ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 d4af11d0-668c-11dc-8738-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 166, place 66, work 7, org 9
1 masthead
24. února 1900. Císlo 54
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
zorem konc. praktikanta p. Maška a ža Vřchní re dakce obecních starších pp. dra. Chudoby, Storcha, Schwarze a Urbánka. — O nájmu restaurace na Žotíně.) Restauratér pan Zelenka následkem udalosti sylvestrovské noci žádal o snížení ročního nájemného ze 20.000 na 16.000 korun, dále o snížení poplatku za elektrické osvěllení na jednu třetinu; mimo to žádal ješlě řadu náhrad za různé škody, které utrpěl. Usneseno nepropouštěti p. Zelenku z nájemní smlouvy, leč by sám ofatřil za sebe zá- stupce, jenž by vstoupil do smlouvy s p. Zelenkou uzavřené. Poplatek za elektrické světlo bude nyněj- ším poměrům přiměřeně snížen. Při těto příležitosti byl členům rady městské předložen platební lístek z restauráce žofínské, na jehož zadní straně vytištěna byla německá reklama firmy »Durablé«. Okolnost talo působila trapně. — (Trh na Hradčanech.)
Mašek Storch Schwarz Urbánek Zelenka Hradčany koruna
5 article
Před delší dobou učiněn byl návrh na zřízení trhu na Hradčanech, po zralém uvážení shledáno však, že zřízení to se nedoporučuje, poněvadž by trh jen ži vořil a byl by stálou příčinou ku slížnostem se strany hradčanských obchodníků. — Žádosti společenstva řezníků, aby vysekávání hovězího masa ve staro- městské zahrádce bylo zakázáno, nebylo v zájmu obecenstva vyhověno a odkázána tato záležitost ko- misi pro oprávu tržního řádu. — Panu dru. Mrázovi výsloven dik za obsažný referát o jednání dozorčí rady staroměstské tržnice. — (Josefská pono bude konána letos opět na Velkém náměstí staro- městském. Při té příležitosti jednáno o tom, aby- pouť Josefská i v přištích letech byla na tomto ná- městí konána, poněvadž náměstí Josefské po zřízení elektrické dráhy nehodí se více k tomuto účelu. De- finitivní usnesení bude učiněno teprve po dobrozdání dozorčí rady nad tržnicí. Majitelům kolotočů, kej klířům a pod. bylo vykázáno místo na prostranství za Mikulášským kostelem v assanačním území. — Z čistého zisku daně potravní bude věnován dalši obnos 60.000 K pro úřadníky a zřízence dáně po- travní ku zřízení dobrovolného Iondu. Fond dosáhne tím výše 180.000 K. Návrh předložen bude sboru k schválení. — Mostného na mostech pražských vybráno v týdnu od 11. do 17. t. m.: na mustěu
Mráz Hradčany Velký náměstí
6 article
Národ divadla 3278 K 40 h. na mostě Františka Jo- sefa 4165 K 6 h, na mostě Palačkého 4132 K 48 a na mostě žofínském 202 K 24 h. — Místodržitel zaslal 2000 korun k opatřování stravy nezaměstna- ným dělníkům. — Sděleny byly díky »Sokola« ho- lešovického za odepsání druhé splátky 200 korun za pozemek. — Městský rada p. Seifert poukazoval k tomu, že v jedné schůzi v Holešovicích byly na něho činěny útoky a on podezříván, jako by se byl prodáváním pozemků obci obohatil a žádal, aby ná- městek starosty tuto záležitost komisi pro vyšetřo- vání nepotismu a zišlnosti na radnici zřízené ode- vzdal, ježto tento útok na něho podniknutý bude předmětem trestního vyšetřování. Dokládal, že on se žádného vyšetřování nebojí, ježto »nepříšel na rad- nici v zaprášených opánkách, aby z ní odešel v la- kýrkách«. — Předsedající náměstek slíbil přánía návrhu p. Seiferta vyhověti. Při té příležilosti připo- menuto, že svého času p. Seifertovi byly vysloveny díky za levné přenechání pozemků k potřebám obce.
František Jo Seifert Holešovice Sokol Palačký
7 article
— Nedostatek učitelů jazyků zemských na pražských školách obecných a měštan- ských. Na obecných školách pražských stále citelnějším jeví se nedostatek učilelů, způsobilých učili něměině, a lo proto, že toto vyučování se nehonoruje, takže není žádného povzbuzení, by učitelé zkoušce z němčiny se podrobovali, Glm méně, že zří, jak jejich kolegově, z němčiny zkoušení, musí vy- učovati tomuto nevděčnému předmětu nejen ve třídě své, ale i ve třídách cizlch, totiž ve třídách ne- zkoušených kolegů! Tento nedostalek by se mohl rázem napravití, kdyby vyučování němčině zrušilo se ve třídách třelí a čivrté, kde beztoho pravého úspěchu cizí jazyk u děti teprve osmiletých a devíti- letých nemá a kde nerozumné rodiče svádí k do- mnění, že jejich děti v němčině tak se oblomily, že mohou na dále německou školu navštěvovati — a je těch rodičů v naší »slovanské« Praze téměř tisíc Na měšťanských školách pražských jeví se zase nedostatek učitelů češtiny, takže vyučování tomuto úblavnímu předmětu svěřuje se druhdy učitelům — kreslení, kteří způsobilosti k tomu nemají, a jsou-li svědomili, brání se, převzlti vyučování důležité a ne snadné, právě nyní krisí ohrožené, s něhož nejsou brání se však marně! Zamihulé éry, kdy mě- šťanské školy prážské jenom kreslením a rýsováním mohly si získati vděk dozírajícího orgánu, bylo při- rozeno, že všichni učilelé — i pro jazyk český — hrnuli se k vyučování kreslení a rýsování, v němž byla takřka jediná záruka vyznamenání se a postupu Vnynější době, kdy dozírá na pražské školy muž, jenž plný význam vynčování jazykového a jeho ve- liké nesnáze dobře zná, lze jenom přežitkem ze sla- rých dob a nědopatřením vysvětliti, když někde věitelé kreslení nutí se k vyučování češtině a učitel češtiny si vybírají vyučování kreslent!
Praha
8 article
— K uctění památky Karollny Světlé vě- noval Ústřední spolek českých žen 40K na její pomník. V den narozenin dostaví se o 10. hod. dopol. Ú. S. Č. Ž. korporativně ke hrobu milo- vaně vádkyně českých žen, aby vzdal památce její nejuctivější hold. — Z koníiskační praxe. Úřadní list »Praž ských Novin« ze dne 23. t. m. uveřejňuje 20 kon fiskačních nálezů, z nichž 16 českých a čtyři ně mecké. — Diurnistó všech c. k. státních úřadů sejdeme se každou neděli o 2. hod. odpol. v hostin- ských místnostech p. Šmída na Král. Vinohradech v Balbinově ulici č. 15 su zlatého litru« k poradám za účelem potřebné organisace pro zlepšení svého stavu, jenž při upravování platů a funkčních pří davků úřadníků a sluhů úplně byl opomenuť a sta se nesnesitelným. Nejbližší schůzka jest v neděli dne 25. t. m. Na programu jest: 1. Pojednání stavu diurnistů. 2. Volba organisačního komitétu. 3. Volně návrhy. — Hrabě na honě bez patron. V běchovi- ckém revíru byl onehdy uspořádán hon na zajíce byli k němu pozvání také někteří šlechticové. Mladý brabě Kolovrat Krakovský svěřil svůj vak s náboji 44letému hajnému Václavu Statečnému, ale po celý hon se s ním nesešel. Statečný nebyl k nalezení ani po ukončené leči a zjištěno, že uprchl a odnesl s sebou svěřený jemu vak s náboji. Později přodal koženou kabelu jistému hostinskému v nejbližší obci. Četnictvo pátralo po Statečném, ten však zmizel, jakoby se pod ním zem byla propadla. Opustil nejen svůj příbytek v Běchovicích, ale i ženu, která nemá ani tušení, kde se muž nalezá. Trestní řízeni proti němu pro zpronevěčení zavedené bylo prozatím za- staveno. Včera dopoledne byl mladý hr. Kolovrat okresního soudu na Ovocném trhu vyslýchán, aby udal podrobnosti o zmizelé kabele.
Ú S Č Šmíd Král Hrabě Kolovrat Vinohrady Balbinov ulice Běchovice
9 article
— Přírostek v žalářní celi. V novoměstském treslním soudě na Karlově náměstí pan oficiál Ne- doma obdržel dne 13. listopadu 1899 nového hosta. Karolina Uliková přišla tam, aby odpykala dvou- měsíční těžký žalář pro zločin podvodu, křivým nvědectvím spáchaného. Komusi byla dlužna stovku a při sporu o zaplacení přísežně potvrdila, že prý duh zaplalila. Ale falešná přisaha jí nepomohla. Byla usvědčena z podvodu a nejen k zaplacení dluhu odsouzena, nýbrž ještě dostala dva měsíce nuceného pobytu v žaláři. V přijímací síni nový přírostek byl podroben zevrubné prohlidce. Žena dozorce vězňů, M. Kilingrová, vše jí musila odebrat, aby Ulíkov do celi nemohla si přinésti něco, čím by si chtěla zpřijemniti pobyt v žaláři. I snubní prsten jí chtěl při revisi s prstu stáhnouti. Jedenáct let ho nosila. v posledních několika letech vůbec s prstu ho ne- sláhla a najednou měla ho odevzdati žalářníkovi do uschování. Plakala, že prsten nemůže sejmoutía když jí ho přece chtěli stáhnouti, omdlévala. Pan žalářní ustrnul se nad ní a snubní prsten jí po- nechal. A se snubním prstenem vstoupila Ulíková do žalářní celi, kde nalézaly se již tři jiné družky. Jedna z nich, Josefa Vrzáková, zatčena byla pro zavraždění svého novorozeného dítka, druhá, Julie Žaludová, pro zločin krádeže měla tříměsíční žalář, třetí, Julie Svobodová, odsouzena byla pro podvod rovněž k větší porci trestu. Nová společníce byl s jásotem uvítána. Julie Žaludová, 18letá služka, měla hlavní slovo. Podrobila Ulíkovou nové pro- hlídce a byla na pohled všecka zděšená, když spa- třila snubní prsten na prstě. Vykládala Ulikové, že bude za to trestána, když u ní prsten při revisi uvidí a obalamutila nového hosta v celi tak, že Ulíková k radám družek namydlila si prst a prsten po nemalém namahání stáhla. Zaludová pak jí prsten
Uliková M Kilingrová Vrzáková Julie žaludový Svobodová Ulíkův Karlov náměstí
10 article
zašila pod podsazení šatů. Po přestálém trestu do- stala Ulíková svě šaty nazpět a její překvapení na znalo mezí, když prsten nenalezla. Učinila o tou udání. Žaludová pohnána před okresní soud na Ovocném trhu, ale byla obžaloby pro krádež spro- štěna, poněvadž nedalo se prokázati, že prsten sku- tečně ona odcizila. — Otrávila so. Anna Horká, 17letá proda vačka z Měcholup, bydlící na Žižkově v čís. 740 předevčirem v sebevražedném úmyslu požilá značnou dávku jedu. V beznadějném stavu byla odvezena do všeobecné nemocnice, kde včera zemřela. Mrtvola dopravena do pathologického ústavu.
Horká Měcholupy Žižkov všeobecný nemocnice
11 article
— K smrti odsouzený vrah po druhé před soudem. Z Brna, 23. února. Rozsudkem porotníbo soudu v Brně ze dne 7. října 1899 byl Cyrill Salajka pro zločin úkladné vraždy, spáchaný v noci ze dne 23. na 24. června 1899 v polích mezi Mor. Novou Vsí a Josefovem na hajném Josefu Pustkovi, ko smrti provazem odsouzen. Dne 8. listopadu 1899 dal se po- jednon Salajka předvésti k vyšetřujícímu soudcí zdejo šího zemského soudu, kdež označil Josefa Helešice jako pachatele. Ačkoliv mu nepravdivost tvrzení jeho byla vysvětlována, trval Salajka přes to na svém, že Josef lielešic jest pachatelem a opětoval udání své vícekráte, tak že Helešic byl zatčen a vyšetřování proti němu zavedeno. Soudním vyšetřováním sel však zjistilo, že ndání Salajkovo vůbec bylo vymyšleno že jen za tím účelem bylo učiněno, aby vina jeho byla zmírněna. Svědkyně Anna Helešicová dotvrdila, že manžel její v křitické noci doma byl a druhý den na poli pracoval, a potvrdili to též svědci Cyrili Ma- tousek a Anna Matoušková. Mimo to se zjist ilo ješt nové faktum a to výpovědi svědka Antonína Sťast- ného, že Cyrill Salajka kritické oné noci mezi pů 11. a 11. hodinou k Pustkovi šel, a proto právě za to se má, že nikdo jiný to nebyl, než Salajka, jenž Pustku zastřelil. Ostatně ani manželka Salajkova, na niž se obžalovaný odvolával, nemohla mu dosvědčiti. že by Helešic té noci byl na něho klepal, aby še pytlačit. Následkem toho vzneslo opěl na Salajku státní zastupitelství novou obžalobu a to pro zločin utrhání na cti ve smyslu čl. 209 tr. z. Dnes postaven Salajka znova před soud. Přelíčení se Salajkou zapo- čato dnes dopoledne a potrvá déle.
Cyrill Salajka Mor Pustka Helešic Salajka Josef Salajkův Helešicová Matoušková Sťast Brno Josefov Cyrit Ma
12 article
— Rodina, čitající šest nezaopatřených dítek sklíčená nemocí a tonoucí v největší bídě — bylat připravena o poslední peřinu a z bytu byla vystě- hována — prosí šlechetné lidumily o dost malou pomoc. Marie Bayrová, Josefská třída V. č. 25 I. patro. — Z divadla Variété. Zejtra v neděli bu- dou dvě velká představení se stejným a nezkrá- ceným programem, ve kterých obou Bernardi vy- stoupí. Odpoledne i večer předvedena bude kosmo- grafem báchorka »Popelka«. Lístky k oběma před stavením možno obdržeti v předprodeji již dnes. — Z Klatov. (Převzetí hotelu na Střelnici. Pan Theodor Chocholka, dosud majitel hostinství rybářského obchodu v Pacově, přesídli dnem1 března t. r. do našeho města a převezme do svého řízení a správy zdejší známý hotel »na Střelnici«. Jako zkušený odborník požívá pan Chocholka nej- lepší pověsti. Hotel »na Střelnici« má 28 hostinských pokojů a všechny jeho místnosti i s restauraci za- řízeny jsou moderně, tak. že vyhovují všem poža- davkům obecenstva.
Bayrová Bernardi Popelka Theodor chocholka josefský třída Klatovy Pacov divadlo Variété
13 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Sebevražda divadelního ředitele. Z ví- dně se oznamuje: Ředitel zdejšího Carltheatru Fr. ryt. Jauner se dnes dopoledne zastřelil. Před tím měl poradu s několika pány, jež trvala až do 11 ho- din. Brzy po té zaslechl účetní divadla z kanceláře ředitelovy výstřel; vniknuv dovnitř, nalezl ředitele mrtvého s prostřeleným spánkem. Jauner, jenž oo svého dvacátého roku byl hercem, ujal se roku 1872 ředitelstva Carltheatru a r. 1875 stal se ředitelem dvorní opery vídeňské. Odstoupiv od ředitelství dvorní opery, stal se ředitelem Ringtheatru a po osudné kalastrofě, způsobené požárem tohoto divadla odsouzen na čtyři měsíce do tuhé vazby. It. 1884 skončil sebevraždou jeho bratr, ředitel padlé dolno- rakouské eskontní společnosti. Po požáru Ring- theatru byla mu odňata koncese k samostatnému řízení divadla, ale po několika letech spolcil se se sl. Schönererovou, ředitelkou divadla na Videňce Později byl ředitelem v Hamburku a v posledních letech stal se opět ředitelem Carllhentru. Příčina sebevraždy není dosud známa. Jauner dočkalse věku 610 let. = Odsouzení duelanti. Z Pešti. 23. února (C.-B. m.) Bar. Alex. Nopcsa a posl. Julius Kudre odsouzení pro souboj na 8 resp. 5 dní do státníh vězení.
Jauner Ring Alex Nopcsa Julius Kudr Francie Carltheatr Hamburk Pešť
14 article
= Úklad proti vlaku. Z Budějovic se telegra fuje: Dnes v noci na trati linecko-budějovické poblí Kamenného Újezda zahrabal neznámý pachatel na polo do půdy mezi kolejnicemi veliké kameny z nichž jeden váží 80 kg. Nákladní vlak č. 62 přeje o 11. hodině místo to. Stroj byl při tom značně po škozen, ale přes to vlak na štěstí z koleji se ne vyšinul. Také později jedoucí vlak osobní přeje místo to bez vážnější nehody. = Přepadli dooru na ulici. Z Krakova te- legrafují: Osmnáctiletá dcera obchoduíka ve Věličce Lea Jakobova, dala se pokřtíti v klášteře felicianském. aby mohla provdati se za magistrátního úřadník Swiercze. Když včera v jednom skladišti s nábytkem kupovali nábytek pro příští domácnost svou, pře padli ji členové rodiny a odvlékli ji násilím do blíz ského domu. Na ulici povstal proto shluk lidu, jenž počal se bouřlivě chovati; policie obklopila dům osvobodila dívku a zalkla pachatele = Podloudnictví uherským parnikem pro- vedené. Z Benátek se telegrafuje, že tam odsouzen byl kapitán uherského parníku »Daniela Erna« Pol lich ze Rěky k pokutě 4041 lir a dva lodníci téhož parníku každý na 3 léta žaláře a k pokutě 4000 lir poněvadž dopravována byla podloudně v barkách s parníku toho na břeh káva. = Mor v Adenu. Z Adenu telegrafují ze dne 23. února: Zde zjištěno šest onemocnění a jedno úmrtí morem. Učiněna přísná opatření, aby sídlo ná kazy bylo isolováno.
Jakobův Daniel Erna Pol Mor Budějovice kamenný Újezd Krakov Vělička Benátky Aden kg
15 article Hudba.
Hudba. + Mistr František Ondříček. Praha vílá dnes svého proslaveného rodáka, jenž v cizině nazván byl králem houslí. Fr. Ondříček vrae se z uměleckých cest do svého rodiště, aby vy- konal úsluhu národu svému koncertem ve pro- spěch české mládeže, kterou Ústřední Matiee školská před hltavou germanisací ochraňuje. Ondříček vrací se k nám z Německa a Dánska, kde sklízel slávu a vzbuzoval nadšení svým do- konalým uměním. Koncertoval dne 16. února v Kodani, dále pak v Mannheim, Gotě, Lipsku a konečně v Berlíně, i nevadil mu nikde jeho český původ a jeho zjevné, věrné hlášení se k rodu slovanskému, mezi Němci proto nenáviděnému, že domáháme se práva svého a nechceme dále šíjí sklánět pode jho germánské. Listy německé překypují právě chválou nadšením pro kouzelné housle, jichž zvuky zejtra v Rudolfině rozlehati se a hruď naši roz- něcovati budou. Ondřiček, syn chudobného hu- debníka pražského, dostoupil vrcholu své slávy.
Ondříček František Němec Praha Německo Dánsko Kodaň Mannheim Gota Lipsko Berlín
16 article
Fr. Ondřiček po dvou letech pražské kon- servatoře vystupoval v četných koncertech akademiích, i měl již pověst široce známoua slavnou, když r. 1877 svůj první samostatný koncert dával. Odbyv studia na světoznámě pa- řížské konservatoři a opouštěje po dvou lelech ústav ten, obdržel první cenu: drahocenné housle, velikou stříbrnou medailli a čestný di- plom. I výstoupil v Páříži v některých koncer- tech, později hrál v Bordeaux, Brusselu Londýně, pobyl pak asisrrok v Praze a potom cestoval za svým uměním po vlasti i v Polsku a Rusku, všudy jsa slaven jako dokonalý místr Největších triumfů dočinil se r. 1883 ve Vídni. potom v Lipsku, Dráždanech a jinde v Němcích. Jeho technika při kusech nejnesnadnějších, bez vadná jistota a hra rovně elegantní jako odu ševnělá dobývá si všechno posluchačstvo a vzbu- zuje obdiv a nadšení nejvyššk. Po svém zejtřejším koncertě v Rudolfin vykoná dvoutýdenní uměleckou cestu s po vlasti a bude koncertovati dne 1. března v Jaroměři, druhého dne v Josefově. Dne 3. března jest Ondříčkův koncert v Trebíči, dne 4. března v Ivančicíeh, dne 6. března v Lipníku, dne 8. března v Holešově, dne 10. v Hranicích a dne 11. března ve Valašském Meziříčí. Po té od- jede mistr za rodinou svou do Paříže, avšak po roce, až utichne tam ruch výstavní a ve Francii skončí se saisena koncertní, zavítá k nám Ondřiček opět k letnímu pobytu v obli- beném Brandýse nad Orlici, kde již po několik let pobý val. Zejtra tedy shledá se naše celá společnost umělecká s mistrem houslí Ondřičkem v Ru- dolfině.
František Ondřiček Němec Ondříčkův Bordeaux Brusel Londýn Praha Polsko Rusko Vídeň Lipsko Dráždany Jaroměř Josefov Trebíč Ivančicíeh Lipník Holešov Hranice valašský Meziříčí Paříž Francie Brandýs nad Orlice Rudolfinum
17 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Jak se vám líbí. Hra o 5 jednáních. Na psal William Shakespere, přeložil J. V. Blá dek. Vypravil režisér p. Chvalovský. Novinka od Shakespenra! Hra nikdy neviděná sotva kdy čtená, leda po jméně známá — skutečná no vinka! Zvědavi se uvelebujete do svého sedadla Ale když se opona vyhrnula, když jste se trochu po- rozhlíželi a naposlouchali, připadá vám to všeck tak nějak povědomě! Tu jakoby vás přenesl na známý »břeh u moře« v České zemi z Pohádky zimní, tu zas jako by to bylo v zahradě belmoutské krasavice Porcie v Kupci Benátském, tu zas ozvuky rozmluv knižat a pánů se vtipnými dvořeníny, všemi mastm mazanými taškáři a přihlouplými venkovany vám připomínají výstupy ze známých historii, odehráva- ných v Alhénách, v Syrokusách, ve Florencii či v Pa- dově, odkud mistr Stradfortský tak rád si dlužíval barvy a látky ke svým žertům a zápletkám převle- kovým. Kdybys vzal Mnoho povyku pro nic. Sen v letní noci, Zimní pohádku a na prášek roztlouk a z toho v čarovné kuchyni nový celek svařil, byl by z toho asi dnešní kus. Zajímavá zkušenost! Tradicí ustálen v běžném repertotru jakýsi výběr Shakespearových her a v tom výběru patrně obsažen je vskutku celý Shakespeare. Po čem přes to sáhneš, je sice pořád plémě se Ivím drápem svého původu, ale nic, aby už nebylo po věděno a vyznačeno. Za poslech mistr William arci vždycky stojí.
Shakespere Blý Chvalovská Shakespearův Shakespeare William Shakespenr Český země Florencie
18 article
»Jak se vám líbi« má dějový rámec, jaký býval oblíben době. Vlákno dvorské intriky a mi lostných tužeb šlechtického světa »zaváté« hrou ná hody do lesních pustin a chatrčí pastýřských. Dra bratří vévodové se znesvářili. Mladší staršího vy pudil z državy olecké a ten se svou družinou žije ve vyhnanství v »Ardenském lese«. Tak se to nej lépe hodilo poesii doby! Dostala tak člověka kul turou zbýčkaného s pozadím nahé přírody dle po třeby nejlé do své hrsti. Dcera vypuzeného vévody v převleku pážete spolu se svojí družkou, převleče nou za pastýřku, rovněž vypuzeny toulají se v prů- vodě přítele šaška po lesích a horách, laškujíce na potkání vtipným šermem slova s pány rylíři, ai chvíle uzrála a v pátěm aktu spor v rodině vévod- ské dochází vyrovnání. Rovněž horoucí snažení lásky několika párků dochází při tom šťastného úkoje. Co na tom, je-li děj na dlouhých pět aktů pra- chudičký? Za to je pln nefalšované »shakešpearov štiny«. Stále překýpuje přes okraje živého dialogu nevyčerpatelný zdroj životní moudrosti, šumía pění se přívaly vtipu a rozkládá se bohatá znalost lidského srdce a ledví. Jakási předpověď příštích sporů sociálních symbolisována je ve sváru bratři ulkaných spolu o nadpráví prvorozeného. Kousavá sloka, kterou vtipný Jaques doplňuje Amiensův ku- plet o hlupáku, jenž z pouhé svéhlavosti dovedl b se vzdáti své výhody dědictví, zaznívá do dnešníc sporů aktuálnosti přímo prorockou. Divadlo dalo si jako vždy na své každoročn »dávce Shakespeara« nemálo záležet. Ty jazyko lomné často umělůstky slova tlumočené Sládkovým uměním s podivuhodnou zřetelností obrazu i zvuku jsou pro povolání přednášečské výbornou školou.
Jaques Amiensův Shakespeare
19 article
Obecenstvo uvítalo neznámou sobě hru s nelí čeným zájmem. Pro spády romantických zápletek má široký divák vždycky vděčně otevřenou mysl, jakož s chutí nastavuje ucho bujným glossám dialogu nelekaje se ani nějaké neurvalosti vždycky přírod blízké shakespearovské komiky. Naskytují se ovšem místa, kde básník hodně povoluje řetlzek vkusu sv doby, nám už poněkud vzdáleném, což i nejkrotšího diváka v dnešním hledišti může přivésti z míry. T se najednou znenadání roztočí váleček, osoby n jevišti dají se prostě do hry s míčem své výmluvnosti, slova, obraty, vtipy, hříčky lítají sem a litají tam. ly tam na prknech to patrně výborně baví, nebo se hlasitě chechtají, ale u vás ve hrůdi se něco hýbe, krvelačná nuda zatíná vám své neuprosné zuby do ubohé dušičky a náhle z ničeho nic zmoc- ňuje se vás bojovná vášeň. Chtěli byste se na živo a na smrt popadnouti do křížku s milými hlasatel nedotknutelnosti starých autorů, s oněmi fanatiky literární modloslužby, kteří za nie nechtějí slvšet o příkazech nějaké divadelní techníky a nějakýcl ohledech na psychologii jeviště.
svatý doba
20 article
— Jaký účel, u všech všudy, má takový diva- delní večer? Aby, co psáno, také stůj co stůj bylo jen vyprovozováno bez ohledu, poslouchá-li take někdo či nic? Anebo, je účelem, aby si divák z di- vadla odnesl nějaký — dojem Běží-li o dojem, pak přece musí být povinností k samému autoru, odstraniti vše, co by mohlo překážeti dojmu. A kolem jádra takové starožitné práceje vždy nakupeno tolik dobových cetek, které tehdy bezpochyby podporovaly, ale dnes zcela roz- hodně ruší hlavní dojem! Shakespeare jsa geniem jistě pro všecky věky, ale jako pravý umělec, silný a zdravý, žil a psal především své době, divadlu. obecenstvu své doby. A rozhodujícím jádrem obe- censtva oné doby bylo panstvo a to, jak znám sedalo po ložích a po sedadlech na samém jevišti mělo v těch slovních hříčkách a turnajích osob té- měř na dosáhnutí ruky od sebe vzdálených příro- zeně živější zájem, nežli jaký na něm nacházíme dnes my tisícihlavé, u velikém prostoru rozptýlené jen pozornosti pro širší kontury nadané, samovládné zhýčkané obyvatelstvo dnešního hlediště!
Shakespeare
21 article
Leč to jen mimochodeml Celkový dojem večera je rozhodně příznivý. Herecky ani scénicky neukládá hra mimořádnějí požadavky. Nikdo z účinkujících nemá úlohu, jakou by už byl stokrát nezastával. Dámy Kvapilová Grégrova v rolích Rozalindy a Célie nalezly jen snadnější pobočky svých osvědčených Porcii a Ne- rissek. Pánové Slukov, Vojan, Želenský, Řada. Pštross, oděli se po známém způsobu v kabátcea důstojenstva nezbytných ve hře urozenců a dvoře- ninů. Novější pan Vávra snažil se tónem a maný. rou posunouti svého postranního panáčka dále d popředí, nežli snad úloha snese. Pan Matějovský mohl by svým sympatickým mládencům zajistiti bez- pečnější úspěch, kdyby dovedl kresbu slova opa- třiti pozadím klidnější, plochobarvé výmluvnosti. Hlas toho zamilovaného mladíka se v jednom kuse srdečně chvěje, skoro zpívá. Je-li pozadí kresby stále pohouto a rozvlněno, tu v dané chvíli známka opravdového hnutí nepozorována nutně zanikne. Za- mýšlený účin je ten tam. Nezbytnou u Shakespeara dávku mudrosloví humorové akrobatiky slova uplatňují ve hře Jacques páně Seifertův a šašek pana Mošny. Z episodek pozoruhodný v úložce povaleného siláka je pan Steinsberk. Velmi zdařilý prostomyslností tónuje mudre hlupáček pana Havelského. Na konec zbývá Féba slečny Hilbertovy, spanilé kvítko dobové fantasie. Jen ta druha, ztemnělá po
Kvapilová Grégrův Rozalinda Célie Slukov Vojan Želenský Pštross Vávra Matějovský Shakespeare Jacques pán Seifertův Mošna Steinsberk Hilbertův urozenec a dvořit
22 article
loha, do níž příjemný hlásek mladé umělkyně rád se ob frázi propadává a přelamuje, silně je na závadu. Pan Chvalovský dal si na úpravě hry hodně záležet. Snídaně vévodské družiny na prostřeněm palouku lesním poskytuje lákavý obraz. Sbor pěveů s kovovým sólem páně Veverkovým velmi připadně nalaďuje ten rozlet fantazie. + Z kanceláře Národního divadta. Dne odpoledne jest představení pro studentstvo. Dává se Klicperova »Veselohra na mostě« s pí. Dan- zerovou, pí. Hübnerovou, p. Pštrosem, p. Mošnou p. Muškem, p. Fochtem, p. Šteinsberkem, p. Havel ským. — Zeyerova pastýřská hra biblická »Z do růžového jitra« s pí. Kvapilovou, pí. Matějov skou, pí. Dánzerovou, pí. Kolárovou, pp. Seifertem Slukovem. Želenským. Vávrou — a komedie »Med- věd námluvčím« od Krylova s pí. Benoniovou pp. Sedláčkem, Mošnou a Pštrosem. — Večer jest p 32. Kavařovicova opera »Psohlavci« (2. čtvrt předpl.) se sl. Fablánovou, sl. Kettnerovou, pi. Bra- dáčovou, pl. Olivovou a pp. Ptákem. Benoním, Kl- mentem, Polákem, Víktorinem, Krössingem, Šírem Veverkou ve hlavních úlohách. — Zejtra odpoledne Štechova veselohra »Třetí zvonění«, večer bud mimo předplacení slavnostní představení na pamě 70. narozenin Karoliny Světlé. Představení zahájeno bude Smetanovou symfonickou básní »Vl- tava«, načež přednese pl. Sklenářová-Malá proslov od Elišky Krásnohorské. Po živém obraze, kom ponovaném maliřem p. K. Štapfrem, dávati se bude Smelanova opera »Hubička«, jejíž děj, jak známo jest vzat z povidky Karoliny Světlé.
Chvalovská Veverkův Klicperův Hübnerův Mošna Mušk Focht Šteinsberk Havel Zeyerův Kvapilův Kolárův Seifert Slukov Želenský Vávra Med Krylův Benoniová Sedláček Psohlavec Kettnerův Bro Olivův Klement Polák Víktorin Krössing Šír Veverka Štechův Karolina Světlá Eliška K Štapfr Smelanův Hubička Kavařovicov opera
23 article Ze soudni síně.
Ze soudni síně. Trestní proces Hospodářské záložny mělnické. (Prvního porotního období líčení čtrnácté.) Ličení den pátý. (Pokračování.) eo Událostí včerejšího dne procesu, jenž pro obrov skou spoustu materiálu počíná již býti nemálo una vujícím, bylo, že řady obviněných byly náhle sten čeny. Opustil je pan Václav Kučera, 55letý rolník ze Stradonic, proti němuž veřejný žalobce dr. Pohner žalobu odvolal a o němž po návrhu obhájce dra. Pospíšila vynesen byl soudem rozsudek osvobozující Pan Kučera opustil soudní místnost provázen hloučkem osobních přátel, kteří mu srdečně blaho přáli. Jinak projednávány včera speciální trestně pří pady, jež obvlněným se příčítají a byl tu na řadě nejdříve obžalovaný Karel Nebeský v příčině zločinu podvodu, spáchaného odepsáním částky 1042 zl. 20 kr. z jeho účtu v roce 1893. Po výslechu obou prvých svědků pp. Ladislav Jiránka a Františka Kratochvíla, o jichž výpovědech zmínili jsme se blíže již ve včerejším odpoledním listě, dal přečisti předseda pan vrchní rada Stolla výtahy z knih záloženských a kon statoval o pohledávce Václava Nebeského ve výši 1042 zl. 20 kr. z r. 1893, že je u ní rukou Vin- klerovou poznamenáno: »omylem z roku 1879 ode psáno.« Obhájce p. dr. Klumpar žádá, aby se z vlast noručního účtování Vinklerova konstatovalo, že roku 1879 platil Václav Nebeský 7% úroků. Dále čteny různé kvitance o výlohách v příčině vyživování koní a účty o dietách.
Kučera doktor Pohner Pospíšil Nebeský Jiránek Kratochvíl Klumpar Vinklerův Stradonice uno
24 article
Obžal. p. Václav Nebeský poukazuje, že kvi tance psány v kanceláři záložny, kdežlo účty jeho že psány jsou jeho vlastní rukou. Obžal. pan Josef Hanek tázán, pamatuje- li s zdali Václavu Nebeskému povolena výplata náklado na koně, praví, že se sice na něco podobného pama tuje, protože o tom v jedné ze schůzí ředitelstva byla řeč, ale neví již přesně, o čem se to jednalo- Předvolán svědek pan Antonín Hausm a n, rol ník z Vrbna, jenž v oné době byl delegátem okres- ního výboru. Praví, že tehdá nochodil do všech schůzí a že také byv dotázán, zdali by zabavené koně Jiránkovy k sobě vzíli chtěl ze statku Václava Ne- beského, odpověděl, že o to nestojí. Předseda táže se obviněného pana Václava Kučery ví-li snad o usnesení širšího ředitelství, aby Nebeskému náklady na živení koní byly povoleny. Obžalovaný p. Kučera odpovída, že se na to nepamatuje: za to však ví, že ve valné hromadě je den z delegátů opravdu navrhl, aby se Václavu Ne beskému diety za cesty povolily. Bylo to při příle- žitosti, když se Nebeský vzdáti chtěl předsednictv ústavu, protože tím velice čas tratí Předseda prohlásil na to, že probírati počne případ známého rozebrání akcií Živnostenské banky v roce 1896. Konstatováno bylo z poznámek záloženských knih, že rozebrané akcie byly záložně jednotřive správně zaplaceny. Nerozebrané byly prodány rokt 1897. Předseda táže se při té příležitosti svědk p. Václava Postráneckého z Kanina, co m o této věci známo.
Nebeský Josef Hanka Antonín Hausm Jiránkův Václav Kučera Postránecký Vrbno Kanina živnostenský banka
25 article
Svě'dek odvolává se ku své výpovědi z pří- pravného vyšetřování a prohlašuje, že neví, zdal si členové ředitelstva s Vinklerem ujednali akci mezi sebou rozebrali. Svědek ředitel Živnostenské banky p. Vojtěch Mastný líčí, jakým způsobem zahájena byla emisse nových akcií Živnostenské banky z r. 1896; přední nárok na nové akcie mají držitelé starých a z těchto opět přednost záložny jakožto zakladatelky. Živno stenské banky. Huspodářská záložna mělnická upsala na základě tom 318 kusů akcií nové emisse a tyto akcie byly jí přiděleny. Akcie emittovány byly za kurs 120 zl. a byly za tento obnos přístupny jen majitelům starých; bursovní cena byla tehdy asi o 15 zl. vyšší, svědek však podotýká, že na burse znamenány byly po celý rok 1896 jen akcie staré nikoliv nové, které — nemajíce za rok 1896 nároku na dividendu — předmětem bursovního obchodování nebyly. Cena těchto nových akcií byla tedy nižší. Veř. žal.: Jest zvykem, že se za postoupení vlastnického práva k úpisu nových akcií, nechce-li vlastník starých práva svého použiti, něco plati? Svědek: Stává se to též, ačkoliv zhusta vlast níci starých akcií právo to bezplatně propůjčují. Obhájce pan dr. Posplšil: Bylo to od zá ložny, která dle zásad platných při nových emisíe akci! Živnostenské banky má právo přednosti jednání solidní, kdyby toto právo přednosti za po- platek postupovala? Svědek: To by solidní nebylo?
Vinkler Mastná doktor Posplšil živnostenský banka
26 article
Obhájce pan dr. Klumpar: Záložna mělnick neměla dle svých stanov právo ukládati peníze v pa- pírech spekulačních. Svědek: Po tom ovšem Živnostenské banc ničeho není, neboť jiné záložny to právo mají. Obhájce dr. Krumpar: Jest pravda, že kura akcií Živnostenské banky začasté značně kolísal, aniž by nějaká zvláštní příčina k tomu byla? Svědek přisvědčuje a připouští, že ten, kdo akcie nové kupoval, koupí tou spekuloval a že mohl také prodělati, kdyby do té doby, než akcie na bursu byly připuštěny, kurs jejich byl klesl. Obhájce pan dr. Pospíšil: Srovnává se s pravdou, že záložna na zaplacení oněch akci upsaných peněz neměla a že je, pokud ji zůstaly v depětu Živnostenské banky ponechala Svědek: Ano, je to pravda. Nastává výslech pana Karla Bubeníčka prokuristy firmy Waldek Wagner«, zetě obžalo- vaného pana Václava Kučery. Svědek vzdává se t. zv. dobrodiní zákona a pod přísahou praví, že v lednu roku 1896 pře uplynutím lhůty upisovací požádal dopisem i te- legraficky Vinklera, aby na jeho účet zakoupil 4 kusů a cií Živnostenské banky. Vinkler žádosti t vyhověl a když akcie došly, odevzdal je svědkovi prostřednictvím jeho tchána pana Kučery Obhájce pan dr. Pospíšil: Měl jste v době kdy jste akcie objednal, vklad, který stačil k za- placení akcií těch? Svědek: Ano, měl jsem v záložně uloženo 5000 zl. Dr. Pospíšil: Byly akcie psány přímo n jméno vaše, nebo na jméno pana Václava Kučery Svědek: Na mé jmeno. Dr. Pospíšil. Zabýval se váš tchán někdy bursovní spekulací?
doktor Klumpar Krumpar Pospíšil Bubeníček Waldek Wagner Kučera Vinkler živnostenský banka
27 article Svědek: Nikdy, a právě vždy proti kupování
Svědek: Nikdy, a právě vždy proti kupování akcií brojil. Dr. Pospíšil: Byla vašemu tchánu známa bursovní cena akcií Živnostenské banky a rozdíl mezi cenou emissní a bursovní. Svědek: Myslím, že nikoli. Tím výslech svědkův skončen. Hned potom po- vstal veřejný žalobce dr. Pohnert a oznámil, že žalobu na zločin podvodu proti panu Václavu Kučerovi odvolává. Obhájce pan dr. Pospíši! navrhl, aby dl 8§ 317. a 259. odst. 2. tr. ř. další řízení, pokud se pana Václava Kučery týká, od trestní věci ostatních žalovaných bylo odloučeno a aby ihned vynesen byl rozsudek osvobozující. Soud po krátké poradě vyhově! tomuto ná- vrhu a vynesl neprodleně rozsudek, jímž p. Václav Kučera byl žnloby sproštěn, jak ostatně jsme již ve stručnosti také uvedli včera odpoledne. Na to probírají se případy, týkající se obžalova- ného p. Karla Nebeského. V prvé řadě obviněn jest ze zločinu podvodu, protože při rozprodeji vtelenského statku č. p. 25 koupil pro sebe tři nejlepší a nejúrodnější pozemky za 950 zlatých, ač jiní za ně nabízeli cenu dvoj- násobnou. Svědek pan Václav Podlipský, rolník ze Vtelna, nabízel za pozemky vtelenské 1800 zl., když se však před ukončením rozprodeje hlásil u Karla Nebeského o pole to jakožto kupec, oznámil mu Ne- beský, že se s prodejem musí sečkat, poněvadž se o pozemky uchází cukrovar, jenž na jednom z nich měl postavenou váhu: Ale cukrovar se nepřihlásil a pole koupil Nebeský za 950 zl., tedy o celých 850 zl. méně, nežli co podával svědek. Obviněný Karel Nebeský: Odročil jsem jed- nání, poněvadž jsem pozoroval jakési nepřátelské vystupování jednotlivců a oznámil jsem, že se v roz- prodeji bude pokračovati u mne doma. O panu Pod- lipském myslil jsem si, že si činí žerty a nebral jsem slova jeho nikdy vážně, ač opravdu ani nevím, že by býval nabídku na koupi role činil.
doktor Pospíšil Pohnert Kučera Pospíša Nebeský Podlipský Vtelno
28 article
Veřejný žalobce dr. Pohnert (ku svědkovi): Považujete kupní cenu 950 zl. za příměřenou? Svědek: Nepovažují. Byla to cena velmi nízká. Obh. p. dr. Zítek: Proč jste se nešel hlásit do záložny jako kupec oněch rolí, snad by vám je byli ponechali. Svědek: Mám za to, že bych je byl teprve nedostal. Obhájce pan dr. Zítek: Nemýlím-li se, ověřila vás jednou obec vtelenská mandátem, abyste pro ni koupil jakési spáleniště? Jak jste vyřídil tento příkaz? Svědek: Koupil jsem je pro sebe, ale obci jsem je přepustil. Obviněný Karel Nebeský podotýká, že to pan svědek neučinil dobrovolně, nýbrž po jakémsi ná- llaku. Svědek pan Jan Štěpán, rolník ze Vtelna. ucházel se tehdá také o pole, jež Karel Nebeský koupil, neboť pole ta netoliko že byla výborné ja kosti, nýbrž hodila se mu znamenitě svou polohou. Když se z příčiny té svědek u Nebeského poptával. bylo mu sděleno, že se o pozemky již někdo uchází. že to však musí zůstat v tajnosti. A potom Nebeský pole ta koupil sám. Svědek pan Ant. Hausman (opětně vyslý- chaný) ví, že nebylo s Karlem Nebeským ujednáno, jako by se mu mělo dostati poloviny čistého vý- těžku z docíleného prodeje usedlosti. Když se jednou svědek ze schůze ubíral společně s Karlem Nebe- ským, vyprávěl mu tento, že si onu polovici vymínil odměnou, ale svědek nic podobného ve schůzi ne- slyšel. Předs.: Jakou cenu měl korec pozemků vl lenských, jež koupil Nebeský Svědek: Korec počítal se po 400 zl. Předs.: Nebeský koupil je všechny za 950 zl. Svědek: O tom nevím.
doktor Pohnert Zítek Nebeský Jan Štěpán Antonín Hausman Karel nebe Korec Vtelno Předs
29 article
Předs.: Vždyť jste to sám musil podpisovat jmenem záložnyl Svědek: Patrně se to asi stalo po skončené schůzi, kdy nám bylo předloženo k podpisu více věch najednou a my spěchali. Předs.: Kdyby vám, jakožto členu ředitelstva byl někdo řekl, že 6 korců vtelenské půdy prvé třídy prodává se za 950 zl., byl byste to podepsal? Svědek: Nikdy ne. Porotce pan Václav Chvoj: Sepisovaly s protokoly o schůzích Svědek: Nepsaly se žádné. Předs.: Jak jste na tu věc přišli s Nebeským v rozhovoru, když jste se ubírali ze záloženské schůze? Svědek: Pan Nebeský mi sdělil, že ví o »dobrém strýčku faráři«. Patrně chtčl říci, že ví o dobrém ob- chodu. Nebral jsem to však vážně a nevěnovar jsem dalším řečem valnou pozornost. Obhájce p. dr. Zítek: Myslíte, že se parcelace prováděti mohly zadarmo ? Svědek: Hotové výlohy se vždycky podnika- telům platily. Veř. žalobce: Je zjištěno, že Karel Nebeský dostal jmenem hotových výloh 315 zl. Bylo to také oprávněno, aby ten, kdo bere odměnu v polovině či- stého zisku, dostával také zaplaceny hotové výlohy? Svědek: To nevím. Po kratším a méně důležitém výslechu ještě ně- kolika svědků odročeno o půl jedné líčení na od- poledne. Od 2. hodiny odpolední pokračuje se u výslechu svědků. Občan Josef Řehák ze Vtelna, jehož usedlosti byly r. 1887 záložnou sekvestrovány, uvádí, že v příčině sekvestrace neměl se správou záloženskou žádného ujednání. Předs.: Jak vedl pan Karel Nebeský tu se- kvestraci? Svědek: Obnos 1305 zl., pro něž byla se- kvestrace zavedena, jsem v prvém týdnu zaplatil, nebylo tedy potřebí, aby se sekvestrace vůbec dále prováděla. Předs.: Ohlásil jste soudu, že si přejete, aby sekvestrace byla skončena?
Chvoj Nebeský doktor Zítek Řehák Předs Vtelno korec
30 article
Svědek: To jsem neoznámil, protože mi v záložně řekli, zaplatím-li na další dlužné částky ještě aspoň 600 zlatých, že sekvestraci sami vy. zvednou. Učinil jsem to, avšak v záložně opět chtěli další splátku. A když jsem i v tom jim vyhověl, ra- dili mi, abych sekvestraci nechal jen zavedenou, že mi v knihách beztoho neškodí a že mi nebude na překážku. Předs.: Kdo sklízel polní úrodu. Vy nebo pan Karel Nebeský Svědek: Já, nikdo jiný. Předs.: Pan Karel Nebeský tvrdí, že dohlížel při sklizni a že společně s vámi o hospodářství pe- čoval. Svědek: To rozhodně není pravda. Předs.: Jaké tedy namáhání měl pan Karel Nebeský se sekvestrací? Přejímal snad peníze? Svědek: Přijímal jsem je také já a plati jsem z toho dělnictvo. Předs.: Nezakládal vás nikdo k těmto účelům? Svědek: Vím zcela určitě, že nikdy ne. Předs.: Nevíte se pamatovati na sekvestrační účet panem Nebeským složený? Svědek: Řeklo se mi, že sekvestrace zave- dena byla jen z formálních příčin. Předs.: Pan Karel Nebeský započitalsi 420 zl. za svou námahu a záložna mu na to dala 250 zl. Svědek: Částku tuto mi v záložně připočetli a teprve když jsem měl hospodářství dávno prodané, bylo to asi v r. 1891, jsem se dozvěděl, že pan Karel Nebeský tyto peníze dostal. Předs.: Byla to přiměřená odměna za jeho práci Svědek: Měl k nám půl hodinky cestya proto myslím, že to bylo dosti peněz Přís. vot. rada dr. Unger: Kdo je tedy o těch 250 zl. poškozen? Svědek: Já jsem poškozen Obh. dr. Zítek: Když vás Vinkler pozval ke zůčtování, měl jste se ohraditi proti tomu, že se vůbec od vás něco chce, když, jak pravíte, byla sekvestrace formální. Svědek: S Vinklerem jsem o té věci ani ne- mluvil. Obžalovaný Karel Nebeský setrvává na svém dřívějším tvrzení, že k Rehákovi v době sekvestrac
Nebeský Karel doktor Unger Zítek Vinkler Předs