Načítám náhled…
Chunky — 38 celkem
· entity: person 78, place 98, org 21, work 15
1
masthead
1. srpna 1909. Císlo 210.
2
masthead
NARODNI LISTY
3
masthead
Strana 13.
4
article
lŠkolská hlídka.
Pokračovací školství dívčí.
Dívčímu vzdělání po stránce praktické vě-
nuje se u nás dosud málo pozornosti. Nejlepším
dokladem toho je nepatrný počet dívčích ško
pokračovacích, které mají jednak prohloubit
vzdělání dívek, jednak dáti výchově směr prak
V Čechách bylo v minulém roce pouze
19 českých pokračovacích škol pro
dívky, a to 14 průmyslových, 4 kupecké (ob-
ehodní) a 1 průmyslová a obchodní. Němei
měli 9 dívčích škol pokračovacích. Celkem
bylo v král. českém 28 dívčích pokračovacíeh
České dívčí školy pokračovaci byly v ná
sledujíeích místech, jež seřaděnacjsou dle doby
založení:
V Praze prům. a obch. r. 1871, v Plzn
obchod. r. 1886, v Budějovicích Českých roku
1888, na Vinohradech Král. r. 1888, v Strako-
nicích r. 1823, v Praze měsiská prům. r. 1895,
v Rokyeanech r. 1895, v Karlíně r. 1895, v Li
berci r. 1897, v N. Bydžově r. 1897, v Bran
dýse n. L. r. 1898, v Chrudimi prům. r. 1898.
vPlzni prům. r. 1900, v Čáslavi r. 1903.
v Boleslavi Ml r. 1903. ve Vršovicích r. 1903
v Hořicích r. 1905, v Chrudimi obchod. 1905.
v Hronově r. 1906. Nové české pokračovaeí
školy dívčí zřídi se v Kolině, v Plsku a v Úste
n. Orl. Z uvedeného výčtu je zjevno, že dívčích
pokračovacích škol nemají pražská předměstí
Smíchov, Žižkov, Nusle, dále lidnatá města
Kladno, Pardubice, Louny a celá řada okres-
ních měst.
19 českých dívčích škol pokračovacích
mělo 31 třidu, 1 přípravku, 17 pohoček a 56
odborných oddělení. Celkem 105 oddělení
průměrně připadá na 1 školu 5.53 oddělení
9 německých škol mělo 33 oddělení;
z nich byly 2 odborné školy a 7 odb. kursů.
Král
Straka
Hronův
Čechy
Praha
Budějovice
Karlín
Bran
Chrudim
Čáslav
Boleslav
Vršovice
Hořice
Kolina
Plsko
Žižkov
Nusle
Kladno
Pardubice
Louny
předměstí Smíchov
5
article
Průměrně připadá na 1 německou školu 4 93
oddělení. Učitelských o sob působilo na
19 českých pokračovacích školách pro divky
252; z nich působilo na obecných školách 26.
na měšťanských 77, na jiných školách 120,
neučitelů 29. Odborný kurs mělo 17 osob.
Na 9 německých školách působily 73 uč.
osoby, z nichž 4 měly odborný kurs. Celkem
působilo na 28 divčích školách 325 uč. osob.
Žákyň bylo zapsáno na 28 dívčích školách
pokračovacích 3322; do konce školního roku
zbylo jich 2686, z nichž bylo na 19 českých
školách 2105 (78 37 proe.), na 9 německých
školách 581 (21 36 proc.).
Dle národnosti bylo ze 2105 žákyň na če-
ských školách 2087 (99 15 proc.) Češek,7
(033 proc.) Němkyň a 11 (0.52 proc.) národ-
ností jiných (9 Bulharek, 1 Slovačka a 1 Ruska).
Na německých školách bylo z 581 žákyň 470
(80 9 proc.) Němkyň, 109 (18 76 proc.) Češek
a 2 (0.34 proe.) jiné národnosti. Nejvíce Češek
bylo v německých obchodních školšch v Praze
68 a v Plzni 20. Celkem bylo ze 2686 žákyn
2196 (81.76 proc.) Češek, 477 (17 76 proc.)
Němkyň a 13 (048 proe.) národností jiných. Ze
2686 žákyň připadlo průměrně
českou německou úhrnem
na 1 školu. . . 110.79 64 56 95. 93
na 1 třídu. . . 67.90 52.82 63.95
na 1 uč. osobu . 8.35 7.96 8.26
Ze 2105 žákyň na českých školách cho
dilo do přípravky 60, do I. ročníku 1018, do
II. ročníku 633, do III. a IV. ročníku 394
Věk zákyň:
Od 14 do 15 let bylo 717 1 j. 26.69 0.
» 15 » 16 » » 823 » 30.540
Češka
Rusko
Praha
Plzeň
český škola 2105
německý škola 581
Bulharka
Slovaček
učit
7.96
8
article
, 16172 2 63 . 2o
Prospěch:
Velmi dobře prospělo 1264 t. j. 47.360
dobře . . . . . . 1122 » 41. 7700
dostatečně
. . 201 » 7.48 %
nedostatečně . . . 51 » 1.900%.
nezkonženo zůstalo 48 . 1.7900
Docházka školnu. Ze 2686 žákyn
velmí pilně chodilo do školy 2199 (81 87 ).
pilně 381 (14189), nestále 106 (3 959). V,
učování bylo průměrně přítomno 2509 (93.419)
žákyn
Vyučovací období na českých dívčích ško-
lšch nebylo stejné. Na 1 škole trvala 6 měsíců,
na 2 školách po 7 a 7 a půl měsíce, na i
škole 8 měsíců, na 5 školách 9 až 93 měsíce,
na 8 školách 10 měsíců. Počet vyučovacích
hodin kolisal mezi 6—45 hodinami týdně. Na
většině škol vyučovalo se dopoledne i odpoledne.
Večerní vyučování bylo na 3, nedělnt pouze na
2 školách.
Vydržovací náklad na 28 dívčích škol. čini
ročně 299 941 K 57 hal., z čehož připadá na
osobní náklad 207 332 K 16 hal. (69 12 proc.)
na věcný náklad 92 609 K 41 hal. (30 88 proc.)
Roční náklad na 19 českých škol se 105 oddě
škola
9
article
leními a 2105 žákyněmi činil 238 035 K 57
hal., na 9 německých se 33 odďěleními a 581
žákyní 61.906 K.
Průmérný roční náklad
českou
na 1 školu . . . . . . 12.528 K 6845 K
na 1 třídu (oddělení) . . . 2267 K 1866 K
na 1 žákyní . . . . .113 K 106
Průměrný náklad na dívčt skolu činí
10.712.2 K, na 1třídní 2173.49 K, na jednu
žákyni 111.67 K.
S ulbvence školy činily:
na 19 českých na 9 německých
škol
odn n
8870
státní . . . . . . 26.350.— K
okresní . . . . . 5.747.5 K 1125k
1460K
obecní. . . . . . 19.954.— K
obchodní komory . 1.980.— K 1320
jiných činitelů. . . 16.476.7.K
školné . . . . . 57.770.69
zemská subvence . . 15.410.—
sehodek.. . . 11U.156 69 K I 20.724 k
Pro rok 1908 vloženo do rozpočtu zem-
ského na pokračovaci školy dívčí v Praze
11.500 K, na venkově 10.500 K. Celkem
a te pobe
22.000 K.
Uvedli jsme hned z počátku, že českýeh
pokračovacích škol pro dívky je dosud poče
nepatrný. Rozvoji pokračovacích škol divčíe
překáží jednak otázka finanční, jednak malé po-
rozumění pro divčí vzdělání.
Mnohé město leká se nákladu na pokrače-
vací školu dívčí, který však ve skutečnosti není
tak velký.
Aby činitelé, kteří se zajímají o zřízení
pokračovaci školy divčí měli jakýzi přehled,
uvádíme celkový náklad u všech českých po-
kračovacích škol dívčích, s počtem žákyň zby-
lých koncem škol. roku, jakož i schodek, který
zbývá po uhražení vydržovacího nákladu různý-
mi subvencemi.
K Průmérný
U . 156
Praha
10
article
Počet Návlad Schodek
žákyň K
Boleslav Mladá obch. 33 2400 200
Brandýs n. L
3254 1894
Bodějovice České
41 7853 1792
76 7800 3400
Bydžov Nový
Částav
26 5550 1833
Hořice obch.
Hronov
Chrudim prům.1495 353
Chrudim obch.
3470
Karlin
17.253
9178
Liberec
7800
Plzeň prům.
8016
Plzeň obch.
1010
Praha městská prům
81.363
59.675.
67.907
15.353
Praha prům. s obch.“)
Rokycany
20004
Strakonice
5420 3380
Vinohrady Král.
157 12.390.
61 4260 400
Vršovice
Z uvedených čísel vysvitá, že náklad spo-
jený s vydržováním divčích škol není tak ve-
liký, zvláště pro velká města. Naše obce, které
s porozuměním starají se o vzdělánt mužské
mládeže, mají příležitost ukázati svou pokroko
vost zřizováním divčích škol pokračovacích
tak umožniti divkám, by ve svém vzdělání po
kračovaly, je rozhojňovaly a doplňovaly.
V zděláním ke štěstíl
C. Vojáček.
Král
3400 Bydžov
Hořice
Hronov
Chrudim
Liberec
Plzeň
Praha
Rokycany
Strakonice
Vršovice
3380 Vinohrady
Bodějovice Český 41
11
article
Zemská výstava a 26. sjezd česko-
slovanských včelarů v Blánsku ve
dnech l.—8. srpna t. r.
Malebné měslo Blánsko, tento nejkrásnější
nejromant čtější kout sesterské Moravy, rozkládající
se po obou březích řeky Svitavy, odívá se práve
v háv slavnostní, neboť očekává návštěvu velepilné
ho národa včelařského z celé koruny svalováclavské
z Čech, Moravy a Slezska, k jehož poctě uspořádalo
i pěknou výstavu včelařskou.
Českoslovanští včelaři mají nyní jednu z nej
mobutnějších a nejpevnějších organisací hospodái-
ských. Důkazem nejlepším toho jest, že ve společ-
ném ústředí zastoupeno je na 12.000 včelařů a že
oba spolkové orgány »Český Včelař« a »Moravská
Včela« vycházeji téměř ve 14.000 exemplářích. Již
loni u příležitosti jubilejní výstavy v Praze, když
pořádán byl 25. sjezd věslařský, všeobscnou pozor-
nost vzbudili naši včelaři svou početností, v pravdě
slovanskou vzájemnosti a svou tichou, ale účinnou
organisací ve prospěch svých členů a ve prospěch
své milé včelky. Dnes na prohloubení společné orga
nisace dále pracují a můžeme směle tvrditi, že celý
tento sjezd, dnešního dne zabájený, je nikoliv lichou
libůstkou a veselou zábavou, ale pinou, plodnou
prací.
Morava
Svitava
Čechy
Slezsko
Praha
12
article
Výstava sama zahájena bude dnešního dne sta-
rostou města, cís. radou a továrníkem Kar liem
Ježkem za přítomnosti delegátů Zemských ústřed-
ních spotků z Čech, Moravy a Slezska a četných
pozvaných korporací. Rozdělena je na pět skupin.
obsahujících:
Živá včelstva, pavilony a úly ve skupinách
med a medové výrobky, vosk a jeho upotřebení, ná
stroje a potřeby včelařské, odborná literatura, pre
paráty, diagramy atd. Umistěna je částečně v mě
šťanské škole dívčí a v nádherně zřízené škole chla
peckě.
Z pracovního programu upozorňujeme zvláště na
konferenci pěstitelů plemenného chovu včel, kterou
na pondělí odpoledne svolává známý pracovník mo
ravský p. říd. učitel Mannsfeld z Halenkovic.
*) Škola ženského výrobuího spolku.
Ježek
Čechy
Morava
Slezsko
Halenkovice
Kara
Mannsfeld
13
article
Neméně zajímavou a časově důležitou bude konte-
rence úlová, řízená našim moravským Dzierdzon-
nem p. Fr. Adamcem z Nikolčic, kdež přesně
na základě mnoholelých zkušeností vytkonty budou
přednosti úlů šírokonízkých oproti úlům spojanům,
dosud bojně užívaným. Při tom zároveň má býti sta-
noven jednotný typ ležaoů a jednotná míra úlová.
Odpoledne téhož dne následuje valná hrema d
delegátů Ústředníbo spolku na Mo-
ravě. Jádrem slavnostních dnů je středa 4. t. m.
kdy koná se o 9. hod. sjezd Česko.slov an-
ských včelařů v sále hotelu »Ježek«. Odpoledne
prohlídka města a malebného okoll.
Ve čtvrtek podniknou naši včelaři za vedení
místního odboru turistů výlet ku památné jeskyni
Macoše a jeskyním sloupským. Jiné oddělení navštiví
Nový Hrad a poutnické místo Vranov. Dle přání
možno též použiti povozů, ale nntno předem ohlásiti
to výstavnímu výboru. Dne 6. srpna uspořádána bude
na výstavě koníerence slaničních pozo-
rovatalů včel, řlzená našimi předními pracov-
níky Fr. Wohnoutem z Kozmic u Benešova
J. Grmelon ze Záruble. Pro mládež uspořádán
bude výstavní den v sobotu, načež 8. srpna slav-
nostně bude prohlášen výsledek výstavy a táž
uzavřena.
Účastnfci z Praby použijí k návštěvě
sjezdu a výstavy ranního rychlíku v ůterý, který vy-
jíždí z Prahy (Hybernská ul) o 7 bod. 20 m. ráno
přijezd do Blánska o 34412 hod. v poledne. Mím
hromadný výlet 5. srpna pořádají se výlety do čaro-
krásného okolí každodenně.
nioa mdobejno
lr aie
Adamec
Ježek
J Grmelon
Nikolčice
Macocha
Vranov
Kozmice
Benešov
Praha
Ústředníbo spolek na molybden
Wohnout
14
article
Blánsko, město moravské, kde ve dnech 1.
až 8. srpna uspořádána bude výstava včelařská a
velkolepý sjezd českoslovanských včelařů, rozkládá
se v utěšeném údolí po obou březích řeky Svilavy
a tvoří poděl řeky dvě částa« Staré a Nové Blansko.
Na západě vyplná se lesnatý kopec bořický v celém
pásmu pahorků, na jihu uzavírají údoli poněkud za-
lesnáné pískovcové stráně, jež dodávají krajin
zvláštního vzezteni; na východě vystupují lesnaté
stráně a na sever jest údolí otevřeno. Blansko leží
275 m nad hladinou Středozemního moře, na hlavní
trati společnosti státní dráby. Ma zvlášlní nádra ží,
kde zastavují tti rychlovlaky a všechny ostatní vlaky.
Blánsko zvlaště v poslední dubě značně se rozšiřuje
čilým slavebním rochem a čila 3500 obyvalelů, Staré
Blánsko skládá se z ulice Zdikovy, Komenského
s kostelem a farou a z předměstí Branek. Nov
Blänsko jest dosti rozsáhlé a střediskem jeho jest
Palackého náměstí. Jest zde okresní soud, berní
úřad, notářství, pošlovní a telefonní úřad a j. Ma
tři samostatné školní budovy: pro dívčí obecnou
školu na St Blánsku, pro dívčí školu měšťanskou
(v zahradě její omístěna jsou živá včelstva) a krásnou
budovu chlapeckých měšťanských a obecných škol,
kdež je výstava uspořádána.
Zdikův
Komenský
Svilava
Nová Blansko
Blansko
Ma
Palacký náměstí
15
article
V městě samém jest veliká továrna na hosp.
stroje a motory firmy K. a R. Ježek, s nově vysta-
venými velkolepými kancelaři. Mezi restauracemí
první místo zaujmá hotel »Ježek«, kde budou po-
řádány sje zdy.
V době letní navštěvují Blánsko tisíce výletníků,
kteří putují zvláště do údoli Punkvy, jež nedalek
pod nádražím vlévá se z levého břehu do Svitavy
Překrásné toto údolí z velké části vyplněno jest
železárnami nyní akciové spol. Breitfeld, Daněk
dříve kniže Salm. Hned na kraji jest rozsáhlé ředi-
lelství železáren, oblíbená závodní restaurace se za-
hradou, naproti pak huť nýtovna. Dale údolím Punkvy
jsou huti Marianská (slévárny), vrtarna, veliká stro-
jtrna a kotlárna a tam, kde údolt zabihá k Macoše,
huť Starohraněcí (slévarny). Za touto hutí nastává
tiché romantické údolí až do Sloupa. Na cestě výtok
Punkvy s odbočkou na kopec — známá propast
Macocha. V levo zříceniny hradu Blansek. Na konci
údolí u Sloupa jsou světoznámé jeskyně krápníkové.
ve Sloupě museum Kniesovo (památky z vykopávek).
Také pod Blánskem poděl Svitavy vine se hlu-
boké údolí, romantické, do Adamova. Údolím tímto
a částečně »tunely« pod vysokými kopci proplétá se
dráha, Uprostred údolí na kopci strmi zříceniny
»Nový Hrads. Budo tímto údolím a pak lesn
stezkou nebo přes Oiešnou lze se dostati na půvabně
poutní místo Vranov. Všechny stezky a cesty jsou
místním toristickým klubem řádně označeny
R Ježek
Ježek
Breitfeld
Daněk
Salm
Starohraněcí
Kniesův
Blánsk
Punkva
Svitava
Dal údolí Punkva
Macocha
Sloup
zřícenina hrad
Blansko
boký údolí
Adamov
Uprostréd údolí
Nová Hrad
Buda
Vranov
Macocha
16
article
německou
20 2694 1794
17
title
Sportovní věstník.
18
article
Automobilism.
Automobilism.
Zákono povinném ručcní automobilistů
a rakonský průmy sl.
Ministerstvu obchodu byla právě vídeňskou ob
chodní komorou předložena zpráva o položení rakou-
ského průmyslu automobilového za minulý rok. Rok
kterého se zpráva týče, by! obchodně ovládán no-
vým zákonem o povinném ručent. Obavy
které vzbudil tento zákon, zdržely namnoze o
koupí. Obrat nastal teprve ke konci roku, o němž
zpráva jedná, když se podařilo automobilovému
klubu (rakouskému) zjednali automobilistům pojištění
za poměrně levnější premie. Rakouská spotře bu
sutomobilů byla opět z největší potřeby kryta cizo-
zemskými firmami. Nadvýroba v tomto oboru
která panuje na světovém trhu, poškozovala i do
mácí trh, poněvadž cizozemští výrobcí, aby si vynu
tili odbyt, učinili ceny, které jsou menší než výrobní
ceny reelně pracující tuzemské továrny.
19
article
Ústřední banka
českých spořitelen,
Ústřední banka
českých spořitelen,
Praha, nároží Ovocné ul. a Ferdinand. tř.
přijímá vklady na knížky 41/%, na poklad.
poukázky 41/4—41/2%, naběžné účty 441/4.
Výbodné skládání
Bankovní obchody
všeho druhu.
Ochranu celní dlužno pokládati za naprosto ne-
postačitelnou. Z továren, které v Rakousku v posled-
ních dvou létech byly založeny, už dvě zmizely, čá-
stečně pro nedostačující odbyt, částečně pro vnitřní
Ferdinand
Praha
Rakousko
český spořitelna
20
article
závady, které už při vzniku těchto podniků vyluče-
valy naději na trvalý úspěch.
Přes finančně málo potěšitelný celkový obra:
nesmí však býti zneuznáváni, že domácí průmysi
ustavičně sílí, zejména v morálném
ohledu, poněvadž domácí spotřebitelé musí pone.
náhlu uznati dávno už dobytou, úplnou ro-
vnocennost rakouských tovarů s cizo-
zemskými a také dovedou už oceňovali mimo-
řádné výhody, které jim vznikají z přímého styku
s domácími výrobci při dodržování garancií, při do-
dávkách náhradních dílů, opravách atd
všeobvrecná ake.
pelečnost pro
pejěšfov ání
naproti „Národnímu divadlu“
Pojišťuje ve všech možných kombinacich za pevnou preml
= Žádejte prespekt. —
národní divadlo
21
title
PN Ges
22
article
Převratná novinka v uplynulém roce — možno
říci, že ku prospěchu automobilového průmyslu —
nepronikla; snahy konstruktérů se soustřeďují ne
propracování všech orgánů ka zajištění nejkr aj
nlější spolehlivosti, která právem jest hlav-
ním požadavkem obecenstva.
V tomto roce aktivována (rozuměj v obvodu ví-
deňské obchodní komory) řáda aptomobilových dro-
žek a sice vesměs cizozemského původu. Snad toho
vinna jest přiliš daleko zneházející ochota k tomu
v první řadě povolaných úřadů, které pro povzbuvo
vání sutomobilismu vůbec pustuly se zřetele podpo-
rování rakouského automobilového průmyslu zvláště
Zsvedení benzinového omnibusu do městské do
pravy se ztroskotává na jeho hospodářské nemohou
nosti; naprotiv tomu možno zaznamenati potěšitelný
pokrok v rozvoji elektrických omnibusů s vrchním
vedením (bez kolejí).
23
article
zubni pasta po 50 hal.,
ústní vodička po i kor.
doporučují se nejlepe k čistění
zubů a úst. Ve všech lékár,a
drogueriích. 1597
24
article
LBoS
LBoS
** Cestovní soutěž Petrohrad—
Riga—Petrohrad. Sontěž tuto pořádá ruský
žurnál »Automobile« za záštity velkého knižele Ser-
gěje Mielajloviče za součinnosti ruského automob.
klubu a pařížského denníku »Auto«. Cílem jejím
jest — dle proposic právě nám laskavým prostřed
nictvím Č. K. Automobilistů zaslaných, povzbuditi
rozvoj automobilismu v Rusku, zjednati konstrukte-
rům nové pole odbytu a ukázati, že možno provozo
vati velkou turistiku na silnicích ruských. Turista
tam nalezne příjemnou a zajímavou cestu neznámou
zemí a starobylými i originálnými městy, ruský
kupec bude moci zvoliti vůz odpovídající jeho přá-
ním a cizí konstrukter tam vystaví vůz neje n na
papíře katalogů, nýbrž na silnici v práci. Trať měří
1000 verst (asi 1100 km) na krásných silnicích.
Vzdálenost mezi Rigou a Petrohradem už byla ně-
kolikrát ujeta ruskými antomobilisty v průměru 6
až 70 km v hodině. Doba slanovena na 14. až 19.
srpna našeho kalendáře. Na ceny věnováno 40.000
Iranků. Soutěž jest rozvržena takto:
14. srpna společný odjezd Petrohradem do Pol-
kova asi 20 km, kde bude stazt v intervalech 3minu
tových. Cilem prvé elapy jest Pskov (260 km).
a Jízda prince Jinůřicha 190s
f 1a50 km
Petrohrad
Rusko
Pola
Pskov
km
Iranek
Jinůřich 190
25
article
LAURIN KLEMENT
LAURIN KLEMENT
hr. Kolovrat
pní rakouský jezdee
druhý v závodě Guhen
Sedlmý v celkové klasi nikaei
porazil 96 vozů
nejlepších internacionálních známek
Továrna: M. Roleslav-
Sklad: Praha, Josefské náméstí-
15. srpna etapa Pskov—Riga (270 km)
16. srpna výstava konkurujících vozů, slavnosti
a banket v Rize
17. srpna Riga—-Pskov.
18. srpna Pskov—Pulkova.
19. srpna výstava vozů, rozdílení cen, banket.
Kalegorie. A. vozy čtyřválcové. 1. vrtání
nad 125 mm, předepsaný průměr hodinový 50 verst
(versta 1067 m). 2. vrtání do 125 mm, předepsaný
průměr 40 verst, 3. vrtání do 110 mm. průměr 3
verat, 4. vrtání do 100 mm, průměr 30 verst,5
vrtání do 86 mm, průměr 25 verst.
Voiturety startují v jediné kategorii (ávál-
cové mají max. vrtání 70 mm, Zválcové 90 mm,
Iválnové 120 mm, průměr 20 verst).
** Sarah Bernhardtova v automo-
bilu. Sarah Bernbardtova používá ráda už mnoho
let automobilu. Při poslední své turné se úplně
emancipovala od železnice a tyranie jízdných řádů
použítala výbradně automobiln. I na příští své velké
tourné Evropou hodlá automobilu vyhraduti co největší
místo.
SUKNA tky pro pány dámy BARCHEl
nabizí vývozní dám
Prokop Skorkovský a syn v Humpolci-
** Puchovo vítězství v jižní Afri ce.
Automobilový klub v Johannesburku pořádal minu-
lého měsíce soutěž spoleblivosti, kterou vyhrál na
Pochově motorce s přivěsem (6/7 k. s., dvojí převod)
H. Ayling Abbolt. Na stroji stejného typu — jak jsme
svého času oznámili — dobyl Perschke velké zlaté
Laurin
Klement
Kolovrat
M Roleslav
Sarah Bernhardtův
Bernbardtův
Skorkovský
Puchův
Pochův
H Ayling Abbolt
Praha
Pskov
Pulkov
Evropa
Humpolec
Johannesburk
Guhen Sedlmý
automobilový klub
km
mm
Iválnová 120
26
article
vadií a kanucí.
27
article
medaile při soutěži spolehlivosti Londýn — Edinburk.
Londýn
Edinburk
28
article
Athletika a sportovní hry:
** První porážka Walkerova veale-
tošní sezoně. Walker startoval v závodě na
220 vardů s Američanem Carimellem a Angličanem
Healym. Do 100 m, kterážto trať mu nejlépe svěděí,
Walker podržel vedení; pak ho doby! Cartmell. Jiho-
sfričan vida bezvýslednost svého odporu, vzdal se.
Cartmellův čas byl 221/% vteřiny.
** Letní mužstvo S. K. Praha-VII. utká
se dnes s Vinohradským Teamem v sestavení: Pospí-
šil (branka), Dlouhý, Železo (baks), Freyda, Malina
Kudrna (half), Palonk, Váša, Naske, Jenda, Pui
(lorw). Soudce p. Hrabě (Č. S. F.).
** Válka vanglické associaci foot-
ballové. Sekretát »unie práce« Apploton vi dohodě
s Broomlieldem, sekretářem unie hráčů předloží ve-
řejnosti delaily konfiiktu mezi profesionálními hráči
a Footbali Associacion Limited a vyzve všechnye
»Trades Unions«, aby se postavily po bok hračům.
Toto rozhodnutí se vykládá jako předzvěst stávky
hráčské, k níž by mohlo snadno dojíti počátkem ser
16004
zony-
aouu luho
Walkerův
Walker
Američan
Carimell
Angličan
Healy
Cartmellův
Dlouhý
Freyda
Malin Kudrna
Palonk
Váša
Naske
Jenda
Pui
Hrabě
Praha
Č . S . F
Sekretát
Footbat Associacion Limited
Trade Union
29
article
Puškařství firmy Ladislav Švestka a
spol. (majitel Ladislav Svestka) doporučuje dá-
lekostřelné, na léta trvanlivé lankasterky, flobertky,
revolvery, browningy.- Střelivo. - Sperialita: hlavné
velejemná armádní ocel-
Mirné platební podmfnky. - Levné ceny. . Velký
obrázkový cenník 80 hal. v poštovních známkáchi
1600s
Z oyklis tského ruchu.
** Závod Praha-Mochov—Praha se
koná dnes. Start e 8. hod. dopoledne na po-
děbradské silnici u host. »na Harfě«. Doufáme, že závod
bude míti i letos úspěch let minulých. Odpůldne
o 3. hod. odpolední zabajuje pořadatel závodů, za-
sloužilý C K. S. Karlln 1835 nové klubové cvi-
číště vedle Sokolovny v Karlině (u viadukta), k ně-
muž zve své přátele. Tamtéž se koná slavnosiní roz-
dilení cen.
** Závod kolem Francie. V předposlední
etapě závodu, která jest jeho nejdelší, vedouc z Brestu
do Casnu 424km., zvílězil krásně Daboc za 15 hod.
3 min., druhým o 7 min. byl Alavoine, za nimt
o délku byl Frangois Faber, 4. Garr gou, 5. Trousse-
lier, 6. Vanhouwasrt. Fr. Faber ovšem i na dále jest.
v čele klasifikace závodu, v němž vybrál celkem
3625 franků; druhým je Garrigou, jebož výdělek jest
1775 franků. Vitězství Dubocovo v etapě Brest- Casn
jest jeho první po 12 etapách. Dnešek přinese po-
slední krátkou etapu Caen—Paříž, v níž očekává zá-
vodníky triumfální vjezd do Paříže a kterou ukončen
bude závod 4502 km. dlouhý.
Švestka
Karlln
Frangois Faber
František
Faber
Praha
Mochov
Harfa
Karlin
Francie
Brest
Casna
Caen
Paříž
km
30
article
* Grand prix pařížskébo Buťfala
rozhodnut ve čtvrtek. Vítěz pařižského grand pria
Friol nepraniki vůbec do finalu; za te Rüšte zů l tal
věren své pověsti »věčného druhého«. První semili-
nal vyhrál Dupré nad Vandenbornem a Mayor Tay-
lorem: druhý H. Maver nad Hourlierem a Fřiolem;
třetí Rütt nad Poulainem a Schillingem. F inale: 1.
Dupré, 2. Rült o 20 em., 3. Muyer o 1 délku. Dos
vadní vítězové tohoto závodu jsou: 1992 P. Bourotte,
1903 Ellegard, 1914 Ellegard, 1905 G. Poulain, 190e
Frank Kramer, 1907 Vandenborn, 19.08 Ellegard-
** Hollandsko ve světových mi-
strovstvích bude oficiálně zasloupeno Stolem
v 100 km. profes., J. Tullekenem v 1 km. prol.
Mimo ně vysíla amateury M. Bylefeldta (100 km.) a
vicomta G. Bosche van Drabenstein (! kmn.).
** Vzrůst německého svazu kolař-
ského. Od roku 1904, kdy poprvé počet členu
klesl, se jeví zase v »bundu« vzrůst. Roku 1904 byla
čienů 38.392, v následujícíeh létech stoupal počet na
40.093, 40.421, 42.064, 43.412 a 43 866. Vzrůst po-
sledních dvou let ukazuje povážlivé oblenění.
16015
a aren
ola uue
i Hlábae
Buťfal
Duprý
Vandenborn
H Maver
Schilling
P Bourotte
G Poulain
Kramer
J Tulleken
M Bylefeldt
G Bosch Drabenstein
Ellegard
Grand prix
Mayor Tay
Poulain
Ellegard
km
31
article
Uvažme neobyčejnou důležitost zcela
svérázného způsobu působení odolu:
kdežto jiné prostředky k čištění úst
a zubů uplatňují svůj účinek konečně
během málo okamžiků vyplachování
úst, působí odol po celé hodiny,
ještě dlouho, když jsme si zuby byli
vyčistili — Touto specifickou vlast-
ností odolu zabraňuje se vývoji po-
chodů kvasivých v ústech a působí
se tím proti zkáze zubů. 1604
33
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Týdenní táčky.
Dnešní páni kluci nemají z nás bývalých
kluků ale ani špetku čipernosti! Kdepak já
být dneska klukem, číst o Blériotovi a Latha-
movi v novinách a nemít ještě neroplán! Dávno
bych už s ním byl nějaký ten kanál přeletěl,
a kdyby to byl třeba jenom Botič.
Ale tahle nedomrlá generace
Říká si to »on« a »poslouchal«, když vy-
kouří sportku, tak dostává migrénu a psotník,
do školy to chodi s bonou, a když seo jde
jednou bez tatinka koupat, tak se svatosvatě
utopí. — Škandál!
Červenám se nad tím, když jdu kolem
Karlova náměstí a tam vidím, jak si dnešní
»reorganisovani« kluei hrají s holčičkami diabolo,
vyhazují špulku do povětrí, chytají ji zase
na provázek, pak s ní čtvrt hodiny kve-
dlají, vydrží to dělat celé odpoledne,s
nikdo jim neřekne, že při té duchaplné zá-
bavě je čeká ve dvanácti letech paralysa.
Bože — když si vzpomínám, eo my jsme
v jejich letech na těch místech prováděli, bez-
děky si sáhnu na hlavu a do dnes nechápu,
jak se to stalo, že je dosud celá.
Z kašny, kam chodily tehdy ješlě služky
pro vodu, udělali jsme si akvarium; každé
chvíle měla některá z nich v putně sala mandra.
Po stromech jsme lezli jako veverky, na větvích
jsme cvičili jak na hrazdě a když minul jeden
den, aniž by byl špaček nevlit oknem do ka-
várny »u Karla IV.«, tak jsme byli nějak
obzvlášť hodní . ..
Blériot
Lath
Botič
Karlov náměstí
Karel Iva
34
article
Lito je mi proto, že to slavné místo do-
čkalo se tak mizerných potomků a jak pravím:
kdyby tenkráte byl Blériot už lital, tak měl na
Karlově náměstí moc vážné konkurenty.
Ostatně, co dím . . . on měl v nás svoje
předchůdce! Ano! Dávno ještě nebylo o mono-
plánech slechu, ještě u nás nebyl ani Gódard
se Surcoufem a už na dvoře su Šálků« pod-
niknut byl smělý pokus vzduchoplavby, který
jenom známým, zpátečniekým odporem ke všem
novotám, končil nezdarem.
Dvůr »u Šálků« byl pro vzduchoplavbu.
která tenkrát ještě neměla v žurnálech svoji
rubriku a v očích obyvatel domu platila za
uličnictví — jako stvořený. Byl prostranný
vzdušný, měl dva východy, zvláště výhodné
pro případ nebezpečí, které hrozilo nám stále, i
když jsme snad nelitali, a měl kol do kola
pavlače . . . ideální zrovna tribuny pro diváky
za přiměřené vstupné.
Kanál La Manche tu sice nebyl, sle byly
tu pro vzduchoplavce četné jiné překážky, jako
necky, rozvěšené prádlo na šnůrách . . .a
hlavní překážka, zlá domovnice. Tuto ženu
nikdo z nás nepamatoval jinak než s koštětem
a se zafatou pěstí, pořád rozlicenou a hubující,
rozhánějieí nás uslavičně, jako policie mládež
národně sociální.
Nie jí nebylo vhod: kdsž jsme vlezli do
sklepa a vypalovali tam dělo, hned po první
ráně dala nám jich několik koštětem ; kdyžpo
Blériot
Gódard
Surcouf
Šálek
Karlov náměstí
35
article
dešti odvodňovali jsme dvůr všelikými umělým
stroužkami a splávky, rozkopala naše navigace
a regulace. I na střechu za námi vylezla a do-
padla nás, když jsme si docela nevinně hrál
na kominíky a házeli do komína rozbité tašky
A tato žena bez srdee a porozumění pro
velké naše cile, taky hned po prvaím pokusu
nám zmařila úspěchy vzduchoplavby.
V jednom koutě dvora stál náš aeroplán
ohromné paraple jedné baby z Ovocného trhu.
Když byl kteréhosi dne naší vzduchoplavbě víte
příznivý, to jest, když ona bába stála s domov-
nicí před lotynkou na Karlově náměstí a měl
ještě aspoň dva sny k vyprávění, vynesli jsme
neroplán rukou společnou a nerozdilnou na
pavlač, roztáhli ho rychle, než se vítr obrátíč
lépe navrátí, a jeden z nás se měl s ním n
komando »Pustte!« spustit.
Než náš Blériot buď dostal trému nebo
zočil z dálky blížicí se domovnici, ale zkrátka,
když se ozval povel »Pusťte« zbaběle se pustil
tyče a náš aeroplán sletěl opuštěn sám a sám
do dvora.
Kdyby svalovitská věž snad byla spadla na
dvůr u Šálků, nemohl být z toho větší rámus.
Tenkrát nejen domovníce s onou bábou, ale také
neutrální nájemníci z domu schytali náš sotra
založený aeroklub a beze vší úety k plonýrům
aviatiky nás vykrákali za uši, že odstávaly od
hlavy jak netopýři.
Tepry doma, když jsem klečel na hráchu
jsem zaslechl, že aeroplán zlomil něco zeber
strhl sňůru s prádlem a spadl před okno je
Blériot
Šálek
Karlov náměstí
36
article
dnomu ševei, který z toho mohl prý míti smri,
ale na štěstí jen přetrh) dratev leknutím.
Po těch pronásledováních k dalším pokusům
v oboru aviatiky už nedošlo, ač nepochybuji
že podnikavá mysl naše na ten aparát, s kterým
dnes dělá Blériot furore, by také byla přišla —
vždyť všechna létadla jsou na jedno brdo:
prázdný, otevřený šifonér s tím šroubem v zadu.
Než, nechci podceňovat zásluby dnešních
aviatiků; ty ukáže teprve budoucnost, která
prozatím koupá se v mlhách.
Nechci býti prorokem, ale tuším, že změní
se veškeren náš život a že za nějaký čas, až
lidstvo bude lítat, tak jako dnes jezdí na
automobilech, najednou se někde zrodí dítě,
které bude už mít v zadu šroub a pak to
půjde. Nakojí se benzinem, vyvede se z hnízda,
naroste na něm peří.... inu navrátí se zlatý
věk...
Prozatím nejsme tak daleko, ale jisto je.
že jsme hodně daleko. Okřídlená Caesarova
slova: »Přišel, viděl, zvítězil« jsou dnešního
dne přetrumínuta Blériotem, který přišel, letěl
a přeletěl.
Jen jedno mne při tom trochu mrzí. Když
jsem četl ve všech možných i nemožných listech
zprávy o tom úspěchu, naplnilo mne obdivem,
že se nikdo u nás nenašel, kdo by dokazoval,
že pan Blériot je Čechem. Já to myslím zcela
vážně; neboť je to vůbec možné, aby někdo
na světě udělal epochální vynález a nebyl
Čechem? Měly by si toho povšimnouti kruhy.
které rády vykládají různé původy slov ; co
Blériot
Caesarův
Čecho
37
article
kdyby
pan
Ot(akar)?
A pak mne ještě jedno mrzl.
Že my, Praha, město Husovo atd., ještě
nemáme žádný aeroplán! Nemám, na mou duši,
žádnou provisi, ale kupte, prosím, někdo Blé-
riotův monoplán. Jak by to bylo hezké, kdyby
nspříklad se čtlo v novinách, že slavný sbor
obecních starších odletěl na výstavu v Čensto-
chově v městském aeroplanu, řízeném ředitelem
vzduchoplaveckého oddělení. Ředitel, jako u všeho,
u nás by musil být . ..
Proč napadl mě právě slavný sbor a Čen-
stochova?
Povídá se v zasvěcených kruzích: Býl spor
na radnici o tom, kdo má udělat si laciný (pro
něho ovšem, pro obec ne) výlet a jeti do Čen-
stochovy na zahájení výstavy v dvanáctičlenné
deputací.
Dva pánové by to nespravili. Co kdyby se
jeden cestou ztratil?
Kde kdo chtěl jeti, a když shody nedoet-
leno, vybráno po taji dvanáct mužů, odhodla-
ných ke všemu. Jména jejich se však tají až
přes schůzi sboru, aby někdo neužilý nepodal
snad interpelaci.
Být aeroplán, nemusil býti spor. Mohli letět
všichni... ale teď mě napadá: co kdyby stalo
se jim to, co Lathumovi? Bože, to by bylo ne
štěstí.
áoti torn ve n
Ať radši jedou vlakem!o
vr eo
valvsvu ní Zevloun.
sč t kre
ma aip a
t šre
ar
edulci
Otakar
Husův
Zevloun
Praha
Čensto
Čen
Lathum
38
title
Blériot byl nějský pan Bledí
Blériot