ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 d4a85f50-71f6-11dc-8f47-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 46 celkem · entity: person 54, place 77, org 10, work 21
1 masthead
Strana 6.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
2. listopadu 1904.
4 masthead
Číslo 303.
5 article
chybným. Jak známo, výsledek volitelských voleb ve státě Novém Yorku mívá rozhodující vliv i na celkový výsledek volby. Chilská krise ministorská. Ze Santiaga de Chile, 31. října. (Ag. Ha- vas.) Ministerská krise byla uklizena a jedno- tlivé portefeuilly byly takto obsazeny: Bello jme- nován ministrem vnitra, Licis a Vergara mini- strem zahraničních záležitostí, Guillermo Rivera min. spravedlnosti, Ernesto Hubner min. fi- nancí, Ascanio Bascumar min. války a Eduaro Charme min. veřejných prací.
Bella Vergara Rivera Hubner Bascumar Nový York Santiago jít Chile
6 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Ochrana známek v Číně. Z Pekina, 31. října. (Reuter.) Zahraničný úřad činský prohlásil se zřetelem na přání, pro- jevená vyslanci anglickým a německým, že plat- nost nového zákona stran ochrany známek jest odročena, avšak ministerstvo obchodu nenařídilo jeho odročení a zákon teď platl. Z Ameriky. Z Frankfurtu n. M., 1. listopadu. (C. -B.) „Frankfurier Zeitung“ oznamuje z Nového Yorku: Továrny na bavlnu v Nove Anglii, zaměstnávající dohromady 10.000 dělníků, zahájily opět práci. Z Washingtonu, 31. října. (C.-B.) Státn příjmy v měsíci říjnu činily 48,990.608 a vydání 52,943.000 dollarů. Z Vídně, 1. listopadu. (Bursa svá- teční.) Protože nebylo žádného podnětu, ne- bylo také žádných obratů. Z Hamburku, 1. listopadu. Na trhu cuker ním bylo smýšlení rozechvěné, ceny suroviny stouply z 24.10 na 24.90 marek, klesly však potom na 24.70 a konečně na 24.90 marek. Z Liverpoolu, 1. listop. (Závěrek.) Ve 4 hod. 10 minut. Obrat 10.000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz — žoků. Denní dovoz —.— žoků. Americké dodávky na listopad 5.25, 0.—, na listopad prosinec 5.23. 0.—, na prosinec-leden 5.24. 0.—, na leden- únor 5.25, 0.—, na únor-březen 5.26, 0.—, na březen- duben 5.27, 0.—, na duben květen 528, 0.—, na květen-červen 5.29, 0.—, na červen-červenec 5.29. 0.—, na červenec-srpen 5.29. Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 1. listopadu. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) [Druhé čislice znamenají zá- znam včerejší.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo stálé. Znamenala: pše- nice na pros. 116.75, (1173/4), na květen 113.25, (1153/4), kukuřice na prosinee 563/8 (561/s), cukr (Fair Muscovados) 3.75, (3 75), bavlna 10.—, (10.—). — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu napjaté.
Bursa Čína Amerika Frankfurt můj Nový York Anglie Washington Vídeň Hamburk Liverpool Reuter Frankfurier Zeitung žok
7 article
Nový obor v pojišťování.*) Jak rušivě zasahuje do stejnoměrného toku ho- spodářské činnosti živel, ničící okamžikem co dlouh bylo shromažďováno a pro dlouhé užívání určeno, po- cifoval člověk od vzniku pojmu majetku prací do- bytého. Stál zde bezmocným před silou všechnu jeho práci a vzpírání necitělně drtící. Teprve věk nový, skorem náš, postavil mez absolutní vládě její. Mez ta — pojištění — záleží po většině ve zmírnění následků povstalých ztrát. Dnes jest poji- šťování nepostrádatelné, počet oborů jeho i. rozvoj těchlo stále se zveličuje. Jen pojišťování proti ohni jakoby rázem bylo se zjevilo v nejdokonalejším tvaru, na něm kromě správních změn a podrobnějšího pro- pracování nezměněno ničeho podstatného. Snad vý- hody zde tak plnou silou se uplatňující, zastínily chyby a oddálily prospěšnost dalšího vývinu. Ale jako při každé zdravé věci jest i zde možný, ba přímo nutně polřebný pochod všeho živolného — vývin.
8 article
Jest dnes nejstinnější stránkou pojišťování po- žárního, že k četným přirozeným příčinám ohňů přidala se další, úmyslné zapálení vlastníkem. Poji- štění vzalo sice hrot ničivé síle ohně, umožnilo však zase bezcitnou a nemravně egoistickou spekulaci s ním. Nemá proto zdravé vlastnosti pokrokové inst- tuce t. j. stránku společensky výchovnou — odstra- ňovat příležitost ke zlému. Kdo zlákán příkladem nutností nebo čímkoli jiným, octne se na rozcestí, má-li či nemá-li užít tohoto způsobu obohacení, ocítá se na konec u rozhodnutí, kde na jedné straně jest peclivost a nic, na druhé straně beztrestná nepocti- vost a slušný výtěžek. Hospodářský výsledek této volby jest obrovské číslo požárů a následek jich zase vysoké prémie, jimž jest hraditi i obnosy vy- placené za zúmyslně založené ohně, takže tedy zisk nepoctivých zaplatí zde pojištěnci správní.
9 article
Jest možna náprava? Částečně u nemovitostí ano. A sice spojením pojištění proti ohni s úplně novým oborem, s pojištěním opotřebním Pojištění proti ohni zapadá špatně do základníh rámce pojišťování. Pojišťování nesmí býti podnikem výdělkářským pro pojištěnce, smí dávati jen náhradu za utrpěnou ztrátu. Každá náhrada vyšší než tato ztráta změní dříve tak obávanou, ale při správném pojištění přece jen klidně očekávanou možnost ztráty na výnosný obchod A to jest nezdravé. Za prvé člověk stává se tím ochotným vydati výsledek lidské práce úplné zkáze jen proto, že — on — obdrží pak více, za druhé trpí tím sdružení zaručující sobě vzá- jemně v určitých případech jedině zachování nyněj- šího majetku, nijak však zvláštní premii, výhru n úkor nepostižených a konečně tím, že člověk pomáhá i skutkem tvořiti, co rád uvítá. Poslednímu napomáhá také mravní názor společenský otrlý po několikátém přípaou a vřaďující ponenáhlu tento způsob obohaco- vání do kategorie ospravedlněné slovy „to se tak děl
10 article
Stavba (a do velké míry i stroj) má až do úplné nepoužívatelnosti téměř stejnou hodnotu užitkovou. Ale skutečná hodnota, cena jejich vzhledem k obme- zenému trvání, snižuje se stejnoměrně od počátku až do úplného sejití. Od 1002% až přibližně asi na 10%. Má-li býti pojištění účelné, musí vrátiti po- škozenému stejnou hodnotu užitkovou. Čím bylo by pojištění, kdyby pojištěnec v případě požáru doslal již jen skutečnou cenu na př. 309%? K dosažení užitkové hodnoty musil by pak dosaditi náhle 70 beze vší přípravy (na př. do novostavby) kdežto př přirozeném sejití by měl ještě 20 let ku přípravě. Při vyplácení celých 100% (t. j. vyhoří-li) získává ale ve skufečnosti oněch 702%, jež druhý za stejných pod- mínek pojištěný při normálním sejití svého objektu ztrácí. Oheň stává se zde žádoucím činitelem stránka tato vtiskuje pojištění ráz hry. Obě pojištění — proti ohni i navrhované proti opotřebení — se přímo ideálně doplňují. Pojištění * Dopřávajíce rádi místa této úvaze, dodáváme že sloupce našeho listu otevřeny případné diskusi. všady“
11 article
opotřební však samo o sobě jest významu daleko- sáhlého a důležitostí svou vyrovnává se prvnímu. Tal jako před zavedením pojišťování proti ohni, předáván při převodu majetku zřídka kdy vedlejší fond nějaký k ochraně a znovuzřízení pro všechny případy, ne- stává se tak častěji ani nyní. Náhodný majitel stare stavby jež sloužila několika pokolením, octne se z pra- vidla bez prostředků před potřebou obnovy. Vypůjě si, živoří po celý život anebo si pomůže opatřením pojistného — žhářstvím. Oheň jest hrozný ve své neúprosné rychlosti opotřebení v neúprosné jistotě, jež ničí každou lidskou práci. Pojištění navrhované (spojené) nechce více než zaručiti proti oběma škodným vlivům plnou hodnotu užitkovou. Stav jeho, krátce nastíněn příkladem, bude takový: Výstavní hodnola 1000 K pojistí se jako dosu na plnou sumu proti ohni. Zároveň pojistí se táž suma, po odečtení přibližně asi 109% na starý ma- teriál, proti opotřebení a stáří. Tím rovnoběžně s opo- třebením shromáždí se kapitál vázaný na pojištěný objekt a dodávající stavbě vždy plné hodnoty. Z vyhořelý objekt dostane pojištěnec jako dosud celou sumu pojištěnou proti ohni, tedy výstavní hodnolu poškozených částí. A to pak právem, neboť zmen- šování hodnoty objektu zde nebylo. Ztrácí ale pod- klad na nárok opotřební minulých let. Při přestavb před uplynutím opotřební lhůty obdrží pojištěnec část odpovídající trvání pojištění. Tam, kde ani oheň ani přestavba nepřeruší chod pojištění, tedy v normálním případu, obdrží pojištěnec po uplynutí pojištěné opo- třební lhůty celou sumu pojištěnou. V daném případě tedy 900 korun. A zároveň nastane mu povinnost re- staurovati své budovy tak, aby další lhůtu opotřebn zdravě přestáti mohly.
Tal
12 article
Doba opotřební bude při různém určení slaveh a užití rozdílného staviva nestejně dlouhá. Předpo- kládejme u daného objektu 80 roků. Risiko (kvola) opotřební za dobu tu, při předpokladu, že všechny zajištěné sumy dospějí k splatnosti posledním rokem, činí příbližně 3%, vezmeme-li risiko ohně také v výši 3%, obnášela by celá premie 6%e. Odhadnfeme-l dle praktických zkušeností, poněvadž ve směru tom statistiky není, dnes počel požárů založených vlast- níkem na 60% a dále, že z těchto 60% by vlivem pojištění proti opotřebování odpadla polovička, zmen- šilo by se risíko ohně o 30% t. j. premie zmenšíla by se na 2.1%0, což znamená, že 168 objektů z tisíce
Odhadnfout
13 article 2.1X 80) v době 80 roků by pravděpodobně ohní
2.1X 80) v době 80 roků by pravděpodobně ohní podlehlo. Po odečtení 68 případů na ohně týž objek několikráte stíhající, zbývá 100 položek z tisíce t.j. 10% v uslanovené platební lhůtě ke splatnosti nedo- spívajících. Po odečlení tčchto 10%% od hořejší premie 3%0, zbývá risiko opolřební ve velikosti 2.7/%0, celá premie požární i opotřební obnášela by tedy 4.82/%, zvýšení proti nynějšímu jen požárnímu pojišťování jen 1.8%. (Poněkud zvýšila by se premie Uím, že objektům přestavovaným před vypršením lhůty vy- plácel by se příslušný díl nejen v poměru k zapla- ceným premiím, ale i, a to zvláště, v poměru k uply- nulé době pojištěné. Leč vliv této okolnosti by byl ne- patrný, poněvadž nikdo bez vážných důvodů neod- hodlá se ku přestavbě zachovaných budov) Shrnuty v krátký přehled, jeví se výsledky no- vého pojišťování takto: 1. Pojišťování proti ohni ztratí povahu hry. 2. Jistotou čestného získání pojištěné sumya vědomím vždy plné hodnoty stavby odvrátí se mnohý od zůmyslného žhářslví 3. Omezí se vykořisťování správných nesvědo mitými, tilo se přinutí zvýšenou premií přispívat i na správné.
14 article
4. Budovy budou vždy v plné hodnotě, což jes důležité při převodu a hypolekární jistotě. 5. Majitelům staveb utvoří se fond na obnovení na nějž bude postupně přispívati každý majitel bez ohledu na dobu držení. 6. Bude podporována přeměna starých budov za nevé účelnější, odpovídající pokročilejšímu hospodář- ství a výrobě. 7. Zvýší se tím mravní úroveň společnosti, poně vadž odpadne řada tčch, již se byli na ní způsobem shora naznačeným provinili. Závisí nyní vše na tom, jak zachová se k na- vrhovanému způsobu pojišťování praxe. Snese se úplně se všemi platnými útvary prováděcími. Ani no- vých sdružení nebude potřebí, ač v krajním případě i ta by byla žádoucna. Mohl by se státi podstatnou částí pojišťování zemského nebo státního. Kolem ústavu nově pojištění zavádějícího seskupí se bez od- poru pojištěnci reelní a jest proto prosperita jeho zajištěna.
15 article
Tolik na uváženou našim pojišťovnám. Populační a hospodářský vývoj Moravy dle vý- sledků posledního sčítání lidu. Ve velmi dobře redi- gované brněnské revui „Zemědělská politika“, kterou jsme na tomto místě našemu čtenářstvu opětně do- poručili, pojednává v posledním sešitu (5.) p. dr. T. Živanský zajímavým způsobem o populačníma hospodářském vývoji Moravy v posledním desetiletí minulého století. Uvádíme některá místa studie této, odkazujíce v ostatním na pramen sám. Kdežto v Če- chách výsledky posledního popisu lidu co do zjištění jazyka obcovacího vzbudily jisté zklamání — podílu českého na celkovém počtu obyvatelstva, byť zcela nepatrně, přece jen ubylo — mohou nás výsledky řečené statistiky na Moravě v tom směru naplniti do- statečným zadostučiněním: podíl české obcovací řeči, kterou ze známých důvodů dobře lišíme od české ná- rodnosti, vzrostl ze 70.336 r. 1890 na 71.35 % r. 1900,
doktor T Živanský Morava
16 article
kdežto podíl německý sklesl v témž období s 29.389% na 27.91%. V absolutních datech rozdil ten jeví se u srovnání s německým ziskem v Čechách ještě zře- telněji. Stopujeme-li podrobná data jednotlivých poli- tických okresů, vidíme, že celkový zisk děkujeme ne tolik územím dalekou převahou českým, jako spíše oblastem smíšeným, zvláště kde česká řeč obcovací byla dosud ve značné menšině. Tak především ve hlavním městě Brně podíl české obcovací řeči vzrostl z 31.11 na 35.74%, v Uh. Hradišti městě ze 71.53 na 81.54 (v ostatních městech s většinou německou do- savadní kvota česká se buď udržela, neb jen nepatrně — ani ne o 1% poklesla), v okresu hustopečském vzrostl český podil ze 72.72 na 74.30, v okresu zá- břežském z 48.64 na 50.59 (1), litovelském v 60.29 na 62.92, novojičínském ze 40.95 na 44.69, podobně v okresích mor.-budějovickém, krumlovském a hra- nickém. Příznačný rys, který posledním výsledkům sčítání už proto dodává zvláštní zajímavosti, že padly v dobu napjatých bojů o základní směry, jimiž dlužno se bráti při uzavírání nových obchodních smluv, rys, konstatovaný s neobyčejnou intesitou nejen v bohatém království českém, nýbrž i v průměru celého Před- litavska, pozorvati též na Moravě. Je to tendence rychlé industrialisace našich zemí. Na Moravě arci nedostoupila dosud té rychlosti a inten- sity, jako v sousedních Čechách, ale přes to dostoupila též výše, jež překvapí leckterého povrchního pozo- rovatele. Obnášelť počet obyvatelstva příslušného k ze- mědělství tudíž přírost (+), resp. úbytek (—): 1890 1900 1891—1900 v okresích absol. v proc. českých. . . . . 747.891 737.926 — 9.965 — 1.39 smíš, s větš, čes. 184.408 187.295 + 2.887 + 1.57 smíš. sněm.větš. 112.993 111.879 — 1.114 — 0.99 88.610 — 4.889 — 5.2 německých . . . 93.499
Čechy Brno Uh . Hradiště Morava německý
17 article
Celkem . . 1,138.791 1,125.710 -- 13.081 — K průmyslu 383.184 českých . . . 426.645 + 43.461 + 11 34 smíš. s čes. větš. 131.998 157.881 + 25.883 + 19 62 smíš. s něm. větš. 127.413 137.310 + 9.897 + 7.77 2.70 106.725 — 2. 948 109 673 německých . . . Celkem . . . 752 268 828.561 + 76.293 + 10.14 Kobchodu a dopravě českých . . . . . 68.356 95.843 + 27.487 + 40.21 smíš. s čes. větš. 30.701 42.695 + 11.994 + 39.07 smíš. s něm.větš. 36.543 44.349 + 7.806 + 21.36 německých . . . 20.302 23.121 + 2.819 + 13.90 Úhrnem. . . 155 902 206.008 + 50.106 + 31.13 Obyvatelstva zemědělského ubylo tedy celkem o 13.081 čili 1.15% (v Čechách úbytek ten obnáší přes 59%), kdežto průmyslového značně přibylo, více než oby- vatelstva k obchodu a dopravě příslušného. Ještě více palrna tendence uvedená z dat, pokud je obyvatelstvo v tom kterém odvětví činno. V zemědělství činno bylo: přírost (+), resp. úbytek (—) obnáše v okresích 1890 1900 za dobů 1891 1900. absol. v proc. českých... . 451.490 455.716 + 4.226 + 0.93 smíšených s větš. českou 123.505 116.821 — 6.684 — 5.41 s větš. něm. 72.391 57.748 — 14.643 — 20.23 — 4.689 — 8.01 německých . . 58.530 53.841
Čechy Kobchoda německý
18 article
— 21.790 — 3 s
19 article
úhrnem . . 705.916 684. 126 naproti tomu v průmyslu českých. ... 170.454 184 056 + 13.602 + 7.98 smíšených 70.025 + 12.976 + 22.75 s větš. českou 57.049 66.254 + 3.617 + 5.7 s větš. něm. 62.637 53.108 — 3.588 — 6.33 německých . . 56.696 úhrnem .. 316.836 375.443 + 26.607 + 707 a v obchodu a dopravě českých.... 27..895 40.498 + 12.603 + 45 25 smíšených s větš. českou 11.701 18.468 + 6.767 + 57.7 19.244 + 3.492 + 22 17 s větš. něm. 15.75 10.033 + 1.466
německý + 1.466
20 article
+ 17.11 německých . . 8.567 úhrnem .. 63.915 88.243 + 24.328 + 38.06 Z číslic těchlo vyplývá především, že zemědělství české znovu počet osob v něm činně zaměstnaných roz- množilo, z čehož plyne, že úbytek obyvatelstva země- dělského v české oblasti shora konstatovaný spadá jedině na vrub členů rodin a služebných, tedy osob na výtěžku zemědělství jen nepřímo závislých. P'očet činných tedy vzrostl — ovšem jedině průměrem v če- ské oblasti — ale výtěžek činnosti jejich pro jedno- tlivce se zmenšil, což dochází výrazu v tom, že okruh osob závislých na práci těchto činných se značně zmenšil. Osoba v zemědělství českém činná má tedy menší sociální váhu než prve — a ještě jinak řečeno rekreační síla obyvatelstva na Moravě přesunuje se ze zemědělství na průmysl. V ostatních třech pozoro- vaných oblastech jsou poměry mnohem nepříznivější — tam značně ubylo osob zemědělsky činných a t mnohem značněji než zemědělského obyvatelstva vů- bec. Co se týče průmyslu, přibylo v něm obyvatelstva činného pomaleji, resp. v německých okresích ubylo ho rychleji než všeho obyvatelstva k průmyslu při- slušného, arci s jedinou výjimkou při okresích smí- šených s většinou českou. Potvrzuje se lím znovu fakt větší poměrné sociální váhy průmyslu v našich ze- mích. Opak platí naproli tomu o obchodu a dopravě. kde činných přibylo vesměs rychleji než všeho oby- vatelstva příslušného. Zbývá ještě otázka, jakým se jeví sociální třídění obyvatelstva po stránce národ- nostní. Odpověď nejrychlejší (arci ne zcela přesnou. ježto běží o řeč obcovací) podává statistika povolán obyvatelstva ve spojení s řečí obcovací. Dle této bylo r. 1900: v zemědělství v obchodu s obcovací řečí čes. něm. čes. něm. čes. něm. samostatných v průmyslu
Morava německý
21 article 125.641 39.487 38.281 20.866 17.698 12.70
125.641 39.487 38.281 20.866 17.698 12.70 vyšších zřízenců
22 article 1321 1.064 2.533 5.237 2.796 4.599
1321 1.064 2.533 5.237 2.796 4.599 dělníků
23 article 94.619 23.954 177.310 91.491 13.208 10.70
94.619 23.954 177.310 91.491 13.208 10.70 nádenníků
24 article 105.268 23.480 12.531 4029 15.453 4.22
105.268 23.480 12.531 4029 15.453 4.22 lupomocných členů rodin 210.781 55.435 9.766 8.773 3017 1.415 Z číslie těchlo, jež zůmyslně uvedli jsme jen v absolutn jejich výši, protože jsou nejsměrodatnějšími pro kvali- fikování interessu, jaký ta která národnost na Moravi na hlavních oborech lidského zaměstnání má, viděti. že národnostní rozdíly ve směru sociálního členění nejsou tak značné, jak se obyčejně tvrdívá. Arci dávají data o povolání poněkud jednostranně jen nahlédnouii v tyto poměry (pod pojmem „samostatní“ zahrnuty tu prvky jinak sociálně jistě valně odlišné), ale již z nich je příznačno, že nějaké zvláštní převahy Němei jakožto samostatní podnikatelé nemají a naopak Češi opět ne jakožto dělníci. Přislušná data poměrná vyka- zují tu ve prospěch Němců odchylky jen zcela nepa- trné. Tak bylo ze 100 v zemědělství činných Čechů samostatnými 23.4, dělníky 17.6, Němců 27.5 samo- statnými a 16.7 dělníky, v průmyslu Čechů samostat- nými 15.9, dělníky 73.7, Němců samostatnými 16.7 dělníky 73.0, v obchodu konečně Čechů samostatnými 33.9, dělníky 25.3, Němců samostatnými 37.8 a děl- níky 31.9. Tedy nejen v zemědělství, nýbrž i v prů- myslu podnikatelská účasť Čechů je rovnocennou s německou, čímž opra- viti dlužno běžné názory opačné. V celku lze karakterisovati poslední vývoj na Moravě jak po- pulačně tak hospodářsky a také národnostně za příz- nivý, čímž ovšem nepopíráme celou řadu zjevů ne- příznivých neb aspoň povážlivých. Mohutný novodobý
Čech Němec Čecho Morava dělník
25 article
převrat v národohospodářském významu obou hlav- ních a namnoze protichůdných skupin výrobních, ze- mědělství a průmyslu, odehrává se na Moravě dosud mnohem pomaleji a s menší intensitou než v soused- ních Čechách. Tím také mnohě z nepříznivých stránek neočekávaně a náhle přikvačivší industrialisace, jež zejmena ve směru národnostním v Čechách se obje- vily, na Moravě pozbývají své ostrosti a příkrosti. Co zejmena na rozdíl od Čech vytknouti dlužno, nelze na Moravě pozorovati oněch mohutných proudů, které by se z českého území, hnány neblahými poměry ho- podářskými, stěhovaly na půdu ryze německou a tam germanisovány přispívaly i svým dorostem k povzne- sení dosud nepříznivého vývoje přirozeného. Hromad- ného hnutí takového na Moravě pozorovati nelze, na- opak ryze německá oblast, i průmyslová čásť její (zvláště textilní) sama pozbývá své populace. Poku pak stěhování Čechů do oblastí smýšených bylo kon- statováno, mělo po stránce národnostní účinek příz- nivý. Ale ovšem na Moravě tím hrozivěji vystupuje vystěhování zahraniční, jež znamená velkou ztrátu národnostní. Tomu čeliti lze jedině zvýšenou průmy. slovou činností českou. Česká centra průmyslová, po- kud o nich dnes vůbec lze mluviti, musí osvědčiti větší přílažlivost než zahraniční německá — pak také směle hleděti můžeme vstříc budoucímu rozvoji populačnímu
Pok Čecho Morava Čechy Český centr
26 article
Již dnes děkujeme tak mnohý úspěch českému průmy. slu — ať uvedeme příkladem jen příznivé poměry mě- ny přirozené v české oblasti se znamenitým vzrostem populace průmyslové. A poměry ty vyvinou se ješt příznivěji s dalšími pokroky sociálně-politickými a hygienickými. V tomlo znamení, akcentujícím znovu neodkladnou polřebu českého velkoprůmyslu, který by dovedl uživiti lidi v zemědělství následkem modern přeměny a technických pokroků jeho přebytečné, bude jíti i všem snahám v prvé řadě k povznesení populač- ního rozvoje našeho čelícím. Tím arci nemá býti se- slaben význam zemědělství jakožto základu zdravého a nejbezpečnějšího vývoje obyvatelského, nad ním teprve lze s úspěchem budovati do smělých výšek klenbu průmyslovou. Bavlna. Smýšlení celkem nerozbodně, v němž ale přece zdály se míti převahu tendence sestupné. vyznačovalo trh bavlnářský i v posledním témdni. Ceny celkem nezměněny, pouze počátkem týdne došlo k vzestupu, ovšem přechodnému, který vyvolán zprá vami o mrazech. Z prvu nevěděly trhy, jde-li o ničivé mrazy a tak jevila se živější poptávka, která však záhy oslabena zvěstí, že mrazy byly lehké a že jimi bavlna neutrpěla. A ještě jeden moment měl vliv na přechodný vzestup cenový: ukazovalo se na nedo- statek pracovních sil, kterým prý letošní bavlnářská sklizeň značně trpí. Slížnosti na nedostatek pracovních sil na bavinářskýcli piantžíeh značhě varostly, nilcy F. Kučera.
F Kučera
27 title
1.15
28 article
však nebyl nedostatek tak pronikavý, jako letos. Vzrůst bavlnářského průmyslu na jihu Spojených států jes hlavní příčinou tohoto zjevu, který prý povede k tomu že nebude lze letošní bavlnu v čas sklidíti, tak že bude pravdě podobně vystavena značným úhonám. Ovšem: i zde zprávy nadsazovaly, jak ostatně data sklizňového pohybu zřejmě dokazovala a dokazují. Ve srovnání s rokem předchozím jeví se stav pohybů sklizňových dnem 31. října následovně: 1904/5 1903/4 Americká sklizeň: balíků Na trh uvedeno od 1. září . 3,487.000 2,633.00 východoindická sklizeň: na trh uvedeno od 1. ledna t. r. 1,794.000 2,142.000 egyptská sklízeň: kantarů na trh uvedeno od 1. září. . 1,036.000 1,386 000 balfvů všeobecný stav zásob . . . 2.701.000 2,138.000 s toho americké . . . . . 2,403.000 1,836 0 0 Cenový vývoj Nového Yorku dán těmito čísly bavlna bavlna na říjen pohotová říjen prosinec únor 10.05 9.55 9.70 9.95 9.47 9.95 9.52 9.66 10.05 9.61 9.79 10.05 9.52 9.66 9.90 9.42 9.57 9.70 9.95 9 51 9.80 9.85 9.63 9.78
spojený stát Nový York 9.70 9.95 9.95 9.66 9.61 9.79 9.52 9.66
29 article
Úřadní zpráva o stavu sklizně za říjen očekává se s jistým napjetím, odhady sklizňové soukromých firem vesměs zvýšeny. Na našem trhu s bavlněnou přízí ceny spíše oslabeny. Obtíže při jednání o německo-švýcarské smlouvě. Švýcarští zmocněnci, jednající o novou obchodní smlouvu s Německem, vrátili se do Bernu, aby podali zprávu o výsledcích dosavadního jednání. Švýcarské listy oznamují, že dle všech známek bude jednání mezi Německem a Švýcarskem přerušeno. Švýcarsko projevilo dle bernských zpráv tolik ochoty k ústup- kům, že švýcarské sazby prohlášeny německými zmocněnci za přijatelné. Za to ale vzpírali se ně- mečtí zmocněnci povoliti Švýcarsku snížení celních sazeb pro švýcarské zboží, jež se ve větším množství do Německa vyváží. Odpor tento byl tak značný, že se vyhlídky dohody valně zakalily. Vzhledem ke znač- ným obchodním stykům německo-švýcarským působila tato okolnost v Bernu velmi nepříznivě. Vývoz Švý- carska do Německa stoupl v posledních létech na 220 mill. fr. (23% veškerého švýcarského vývozu), vývoz Německa pak do Švýcar na 350 mill. (asi 309 veškerého dovozu švýcarského). Smutné poměry v Polabí. Píše se nám: Následky letošního sucha, zejmena Polabí stihnuvšího, se již dostavují. V posledních dnech dostavily se sice i zde tak toužebně očekávané deště, jimiž konečně usnad- něno orání, setí, vybírání bramborů a dobývání řepy.
Německo Bern Švýcarsko Polabí
30 article
Leč setí jest již nolně opozděno a práce jde velmi pozvolna, protože půda, kterou nebylo lze pro tvrdost zorati, teprv se přpravovati musí. Leč i to značně stiženo, protože rolník buď z obavy, že dobytek ne- bude mít čím uživiti, anebo na úhradu potřeb tento odprodati byl nucen. A ještě šťasten, kdo udělal tak záhy, než ukázalo se opravdu, jak málo jest bramborů a jak špatnou jest sklizeň řepní. Řepy sklízí se prů- měrně 30 q po korci, následkem čehož nebude řízků, ba i chrást, který jest skorem úplně suchý, nyní po deštích hnije. Brambory a řepu leckdos ani obvyklým způsobem nesklízí, a to nikoli proto, že by se práce nezaplatila, na to se ani zřetel nebere, ale proto, že vůbec není čeho sklízeti, neboť na celé brázdě sebere se setva 3—5 kg bramborů nebo řepy. A tak se řepa místy prostě spase. Kampaně cukerní budou značně kratší, leda by se následkem panujících dešťů a tím znemožněného dovážení řepy protáhly. Že jest zaměst- nanost živnostnictva a dělnictva za tohoto stavu špat- ná, nepřekvapuje. Obchody následkem všeobecné tísně jsou takřka po celý den prázdny, protože se každý obmezuje jen na to nejnutnější. Jak jinak mohlo vše se vyvíjeti, kdyby v tomto státě platil ještě zákon. Dle zákona o vodních stavbách mělo se r. 1904 po- číti s úpravou Labe a dle pozdějšího rozhodnutí mělo se lak státi aspoň od Mělníka k Brandýsu; vše bylo příznivo, voda v Labi malá jako snad nikdy ještě, sil pracovních nadbytek ve všech oborech. Jak snadno a jak levně mohlo se pracovati; co dělnictva, řemeslníků. průmyslových závodů i rolníků dosíci mohlo výdělku.
Řepa Brambory Mělník Brandýs Labe kg
31 article
Ale pan Körber řešil i tuto otázku politicky a tak od- sunuty vodní slavby — rozumí se jen české — v da- lekou budoucnost. Jaká to zaslepenost „trestati“ oby- vatelstvo za jeho politické názory hospodářsky, ke škodě státních financí! Z Obchodnické jednoty pro Moravut a Slezsko v Brně. Pro nahodilé překážky na den 6. listopadu 1904 pro Třebíčsko ustanovená veřejná organisační schůze českého kupectva odkládá se na neděli 13 listopadu. V neděli 6. listopadu 1904 uspořádána bude veřejná organisační schůze českého kupectva v Ky- jově a to s pořadem: a) Význam organisace pro ob- chodnictvo. b) Požadavky obchodnictva. c) Volná roz- prava. Schůze konati se bude v místnostech Čtenář- ského spolku o 1/23. hodině odpolední Z jednoty obchodních premií v král. českém. Ve schůzi výkonného výboru, konané dne 26. října za předsednictví cís. rady p. Karla Tichého vzato bylo na vědomí podání petice sněmu zemskému v a kci nouzové a příprava dalších petic vládě a klubu poslaneckému v téže příčině. Vysloveno se k dotaz- níkům obchodní a živnostenské komory pražské o za- vedení průtiskových bloků telegramových, o pře- cejchovacích lhůtách měr a vah a rokováno o řízení prolestním při směnečníca pohledávkách se zřetelem k případům, pro něž pražská komora hodlá se do- máhati úlev v řízení. Při sjezdu učitelstva dvoutřídních obchodních škol delegováni byli k zastupování J.o. gr. nám. starosty p. A. Sládek a p. E. Sýkora.
Körber Tichý A Sládek E Sýkora Slezsko Brno Třebíčsko Ka
32 article
Podána zpráva o intervenci sekretáře při poradě gre- mia pelhřimovského a založení průmyslového podníku kupectva. Po vyřízení četných informací přičleněných gremií usneseno svolání starostenské konfe- rence v lednu 1905. Za příčinou zásadního rozhod- nutí požadavků českých celních kvitancí vyzývá vý- bor, aby kupectvo neůstupně práva toho používalo Dne 27. listopadu konána bude valná hromada župy blatenské. Zkrácení doby nakládací a vykládací na stální dráze rak.-uhor. společnosti. Obchodní a živnostenska komora upozorňuje na vyhlášku, obsaženou v úřadním věstníku železničním a plavebním č. 120 ze dne 22. října t. r., dle níž s platností od 24. října t. r. nejdéle do 31. prosince t. r. na tratích jmenované dráhy doba pro naložení, jakož i vyložení vozů na šest hodin denních s povolením c. k. železničního ministerstva se zkracuje. Při překročení této lhůty jest dráha dle § 56., pokud se týče 69. dopravního řádu oprávněna započílati v tarifu vyznačený poplatek za zdržení Lhůty pro příjem zboží k lodní dopravě I. c. k. priv, dunajské paroplavební společnosti. V obchodní a živnostenské komoře lze nahlédnouti do seznamu naznačených lhůt pro rok 1904 Přiští trh na hovězí dobytek v Mladé Vožici, který bývá hojně navštěvován, koná se v úterý dne 8. listopadu t. r. Banky, záložny a spořitelny. Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové. Stav v říjnu poukázek pokladničních a knížek vkladních 1,951.048.95 K. vozů
Mladá Vožice Hradec Králové Bank úvěrní ústav
33 article
Za měsíc říjen 1904 vykazují výplaly vklady korun 258.328 210.516 120.719 185.449 56.918 138.727 181.121 165.219 193.692 107.193 242.577 244.138 856.929 879.215 94.023 73.906 165.811 177.880 1,626.57 1,770.160 239.0p9
34 article
Městská sp. benešovská. Spoř. kr. hor. m. Hory Kutné Spořitelna kr. m. Nymburka Spořitelna královédvorská Spořitelna města Turnova . Obč. záložna v Chrudimi.. Spoř. kr. m. Kolína . . . . Občanská zál. v Nymburce Záložna v Hradci Králové První zál. ve Vys. Mýtě . Ob. spoř. v Rnudnici n. L.
Hora Nymburk Turnov Chrudim Kolín Hradec Králové Mýto Ob Kutná spořitelna
35 article Mest. apoř. v Srane m. . . .
Mest. apoř. v Srane m. . . . Obč. zálož. v Poděbradech Obč. záložna v Přelouči. Městská spoř. v Přešticích Občanská záložna ve Voly ni
Mesta Srane m Poděbrady Přelouč Přeštice
36 article
47.443 96.475 35. 259
37 article
46.623 53.120 23.229
39 article 81.382
81.382 Trhy peněžní. Z Petrohradu, 1. listopadu. (Zpráva Živnost. banky.) Diskontní 400. Ruská banka pro vnější obchod 310. Mezinárodní banka 391. Volžsko kamská banka 880. Baku 481. Mantašev 250.—. Caspienne 5700. Sormovo 192.50. Putilovské železo 136.50. Hartmannské lokomo- tivy 175.—. Petrohradské metallurgické 150. Baltické vagonky 1045. Brijanské uhlí 146.— Z Berlina, 1. listopadu. (C.-B.) Kreditky 211.40, státní dráha 141.—, jižní dráha 18.20. diskonto 191.40, německá banka 228 10, obchodní b. 161.—, dráž- ďanská b. 154.—, darmštadtská banka 142.50, ná- rodní banka 128.30, dráha Henri 108.80, Transvaal —.—, Kanada 135.10, Gotthard —.—, Lloyd 107.40, Packet 122.10. — Za hotové: Lauřina huť 252 10, dortmundské 82.10, bochumské 216.—, gelsenl.ir- chenské 228 10, Hihernia —.—, harpenské 215 60, Consolidace —.—. Smýšlení pevnější. Z Frankfurtu, 1. listo padu. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 211.50, akcie společnosti státní dráhy 140.80, lombardy 18 4C, papírová renta —.—, stří- brná ranta 100.50, zlatá renta 101.95, uherská zlatá renta 100.15, uh. korunova renta 98 15, 49% rak. korun. renta 100.10. Smýšlení pevnější. Z Frankfurtu, 1. listopadu. (Dod. bursa.) Úvěrní akcie 211.50, státní dráha 140 80, lombardy 18.30. 9.75 9 79 9.91 9.80 Trhy na zboži. 9.65 Z Berlina, 1. listop. (Telegr.) Pšenice klidná, na prosinec 177 25, na květen 181.50, na červenec 182.—, žito klidné, na prosinec 140.—, na květen 144.75, na červenec —.—, oves klidný, na prosinec 139.—, na květen 140.—, na červenec —.—, kuku- řice klidná, na prosinec 118.57, na květen 118.75, na červenec —.—. Počasí krásné. Z Hamburku, 1. listop. (Telgr.) Pšenice pevná, holštýnská 172.—, 174.—, žito pevné, meklenburské 143.—, 144.—, žito ruské pevné, 101.—, 102.—. Počasí: mlhavě.
Henri 108.80 Gotthard Lloyd 107.40 Hihernio Petrohrad Bak Berlín Transvaal Kanada Lauřin Frankfurt Hamburk mezinárodní banka 391 kamský banka darmštadtský banka rodný banka Packet 122.10
40 title
9.54
42 article
Poslední telegramy. První číslice peníze a druhá zboži. Z Hamburku, 1. listopadu. 5 hod. 45 min. (Com.- T. B.) Smýšlení stálé, na listopad 24.20, 24.30, na prosinec 24 25, 24 35, na leden 24.40, 24.45, na únor 24.50, 24.60, na březen 24.65, 24.70, na duben 24.70, 24.80, na květen 24.85, 24. 90, na červen 24.95. 25.—, na červenec 25.05, 25.10, na srpen 25.15, 25.20, na září 24.05, 24.10, na říjen 21 15, 21.30, Počasí: za- mračeno. Z Maudeburku, 1. listopadu. 5 hodin 45 minut. (Com.-T.-B.) Smýšlení stálé, na listopad 24.15, 24.2u, na prosinec 24.20, 24.30, na leden-březen 24.55, 24.60, na květen 24.55, 24.95, na srpen 25.15, 25.25, na říjen- prosinec 1905 20.85, 20.95. Počasí: deštivo. Z Londýna, 1. listopadu. 3 hod. 30 min. (Com.- T.-B.) Smýšlení státé, na listopad 12.11/4. 12.134, na prosinec 12.134, 12.21/4, na leden-březen 12.334, 12 41/4, na květen 12.544, 12.6. Obrat 7000 pytlů. Káva. Z Hamburku, 1. listopadu o 2. hodině 30 min. (Telgr.) Káva na prosinec 36.—, na březen 36. 75, na květen 37 25, na září 38.—. Smýšlení klidné. Z Hamburku, 1. listopadu o 5. hod. 30 min. (C.T.-B.) Smýšlení stálé, na prosinec 36.—, na bře- zen 36.75, na květen 37.25, na září 38.25. Lih. Z Hamburku, 1. listopadu. (Telegr.) Lih klidný, na listopad 27.60, na listopad-prosinec 27.60, na prosinec leden 27..60, na leden-ůnor 27.60. Řepka. Z Hamburku, 1. listopadu. (Telegr.) Řepkový olej klidný, 46.— Olej řepkový. Z Berlína, 1. listopadu. (Telegram.) Olej řepkový klidný, na prosinec 44.60, na květen 45.30, na čer- venec —.—.
Řepka Hamburk Como Maudeburk Londýn Berlín C . T
43 article
Bavlna a příze bavlněná. Z Liverpoolu, 1. listop. 1 hod. 45 min. Obraty 10.000 žoků. Denní dovoz 93.000 žoků. Dodávky na na listopad 5.23, 0.—, na listopad-prosinec 5.21, 0.—. na prosinecleden 5 22, 0.—, na leden-únor 5 23. 0.—, na únor-březen 5.24, na březen-duben 5.25, 0.—, na duben-květen 5.26, 0.—, na květen- červen 527, 0.—. na červen-červenec 5.27, 0.—, na červenec-srpen 5.27, 0.—. Tenders —.—. Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 31. října. (Telegr. »Nár. Listů«.) Bavlna v Novém Yorku“ na místě 10.— na říjen 0.—, na listopad 9.45, na prosinec 9.63, na leden 9.73, na únor 9.78, na březen 9.84, na duben 9.86, na květen 9.90, na červen 9 91, na červenec 9.93. Smýšlení stálé. Dovozy do všech přístavů 88.000, dovoz do vnitř země 35.000 žoků. Čelkový vývoz — žoků. Bavlna v Novém Or eanu 9/- Z Nov. Yozku, 31. října. (Tlgr. »N. L. «) Pšenice slálá, na místě 117.75, na říjen —.—, na pro- sinec 115.75, na květen 1115/4, kukuřice na prosinee 5614, na květen 50/4. Mouka 410. — Dovozné za obilí 1.—. Cukr musk. 31/4, cukr centrif. ref. 444. Káva 82 Směnky na Londýn 4.841°. Stříbro 5812. Petrolej. Z Hamburku, 1. listopadu. (Telegram.) Petr olej stálý, 6 30.
Čelková Petr Liverpool Nový York Nový Or Londýn Hamburk
44 article
Kovy. x. V Praze, 1. listop. Londýnský záznam stříbra ze dne 31. října činil 26.93 penny za stand. unci; při současném kursu londýnské devisy K 239.20, ob- náší tudíž cena 1 kg ryzího stříbra K 93.32. Měd (standard) 625/a lib. št. za hotové a 621/2 na 3 mě- síce; cín (straits) 1321/4 lib. št. za hotové a 1317/s lib. št. na 3 měsíce; zinek slezský 233/4 lib. št., speciální 241/2 lib. st., olovo španělské 121/s lib. št., anglické 1294 lib. št. za tunu. Rtuť 0.— lib, št. za láhev. Chmel. x. Ze Žatce, 1. listopadu. Následkem slabé po- ptávky činity včerejší zdejší obraty pouze 100 žoků Smýšlení i ceny nezměněny. Vejce. x. Z Berlína, 1. listopadu. Normální zboží bed- nové znamenalo m. 3.45—3.50, zvlástě velké m. 3.60 až 3.80 za kopu. Smýšlení pevnější. x. Z Londýna, 1. listopadu. Při mdlém smýšlení zůstaly ceny nezměněny.
Chmel Praha Žatec Berlín Londýn kg
45 article Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv. Povýšení v zemské obraně. Jmenování byli u českých pluků zeměbranské pěchoty podplukovníky: majoři E. Bobik u 10, P. Waldhart u 30, J. Valentié u 7, J. Bartl od 11 u5 pluku zeměbr. pěchoty majory: setníci 1 tř. přeložení od pěších pluků řadových do činné zemské obrany V. Janisch od pěš. pl. 11 u 30, Ed. Maag od pěš. pl. 21 u 11a K. Gruber od 24 pěš. pluku u 12 pluku zem. obrany; — u důstojnictva v místních službách setníci 1 tř. K Manias, domobran. referent vojen. oddělení 26 divis. komanda v Josefově, Václav Markes, nadpo- četný u pražského pluku 8, domobran. referentv Krakově; setníky 1 tř.: setníci 2 tř. A. Nossek u 12a Jos. Starka u 29. pluku zeměbran. pěchoty setníky 2 tř.: nadporučíci K. Suchý od8 u 27, S. Friedrich od 12 u 32, B. Brauner u 29, Al. Sernetz u 7, Fr. Olt u 12 pluku zeměbr. pěcholy nadporučíky: poručíci Karel Pivnička u 9, Václ. Truneček u 28, Rud. Kulka u 29, M. Meiszner u 6, A. Löwenstein u 10, Ad. Hoffmann u 9, Frant. Taslar u 8, Hub. Mach u 10, F. Wretzl u 12, Adoll Veselý u 30, H. Popelak u 28, Jos. Köhler u 12, Mich. Rauch u 8, B. Ipolt u 11 pluku zeměbran. pěchoty; poručíky kadeti (čísla za jmény jsou čísla če- skýen nluků zemětanecké pěcholy): E Hickal t0 karel Dolesat 8, J. hurvsuavsmer 29, Ed. Repová z
Waldhart J Valentié J Bartl V Janisch K Gruber Markes A Nossek Starek K Suchá B Brauner Pivnička Václ M Meiszner A Löwenstein Ada Hoffmann František Hub Mach Wretzl Veselá H Popelak Köhler Mich Rauch Ed Josefov Krakov Jos 8 u 27 Francie . Olt Ed u 7 E Hickal t
46 article
46. 42l