ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d49c9f80-71f6-11dc-806b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 93, place 53, org 6, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
2. listopadu 1904. Číslo 303.
4 article
pak návrh ten schválila. Hned na to bylo zasedání prohlášeno ukončeným. Minister- ský předseda Maura pokládá tím postavení své za upevněno. Uvidí se záhy, nezklame-li ho tato naděje. Nová vojenská předloha v Německu. Ořficiosní kruhy německé vyhlašují, že v nové předloze vojenské bude dvouletá služba vojen- ská, v Německu de facto od let už zavedená také zákonitě ustálena a že zlepšeno bude postavení důstojníků a vyšších důstojníků. Prot že vláda jeví ochotu k takým kompensacím, soudí liberální listy německé, že břemena, jež předlohou budou žádána, budou zvláště obrov ská, kdyžtě vláda hledí zmíněnými »ústupkys veřejnost dříve již vlídněji naladiti. André Chéradame o válce rusko-japonské. Značnou pozornost vzbuzuje nový článel v revue »Le Correspondant« o válce Ruska s Japonskem z péra André Chéradama, který, jak jsme již měli příležitost oznámiti, dů- kladně poznal poměry na nejzazším Východě bezprostředně před vypuknutím války. V článku svém »Rusko a Japonsko. Pojednání o vývoji války« praví Chéradame, že události posledníeh šesti měsíců přinesly velké překvapení. Obdiv vzbudila modernost a pohotovost válečné moci japonské na souši i na moři a s podivením byly sledovány pomalé operace Kuropatkinovy.
Maur Chéradam Německo Rusko Japonsko Le Correspondant
5 article
Pohlíželi jsme na věci východní svými zraky západníků — praví Chéradame — a proto byly síly Japonska podceňovány a Ruska přeceňovány Japonsko bylo posuzováno lehce, jako zábavná, exotická země. Nikdo neuvědomil si velký roz- mach této země ku předu, její pokrok v civili saci Evropě odkoukané. Japonci vykonali obdivu hodnou práci, neboť převzali z evropské civili- sace všemožné užitečné, avšak nezměnil své podstatné, primitivní rysy. Chéradame líčí poevropštění japonské armády. byrokracie, administrace státní i školství. Japone se chovají zdvořile k Evropanům, ale lid je ne- návidí. Japonci pochopili pokrok a mrav Evropy, přizpůsobili se, ale zůstali věrni svému starému ideálu, svým tradieím. Říše mikadova jde do boje proti bílému plemeni se svou vlastní civili- sací tisíciletou, rozdilnou od naší. Materiálně se mnoho změnilo v Japonsku, ale morálně ostalo starým. O Rusku jsou franeouzské názory, píše dále Chéradame, jestě méně přesné. Rusko po- znati a pochopiti je nesmírně těžké. Svou ohrom- ností, svou rozmanitostí národů, svým rázemje to říše nepodobná ostatním.
Japonec Chéradam Evropan Japonsko Rusko Evropa
6 article
Chéradame líčí povahu ruského člověk z vlastního poznání. Vysvětluje systém ruské vlády, jež neni tak zpálečnická a nepřistupná reformám jak se soudí. Největší vadou jeho je obklopení cara vlivy, jež mu znemožňují slyk s národem, poznání jeho potřeb. Rusko prodé- lává velkou vnitřní krisi, jejíž hlavními elementy jsou revoluční propaganda, studentské nepokoje, odchod ministra Witta a otázka židovská. A dále praví francouzský publicista : Chvíle je pro Rusko svrchovaně vážná. Oetlo se v nejhroznější válce v době, kdy pronikavé vření zmitá jeho vnitr kem. Snad tyto zmatky vnitřní přispěly k tak lehkému rozhodnutí se pro válečné dobrodruž- ství. Autor slyšel v Petrohradě své ruské přátele řkoucí: »Z nynějši krise vyvázneme jen velkou válkou.« Válka s Japonskem je pro Rusko nejodváž- nějším podníkem válečným. Podmínky pro Rusko jsou obtížnější, nežli kdyby bojovalo proti Tur- kům na Balkáně neb v Asii, proti Angličanům v Indii, proti Němcům v Poznani. »Tato válka zdá se mi býti důsledkem omylu v generální po- litice, omylu zaviněného stejně vlivem německým a anglickým, jako vzrůstající činnosti velkýeh podníkatelů finančních. Politika ruská na nejzaz- ším Východě je předčasná.« Vojensky znamená nynější válka zničení všech ruských příprav ochran pro případ války v Evropě Hospodářsky bude Rusko válkou hluboce vyčerpáno a osla- beno. Chéradame věři však, že chyby politiky finanční a zahraniční budou napraveny stateč- ností ruského vojáka. Věří v konečné vítězství ruské, ale tvrdí, že jako Japonsko není sehopno povaliti Rusko, tak i toto nemá prostředků, aby zničilo Japonsko.
Chéradam Witt Angličan Němec Rusko Petrohrad Japonsko Balkán Asie Indie Poznaň Evropa
7 article Z Ostravska:
Z Ostravska: Vatice Českého domu ve Vítkovicích V době, kdy všecky časopisy zasypávány jsou chmurnými zprávami z Ostravska, zvěstu- jícími nám postup zuřivé germanisace, nutno obrátiti zretel všeho lidu našeho k místu nej- belavějšímu — k české kdysi dědině, ke stře- disku železářskému — k Vítkovicům. Zde hutě obrovských rozměrů chrlí roz- puštěné železo do ohromných nádržek — zde ohlušující praskání, syčení a hvizdání dennín jsou zjevem asi tak, jako známější a známější stává se bezcitná nenávist cizáctva ke všemu ceskému, kteráž nelitostně vháni tu děti naše slovanské do krvelačného chřtánu Germanie. aby těmito dětmi našimi nahradila úbytek rodu svého a své řady aby janičáry českými roz- množila. Vítkovice, jež světoznámy jsou svými žele zárnami, dávají si v poslední době velmi na tom záležeti, aby se staly známými též i svými suro- vostmi a svou nenávistí, ano i přímo zběsilost proti Slovanstvu! Tuto zprávu nutno šiřiti dál a dále, jal mezi boháči našimi, tak i mezi lidem dělným — všude po vlastech našich, od dědinky k dě- dince, od města k městu. Kapitál německý zápasí tu s národem naším. Na Ostravsku znatelnější se stává ta bez- citné ruka, jež tyto závody vítkovické řídí a nás utlačuje. V dílnách, ve školství i na bojišti volebnín — všude pocituje lid náš slovanský vyspělos zdejší německé kultury. V ryze českých našich osadách zakládaj Vítkovice školy německé, zanášejí nesvár do rodin našich, jindy klidně vedle sebe žijících. Urputný boj rozdmychávají v českých na- šich obcích — občana štvou proti občanu! Do voleb obecních hrnou se jako zběsilci — jak to zvláště ukázali v Malých Kunčieích a posléze v Zábřehu nad Odrou, kde ze síně volební re- presentanti vílkovických závodů četníky vy- hozeni býti musili, aby předešlo se zuřivému prolévání nevinné krve.
Ostravsko Vítkovice Zábřeh nad Odra
8 article
V tomto pašaliku vítkovických závodů těžký prožívají boj Čechové ve Vítkovicích. Ač je jich počtem málem 3 čtvrtiny, přece nemají žád- ného zastoupení v obecní správě, ani v místn radě školní. Tak děje se, že pro tuto převážnou většinu slovanského obyvatelstva vydržují zá- vody jen jednu školu českou — a to jen školu obecní (pětitřídní) — kdežto pro germanisaci slovanských dětí zřízeny tu 3 německé školy měšťanské a pět škol německých obecných. Ško- lek německých mají 15 a průmyslové školy ve- černí zřídili dvě pro učně a jednu pro dívky- Ve všech těchto školách je více než 70 % dět slovanských — k duševnímu mrzačení odsou zených! Násilím, vyhrožováním a propuštěním práce nutí zde naše české rodiče, aby děti své do škol německých posílali. V dohě zápisu je tu jako na honech v divo kých pustinách pralesů amerických. Tam mistr — onde i sám inženýr — tu za ten neb onen duševně zmrzačený poturčenec stihá a pronásleduje vyhledanou svou obět!
Čecho Vítkovice Ško
9 article
Za takových smutných poměrů a okolnost nepříznivých těžko se žije Čechům zdejším. Je pravda, že se přičiňují a že se snaž udržeti a zvelebiti to národní byti své — ale na jak dlouho bude možno tuto nadlidskou práci konati?! Jest jisto, že vše, co Čechové vítkovičt pro záchranu národnosti na tomto předůležitém místě vlasti naší konají, může jen tehda potkati se s výsledkem žádoucím, budou-li tu Čechové ve svých podnicích účinně v nynější době, v té době největšího útisku celým národem, t. j. všemi vrstvami jeho podporováni. Jinak všechno snažení a všechno úsilí a všechny oběti a práce úctyhodné ukáží se marnými. Síly domácí zu- řivou germanisaci zdejšího židovstva a odrodi- lectva zastaviti s to nejsou. Jsme nuceni, na tomto místě veřejně a v čas pravý stav těchto zápasů za národnost vylíčiti, aby se nám ne- vytýkalo, že jsme na nezměrné nebezpečí v č neupozornili.
Čecho
10 article
Jestliže se uznává všeobecně cena a důleži- tost školy a pak střodiska společenského, jakými jsou společenské či spolkové domy v těch mí- stech, jež jsou germanisací ohroženy, pak mu- síme vyznati, že o to vše pilně Čechové ve Vit- kovicích pečují a sice až nad své vlastní síly Pečují o rozkvět obecné české své školy, zřídil a otevřeli českou dívčí průmyslovou školu po- kračovací pro dívky z celého kraje a mají též pro dorost živnostenský školu večerní. Škola dívčí je velikým nákladem zřízen a tak navštěvována, že ústav je žákyněmi málem přeplněn. „Český dům“, to středisko všech spolků vlasteneckých — ten činí největší po- Byl vystavěn v době, kdy se ve Vitkovicích dělnictvu i živnostníkům lépe vedlo, kdy v ce- lém kraji pracující lid dobrý měl výdělek. Po- slední 4 léta byla léta bídy. Ta zasadila i tomuto podniku hlubokou ránu! Aby toto důležité místo, ten „Český dům“ uchován byl Čechům vítkovickým, zřízena „Matice českého domu“. kteráž převzala na se úkol finance tohoto ústavu uspořádati a dům pro vždy zajistiti peněžně. „Matice českého domu“ odhodlala se k různým podnikům a doufá pevně, že bude ve svých snahách ode všech vrstev našeho národa pod- porována — nejen morálně, ale i peněžně. Pod- niky její nebudou obtíží ani jednotlivcům, ani korporacím. Malými, ale hojnými přispěvky roč- ními všech předních mužů a vlasteneckých dí- vek a žen doufá způsobiti záchranu domu spol- kového. Kéž její snahám bude porozuměno! Obraťme zraků svých k mistu, kde odehrává se staletý boj mezi Ger- mánstvem a Slcvanstvem a po- mozme bratřim svým, Čechům vít- kovickým tím, že budeme všemi si- lami podporovati „Matici českéh domu ve Vítkovicích“. tíže.
Čecho Gera Vítkovice Český dům dom společenský
11 article
Letošní živelní pohroma a české rolnictvo. V Kolíně, 1. listopadu 1904. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Jako řada jiných, tak i kraj kolínský pozved včera důtklivě hlas svůj, aby veřejně pojednal o ne- dozírných důsledcích letošního sucha a připomenuí vládě a povolaným činitelům povinnosti jejich vůč těžce stiženému lidu rolnickému, na jehož dalšín osudu závisí existence ostatních tříd výrobních, ze- jmena živnostnictva a dělniciva. Stalo se tak na schůzi, konané v místnostech zámecké restaurace ko- linské a navštívené přehojným počtem interessovaného obyvalelstva nejen okresu kolínského, nýbrž i okol- ních okresů.
Kolín
12 article
Po srdečném úvodu okresního slarosty p. Sizly. jenž vřele uvílal přítomné poslance pp. Karbu sa Kryfa, Dvořáka a Baxu — posl. dr. Fořt se omluvil — ujal se slova pan posl. Kryl, jenž vylíči význam letošní katasírofy pro rolnictvo v královstvé českém vůbec a v kraji kolínském zvláště. Dovolávaje se statistické zprávy českého odboru rady zeměděl- ské , uváděl řečník o neúrodě v tomto kraji speciáln doklady. Tak na př. pšenice nesklidilo se letos an 50% proti lonsku, bramborů urodilo se nepoměmno málo a to ještě nedobré jakosti, nehledě ani k po- chybné okolnosti, podaří-li se je do jara ve sklepích udržeti. Nejhůře však dopadla letošní sklizeň řepy jež na Kolínsku jindy obnášívala nejméně 270 z 1 hektaru. V kouřimském okresu, jenž počílá se mez nejúrodnější kraje řepařské, vylěženo letos o celý million q řepy méně, což znamená tedy pro tamní rolnictvo eflektivní z trátu 7,700.000 korun Při tom dlužno však počílati ještě s další újmou, již kouřimské rolnictvo utrpělo, nepoměrným úbytkem koštálův a řízků. Nejinak tomu i v okresích ostatních a charakteristickým je případ v Pečkách, kde občan jeden těžil z jedné míry celých — 12 q, pohroma t tím bolestnější, ježto stihla tu namnoze rolníky chudší, kteří, nedostane-li se jim rychlé pomoci, budou nu- ceni buď zeela se zadlužiti, nebo polaření se vzdáti vůbec. Nemenší škody utrpělo obyvatelstvo, zabýva- jící se pěstováním zeleniny a čekanky, jíž nikdy tak málo se neurodilo, jako letos.
Sizla Karba Kryf Dvořák Baxa doktor Fořt Kryl Kolínsko Pečky ha
13 article
Následky katastrofy pro rolnicivo v kraji kolín- ském budou vzhledem k beztak již trudným jeho po měrům hrozné a nelze jich ani příbližně odhadnouti Nehledě k nedostatku jarního osevu, hrozí veliká újma chovu dobytka i drůbeže, jež ostatně jeví se již nyní hromadným odprodejem k němuž hospodář nezbytně je nucen. A jaký osud hrozí za nynější tísně po skončené kampani cukrovarské a polních pracích zemědělskému dělnictvu, leží na bílední, právě tak. jako nelze dohlednouti strázně, jež dolehne na ven- kovské živnostnictvo.
14 article
Rychlá a výdatná pomoc pro posti- žené kraje je nezbytnou a je tu povinen v prvé řadě přispěti stát jednak odpisem pozemkové daně, jodnak přímými subvencemi a nezúročitelnými půjěkami a konečně podnikáním staveb z nouze. Po- drobiv ostré krilice bezohlednost berního kolínskéh při vymáhání nedoplatků, navzdor všem krásným sli- bým místodržitele, tlumočí řečník názor, dle něhož nejlépe by bylo, aby akce na záchranu rolnictva pestiženého chopily se rázně okresní výbory, aby o obcí vyžádaly sobě příslušná data a zvláštními spisy domáhaly se státní i zemské podpory. (Pochvala Trpce želí řečník nesjednocenosti rolniciva vůči cu- krovarům, které letos, navzdor značnému svému vý dělku, nabízejí za 1 q řepy pouze 85 krejcarů. Jed- nání cukrovarů zasluhuje odvety a ta dá se nejlép provésti tím, že když letos bylo řepy málo, budej příštího roku ještě méně. Rečník doporučuje shro- mážděným jako nejlepší prostředek k ná pravě: svorný a rázný postup v zemědělských otázkách bez ohledu na politické spory. (Hlučný souhlas) Posl. Dvořák ze Sán míní, že by lepších vý sledků docíliti se dalo nikoli akcí okresních výborů nýbrž racionálním poučováním lidu samotnými po slanci a upozorňuje zároveň na kroky podnik nuté Ústřední jednotou hospodářských společenstev za úče- lem výpůjčky 114 mill., již by usnadnil se rolnictvu nákup nutné píce.
Posl Dvořák krejcar
15 article
Delegát strany sociálně-demokratické p. Cííka po- ukazuje na trudné vyhlídky zemědělského dělnictva kritisuje naustálé zdražování potravin, jež neshledává důvodným, protože po jeho názoru nebyla neúroda letošní tak krutou, jak se vyličuje. (Hlučný odpor Obilí z předešlých let je ještě na skladě a je chybou že rakouské vlády dávají z tísně hospodářské těžiti spekulantům. (Hlasy: Bursiáni jsou mezi vašimi pře- dáky!) a tím poskytují jim právo okrádati nejen rolníky nýbrž i dělníky. GHlasy: A vy s nimi držíle Podporujte nás, ne bursiány!) Po měm názoru — praví řečník — je lhostejno, okrádá-li nás židovský nebo křesťanský kapitalista. Drahola stihne dělníky nejvíce. Pomůže-li jim rolnictvo v boji proti řádění velkokapitalistů, může navzájem počítati i se stran dělnictva na účinnou podporu. (Souhlas u soc. demo- kratů.) Posl. Karbus souhlasí sice s názorem sociálně- demokralického řečníka, ohledně důsledků draholy pro veškeré vrstvy obyvatelstva, upozorňuje však, že předmětem porady jest olázka pomoci pro poškozené rolnictvo, které přece ze zdražení pražádného pro- spěchu nemá. Ovšem, bylo by již nejvýše na čase přiměti vládu, by netrpěla nadále švindlů a kořistění bursiánů a velkospekulantů, těchto hlavních původců nynější drahoty (Hlučná pochvala) Schváliv navrže- nou akci okresních výborů, lituje řečník, že tako- výchto porad a schůzí nesvolávají, jak bylo by jejich povinnosti, úřadní orgány samy. (Tak jest!) V každém
Cíík Drahola Posl Karbus strana sociálnodemokratický p
16 article
jiném řádně spravovaném státě byla by již dávno po- skytnuta odpomoc, prolože tato neznamená žádnou milost, nýbrž samozřejmou povinnost. (Výborně!) Mu- síme proto trvati na tom, by vláda nabyla na- prostého přesvědčení o pravém dosahu škod a aby na základě podaných jí vážných dokladů zjednala ná- pravu. Spekulace na zdolání nepoddajných poslaneů lidu by se státu i nejbohatšímu špatně vyplatila, ježto by ochromení stavu jednoho, mělo důsledky i ve sta- vech ostatních a přivodilo by na konec hospodářskou ochablost státu samotna. (Výborně!) Spíše by se dopo- ručovalo vládě, aby všímala si, co podnikají v hospo- dářském ohledu státy jiné, zahraničné a vzala sobě z toho spasitelný příklad. (Tak jest!) Kalamila hospo- dářského dělnictva vyhnala by zemědělské pracovníky z venkova už nadobro a te znamenalo by pohromu horší čehokoli jiného. A že ani s touto eventualitou nepočítají vládní orgány, je nejvýše politováníhodno (Hlučná pochvala.) Řečník ujišťuje, že po jeho př svědčení, jako vždy, kdykoli běželo o akci ve pro- spěch rolnictva, také tentokráte veškeré strany a kluby bez rozdílu v parlamentě budou postupovati jednotně.
17 article
(Výborně! Hlučný souhlas a pollesk.) Příslušník strany agrární p. Švejk vyvrací názory sociálně-demokratického řečníka o dosahu letošní ži- velní pohromy a poukazuje, že drahotu přičísti dlužno spekulantům a překupníkům, nikoli rolnictvu, kter za dnešních nesnesitelných poměrů tarifních a odbyt- ných vůbec chápo se na uhájení své existence proti zhoubné konkurenci zahraničních kapilalistů jenom nezbytného prostředku sebeochrany a organisace. Diví se nápadné až shodě, se kterou o drahotě v Čechách píše bursiánský list „Zeiť“ i sociálně- demokra tický orgán pražský, cituje stať „Nár. Listů“, jež vzaly rl- nictvo v ochranu a ve dvou statích dovodily, že hlavní vinu zdražení potravin nesou překupníci. Řečník vy- bízí dělnictvo, by mělo porozumění pro zájmy rol- nictva, právě tak, jak tomu navzájem u tohoto dokládá, že na dráze svorné součinnosti zajisté se oba slavy selkají, budou-li míti k tomu ovšem do- brou vůli.
Švejk Čechy
18 article
Jednatel svolávající korporace (Hospodářsko- prů- myslové jednoty v Kolíně) p. Richter doporučuje shro- mážděným přijelí požadavků, vytčených českým odborem rady zemědělské ve známé již zprávě jejího komitétu, ve formě resoluční. k čemuž navrhuje posl. dr. Baza řadu požadavků, flumočených pokud se týče řemeslnictva a živnostnictva Zemskou jednotou řeme- slných a živnostenských společenstev v král. českém v jejím resolučním projevu. (Souhlas) Starosta hospodářské záložny kolínské p. No- votný dovozuje, že tento ústav vůči zemědělským dluž- níkům svým choval se co nejšetrněji a připomíná, že vzhledem na nynější tíseň rolnictva uvolila se zá- ložna kolínská snížiti úrokovu míru při směnečněm úvěru z 59% na 414%, čehož by použíti mohlo rol- nictvo v boji svém s cukrovary a nebylo by odká- záno bráti od podniků těch i jiných na plodiny zá- lohy. (Souhlas) Pan Balátě si přeje, by dodatkem k rescluci byla vyzvána vláda k zákazu zhoubných kartelů i rayonů a k příslušnému doplnění trestního zákona, což pod- poruje také přílomný obecní starší p. Prážek z Prahy. jenž upozorňuje zároveň na analogický návrh, podaný v pešťském parlamentě posl. Hieronymem. Resoluce navržená byla i s uvedenými dodatky jednomyslně sehválena a schůze potom skončena
Richter Baza Balát Hieronymus Kolín Praha
19 article
Sjezd učitelstva dvojtřídních obchodních škol českých, V pondělí o 9. hod. ranní zahájen byl v sekčn síni nové budovy obchodní a živnostenské komory pražské první sjezd učitelstva dvojtříd- nich obchodních škol českých, k němuž byl vyslán místodržitelstvím jako zástupce minister- stva kultu a vyučování okresní hejtman p. Emil Cholaš a pan prof. J. Langier, přidělený službou místodržštelství. Sjezdu zúčastnili se zástupci městské rady praž- ské ob. st. pan J. Portík a řed. Tomáš Maděra Jednolu obchodních gremií zastupoval pan komerční rada Karel Tichý. Nepřítomnost svou omluvili sjezdovému rokování úspěchu přáli: nejvyšší mar- šálek království českého kn. Jiří Lobkovic, dv. r. prof dr. Bráf, prof. dr. K. Henner a ministerský se kretář dr. V. Dlabač. Obchodní a živnostenská ko mora v Praze zastoupena byla panem drem. J. S am- kem, Nové obchodní gremium svým vicesekretářen drem. Hoífrem. Sjezd zahájil jako nejstarší pan řed. F. Trmal poukázav na význam jeho v ohledu hospodářském i osvětovém.
Cholaš profesor J Langier J Portík Maděra Tichá Lobkovic doktor Bráf K Henner F Trmal Praha živnostenský komora pražský první
20 article
Předsedou sjezdu zvolen cís. r. p. Ant. Kotěra c. k. inspektor pro obchodní vyučování a školní rad p. Karel Dolejš z Brna místopředsedou. Účelem sjezdu bylo, vylíčiti dnešní stadium vý- voje dvoutřídních obchodních škol, uvědomiti si jeho nedostatky a nastíniti cesty, jež by vedly k žádouci nápravě; měly se předem projednati některé otázky. o nichž hodlá vláda uvažovati ve zvláštní k tomu účelu svolané ankelě. Nedávná žádost státní správy vyučovací u ob chodních a živnostenských komor a jiných korporací veřejných o podání dobrozdání ve příčině osvědčení se dvoutřídních škol obchodních a návrhu případných reform zavdala přímý podnět ke kritickému posou- zení oněch dobrozdání, jež až dosud byla s veřejnost sdělena. Nejobsáhlejším a nejobjektivnějším shledáne dobrozdání komory liberecké, jež ocenilo velmi pří- padně význam dvojtřídních škol obchodních pro střed- ní obchod, označivši ústavy tyto v dosavadní orga- nisaci i v příčině doby studijní i učební osnovy za jediné a nejlepší ústavy, vychovávající zdatný dorost pro střední obchod. Podala-li obchodní komora v Č.
Antonín Kotěra Dolejš Brno
21 article
Budějovicích dobrozdání, které v mnohém ohledu ne- vydává tomuto školství vysvědčení právě nejlepší. lze to vysvětlit jenom tím, že měla na mysli pouze ústav jediný, jenž pro své nedávné založení neskýtai sám doslatečného kriteria pro rozhodnutí v otázkách zásadní důležitosti, jež zasloužily bedlivějšího šetření Referent vyslovil politování, že za základ svého posudku nemohl vzíti také dobrozdání ostatních komou českých (Praha, Plzeň), kteréž, pokud známo, se otáz- kou louto ve svých plenárních schůzích dosud ne- zabývaly. Komerční rada p. K. Tichý poukázal, že tato otázka byla již předmětem jednání v obchodní sekci pražské komory, která oceňuje plnou měrou působení a význam dvojtřídních škol obchodních, že však při- mlouvá se sekce vedle toho za zřizování veřejných škol obchodních jednoročních, jichž existenci odůvod- ňuje tím, že jsou mnozí, kteří své vzdělání praktické chtějí doplniti také po stránce theoretické a studium na dvojtřídních školách obchodních že je pro ně při nabyté již prakci poněkud dlouhým. Školní rada p. K. Dolejš pravil, že by tento požadavek znamenal úplný krok do zadu, má-li se na mysli, že moderní doba v každém odvětví žádí čím dále tím většího vzdělání odborného, jímž jedině jest podmíněn pokrok obecný a projevil názor, že by něco takového nepřipustila státní správa vyučovací ani v zemích alpských, tím méně pak v zemích, které pokládají se v tomto soustáti za hospodářsky nejpo- kročilejší.
K Tichá K Dolejš Budějovice Praha Plzeň
22 article
Dále poukázáno bylo referentem na oblíže, jež vznikají ředitelstvím ústavů dvojtřídních při snaze. umístiti svoje absolventy v obchodech detailních jež nalezají obdoby podivuhodné v poměrech malo- živnostenských (otázka učňovská). Obchodnictva se při tom ujímal komerční rada p. Tichý; odkazoval na tradice, v nichž nynějš obchodnictvo bylo vychováno. Pan prof. Jelínek z Hořic referoval o dobro- zdáních zaměstnavatelů absolventů dvojtřídních ob- chodních škol, z jejichž znění může býti obchodn školství za dosavadních nikoli nejpříznivějších po měrů úplně spokojeno. V dalším průběhu jednání projednány byly otázky sestálnění obchodního školství, approbace učitelstva škol obchodních, při čemž kladen požadavek, aby dosavadní dualismus v approbaci učitelské pro dvo třídní školy obchodní byl odstraněn a nahražen appro- bací jedinou. K tomuto požadavku pojil se další, aby dosavadní dvě skupiny byly rozmnoženy s skupinu filologickou. Pan inspektor Kotěra, zmíniv se o oprávněnost toholo požadavku, podolkl, že podobným úmyslem zabývá se již státní správa vyučovací.
Tichá profesor Jelínek Kotěra Hořice
23 article
Při tom vysloven byl požadavek, náležitě odůvod- něný, za zřízení české vysoké školy obchodní. Ob sáhlý tento referát byl podán panem prof. Želez- ným (Kolín) Konečně rokováno o prostředcích, které by vediy k povznesení vážnosti a k náležitému oceňování dvo- třídních škol obchodních. I zde zasáhí v rozhovor školní r. p. Dolejš, který spatřuje hlavní vinu toho, že u nás jeví se tak málo porozumění pro praktická zaměstnání v tom, že není dosti paedagogického zřeto- le k této stránce hospodářského živola na školách obecných, měšťanských a středních. Schází naší miá- deži zkrátka prostředí, které dodává aspirace u ob- chodu tak nutné a nezbytné. Oprávněním tudíž shie- dává se požadavek dodalečný, aby této stránce byl věnována pozornost nejen v učebních osnovách, ale i v učebnicích, jež určeny jsou pro školy ohecné, mě- šťanské i střední. (Referent p. řed. E. Bulský z Úh Hradiště.) Ke konci tlumočeny požadavky jednotně úpravy služného a usneseno požádali ministerstvo o vydán nového, změněným poměrům vyhovujícího organi- sačního statutu. (Ref. p. řed. V. Hrubý, Přerov.) Všeslovanský a žurnalistický sjezo v St. Louisu v září 1904. St. Louis Mo., v záři 1904.
profesor Dolejš E Bulský V Hrubá Stanislav Louis molybden Kolín Úhy Hradiště Přerov St . Louis
24 article
Zatím co nelze ani amerických Čechů sjed notit k společně práci aspoň tam, kde nábožen ské přesvědčení a ještě častěji náboženská ma lichernost mohly by před povinnostmi národním a zájmem celku ustoupit do pozadí, právě mez Čechy a na vzdory »českému dni« ozval sev St. Louisu hlas nejdříve pro »slovanský den« a teprve později, když ukázala se nemožnost důstojné representace na světové výstavě, pr »všeslovanský a žurnalistický sjezd.« Tato po- slední myšlenka, byť i nebyla nová už ani na půdě Spojených států, byla by svému původe a nejhorlivějšímu propagatoru, redaktoru katoli- ckého »Hlasu« v St. Louisu k největší eti, kdyby nebylo nad veškeru pochybnost jisto, že podně- tem k ní byla právě ta nesvornost slovanská a česká, na niž ve sjezdových řečích bylo vrženo tolik slavných kleleb. Jedna strana saintlouisská a redaktor druhého, od záležitostí náboženských neodvislého časopisu českého, začali agitovat pro »český den«, na němž nemělo se bráti
Čecho Čechy St . Louis spojený stát
25 article
zření ani k politickému ani náboženskému vy- znání. Ať už větší vinou té nebo oné strany došlo brzo k rozporu a strana, stojící za kato- lickým časopisem, proti »českému dni« pod pra- porem českého katolicismu a »pod křížem« vo lala své věrné k »slovanskému dni«. Prohléd jsem příslušná čísla obou časopisů a shledal že hlavní vina jest na straně, jež stála za »slo vanským dnem« a nyní prohlašuje »slovanský sjezd« za akci nestrannou, jakou ostatně v jed nání se osvědčil. Kdyby se byl »český den« spojil se »sjezdem«, býval by v tom prospěch nejen české representace na světové výstavěa nepřímo i českého života v Americe, nýbrži myšlenky slovanské a zdaru sjezdu. »Český den« byl už vázán smlouvou s výstavou: bylo tedy na pořadatelích sjezdu, aby se byli aspoň připojili se svou myšlenkou a se svou prací k společnému dílu, když už by nebyli dovedli docela zap omenout na tu chvíli záležitostí úplně podřadných svědomí dobrého Čecha, jedná li se o zájmy vyšší.
Čecho Amerika
26 article
Nestalo se tak. »Český den« byl fiaskem nejen saintlouisským Čechům, nýbrž i celé če- ské Americe. A zamyslíme-li se nad účasten- stvím při »všeslovanském a žurnalistickém sjezdu«, konstatujeme fiasko druhé. Jsou-li na žurnalistickém sjezdu tři čeští novináři američtí, jeden polský, tři slovenští, dva rusínští a jeden chorvatský, byť i těch deset novinářů mělo lásky k Slovanstvu, slly i vytrvalosti ku práci dobrých úmyslů za davy lidu, v tom mo americké žurnalistiky znamenají přece jen málo, než aby sjezdu mohl se přikládat větší význam, než impulsivní. Považme, že jen českým a polským časopisům americkým dohromady nechybí mnoho do stovky. A sjezd všeslovanský? Oba Poláci, kteří se sjezdu účastnili, měli pověření za ve- liké jednoty polské, ale zde znamenala by cosi rozhodného jen větší osobní účast. Z ohromné spousty českých korporací zastoupeno bylo jich sedm, až na »Slovanské sdružení« clevelandské vesměs katolických. Kdyby v ty dny nebyl zá- roveň v St. Louisu jakýsi českokatolický kon- vent a nějaká rusínská hromada, bývalo byna »sjezdu« ještě smutněji a nebylo by se ani osobní harmonii a nadšení těch několika lidl podařilo aspoň zmírniti skličující dojem. Nerad přehrabávám se v těchto podrobno- stech, jest mi to tím trpčí, že oni, kteřís shromáždili na »sjezdu«, skutečně s láskou k věci se ujali příprav k budoucí práci. Al jako jsem byl nestranný v posudku »českého dne«, chci být nepředpojatý i v referátu »všeslovanském a žurnalistickém sjezdu«. Illuse nebývají nikdy zdrávy, a tím méně v ideách. A ideám nebývá ani to zdrávo, jsou-li sníženy za zbraň ve strannických třenicích. Že tato dvé fakta byla ve spojení se svoláváním »sjezdu«, nemůže popřit nikdo. A proto znovu volám z očistu národního života mezi americkými Čechy, dokud nebude pozdě.
Čecho Polák Al ský Amerika St . Louis Čechy
27 article
Čtyři dny před »sjezdem« byl jsem ještě v Texasu a znaje předehru »sjezdu«, rozvažo- val jsem, mámli se ho zúčastnit. A konečně s těžkým srdcem přece jsem opustil krásný Texas i milé přátele své poslední texasské za- stávky i vrátil jsem se do St. Louisu — př- znám se, už s nedůvěrou k »sjezdu« a marně si vymlouvaje předpojetí v jistém směru. On předpojatost na štěstí ukázala se na tu dobu zbytečnou: na sjezdu pečlivě bylo vyhýbáno všemu, co mělo by ráz té nebo oně strany — ale nedůvěra, bohužel, se osvědčila být správ- nou a obavy se splnily. Kolik na počelném ne- úspěchu sjezdu má podílu nepřízeň svobodo- myslných listů česko amerických, nevím, ale třeba že vzhledem k myšlence, o níž tu šlo, s ní nesouhlasím, vysvětluju a omlouvámji právě nedůvěrou k svolavatelstvu a trpkými zkušenostmi. Dne 20. září o desáté hodině byl sjez zahájen v síni školy sv. Jana Nepomuckého za praslabého účastenství vzletnými slovy svola- vatele, redaktora H. Dostála a milým uvítáním faráře české osady P. Blechy. Byla nás hrstka, ale spřátelili jsme se brzo a společná práce zůžila nás bez hejslovanění, průvodů a banketů, jako- by v jednu rodinu, takže jsme i zapomněli na první, deprimující dojmy, jež dosvědčují slova z referátu redaktora »Dziennika chicagoskiego“, Stanislava Szwajkarta, jediného zúčastněného polského žurnalisty: Přiznám se, že nesmírně jsem se podivil, když jsem vešel do toho pro- stranného, pěkně ve žlutých a bilých barvách (papežských) vyzdobeného sálu. Obrázek patrona osady (Jana Nep.), nápis »Jubilate Deo!«a věnci obtočené číslice »1854« a »1904« do- kazují, že sál ten vyzdoben nikoliv na sjezd. nýbrž toliko na kostelní jubileum k slávě pro- hlášení dogmatu o Neposkvrněném početí N. M.
Nepomucký H Dostál P Blech Szwajkart Jan Nepa Texas St . Louis škola svatý
28 article
P. Ale k údivu připojilo se i nemalé zklamání. Židle rozestaveny byly v nepořádku, na nichv různých skupinách sedělo asi 40 až 50 osob, mezi nimi i několik slečen, Ukázalo se tedy, že na sjezd všeslovanský nesmírně málo přibylo delegátů. To »málo« nebyli ještě ani všichni, kteři potom brali účasť na jednání, ale i těch jest přiliš málo, než aby přátelské naše schůze byly mohly se zvát všeslovanským a žurnalistickým sjezdem. Čeští novináři američtí byli tam tři: Svolavatel, redaktor katolického místního »Hlasu«, Hynek Dostál, rev. Valentin Kohlbeck, chefre- daktor katolických časopisů chicagských a v. Bureš, redaktor »Pokroku západu« z Omahy. Z několika málo delegátů jmenuji Václava Švarce, předsedu slovanského sdružení v Clevelandu. Chorvatský žurnalista jeden: dr. Mat. Pavelič za »Národní List« v Novém Yorku, za Poláky mluvil redaktor Stanislav Szwajkart a dr. Adam Szwaj- kart jako delegát spolkový, za Rusíny Viktor Hladik, redaktor »Pravdy« z Nového Yorku a P. J. Žatkovič, redaktor »Amer. Rus. Viestniku«, jenž odmítal důsledně název »Malorus« nebo »Rusín« a se svými propagoval název »uher- ských Rusů«, ze slovanských žurnalistů J. A.
Dostál Kohlbeck Bureš Švarc Mat Pavelič Polák Szwajkart doktor Szwaj Rusín Hladik P J Žatkovič Amer Viestnika Malorus Rus Omaha Cleveland Nový York Rus
29 article
Ferienčík, redaktor Raviankových časopisů v Pitts- burku, Jan Spevák, redaktor »Slováka v Ame- rike« z Nového Yorku a rev. Štěpán Furdek, redaktor »Jednoty«. Bulhar byl na sjezdu jeden: M. S. Stefanov, bývalý major, komisař bulhar- ského oddělení na světové výstavě. Na výstavě návšlěvou tu právě dlící Vladimír Urbánek, syn známého pražského knihkupce a nakladatele, se představil jako zástupce »Národní Politiky« a »Hlasu Národa«. Z tohoto účastenství voliti presidium nebylo lze, přibrali se tedy ještě někteří delegáti, presi- dium, předseda (pan Hynek Dostál) a tajemník (pan J. A. Ferienčik) zvoleni a pak přistoupeno k jednání, jež činilo na mne po všechny ty čtyt dny dojem prozatímnosti a někdy i naivity tim více do očí bijící, že jsme v zemi praktického nazírání na život. Jednání omezilo se pak vlastně skoro jen na »presidium« a jediným reálnějším a užitečnějším jeho výsledkem jest několik pěk- ných návrhů, jichž bylo by škoda, aby zanikly bez ohlasu.
Ferienčík Raviankový Spevák Slovák Furdek Bulhar M S Stefanov Urbánek Dostál Pitts Nový York
30 article
Nejvíce času zmařeno bylo jednáním o re- solucích a memorandech vzhledem ke starým vlastem. Každá ta hrstka lidí jedné slovanské národnosti ubírala čas »sjezdovému« jednání svými resolucemi, jež při maličkém účastenství jsou titěrnou hračkou a byly by i jinak z prak- tické stránky bezvýznamnou formalitou. Kdyby už »memoranda« bývala stručně koncipována jednání o nich aspoň za půl dne skončeno, mlčel bych, ale takto nemohu. Pak byly zby- tečny výklady o právech toho nebo onoho ná- roda slovanského v Evropě a jeho křivdách. Ty věci jsou nám všem známy a zvláště př zdrobnělém rámci tohoto sjezdu měly odpadnout. Mým přesvědčením bylo, aby za všechna me- moranda stylisována byla kratičká, povšechná resoluce vzhledem k duševní a národní souvi- slosti Slovanů amerických s evropskými, kdyi už se to bez resolucí obejít nemohlo. Rozum se, že stalo se jinak a že každá národno
Evropa