2
masthead
V Praze, v sobotu dne 24. února 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sen
v Praze v administrae
os prlal
nčtnt leta . . . . S K —
s drojí donáškou
ma něske
B dtrrt leta .
vo flislkách: 2 K 90
uo něnsís -
Poštou:
zs měsíe
Errt leta . . . : 8 K oo
s dvojí zásilkoe
1a nlste
..:ke
atrrt lsia
Praha
5
article
V hospodářské kukli.
V hospodářské kukli.
Roh hojnosti vysypal předseda minister-
stva ve svém programovém prohlášení v před-
včerejší první schůzi rady říšské. Podal totiž
summární výpočet všech možných hospodář-
ských akcí, jaké by vláda a rada říšská
mohly společně provésti, kdyby měly obě
zaručený život aspoň na několik let, a kdyby
provádění hospodářského programu hned pře-
dem nemusilo ustoupiti do pozadí před na-
lehavějšími státními nezbylnostmi, jako je
zvláště rozšíření branné povinnosti rozmno-
žením nováčků.
Ani tu prozatím nepřipomínáme ostat-
ních okolností, z nichž neurovnané poměry
vnitřní a nehotovost poměru k Uhrám samy
o sobě dokazují, jak málo jest připraveno
staveniště a jak vratká jest půda, na níž
vzniknouti má všestranně pohodlná budova
hospodářského rozmachu.
Předseda ministerstva sám postavil v čelo
budoucí hospodářské činnosti — dostavení
sítí státních železnic a potřebnou výpravu
tratí dosavadních; týká se to nového spojení
železničního přes Tury s Terstem, nové dráhy
z Horních Rakous do Štyrska a řady men
ších dráh v různých zemích, zejmena i v Če
chách, na Moravě a ve Slezsku, jak již byl
včera oznámeno. Zároveň rozmnožiti se m
vozivo a lokomotivy, prověsti zlepšení tech-
niky dopravní a i postavení zřízenců, což
vše by vyžadovalo nákladu na 500 mill. kor.,
rozvrženého na několik let.
Tato část prohlášeného hospodářského
programu vládního zdá se býti nejvíce pro-
pracována, a byl také návrh zákona sně-
movně již podán.
Uhry
Tura
Terst
Horní Rakousy
Štyrsko
Morava
Slezsko
6
article
Není pochybno, že vyhlídka na četne
stavby železniční, rozmnožení obozu atd
jest s to způsobiti veliký zájem v kruzíe
finančních, podnikatelských a průmyslových,
a že tudíž vláda touto čáslí svého hospodář-
ského programu hodlá zakotviti svůj vliv
především v těchto kruzích. z lsle
Nutno však již tuto připomenouti, že
potřeba značných finančních prostředků ve
spojení s nákladnými podniky zbrojnýmiv
oslatních státech jest předzvěstí nové, snad
ještě trvalejší a těžší peněžní tísně, a že tím
výrobě a průmyslu vůbec v nejbližších letech
nekynou právě naděje nejrůžovější.
Pokud možno mimo to dovolávatise
zkušeností při podnicích železničných z mi-
nulých lef, zdá se, že v této části hospodář-
ského programu vládního spočívá veliká
znátka sblížění vlády nynější se známýmí
kruhy německého liberalismu.
Méně určité a jasné jsou však další ho-
spodářské plány vládního programu.
7
article
Již při otázce regulování řek, otázce po
léta otevřené a vzhledem k opětujícím se
živelním pohromám neméně palčivé nežu
porovnání s obrovským vývojem prací vod-
ních v sousedních státech, zaráží prohlášení
— že záležitost tato jest dosud ještě před-
mělem — studia, t. j. že dosud není ve věci
tak důležité nijaké jasnosti. Prozatím se ob-
mezí činnost na další upravení přístavu terst-
ského, odjinud již známé.
Podle vzoru uherského upravena osnova
o podpoře průmyslu; přihlíží hlavně ku po-
vzbuzení nových odborů průmyslových a ku
rozšíření posavadních úlevami berními. Za
nynější obrovské soutěže průmyslové jest
ovšem každý úleva výroby vítána, ač se zdá,
že u nás jesť nalehavější otázka zjednánía
zabezpečení odbytu. V tomto ohledu blížíme
se rychlým krokem kobdobí obnovy obchod-
ních smluv a máme mimo to dojednati svůj
poměr k Uhrám, což obé jest pramenem
nejistoty, a dokud nebude známa podstata
budoucích smluv obchodních, nebude asi
ani valné chuti do nových průmyslových
podniků, i kdyby bylo pro podnikání to dosti
schopných rukou a hojnost kapitálů levných,
což obé jest, jak známo, dosti pochybným.
Uhry
8
article
Vzpomenuv průmyslu a nových podniků
jeho, ovšem nemohl předseda ministerstva
nedodati, že stejně ochotna bude vláda ku
potřebám živnosti, obchodu a také zeměděl-
ství. Přes to jest pozoruhodný výrok, že
sprůmysl se stal rozhodujícím činite-
lem nejen výdělku, ale i poplatnosti.« Odtud
se dá v souvislosti s tím, co bylo řečeno
při zamýšlené akci železniční, vyvoditi, že
duch a ráz nynější vlády jest bližší prů-
nyslníkům než agrárníkům, což
pro další postup akce hospodářské jest tím
důležitějším, že ohražení »Výkonného výboru
pro ochranu zájmů zemědělských« včera
námi uveřejněné svědčí o rostoucím napjet
mezi těmito hlavními skupinami našeho ho-
spodářství.
Spočívá tudíž i v akci hospodářské ne-
málo zárodků třenic, jež množiti se budou
s postupem příprav k novým obchodním
smlouvám, kde zájmy průmyslové a země-
dělské mnohostranně se utkají.
Vláda jest si také vědoma těchto obtízi
a snaží se přeněsti se přes ně prohlášením,
že při záměně celního tarifu se naskytne při-
ležitost — nahraditi posavadní sazby novými,
jež by lépe vyhovovaly hospodářským potře-
bám, při čemž chce se vším důrazem hájiti
zájmy všechny: zemědělské, průmyslové, ob-
ehodní, živnostní a všech odvětví výroby.
V télo všeobecnosti obsaženo jest i mnoho
i málo, protože vlastní řešení nastane při
konkretních otázkách, při nichž však bude
náležeti slovo neméně rozhodující státům,
s nimiž obchodní smlouvy se budou obno-
vovati.
Bohatý hospodářský program vládní týká
se dále společností s obmezeným ručením
společnosti hospodářských a výdělkových.
9
article
chekového řízení, bankovních dluhopisů za
ručených, akciového zákona, pojišťování sou-
kromých úřadníků atd., jak jsou od let známy
požadavky a snahy interessentů v těchto
oborech.
Přes toto své bohatství hospodářský pro
gram vládní činí dojem povšechnosti a ne-
působí nikde vyslovenou určitostí a rázovi-
tostí individuálního názoru. Orgány vládě
blízké jsou ovšem nadšeny jeho domnělou
úplnosti a všestranností, ale správnější jest
názor, že program, jak jeji prohlásil předseda
ministerstva, jest spíše pečlivou snůškou ho-
spodářských otázek, jež zajímají nejširší ve-
řejnost, aniž by podával přesný a jasný ná-
zor o tom, kterak se řešení jejich provede.
To vzbuzuje zcela přirozeně podezření
že vláda obratně své první vystoupení navá-
zala na četné projevy hospodářské nespoko-
jenosti, snažíc se takto zahaliti vnitřní roz-
háranost a nejistotu.
Bylo již řečeno, že podobných, po-
všechných hospodářských programův vlád-
ních předneseno bylo v posledních létec
pěkná řada, ale — uskutečnění jejich nikdo
se nedočkal.
Nejzvučněji znějí hospodářské programy
z křesel ministerských vždy tenkráte, kdyz
neúspěchy vládní ve vnitřních otázkách bijí
nejkřiklavěji do očí. Tak jest tomu i ten
kráte.
lsol i
10
article
Nad to jest příliš dobře v paměti nás
všech, že v konkretních případech — při-
pomínáme jen známou akci ohledně kartelu
železářského a nynější krisi uhelnou a stávku
uhlokopů, nepodařilo se dospěti k uspokoji-
vému řešení.
I kdyby tudíž stav parlamentní byl jiný
než jest, i kdyby hospodářský program
vládní zaujímal v činnosti vlády a sněmoven
první místo, vždy ještě by bylo daleko od
slov — ke skutkům.
A nad to výjevy ze včerejší schůze rady
říšské jsou špatnou předzvěstí, že by tato
sněmovna byla s to, vzchopiti se ještěa
zaujati opravdu rozhodující místo jakožto
činitel zákonodárný.
Spíše k zápasům posavadním přibudou
spory nové — a lék pro uzdravení poměrů
bude nutno hledati dále a rovněž marně
jako dříve, protože ani nyní ještě nejeví se
nijaké známky, že by ve Vídni chtěli se
zříci taktiky pštrosí a upřímně zjednati zá-
konem zaručenou rovnoprávnost všem zdejším
národům.
Vídeň
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze třicátá pátá.)
Ve Vídni, 23. února.
(Původní a telef, zpráva »Nár. Listů«.)a
Dnešní schůze byla zahájena dvakrát, jednou
o 11. hodině poslancem Schönererem, podruhé
presidentem drem. Fuchsem. To stalo se tak.
Zasedání dnešní bylo včera ustanoveno na
11. hodinu. Dnes ráno dolnorakouský sněm roz-
cházeje se o půl 2. hodině s půl noci, položil
příští schůzi na 10. hodinu dopolední. Kolise
byla tu. Dle platných předpisů nemůže současně
zasedati parlament a některý sněm zemský. Ne-
boť jednak by v tomto případě mohly zasedati
všechny sněmy a dvě třetiny poslanců, kteří
jsou členy sněmu zemského a sněmovny vídeň
ské, nemohly by dostáti povinnostem buďsi tu,
buďsi tam, jinak mohlo by se státi, že by zdejší
sněmovna byla následkem absencí k usnášení ne-
schopnou.
Maršálek svob. pán Gudenus a poslanci,
kteří jsou v obou sborech, přece věděli, že je
dopoledne již zasedání sněmovny poslanecké
a bylo tudíž jejich věcí, podle toho se za-
řídit. Nikoli naopak: aby se sněmovna podro-
bovala panu Gudenovi. Konflikt byl tím svízel-
nější, že v okamžiku, když poslanci byli v za-
sedací síni shromážděni, dolnorakouský sněm
skutečně rokoval. Urovnán. Ale způsobem, který
nepokládáme sněmovny zástupců lidu důstojným.
Schönerer
Fuchs
Gudenus
Guden
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Její president vydal se k baronu Gudenovi na
prosební cestu a smluven kompromis ve sporu,
ve kterém všeliký kompromis měl býti předem
vyloučen. Tato přihoda nalezla bouřlivý ohla
v plenu a chvílemi se již podobalo, že dojde
k násilnostem mezi účastníky německého spolu-
ručenství. Podrobnosti srážek najdou čtenář
v referátč.
Čeští poslanci dnes osvědčili několika ma
kantními a působivými skutky, že jejich před-
včerejší rosoluce, ohlašující krajní jejich oppo
sici, ba i obstrukei, nebyla projevem platoni-
ckým, nýbrž míněna nejopravdověji. Tři členové
parlamentní komise klubu našeho, dr. ryt. Pla-
ček, dr. Žáček a dr. Stránský vyvstal
po sobě za všeobecné pozorností. Každý z nich
vykonal kus díla, kteréž ohlášeno v onom
osvědčení. Z daleka ukázala se s ně-
movně opět možnost hlasován
dle jmen. Zároveň však seznal videňský
parlament, že Čechové nejsou tak osamoceni,
jak se jim hrozilo. Přidali se k nim také ně-
kteří Slovinci a Chorvatě a počet jejich —
douřáme — v příštích dnech ještě vzroste.
Rozmach odboje českého byl zase rozhod-
ným a pánové na křeslech ministerských a na
levici počínají postihovati, že přes okamžité
osamocení zástupců českého národa v některé
taktické výpřavě, jsou přece jen vážným činite-
lem, který by při obezřelé a účelné volbě ob-
jektů k útoku a při moudré volbě bojiště mohl
kabinet i jeho přátely uvésti do svízelů nejhor-
ších a do tísně největší.
Celé dvě hodiny trval lomoz a rozruch.
Kdo byl jeho svědkem, bezděky si musí po
ložiti otázku, je-li možna ještě nizsí úroven,
doktor
Pla
Žáček
Stránský
Čecho
Chorvata
český národ
13
article
nežli byla ta, na které vzájemně spolu roz-
mlouvaly německé strany bývalé obstrukce. Pan
K. H. Wolí, jenž zasáhl do srážky několika
výkřiky, mohl při tom studovati, kde je element
méně cenný. Nejzajímavějším momentem všech
šarvátek bylo malé intermezzo s posl. Leop.
Steinerem. Tento příšedící dolnorakouského
výboru zemského mluvil o zločincích, kteří
v minulých dvou létech zmařili veškerou práci
ve sněmovně a kteří zasloužili, by je vzal das.
Koho asi posílal do horouefch pekel tento
Vídeňan?
Nebyla dnes ani zkoncována rozprav
o rekrutech na letošek, jakkoli jí věnovány
čtyři hodiny. Posl. Türk, jenž posílal proti
Čechům již loni Prusko, dnes v podstatě jen
opakoval, co jindy hlásal ; že národní otázka
v Rakousku může býti rozhodnuta jen železem
a krví na půdě mimorakouské. Péče, kterou
velkoněmecká skupina, čítající tohoto Slezana
za svého člena, jeví o rakouskou armádu
o rakouskou byrokracii a o rakouské školství.
byla by podězřelou, kdyby nedodala, že sobě
všechny tyto instituce přeje míti jenom něme-
ckými. Pro Rakousko sotva.
Poslanci Doležalovi dlužno vzdáti
uznání, že na každou věc, o které pojedná,
připraví se s nějvětší pílí, že ji důkladněa
s pěkným, účinným přednesem vyloží, a že jeho
řeč pokaždé je proniknuta nejvroucnějším če-
ským citem a nelíčenou rozhodností. Vystoupii
dnes jako fulminantní žalobce proti vojenské
správě, a co tou dobou tísní, tíží a svírá česká
srdce, nalezlo v něm výmluvného tlumočníka.
Na tomto místě nemožno a netřeba nám také
opakovati, co řekl. Tady pouze konstatujeme,
že nejen hr. Welsersheim a dr. Rezek
nejen Čechové, nýbrž také Poláci, sociáln
demokraté, Slovinei a Němci byli pozor-
nými jako posluchači.
Wolit
Steiner
Posl
Türk
Čecho
Péč
Slezan
Doležal
Vystoupie
doktor
Rezek
Polák
Němec
Prusko
Rakousko
14
article
Ministr zeměbrany jevil patrnou snahu chlá-
choliti a konejšiti mýsl českého národa, posled-
ními afférami vojenskými znepokojenou. Byl měkký
a chtěl obměkčiti. Bylo by však na prospěeh
bývalo jeho úsili, kdyby se nebyl vyhýbal nej-
aktuálnějším věcem. Maďarský jeho kollega, svob
pán Fejerváry je zajisté stejně dobrým vojákem
jako on. Ale na tribuně parlamentní ví, čímje
povinen zastupitelstvu lidu jako člen odpovědné
vlády. Hr. Welsersheimovi nepodařilo
se nieméně zaplašiti neblahý dojem, jaký zů-
stavila známá opatření vojenských instanci pro
českým záložníkům, ale bylo zjevno, kterak by
obezřelým, aby ho nestupňoval. Sociální demokraty
popudil neopatrným výrokem o nepřátelích vnit
ních, výrokem, který vzat je z politického slov
níku nebožiíka kn. Bismarka. Je tomu málo
teprve let, co těchže slov užil na počest zemfe
lého již purkmistra vídeňského, liberála dra
Grübla, sborový velitel zdejší svob. pán
Schönřeld. Tenkráte výrok ten vztahoval
na sebe antisemité. Tak se časy mění!
Bylo již k 6. hodině večerní, když byl
přerušena debata o kontingentu nováčků na rok
1900 a president v rokování o pilných návrzích
na zkrácení pracovní doby v uhelných dolech
— bylo jich celkem osm — udělil slovo bar.
Giovanellovi. Ten četl prohlášení, které
bylo zredigováno jím samým, ministrem obchodu
bar. Callem, ministrem justice bar. Spen-
sem a ministr-presidentem a ministrem vnitra
drem. K örbrem. Neodmítá se v něm zá-
sadně požadavek kratší normální šichty.
avšak upravení této se odkládá do pod-
zimní kampaně říšské rady jednak proto, že
vláda chce svolati anketu všech interessentůa
znalců na měsíc březen, jinak proto, že nepo
kládá prý opportunním prověsti akci takovou,
dokud trvá stávka 1 . ..
Fejervára
Welsersheim
Grübl
Schönřeld
Hradec
15
article
Vyjádření s ministerské lavice učiněné roz-
čililo sociální demokraty měrou nebývalou. Je-
nom s těží, při každé větě jimi přerušován,
mohl ministr orby povýšeným hlasem je pře-
čísti. Když je dokončil, pravé krupobiti nadávek
sesypalo se na ministerská křesla.
Vřava tak provozovaná rostla. Všeliké dalš
jednání bylo nemožným. Předseda na rychlo
musil opustiti svůj stolec, nemoha ani udat
dne příští schůze.
Sociálních demokratů patrně dotkla se nej
nemileji vyhláška, že vláda svou legislativní čin-
nost pro havíře nechce zahájiti hned, nýbrž až
— po půl roce. Tím se sesula budova naděje,
že se podaří vymoci osmihodinnou šichtu havi-
řům, jakmile otevrou se brány parlamentu,
Je těžko vylíčiti rozhorlení jejich, že toto
očekávání se nesplnilo. Ještě tíže lze pověděti.
jaké bude míti tento konflikt sociálně-demo-
kratických poslanců s vládou následky v parla-
mentě i mimo něj. Na všechen způsob dlužno
býti připravenu, že v budoucí schůzi, jež koná
se v ponděli o 3. hodině odpolední, uslyšíse
odezva jeho.
Byl dnes v poslanecké sněmovně velmi
zajímavý, velmi horký den. Pro vládu dra.
Körbra však nebyl dobrý. Dvě schůze byly
teprve a již atmosféra je dusná a těžká
tlakoměr ukazuje na bouřlivo.
Jsou lidé dokonce ve sněmovně, kteř
myslí, že včera dr. Körber a dnes hr.
Welsersheimb nemluvili pro domo, totiž
pro parlament, ale ze sněmovny ven —— pro
jinou situaci, pro dobu mimoparlamentní,
pro éru bezparlamentní.
Körber
poslanecký sněmovna
16
article
Jest 11 hodin. Poslanci jsou shromážděni. Lože
Jest 11 hodin. Poslanci jsou shromážděni. Lože
a gallerie jsou plny.
Na křeslech ministerských: Böhm Bawerk
Wittek.
Poslanec Schönerer vytáhnuv z kapsy zvone
a zazvoniv volá: Slavná sněmovno ! Zahajuji schůzi.
(Hlučná veselost v celé sněmovně.)
Poslanec Bielohlawek (na Schönerera): Ten
ožrala už zase otevírá pulyku?
Ministr svob. pán Spens-Booden vstupuje do
sněmovny a jde k českým poslancům z Moravy,se
pe
kterými hlasitě se baví.
Hluk a šum v celé sněmovně.
O 12. hodině vstupuje presidium. Skupina Schů
nererova volá naň: Ah! ah! aha
Poslanec Sehönerer: Schůze svolána byla
na hodinu jedenáctou. K čemu tady hodinu sedíme?
To je beztaktnost a bozohlednost. Zapovídáme si to
pro budoucnost.
Poslanec Iro: Slovo neudělovat, to umi, ale
omluviti se — to ne!
Poslanec Bielohlawek: Jděte do krčmy!
Poslanec Schönerer: To je nestýdatost ! Kře-
sťanští socialové ať mlčí! Ti zastrkávají dvojí diety
President: Uděluji poslanci Schönererovi
důtku.
Poslanec Schönerer (na presidenta): Vy jst
vzor nestydat! strannickosti! Chovejte se slušně!
Poslanec Březnovský a soudruzi podávají
dotaz v příčině konfiskační praxe v Čechách.
Poslanec Noske a soudr. podávají na ministr-
presidenta dotaz, ve kterém prohlašují naprosto ne-
přípustným, aby dolnorakouský sněm zasedal sou-
časně s poslaneckou sněmovnou; jeli ochoten způ-
sobit, aby dolnorakouský sněm s poslaneckou sně-
movnou alternoval a v tomto smyslu dal instrukci
maršálkovi dolnorakouskému.
Böhm
Wittek
Schönerer
Bielohlawek
Spens
Booden
Sehönerer
Březnovská
Noske
Schönerer
Morava
Kře
Čechy
Ah
17
article
Posl. dr. Sláma (k petici): Ve Slezsku soudy
a úřady způsobem protizákonným urážejí českou
polskou národnost vyřizujíce slovanská podání jen
německý, přoti čemuž tamní lid nesčíslněkráte již
se ozval rozhodným protestem, žádaje, aby zákonu
zjednala se platnost. Poněvadž pak se strany ně-
mecké v posledním čase se tvrdí, že obyvatelstvo
slovanské ve Slezsku nepřeje si úpravy jazykové.
ozvaly se četné obce a poslaly mně petice, ve kterých
žádají, aby též pro Slezsko smiřovací konference se
svolaly a jazyku českému zjednán byl průchod
v oblasti slezské. Takových petic došlo mně od obec-
ních výborů slezských v posledních dnech na 40
Dnes podávám zatím petici obce Benkovice v Opavsku
Žádám, aby tento protest proti platným zlořádům
byl protokolován. Ve dnech přištích předložímo petic
jiné. Aby se na ně nezapomnělo chci denně upomí
nati na ně takovým způsobem. (Hlučná pochvala.)
Návrh se přijímá.
Posl. Wrabetz (k dotazu na presidenta): Je
to nevážnost ke sněmovně, byli li poslanci sem svo-
láni v den, ve který zasedá dolnorakouský sněm.
Posl. dr. Gessmann: Ale nedělejtes
směšnýml
Posl. Wrabetz: Smějte se, jak chcete, jes
mně to lhostejno.
Posl. Bielohlawek: Ovšem je to lhostejno
Židé chtějí, abyste mluvil, proto mluvíte.
Posl. Karreis vyvstává proti Bielohlawkovi
Tento hrozí Karreisovi pěstí. Ten navzájem vztahuje
ruku po Bielohlawkovi.
Posl. Bielohlawek Vy český svinský židé
(Veliký hluk v levo.)
Posl. Wrabetz: Takovým způsobem němůže
30 poslanců se zůčastniti buď té neb oně schůze
Vláda pokládala záhodným svolati zemský sněm
aby zasedal zároveň s říšskou radou a rokoval o ví-
deňském slatutu, kterým se obecní rada ani neza-
bývala.
Posl
doktor
Sláma
Gessmann
Bielohlawek
Slezsko
Benkovice
Opavsko
obecní rada
Wrabetz
18
article
Posl. Bielohlawek: Alliance israelité ovšem
nebyla tázána
Posl. Wrabetz: Buďte klidným; kdyby dne
poslední žid umřel, jste zbytečným.
Posl. Bielohlawek: Což pak vy byste dělaí
potom? Dostal byste se do musea. (Hlučná veselost.)
Posl. Vrabetz: President odebral se do sněmu
a vymohl tam přestávku do dvou hodin. Dovolilo s
nám tedy milostivě do té doby zde rokovati. (Po-
směch u antisemitů.
Posl. Wolf: Křesťansko sociální nestydatost,
Posl. Wrabetz: Bude-li dolnorakouský sněm
zasedati, navrhneme konec schůze. Pánové na dolno-
rakouském sněmu ať šetří práv a zákonů.
Posl. Daszyňski: Lupičové volebního práva
(Hlučný odpor u antisemitů.
Posl. Bielohlawek (na sociální demokraty)
Vy jste Jupiči volebního práva! 300.000 dělníků
chcete vzíti volební právo. Kde pak byli sociáln
demokraté, jak tito lidé na levici rdousili lid po třice
let? To jste byli klidni? My tu byli. Kde jste byl
vy? (Posměch u sociálních demokratů.)
Posl. Wolf: Jako ženy na ovocném trhul
Posl. Wrabetz: Činím dolaz na předsedu.
zdali chce působiti k tomu, aby sněmovna rokovala
dále, nerušena dolnorakouským sněmem
Předseda: Dle jednacího řádu ustanovil jsem
včera den a hodinu schůze. Proto hájím své právo
schůzi konati. (Hlasy: Ale v 11 hod. !) Před 11. hod.
přišel ke mně posl. Wrabetz a oznámil mi jmenem
posl. Noska protest proti dnešní schůzi proto, že je
nucen účastniti se schůze dolnorakouského sněmu.
Posl
Wolf
Bielohlawek
Wrabetz
Nosek
křesťanský sociální nestydatost
19
article
Posl. Wrabetz oznámil dále, že bude žádati, by
dnešní schůze byla odročena. (Opětný hluk mezi
křešťanskými sociály. Posl. Bielohlawek volá
Protože to židé chtějí !) Dohodl jsem se zatím s mi-
nistrem-presidentem a ministrem zemské obrany
byl jsem též u zemského maršálka dolnorakouského
domluviti se s ním a požádati ho, by zkrátil sně-
movní schůzi.
Posl. Hořica: Maršálek ať sem přijde!
Posl. Schönerer: Proč pak nepřijde mar
šálek sem
Posl. Strobach: K Schönererovi přijde ! Ten
už je po ránu ožralý.
Předseda (končí): Zemský maršálek mi řekl
že není možná zkrátiti sněmovní schůzi.
Posl
Wrabetz
Bielohlawek
Hořica
Maršálek
Strobach
20
article
Posl. dr. Plaček: Předmětem mého dotazu
jsou nezodpověděné interpellace. Stesky po té stránce
nejsou novotou. I já jsem podal 30. listopadu m.r.
dotaz, ve kterém jsem ukazoval na úplně nesprávné
a právní cit urážející vykonávání trestní moci poli-
tickým komisařem Chumem, vyslaným do Po-
ličky k vedení tamního okresního hejtmanství. Tam
bylo dolíčeno, že jednání to bylo pouhou křikla-
vou policejní zvůlí. (Slyšte ! Slyšte !) Co tam
bylo zachovalých mladých lidí odsouzeno a k potre-
stání přivedeno způsobem naprosto protizákoným
Avšak k tomu přistupuje ještě zajímavá další okol-
nost. Neboť 24. ledna t. r. »Wiener Ztg.« přinesla
úřadní zprávu, že tento komisař Vikto
Chum nejvyšším rozhodnutím ze dne 20.
ledna vyznamenán je zlatým záslužným
křížem a sice tak, že se to stalo na základě ná-
vrhu příslušného odborného ministra, při čemž po-
dotýkám, že má interpellace svědčila J. E. nyněj-
šímu ministru presidentu ministerstva jako
tehdejšímu správci ministerstva vnitra. (Slyšte
Slyšte!) Tím je věc postavena dostatečně do náleži-
tého světla. Proto vznáším dotaz na presidenta, je-li
ocholen ministru-presidentovi připomenouti, jednak.
že dosud moje interpellace není zodpověděna, jednak.
jak se snáší s úctou povinnou ke sněmovně, neod-
povídá-li se na interpellace po stránce jedně, na
straně druhé však interpellací obviněná osoba dopo-
ručuje se Jeho Veličenstvu k vyznamenání řádem.
Posl
doktor
Plaček
Steska
Chum
Wiener Ztg
Vikto Chu
slyšet slyšet
21
article
Tážu se, jak se takovéto jednání srovnává s tím, c
ministr-president ve svém programatickém prohlášen
žádal, aby sněmovna věřila v jeho velikou účtu pro
vážnost a práva sněmovny ? (Hlučná pochvala.) Pro-
sím o laskavou odpověď na tento dotaz. (Bouřlivý
potlesk.)
Předseda: Odevzdám tento dotaz panu před-
sedovi minislerstva.
Posl. dr. Žáček (k dotazu na předsedu): V
schůzi poslanecké sněmovny ze dne 16. prosince
1899 byla prpjednána zpráva výboru pro vyše-
třování událostí na Moravě a v Krasli
eích. Sněmovna jednohlasně příjala navrh, aby byla
udělena amnestie osobám odsonzeným pro demon-
strace na Moravě a v Čechách, pokud se dopustily
skutku z politických pohnutek. Tehdejší ministr spra-
vedlnosti Kindinger prohlásíl, že je milerád ochoten
V drobném prodejír
ranní číslo o sobě . . . na
odpolední
. . . na zk
Ve úlialkách na venkovší
ranní čisle.
odpolední . . . . . . . . 8
Insersty
plalí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přljímá zdmisl-
strace v Marianské ulici b. 3
Tam varházejí ne tel redakc
tiskárna a ezpočipa , Národnich Listěe
Rukoplay se novracslí.
Posl
doktor
Žáček
Morava
Čechy
práv sněmovna
poslanecký sněmovna
výbor pro vyš
Národnich Listě Rukoplay
22
article
v případech uvážení hodných takovýto návrh bedlivě
uvážiti.
Posl. Hořica: Zatracené pokrytectví! Vláda
kašle na sněmovní usneseníl
Předseda slibuje tomu výhověti.
Poslanec Žáček (pokračuje): Také moravský
sněm za spolupůsobení nynějšího ministra spravedl-
nosti přijal stejné jednohlasné usnesení. Není však
povědomo, zdali vládou stalo se něco k vymožení
amnestie. Tážu se tedy presidenta, je-li ochoten sdě-
liti jednomyslné přání sněmovny a moravského sněmu
ministru spravedlnosti a chefu nynější vlády a způso-
biti, by vláda tomuto jednomyslnému usnesení vy-
hověla a učinila, čeho třeba k udělení
amnestie. (Pochvala u Čechů.)
Předseda: Učiním o tom předsedovi minister-
stva sdělení.
Poslanec dr. Stránský (k návrhu): Ačkoli
včera zahájená rozprava o pilných návrzích v pří-
čině stávky uhlokopů nebyla skončena, pre-
sidium nechce pokračovati v rozpravě té, nýbrž chce
debatu o braneckém kontingentu. Dle našeho mínění
je tento postup nepřípustným a protizákonným.
(Hlučný souhlas u Čechů.) Naším přesvědčením je,
že nemůže býti dopuštěno, by tak pilná a důležite
věc, jako stávka 60.000 havířů, byla prolahována.
Naopak je naší povinnoští, by debata tato byla co
nejdříve skončena a vedla k žádoucímu výsledku.
(Hlučný souhlas v pravo.) Neboť stávkující horníci
očekávají od usnešení sněmovny nějakého úspěchu.
Posl
Hořica
Čecho
doktor
Stránský
23
article
Jinak budou vědět, čeho se mohou od této sněmovny
nadíli. Tato věc je nám důležitější než
otázka braneckého kontingentu. (Hlučná
pochvala u Čechů.) Nemůže býti dovoleno, by nyí
rozprava o uhelné stávce byla přerušena a zahájila
se rozprava o věci jiné a potom teprve abychom se
zase vrátili ke stávce havířů. Za tou příčinou na-
vrhuji, aby o návrzích v příčině stávky
uhlokopů bylo rokováno napřed a po
stránce formální činím návrh, aby o mém návr hu
bylo hlasováno dle jmen. (Hlučný potlesk
u Čechů.)
Formální návrh poslance Stránského je do-
statečně podporován. Proň povstali všichni
Čechové, kteří jsou přítomni plným počtem,
vyjma poslance dra. Herolda, Slovinec Kušar,
Chorvaté Spinčič a Laginja, veškeří sociální
demokraté a veškeří poslanci frakce Schönererovy.
Předseda praví, že by tento návrh, zejmena
od dra. Stránského nebýval očekával. Po dvě léta
jednávalo se na počátku schůze o vládních předlo-
hách, ke konci o pilných návrzích a strana pak dra.
Čecho
Stránský
Herold
Kušar
Chorvat
Spinčič
Laginja
24
article
Stránského byla s tím vždycky spokojena. (Pochvala
v levo.) Žel, že takými návrhy maří se drahý čas.
(Pochvala v levo.)
Návrh na jmenovité hlasování je podporován
dostatečně.
Návrh poslance dra. Stránského zamítá se
pak 139 hlasy proti 85.
Poslanec Noske (k dotazu): Přicházím přímo
ze stěmu dolnorakouského. Tam se odehrály věci ..
Poslanci Gregorig a Strobach volají: Aba,
přišel jste denuncovat
Posl. Noske (pokračuje): . . . které nemají sobě
rovných. Členům poslanecké sněmovny se brání, by
vykonávali svoji povinnost, poněvadž se konají sou-
časně schůze zemského snému
Poslanec Gregorig: Takový kejklířl
Poslanec Strobach: Vy placený židovský pa
cholku!
Velký nepokoj
Poslanec Bielohlawek volá na poslance
Wrablze: Vy český vrabče
Poslanec Noske (pokračuje): Již včera jsem
maršálka upozornil, že nemohou se současně konati
schůze poslanecké sněmovny a dolnorakouského
sněmu. On však
Poslanec Strobach: On však řekl, že vám
do toho nic není. (Hlučná veselost u antisemita.)
Posl. Noske (pokračuje): ... řekl, že jeho sta-
rostí je dolnorakouský sněm.
Stránský
Noske
Gregorig
Strobach
Aba
Posl
Bielohlawek
poslanecký sněmovna
Noske
25
article
Ve 27 hodinách posledních jsem byl plných 20
hodin buď zde, nebo v dolnorakouském sněmu. Činím
tudíž na presidenta dotaz, chce-li, by naše interpel-
lace, dnes podaná, byla zodpověděna.
Poslanec Strobach: Protože tomu chtějí ži-
dovští pacholcí
Poslanec Wrabetz: Tak mluví náměstek mar-
šálka v Dolních Rakousích. Z toho můžete viděti,
v jakých rukou je země dolnorakouská
Poslanec Noske (pokračuje): Chci věděti, zda
ministr president a vláda skutečně chtějí pomáhat
majoritě dolnorakouského sněmu.
Ministr-president dr. Körber prohlašuje, že
vláda nemá vlivu na dobu, kdy se konají schůze
jednotlivých zastupitelských sborů. Upozornila dolno-
rakouského maršálka na ona přání v příčině sou-
časného zasedání obou zastupitelských sborů a může
sděliti, že — pokud jest informován — schůze
dolnorakouského sněmu nebude dnes o 2. hodině,
nýbrž později, tak že není proč přerušovati dnešní
schůzi poslanecké sněmovny. (Bravo.)
Poslanec dr. Kronawetter myslí, že tuto
otázku sluší považovati za zásadnou. Celá sněmovna
musí protestovat, aby volební oprava dolnorakouská
vyřídila se takovýmto způsobem. Jednání vlády v této
věcí musí se pokárati co nejpřísněji. Táže se před-
sedy nesvolal-li by schůzi teprv až dolnorakouský
sněm bude hotov se svými pracemi, neboť asi třicet
členů této sněmovny jsou také zemskými poslanci
dolnorakouskými.
Strobach
Wrabetz
Noske
Körber
doktor
Kronawetter
Dolní Rakousy
poslanecký sněmovna
26
article
Předseda odvětil, že Kronawettrova otázka
není oprávněna proto, že dolnorakouský sněm sejde
se až o 6. hodině a do té doby schůze poslanecké
sněmovny bude ukončena.
Poslanec L. Steiner prohlašuje naproti
Noskovi, že dolnorakouský sněm nejednou zasedal
současně s poslaneckou sněmovnou. Prohlašuje
zcela zjevně, že tu po dvé leta nebylo děláno pranie
a to vinou notorických podvodníků na lidu, kteří,
protože brání pracím sněmovním, zasluhují, by je
vzal čert! (Potlesk u antisemitů. Prudké výkřiky mezi
německými liberály. Velká vřavá.)
Přechází se k dennímu pořádku a pokra-
čuje se v debatě
o kontingentu nováčků.
Kronawettrův
L Steiner
Nosek
27
article
Předseda: Slovo má posl. Türk
V té chvíli však dochází k prudké srážce
mezi poslanci Mengrem a antisemity a
mezi těmito a posl. Daszyňský m. Posléze volá
poslanec Menger na antisemity: Vy ničemní pa-
douší!
Posl. Türk: Zásadní otázky naší doby mohou
býti rozřešeny jen zbraněmi. Vidíme to v jižní Africe,
kde se malý národ brání proti znásilňování angli-
ckému. Rakousko však v této věci nezachovává ne-
utralitu.
Posl. Fochler: Naopak, prodávají se koně do
Anglie!
Posl. Türk (pokračuje): Tato nentralita byla
opětně porušena v neprospěch ullačovaného národa
burského.
Posl. Wolf: Ministerstvem vojenství bylo na-
řízeno, by prodáno bylo Angličanům z brněnského
skladiště dvě stě sedel. (Hlučné hlasy : Slyšte
v levo.)
Posl. Tiirk (pokračuje): Rakouský mocnář po-
žívá jmena rytířského panovnika. Položil bych tu
otázku: možno-li zváti rytířským, aby takovým způ-
sobem lupičský, silný a mocný stát byl podporován
proti malému národu, kterému hrozí tento lupičský
národ vypleněním a kterémužto lupičskému národu
Rakousko dodává zbraně a kterému na konec dodá
snad ještěi mužstvo a koně. To je zajisté krajnl
měrou nerylliské.
Mengr
Menger
Posl
Fochler
Wolf
Angličan
jižní Afrika
Rakousko
Anglie
Türk
Tiirk