Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

24. února 1900. Císlo 54.

4 article Ulelv

Ulelv Rakouská otázka německá nemůže býti rozhod nutá žabí vojnou, která se vede v této sněmovně, také ne uměním vlády a parlamentními akcemi nýbrž jedině zbraněmi třebas ovšem mimo Východn Taká v armádě jevi se již účinky národnostníh boje. Má-li-býti zachována německá armádní řed také do budouenosti, musí býti nejvyšším vojenskému pánu vyloženo, že je jeho povinností, pečovati o to. by němčina byla povinnou také ve všech školách Přijde zajisté čas, kdy bude nedostatek německy mluvících poddůstojníků- Politika vojenská, která od roku 1880 se pro vádí, měla v následek, že nyní nent žádných ně meckých duchovních a žádných německých úřad níků. (Posměch v pravo Posl. Wolf: Jděte do Králík a naučíte se tam njl znáti povidlovélidill doýnbod inašžv Posl. Tilrk (pokračuje): Čechové říkají,že zv olázdd vszdovheustoupí. Ják se utváří potom bu- ar

Posl Wolf Králík Čecho Tilrk

6 article

doucnost? Posl. Hořiene Nu, Čechové budou věšeni, sma ženi a napichováni. ml bPosl. Türk (pokračuje): Zde je to mene teko ufarsin pro rakonský stáh Ono je ortelem nad ra kouskou politikou, ono je důkazem, že Rakousko vy konalo vče, ze kleré se nemůže spasiti. T il a e vo Posl. WolE: Zde, Jelen, Tukajl o Posl. TTirkuvCechové zahájili dnes opět ob- strukci.Gratuluji jim k tomu a slibují, že je budu ze tšech sil podporovati. My Námci nemámlo žádné příčiny, bychom délnost této sněmovny zachovával a podpotovali pokusy, které včelii k tomu, zavésti zde normální poměry. Tento parlamant byl dějištěm, na němž za posledních dvaest let začachrována práva majelek německého lidu kus po kuse. Poslanec Hořica: No, vaše byrokracie užt spkasí. nse Posl. Iro Ta není už německou. Posl. Kaíz se již o lo poslaralí Posl. Tiirk (pokračoje). Nynější vláda má po vahu národní bezpohlavnosti. Jen český minist krajan netrpí- límto nedostatkem. Dru. Körbrovis však přese všecky sliby nepodaří, přiměti Němc k politice klošlčneů. ln Posl. Hořica: Nás také ne jslobaucsže Posl. Türk (pokračuje) My vládě, jakou je nynější, která hehoví právům německého lidu, nepo- volíme ani jediného rekruta. (Pochvala.) Nicepresident Lupul volá řečníka k pořádkt pro jeden výrok a uděluje slovo posl. Doležalovi. (Bopřlivý odpor u sociálních demokratů. Pasl. dr. Verkauf: Rozprava o rekrutech mus býti přerušena! Pan president nám slíbil, že se tak slane o 3. hodině, V 6 hodin zasedá dolnorakouský sném. Vicepzesident Lupul: Dávám slovo posl. Do- ležnlo vi.

Posl Čecho T il Jelen Tukajl Hořica Doležal Pasl doktor Verkauf Rakousko Türk

7 article

Posl. Doležal: Naše strana by vládě, která by jednala spravedlivě ke všem národům, povolila vše, čeho je třeba k obraně říše. Protože však v ministerstvu zasedají někteří mužové, kteří nám důležitou část našeho práva uloupili aniž nám dosud dali náležitou náhradu, pozbyla tal vláda práva, žádati od nás, abychom ji po- volili ony státní nezbytnosti, kterých ke své exi- stenej nolžebuje. Naopak je naší povinností, užili prostředků, kterých užívala levice úspěšně po dva roky, bychom porazili také tuto vládu a tím podali důkaz, že v tomto stát nestrpíme žádných dalších křiv d. (Po- chvala u Čechů.) Nikdy jsme nežádali, by se vládlo proti Němcům. Chceme, by Rakousko bylo ochirannou baštou pro své národy, by v něm nebylo utlačova- ných občanů, nýbrž jenom rovnoprávní. Tolikéž nestrpíme a všemi prostředky zabrá- níme, by se vládlo proti nám. Doby nad- vlády Němců jsou ty tam a sotva kdy se vrátí.

Posl Doležal Čecho Němec Rakousko

8 article

Kdyby so phece vrátily, bude to mít v zápětí boj, kterým by i Rakousko mohlo vzíti za své. Hrozí se nám rozpuštěním říšské rady, hrozí se nám absolutismem, ba náhlým právem. Kdybychom žili v právním státě, mobli bychom říci s oním pruským mlynářem: »Veli- čenstvo, máme jestě soudce a zákon y.« Pohříchu, to u nás nenímožno, nebo pro nás Slovany není v Rakousku an soudců ani zákonů. Vůči nám šlapou se všechna práva nohama. Přes to se nebojíme a vyhrůžkam se nedáme zmásti. Nové volby ze zemí koruný české nevyšlou sem poslance, kteří by se spokojili našimi požadavky rovného práva. Ti, kteří přijdou po nás, budou žádati, by majorita obyvatelstva měla také většinu práv, aby vzamích koruny české český jazyk byl uznáván a zaveden za státní jazyk. Budou miii k tomu více práva, než Němci při volání po něme- ckém státním jazyku. Neboť království české jak zamostatný a staroslavný stát jest o 800 let starš říše habsburské a o 800 let starší nynějšího cisařstv habsburského.

Němec Rakousko Slovan

9 article

Co se týče vyhrůžky absolutismem, je tent naším starým známým, s nimž měl jsme již několikráte co činiti. Jsme pře- svědčeni, že nemůže býti nespravedlivějším, než po- stední tak zv. ústavácká vláda Ostatně by se absoln- tismus za nýnější pokročilé doby dlouho neudržel Odpírajíce této vládě tak zv. státní nezbytnosti, ne- chceme stát sám poškoditi, nýbež donutiti vládu, by bua vůči všem občanům státním také bez předchozího svolení pánů Němců byla stejně spravedlivou, nebo aby odevzdala správu státu samostatným rukám, pro něž platí zásada rovnoprávnosti a nikoli vůle pana Funka č Comp. Bude-li stát plniti také vači nám svoji povinnost, budeme ji konati také mny vůči němu. Rečník pojednává potom obšírně o četných po- žadavcích, které jako zástupce všcobecné voličské třídy vůčí vojenské správě pronáší. Zabývá se zvláště otázkou snížení činné služby a pojednává pak o úpravě platů důstojnických. Tato úprava, zvlášte pak pro vyšší důstojnictvo, vstak rozsáhlá míře ne- byla nalehavou. Spíše bylo by nutno upraviti platy učitelskéniob zvnt Řečník mluví pak o poměrech učitelstva v Ra- kousku, kteréž by mohly býti zavedením dvoulet služební doby ve vojště a snížením počiu vojska zlepšeny. Bade-li se zbrojiti jako dosud i nadále. dospějeme ke všeobecnému bankrotu. Měli bychom se tedy snažiti zavésti lidový smírčí soud a miliční pel d službu.

Němec Funk Bade Ra

10 article

Rečník pojednává pak o národno st niíic poměrech v armádě. Tvrzení ministra vojen- ství, že v armádě nečiní se žádného roz dílu mezi jednotlivými osobnostmi, není pravdi vé (Hlučná pochvala na lavicích českých.) Uvádí celot řadu příkladů, z nichž je patrno, že český jazyk český národ v armádě je utlačován. (Hlučná po- chvala na lavicích českých.) Rtečník přikročuje po té ke známé otá ze »z dle«. Vojenská správa dovedla nejvyššího velitele vojska v této záležitosti proti mám plo- štvati. Bylo nám vyhrožováno náhlým sou- dem. Poněvadž se to stalo veřejně, musí nám býti dovoleno, veřejně na to odpovědět (Hlučná pochvala na lavicích českých.) Chci především uvésti citát ze Schillera, kterýž uvedl již posl. dr. Stránský a který zní násle dovně »Celá moc a váha, kterou poskytuje vznešenos trůnu, je ztrácena, jestliže kníže, sveden rozdíly strannického ducha, jest stržen k jedné frakci prot druhé. Pokud stojí na trůně, hledí k němu s úctou obě strany« Předseda: Prosím, abyste korunu nevtáho val do debaty. To nemohu připustiti. Posl. Doležal: To je citát a ten nám přec musí býti dovoleno čísti Posl. Sokol: To je citát ze Sehiillera. Schille rova slova přece může každý poslouchat! (Souhlat na českých lavicích.) Posl. Doležal: Prosfm, pane presidente, cituj zde jen to, co již posl. Stránský zde ciloval. Tehdá mu toho president nevytýkal. Je to citát velkého básníka Schiilera. Předseda: Prosím, abyste nevtahoval korunt do debaty Posl. Brzorád: To není český básník, pan presidente! To je básník německý! (Hlučná vese lost na lavicích českých.) Posl. Sokol: Což pak ani nevíle, že jeto básník německý ? Posl. Hořica: Václav Schiller. (Hlučná ve- selost u Čechů.) Posl. Deležal (pokračuje): Básník ten práv dále: »Sestoupí-li kníže sám na jednu stranu, vi

Schiller doktor Stránský Posl Doležal Sokol Schill Prosf Brzorád Hořica Čecho Deležal

11 article

utlačovaná strana křeslo společné spravedlnosti prázdně.« Ano, pro nás v Rakousku jes společné křeslo spravedlnosti prázdné, pro nás neplatí zákon a vůči nám se nedodržnjí žádné sliby. Nemáme v tomto státě námi založeném, potem na se práce a krví našich synů dosud udr žovaném, dosud nikoho, jehož slovům bychom mohli důvěřovati. Nemáme nikoho, kdo by chtěl chrániti práv přísahou nám zaručených a kdo by nám chtěl pomoci, bychom se práv těl ch domohli, ačkoli nám byla několikráte již nejslavnějším způsobem příslíbena, (Hlučná pochvala a potlesk na lavicích českých. Jsme poukázáni Jenon na sebe a budemo bojovat, bychom dosáhli co nám náleží. My to také snasazením všech svých sil uči níme. (Hlučná pochvala a pollěsk naočeskýchyla- vicích.)žádně pohvůžky, ať ppochávzejí místinejvyššícl, násnněznstrnvsíi dychominežádaiá toho, co nám na zs- kladě historického práva náležín a c dhk kvu sl ůtnímá z áklad nímmi zák only je zaručeno. Žádáme jen, raby seli nám dolstalo revnéhopráva. (Hlačná pochealaa pollesk u Čechů.) Dříver neblude vni tolm to vělzisoeslišn státě míru. 2 Řečník dokazuje pak, že v) Rakousku ž není žádného stanovení o armádní řelčí. ejméhě pak ustanovění, které by určetalo, že němčia jesjazykem arměídy. Miništr války v deln gacídh prohlásil, žese češti záložnicis hi lásili úmiy slně česky aže tov nesmí býti trpěnož le« velldilcí smuutné, že pánimi mibtři neřelcnou přímo,že lhot. (Hlučný souhlaš na lavicích českých.) Ano, ministr války lhal, pravil-li, že v jednékorunní zemi nebylo přísnějín trestáno než ve druhé. (Hlučný potlesk u Čechů.) v PředsedaoNemohu připustito dtakovýchto vý- roků a jsem nucen uděliti vám důtku. (Bouřlivý odpor na českých lavicích.) nrehíe Posl. Doležal Jakkoli mně pan, presiden udělil důtku, pokusím se tvrzení své dokázati.

Čecho Posl Doležal Rakousko

12 article

Předseda: Podobného důkazu já nepři pustím. Posl. Doležal pokračuje a na důkaz pravdi- vosti svého tvrzení, že se záložníky českými bylo přísněji nakládáno, než v Uhrách, uvádí čelné pří- klady, odmítaje vyslovený názor, že olázka » zdee byla uměle vyvolána štvanicemi. Jde tu o prost občany a sedláky, kteří neznají ně- mecky, kteří se hlásili svou mateřštino a protikterými bylo jednáno nejbez- ohlednějším způsobem Byl vztýčen Gesslerav klobouk německého arnád- ního jazyka a zcela věrné národy se vyhrůžkou náhlého soudu donneují, by se před mním sklonili, (Hlučná pochvala u Čechů.) Myslí snád ministr vojenství skutečně, že tím prokazuje dohrou službu státu a dy- nastii!? Což pak ngmýslí na zlé dlny. kdy hudou nuceni appellovati navěrné národy!?« (Pochvalau Čechů.) Bude také voněch žlých dnech yztýčen Gesslerův klobouk? (Pochvala u Čechů.) Neobáv á se. že se také naleznre Tell, který se bude snažiti národy od této potavy osvobo diti? (Hučná pochvala a potlesk u Ceckků.) Sl y národa, který plomá hal tento stát zakládať a vždy věrně k něu stál byl odsouzen na patnáct měníců na pevnost, protože vpronasl jediué slovo svým mateřským jazykem. (Böužlivě hlasy na českých lavicích: Stršte! Slyšte Můželii býti vétší bezohlednosti, větší bruta- Iity, ano větsí strovesti!? (Bouřlivá po- chvala a potlesk na lavicích českých.) Kaž y vzdělaný, humanní člověk musí se s huusem od takového jeďnání odvrá titi. Jak se toto jednání sholduje s tvrzením mihistra vojenstyí, že žádný důstojník nezná rozdítů národ nostních?

Posl Doležal Čecho Gesslerův Tell Böužliv Uhry

13 article

Militarismus zná jen německý n rod a jedná se všemí ostatnímí jako se špatnějšími. Má-li však naše zlatka, kterou platíme na daních, z nichž velcí pánové v uni- formách zlatem se třpytících jsou vy- držováni, stejnou cenu, jako peníze ostat- ních národů, budeme také žádati všude jinde stejné právo. Jednání ministra války je porušením čl. XIX. státních zá- kladních zákonů, dle něbož nikdo nesm býti nucen učiti se druhému jazyku. co si má lid mysliti, vidí-li, že zákon ministry, c. k. úřadníky a důstojníky není re- speltován?! (Hlučná pochvala u Čechů. Rečník pronáší pak různá přání ve příčině ar- mády a žádá, by záložníkům, povolaným ke cvičení byly cestovní výlohy nahraženy: aby by vydán zákon, jímž se zakazuje propustit z práce záložníky povojané ke cvičen a aby konečně vojáci dostávali denně te- plou večeří a lepší stravu vůbec. Proto by nemustl býti rozpočet větší. Mohlo se prozatím upustiti od zvýšení počtu generálů a polních mar- šálko. Rečník stěžuje si pak do nedostafečné znalosti plukovní řeči u poddůstojniků a důstojníků a žádá by zrušeno bylo v jedenáctém a dvanáctém roce slu- žebním čvičení u zeměbrany. Konečně si přeje, b se vzal větší zřetel na malo živno stnictv při dodávkách. Tém nemělo by býti, jako do- sud. svěřeno pouze 25% dodávek, nýbrž 50% a po- zdějí dodávky celě.

Čecho

14 article

Řečník posléze appelluje na ministra vojenství by v otázce národnostní od svého nynějšího stano viska upustil a pracoval ke smírnémui dílu, Jsou-i ve zlých dobách vojáci svou mateřsko řečí proti nepříteli povzbuzováni, ne smí býti vyhrožováno pro jediné slov pronesené mateřštinou náhlým sou dem. (Bouřlivá, dlouhotrvající pochvala a potlesk na českých kavicfch.) Ministr zemské obrany hr. Welsershetnn pochýbuje, že by sněmovna měla valnou chuť po- slechnouti, co chce odpověděti na předešlé výklady Předešlý řečník strhl do debaty také císaře tak,ž proto bude rozhořčeno vojsko ni národové, až dozvěd se, co jsme my zde slyšeli. (Výkřiky. Předseda na- pomíná ke klidu.) Padla též osobné urážlivá slova o veřejných funkcionářích. Myslil jsem, že máme zde bojovati zbraněmi ducha a ne vášně a osobních nájezdů pro všeobecné dobro a že se máme navzá- jem vážít. Já jednal tak vždycky a budu jednat budoucně. (Hlučná pochvala. Posl. dr. Šílený volá Nejsou prátelé parlamentarismu, kdo jej doháněj k formám, které jej konečně udělají nemožnýmil) Věřte mi jako starému zkušenému vojínovi.

Posl

15 article

V boji se postavíme, zde však budeme bojovati zbraní vlasteneckého přesvědčení. Osobní nájezdy jsou urážkou snémovny. K tomu zde nejsme. Myslím, že má slova nebudou příjata nepřátelsky. Odmítám pronešené urážky a vracím je, odkud vyšly. (Vý- křiky.) Mám pokračovati ve své řeči? Jsem k tomu ochoten, ale rád bych mluvil věcně. Býval bych rád počal slovy pro vojsko, jež by mluvila ki vašemu srdci šlovy pro vojsko, jež bohužel, v této sněmovně ne- byla dávno slyšena. (Posl. Šllený volá«: My všichni jsme pro vojsko y Pro vojsko, pro něž troufám sněmovna smyslu nepozbyla. Měli bychom zde pracovat o rozřešen velké úlohy, již vyžaduje stát i národové. Vojsko má býti k ochraně nejen proti vnějším, ale snad také proti mnohem nebezpečnějšímu nepříteli do- mácímu Posl. Šílený: Proti prušáckému moru! Velký hluk a hlučné přerušování mezi národními poslane českými, sociálními demokraty a schönererovci. Posl. Zeller: Kdo je nepřítel domácí Posl. Berner: Kdo jsou ti domácí nepřátelér Hr. Welsersheim: Kdo jsou domácí nepřá- telé? Kdo štvanicemi a výtržnostmi překážejí záko- nodárnému sboru v klidné a rozvážné práci. Také práce si přejeme. My, zástupci moci, přejeme si byste pracovali zde bez nátlaku a násilí a mohli vykonati svůj úkol. Hlasy: Jmenujte domáci nepřátele, chceměje znáti! Jeho Excellence bude se přece troufata řekne, kdo jsou domácími nepřáteli.

Posl Zeller Berner Hradec

16 article Hr. Welsershcim: To není žádné jednání (Předseda zvoní)

Hr. Welsershcim: To není žádné jednání (Předseda zvoní) UU Hlasy mezi sociálními demokraty: Jmenujte ty nepřálelel Hr. Welsersheim: Já jsem je jmenoval mám dosti smělosti vysloviti své- přesvědčení. Avšak. pánové, to není žádné jednání. (Opětný hluk.) Ar- máda, pánové, a její zastoupení je daleko politických. národních a sociálních hojů. Tu nenalezám žádného nepřítele a také zde ve sněmovně nechci proto tak znáti žádného odpůrce armády, neboť může přáti nejlepšího zdaru všem národnostem, všem třídám obyvatelstva a všem zájmům, aby ti, kdo dle vše- obecné branné povinnosti vstupují do řad armády. přišli tam jako dobře vyvinutí muží, jako spokojení občané státu ochotně vynaložiti statky i krev pro společné zájmy a trvání státu, jak to činili jejich přodkově v naší armádě, kteří stáli v bojích minu lých věků na bojištích evropských, hájili naše spo- lečné zájmy, naši velkou vlast vždy a všude, v štést i neštěstí, dobývajíc si vážnosti celého svěla. To je stanoviště našého vojska. (Výkřiky mezi sociálním demokřaty) 18 oe nonPřed ed a Posl. p. Resel nemá slovor Račt šetřiti svobody slova. Dovoláváte se jí pro sehe při každé příležitosti, nechte vymluvili také p. ministra.

Posl Resel Hradec Ara

17 article

Hr. Welsersheim: Řekle jsem, že zde ne- vyhtedávám žádného nepřátelství. Brojí proti vlast- nímu tělu a krvt, kdo zde napádá vojsko, v něm jsou vaši přislušhíci. Nepřátelstvím sei vojsko ne- změní, neotřese,jale škodí se vlastní věcí. Vojsko stojí pevně a neohlomně ve vážnosti celého svěla a porůzné nájezdý se ho nedotknou. S tolísto stano- viska přisťupují k věcné debatě a zmíním se jen podstatných věcech, jež zde byly uvedený. Přípoušti že militarismus stojí mnoho obětí, ale kde je jaká bezpečnost proti vojně? Dokud budou samostatué a neodvislé stáťy různého druhu a dokud možnos vojny nebude odstřaněna, poměry ty nezmění se Jinde omají větší břemena, neži v Itakousku, a vo Narážeje na výkřik,, přippušti, že „ Burové jjso stafeční vojáci a burská vojna, zajímavým zjevem ale netřeba choditi profo do jižní Afřiky. Tyrolané něco tákového skoro před sto lety také dokázali, ale proto přece konec konců byl,že, orgánisovaná mo uznána za pevyhnutelnou.i Nechce dopustiti, že vojáci jsou týráni a jake jindy vyzývá, aby se mu jednotlivě případy ozna movaly že prý zjedná odpomo.

Burová Tyrolan Hradec

18 article

Ospravedlňuje zvýšení důstojnických platů, uva žuje o přeložení vojenskýche cvíčení a zkrácenf vojen ské služby. Podpora rodin záložníků a zeměbraneo musí se zůstaviti budoucnosti. Odmítá tvrzení o za ujatosti ve vojště proti českému národu. Vrchní an mádní velení a rozhodující kruhy zapomněly by na vlastní prospěch vojska, kdyby prý trpěly nepřátelství proti některému národu. Ohledně českého hlášení odvolává se ministr n nezbytnost kázně ve vojsku. Vojáci »byli prý svádění k neposlušnosti a vzpouře, což se— prý — musilo trestati.« Odůvodňoval příslněná ustanovení trestníbo zákona vojenského, jež nejsou, prý tak přísná jako v jiných armádách Ku konci dovolával se ministr péče o vojsko jéž jest jádrem národa. a l o optaon Rokování přerušuje se a začíhá ďebata o pílných návrzích strano ni hornické stávky.

19 article

Ministr orby baron Giovanelli podává histo rický přehled stanovení střídy a práce v hornictví dovozuje, že ochrana dělnictva při hornictví byln zavedena dlíve než v živnostech a průmyslu. Jen ustanovením 12hodinné maximální střídy s 10hodin nou maximální prací bylo možná poříditi zákon. jenž sliboval hověti různým poměrům. Avšak miní sterstvo orby nespustilo se zřetele otázku dalšího zákonného zkrácení střídy a práce, Odbor pro země- dělství, lesnictví a hornictví uvažoval přislušné otázky a v jeho schůzi dne 29. května 1899 byl schválena jednohlasné zpráva, v níž se zevrubně vylíčují nesnáze všeobscného povinného zkrácení dosavadní střídy, zvláště, bezprostředního přechodu z 12. na Shodinnou střídu. Ministerstvo orby hodlá dáti věc tu projednati také ještů v pracovní radě úřadu pro statistiku práce, kde jsou zastoupení pod- nikatelé i dělníci, a bude-li třeba, vyslechnou se také sami horníci tak, aby sebral se materiál, jenž by umožnil všestranně bezpečný úsudek o možnosti míře i o následeích všeobecného povinného zkrácení hornické střídy. Zatím vypukla nynější stávka, za jejíž hlaví cíl bylo vytčeno bezodkladné a bezvýminečné zave- denní 8hodinné střídy s vjezdem i výjezdem pro děl- níky v dolech i na dni. Za vyjednávání společenstevního úřadu smírčiho v ostravskoikarýínských uhelnách vláda vzkázala známé vyjádření, že za řešením olázky o zkrácen hornické práce počátkem března t. r. svolá do Vídně komisi šestávající ze zástupců vlády, dolů, dělnických důvěrhíkův i samotných délníka. Její úlohou bude ustanovití modality vyšetřo vání a vypracovati zákou o zkrácení doby pracovní v hornictví, jenž bude předložen co možná záhy nejspíše v přištím podzimním zasedání. (PosI. Ver kauf volá: To je nesprávné prohlášení, jest ješto jiné) nne

Giovanelli Shodinný Vídeň odbor pro země úřad pro statistik práce

20 article

Míra zkrácení nynější, zákonně ustanovsné maxi mální střídy a oslatní modality uslanoví se úvahou že má se vybověti hornickým požadavkům, ale vývo hornictří a průmyslu na něm závislého něsmí do znat ujmy. vbe člsžií čn nre Je všeobecně známo, že olázka snížení nyněš maximální střídy v hornictva posuzuje se teď mnohdy nesnadněji než v jiném průmyslovém odvětví. Vče se studovala již dále než zi obecenstvo myslí. Ne- stejné těžení a zvlážtnost vrstvení (Výkřiky a hlučne nepokoj.) způsobily mnoho nesnází v těžení a roz manitost ve způsobu a zavedení práce. Tyto okol nosti znesnadňují velice řešení úkolu. K zákonu třeba náležitého obeznámení v těchto poměrech, aby se nezvrhl odbyt, výrobní poměry, neoslabil rakouský průmysl naproti cizímu a neuškodilo se zájmům jimž tato oprava plalí. (Hluk a hlučné výkřiky mez sociálními demokraty. Nesmí se zapomenouti, že rakouský přůmysl. také hornictví, má soutěž se státy, jejichž zákono dárství k ochraně dělnictva nestojí lolik jakoj v R kousku. Myšlenka zkrácení horní práce je sympa tická, ale nesmí se zapomínati, že zdar podniku je nedůležitější podmínkou blahobytu dělnictva. Prote není možno, aby zákonodárská akce tak dalekosáhlo provedla se pod vlivem okamžiku bez zevrubnéh odbornického nyážení. (Prudké přerušení se strany sociálních demokratů. Zodpovědnost v té věci je veliká. Nejedná se jen o hornictví, nýbrž o veškerý průmysl a tím o hospodářský stav státu samotného. Zklámán mohlo by vésti k horším konfliktům, než byly způ- sobeny poslední útočnou stávkou.

R kousek

21 article

Vláda vytkla již ve svém ostravsko - karvínském vyjádření cestu, již hodlá nastoupili. (Povýšeným hlasem:) Vláda dostojí v tom, co slibila, ale doku nebude vyhledávání provedeno, ne podvoli se meritornímu usnešení v této otázce, jsoue však ochotna podati ve výboru žádané objasnění. Posl. Daszyňski! Pěkně děkujeme za vaše vysvětlivky Posl. Berner: Dnes budou illuminovány zámky Larischů a Rothschildůl Posl. dr. Verkauf: Za to, že jste chudým. hladovícím proletářům vpadl do týla, dostanete pro- jev důvěry od majitelů dolů. Ti vás platí! Posl. Daszyňski: Nerozymíle ničemu !. T vám namluvil nějaký shrbený professor! (Velký hluk mezi socialisty. Předseda: Udělují posl. Daszyňském důtku. — Slovo mů posl. dr. Slámu. Posl. Berner (volá na ministra G iov nella): Vy jste druhý Falkenhay nl Posl. Daszyňski: Nač tu máme lu boudu Té boudy potřebujeme ke skutkům, ne k vašemu tlachu! Vy jste zjednán Rothsch i ! dem Předseda: Udělují posl. Daszyňské m po druhé důtku! (Trvalý hluk u sociálních demo- kratů., Posl. Dazyňski (k bar, Gicvanehöv Studovat ještě musl. Zatím ať havíři hladoví! 17 le še ani prstem nehnulo. Od r. 1884 jste nic nedělali Posl. Resel: Pěkná sebranka vypasených k mediantů Předseda: Údělují posl. Reslovi důlku. Posl. Resel: Na to nakvákám Předseda: Je smutné, že se nestydíte dosta důtku. (Veliký hluk v celé sněmovně, ve kterém vý křiky sociálních demokratů zanikají) Předseda: Pane dre. Slámo, prosím vás ujměte se sloval Posl. dr. Sláma: Vyhražuje si právo mluvi v příští schůzi, činím návrh, aby dnešní býla skon čena. (Trvalý hluk u sociálních demokratů.) Posl. Daszyňski (na ministra G io v anel liho): Studujte, jakhorníci hladovi, ať havíři vidl že sa tu provoznje fraška!

Posl Daszyňski Berner doktor Verkauf Sláma Resel Dazyňski

22 article

Předseda: Uděluji posl. Daszyňském důtku po třetí. (Rostoucí hluk). Hlasy: Konec ! Konecl Posl. dr. Verkauf: To je pěkná společnos na ministerské lavici. Pacholci Rothschildovi jste všichni dohromady Posl. Daszyňski: K tomu nepotřebujeme vládý a parlamentu, aby sem přišel ministr orbya dožue žádal stuchia Posl. Rtesel: Coltu pravil,je baztohoo v peti prdnysluíků,At sizto če! (Vytahuje jmenovanou petici, která je na dlouhém archu vytištěna, a uka zuje ji poslancům. Velký, lomoz a všeobecný ne pokojl 5n Předsedas Zakončuji schůzi. Den příští a jejbpořad oznámímu později, (Poz těchito slovech předseda rychle opouští sněmovnu. Za ním jdou mi nistři, provázeni ironickými výkřiky socialistn. Konec schůze v6 hod. 15 min. Uoci taaisile 9 Přiští sckůze v ponděli o 3. hod. odpol. oníce Mezi došlýmispisy byly dotaz y s poslance Zellena a spol. po rekursu proti volbám do okr nemocenské pokladny v lirkově: — Drexel a spol. po nepřipuštění rakouškých pěstitelů dobytka na pa- řížskou výstavuj— Sylvie ste ru spoli po náhrradt porotním soudcůmě— Březuovský a spol. po konfiskacích v Cechách: — Resel a spol. po stavu rakouských trati jižní želéznice; — Hybeš a spol. po pomérech zatímniclí al pomocných státníchi sluho. Posl. Karlík opodal kzakročení okr. výbor v Pacově dotaz kiministra železnic po nedbalém vy hazování sněhu a spojeném s tím přerušení vozby na tamější dráze.

Konecl Posl doktor Verkauf Rothschild Posl Zellen Sylvius Hybeš Ata Poza Cecha Colt

24 article

Stávky horníků a nedostatok uhlí obžin doljej v král. českém.bas snáe O uhelné krlei v Praze. Deputace společen stva obehodníků suhlími žádala, aby obec přažská vyslala depulaci do obvodů, kde uhli se dobývá, za účelem zjednání trvalých, a pravidelných dodávek uhlí pro pražskou potřebu. Záležitost tato stala se předmětem rozhovoru ve včérejší schůzi měsbniík rady. O tomto návrhu vyslovil se p. obecní staršl Kasalický, jenžo podání zprávy vradě městské do- žádán, odmítavě, leč hy společenstvo obchodníků s uhlím se zavázalo, že obchiodníci s uhlím pře Vezmou uhlí, jež by obec pračsvá takto opatřila, o obec zacenu, jakoui tato za něr zaplali, jinako radí aby společenstvu samému ponecháno bylo, jak, kde a za jakou cenu uhlí si opalří. — Pan Schwa r stěžoval si též do neprozíravosli společenstva ob chodníků s uhlím, jež celý podzim prý nečinně při- hlíželo k tomu, kiersko při nedostatečnémo dovozn ublí zásoby pro zitu rapidně mizí a teprve v pro sinci, když již docházela poslední. zásoba, dalo na radnici ohlásiti, že za pět dní bude Praha bez ubll.

Schwa Praha

25 article

Po souhlasných projevech m. r. p. Němečka a pana Voitla uznáno za němožné engažovati oben pražskou dle přání společenstva obchodníků s ublím, ale při- povězena tomuto veškerá podpora obce pro akci. kterou by společenstvo na svůj vrub podniklo ochota k odebfrání takto získaného uhlí pro obecní spotřebu. Objednáno bude 50 vagonů uhlí krajin- skéhood Živnostenské banky, 7 vagonů od firmy Kaufmann ve Vídni a konstatováno, že místodržitel- ství přenechalo dosud obci 121 vagonů uhlí a briket Z komise uhelné sděleno, že ceny uhlí, obeí ob- chodníkům prodávaného byly původně loco pražské nádraží mt. ct. 65—85 kr., později zl. 0. 92—1.30 at 1.50, briketty zl. 1.50—1.60 — nyní. za zl. 1.60 zl. 1.52. Obec převzala ve svoji režii drobný prodei uhlí obecenstvu, když se přesvědčnla, že obecenstv zejmena chudina nemůže si zakoupiti uhlí od ob chodníků vzhledem k vysokým cenám.

Němeček Voitl Vídeň skéhood živnostenský banka Kaufmann at

27 article Z pánve kladenské.

Z pánve kladenské. Z Kladna, 23. února. (C.-B.) Při dnešní denní šichtě sjelo 869 dělníků. Včera vystřelena jedna rána v lese »Toskánce« na šest horníků z Bražkova. Ka- menem poraněn byl jeden dělník. Z pánve plzeňské. Z Plzně, 23. února. (C.-B.) Pro krádeže dříví a uhlí byly zatčeny čtyři osoby a na 19 učiněne trestní oznámení Z Přeštic, 28. února. (C. B.) Ve Vituní pracuje 433 dělníků a 60 na noční šichtě. 361 hornike stávkujen nol 1e- Z pánve severočeské. Z Chomutova, 23. únoma. (C. B.) Při včerejší noční šichtě přišlo do práce 139, při dnešní denní 403 dělníků. Z Falknova, 23. února. (C-B.) Pracuje 1914 osob, slávkuje 4029. Včera naloženo 198 vagonů ublí, Včera byla v Chodově rozpuštěna schůze žen. Dnes jest zde a v okolí devět schůzí, v nichž prý navrh- nou se resolnce, jež se zašlou na říšskou radu. Z Teplic, 23. února. (C.B.) Dnes nastoupilo 605 mužů, mezi nimi 135 kopačů. Vytěženo 63 vae gonů uhlí. Z Karlových Varů, 23. února. (C. B.) Zde v Kadani se situace nezměnila. Z Mostu, 23 února. (C.-B.Z nádraží ústecko- teplická dráhy bylo vypraveno dne 21. t. m. 207. z nádraží c. k. stálních dráh 92 vagonů uhlí. Na 2 šachtách pracuje dnes 1858 mužů (309 kopačů). Vy těženo a ze skladiště nafoženo včera 374 vagonů ublí Z Duchcova, 23. února. (C.-B.) Dnes nastou- pilo práci 2778 důlníků, mezi nimi 406kopačů. Na 27 šachtách vytěženo 340 vagonů uhlí. Na 69 dolech (ze 107) pracovalo se včera v hnědouhclné ústecko- chomutovské pánvi částečně. Počet pracujfcích vzrostl od 21. do 22. t. m. ze 6197 na 7058 osob.

Toskánec Kladno Ka Plzeň Přeštice Chomutov Falknov Chodov Teplice Karlová Vary Kadaň Most 23 únor Duchcov

28 article Z pánve moravsko-slezské

Z pánve moravsko-slezské Z Brna, 23. února. (C.-B.) V rosické pánv přišlo při dnešní ranní šichtě do práce na šachtě »Ferdinandově« z 339 dělníků 66, na »Juliině« z 300 dělníků 100 a na »Františkově« z 200 dělníků 15 na »Simonově« šachtě a na druhé šachtě ve Zbej- šově pracuje se pravidelně. Klid nebyl porušen. Z Brna, 23. února. (Pův. zpr.) Stávka v Rosi- cích vzrůstá stále více. Propukne-li stávka v Rosicíeh plnou silou, pak v Brně dostaví se co nejdříve kata- strofa. Ve zdejších továrnách nyní topí se skoro jen uhlím rosickým, dojdeli jeho zásoba, musí práce v nich být zaslavena.

Juliin Simonův Brno Ferdinandov Františkov Rosi

29 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Soudci laikové v Chrudimi. Z vy- konného výboru národní strany svobodomyslné sděluje se nám: »Po hromadné, solidární re- signaci českých soudců laiků v Praze a v kraj- ských městech, náležejících k obvodu některe ze tří českých obchodních a živnostenských komor, otázalo se praesidium zdejšího obchod- ního soudu pražské obchodní a živnostenské komory, zda i oni pánové, kteří komorou za soudce laiky byli navržení k vyplnění mezer již před onou resignací nastalých, nesloží funkce ve připadě, že by soudci laiky byli jmenováni, Tito pánové byvše o tomto přípisu obchodního soudu komorou vyrozuměni, usnesli se jedno- myslně, že podají praesidin pražského soudu obchodního prohlášení, že »jsou ochotni úrad soudce laika při c. k. obchodním soudu v Praze přijati, bude.li i při vnitřním jed- náni tohoto soudu šetřeno rov- ného práva jazyka českého, článkem XIX. stát. základního zákona z 21. prosince 1867 č. 142 a kabinetním listem z 8. dubna

Chrudim Praha národní strana živnostenský komora

30 article

So 1848 zaručeného.« Jakkoli pak celá akce vzdání se funkcí vznikla a cbyla vedena spontanne kruhy naší obchodní intelligence a soudců laik samých, obrámili se nicméně oni pánové s do- tazem k výkonnému výboru, zda s obsahem uvedeného prohlášeni souhlasí. Výkonný výbor ve schůzi dne 27. ledna 1900 soublas projeví vyslovil jim díky za důkaza solidarity. Ku sk tečnému nastoupení funkcí těmito pp. soudei laiky v Praze ovšem neďošlo, ježto rovno- právné šetření češtiny i v obora celého vnitřního jednání soudu nebiylo jimz aruče no.Když potom i z Chrndini došel dotaz podobný, sdělil předseda a jednatel výkonnéhovýtoru pmu čpbshrdpm K. Pippichovi stanovisko, jaké pražští páni soudci laikové resp. ku přkní jieh výkonný výbor i strany v tětb při čině dne 27.ledna 1900 zuujal. Konečně dlužno připbmenouti ku článků věerejšímu, ze výkon nému výboru není mimo Ghřadin knämo un jedině krajské městoj kdé by pání soudei láikove české národnosti, volení něstereu ze tří českýel komor, vykonávali své funkce«v Z Bystřice u Nov. Města, 29. 0 února (Zvl. telégr »Nár. Tistůky Zastupitelstvo městn Bystřicé jnienovalo jednbhlasněl v dnešní. schái radu zěmskéhovýbbru udra. Hlanáčka) posl. dra. Stránského, dra. Štleně ho Hem riehla, pak Jüna Šlerchu čelsltnými m ěsa nvvozbn ina zonloo ol

K Pippich uno Stránský Hema Praha Bystřice u Nova

31 article

18—Valhá hromada advokátní komory Jelikož ve valné kromatlě advokátní komor dne 25. února t. ro ljedadti se bůde mimb jiné důlezité zúležitosti těžmo návrhü libereckřeh advokátů, aby zvolena byli anketa, která by se zabývati měla otázkou rozdělení komory n 14 komor dle obvodu krajských soudů a o tom přišt valné hromadě návrhy podula, jest ne zbytno, aby se de valné hromady pražští i ven kovští kollegové co nejhojněji dostavili. — Osobní. Pan MUDr. Rudolf Silvar za hájí lékařskou praxi počátkem března ve Velkém Meziříči u Opočna — Úmrti. Na Smíchově zemře! dne 22. t. m náhle pan Rlu diolf Bau še, ieo k. radh zemského soudu a přednosta okr. soudu ve výslužbě, vy 64. roce věku svého. Pohřeb zesnulého konán budev sobotu dne 21. t. m. o 3. hodině odpoledníz domu smutku na Smichově, Ferdinandovo na břéží č. 18on. na hřbitov olšanský. — V Jičíně ze- mřela předevčírem paní Marie Janouško vá, vdova po hoslinském v Jičíně, ve věku 60 roků. Po- hřeb bude v sobotu o 3. hod. odipol. — Z Brna, 23. února. (Tetef. zpráva.) Počátkem druhéhonsemestruizahájí nančleské technice v Brně přednášky z rakouských dějin jako sou- kromý docent prof. dr. Frant. Kameníček. Po- volení ministerstva vyučování dnes. došlo.

MUDr Silvar rl Bao Janouško profesor doktor František Kameníček Velký Meziříč Opočno Smíchov Olšanský Jičín Brno Ferdinandův

32 article

— Věstník pražských obecních záležitostí. (Nové volby do městšké rady) konaly se včéra o4. hodině odpolední. V síni čís. 33 sešli se obecní starší z Nového města, aby volili čtyři členy městské rady na místo resignovavších pp. dra. Friče, Kasalického, Mejlana a Sokola. Ze 45 členů sboru dostavilo se jichl k volbě 25 z nichž byli 22 Staro- češia 3 členové svobodomyslného sdružení. Tito odevzdali prázdně lístky. Staročeši na základě před- včerejší porady zvolili do městské rady pp. Frant.

Frič Mejlan Sokol František

33 article

Portíka, majitele domu. Václava Romováčka, stavitele, Karla Stárku, majítele mlýna, a MUDr. Ant. Štycha (vesměs Staročeši). — Vočís. 34 konata se volba jed- noho člena městské rady za Malou stranu. K volbě dostavilo se pět Staročechů, kteří jednomyslně zvolili pana Phdra. Jana Městeckého. — Nově zvolení čle- nové odebrali se po volbě ihned do schůze městské rady. — (Nynější složení miěstské rady.) Mimo předsedu sestává nýní rada měslsků z 23. členů z nichž 5 jest Mladpčechů a 18 Staročechů. — (Na půjčku 10,000.000 korun pro elektrické dráhy a na půjčku 4,000.000 korun na obecní investi ce) došla jedíná offerta od Zemské banky, jež odkázána finanční komisi. — (Zabezpečení pilíře mostního u Národ- ního divadla) dle návrhu v předešlé schůzi rady měsíské usnesené uznáno i firmou Gregersenovou zn správné a převzala táž i ručení za spůsobilost takto sesíleného pilíře k lomu, aby spesl přetlak ; taktéž i prof. Velllík shledal toto sesílení zcela dostateč- ným. Prof. Balšánek vyslovuje se proti postavenl malých kolatých domků na prvním pilíli a trvá ne svém návrhu, aby na jich místě zřízeny byly vysoké pilony s Victprií. Prof. Zitek však i proli pílonům a slávobráně se vyslovuje a dokládá, že by stavb tyto v sousedství mohutné stavby Národního divadla ku platnosti nepřišly Když pak pan prof. Balšánek od svého návrhu upustil, schválen návrh technické komise. — (Starý pilotový most) rozebrán bude firmou pana Ant. Kubeše, jenž vadně a chatrné dtiví na svůj účet rozprodati oprávněn jest a jen zdravé dříví obci pražské odovzdati musí. — Do rady městské za Malou stranu zvolený obecní starší pan

Romováček Stárek MUDr . Antonín Štych Phdra Městecký Gregersenův Velllík Balšánek Zitek profesor Antonín Kubeš národní divadlo

34 article

Kreutzer prohlásil, že ve zvolení svém vidí akt pravá kollegiality se slrany obec. starších strany staročeské, za nějž vřéle děkuje, ač funkci tu vzhledem na usne- sení výkonného výboru národní strany svobodo- myslné skládá. Rada městská usnesla se vyslovii panu Kreutzerovi díky za jeho obci prospěšnou čin- nost. — O staroměstské reálce.) K dolazu pana Storcha odpověděl předsedající náměstek, že záležitost stavby staroměstské reálky urgoval u místo- držitelství; mimo to pan poslanec Kaftan dolazoval se v té věci u ministerstva. Obtíže jsou prý jen ve příčině slavby exhortního sálu. — Do slavnostníh výboru sjezdu živnostenského slovanských národl rakouských delegováni byli pánové Lada a Rus. — (Ulička podél nové dětské nemocni ce) v šíři osmi metrů směrém k Nuslím navržená, jel měla spojovati třídy Sokolskou a Táborskou, poslou- pena bude dětské nemocnici do odvolán!, ježto ji táž jako jediného volného místa pro rekonvales centy nutně potřebuje při tom konstatováno, že teprve v době nejnovější zřízená cesta není nijakým zbytkem staré známé procházky tak zv. »cestičky filosofů«. Pro komunikaci nlička významu neměli nikdy a nyní, kdy podél jí infekční pavillony posta- veny, je dvojnásob radno, volné passáži ji odníti. —

Kreutzer Storch Kaftan Rus Nusle národní strana svoboda

35 article

(Přenešení dětské kliniky české uní versity) do nové dětské nemocnice obec pražski v zásadě se vzpírati nemíní, ač-li stát větším obno- sem na účelně zřízení kliniky přispěje a dostatečným ročním příplatkem výdání, jež klinika nemocnici zpě sobí, úplně uhradí. — Práce železářské při zřízen zábradlí kolem nové české dětské nemocnice zadán železarnám rokycanským za 16.409 korun. — (Další upravování hřbitovů olšanských) vůč faktu, že upravená jich část stačí nejdéle n a č tvrt roku, shledáno neodkladně nutným a usneseno vě oznámiti místodržitelství i konsistoři s doložením že obec pražská vezme v úvahu zřízení obecníc hřbitovů a krem avtorin, nebude li záležitost úče ného použití společných přebytků hřbitovnícht nejrychleji oběma těmito instancemi dle návrh měslské rady vyřízena. Nejnutnější úprava novýc polí hřbitovních pro dobu nejbližší pak povolen a záležitost zřízení obecního hřbitova a krematori odkázána zvláštní komísi. — (Přenesení far ního sídla) od sv. Trojice ku kostelu sv. Václav bylo kardinálem Schönbornem k snazšímu zacho vání lohoto kostela povoleno panu faráři však bud ponecháno dosavadní obydlí u kostela sv. Trojice.— (Dodávka drnu) na obecní hřbitovy zadánan Jaroslavu Štolcovi ve Svojeticích za 1 zl. 70 kr. a jednu kopu, tedy o 21 kr. na kopě levněji než loa za drn, překupníkem dodávaný. — (O patřování dělnictva obeeního přó případ stářía nemoci.) K návrhu městského rady p. Storct vyžádány byly zprávy ze Šafhůz, Mannheimu Karlsruhe o opatřování dělnictva a poněvadž sble- dáno, že v Karlsruhe je v tomto směru nejlení opatření, usneseno, aby získaná data byla oee vzdána komisi organisační a osobnímu referátu. — — (Věstník obce pražské), nově zredigovaný počne vycházeti ve lhůtách čtrnáclidenních podd

svatý . Václav Schönborn Štolc Olšanský Svojetice Šafhůz Mannheim Karlsruhe