3
masthead
2. listopadu 1904.
5
article
chybným. Jak známo, výsledek volitelských voleb
ve státě Novém Yorku mívá rozhodující vliv
i na celkový výsledek volby.
Chilská krise ministorská.
Ze Santiaga de Chile, 31. října. (Ag. Ha-
vas.) Ministerská krise byla uklizena a jedno-
tlivé portefeuilly byly takto obsazeny: Bello jme-
nován ministrem vnitra, Licis a Vergara mini-
strem zahraničních záležitostí, Guillermo Rivera
min. spravedlnosti, Ernesto Hubner min. fi-
nancí, Ascanio Bascumar min. války a Eduaro
Charme min. veřejných prací.
Bella
Vergara
Rivera
Hubner
Bascumar
Nový York
Santiago jít Chile
6
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Ochrana známek v Číně.
Z Pekina, 31. října. (Reuter.) Zahraničný
úřad činský prohlásil se zřetelem na přání, pro-
jevená vyslanci anglickým a německým, že plat-
nost nového zákona stran ochrany známek jest
odročena, avšak ministerstvo obchodu nenařídilo
jeho odročení a zákon teď platl.
Z Ameriky.
Z Frankfurtu n. M., 1. listopadu. (C. -B.)
„Frankfurier Zeitung“ oznamuje z Nového
Yorku: Továrny na bavlnu v Nove
Anglii, zaměstnávající dohromady 10.000
dělníků, zahájily opět práci.
Z Washingtonu, 31. října. (C.-B.) Státn
příjmy v měsíci říjnu činily 48,990.608 a
vydání 52,943.000 dollarů.
Z Vídně, 1. listopadu. (Bursa svá-
teční.) Protože nebylo žádného podnětu, ne-
bylo také žádných obratů.
Z Hamburku, 1. listopadu. Na trhu cuker
ním bylo smýšlení rozechvěné, ceny suroviny
stouply z 24.10 na 24.90 marek, klesly však
potom na 24.70 a konečně na 24.90 marek.
Z Liverpoolu, 1. listop. (Závěrek.) Ve 4 hod.
10 minut. Obrat 10.000 žoků. Z toho na spekulace
a vývoz — žoků. Denní dovoz —.— žoků. Americké
dodávky na listopad 5.25, 0.—, na listopad prosinec
5.23. 0.—, na prosinec-leden 5.24. 0.—, na leden-
únor 5.25, 0.—, na únor-březen 5.26, 0.—, na březen-
duben 5.27, 0.—, na duben květen 528, 0.—, na
květen-červen 5.29, 0.—, na červen-červenec 5.29.
0.—, na červenec-srpen 5.29. Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 1. listopadu. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) [Druhé čislice znamenají zá-
znam včerejší.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. Znamenala: pše-
nice na pros. 116.75, (1173/4), na květen
113.25, (1153/4), kukuřice na prosinee
563/8 (561/s), cukr (Fair Muscovados)
3.75, (3 75), bavlna 10.—, (10.—). —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
napjaté.
Bursa
Čína
Amerika
Frankfurt můj
Nový York
Anglie
Washington
Vídeň
Hamburk
Liverpool
Reuter
Frankfurier Zeitung
žok
7
article
Nový obor v pojišťování.*)
Jak rušivě zasahuje do stejnoměrného toku ho-
spodářské činnosti živel, ničící okamžikem co dlouh
bylo shromažďováno a pro dlouhé užívání určeno, po-
cifoval člověk od vzniku pojmu majetku prací do-
bytého. Stál zde bezmocným před silou všechnu jeho
práci a vzpírání necitělně drtící. Teprve věk nový,
skorem náš, postavil mez absolutní vládě její.
Mez ta — pojištění — záleží po většině ve
zmírnění následků povstalých ztrát. Dnes jest poji-
šťování nepostrádatelné, počet oborů jeho i. rozvoj
těchlo stále se zveličuje. Jen pojišťování proti ohni
jakoby rázem bylo se zjevilo v nejdokonalejším tvaru,
na něm kromě správních změn a podrobnějšího pro-
pracování nezměněno ničeho podstatného. Snad vý-
hody zde tak plnou silou se uplatňující, zastínily
chyby a oddálily prospěšnost dalšího vývinu. Ale
jako při každé zdravé věci jest i zde možný, ba
přímo nutně polřebný pochod všeho živolného —
vývin.
8
article
Jest dnes nejstinnější stránkou pojišťování po-
žárního, že k četným přirozeným příčinám ohňů
přidala se další, úmyslné zapálení vlastníkem. Poji-
štění vzalo sice hrot ničivé síle ohně, umožnilo však
zase bezcitnou a nemravně egoistickou spekulaci
s ním. Nemá proto zdravé vlastnosti pokrokové inst-
tuce t. j. stránku společensky výchovnou — odstra-
ňovat příležitost ke zlému. Kdo zlákán příkladem
nutností nebo čímkoli jiným, octne se na rozcestí,
má-li či nemá-li užít tohoto způsobu obohacení, ocítá
se na konec u rozhodnutí, kde na jedné straně jest
peclivost a nic, na druhé straně beztrestná nepocti-
vost a slušný výtěžek. Hospodářský výsledek této
volby jest obrovské číslo požárů a následek jich
zase vysoké prémie, jimž jest hraditi i obnosy vy-
placené za zúmyslně založené ohně, takže tedy zisk
nepoctivých zaplatí zde pojištěnci správní.
9
article
Jest možna náprava? Částečně u nemovitostí
ano. A sice spojením pojištění proti ohni s úplně
novým oborem, s pojištěním opotřebním
Pojištění proti ohni zapadá špatně do základníh
rámce pojišťování. Pojišťování nesmí býti podnikem
výdělkářským pro pojištěnce, smí dávati jen náhradu
za utrpěnou ztrátu. Každá náhrada vyšší než tato
ztráta změní dříve tak obávanou, ale při správném
pojištění přece jen klidně očekávanou možnost ztráty
na výnosný obchod A to jest nezdravé. Za prvé
člověk stává se tím ochotným vydati výsledek lidské
práce úplné zkáze jen proto, že — on — obdrží pak
více, za druhé trpí tím sdružení zaručující sobě vzá-
jemně v určitých případech jedině zachování nyněj-
šího majetku, nijak však zvláštní premii, výhru n
úkor nepostižených a konečně tím, že člověk pomáhá
i skutkem tvořiti, co rád uvítá. Poslednímu napomáhá
také mravní názor společenský otrlý po několikátém
přípaou a vřaďující ponenáhlu tento způsob obohaco-
vání do kategorie ospravedlněné slovy „to se tak děl
10
article
Stavba (a do velké míry i stroj) má až do úplné
nepoužívatelnosti téměř stejnou hodnotu užitkovou.
Ale skutečná hodnota, cena jejich vzhledem k obme-
zenému trvání, snižuje se stejnoměrně od počátku
až do úplného sejití. Od 1002% až přibližně asi na
10%. Má-li býti pojištění účelné, musí vrátiti po-
škozenému stejnou hodnotu užitkovou. Čím bylo by
pojištění, kdyby pojištěnec v případě požáru doslal
již jen skutečnou cenu na př. 309%? K dosažení
užitkové hodnoty musil by pak dosaditi náhle 70
beze vší přípravy (na př. do novostavby) kdežto př
přirozeném sejití by měl ještě 20 let ku přípravě.
Při vyplácení celých 100% (t. j. vyhoří-li) získává ale
ve skufečnosti oněch 702%, jež druhý za stejných pod-
mínek pojištěný při normálním sejití svého objektu
ztrácí. Oheň stává se zde žádoucím činitelem
stránka tato vtiskuje pojištění ráz hry.
Obě pojištění — proti ohni i navrhované proti
opotřebení — se přímo ideálně doplňují. Pojištění
* Dopřávajíce rádi místa této úvaze, dodáváme
že sloupce našeho listu otevřeny případné diskusi.
všady“
11
article
opotřební však samo o sobě jest významu daleko-
sáhlého a důležitostí svou vyrovnává se prvnímu. Tal
jako před zavedením pojišťování proti ohni, předáván
při převodu majetku zřídka kdy vedlejší fond nějaký
k ochraně a znovuzřízení pro všechny případy, ne-
stává se tak častěji ani nyní. Náhodný majitel stare
stavby jež sloužila několika pokolením, octne se z pra-
vidla bez prostředků před potřebou obnovy. Vypůjě
si, živoří po celý život anebo si pomůže opatřením
pojistného — žhářstvím.
Oheň jest hrozný ve své neúprosné rychlosti
opotřebení v neúprosné jistotě, jež ničí každou lidskou
práci. Pojištění navrhované (spojené) nechce více než
zaručiti proti oběma škodným vlivům plnou hodnotu
užitkovou. Stav jeho, krátce nastíněn příkladem, bude
takový:
Výstavní hodnola 1000 K pojistí se jako dosu
na plnou sumu proti ohni. Zároveň pojistí se táž
suma, po odečtení přibližně asi 109% na starý ma-
teriál, proti opotřebení a stáří. Tím rovnoběžně s opo-
třebením shromáždí se kapitál vázaný na pojištěný
objekt a dodávající stavbě vždy plné hodnoty. Z
vyhořelý objekt dostane pojištěnec jako dosud celou
sumu pojištěnou proti ohni, tedy výstavní hodnolu
poškozených částí. A to pak právem, neboť zmen-
šování hodnoty objektu zde nebylo. Ztrácí ale pod-
klad na nárok opotřební minulých let. Při přestavb
před uplynutím opotřební lhůty obdrží pojištěnec část
odpovídající trvání pojištění. Tam, kde ani oheň ani
přestavba nepřeruší chod pojištění, tedy v normálním
případu, obdrží pojištěnec po uplynutí pojištěné opo-
třební lhůty celou sumu pojištěnou. V daném případě
tedy 900 korun. A zároveň nastane mu povinnost re-
staurovati své budovy tak, aby další lhůtu opotřebn
zdravě přestáti mohly.
Tal
12
article
Doba opotřební bude při různém určení slaveh
a užití rozdílného staviva nestejně dlouhá. Předpo-
kládejme u daného objektu 80 roků. Risiko (kvola)
opotřební za dobu tu, při předpokladu, že všechny
zajištěné sumy dospějí k splatnosti posledním rokem,
činí příbližně 3%, vezmeme-li risiko ohně také v
výši 3%, obnášela by celá premie 6%e. Odhadnfeme-l
dle praktických zkušeností, poněvadž ve směru tom
statistiky není, dnes počel požárů založených vlast-
níkem na 60% a dále, že z těchto 60% by vlivem
pojištění proti opotřebování odpadla polovička, zmen-
šilo by se risíko ohně o 30% t. j. premie zmenšíla
by se na 2.1%0, což znamená, že 168 objektů z tisíce
Odhadnfout
13
article
2.1X 80) v době 80 roků by pravděpodobně ohní
2.1X 80) v době 80 roků by pravděpodobně ohní
podlehlo. Po odečtení 68 případů na ohně týž objek
několikráte stíhající, zbývá 100 položek z tisíce t.j.
10% v uslanovené platební lhůtě ke splatnosti nedo-
spívajících. Po odečlení tčchto 10%% od hořejší premie
3%0, zbývá risiko opolřební ve velikosti 2.7/%0, celá
premie požární i opotřební obnášela by tedy 4.82/%,
zvýšení proti nynějšímu jen požárnímu pojišťování
jen 1.8%. (Poněkud zvýšila by se premie Uím, že
objektům přestavovaným před vypršením lhůty vy-
plácel by se příslušný díl nejen v poměru k zapla-
ceným premiím, ale i, a to zvláště, v poměru k uply-
nulé době pojištěné. Leč vliv této okolnosti by byl ne-
patrný, poněvadž nikdo bez vážných důvodů neod-
hodlá se ku přestavbě zachovaných budov)
Shrnuty v krátký přehled, jeví se výsledky no-
vého pojišťování takto:
1. Pojišťování proti ohni ztratí povahu hry.
2. Jistotou čestného získání pojištěné sumya
vědomím vždy plné hodnoty stavby odvrátí se mnohý
od zůmyslného žhářslví
3. Omezí se vykořisťování správných nesvědo
mitými, tilo se přinutí zvýšenou premií přispívat
i na správné.
14
article
4. Budovy budou vždy v plné hodnotě, což jes
důležité při převodu a hypolekární jistotě.
5. Majitelům staveb utvoří se fond na obnovení
na nějž bude postupně přispívati každý majitel bez
ohledu na dobu držení.
6. Bude podporována přeměna starých budov za
nevé účelnější, odpovídající pokročilejšímu hospodář-
ství a výrobě.
7. Zvýší se tím mravní úroveň společnosti, poně
vadž odpadne řada tčch, již se byli na ní způsobem
shora naznačeným provinili.
Závisí nyní vše na tom, jak zachová se k na-
vrhovanému způsobu pojišťování praxe. Snese se
úplně se všemi platnými útvary prováděcími. Ani no-
vých sdružení nebude potřebí, ač v krajním případě
i ta by byla žádoucna. Mohl by se státi podstatnou
částí pojišťování zemského nebo státního. Kolem
ústavu nově pojištění zavádějícího seskupí se bez od-
poru pojištěnci reelní a jest proto prosperita jeho
zajištěna.
15
article
Tolik na uváženou našim pojišťovnám.
Populační a hospodářský vývoj Moravy dle vý-
sledků posledního sčítání lidu. Ve velmi dobře redi-
gované brněnské revui „Zemědělská politika“, kterou
jsme na tomto místě našemu čtenářstvu opětně do-
poručili, pojednává v posledním sešitu (5.) p. dr. T.
Živanský zajímavým způsobem o populačníma
hospodářském vývoji Moravy v posledním desetiletí
minulého století. Uvádíme některá místa studie této,
odkazujíce v ostatním na pramen sám. Kdežto v Če-
chách výsledky posledního popisu lidu co do zjištění
jazyka obcovacího vzbudily jisté zklamání — podílu
českého na celkovém počtu obyvatelstva, byť zcela
nepatrně, přece jen ubylo — mohou nás výsledky
řečené statistiky na Moravě v tom směru naplniti do-
statečným zadostučiněním: podíl české obcovací řeči,
kterou ze známých důvodů dobře lišíme od české ná-
rodnosti, vzrostl ze 70.336 r. 1890 na 71.35 % r. 1900,
doktor
T Živanský
Morava
16
article
kdežto podíl německý sklesl v témž období s 29.389%
na 27.91%. V absolutních datech rozdil ten jeví se
u srovnání s německým ziskem v Čechách ještě zře-
telněji. Stopujeme-li podrobná data jednotlivých poli-
tických okresů, vidíme, že celkový zisk děkujeme ne
tolik územím dalekou převahou českým, jako spíše
oblastem smíšeným, zvláště kde česká řeč obcovací
byla dosud ve značné menšině. Tak především ve
hlavním městě Brně podíl české obcovací řeči vzrostl
z 31.11 na 35.74%, v Uh. Hradišti městě ze 71.53 na
81.54 (v ostatních městech s většinou německou do-
savadní kvota česká se buď udržela, neb jen nepatrně
— ani ne o 1% poklesla), v okresu hustopečském
vzrostl český podil ze 72.72 na 74.30, v okresu zá-
břežském z 48.64 na 50.59 (1), litovelském v 60.29 na
62.92, novojičínském ze 40.95 na 44.69, podobně
v okresích mor.-budějovickém, krumlovském a hra-
nickém. Příznačný rys, který posledním výsledkům
sčítání už proto dodává zvláštní zajímavosti, že padly
v dobu napjatých bojů o základní směry, jimiž dlužno
se bráti při uzavírání nových obchodních smluv, rys,
konstatovaný s neobyčejnou intesitou nejen v bohatém
království českém, nýbrž i v průměru celého Před-
litavska, pozorvati též na Moravě. Je to tendence
rychlé industrialisace našich zemí. Na
Moravě arci nedostoupila dosud té rychlosti a inten-
sity, jako v sousedních Čechách, ale přes to dostoupila
též výše, jež překvapí leckterého povrchního pozo-
rovatele. Obnášelť počet obyvatelstva příslušného k ze-
mědělství tudíž přírost (+), resp. úbytek (—):
1890 1900
1891—1900
v okresích
absol. v proc.
českých. . . . . 747.891 737.926 — 9.965 — 1.39
smíš, s větš, čes. 184.408 187.295 + 2.887 + 1.57
smíš. sněm.větš. 112.993 111.879 — 1.114 — 0.99
88.610 — 4.889 — 5.2
německých . . . 93.499
Čechy
Brno
Uh . Hradiště
Morava
německý
17
article
Celkem . . 1,138.791 1,125.710 -- 13.081 —
K průmyslu
383.184
českých . . .
426.645 + 43.461
+ 11 34
smíš. s čes. větš. 131.998
157.881 + 25.883 + 19 62
smíš. s něm. větš. 127.413
137.310 + 9.897 + 7.77
2.70
106.725 — 2. 948
109 673
německých . . .
Celkem . . . 752 268
828.561 + 76.293 + 10.14
Kobchodu a dopravě
českých . . . . . 68.356
95.843 + 27.487 + 40.21
smíš. s čes. větš. 30.701
42.695 + 11.994 + 39.07
smíš. s něm.větš. 36.543
44.349 + 7.806 + 21.36
německých . . . 20.302 23.121 + 2.819 + 13.90
Úhrnem. . . 155 902 206.008 + 50.106 + 31.13
Obyvatelstva zemědělského ubylo tedy celkem o 13.081
čili 1.15% (v Čechách úbytek ten obnáší přes 59%),
kdežto průmyslového značně přibylo, více než oby-
vatelstva k obchodu a dopravě příslušného. Ještě více
palrna tendence uvedená z dat, pokud je obyvatelstvo
v tom kterém odvětví činno. V zemědělství činno bylo:
přírost (+), resp.
úbytek (—) obnáše
v okresích 1890 1900 za dobů 1891 1900.
absol. v proc.
českých... . 451.490 455.716 + 4.226 + 0.93
smíšených
s větš. českou 123.505 116.821 — 6.684 — 5.41
s větš. něm. 72.391 57.748 — 14.643 — 20.23
— 4.689 — 8.01
německých . . 58.530 53.841
Čechy
Kobchoda
německý
18
article
— 21.790 — 3 s
19
article
úhrnem . . 705.916 684. 126
naproti tomu v průmyslu
českých. ... 170.454 184 056 + 13.602 + 7.98
smíšených
70.025 + 12.976 + 22.75
s větš. českou 57.049
66.254 + 3.617 + 5.7
s větš. něm. 62.637
53.108 — 3.588 — 6.33
německých . . 56.696
úhrnem .. 316.836 375.443 + 26.607 + 707
a v obchodu a dopravě
českých.... 27..895 40.498 + 12.603 + 45 25
smíšených
s větš. českou 11.701 18.468 + 6.767 + 57.7
19.244 + 3.492 + 22 17
s větš. něm. 15.75
10.033
+ 1.466
německý
+ 1.466
20
article
+ 17.11
německých . . 8.567
úhrnem .. 63.915 88.243 + 24.328 + 38.06
Z číslic těchlo vyplývá především, že zemědělství české
znovu počet osob v něm činně zaměstnaných roz-
množilo, z čehož plyne, že úbytek obyvatelstva země-
dělského v české oblasti shora konstatovaný spadá
jedině na vrub členů rodin a služebných, tedy osob
na výtěžku zemědělství jen nepřímo závislých. P'očet
činných tedy vzrostl — ovšem jedině průměrem v če-
ské oblasti — ale výtěžek činnosti jejich pro jedno-
tlivce se zmenšil, což dochází výrazu v tom, že okruh
osob závislých na práci těchto činných se značně
zmenšil. Osoba v zemědělství českém činná má tedy
menší sociální váhu než prve — a ještě jinak řečeno
rekreační síla obyvatelstva na Moravě přesunuje se
ze zemědělství na průmysl. V ostatních třech pozoro-
vaných oblastech jsou poměry mnohem nepříznivější
— tam značně ubylo osob zemědělsky činných a t
mnohem značněji než zemědělského obyvatelstva vů-
bec. Co se týče průmyslu, přibylo v něm obyvatelstva
činného pomaleji, resp. v německých okresích ubylo
ho rychleji než všeho obyvatelstva k průmyslu při-
slušného, arci s jedinou výjimkou při okresích smí-
šených s většinou českou. Potvrzuje se lím znovu fakt
větší poměrné sociální váhy průmyslu v našich ze-
mích. Opak platí naproli tomu o obchodu a dopravě.
kde činných přibylo vesměs rychleji než všeho oby-
vatelstva příslušného. Zbývá ještě otázka, jakým se
jeví sociální třídění obyvatelstva po stránce národ-
nostní. Odpověď nejrychlejší (arci ne zcela přesnou.
ježto běží o řeč obcovací) podává statistika povolán
obyvatelstva ve spojení s řečí obcovací. Dle této bylo
r. 1900:
v zemědělství
v obchodu
s obcovací řečí
čes. něm. čes. něm. čes. něm.
samostatných
v průmyslu
Morava
německý
21
article
125.641 39.487 38.281 20.866 17.698 12.70
125.641 39.487 38.281 20.866 17.698 12.70
vyšších zřízenců
22
article
1321 1.064 2.533 5.237 2.796 4.599
1321 1.064 2.533 5.237 2.796 4.599
dělníků
23
article
94.619 23.954 177.310 91.491 13.208 10.70
94.619 23.954 177.310 91.491 13.208 10.70
nádenníků
24
article
105.268 23.480 12.531 4029 15.453 4.22
105.268 23.480 12.531 4029 15.453 4.22
lupomocných členů rodin
210.781 55.435 9.766 8.773 3017 1.415
Z číslie těchlo, jež zůmyslně uvedli jsme jen v absolutn
jejich výši, protože jsou nejsměrodatnějšími pro kvali-
fikování interessu, jaký ta která národnost na Moravi
na hlavních oborech lidského zaměstnání má, viděti.
že národnostní rozdíly ve směru sociálního členění
nejsou tak značné, jak se obyčejně tvrdívá. Arci dávají
data o povolání poněkud jednostranně jen nahlédnouii
v tyto poměry (pod pojmem „samostatní“ zahrnuty
tu prvky jinak sociálně jistě valně odlišné), ale již
z nich je příznačno, že nějaké zvláštní převahy Němei
jakožto samostatní podnikatelé nemají a naopak Češi
opět ne jakožto dělníci. Přislušná data poměrná vyka-
zují tu ve prospěch Němců odchylky jen zcela nepa-
trné. Tak bylo ze 100 v zemědělství činných Čechů
samostatnými 23.4, dělníky 17.6, Němců 27.5 samo-
statnými a 16.7 dělníky, v průmyslu Čechů samostat-
nými 15.9, dělníky 73.7, Němců samostatnými 16.7
dělníky 73.0, v obchodu konečně Čechů samostatnými
33.9, dělníky 25.3, Němců samostatnými 37.8 a děl-
níky 31.9. Tedy nejen v zemědělství, nýbrž i v prů-
myslu podnikatelská účasť Čechů je
rovnocennou s německou, čímž opra-
viti dlužno běžné názory opačné. V celku
lze karakterisovati poslední vývoj na Moravě jak po-
pulačně tak hospodářsky a také národnostně za příz-
nivý, čímž ovšem nepopíráme celou řadu zjevů ne-
příznivých neb aspoň povážlivých. Mohutný novodobý
Čech
Němec
Čecho
Morava
dělník
25
article
převrat v národohospodářském významu obou hlav-
ních a namnoze protichůdných skupin výrobních, ze-
mědělství a průmyslu, odehrává se na Moravě dosud
mnohem pomaleji a s menší intensitou než v soused-
ních Čechách. Tím také mnohě z nepříznivých stránek
neočekávaně a náhle přikvačivší industrialisace, jež
zejmena ve směru národnostním v Čechách se obje-
vily, na Moravě pozbývají své ostrosti a příkrosti. Co
zejmena na rozdíl od Čech vytknouti dlužno, nelze
na Moravě pozorovati oněch mohutných proudů, které
by se z českého území, hnány neblahými poměry ho-
podářskými, stěhovaly na půdu ryze německou a tam
germanisovány přispívaly i svým dorostem k povzne-
sení dosud nepříznivého vývoje přirozeného. Hromad-
ného hnutí takového na Moravě pozorovati nelze, na-
opak ryze německá oblast, i průmyslová čásť její
(zvláště textilní) sama pozbývá své populace. Poku
pak stěhování Čechů do oblastí smýšených bylo kon-
statováno, mělo po stránce národnostní účinek příz-
nivý. Ale ovšem na Moravě tím hrozivěji vystupuje
vystěhování zahraniční, jež znamená velkou ztrátu
národnostní. Tomu čeliti lze jedině zvýšenou průmy.
slovou činností českou. Česká centra průmyslová, po-
kud o nich dnes vůbec lze mluviti, musí osvědčiti větší
přílažlivost než zahraniční německá — pak také směle
hleděti můžeme vstříc budoucímu rozvoji populačnímu
Pok
Čecho
Morava
Čechy
Český centr
26
article
Již dnes děkujeme tak mnohý úspěch českému průmy.
slu — ať uvedeme příkladem jen příznivé poměry mě-
ny přirozené v české oblasti se znamenitým vzrostem
populace průmyslové. A poměry ty vyvinou se ješt
příznivěji s dalšími pokroky sociálně-politickými a
hygienickými. V tomlo znamení, akcentujícím znovu
neodkladnou polřebu českého velkoprůmyslu, který
by dovedl uživiti lidi v zemědělství následkem modern
přeměny a technických pokroků jeho přebytečné, bude
jíti i všem snahám v prvé řadě k povznesení populač-
ního rozvoje našeho čelícím. Tím arci nemá býti se-
slaben význam zemědělství jakožto základu zdravého
a nejbezpečnějšího vývoje obyvatelského, nad ním
teprve lze s úspěchem budovati do smělých výšek
klenbu průmyslovou.
Bavlna. Smýšlení celkem nerozbodně, v němž
ale přece zdály se míti převahu tendence sestupné.
vyznačovalo trh bavlnářský i v posledním témdni.
Ceny celkem nezměněny, pouze počátkem týdne došlo
k vzestupu, ovšem přechodnému, který vyvolán zprá
vami o mrazech. Z prvu nevěděly trhy, jde-li o ničivé
mrazy a tak jevila se živější poptávka, která však
záhy oslabena zvěstí, že mrazy byly lehké a že jimi
bavlna neutrpěla. A ještě jeden moment měl vliv na
přechodný vzestup cenový: ukazovalo se na nedo-
statek pracovních sil, kterým prý letošní bavlnářská
sklizeň značně trpí. Slížnosti na nedostatek pracovních
sil na bavinářskýcli piantžíeh značhě varostly, nilcy
F. Kučera.
F Kučera
28
article
však nebyl nedostatek tak pronikavý, jako letos. Vzrůst
bavlnářského průmyslu na jihu Spojených států jes
hlavní příčinou tohoto zjevu, který prý povede k tomu
že nebude lze letošní bavlnu v čas sklidíti, tak že
bude pravdě podobně vystavena značným úhonám.
Ovšem: i zde zprávy nadsazovaly, jak ostatně data
sklizňového pohybu zřejmě dokazovala a dokazují.
Ve srovnání s rokem předchozím jeví se stav pohybů
sklizňových dnem 31. října následovně:
1904/5 1903/4
Americká sklizeň:
balíků
Na trh uvedeno od 1. září . 3,487.000 2,633.00
východoindická sklizeň:
na trh uvedeno od 1. ledna t. r. 1,794.000 2,142.000
egyptská sklízeň:
kantarů
na trh uvedeno od 1. září. . 1,036.000 1,386 000
balfvů
všeobecný stav zásob . . . 2.701.000 2,138.000
s toho americké . . . . . 2,403.000 1,836 0 0
Cenový vývoj Nového Yorku dán těmito čísly
bavlna
bavlna na
říjen pohotová říjen prosinec únor
10.05
9.55
9.70
9.95
9.47
9.95
9.52
9.66
10.05
9.61
9.79
10.05
9.52
9.66
9.90
9.42
9.57
9.70
9.95
9 51
9.80
9.85
9.63
9.78
spojený stát
Nový York
9.70 9.95
9.95
9.66
9.61 9.79
9.52 9.66
29
article
Úřadní zpráva o stavu sklizně za říjen očekává se
s jistým napjetím, odhady sklizňové soukromých firem
vesměs zvýšeny. Na našem trhu s bavlněnou
přízí ceny spíše oslabeny.
Obtíže při jednání o německo-švýcarské smlouvě.
Švýcarští zmocněnci, jednající o novou obchodní
smlouvu s Německem, vrátili se do Bernu, aby podali
zprávu o výsledcích dosavadního jednání. Švýcarské
listy oznamují, že dle všech známek bude jednání
mezi Německem a Švýcarskem přerušeno. Švýcarsko
projevilo dle bernských zpráv tolik ochoty k ústup-
kům, že švýcarské sazby prohlášeny německými
zmocněnci za přijatelné. Za to ale vzpírali se ně-
mečtí zmocněnci povoliti Švýcarsku snížení celních
sazeb pro švýcarské zboží, jež se ve větším množství
do Německa vyváží. Odpor tento byl tak značný, že
se vyhlídky dohody valně zakalily. Vzhledem ke znač-
ným obchodním stykům německo-švýcarským působila
tato okolnost v Bernu velmi nepříznivě. Vývoz Švý-
carska do Německa stoupl v posledních létech na
220 mill. fr. (23% veškerého švýcarského vývozu),
vývoz Německa pak do Švýcar na 350 mill. (asi 309
veškerého dovozu švýcarského).
Smutné poměry v Polabí. Píše se nám: Následky
letošního sucha, zejmena Polabí stihnuvšího, se již
dostavují. V posledních dnech dostavily se sice i zde
tak toužebně očekávané deště, jimiž konečně usnad-
něno orání, setí, vybírání bramborů a dobývání řepy.
Německo
Bern
Švýcarsko
Polabí
30
article
Leč setí jest již nolně opozděno a práce jde velmi
pozvolna, protože půda, kterou nebylo lze pro tvrdost
zorati, teprv se přpravovati musí. Leč i to značně
stiženo, protože rolník buď z obavy, že dobytek ne-
bude mít čím uživiti, anebo na úhradu potřeb tento
odprodati byl nucen. A ještě šťasten, kdo udělal tak
záhy, než ukázalo se opravdu, jak málo jest bramborů
a jak špatnou jest sklizeň řepní. Řepy sklízí se prů-
měrně 30 q po korci, následkem čehož nebude řízků,
ba i chrást, který jest skorem úplně suchý, nyní po
deštích hnije. Brambory a řepu leckdos ani obvyklým
způsobem nesklízí, a to nikoli proto, že by se práce
nezaplatila, na to se ani zřetel nebere, ale proto, že
vůbec není čeho sklízeti, neboť na celé brázdě sebere
se setva 3—5 kg bramborů nebo řepy. A tak se řepa
místy prostě spase. Kampaně cukerní budou značně
kratší, leda by se následkem panujících dešťů a tím
znemožněného dovážení řepy protáhly. Že jest zaměst-
nanost živnostnictva a dělnictva za tohoto stavu špat-
ná, nepřekvapuje. Obchody následkem všeobecné tísně
jsou takřka po celý den prázdny, protože se každý
obmezuje jen na to nejnutnější. Jak jinak mohlo vše
se vyvíjeti, kdyby v tomto státě platil ještě zákon.
Dle zákona o vodních stavbách mělo se r. 1904 po-
číti s úpravou Labe a dle pozdějšího rozhodnutí mělo
se lak státi aspoň od Mělníka k Brandýsu; vše bylo
příznivo, voda v Labi malá jako snad nikdy ještě, sil
pracovních nadbytek ve všech oborech. Jak snadno a jak
levně mohlo se pracovati; co dělnictva, řemeslníků.
průmyslových závodů i rolníků dosíci mohlo výdělku.
Řepa
Brambory
Mělník
Brandýs
Labe
kg
31
article
Ale pan Körber řešil i tuto otázku politicky a tak od-
sunuty vodní slavby — rozumí se jen české — v da-
lekou budoucnost. Jaká to zaslepenost „trestati“ oby-
vatelstvo za jeho politické názory hospodářsky, ke
škodě státních financí!
Z Obchodnické jednoty pro Moravut a Slezsko
v Brně. Pro nahodilé překážky na den 6. listopadu
1904 pro Třebíčsko ustanovená veřejná organisační
schůze českého kupectva odkládá se na neděli 13
listopadu. V neděli 6. listopadu 1904 uspořádána bude
veřejná organisační schůze českého kupectva v Ky-
jově a to s pořadem: a) Význam organisace pro ob-
chodnictvo. b) Požadavky obchodnictva. c) Volná roz-
prava. Schůze konati se bude v místnostech Čtenář-
ského spolku o 1/23. hodině odpolední
Z jednoty obchodních premií v král. českém. Ve
schůzi výkonného výboru, konané dne 26. října za
předsednictví cís. rady p. Karla Tichého vzato bylo
na vědomí podání petice sněmu zemskému v a kci
nouzové a příprava dalších petic vládě a klubu
poslaneckému v téže příčině. Vysloveno se k dotaz-
níkům obchodní a živnostenské komory pražské o za-
vedení průtiskových bloků telegramových, o pře-
cejchovacích lhůtách měr a vah a rokováno o řízení
prolestním při směnečníca pohledávkách se zřetelem
k případům, pro něž pražská komora hodlá se do-
máhati úlev v řízení. Při sjezdu učitelstva dvoutřídních
obchodních škol delegováni byli k zastupování J.o.
gr. nám. starosty p. A. Sládek a p. E. Sýkora.
Körber
Tichý
A Sládek
E Sýkora
Slezsko
Brno
Třebíčsko
Ka
32
article
Podána zpráva o intervenci sekretáře při poradě gre-
mia pelhřimovského a založení průmyslového podníku
kupectva. Po vyřízení četných informací přičleněných
gremií usneseno svolání starostenské konfe-
rence v lednu 1905. Za příčinou zásadního rozhod-
nutí požadavků českých celních kvitancí vyzývá vý-
bor, aby kupectvo neůstupně práva toho používalo
Dne 27. listopadu konána bude valná hromada župy
blatenské.
Zkrácení doby nakládací a vykládací na stální
dráze rak.-uhor. společnosti. Obchodní a živnostenska
komora upozorňuje na vyhlášku, obsaženou v úřadním
věstníku železničním a plavebním č. 120 ze dne 22.
října t. r., dle níž s platností od 24. října t. r. nejdéle
do 31. prosince t. r. na tratích jmenované dráhy doba
pro naložení, jakož i vyložení vozů na šest hodin
denních s povolením c. k. železničního ministerstva
se zkracuje. Při překročení této lhůty jest dráha dle
§ 56., pokud se týče 69. dopravního řádu oprávněna
započílati v tarifu vyznačený poplatek za zdržení
Lhůty pro příjem zboží k lodní dopravě I. c. k.
priv, dunajské paroplavební společnosti. V obchodní
a živnostenské komoře lze nahlédnouti do seznamu
naznačených lhůt pro rok 1904
Přiští trh na hovězí dobytek v Mladé Vožici,
který bývá hojně navštěvován, koná se v úterý dne
8. listopadu t. r.
Banky, záložny a spořitelny.
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové. Stav
v říjnu poukázek pokladničních a knížek vkladních
1,951.048.95 K.
vozů
Mladá Vožice
Hradec Králové
Bank
úvěrní ústav
33
article
Za měsíc říjen 1904 vykazují
výplaly
vklady
korun
258.328 210.516
120.719
185.449
56.918
138.727
181.121
165.219
193.692
107.193
242.577
244.138
856.929
879.215
94.023
73.906
165.811
177.880
1,626.57
1,770.160
239.0p9
34
article
Městská sp. benešovská.
Spoř. kr. hor. m. Hory Kutné
Spořitelna kr. m. Nymburka
Spořitelna královédvorská
Spořitelna města Turnova .
Obč. záložna v Chrudimi..
Spoř. kr. m. Kolína . . . .
Občanská zál. v Nymburce
Záložna v Hradci Králové
První zál. ve Vys. Mýtě .
Ob. spoř. v Rnudnici n. L.
Hora
Nymburk
Turnov
Chrudim
Kolín
Hradec Králové
Mýto
Ob
Kutná spořitelna
35
article
Mest. apoř. v Srane m. . . .
Mest. apoř. v Srane m. . . .
Obč. zálož. v Poděbradech
Obč. záložna v Přelouči.
Městská spoř. v Přešticích
Občanská záložna ve Voly ni
Mesta
Srane m
Poděbrady
Přelouč
Přeštice
36
article
47.443
96.475
35. 259
37
article
46.623
53.120
23.229
39
article
81.382
81.382
Trhy peněžní.
Z Petrohradu, 1. listopadu. (Zpráva Živnost. banky.)
Diskontní 400. Ruská banka pro vnější obchod 310.
Mezinárodní banka 391. Volžsko kamská banka 880.
Baku 481. Mantašev 250.—. Caspienne 5700. Sormovo
192.50. Putilovské železo 136.50. Hartmannské lokomo-
tivy 175.—. Petrohradské metallurgické 150. Baltické
vagonky 1045. Brijanské uhlí 146.—
Z Berlina, 1. listopadu. (C.-B.) Kreditky 211.40,
státní dráha 141.—, jižní dráha 18.20. diskonto 191.40,
německá banka 228 10, obchodní b. 161.—, dráž-
ďanská b. 154.—, darmštadtská banka 142.50, ná-
rodní banka 128.30, dráha Henri 108.80, Transvaal
—.—, Kanada 135.10, Gotthard —.—, Lloyd 107.40,
Packet 122.10. — Za hotové: Lauřina huť 252 10,
dortmundské 82.10, bochumské 216.—, gelsenl.ir-
chenské 228 10, Hihernia —.—, harpenské 215 60,
Consolidace —.—. Smýšlení pevnější.
Z Frankfurtu, 1. listo padu. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 211.50, akcie společnosti státní dráhy
140.80, lombardy 18 4C, papírová renta —.—, stří-
brná ranta 100.50, zlatá renta 101.95, uherská zlatá
renta 100.15, uh. korunova renta 98 15, 49% rak.
korun. renta 100.10. Smýšlení pevnější.
Z Frankfurtu, 1. listopadu. (Dod. bursa.) Úvěrní
akcie 211.50, státní dráha 140 80, lombardy 18.30.
9.75
9 79
9.91
9.80
Trhy na zboži.
9.65
Z Berlina, 1. listop. (Telegr.) Pšenice klidná, na
prosinec 177 25, na květen 181.50, na červenec
182.—, žito klidné, na prosinec 140.—, na květen
144.75, na červenec —.—, oves klidný, na prosinec
139.—, na květen 140.—, na červenec —.—, kuku-
řice klidná, na prosinec 118.57, na květen 118.75,
na červenec —.—. Počasí krásné.
Z Hamburku, 1. listop. (Telgr.) Pšenice pevná,
holštýnská 172.—, 174.—, žito pevné, meklenburské
143.—, 144.—, žito ruské pevné, 101.—, 102.—.
Počasí: mlhavě.
Henri 108.80
Gotthard
Lloyd 107.40
Hihernio
Petrohrad
Bak
Berlín
Transvaal
Kanada
Lauřin
Frankfurt
Hamburk
mezinárodní banka 391
kamský banka
darmštadtský banka
rodný banka
Packet 122.10
42
article
Poslední telegramy.
První číslice peníze a druhá zboži.
Z Hamburku, 1. listopadu. 5 hod. 45 min. (Com.-
T. B.) Smýšlení stálé, na listopad 24.20, 24.30, na
prosinec 24 25, 24 35, na leden 24.40, 24.45, na únor
24.50, 24.60, na březen 24.65, 24.70, na duben 24.70,
24.80, na květen 24.85, 24. 90, na červen 24.95. 25.—,
na červenec 25.05, 25.10, na srpen 25.15, 25.20, na
září 24.05, 24.10, na říjen 21 15, 21.30, Počasí: za-
mračeno.
Z Maudeburku, 1. listopadu. 5 hodin 45 minut.
(Com.-T.-B.) Smýšlení stálé, na listopad 24.15, 24.2u,
na prosinec 24.20, 24.30, na leden-březen 24.55, 24.60,
na květen 24.55, 24.95, na srpen 25.15, 25.25, na říjen-
prosinec 1905 20.85, 20.95. Počasí: deštivo.
Z Londýna, 1. listopadu. 3 hod. 30 min. (Com.-
T.-B.) Smýšlení státé, na listopad 12.11/4. 12.134,
na prosinec 12.134, 12.21/4, na leden-březen 12.334,
12 41/4, na květen 12.544, 12.6. Obrat 7000 pytlů.
Káva.
Z Hamburku, 1. listopadu o 2. hodině 30 min.
(Telgr.) Káva na prosinec 36.—, na březen 36. 75, na
květen 37 25, na září 38.—. Smýšlení klidné.
Z Hamburku, 1. listopadu o 5. hod. 30 min.
(C.T.-B.) Smýšlení stálé, na prosinec 36.—, na bře-
zen 36.75, na květen 37.25, na září 38.25.
Lih.
Z Hamburku, 1. listopadu. (Telegr.) Lih klidný,
na listopad 27.60, na listopad-prosinec 27.60, na
prosinec leden 27..60, na leden-ůnor 27.60.
Řepka.
Z Hamburku, 1. listopadu. (Telegr.) Řepkový
olej klidný, 46.—
Olej řepkový.
Z Berlína, 1. listopadu. (Telegram.) Olej řepkový
klidný, na prosinec 44.60, na květen 45.30, na čer-
venec —.—.
Řepka
Hamburk
Como
Maudeburk
Londýn
Berlín
C . T
43
article
Bavlna a příze bavlněná.
Z Liverpoolu, 1. listop. 1 hod. 45 min. Obraty
10.000 žoků. Denní dovoz 93.000 žoků. Dodávky na
na listopad 5.23, 0.—, na listopad-prosinec 5.21,
0.—. na prosinecleden 5 22, 0.—, na leden-únor
5 23. 0.—, na únor-březen 5.24, na březen-duben
5.25, 0.—, na duben-květen 5.26, 0.—, na květen-
červen 527, 0.—. na červen-červenec 5.27, 0.—, na
červenec-srpen 5.27, 0.—. Tenders —.—. Smýšlení
stálé.
Z Nového Yorku, 31. října. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Bavlna v Novém Yorku“ na místě 10.—
na říjen 0.—, na listopad 9.45, na prosinec 9.63,
na leden 9.73, na únor 9.78, na březen 9.84,
na duben 9.86, na květen 9.90, na červen 9 91,
na červenec 9.93. Smýšlení stálé.
Dovozy do všech přístavů 88.000, dovoz do vnitř
země 35.000 žoků. Čelkový vývoz — žoků. Bavlna
v Novém Or eanu 9/-
Z Nov. Yozku, 31. října. (Tlgr. »N. L. «) Pšenice
slálá, na místě 117.75, na říjen —.—, na pro-
sinec 115.75, na květen 1115/4, kukuřice na prosinee
5614, na květen 50/4. Mouka 410. — Dovozné za
obilí 1.—. Cukr musk. 31/4, cukr centrif. ref. 444.
Káva 82 Směnky na Londýn 4.841°. Stříbro 5812.
Petrolej.
Z Hamburku, 1. listopadu. (Telegram.) Petr olej
stálý, 6 30.
Čelková
Petr
Liverpool
Nový York
Nový Or
Londýn
Hamburk
44
article
Kovy.
x. V Praze, 1. listop. Londýnský záznam stříbra
ze dne 31. října činil 26.93 penny za stand. unci;
při současném kursu londýnské devisy K 239.20, ob-
náší tudíž cena 1 kg ryzího stříbra K 93.32. Měd
(standard) 625/a lib. št. za hotové a 621/2 na 3 mě-
síce; cín (straits) 1321/4 lib. št. za hotové a 1317/s lib.
št. na 3 měsíce; zinek slezský 233/4 lib. št.,
speciální 241/2 lib. st., olovo španělské 121/s lib.
št., anglické 1294 lib. št. za tunu. Rtuť 0.— lib, št.
za láhev.
Chmel.
x. Ze Žatce, 1. listopadu. Následkem slabé po-
ptávky činity včerejší zdejší obraty pouze 100 žoků
Smýšlení i ceny nezměněny.
Vejce.
x. Z Berlína, 1. listopadu. Normální zboží bed-
nové znamenalo m. 3.45—3.50, zvlástě velké m. 3.60
až 3.80 za kopu. Smýšlení pevnější.
x. Z Londýna, 1. listopadu. Při mdlém smýšlení
zůstaly ceny nezměněny.
Chmel
Praha
Žatec
Berlín
Londýn
kg
45
article
Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv.
Povýšení v zemské obraně.
Jmenování byli u českých pluků zeměbranské
pěchoty
podplukovníky: majoři E. Bobik u 10, P.
Waldhart u 30, J. Valentié u 7, J. Bartl od 11 u5
pluku zeměbr. pěchoty
majory: setníci 1 tř. přeložení od pěších pluků
řadových do činné zemské obrany V. Janisch od
pěš. pl. 11 u 30, Ed. Maag od pěš. pl. 21 u 11a
K. Gruber od 24 pěš. pluku u 12 pluku zem. obrany;
— u důstojnictva v místních službách setníci 1 tř.
K Manias, domobran. referent vojen. oddělení 26
divis. komanda v Josefově, Václav Markes, nadpo-
četný u pražského pluku 8, domobran. referentv
Krakově;
setníky 1 tř.: setníci 2 tř. A. Nossek u 12a
Jos. Starka u 29. pluku zeměbran. pěchoty
setníky 2 tř.: nadporučíci K. Suchý od8
u 27, S. Friedrich od 12 u 32, B. Brauner u 29, Al.
Sernetz u 7, Fr. Olt u 12 pluku zeměbr. pěcholy
nadporučíky: poručíci Karel Pivnička u 9,
Václ. Truneček u 28, Rud. Kulka u 29, M. Meiszner
u 6, A. Löwenstein u 10, Ad. Hoffmann u 9, Frant.
Taslar u 8, Hub. Mach u 10, F. Wretzl u 12, Adoll
Veselý u 30, H. Popelak u 28, Jos. Köhler u 12,
Mich. Rauch u 8, B. Ipolt u 11 pluku zeměbran.
pěchoty;
poručíky kadeti (čísla za jmény jsou čísla če-
skýen nluků zemětanecké pěcholy): E Hickal t0
karel Dolesat 8, J. hurvsuavsmer 29, Ed. Repová z
Waldhart
J Valentié
J Bartl
V Janisch
K Gruber
Markes
A Nossek
Starek
K Suchá
B Brauner
Pivnička
Václ
M Meiszner
A Löwenstein
Ada
Hoffmann
František
Hub
Mach
Wretzl
Veselá
H Popelak
Köhler
Mich
Rauch
Ed
Josefov
Krakov
Jos
8 u 27
Francie . Olt
Ed
u 7
E Hickal t