2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. listopadu 1904. Číslo 303.
4
article
pak návrh ten schválila. Hned na to
bylo zasedání prohlášeno ukončeným. Minister-
ský předseda Maura pokládá tím postavení své
za upevněno. Uvidí se záhy, nezklame-li ho tato
naděje.
Nová vojenská předloha v Německu.
Ořficiosní kruhy německé vyhlašují, že v nové
předloze vojenské bude dvouletá služba vojen-
ská, v Německu de facto od let už zavedená
také zákonitě ustálena a že zlepšeno bude
postavení důstojníků a vyšších důstojníků. Prot
že vláda jeví ochotu k takým kompensacím,
soudí liberální listy německé, že břemena, jež
předlohou budou žádána, budou zvláště obrov
ská, kdyžtě vláda hledí zmíněnými »ústupkys
veřejnost dříve již vlídněji naladiti.
André Chéradame o válce rusko-japonské.
Značnou pozornost vzbuzuje nový článel
v revue »Le Correspondant« o válce
Ruska s Japonskem z péra André Chéradama,
který, jak jsme již měli příležitost oznámiti, dů-
kladně poznal poměry na nejzazším Východě
bezprostředně před vypuknutím války. V článku
svém »Rusko a Japonsko. Pojednání o vývoji
války« praví Chéradame, že události posledníeh
šesti měsíců přinesly velké překvapení. Obdiv
vzbudila modernost a pohotovost válečné moci
japonské na souši i na moři a s podivením byly
sledovány pomalé operace Kuropatkinovy.
Maur
Chéradam
Německo
Rusko
Japonsko
Le Correspondant
5
article
Pohlíželi jsme na věci východní svými zraky
západníků — praví Chéradame — a proto byly
síly Japonska podceňovány a Ruska přeceňovány
Japonsko bylo posuzováno lehce, jako zábavná,
exotická země. Nikdo neuvědomil si velký roz-
mach této země ku předu, její pokrok v civili
saci Evropě odkoukané. Japonci vykonali obdivu
hodnou práci, neboť převzali z evropské civili-
sace všemožné užitečné, avšak nezměnil
své podstatné, primitivní rysy.
Chéradame líčí poevropštění japonské armády.
byrokracie, administrace státní i školství. Japone
se chovají zdvořile k Evropanům, ale lid je ne-
návidí. Japonci pochopili pokrok a mrav Evropy,
přizpůsobili se, ale zůstali věrni svému starému
ideálu, svým tradieím. Říše mikadova jde do
boje proti bílému plemeni se svou vlastní civili-
sací tisíciletou, rozdilnou od naší. Materiálně se
mnoho změnilo v Japonsku, ale morálně ostalo
starým. O Rusku jsou franeouzské názory, píše
dále Chéradame, jestě méně přesné. Rusko po-
znati a pochopiti je nesmírně těžké. Svou ohrom-
ností, svou rozmanitostí národů, svým rázemje
to říše nepodobná ostatním.
Japonec
Chéradam
Evropan
Japonsko
Rusko
Evropa
6
article
Chéradame líčí povahu ruského člověk
z vlastního poznání. Vysvětluje systém ruské
vlády, jež neni tak zpálečnická a nepřistupná
reformám jak se soudí. Největší vadou jeho je
obklopení cara vlivy, jež mu znemožňují slyk
s národem, poznání jeho potřeb. Rusko prodé-
lává velkou vnitřní krisi, jejíž hlavními elementy
jsou revoluční propaganda, studentské nepokoje,
odchod ministra Witta a otázka židovská. A dále
praví francouzský publicista : Chvíle je pro Rusko
svrchovaně vážná. Oetlo se v nejhroznější válce
v době, kdy pronikavé vření zmitá jeho vnitr
kem. Snad tyto zmatky vnitřní přispěly k tak
lehkému rozhodnutí se pro válečné dobrodruž-
ství. Autor slyšel v Petrohradě své ruské přátele
řkoucí: »Z nynějši krise vyvázneme jen velkou
válkou.«
Válka s Japonskem je pro Rusko nejodváž-
nějším podníkem válečným. Podmínky pro Rusko
jsou obtížnější, nežli kdyby bojovalo proti Tur-
kům na Balkáně neb v Asii, proti Angličanům
v Indii, proti Němcům v Poznani. »Tato válka
zdá se mi býti důsledkem omylu v generální po-
litice, omylu zaviněného stejně vlivem německým
a anglickým, jako vzrůstající činnosti velkýeh
podníkatelů finančních. Politika ruská na nejzaz-
ším Východě je předčasná.« Vojensky znamená
nynější válka zničení všech ruských příprav
ochran pro případ války v Evropě Hospodářsky
bude Rusko válkou hluboce vyčerpáno a osla-
beno. Chéradame věři však, že chyby politiky
finanční a zahraniční budou napraveny stateč-
ností ruského vojáka. Věří v konečné vítězství
ruské, ale tvrdí, že jako Japonsko není sehopno
povaliti Rusko, tak i toto nemá prostředků, aby
zničilo Japonsko.
Chéradam
Witt
Angličan
Němec
Rusko
Petrohrad
Japonsko
Balkán
Asie
Indie
Poznaň
Evropa
7
article
Z Ostravska:
Z Ostravska:
Vatice Českého domu ve Vítkovicích
V době, kdy všecky časopisy zasypávány
jsou chmurnými zprávami z Ostravska, zvěstu-
jícími nám postup zuřivé germanisace, nutno
obrátiti zretel všeho lidu našeho k místu nej-
belavějšímu — k české kdysi dědině, ke stře-
disku železářskému — k Vítkovicům.
Zde hutě obrovských rozměrů chrlí roz-
puštěné železo do ohromných nádržek — zde
ohlušující praskání, syčení a hvizdání dennín
jsou zjevem asi tak, jako známější a známější
stává se bezcitná nenávist cizáctva ke všemu
ceskému, kteráž nelitostně vháni tu děti naše
slovanské do krvelačného chřtánu Germanie.
aby těmito dětmi našimi nahradila úbytek rodu
svého a své řady aby janičáry českými roz-
množila.
Vítkovice, jež světoznámy jsou svými žele
zárnami, dávají si v poslední době velmi na tom
záležeti, aby se staly známými též i svými suro-
vostmi a svou nenávistí, ano i přímo zběsilost
proti Slovanstvu!
Tuto zprávu nutno šiřiti dál a dále, jal
mezi boháči našimi, tak i mezi lidem dělným
— všude po vlastech našich, od dědinky k dě-
dince, od města k městu.
Kapitál německý zápasí tu s národem
naším.
Na Ostravsku znatelnější se stává ta bez-
citné ruka, jež tyto závody vítkovické řídí a nás
utlačuje.
V dílnách, ve školství i na bojišti volebnín
— všude pocituje lid náš slovanský vyspělos
zdejší německé kultury.
V ryze českých našich osadách zakládaj
Vítkovice školy německé, zanášejí nesvár do
rodin našich, jindy klidně vedle sebe žijících.
Urputný boj rozdmychávají v českých na-
šich obcích — občana štvou proti občanu! Do
voleb obecních hrnou se jako zběsilci — jak to
zvláště ukázali v Malých Kunčieích a posléze
v Zábřehu nad Odrou, kde ze síně volební re-
presentanti vílkovických závodů četníky vy-
hozeni býti musili, aby předešlo se zuřivému
prolévání nevinné krve.
Ostravsko
Vítkovice
Zábřeh nad Odra
8
article
V tomto pašaliku vítkovických závodů těžký
prožívají boj Čechové ve Vítkovicích. Ač je jich
počtem málem 3 čtvrtiny, přece nemají žád-
ného zastoupení v obecní správě, ani v místn
radě školní. Tak děje se, že pro tuto převážnou
většinu slovanského obyvatelstva vydržují zá-
vody jen jednu školu českou — a to jen školu
obecní (pětitřídní) — kdežto pro germanisaci
slovanských dětí zřízeny tu 3 německé školy
měšťanské a pět škol německých obecných. Ško-
lek německých mají 15 a průmyslové školy ve-
černí zřídili dvě pro učně a jednu pro dívky-
Ve všech těchto školách je více než 70 % dět
slovanských — k duševnímu mrzačení odsou
zených!
Násilím, vyhrožováním a propuštěním
práce nutí zde naše české rodiče, aby děti své
do škol německých posílali.
V dohě zápisu je tu jako na honech v divo
kých pustinách pralesů amerických.
Tam mistr — onde i sám inženýr — tu za
ten neb onen duševně zmrzačený poturčenec
stihá a pronásleduje vyhledanou svou obět!
Čecho
Vítkovice
Ško
9
article
Za takových smutných poměrů a okolnost
nepříznivých těžko se žije Čechům zdejším.
Je pravda, že se přičiňují a že se snaž
udržeti a zvelebiti to národní byti své — ale
na jak dlouho bude možno tuto nadlidskou práci
konati?!
Jest jisto, že vše, co Čechové vítkovičt
pro záchranu národnosti na tomto předůležitém
místě vlasti naší konají, může jen tehda potkati
se s výsledkem žádoucím, budou-li tu Čechové
ve svých podnicích účinně v nynější době, v té
době největšího útisku celým národem, t. j.
všemi vrstvami jeho podporováni. Jinak všechno
snažení a všechno úsilí a všechny oběti a práce
úctyhodné ukáží se marnými. Síly domácí zu-
řivou germanisaci zdejšího židovstva a odrodi-
lectva zastaviti s to nejsou. Jsme nuceni, na
tomto místě veřejně a v čas pravý stav těchto
zápasů za národnost vylíčiti, aby se nám ne-
vytýkalo, že jsme na nezměrné nebezpečí v č
neupozornili.
Čecho
10
article
Jestliže se uznává všeobecně cena a důleži-
tost školy a pak střodiska společenského, jakými
jsou společenské či spolkové domy v těch mí-
stech, jež jsou germanisací ohroženy, pak mu-
síme vyznati, že o to vše pilně Čechové ve Vit-
kovicích pečují a sice až nad své vlastní síly
Pečují o rozkvět obecné české své školy, zřídil
a otevřeli českou dívčí průmyslovou školu po-
kračovací pro dívky z celého kraje a mají též
pro dorost živnostenský školu večerní.
Škola dívčí je velikým nákladem zřízen
a tak navštěvována, že ústav je žákyněmi málem
přeplněn. „Český dům“, to středisko všech
spolků vlasteneckých — ten činí největší po-
Byl vystavěn v době, kdy se ve Vitkovicích
dělnictvu i živnostníkům lépe vedlo, kdy v ce-
lém kraji pracující lid dobrý měl výdělek. Po-
slední 4 léta byla léta bídy. Ta zasadila i tomuto
podniku hlubokou ránu! Aby toto důležité
místo, ten „Český dům“ uchován byl Čechům
vítkovickým, zřízena „Matice českého domu“.
kteráž převzala na se úkol finance tohoto ústavu
uspořádati a dům pro vždy zajistiti peněžně.
„Matice českého domu“ odhodlala se k různým
podnikům a doufá pevně, že bude ve svých
snahách ode všech vrstev našeho národa pod-
porována — nejen morálně, ale i peněžně. Pod-
niky její nebudou obtíží ani jednotlivcům, ani
korporacím. Malými, ale hojnými přispěvky roč-
ními všech předních mužů a vlasteneckých dí-
vek a žen doufá způsobiti záchranu domu spol-
kového. Kéž její snahám bude porozuměno!
Obraťme zraků svých k mistu, kde
odehrává se staletý boj mezi Ger-
mánstvem a Slcvanstvem a po-
mozme bratřim svým, Čechům vít-
kovickým tím, že budeme všemi si-
lami podporovati „Matici českéh
domu ve Vítkovicích“.
tíže.
Čecho
Gera
Vítkovice
Český dům
dom společenský
11
article
Letošní živelní pohroma a české
rolnictvo.
V Kolíně, 1. listopadu 1904.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Jako řada jiných, tak i kraj kolínský pozved
včera důtklivě hlas svůj, aby veřejně pojednal o ne-
dozírných důsledcích letošního sucha a připomenuí
vládě a povolaným činitelům povinnosti jejich vůč
těžce stiženému lidu rolnickému, na jehož dalšín
osudu závisí existence ostatních tříd výrobních, ze-
jmena živnostnictva a dělniciva. Stalo se tak na
schůzi, konané v místnostech zámecké restaurace ko-
linské a navštívené přehojným počtem interessovaného
obyvalelstva nejen okresu kolínského, nýbrž i okol-
ních okresů.
Kolín
12
article
Po srdečném úvodu okresního slarosty p. Sizly.
jenž vřele uvílal přítomné poslance pp. Karbu sa
Kryfa, Dvořáka a Baxu — posl. dr. Fořt se
omluvil — ujal se slova pan posl. Kryl, jenž vylíči
význam letošní katasírofy pro rolnictvo v královstvé
českém vůbec a v kraji kolínském zvláště. Dovolávaje
se statistické zprávy českého odboru rady zeměděl-
ské , uváděl řečník o neúrodě v tomto kraji speciáln
doklady. Tak na př. pšenice nesklidilo se letos an
50% proti lonsku, bramborů urodilo se nepoměmno
málo a to ještě nedobré jakosti, nehledě ani k po-
chybné okolnosti, podaří-li se je do jara ve sklepích
udržeti. Nejhůře však dopadla letošní sklizeň řepy
jež na Kolínsku jindy obnášívala nejméně 270
z 1 hektaru. V kouřimském okresu, jenž počílá se mez
nejúrodnější kraje řepařské, vylěženo letos o celý
million q řepy méně, což znamená tedy pro
tamní rolnictvo eflektivní z trátu 7,700.000 korun
Při tom dlužno však počílati ještě s další újmou, již
kouřimské rolnictvo utrpělo, nepoměrným úbytkem
koštálův a řízků. Nejinak tomu i v okresích ostatních
a charakteristickým je případ v Pečkách, kde občan
jeden těžil z jedné míry celých — 12 q, pohroma t
tím bolestnější, ježto stihla tu namnoze rolníky chudší,
kteří, nedostane-li se jim rychlé pomoci, budou nu-
ceni buď zeela se zadlužiti, nebo polaření se vzdáti
vůbec. Nemenší škody utrpělo obyvatelstvo, zabýva-
jící se pěstováním zeleniny a čekanky, jíž nikdy tak
málo se neurodilo, jako letos.
Sizla
Karba
Kryf
Dvořák
Baxa
doktor
Fořt
Kryl
Kolínsko
Pečky
ha
13
article
Následky katastrofy pro rolnicivo v kraji kolín-
ském budou vzhledem k beztak již trudným jeho po
měrům hrozné a nelze jich ani příbližně odhadnouti
Nehledě k nedostatku jarního osevu, hrozí veliká
újma chovu dobytka i drůbeže, jež ostatně jeví se
již nyní hromadným odprodejem k němuž hospodář
nezbytně je nucen. A jaký osud hrozí za nynější tísně
po skončené kampani cukrovarské a polních pracích
zemědělskému dělnictvu, leží na bílední, právě tak.
jako nelze dohlednouti strázně, jež dolehne na ven-
kovské živnostnictvo.
14
article
Rychlá a výdatná pomoc pro posti-
žené kraje je nezbytnou a je tu povinen
v prvé řadě přispěti stát jednak odpisem pozemkové
daně, jodnak přímými subvencemi a nezúročitelnými
půjěkami a konečně podnikáním staveb z nouze. Po-
drobiv ostré krilice bezohlednost berního kolínskéh
při vymáhání nedoplatků, navzdor všem krásným sli-
bým místodržitele, tlumočí řečník názor, dle něhož
nejlépe by bylo, aby akce na záchranu rolnictva
pestiženého chopily se rázně okresní výbory, aby o
obcí vyžádaly sobě příslušná data a zvláštními spisy
domáhaly se státní i zemské podpory. (Pochvala
Trpce želí řečník nesjednocenosti rolniciva vůči cu-
krovarům, které letos, navzdor značnému svému vý
dělku, nabízejí za 1 q řepy pouze 85 krejcarů. Jed-
nání cukrovarů zasluhuje odvety a ta dá se nejlép
provésti tím, že když letos bylo řepy málo, budej
příštího roku ještě méně. Rečník doporučuje shro-
mážděným jako nejlepší prostředek k ná pravě: svorný
a rázný postup v zemědělských otázkách bez ohledu
na politické spory. (Hlučný souhlas)
Posl. Dvořák ze Sán míní, že by lepších vý
sledků docíliti se dalo nikoli akcí okresních výborů
nýbrž racionálním poučováním lidu samotnými po
slanci a upozorňuje zároveň na kroky podnik nuté
Ústřední jednotou hospodářských společenstev za úče-
lem výpůjčky 114 mill., již by usnadnil se rolnictvu
nákup nutné píce.
Posl
Dvořák
krejcar
15
article
Delegát strany sociálně-demokratické p. Cííka po-
ukazuje na trudné vyhlídky zemědělského dělnictva
kritisuje naustálé zdražování potravin, jež neshledává
důvodným, protože po jeho názoru nebyla neúroda
letošní tak krutou, jak se vyličuje. (Hlučný odpor
Obilí z předešlých let je ještě na skladě a je chybou
že rakouské vlády dávají z tísně hospodářské těžiti
spekulantům. (Hlasy: Bursiáni jsou mezi vašimi pře-
dáky!) a tím poskytují jim právo okrádati nejen
rolníky nýbrž i dělníky. GHlasy: A vy s nimi držíle
Podporujte nás, ne bursiány!) Po měm názoru —
praví řečník — je lhostejno, okrádá-li nás židovský
nebo křesťanský kapitalista. Drahola stihne dělníky
nejvíce. Pomůže-li jim rolnictvo v boji proti řádění
velkokapitalistů, může navzájem počítati i se stran
dělnictva na účinnou podporu. (Souhlas u soc. demo-
kratů.)
Posl. Karbus souhlasí sice s názorem sociálně-
demokralického řečníka, ohledně důsledků draholy
pro veškeré vrstvy obyvatelstva, upozorňuje však, že
předmětem porady jest olázka pomoci pro poškozené
rolnictvo, které přece ze zdražení pražádného pro-
spěchu nemá. Ovšem, bylo by již nejvýše na čase
přiměti vládu, by netrpěla nadále švindlů a kořistění
bursiánů a velkospekulantů, těchto hlavních původců
nynější drahoty (Hlučná pochvala) Schváliv navrže-
nou akci okresních výborů, lituje řečník, že tako-
výchto porad a schůzí nesvolávají, jak bylo by jejich
povinnosti, úřadní orgány samy. (Tak jest!) V každém
Cíík
Drahola
Posl
Karbus
strana sociálnodemokratický p
16
article
jiném řádně spravovaném státě byla by již dávno po-
skytnuta odpomoc, prolože tato neznamená žádnou
milost, nýbrž samozřejmou povinnost. (Výborně!) Mu-
síme proto trvati na tom, by vláda nabyla na-
prostého přesvědčení o pravém dosahu škod a aby
na základě podaných jí vážných dokladů zjednala ná-
pravu. Spekulace na zdolání nepoddajných poslaneů
lidu by se státu i nejbohatšímu špatně vyplatila, ježto
by ochromení stavu jednoho, mělo důsledky i ve sta-
vech ostatních a přivodilo by na konec hospodářskou
ochablost státu samotna. (Výborně!) Spíše by se dopo-
ručovalo vládě, aby všímala si, co podnikají v hospo-
dářském ohledu státy jiné, zahraničné a vzala sobě
z toho spasitelný příklad. (Tak jest!) Kalamila hospo-
dářského dělnictva vyhnala by zemědělské pracovníky
z venkova už nadobro a te znamenalo by pohromu
horší čehokoli jiného. A že ani s touto eventualitou
nepočítají vládní orgány, je nejvýše politováníhodno
(Hlučná pochvala.) Řečník ujišťuje, že po jeho př
svědčení, jako vždy, kdykoli běželo o akci ve pro-
spěch rolnictva, také tentokráte veškeré strany a kluby
bez rozdílu v parlamentě budou postupovati jednotně.
17
article
(Výborně! Hlučný souhlas a pollesk.)
Příslušník strany agrární p. Švejk vyvrací názory
sociálně-demokratického řečníka o dosahu letošní ži-
velní pohromy a poukazuje, že drahotu přičísti dlužno
spekulantům a překupníkům, nikoli rolnictvu, kter
za dnešních nesnesitelných poměrů tarifních a odbyt-
ných vůbec chápo se na uhájení své existence proti
zhoubné konkurenci zahraničních kapilalistů jenom
nezbytného prostředku sebeochrany a organisace. Diví
se nápadné až shodě, se kterou o drahotě v Čechách
píše bursiánský list „Zeiť“ i sociálně- demokra tický
orgán pražský, cituje stať „Nár. Listů“, jež vzaly rl-
nictvo v ochranu a ve dvou statích dovodily, že hlavní
vinu zdražení potravin nesou překupníci. Řečník vy-
bízí dělnictvo, by mělo porozumění pro zájmy rol-
nictva, právě tak, jak tomu navzájem u tohoto
dokládá, že na dráze svorné součinnosti zajisté se
oba slavy selkají, budou-li míti k tomu ovšem do-
brou vůli.
Švejk
Čechy
18
article
Jednatel svolávající korporace (Hospodářsko- prů-
myslové jednoty v Kolíně) p. Richter doporučuje shro-
mážděným přijelí požadavků, vytčených českým
odborem rady zemědělské ve známé již zprávě jejího
komitétu, ve formě resoluční. k čemuž navrhuje posl.
dr. Baza řadu požadavků, flumočených pokud se týče
řemeslnictva a živnostnictva Zemskou jednotou řeme-
slných a živnostenských společenstev v král. českém
v jejím resolučním projevu. (Souhlas)
Starosta hospodářské záložny kolínské p. No-
votný dovozuje, že tento ústav vůči zemědělským dluž-
níkům svým choval se co nejšetrněji a připomíná, že
vzhledem na nynější tíseň rolnictva uvolila se zá-
ložna kolínská snížiti úrokovu míru při směnečněm
úvěru z 59% na 414%, čehož by použíti mohlo rol-
nictvo v boji svém s cukrovary a nebylo by odká-
záno bráti od podniků těch i jiných na plodiny zá-
lohy. (Souhlas)
Pan Balátě si přeje, by dodatkem k rescluci byla
vyzvána vláda k zákazu zhoubných kartelů i rayonů
a k příslušnému doplnění trestního zákona, což pod-
poruje také přílomný obecní starší p. Prážek z Prahy.
jenž upozorňuje zároveň na analogický návrh, podaný
v pešťském parlamentě posl. Hieronymem.
Resoluce navržená byla i s uvedenými dodatky
jednomyslně sehválena a schůze potom skončena
Richter
Baza
Balát
Hieronymus
Kolín
Praha
19
article
Sjezd učitelstva
dvojtřídních obchodních škol českých,
V pondělí o 9. hod. ranní zahájen byl v sekčn
síni nové budovy obchodní a živnostenské komory
pražské první sjezd učitelstva dvojtříd-
nich obchodních škol českých, k němuž
byl vyslán místodržitelstvím jako zástupce minister-
stva kultu a vyučování okresní hejtman p. Emil
Cholaš a pan prof. J. Langier, přidělený službou
místodržštelství.
Sjezdu zúčastnili se zástupci městské rady praž-
ské ob. st. pan J. Portík a řed. Tomáš Maděra
Jednolu obchodních gremií zastupoval pan komerční
rada Karel Tichý. Nepřítomnost svou omluvili
sjezdovému rokování úspěchu přáli: nejvyšší mar-
šálek království českého kn. Jiří Lobkovic, dv. r. prof
dr. Bráf, prof. dr. K. Henner a ministerský se
kretář dr. V. Dlabač. Obchodní a živnostenská ko
mora v Praze zastoupena byla panem drem. J. S am-
kem, Nové obchodní gremium svým vicesekretářen
drem. Hoífrem.
Sjezd zahájil jako nejstarší pan řed. F. Trmal
poukázav na význam jeho v ohledu hospodářském
i osvětovém.
Cholaš
profesor
J Langier
J Portík
Maděra
Tichá
Lobkovic
doktor
Bráf
K Henner
F Trmal
Praha
živnostenský komora pražský první
20
article
Předsedou sjezdu zvolen cís. r. p. Ant. Kotěra
c. k. inspektor pro obchodní vyučování a školní rad
p. Karel Dolejš z Brna místopředsedou.
Účelem sjezdu bylo, vylíčiti dnešní stadium vý-
voje dvoutřídních obchodních škol, uvědomiti si jeho
nedostatky a nastíniti cesty, jež by vedly k žádouci
nápravě; měly se předem projednati některé otázky.
o nichž hodlá vláda uvažovati ve zvláštní k tomu
účelu svolané ankelě.
Nedávná žádost státní správy vyučovací u ob
chodních a živnostenských komor a jiných korporací
veřejných o podání dobrozdání ve příčině osvědčení
se dvoutřídních škol obchodních a návrhu případných
reform zavdala přímý podnět ke kritickému posou-
zení oněch dobrozdání, jež až dosud byla s veřejnost
sdělena. Nejobsáhlejším a nejobjektivnějším shledáne
dobrozdání komory liberecké, jež ocenilo velmi pří-
padně význam dvojtřídních škol obchodních pro střed-
ní obchod, označivši ústavy tyto v dosavadní orga-
nisaci i v příčině doby studijní i učební osnovy za
jediné a nejlepší ústavy, vychovávající zdatný dorost
pro střední obchod. Podala-li obchodní komora v Č.
Antonín
Kotěra
Dolejš
Brno
21
article
Budějovicích dobrozdání, které v mnohém ohledu ne-
vydává tomuto školství vysvědčení právě nejlepší.
lze to vysvětlit jenom tím, že měla na mysli pouze
ústav jediný, jenž pro své nedávné založení neskýtai
sám doslatečného kriteria pro rozhodnutí v otázkách
zásadní důležitosti, jež zasloužily bedlivějšího šetření
Referent vyslovil politování, že za základ svého
posudku nemohl vzíti také dobrozdání ostatních komou
českých (Praha, Plzeň), kteréž, pokud známo, se otáz-
kou louto ve svých plenárních schůzích dosud ne-
zabývaly.
Komerční rada p. K. Tichý poukázal, že tato
otázka byla již předmětem jednání v obchodní sekci
pražské komory, která oceňuje plnou měrou působení
a význam dvojtřídních škol obchodních, že však při-
mlouvá se sekce vedle toho za zřizování veřejných
škol obchodních jednoročních, jichž existenci odůvod-
ňuje tím, že jsou mnozí, kteří své vzdělání praktické
chtějí doplniti také po stránce theoretické a studium
na dvojtřídních školách obchodních že je pro ně při
nabyté již prakci poněkud dlouhým.
Školní rada p. K. Dolejš pravil, že by tento
požadavek znamenal úplný krok do zadu, má-li se
na mysli, že moderní doba v každém odvětví žádí
čím dále tím většího vzdělání odborného, jímž jedině
jest podmíněn pokrok obecný a projevil názor, že by
něco takového nepřipustila státní správa vyučovací
ani v zemích alpských, tím méně pak v zemích, které
pokládají se v tomto soustáti za hospodářsky nejpo-
kročilejší.
K Tichá
K Dolejš
Budějovice
Praha
Plzeň
22
article
Dále poukázáno bylo referentem na oblíže, jež
vznikají ředitelstvím ústavů dvojtřídních při snaze.
umístiti svoje absolventy v obchodech detailních
jež nalezají obdoby podivuhodné v poměrech malo-
živnostenských (otázka učňovská).
Obchodnictva se při tom ujímal komerční rada
p. Tichý; odkazoval na tradice, v nichž nynějš
obchodnictvo bylo vychováno.
Pan prof. Jelínek z Hořic referoval o dobro-
zdáních zaměstnavatelů absolventů dvojtřídních ob-
chodních škol, z jejichž znění může býti obchodn
školství za dosavadních nikoli nejpříznivějších po
měrů úplně spokojeno.
V dalším průběhu jednání projednány byly otázky
sestálnění obchodního školství, approbace učitelstva
škol obchodních, při čemž kladen požadavek, aby
dosavadní dualismus v approbaci učitelské pro dvo
třídní školy obchodní byl odstraněn a nahražen appro-
bací jedinou. K tomuto požadavku pojil se další, aby
dosavadní dvě skupiny byly rozmnoženy s skupinu
filologickou.
Pan inspektor Kotěra, zmíniv se o oprávněnost
toholo požadavku, podolkl, že podobným úmyslem
zabývá se již státní správa vyučovací.
Tichá
profesor
Jelínek
Kotěra
Hořice
23
article
Při tom vysloven byl požadavek, náležitě odůvod-
něný, za zřízení české vysoké školy obchodní. Ob
sáhlý tento referát byl podán panem prof. Želez-
ným (Kolín)
Konečně rokováno o prostředcích, které by vediy
k povznesení vážnosti a k náležitému oceňování dvo-
třídních škol obchodních. I zde zasáhí v rozhovor
školní r. p. Dolejš, který spatřuje hlavní vinu toho,
že u nás jeví se tak málo porozumění pro praktická
zaměstnání v tom, že není dosti paedagogického zřeto-
le k této stránce hospodářského živola na školách
obecných, měšťanských a středních. Schází naší miá-
deži zkrátka prostředí, které dodává aspirace u ob-
chodu tak nutné a nezbytné. Oprávněním tudíž shie-
dává se požadavek dodalečný, aby této stránce byl
věnována pozornost nejen v učebních osnovách, ale
i v učebnicích, jež určeny jsou pro školy ohecné, mě-
šťanské i střední. (Referent p. řed. E. Bulský z Úh
Hradiště.)
Ke konci tlumočeny požadavky jednotně úpravy
služného a usneseno požádali ministerstvo o vydán
nového, změněným poměrům vyhovujícího organi-
sačního statutu. (Ref. p. řed. V. Hrubý, Přerov.)
Všeslovanský a žurnalistický sjezo
v St. Louisu v září 1904.
St. Louis Mo., v záři 1904.
profesor
Dolejš
E Bulský
V Hrubá
Stanislav
Louis molybden
Kolín
Úhy Hradiště
Přerov
St . Louis
24
article
Zatím co nelze ani amerických Čechů sjed
notit k společně práci aspoň tam, kde nábožen
ské přesvědčení a ještě častěji náboženská ma
lichernost mohly by před povinnostmi národním
a zájmem celku ustoupit do pozadí, právě mez
Čechy a na vzdory »českému dni« ozval sev
St. Louisu hlas nejdříve pro »slovanský den«
a teprve později, když ukázala se nemožnost
důstojné representace na světové výstavě, pr
»všeslovanský a žurnalistický sjezd.« Tato po-
slední myšlenka, byť i nebyla nová už ani na
půdě Spojených států, byla by svému původe
a nejhorlivějšímu propagatoru, redaktoru katoli-
ckého »Hlasu« v St. Louisu k největší eti, kdyby
nebylo nad veškeru pochybnost jisto, že podně-
tem k ní byla právě ta nesvornost slovanská a
česká, na niž ve sjezdových řečích bylo vrženo
tolik slavných kleleb. Jedna strana saintlouisská
a redaktor druhého, od záležitostí náboženských
neodvislého časopisu českého, začali agitovat
pro »český den«, na němž nemělo se bráti
Čecho
Čechy
St . Louis
spojený stát
25
article
zření ani k politickému ani náboženskému vy-
znání. Ať už větší vinou té nebo oné strany
došlo brzo k rozporu a strana, stojící za kato-
lickým časopisem, proti »českému dni« pod pra-
porem českého katolicismu a »pod křížem« vo
lala své věrné k »slovanskému dni«. Prohléd
jsem příslušná čísla obou časopisů a shledal
že hlavní vina jest na straně, jež stála za »slo
vanským dnem« a nyní prohlašuje »slovanský
sjezd« za akci nestrannou, jakou ostatně v jed
nání se osvědčil. Kdyby se byl »český den«
spojil se »sjezdem«, býval by v tom prospěch
nejen české representace na světové výstavěa
nepřímo i českého života v Americe, nýbrži
myšlenky slovanské a zdaru sjezdu. »Český
den« byl už vázán smlouvou s výstavou: bylo
tedy na pořadatelích sjezdu, aby se byli aspoň
připojili se svou myšlenkou a se svou prací
k společnému dílu, když už by nebyli dovedli
docela zap omenout na tu chvíli záležitostí úplně
podřadných svědomí dobrého Čecha, jedná li se
o zájmy vyšší.
Čecho
Amerika
26
article
Nestalo se tak. »Český den« byl fiaskem
nejen saintlouisským Čechům, nýbrž i celé če-
ské Americe. A zamyslíme-li se nad účasten-
stvím při »všeslovanském a žurnalistickém
sjezdu«, konstatujeme fiasko druhé. Jsou-li na
žurnalistickém sjezdu tři čeští novináři američtí,
jeden polský, tři slovenští, dva rusínští a jeden
chorvatský, byť i těch deset novinářů mělo
lásky k Slovanstvu, slly i vytrvalosti ku práci
dobrých úmyslů za davy lidu, v tom mo
americké žurnalistiky znamenají přece jen málo,
než aby sjezdu mohl se přikládat větší význam,
než impulsivní. Považme, že jen českým a polským
časopisům americkým dohromady nechybí mnoho
do stovky. A sjezd všeslovanský? Oba Poláci,
kteří se sjezdu účastnili, měli pověření za ve-
liké jednoty polské, ale zde znamenala by cosi
rozhodného jen větší osobní účast. Z ohromné
spousty českých korporací zastoupeno bylo jich
sedm, až na »Slovanské sdružení« clevelandské
vesměs katolických. Kdyby v ty dny nebyl zá-
roveň v St. Louisu jakýsi českokatolický kon-
vent a nějaká rusínská hromada, bývalo byna
»sjezdu« ještě smutněji a nebylo by se ani
osobní harmonii a nadšení těch několika lidl
podařilo aspoň zmírniti skličující dojem.
Nerad přehrabávám se v těchto podrobno-
stech, jest mi to tím trpčí, že oni, kteřís
shromáždili na »sjezdu«, skutečně s láskou
k věci se ujali příprav k budoucí práci. Al
jako jsem byl nestranný v posudku »českého
dne«, chci být nepředpojatý i v referátu
»všeslovanském a žurnalistickém sjezdu«. Illuse
nebývají nikdy zdrávy, a tím méně v ideách.
A ideám nebývá ani to zdrávo, jsou-li sníženy
za zbraň ve strannických třenicích. Že tato dvé
fakta byla ve spojení se svoláváním »sjezdu«,
nemůže popřit nikdo. A proto znovu volám z
očistu národního života mezi americkými Čechy,
dokud nebude pozdě.
Čecho
Polák
Al
ský Amerika
St . Louis
Čechy
27
article
Čtyři dny před »sjezdem« byl jsem ještě
v Texasu a znaje předehru »sjezdu«, rozvažo-
val jsem, mámli se ho zúčastnit. A konečně
s těžkým srdcem přece jsem opustil krásný
Texas i milé přátele své poslední texasské za-
stávky i vrátil jsem se do St. Louisu — př-
znám se, už s nedůvěrou k »sjezdu« a marně
si vymlouvaje předpojetí v jistém směru. On
předpojatost na štěstí ukázala se na tu dobu
zbytečnou: na sjezdu pečlivě bylo vyhýbáno
všemu, co mělo by ráz té nebo oně strany —
ale nedůvěra, bohužel, se osvědčila být správ-
nou a obavy se splnily. Kolik na počelném ne-
úspěchu sjezdu má podílu nepřízeň svobodo-
myslných listů česko amerických, nevím, ale
třeba že vzhledem k myšlence, o níž tu šlo,
s ní nesouhlasím, vysvětluju a omlouvámji
právě nedůvěrou k svolavatelstvu a trpkými
zkušenostmi.
Dne 20. září o desáté hodině byl sjez
zahájen v síni školy sv. Jana Nepomuckého za
praslabého účastenství vzletnými slovy svola-
vatele, redaktora H. Dostála a milým uvítáním
faráře české osady P. Blechy. Byla nás hrstka, ale
spřátelili jsme se brzo a společná práce zůžila
nás bez hejslovanění, průvodů a banketů, jako-
by v jednu rodinu, takže jsme i zapomněli na
první, deprimující dojmy, jež dosvědčují slova
z referátu redaktora »Dziennika chicagoskiego“,
Stanislava Szwajkarta, jediného zúčastněného
polského žurnalisty: Přiznám se, že nesmírně
jsem se podivil, když jsem vešel do toho pro-
stranného, pěkně ve žlutých a bilých barvách
(papežských) vyzdobeného sálu. Obrázek patrona
osady (Jana Nep.), nápis »Jubilate Deo!«a
věnci obtočené číslice »1854« a »1904« do-
kazují, že sál ten vyzdoben nikoliv na sjezd.
nýbrž toliko na kostelní jubileum k slávě pro-
hlášení dogmatu o Neposkvrněném početí N. M.
Nepomucký
H Dostál
P Blech
Szwajkart
Jan Nepa
Texas
St . Louis
škola svatý
28
article
P. Ale k údivu připojilo se i nemalé zklamání.
Židle rozestaveny byly v nepořádku, na nichv
různých skupinách sedělo asi 40 až 50 osob,
mezi nimi i několik slečen, Ukázalo se tedy, že
na sjezd všeslovanský nesmírně málo přibylo
delegátů.
To »málo« nebyli ještě ani všichni, kteři
potom brali účasť na jednání, ale i těch jest
přiliš málo, než aby přátelské naše schůze byly
mohly se zvát všeslovanským a žurnalistickým
sjezdem. Čeští novináři američtí byli tam tři:
Svolavatel, redaktor katolického místního »Hlasu«,
Hynek Dostál, rev. Valentin Kohlbeck, chefre-
daktor katolických časopisů chicagských a v.
Bureš, redaktor »Pokroku západu« z Omahy.
Z několika málo delegátů jmenuji Václava Švarce,
předsedu slovanského sdružení v Clevelandu.
Chorvatský žurnalista jeden: dr. Mat. Pavelič za
»Národní List« v Novém Yorku, za Poláky mluvil
redaktor Stanislav Szwajkart a dr. Adam Szwaj-
kart jako delegát spolkový, za Rusíny Viktor
Hladik, redaktor »Pravdy« z Nového Yorku
a P. J. Žatkovič, redaktor »Amer. Rus. Viestniku«,
jenž odmítal důsledně název »Malorus« nebo
»Rusín« a se svými propagoval název »uher-
ských Rusů«, ze slovanských žurnalistů J. A.
Dostál
Kohlbeck
Bureš
Švarc
Mat
Pavelič
Polák
Szwajkart
doktor
Szwaj
Rusín
Hladik
P J Žatkovič
Amer
Viestnika
Malorus
Rus
Omaha
Cleveland
Nový York
Rus
29
article
Ferienčík, redaktor Raviankových časopisů v Pitts-
burku, Jan Spevák, redaktor »Slováka v Ame-
rike« z Nového Yorku a rev. Štěpán Furdek,
redaktor »Jednoty«. Bulhar byl na sjezdu jeden:
M. S. Stefanov, bývalý major, komisař bulhar-
ského oddělení na světové výstavě. Na výstavě
návšlěvou tu právě dlící Vladimír Urbánek, syn
známého pražského knihkupce a nakladatele, se
představil jako zástupce »Národní Politiky«
a »Hlasu Národa«.
Z tohoto účastenství voliti presidium nebylo
lze, přibrali se tedy ještě někteří delegáti, presi-
dium, předseda (pan Hynek Dostál) a tajemník
(pan J. A. Ferienčik) zvoleni a pak přistoupeno
k jednání, jež činilo na mne po všechny ty čtyt
dny dojem prozatímnosti a někdy i naivity tim
více do očí bijící, že jsme v zemi praktického
nazírání na život. Jednání omezilo se pak vlastně
skoro jen na »presidium« a jediným reálnějším
a užitečnějším jeho výsledkem jest několik pěk-
ných návrhů, jichž bylo by škoda, aby zanikly
bez ohlasu.
Ferienčík
Raviankový
Spevák
Slovák
Furdek
Bulhar
M S Stefanov
Urbánek
Dostál
Pitts
Nový York
30
article
Nejvíce času zmařeno bylo jednáním o re-
solucích a memorandech vzhledem ke starým
vlastem. Každá ta hrstka lidí jedné slovanské
národnosti ubírala čas »sjezdovému« jednání
svými resolucemi, jež při maličkém účastenství
jsou titěrnou hračkou a byly by i jinak z prak-
tické stránky bezvýznamnou formalitou. Kdyby
už »memoranda« bývala stručně koncipována
jednání o nich aspoň za půl dne skončeno,
mlčel bych, ale takto nemohu. Pak byly zby-
tečny výklady o právech toho nebo onoho ná-
roda slovanského v Evropě a jeho křivdách.
Ty věci jsou nám všem známy a zvláště př
zdrobnělém rámci tohoto sjezdu měly odpadnout.
Mým přesvědčením bylo, aby za všechna me-
moranda stylisována byla kratičká, povšechná
resoluce vzhledem k duševní a národní souvi-
slosti Slovanů amerických s evropskými, kdyi
už se to bez resolucí obejít nemohlo. Rozum
se, že stalo se jinak a že každá národno
Evropa