k městu. Kaby-
lové užívají se zálibou patron »dum-dum«,
jež působí španělským vojákům hrozná pora-
nění. O ztrátách Španělů v tomto krvavém boji
není nic určitého známo, ale byly asi veliké
jak nasvědčuje okolnost, že ze čtyř setnin
pěchoty, jimž velel plukovník Cabrera, vráti
se jen jeden muž živý do Melilly. Čtyti
setniny byly zahnány do úžlabin a propast
skal pohoří Gurugu.
V Melille vládne poplach. Po pohřbu dů-
stojníka, padlého v bojí, zapichl jeho syn ma
rockého kramáře, který přes rozčilení obyvatel
stva Melilly vyložil své zboží na trhu, doufaje
že ho policie bude chrániti. Na tomto nebožá
kovi si mladý Španěl vylil pomstu za smrí
otcovu a probodl ho. Jeden voják mu pomáhal
a Španělové shledali to v pořádku. Maročané
ovšem neostanou dlužni odpověď a budou se
mstíti na špánělských hornícich.
Ze San Sebastiana se dnes telegra
fuje, že střelba Španělů na Kabyly trvá dále
Španělské střely zasahují často vyšiny Lumguské.
Španěl
Maročan
Kabyl
Kaba
Cabrera
Melilla
Sana Sebastián
5
article
Kabylově dostali značné posily. Siťuace Španěle
ve tvrzích Hagna a Restinga je neudržitelná.
Lěkaři a zřízenci červeného kříže jsou o překo
zaměstnáni ošetřováním zraněných.
Z MaT'agy se oznamuje, že ve zmatku
nastalém po boji u Melilly 27. července, byly
ztráty Španělů přehnány. Skulečně byly prý
menší, nežli v první chvíli sděleno.
Poslední zprávy z Marokka i Španělska
zní příznivě. Z Melilly se oznamuje, že n
hojisti je klid. Dva prapory myslivců byly vylo-
děny. Dělový člun »Pinzon« bombarduje nepřá-
telské postavení. Přibylo mu vzduchoplavecká
oddělenl.
Z Madridu zní večer došlá depeše
»Situace ve vnitrozemi se zlepšila.«
ezeo
done ob
ocmog sžne
seTelegramy.bl sv
Dynastie není ohrožena. le
2 Madridu, 31. července. Ve zdejších mezi-
národních diplomatických kruzích se považůje
jednomyslně situsce dynastie v nynější krisi za
neochvějnou. Tvrdí se, že není již nyní pro
dynastii žádného nebezpečí. Protidynastické pro-
jevy byly ohmezeny jen na Kataloniil
Kabylův
Španěl
Pinzon
Maroko
Španělsko
Madrid
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 31. července. (Státní se kre-
lář Szterényi o volebni opravě
v Uhrách.) Pravá ruka ministra obchodu, Ko-
šuta, státní sekretář Sterenyi zastavil se
na zpáteční cestě ze Sinaje v Brašově, kdež
před svými voliči pronluvil velkou politickou
řeč. Výňatky z ni byly sděleny už telegraficky.
Doplňujeme je odstavcem řeči, týkajícím se vo-
lební opravy v Uhrách.
Szterényi pokládá volebni opravu za nej-
důležitější, ale nesplněný úkol nynější uherské
vlády, je však proti všeobeenému, úplně rov-
nému volebnímu právu, poněvadž Uhry pro
takové velební právo nejsou prý
ještě zralé. Všeobecné, rovné a tajné vo
lební právo bylo by s hlediska maďarsky národ-
ního nebezpečím pro zemi. Mluvčí mohl by při-
svědčiti pouze takové volební opravě, která by
byla spojena s nejmenším nebezpečím, a tako-
vou je prý osnova Andrássova. Proti oprávě
s rovným a tajným volebním právem postavil by
se rozhodně na odpor. Buduochost Uher závisí
od rozřešení volební otázky. Ji se rozhodne, zů-
stane-li v Uhrách jednotný národ a jednotný
stát, a proto nutno se vyhnouti všem heslům.
na pohled sebe líbívějším. Základem volební
opravy musí býti reálný výpočet. Škoda prý, že
otázka tato přes svou důležitost nemohla býti
rozřešena. Ale rozřešiti se musí ještě nynějším
parlamentem, nehledě na to, že vláda jeste v té
věci vázána úmluvou s korunou. Parlament musí
volební opravu provésti ve svém vlastním zájmu,
třebas i bez koalice. V té věci všechny maďar-
ské strany musejí postupovati svorně. Až se vo-
lební oprava vyřídí, může nastati nový zápas
mezi jednotlivými koaličnými stranami, ale až
do té doby nutno bojovný meč ponechati
v pochvě, bane
V Praze, 31. července. (Nový útok na
Uher
Buduochost Uher
Praha
Uhry
ko
Sinaj
Brašov
Sterenyi
7
article
Němee, tentokrát v Lublani.) Ještě
neulehla v německém tisku bouře nevole nad
ztýráním ubchých dvou zhořeleckých německých
studentíků v Brandýse, a vinníkům na rozkaz
„N. Fr. Presse“ nenadiktován ještě oxemplárn
trest a opět padla rána do německé bažantnice,
která vzbudí ve světě asi podobnou ozvěnu,
jako útok brandýsský. Německo-nacionální
„Grazer Tagblatt“ má zprávu z Lublaně ze dne
27. t. m., kterou podáváme doslovně: „Heute
wurde einem Kaufmanne in der Judengasse ein
Schaufenster zertrůmmert. Der Täter wurde
durch die Polizei ausfindig gemacht. Er heisst
Není pochybnosti, že kupec z lublaňské Ži-
dovské ulice, jemužebyla rozbita výkludní skříň,
je Němec. Ale jaké národnosti je pachatel?
Na tuto zajímavou otázku našli jsme odpověd
v lokálkách luhlaňského „Slov. Naroda!“.
V úterý dne 27. t. m. byla obchodníku Kasiku
v Židovské ulici skutečně rozbita výkladní skříň.
Pachatel byl při tom tak drzý a nestydatý, že
po činu neprchl ani před Kasikem, ani před
zástupem obecenstva, ba ani před policií. Byl
to vůl (slovinsky vol), který se proti přísnému
policejnímu řádu zatoulal z jízdní dráhy na
chodník a zavadil o némeckou skříň, jejíž sklo
neodolalo jeho rohům. Nevíme, jaký trest budou
německé listy svolávati na hlavu tohoto útoč-
níka, ale zdá se nám, že i letošní nevlídné léto
stačí, aby spražilo mozky v německotnacionál-
ních hlavách tak, že již i nevinným volům při-
suzují protiněmecké smýšlení.
Němee
Kaufmann
Němec
Naroda
Lublaň
Brandýs
dovský ulice
Grazer Tagblatt
8
article
Ze Lvova, 29. července. (Kšefty ryt.
Vasilka.) Zemský posl. bukovinský, Malek,
který je soudcem v Seretě, ucházel se o radov-
ské místo u vrchního zemského soudu ve Lvově
a požádal svého přítele, ryt. Mik. Vasilka, za
přímluvu ve Vídni. Vasilko slíbil; ale hned na
to požádal ho za přímluvu v téže věci tchán ži-
dovského soudce Dresdnera, který je s Vasilkem
v „obchodním“ spojení a místo dostal Dresdner,
— Pravoslavný bukovinský náboženský fond
pronajímal nedávno svůj dvůr v Mamajově.
O nájem ucházeli se mamajevští sedláci, trpící
nedostatkem půdy a mimo ně, jako obyčejně, židé.
Obě strany uehýlily se k ryt. Vasilkovi o pří-
mluvu; sedláci ovšem přišli s prázdnou kapsou
a se slzami v očich, židé bez slz, ale s plnou
Vol.“
kepsou. Dvůr dostal žid Retter a mamajevští
sedláci budou u něho nádeničit za bídnou mzdu.
Z Lublaně, 30. července. (Korutanů
opět hrozí poslovanění.) Ve Sv. Vítě
na Zile uprázdnila se fara a uchází se o ni říš-
ský poslanec Walcher, křesťanský sociál.
Proti tomu protestuje městská rada sv. vítská.
poněvadž prý jmenování P. Walehra farářem
hrozí klidné dosud německé obci sváry, nená-
visti a poslovanštěni m. P. Walcher je
německý křesťanský sociál z tábora dra. Luegra,
téhož Luegra, jenž nutí nové vídeňské měšťany
přísahati, že budou pečovati o německý rám
Vídně. A tento Němec Walcher je prý nebez
pečný německému rázu Sv. Vítal
Vasilko
Dresdner
Mamajův
Retter
Walcher
P Walehr
Luegr
Němec
Lvov
Vídeň
Lublaň
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 31. července.
Německá kolonisace v západním Rusku.
Dle výpočtů A. P. Lipranda, uveřejně-
ných v „Nov. Vr-, žije v západním Rusku
191.000 německých kolonistů, z nichž 174.000
v gubernii volyňské. Řetěz německých osad, kte-
rých je v jihozápadním Rusku 800 a na Volyni
samotné 700, táhne se podél hlavních želez-
ničních tratí a vojenských silnic, spojujících
Kyjev s Brestem, Rovno s Lučincem a Kovel
s Kazatinem. Od hlavních tratí do vnitř země
odbíhají poboční řetězy kolonií. Když v letech
osmdosátých zřízeny opevněné tábory v Duhně,
Rovně a Lucku, Němci skoupili množství pozem-
ků mezi těmito tábory a osídlili je novými kolo-
nisty z Německa. Nedaleko pevnosti Dubna
Němci zabrali na 10.000 desjatin půdy (11.000
ha.) a usadilo se na nich víc než 4000 osad-
níků, kteří si vystavěli i svou vlastní dráhu do
Dubna, Důležité strategické místo Rožišče s mo-
stem přes řeku Styr je také obklopeno něme-
ckými osadami.
Zákon z r. 1887, jenž cizozemcům zapo
vídá nabývati půdy v pohraničných guherniích
nezmenšil nával Němců do západního Ruska
Němečtí kolonisté přijali ruské poddanství, ale
zůstali současně poddanými německé říše, ne
boť německý zákon z r. 1870 dovoluje něme
ckým poddaným přijímati cizí poddanství, kde
koli je jim to výhodno, ale nezbavuje je povin-
ností k mateřské zemi v případě, když Něme
cko jich služeb bude potřebovati. Stalo se do
konce, že ruský poddaný Sandeck byl zvolen
do pruského sněmu a verifikační komise jeho
volbu schválila, dovolávajíc se zákona, dle ně
hož Sandeck přijetím ruského poddanství ne
pozbyl poddanství německého.
Lipranda
Lucek
Němec
Styr
Nout
Praha
Rusko
Volyň
Kyjev
Brest
Kazatin
Duhna
Německo
Dubno
desjatin půda
10
article
Němečtí osadníci v Rusku jsou si vědomi
svého dvojitého poddanství a dle toho se také
chovají. Nedávno došel nájem jednomu Něme
v novogradském újezdě na Volyni a poněvadi
dobrovolně nechtěl se vystěhovati, byl k tom
vyzván soudně. Ale Němec odvětil, že se nevy
stěhuje. Do německé kolonie vypravila se tedy
celá výprava s okresním hejtmanem, policejní
stráží atd., celkem asi 100 osob. Když přišli
k obydlí kolonisty, jenž měl býti vystěhován
shledali, že dům je obklíčen několika tisící ně
meckých kolonistů z celého okresu, kteři soud-
ního vykonavatele nepřipustili k domu. Okres-
ní hejíman vydal rozkaz, aby policie násilím
vnikla do domu a Němce vyvedlá a kdo jí bude
překážeti, aby zatkla. Policie sice zatýkala, ale
Němci jí zatčené vyrvali a na konec polici
zbili a zahnali i s okres. hejímanem na útěk.
Němci nepokládají již své osady za sou-
částku říše ruské, nýbrž za půdu německou
podléhající rozkazům z německé říše. V králov
ství polském je německých osadníků dle sčítán
z roku 1897 408.000, v jihozápadním Rusku
191.000, v severozápadním 49.000, celkem
648.000, kterýžto počet za posledních 12 let
vzrostl nejméně o 205. Němečtí osadníci v zá-
padním Rusku jsou dnes pečlivě zorganisovaná
síla, se kterou musí počítati i ruské ministerstvo
vojenství pro připad nějaké srážky s Německem
nebo Rakouskem.
str
veu
Němec
Rusko
Volyň
Německo
Rakousko
11
article
Asquíth ve Winchastru.
Asquíth ve Winchastru.
Z Londýna, 29. července. (Pův. zpráva
„Nár. L.“) Ministerský předseda Asquith pro-
nesl v úterý duchaplnou a vzlethou řeč v odpo-
věď na latinsky uvítací proslov rektora koleje
ve Winchestru. Nebylo by to ovšem nic zvlášt
ního, neboť řečnický talent ministerského před
sedy je známý, zajímavo však jest, že tento vy-
nikající státník pronesl svou řeč latinsky a sice
latinou správnou, čistou, ba elegantní.
Rektor koleje, narážeje na suffragetky, kter
nyní ministerského předsedu neustále pronásle
dují jako kdysi Erinye Oresta, ujišťoval Asqui
tha, že ve dvoranách koleje bude míti svatý po
koj a že do chrámu, zasvěceného Minervě, ne
pronikne žádný křik žen.
Asquith vyslovil potěšení, že se může eftit
bezpečen před furiemi, načež pronesl klassickou
řeč, v níž velebil slavné tradice koleje winche-
sterské, kde ztrávil několik krásných let mlád
a kamž poslal také pět svých synů. Na to před-
sedal ministerský předseda rozdílení cen.
Večer při obvyklém diner, jež se koná před
počátkem prázdnin, zasedli u téhož stolu miní-
sterský předseda, sir Edvard Grey, profesořia
bývalí žáci, kteří oslavovali do pozdních hodín
a s obvyklými obřady staletou slávu koleje.
J. Coudurier.
tr
dota
Demise dánského ministorstva.
Sněmovní výbor pro otázku opevnění Ko
daně odepřel přistoupiti na kompromisní návrhy
vlády, zvláště pokud se týče opevnění Kodaně
se strany pozemní. Min. předseda Veergard od-
jede proto počátkem příštího týdne na letn
sídlo královo, aby mu podal demisi.
Asquith
Orestes
Asqui
J Coudurier
Londýn
Kodaň
Rektor kolej
Edvard Grey
12
article
Cisařské manévry na Moravě.
Letošní císařské manévry konají se, jak již sdě-
leno v krajině na východ od Jihlavy k Velkému
Meziříčí. Půda, na kturé hudou vojska cvičiti, jest
bornatá a pahorkatá a místy má ráz roznáhlých, plo
šin. Manévrové území jest bohato bospodářskými kul-
turami a skytá četné úkryty pro zálohy. Manévrů
zúčastní se celkem Z pěších a 2 jízdecké divise. Jsou
to 4. a 35. divise řadového vojska a 13. zeměbra-
necká divise 2. sboru, dále 5. a 12. řadová a 43.
zeměbranecká divise krakovského 1. sboru, 10. di-
víše litomořického 9. sboru a jízdecké divise
ve Vídní a v Krasově. Volitelem vídeňské jízdecké
divise bude arcikníže František Salvator. Slav vo-
jenských oddílů bude zvýšen a sice každá selnina
bude sestávati ze 130 mužů. Pěší divise bude míti
asi 8000—9000 mužů. Z toho patrno, že vojska,
která se srazí u Velkého Meziříči, budou čílati do-
hromady přes 60. 000 muzn.
František Salvator
Morava
Jihlava
Velký Meziříčí
Vídeň
Krasov
14
article
Severní část bude tvořiti armádu, sestávajícl zl
sboru (2 divise za velení generála Steinsberga), kom-
binovaného sboru (5. a 10. divise za velení velitele
9. sboru generála Řummera) a jízdecké divise kra-
kovské (generál-major br. Huyn). Jako armádní ve-
litel bude v čele generální vojenský inspektor arci-
kníže Eogen. V hodnosti chefa hlavního štábu bude
působiti generál-major Sarkotic, velitel 88. brigády
zemských střelců. Jižní část bude tvořiti II. sbor za
velení generála Versbacha.
Vrchní velení manévrů bude jako loni a před
loni v rukou arciknížete Františka Ferdinanda, jemuž
po boku bude státi generál pěchoty Conrad z Hötzen
dorťu jako chef hlavního štábu.
Celkový obraz manévrů bude se letos značn
líšiti od obvyklých manévrů. Válečné nebezpečí mi-
nulé zimy přivodilo množství novot, které nyní na-
budou platnosti. Barva stejnokrojů bude většinou
šedá. Celá pěchota bude již míti novou polní uni-
formu, důstojníci i mužstvo. Hlavní štáb. budu míti
asi naposledy »lahvově zelenou« blůzu, avšak již se
širokými nachově červenými výložky dle nového
předpisu. Generalita zaměnila kalhoty se zářícími
červenými lampasy za jednoduché šedé jízdecké
kalhoty.
Steinsberg
Řummer
Huyn
Sarkotice
Versbach
František Ferdinand
15
article
Různé zprávy ze staroměstské
a vo radnice.
Různé zprávy ze staroměstské
a vo radnice.
lo pamětní deska Brokoffa-
Zmínili jsme se již, že zejtřejšímu sboru obec
ních staršíelí bude pledložen návrh na povolení ob-
nosu 2600 Kku zřízení pamětní desky sochaři Ferdi-
nandu Maxu Brokollovi nn kostele sv. Martina ve zdi.
Tato deska hude umístěna pod oknem na levo o
hlavního vchodu, profi Uhelnému trhu. Vedle bronzo-
vélo relielu bude nápis: »Dne 8. března roku 1731
pohřben zdena bývalém hřbitově při kostele sv.
Martina Ferd. Max. Brokofí, slavný sochař barokní
doby, nedokončiv 43. roku. Odpočívá vedle otce svého
pana Brokoffa, sochaře, pohřbeného dne 28. prosince
řekn 1718 a vedle bratra Michala Jana Brákoffa
rovněž sochaře, jenž pochován byl dne 12. září roku
1721. Sochařská díla Ferdinanda Maxe Brokoffa za
jišťují mu v dějinách umění čestné místo i obdiv.
Věnováno obel král. hlav. města Prahy r. 1909.« —
OdBrokofla pocházějí soúsoší Bv. Ignáce, sv! Fran-
tiška X an j. na mostě Karlové.
nlo
Nová ulice z Král. Vinohradů do Prahy
buda po uspesení městské rady pražské v nedaleké
době zřízena a sice z Fügnerova náměstí do plice
Apolinářské. Nová ulice protne část zahrady obch.
nemocnice, zahradu Kunerlovu a poděl novoměsťské
eleklrické podružné stanice vyústí do ulice u Karlov
proti ulici Apolinářské. Tato úprava bude vyžadovati
nákladu 19.000 K, jejž má povoliti zejtřejší sbor
obecních starších. Touto komunikací bude vybověno
dávným tužbám obyvatelstva v okoll Fügnerova ná-
městí.
Brokoff
Ferdi
Maxa
Brokoll
Martino
Martino Ferd
Max
Brokofí
Michalus
Jan
Brákoff
Ferdinand
Ignác
Fran
Karel
Kunerlův
Fügnerův
Praha
Nová ulice
Královský
Fügnerův náměstí
u Karlov
Kek
16
article
Návrh na rozšíření smíchovské ply.
nárny
náležející obci pražské a sice pro nový obor výroby
plynu, nebyl v páteční schůzi městské rady opět vylí en.
Pro návrh referenla, aby práce byla zadána vídeň k
fiimě (ježto žádná z domácích firem ofertu na pro
vedení patentu na výrobu vodního plynu nepodala)
bylo pouze 6 hlasů. Odročena tudíž celá záležitost
do přiští sebůze.
Protest proti výroku poroty,
jímž byly uděteny ceny za projekty na přestavbu
sturoměstské radmice, podal jeden z konkurentů a sice
p. Jonef Barták. Po zprávě referenta p. mag. rady
Hrnčtře byl protest jako neodůvodněný z a mit nut.
Odmítnutí „znamenitého vynálezu
V páteční schůzi městské rady referoval p. mag
rada Hrnčíř o podání vynálezce, který stiboval opa-
lřiti obci pražské jistý příjem půl milionu kor. ročně
Vynálezce tvrdil, že zabývá se projektem úplné nov
reklamy, k jejíž provozování bude se ucházet o kon-
cesi a z léto reklamy zaručoval obci pražské ročně
půl míl, korun, jež určil výslovně pro fond na pře
stavbu a rozšíření staroměstské radnice. Toto podan
učinil vynálezde u podstelny na radnici dne 25. čer-
vence a již dne 26. července novým podáním urgoval
vyřísení. Poněvadž připisy svědčí o tom, že celý
znamenitý vynález jest pouhou potřeštžností, odmítia
rada městska ochotu vynálezce a tak »znamenitá
reklama« sotva se uskuteční.
Jonef Barták
Hrnčtra
rada Hrnčíř
17
article
Honorář projektantů obeeního domu.
jejž má zilřejší sbor obecních starších povolit
obnáší 75.000 korun. Není to požadavek nový, Ja
dnalo se o něm již při pohnuté debalě o překročení
nákladů na stavbu representačního domu. Projektanii
pp arch. Baišánek a Pollvka obdrželi původně hona-
nář 106.000 korun, který úplně vynaložili na svoji
technickou kancelář, jak záznamy prokázali, takže
za svou práci vůvec žádný honorát nenídrželi. Kdyi
pak byl sborem obecních starších povolen datší nákla
na vnitří zařízení obecního domu, žadají projektanti
percentnální hnorář za své projekty, činící úbrnem
75.000 korun. Dozorčí komise nad stavbou repras n-
tačního domu i rada městská oznala oprávněnost
tohoto požadavku a doporučí jej ke schiválení sboru
obecnícu starších.
nn
Baišánek
Pollvka
obecní dom
18
article
Dvoumllionová výpůjěka
Dvoumllionová výpůjěka
obecní bude uzavřena u Městské spořitelny pražské
z té přičiny, že spořitelna vyplati celý obnus, kdežlo
jiný ústav nabízel půjčku za kurs 93 kor. Jako zá
ruka má být poskylnuta spořitelně budova ústředaíei
jatek a trhu dobylčího čp. 306 VII. se dvorem a při-
slušenstvím se 4.9% úroky. Výpůjčky 2 mil. korun
má být použito k uhražení schodku investičaího na
rok 1909.
Podmínky na zadánírestauračních míst-
nosti v representačním domě.
Na staroměstské radnici konala se schůze z
předsednictví náměstka p. Jirouska, za přílomnost
pp. ob. st. Čížka, V. Štěpánka a St řiště, dále zá-
stupců různých obecních úřadů, za účelem defini-
tivní redakce podmínek na zadání restauračních
kavárenských místností v representačním domě. Pod-
minky tyto budou nyní předloženy dozorstvu pro
stavbu obacního domu, právnické komisi a radě
městské a po jich schválení bude vypsáno veřejné
ofertní řízenf na 14 dnů.
Skladiště v železničních podjezdech.
Reditelství státních drah předložilo radě městské
návrh úpravy podjezdů železničních na král. Vyše-
hradě. Projaktten byl schválen, poněvadž vyhovuje
estatickým požadavkům. V podjezdech budou zřízenu
obchodní skladište.
V Štěpánek
Vyšhradit
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Kdy bude opělná volba rektora Bertl
potvrzena? Německý tisk, sloužící nynějším ně-
meckým stranám vládním a pracující pro nyněj
ší vládu, byl včera s to vzrušiti českou veřejnosí
zprávou, že ministr vyučování hr. Stürgkh ne
potvrdí opětnou volbu letošního rektora česk
techniky pražské, prof. inž. Bertla rektorem té-
hož vysokého učení na nový studijní rok. Jak
těžce byl zprávou tou uražen profesorský sbor.
jenž nedávno rektora Bertla jednohlasnou volbou
znova postavil v čelo české techniky pražské,
dosvědčuje tento jeho projev:
„Sbor profesorský c. k. české vysoké
školy technické v Praze vyslovil v sezení svém
dne 31. července 1909 politování nad tím, ž
tak nepravdivé zprávy, jaké obsa-
huje článek „Bohemie“: „Rektor Beruls
Wiederwahl — nicht bestätigt! vůbec do no-
vin dostati se mohly, a usnesl se požá-
dati praesidium c. k. mistodrži-
tolství, aby zprávy tyto dalo c. k.
korespondenění kaneeláří opra-
viti. — Rokteru Bertlovi dostalo
se naopak na rozhodujících mí-
stech ujištění, že volba jeho po-
tvrzena, bude. — Ke článku tomu podo
Bertl
Stürgkh
profesor
Ing
Roktera Bertl
Praha
profesorský c
Bohemia
Rektor Berul
20
article
týká se dále, že mělo se sice v sezení tomto
jednati o volbě akademického funkcionáře této
vysoké školy následkem resignace profesora
dra. A. Velicha, který zvolen byl děkanem
odboru zemědělského pro stud. rok 1909/10.
že však tato volba z programu schůze o-
padla, když prof. dr. Velich k žádosti člen
sboru profesorského se rozhodl tuto funkci
podržeti.
Toto prohlášení profesorského sboru české
techniky pražské je především spontanním
plného uznání hodným projevem důvěry rektoru
Bertlovi. Je však také důrazným mementem na-
horu. Výrok profesorského sboru, že rektoru
Bertlovi dostalo se na rozhodujících místech
ujištění, že opětná volba jeho potvrzena bude.
znamená čestný závazek pro nynějšího ministra
vyučování hr. Stürgkha, neboť rozhodujícím mi-
stem v ministerstvu vyučování je právě on.
A fakt, že profesorský sbor české techniky z
svého vlastního podnětu odevzdal sdělení o tom-
to čestném závazku ministra vyučování příme
veřejnosti, a že zároveň požádal místodržitelské
prosidium o opravu zprávy německé, dle pov-
ného přesvědčení profesorského sboru neprav
divé a falešné: tento fakt dokazuje, že profe-
sorský sbor české techniky trvá na svém votu,
jež opětnou volbou Bertlovou projevil na vše-
chny strany jasně. A zajistě profesorský sbon
české techniky je vším právem přesvědčen, že
všecka česká veřejnost sdíli jeho postavení, a
že národní politika česká je si vědoma, čím mu
je v tomto případě povínna. Nyní všecka veřej-
nost očekává čin vlády tím napjatěji.
A Velich
profesor
doktor
Velich
Bertl
Stürgkh
Bertlův
21
article
— Hrahě Leopold Kolowrat Krakowsky
kavalír z německého Pošumaví, je dnes něme-
cko-agrárním poslancem zemským a říšskýma
provozuje občansky německo-nacionální politi-
ku. Když nedávno na říšské radě němečtí nacio-
nálové kuli plány svého dalšího postupu, hrabě
Kolowrat počínal si v poradách tak, že „, Bob.“
mu pelemiekou květomluveu dala na srozumě-
nou, že si příště nesmí počínati tak, jako si po-
čínal do nedávna; napomenutí to četlo se tak.
jako že hr. Kolowrat dobře nechápe, že něme-
cké strany maji jinaké tendence, než on. Ačkoli
mu tehdy „Bohemia“ pokynula, by příště mlčel.
hr. Kolowrat ujal se slova zase: včera v „Neue
Freie Prosse“. Kavalírský agrárník nebo vlastně
agrární kavalír ze šumavských hvozdů myslí dle
svého výkladu v „N. F. P.“ — a jeho stať je
jistě nejupřímnější ze všech, co jich o nynější
situaci česko-německé bylo napsáno německým
pérem — že Čechové považují německé poža-
davky na rozdělení správy země „za kupní cenu
za trpění sněmovního zasedání“, ale Němcům
prý se jedná ne o to, nýbrž o zachování něme-
cké državy. Hrabě Kolowrat rovněž se ohání
příznaky panslavismu a českého účastenství při
něm, a tvrdí, že takovou „panslavistickou“ poli-
tikou českou — hr. Kolowrat ji považuje za
chybnou, i když mluví o spojenství česko-jiho-
slovanském — Němci v Předlitavsku nepopíra-
telně získali. A hr. Kolowrat praví tu na adresu
českou: „Čechové a Němci v Čechách jako oby
vatelé téže země jsou hospodářsky a kulturne
mnohem více na sebe navzájem odkázáni, než
Čechové na dstatní Slovany.“ Nuž — žádný
Kolovrat
Bob
Čecho
Němec
Pošumaví
Předlitavsko
Čechy
Bohemia
Neue Frei Prosse
22
article
Němec nemohl více a lépe prokůzati nesmyslnos
německé obstrukce ná snemo a nesnyslnoste na-
rodnostního dělení správy zemské, obojího ná-
jednou tak, jako to těmito slovy učinili německý
agrárník hrabě Leop. Kolowrat. Ovšem: tent
německý poslanec je zřejmě protí další německé
obstrukcí na sněmě a otevřeně napomíná Něm-
ce, aby sledovali taktiku umírněnou, ježto prý
i Čechové jednou uznají nutnost smíru česko-
němeského. Hrabě Kolowrat jde dále: přímo
sděluje, že mezi německými poslanci říšskými
(patrně hlavně agrárními) již toto přesvědčení
nastalo. 1 bojí se jen, že zemští poslanci ně
mečtí se nepodrobí vedeni poslanců říšských.
neboť vliv místní, ba hospodské politiky něme
cké prý se velmi hrozivě projevil již při rozho-
vorech o krájském zřízení. Jestliže pak Němei
přinesou tu oběť, že se zřeknou své místní poli-
tiky, pak prý Čechové rovněž musejí si uložio
sebezapření: zasedání sněmu je prý možno jen
tehdy, „jestliže o rozdělené správě budou s ko-
nečnou platností utvořena mínění“. Tento výrok
je jistě nad míru záhadný; vysvětlení můžeme
hledati v mínění hr. Kolowrata, že rozdělen
zprávy zemské prý vlastně je pouze vyvrchole-
ním české myšlenky samosprávní a jejím výtvo-
rem v oboru soudnietví a administrativy. Tak
lehká ovšem celá věc neni, a hr. Kolowrat an
nenaznačil, že je si vědom všeho toho, co by
tvořilo vlastní obsah projektů, na něž poukázal
A proto také je naivním jeho slovo, že ostatel
bude věcí vlády: předloh, jež pro sněm vypra
cuje. O příšti situaci na říšské radě se hrabě
Němec
Leop
Kolovrat
Čecho
Německo
23
article
Kolowrat vyslovil krátce, jednoduše, ale zře-
telně: „buď nová koalice, nebo nové volby.
Neni pochyby, že názory hrahěte Kolowrata se
v leckteré jednotlivosti značně liší od názorů
ostatních jeho kolegů v užším i širším slova
smyslu, ale konec jeho úvahy je negací jejího
začátku. Obě její podstatné součásti jsou neslu-
čitelny, a zdá se, že hr. Kolowrat již nyní dává
přednost té jejich části, o které by mohl věděti.
že je Čechům nepřijatelna. Jeho úvaha by tedy
k rozřešení krise českého sněmu nepřispěla.
Kolovrat
Čecho
24
article
— Sněmovní volby ve Slezsku. Z Opav
(Pův. zpr. »N. L «) O přištích sněmovních vol-
bách ve Slezsku, jekož i o kandidátech má uči-
niti konečné rozhodnuti schůze Národní rady.
jež bude se konati za nedlouho ve Svinově.
Pro český tábor mají význam volby za obee
venkovské, ostatní skupiny pro nás neskytají
žádných vyhlidek. Z dosavadních našich tř
kandidátů připadá jeden na Frýdecko-Polsko-
Ostravsko a dva na Ostravsko. Ve volebním
okresu frýdeckém při posledních volbách v r. 1902
v 51 obeích bylo 248 vohitelů a při volbách
odevzdáno bylo 244 platných hlasů, z nichž
český kandidát obdržel 174 hlasy, německý pak
jenom 70 hlasů. V tomto volebním okresu po-
měry se nezhoršily a bude li kandidát všem
stranám vhodný, obdrží velkou většinu. Na
Opavsku, kde společně voli se najednou dva
poslanci, jsou poměry už poněkud jiné. Při po-
sledních volbách v roce 1902 bylo v 177 ob-
cích 217 volitelů, kteří se všichni volby zů-
častnili. Čeští kandidáti obdrželi tehdy 125 hl.
němečtí dostali 92. Nyní však, ježto germani
sace v některých obelch jestni na postupu, ne
bude asi většina již taková, avšak přece možno
bez obavy hleděti vstříc jistému vítězství.
— Na nádraží poslátněné severní, dráhy
cis, Fezdinanda v Opavě nesml prý býti cestu
N L
Slezsko
Opava
Svinov
Polsko
Ostravsko
Opavsko
25
article
jícímu vydán dvoujazyčný jízdní listek, Olomou-
eký pokrokový list o tom zaznamenalá
»Do Opavy na učiněný dotaz přišlo z ředitelství
rozhodnutí, že vydávání německo-českých lístků
železničních na severním nádraží není přípustné,
ačkoliv na druhém nádraží, jež je podřízeno ředi-
telství olomouckému, od let bez závady se lístky
oboujazyčné vydávají. Severní nádraží. v Opavě
dlužno prý pokládati za jednojazyčné. Žádá-li však
cestující dvoujazyčný listek, mají se od něho pe-
níze přijmouti, slušně s ním zacházeti a nejen
konečná stanice, nýbrž i nádraží, kda by přestupo-
val, mají se telegraficky uvědomiti, že cestující onen
jede bez lfstku-
Dopravní inspektor vyložil věc určitě, na-
psalť úřadně panu Havlíčkovi, mlynáři ve Lhotě
u Opavy, vyřizuje jeho stížnost, že nedostal
rovnoprávný jízdní lístek: podle výroku c. k.
ředitelství severní dráhy náležl stanice Opava
mezi stanice, jež dlužno považovati za
jednojazyčné. — Věcně je tento nález
ředitelství severní dráhy přímo nemožný, ale
také po stránce právní jevi se nemožným. Pri
akci postátňovací řešena byla též otázka národ-
nostní a jazyková při železniční správě postát-
ňovaných drah. Čeští účastníci tohoto řešení —
patří mezi ně také nynější ministr krajan dr.
Havlíček
Opava
Lhota
26
article
Žáček — tedy nyní maji slovo!
— Promoce. Pan Evžen Kánský z Petro-
hradu, v letech 1905/7 posluchač české university,
byt dne 24. července na berlinské universitě za dok-
tora filosofie prohlášen.
— Z kruhů lékařských. Docent pan dr. Frant
Šamberger dil v měsíci srpnu mimo Praho. —
Zubní lékať pan dr. Lažanský v Praze, v ulíci
Karoliny Světlé, odcestoval. — Pan MUDr. Jan Mí-
šek na Král. Vinohradech, v Budečské ulici čís. 4.
dlí do konce srpna mímo Prahu. — Pan MUDr. M.
Vítuj, kosmetik, dlíti bude v srpnu mimo Prahu.
Zubní lékař pan dr. Gustav Bašlý? mešká
do 16. srpna mimo Prabu. — Pan MUDr. Cy ril
Pecival, městský řídicí lékař ve Vršovicích, ode-
bral se dne 1. srpna t. r. ke čtyřnedělnímu pobytu
na venek a bude jej zastupovati po čas nepřitom-
nosti ve Vršovicích městský lékař pan MUDr. Frant.
Lejčar ve Vršovicích, v Koltárově ul. č. 469.
— Vzácné jubileum. Nadlesní p. B. Herzo
na panství knížete Coloredo-Mansfelda v Olešnéu
Zbirova, oslavuje v těchto dnech jubileum 40leté ne-
přetržité činnosti ve službách jmenované knížeci
rodiny. Jubilant, jenž se těší dosud pevnému zdraví,
jest v Olešné a v celém okolí pro svou bodrou,
milou povahu ctěn a vážen. Ačkoliv hodlal oslaviti
jubileum v nejužším kroužku rodinném, byl přece
veřejně vyznamenán množstvím blahopřejných do-
pisů a telegramů, z nichž všech jubilantovi vstříc
zaznívá radostný pozdrav: »Lovci zdar !e.
Kánská
doktor
Šamberger
Lažanský
Karolina Světlá
MUDr
Jan můj
Král
M Vítuj
Bašlý
cy
Pecivat
František
Lejčar
Mansfeld
Zbirův
Praha
Vršovice
Koltárov ulice
Olešná
Petrahrad
27
article
— Úmrtí. V pátek zemřela pí. Marie Píse-
cká, roz. Koppova, majitelka realit, u věku 56 let.
Poliřeb bude v úlerý o 9. hod. z basiliky sv. Václava
na Smíchově na hřlitov »Matvazinka«.
— Jubilejní oslava Ludevita Gaje v Chorvatsku.
Národní rada česká rozesílá toto pozvání: Vaše Bla-
horodí! Dle přání pořadatelstva jubilejních slavností
velikého nositele slovanské vzájemnosti v Chorvat-
sku. Ludevíta Gaje, které konají se ve dnech 18. až
16. srpna t. r. v jeho rodišti, Krapině, dovolujemesi
upozorniti na tuto vhodnou přiležitost ku projevu
bratrské sympatie chorvatskému národu ve chvíli
tak významné. Program: 13. srpna: Slavnostní osvě-
tlení. Serenáda. 14. srpna: Vítání hostů. Večer kon-
cert. 15. srpna: O 10. hod. slavnostní mše. O 11,
hod. slavnostní akademie s proslovy zástupců slo-
vanských národů. Banket na počest hostů, pořádaný
rodištém Gajovým. Lidová slavnost. 16. srpna: Val-
ná hromada podílníků Gajova domu, jenž má se státi
střediskem osvětové a hospodářské práce krajea
útulkem chorvatským a slovanským spisovatelům.
Pís
Koppův
svatý . Václav
Chorvat
Ludevít Gaj
Gajův
Smíchov
Chorvatsko
Val
Ludevita Gaj
28
article
Podil po 50 K. Zájezd do Krapiny, města ležícího se-
verně od Záhřeba v nejkrásnějším koutě Chorvatska,
o němž starobylá báje chorvatská dí, že je kolébkou
Slovanstva, jest i se stanoviska krajinářského velmi
poutavý. K městu náleží teplé lázně, známé ještě
z římských dob. Pořadatelstvo zve upřím-
ně český lid, zejména přední korpora-
ce k nčasti při tomto slovanském svát-
ku; budou zajistě pozdravy osobně neb písemně
projevené vřele vítány. Bližší informace dodá ochot-
ně jak pořadatelstvo Gajovy slavnosti v Krapině
(Chorvatsko), tak i Slovanský klub v Praze-II., Po-
říčí 9. Trváme s projevem dokonalé úcty Národní rada
česká: Dr. Podlipný, předseda. Dr. Vratislav Černý.
předseda zahraničního odboru. Dr. J. Ettel šl. z HIvo-
zdemilu, zpravodaj pro věci chorvatské.
— Před obecními volbami ve Svinově. Z Opavy.
(Pův. zpr.) Dne 8. a 9. srpna konají se v důležité
naší posíci ve Slezsku, ve Svinově, obecní volby Na
Svinov už dlouho má spadeno tamější rourovna,
hlavně od posledních dvou obecních voleb, kdy če-
ský tábor uhájil si dva sbory. K výsledku příštích
obecních voleb hledí se s obavami. Ve třetím sboru
bude rozhodným voličstvo sociálně demokratické,
které dle všeho půjde svorně s českým táborem, zač
ovšem požaduje zastoupení v tomto sboru. Bude po-
třebí, aby český tábor pro tyto volby pracoval
svorně.
Krapina
Gajův
Podlipná
doktor
Černá
J Ettel
Záhřeb
Chorvatsko
Praha
Hiva
Svinov
Opava
Slezsko
II
Krapina
29
article
— Poděkování lublaňského „Slavce“. Slovinsky
pěvecký spolek „Slavec“ rozesílá poděkování všem
spolkům i jednotlivcům, kteří přispěli ke zdaru jeho
jubilejní 25leté slavnosti v Lublani. Zůstanou nám
— píše výbor „Slavce“ ve svém poděkování — na
vždy v paměti vzpomínky na vás, slovanští brati
a sestry, kteří jste v tak hojném počtu přispěchali
do natí bílé, slovinské Lublaně, abyste rozmnožili
a s námi oslavili památku 25letého působení na-
šeho spolku pro rozkvět našeho národa a povznesení
slovinské i slovanské písně. Ze srdce vřelého vyslo-
vujeme každému zvlášť srdečné díky za projevené
přátelství, jehož jsme za slavnostních dnů byli úřast-
ni měrou vrchovatou. — Výbor vyslovuje pak díky
časopisům, jež podporovaly a náležitě ocenily slav-
nost. „Ústřední jednotě zpěváckých spolků českoslo-
vanských“ i každému českému spolku zvlášť, kierý
vyslal do Lublaně své zástupce: děkuje účastníkám
chorvatským i slovinským a na konec projevuje na-
ději, aby založený v slavnostní době v Lublani „Svar
slovanských spolků pěveckých“ vydal stonásobné
ovoce na slávu, čest i vzrůst slovanské písně. Projev
podepsali za výbor „Slavce! Jan Dražil, předseda
a Miro Kamenšek, jednatel.
— Dík krále italského. Ministr král. italského
domu generál Ponzio Vaglia vyslovil z rozkazu krále
italského nejvřelejší díky ředitelstvu vlašské kongre-
gace, jakož i všem těm, kdož se zúčastnili smuteč-
ních bohoslužeb, konaných 29. července t. r. ve
vlašské kapli za zesnulého krále italského Hum-
berta I.
Slavec
Dražil
Kamenšek
Ponzio
Lublaň
Huma
30
article
— Hrabě Lützow o menšinovém museu a českých
menšinách. Hrabě Lülzov zpraven byv o tom, že
zřizuje se menšinové museum v Praze, napsal vlast-
noručně prozatímnímu výboru velmi srdečný dopis,
v němž praví: Dostal jsem Váš ctěný dopis a velmi
rád připojují svůj podpis na provolání. Jako čestný
předseda českého klobu »Žižka« v Londýně jsem
z Vašich spolupracovníků, ač myslím,
že osud naších krajanů v daleké Anglii
jest často šťastnější, než v poněmčo-
vané části českých zemí. Rád také přistupuji
za člena menšinového musea a prosim, abyste mi
zaslal složní lístek, abych mohl poslati členský při-
spěvek. Uctivě dr. hrabě Lützov, čestný předseda
českého klubu »Žižka« v Londýně«.
— Poružení knížecího slibu a kavalirského slo-
va. Píše se nám: Volby do okresního zastupitelstva
prachaticko-volavského pro příští období skončilyv
sobotu dne 24. t. m. zhoršením postavení české
strany, jež měla až dosud v okresním zastupitelstvu
14 členů proti 10 národnosti německé a sice 9 za
skupinu obcí venkovských, 2 za skupinu měst a mě-
stysů, 1 za skupinu největších poplatníků průmyslu
a obchodt a 2 za skupení velkých statkářů. A prá-
vě v této skupině doznala česká strana
porážky kdežto v oslatních skupinách navzdor
všem útokům se strany německé co nejostřejí a i
nejpodlejšími zhraněmi vedenými, své postavení
uhájila. Češi se arci ve skupení velkých siatkálů
nějakého nezdaru nejméně nadáli, Vždyt měli kava-
Lützow
Lülzov
Žižek
Lützov
Čech
Vždyt
Praha
Londýn
Anglie