1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 2. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hsty
předplácí se
v Praze v adninisfraei
n čiort leta . . . . 6 K —
s drojí čonálken
na nsěsl
Bi dtnt leta . . . . 7 K 50 h
za nněsío . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
za nisíe
ei
na čtvrt lela . . . .
s drojí zás ilkou
za něs
nnt leta . . . .1i K Si
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 1. listopadu. (Pův
telegr. zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Palba
z děl trvá podél celé fronty. Nepříte
maskuje zřejmě plány své. Japonei
zahajují offensivu, když byli obdrželi
posily. Posice jejich jsou silně opev-
něny. Rusové sesilují střed svůj.
Z Londýna, 1. listopadu. (Zvl. tel. »Nár
Listůs.) Situace se opět nesmírně
přiostřila. Konflikt angloruský
o němž se myslilo, že jest již urov-
nán, opět vystupuje velice hrozivě
Neznají se sice ještě podrobnosti.
jest však faktem, že anglieké lod-
stvo dostalo rozkaz, aby mo-
bilisaci obnovilo a že bal-
tické loďstvo opustilo Vigo.
Angličané prohlašují prý, že tente
odjezd z Viga jest proti úmluvě mezi
Anglií a Ruskem.
Rusko trvá na tom, že přiznalo
jen, že mezinárodní vyšetřující ko-
mise o hullské srážce bude rozsuzo-
vati a že z viny podezřelí ruští dů-
stojníci budou ve Vigu vyloděni.
Anglie naproti tomu prohlašuje
že Rusko se zavázalo čásť loďstva,
která jest ve Vigu, před konečným
vyšetřováním nepřipustiti k další
plavbě. Protože však dnes skutečně
Rožděstvenský vyplul se svým lod-
stvem, vyjma čtyři důstojníky, kferé
zůstavil ve Vigu pro výslech před
vyšetřujícími soudci, jest to Anglií
pokládáno za porušení závazků ( )
ruských.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Rus
Vigo
Angličan
Rožděstvenský
Petrohrad
Londýn
Vigo
Anglie
Rusko
6
article
Německo pospíchá na obchodní smlouvu
s monarchlí rakouskou.
Německo pospíchá na obchodní smlouvu
s monarchlí rakouskou.
V měsíci červnu t. r. úplně uvázlo jednání,
jež už téměř dvě léta se vleklo mezi sousední
říší německou a soustátím rakousko uherským,
aby mezi oběma velmocmi obnoveny byly
smlouvy obehodní. Jednání bylo zastaveno, po-
něvadž vyšlo na jevo, že k vyznačenému cíli ne-
vede a nepřivede. Příčina nezdaru, jehožto po-
znání na obou smlouvajícíeh se stranácb zajisté
mohlo prosvitnouti aspoň už o rok dříve, vězela
v tom, že jednání bylo v rukou úřadníkův pod-
řízených, opatřených přísnými instrukcemi, od
niehž ani na té, ani na oné straně nebylo do-
voleno odchýliti se ani na vlas. Z toho následo-
valo, že jednatelé, pouzí referenti ve svých obo-
roch, kdykoliv octli se o některé věci ve sporu,
byli vázáni, aby o tom podali zprávu svým
představeným a vyžádali si jejich buď další po-
kyny nebo rozhodnutí. Plné moci neměli jed
natelé ani němečti, ani rakousko-uheršti. Těžko-
pádný stroj, k němuž byli zapřaženi, konečně
Německo
7
article
se zastavil, referenti vrátili se do svých úřadů,
nemohouce vykůzati se ani jedinou vyřízenou
otázkou. Naopak musili představeným ministrům
svým učiniti oznámení, že prodlením obapolného
vyjednávání c obnovu obchodních smluv mezi
Rakousko-Uherskem a Německem jen hroma-
dily se překážky, uvádějící provedení úkoluv
pochybnost čím dále, tím větší. Otázka těcht
obchodních smluv stávala se ještě spletitější.
když napořád viselo ve vzduchu, co v Rakousko-
Uhersku musí nezbytně předcházeti, než k roz-
řešení jejímu může vůbec se přikročiti, totiž
národohospodářská dohoda mezi oběma polovi-
nami této říše, jež pak na venek musí vystoupil
jako v sobě samém spořádaný celek. Jakou mě-
rou národohospodářská dohoda mezi Předlitav-
skem a Zalitavskem jest závislá na politických
a ústavních poměrech, jež tu i tam se vyvinuly
a do té chvile ovládají všechen státní život, jes
obecně známo. Vědí o tom velmi dobře i v Ber
líně, ale té chvíle dělají, jakoby jim tc nebyl
známo.
Z čista jasna pozbyli trpělivosti s bezúspěš
ným průběhem a s konečným uváznutím jed
nání o obnovu obchodních smluv s Rakousko
Uherskem a chopili se trapné věci za jiný ko
nec. Koncem tohoto měsíce prý se sejde říšský
sněm německý ku poradám svým. Už pre prvn
schůze jeho říšský kaneléř hr. Bülow má prý
pro něho přichystány předlohy nových smluv
obchodních, zjednaných s Ruskem, s Belgií.
s Italií a se Švýcarskem. Přáním jeho prý jest.
aby před pány zástupci všech spolkových státův
německých mohl se pochlubiti i novou obchodní
smlouvou s monarchií rakousko - uherskou.
Z tohoto přání tedy vyšel skutek, jímž dle obee-
ného úsudku hr. Bülow v jednání o novou ob
chodní smlouvu s Rakousko-Uherském způsobi
sensační obrat.
Bülow
Rakousko
Uhersko
Německo
Zalitavsko
Rusko
Belgie
Švýcarsko
8
article
Minulého téhodne počalo se mluvit, že
jednatelé němočtí a rakousko-uherští, jichžto
práce v měsíci červnu t. r. uvázala v písku, co
nejdříve se sejdou buď v Berlině nebo v Drá-
žďanech, aby v ní pokračovali. Však politická
veřejnost byla překvapena něčím jiným. Ra-
kouskosuherský vyslanee v Berlíně, Szögyeny-
Marich, měl prý před několika dny rozmluvu
s německým kaneléřem, hr. Bülowem a se stát-
ním tajemníkem v říšsko-něm. ministerstvu vnitra
hr. Posadowským. Účelem této porady prý bylo,
najíti způsob, aby v jednání o novou obchodn
smlouvu Německa s Rakousko-Uherskem se po-
kračovalo s takovým zrychlením, ja-
kéhož Německo si přeje. A výsledek
její jest, že ve Vídni očekávají už dnes příjezd
hr. Posadowského, aby to zrychlení tam provedl.
Ba ministerský list berlínský ve zvláštním článku
s důrazem praví, že hr. Posadowský přijíždí do
Vídně, aby tam novou obchodní smlouvu Ně-
mecka s Rakousko-Uherskem ukončil a při
vedlke skutkul
Tu oznamuje se do světa něco, co za nyněj
ších vnitropolitických a parlamentních poměrův
na obou březích Litavy, vybízí ke zvýšené po-
zornosti a i k odpovědi. Známo, že hr. Posa-
dowský jest tvůrcem nové celní sa z by
dle níž Německo se státy cizími vstupuje aneh
teprv vstoupiti chce v nové smlouvy obchodní.
Tyto nové německé sazby celní jsou pro země-
dělství rakousko-uhorské v některých položkácl
velice nevýbodné, škodlivé. Zejmena týkají se
takové položky pohraničné agendy veterinářské.
vývozu ječmene, sladu a dříví. Také právě př
těchto položkách vznikly nejtužší spory mezi
Bülow
Posa
Berlín
Drat
Szögyit
Německo
RakouskoUhersko
Vídeň
Rakousko
Litava
9
article
dřívějšími jednateli o novou obchodní smlouvu
mezi Německem a Rakousko-Uherskem, hlavně
k vůli těmto položkám, obsaženým v novém cel-
ním tarifu německém, vypracovaném p. hr. Po-
sadowským, všechno posavadní dvouleté vyjed-
návání mezi pouhými referenty vídeňskými
berlínskými nevedlo k eíli: Nyní přijíždí do
Vídně p. Posadowský sám, aby, jak s pyšným
sebevědomím praví „Nordd. Allg. Ztg.“, jednání
s Rakousko-Uherskem nejen popohnal, ale i pří-
vedl ke konci. A už oznamuje se sou-
časně, že hr. Posadowský vyřídí ve Vídni právě
jen ty čtyři otázky, jež obnově obchodních
smluv mezi Německem a Rakousko-Uhersken
posud byly na překážku, totiž otázku veterinář
skou, otázku ela na ječmen, slad a dříví a pak
že z Vídně odjede, zůstavě všechen ostatní ob
sah celní sazby německé a obchodní smlouvy
s Rakousko -Německem dvěma německým
kemisařům, jež s sebou už také přiváží. Poby
hr. Posadowského ve Vídni prý jest proto roz
počtěn jen na několik dnil
Tak brzy tedy státní tajemník říšsko-něme-
ckého ministerstva vnitra doufá býti s Vídnía
s Peští hotov? Takových divův očekáváo
osobního zakročení svého v otázce, n
jejížto urychlení hr. Bülowu tak velice záleži?
Bülow
Německo
RakouskoUhersko
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Pešť
10
article
Návštěva jeho ve Vídní vypadá opravdu jake
zakročení, ba ještě jako něco více: totiž
jako rozkaz, že nová obchodní smlouva mez
Rakousko-Uhersker a Německem musí být
zjednána na základě celního tarifu, vypracova-
ného jím samým na valný prospěch německých
agrárníkův!
A vlády ve Vídni a v Pešti? Do té chvíle
nemají ani autonomní celní tarif, ani obnovené
hospodářské vyrovnání mezi oběma polovinam
řiše a pouštěji ce do jednání o novou obchodní
smlouvu se státem cizím! Předvčerejší mini-
sterská porada ve Vídni, jíž byli účastni všichni
členové kabinetu, byla prý věnována výhradně
obchodní smlouvě s Německem.
Troufá si vláda páně Körbrova smluviti s
s hr. Posadowským, totiž povoliti mu n
osobní jeho zakročení, řekněme jen ve čtyřech
věcech, svrchu vyznačených, a doufá pak teprv
dodatečně opatřiti si schválen
svého skutku v parlamentě vídeň-
ském? Předpokládal by v takověm
případě mnohem více, než pouho
dělnostjehol Atakový předpokla
jest napořád věc velice omylná
I § 14. dohospodaří.
Körbrův
Posadowský
Vídeň
Rakousko
Německo
Pešť
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. listopadu. (Rozpaky v ně-
meckém táboře.) Vídeňský zpravodaj kra-
kovského „Czasu“ trefně charakterisuje posta-
vení, ve kterém ocitla se německá levice násled-
kem rekonstrukce kabinetu. Ukázalo se, že přes
všechny výkonné výbory spolčených německých
stran převládá mezi nimi duch strannický nad
zájmy národními. Všechny německé strany měly
důvěru ve vládu potud, pokud vláda nic ne
činila, totiž dokud neučinila nijakého positiv-
ného kroku. Důvěra však mizí v tu chvíli, kdy
se vláda stává činnou, neboť všechny strany s
obávají, aby tato vládní činnost nebyla na pro
spěch některé strany. Němei se sice stydí při
znati se, ale jest fakt, že úplné zastavení stát
ního stroje, trvající už několik let, nejlépe ho
vělo jich snahám, neboť je chránilo od živého
legálného a nezbytného zápasu s jinými národy
Praha
12
article
a při tom každé jejich frakci zabezpečovale
zvláštní „sféru držebnosti“. Tato „sféra držeb-
nosti“, střežená četníky a vojskem — toť celý
jejich smutný ideál. „Mnoho práce bude stát
— dodává „Czas“ — aby se německé strany
tyjící z trpné obrany své sféry držebnosti, vy
vedly na čerstvý vzduch a přivykly zase loyál-
nému zápasu na poli ústavním bez pomoci úřadů
a žandarmů. Dokud taková změna s nimi se ne-
stane, Němci nebudou v parlamentě činitelem
positivným, neboť když jiní se chtějí rozvíjet
svými vlastními silami, oni se vzdávají všeli-
kého pokroku; přikryjou kloboukem zvetšel
privileje a kážou četníkům, aby stáli na stráži
by nikdo nešlápl na ten klobouk.“
V Praze, 1. listopadu. (K situ ae
v Uhrách.) V Pešti se očekává, že hr. Tisza
již tento týden odůvodní svůj návrh na zostřen
jednacího řádu. Orgán krajní frakce strany ne-
odvislosti, „Független Mag. Orsz.“ píše, že nen
dosud jisto, bude-li hr. Tisza vůbec připuštěn
ke slovu, aby mohl svůj návrh odůvodniti. Vět-
šina opposice prý má a to, že se nemá připustite
ani odůvodnění tohoto návrhu. Za tím účelem
má se v pátek, kdy se hr. Tisza hodlá ujati
slova, započíti s technickou obstrukcí hned při
čtení zápisníku. Takového mínění jest radikální
čásť košutoveů, frakce Szederkenyova a Banf-
fova. Mírnější čásť strany neodvislosti soudí
ovšem, že se má také hr. Tiszovi popřáti svo-
boda slova, ale výše zmíněný list tvrdí, že umír-
nění budou v menšině proti radikálům. Dl
toho stala by se uherská sněmovna od příštího
pátku opět jevištěm bouřlivých výjevů. Situnee
pro hr. Tiszu zhoršila by se značně, osvěděí-li
se další zpráva z Pešti, že také v liberálním
klubě vznikají pochybnosti o potřebě změny
jednacího řádu právě nyní a že zejmena hrabě
Němec
Független Mag
Orsz
Tisza
Banf
Praha
Uhry
Pešť
Tisza
13
article
Julius Andrássy, který, jak známo, pokoušel se
o prostředkování mezi vládou a opposicí, má
úmysl vystoupiti se svými nejbližšími přáteli
z vládního klubu, jako učinil r. 1898 za vlády
Banffovy, když nebožtík Koloman Tisza radil
Banffovi, aby vládl klidně dále bez ohledu na
obstrukci. Potvrzení této zprávy musí se všal
vyčkati.
Ze Lvova, 31. října. (Odhalení pa-
mátníku Mickiewiczova.) Slavnost od-
halení památníku Adama Mickiewicze ve Lvově
započala včera v 10 hod. dopol. slavnostní mší
v kathedrálním chrámě katolickém, kterou slou-
žil arcibiskup Bilezewski. Z chrámu odebrali
se účastníci slavnosti na náměsli Mariánské, kde
Sokolové udržovali pořádek v zástupech hidu.
Mezi hosty byl též syn básníkův Vlad. Mickie-
wicz. Právě v poledne promluvil předseda slav-
nostního výboru dr. Radziszewski, aby vylíči
vznik pemátníku, jenž je dílem sochaře Popiela.
Julius Andrássy
Koloman Tisza
Banff
Mickiewiczův
Mickiewicz
Bilezewski
Vlad
doktor
Radziszewski
Popiel
Lvov
14
article
Za jeho řeči sňata rouška s památníku, jenž
představuje štihlý korinthský sloup, u jehož pod-
noží stojí socha básníka, jemuž genmus, vzná-
šející se u sloupu, podává lýru. Před památní-
kem promluvili pak ze město Lvov starosta dr.
Malachowski, za mládež polskou akademi
Downarowiez, za lid polský poslanec Jakuh
Bojko a za dělnictvo městský rada Hudec. Po
těchto řečech táhl mimo památník holdovací prů-
vod spolků lvovských a nesčelnýel deputacíz
venkova, z nichž většina skládala věnce u pod-
noží památníku. Na 200 věnců pokrylo celé
prostranství kol sloupu. Zatím, co o 3. hod. za-
počala hostina, uspořádaná městem pro slav-
nostní hosty, uspořádán památce básníkov
nový, tklivý hold, když přibyly k památníku
V drobném prodeji:
sanní číslo o sebě . . . za s
odpolední
. . za 2h
Ve mlinlkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10
vdpolodní.
. . . . . . . 3k
Inseráty
platí se hotově napřei
Předplaesní a inserty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č. z.
Tam nschásejí se též rečake
tiskárna n expedice „Národnich Listů“.
Rukopiny se nevraceji.
doktor
Malachowski
Bojko
Lvov
15
article
v nekonečném průvodu děti všech lvovských
škol a zasypaly jej kvítím. Slavnostní den ukon-
čen hudební produkcí pro venkovany, přibylé do
Lvova na slavnost.
Lvov
16
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1. listopadu
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1. listopadu
Denunciantství v armádě francouzské.
Postavení ministra Andréa nezdá se býti
přes to, že docílil v páteční schůzi 4hlasové
většiny — zajímavo jest, že hlasovalo proti
němu i 40 socialistů a radikálů, obyčejné
s vládou hlasujících — nikterak zabezpečeno.
André zachránil se totiž tvrzením, že o denun-
ciantské organisaci, zavedené v armádě svobod-
nými zednáři, nic nevěděl. Nyní ale prohlašuje
důstojník Hartmann, že André tu prostě lhal,
že o denunciaci a sbírání a shromažďování
denuneiantských cedulek proti jednotlivým dů-
stojníkům dobře věděl, ano že kdysi na jeho
námitky proti takovému režimu denunciantskému
odpověděl, že si nechce se svobodnými zednáři
ocet rozliti. Po všem tom ozývají se i ve vládní
většině hlasy, aby Combes konečně André
obětoval. Snad naskytne se k tomu příležitost
v páteční schůzi sněmovní, kdež posl. Ville-
neuve chce Andréa poznovu interpelovati,
a sice, proč žádných opatření proti důstojníkům-
denuneiantům neučinil, spokojiv se toliko —
spálením cedulek udavačských, jež ovšem pře
tím mohly býti ne jednou sle několikráte opsány.
André
Hartmann
Ville
Praha
17
article
Protože také okolnost, že ordonanční důstojník
Andréův setník Mollisi, jenž v ministerstvu stál
v čele této denunciantské -služby a jehož dopfsy
v té věci k čelným svobodným zednářům Ville-
neuve ve sněmovně předčítal, na hodnost důstoj-
nickou dobrovolně resignoval, veřejnosti nestači,
chce Villeneuve ve sněmovně přímo navrhnouti,
aby byli veškeří důstojníci, v denuneiantské
organisaci zúčastnění, postavení před soud.
Jaurés hrozi za to, že on a soudruzi jeho pak
odhalí celý protekční system, kterýž za dřívější
vlády v armádě vládl. Protekce zajisté jest též
zavržitelnou, ale k denunciantství ji přirovnávati
aneb tak ji dokonce omlouvati, to zní ovšem
divně dost a zvláště z úst tohoto reformátora,
jakým se Jaurěs všude vyhlašuje.
Andréův
Mollisi
Villeneuv
Villa
18
article
K obrovským bouřím obstrukčním ve španěl-
ské sněmovně.
Obstrukce opposice byla ještě během pon-
dělka včerejšího. Prováděna byla bezpočtem ná-
vrhův i řeči rozvláčných. Jeden z řečníkův n
př. rozhovořil se konečně o čákách nastávajícíh
tahu státní loterie. Když byla opposice již p
48 hodin zdržela všeliké usnešení o známém
návrhu vládním na soudní stihání 26 nepohodl-
ných poslancův a když markýz Vega de Armigo
jménem všech skupin opposičních prohlásil, že jest
všeliký styk s vládou přerušen a že opposice bude
na příště obstruovati veškeré předlohy vládní, doslo
k novým bouřím, při nichž opět několik pulio
rozbito bylo v třísky. Na konec podařilo se ale
vládě přece zjednati klid a sice tímto kompro-
misním návrhem: Vládní návrhy se odvolávají
a ponechá se nejvyššímu soudu (ka-
sačnímu), aby rozhodl, kteří z poslancův, z
jichž vydání žádáno bylo, mají býti postaveni
skutečně před soud. Pravice přistoupila
na tento kompromis a sněmov na
Vega jít Armigo
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na slovanský jih?
K saisoně podzimové. Ladislav Malý.
Saisona turistická se sehýlila ke konci, ao
žije saisona — cestovní. A podzim znamená
období, vítané k cestám na jih, neméně, nežli
jaro. A řeknete-li Jh, myslíte z pravidla —
Itali. Aspoň do nedávna platilo: z jara nebo n
podzim nemožno jinam, než do Italie! Tam do
slunného kraje, pod proslulým modrým nebem,
kde oranže a fiky roslou a pokladníci na dráhách
i platobéři v hötelech při účtu také rádi — se
mýlí. Do Italie ke hrobům Petrarky a Romea
i Julie. Ke vzácným památníkům starověku.
zbytkům slavné kultury! Starý Řím, jeho amfi-
theatry, thermy, chrámy, fora, vzkříšené z úsíci-
letého hrobu Pompeje, divy přírody, čarovným
svitem ozářená jeskyně v Capri... jsou před-
mělem chlouby všech, kdož spatřili a touhou
druhých, jež teprve zaletěti chtějí do krásné
Italie.
Však chcete-li dojmů neméně mocnýcha
stejného rodu zažíti v bratrském náručí a nikoli
ve středu vypočítavé na odírání eizinců s moder-
ním raffinementem zařízeně vlašské „hostů-
milovnosti“, pak se vám rozhodně doporučuje.
obrátit cestu jiným směrem, jen něco málo od-
ehylným... Třeba zaměřit ke břehům slovan-
ské sousedky Italie, krásky z „protějšího okna“.
měně známé, protože chudé a opuštěné, ale za
to o nie méně krásné a zajímavé — Dalmacie.
Malá
Petrarka
Romeo
Julie
Italia
Řím
Pompeje
Capri
Dalmacie
Italia
20
article
Již v Istrii zastavíte se v Pulji, přístavu váleč-
ném, kde překvapeni stanete před velikolepým
amíitheatrem, svědkem někdejší římské vládyv
těchlo končinách. Zaujme pozornost vaši ztepilá
vítězná „Porta aurea“. V Dianině chrámě, zveně
tak zachovaném, že by pohanský Říman dosu
te před ním mohl se vší uctivostí poklonit,
slušná sbírka skulptur starověkých památek,
v skolí nalezených
A moderní doba! Rozsáhlý námořní arse
níl, dílny všech oborů námořní techniky, kolo
válečné, pyšní obrněnci i potměšilá torpéda
Vše tu volně viděti!
Na Rivě kotví právě parník Lloydový.
Ochotně vác přijme v útulné salony a v krátk
plavbě donese k ostrovu Malému Lošinji, jenž
v poslední době postoupil na klimatické lázeň-
ské místo. Sem spěchají rekonvaloscenti všeho
druhu, zvláště oni, jimž na drsném sevornín
vzduchu není volno.
Odtud přes Zadar kolem šedých melaneho
lických břehů do Spljetu, kde hodláme na delš.
pobyt rozbiti stan
Je zde tak útolno! Bouřlivý „sciroce“
láme svoje ostří o břehy protějších ostrovů
Brači a Šoltě, zbytek vzteklé síly mořské pal
tříští své vlny o hranu přístavního vlnobijce.
jenž zúžuje vjezd do rozsáhlého přístavu až na
půl kilometru.
Ubytujele se nejlépe v hotelu „De la ville“
hned na nábřeží. Zde v podloubí scházívá se
večer společnost, v níž dojista i krajany ob-
jevíte, kteří přeochotně za průvodce po okol
se vám nabídnou.
Říman
Lloydová
Istria
Pulja
Riva
Lošinj
Zadar
Spljet
Brač
21
article
Nejblíže k ohlédnutí láká „Stari grad“
ztěsněný ve zdech ohromného někdy paláce
Dioklecianova. Spousta starožitnosti nahroma-
děna tu ve čtyřhranu mohutného zdiva, věky
přetrvavšího. Dioklecianův palác je vlastní hi-
storie Spljetu. Sem velmož starověku k odpo-
činku se uchyloval, sem později obyvatelstvo-
rozvrácené Salöny, prchalo, po odehodu divýel
Avarů z bezpečných skrýší na ostrovech se vra-
cejíe.
Skvostné někdejší arkády paláce zastavěny
zdivem, ponechána jen malá okna do nových
příbytků. Chrámy pohanské věnovány víře kře
sťanské. Dvory paláce přešly v malá náměstíčka.
Věž spljetská jest architektonická zvláštnost
svého druhu: bohaté antické sloupoví zdob
všecky strany od paty až k báni. Bohatství staro-
žitnin spljetských vynikne při návštěvě musea.
Prohlídka je tím cennější, je-li náhodou příto-
men sám ředitel, specialista archeologie slovan-
ské, monsignor Bulič. Spletí uliček dostaneme
se na rybné tržiště, s bohatstvím úlovků moř-
ských všeho druhu, odpuzující zápachem
hlukem. Pro Seveřana ten kombinovaný, smy.
slových dojmů útok, končí v krátké chvíli zba
bělým útěkem.
Za vpádů tureckých (stoleti XVI.) prchal
utiskovaní Slované k mocnému tehda Spljetu,
pod jehož pevnými hradbami usazovali se jak
kuřátka ke kvočně. Tak vznikla předměstí mě-
sta. A teď už k „dalmatským Pompejím!
Za několik minut proleti vlak kolem ves-
ničky Vranjice, jež polohou svojí na moři získala
názvu „Piccola Venezia“. Vztýčený u trati
pomník zvěstuje, že vstupujeme na klassickou
půdu. Aby illuse byla úplnější, shrnulo se již
klubko hochů i dospělých kolem nás. Nabízej
Dioklecianův
Avar
Bulič
Seveřan
Slovan
Pompeje
Piccolo Venezia
Dioklecianův palác
22
article
starožitné nálezy, sošky, penízky, vše dosti la
cině. Koupili jste horlivě malou zásobu. Pozděj
však se dovídáte, že vykopávky toho druhu do
dává prodavačům zvláštní — továrna.
Kupte raději hrozny výborné zdejší révy
Parný den sám k dobrému obchodu nabádá.
Vegetace solínská vykazuje přepodivné
keře, mezi nimiž houštiny vysoké rozmariny
vévodí. Kolem krásných granálovníků procházím
vinicemi k pohřebišti s řadou starých sarkofagů
kamenných, jež divocí Avarové rozváleli, dále
k někdejším lázním a kolem trosek velikého
amfitheatru ke stopám někdejšího chrámu, kde
po odhrnutí pískové vrstvy obdivujeme se za-
chovalé pestrosti mosaikové podlahy. Trčlc
torsa sloupoví prozrazují někdejší baziliku. Tak
ponenáhlu procházejíce rozvalinami města, jež
před tisíci léty kvetlo, docházíme k „Tusculum“.
ville Mons. Buliče, kdež rozestavené stoly
židle připomínají prosaickou stránku života, ao
zde velmi poeticky uvedenou. „Ad bonum pa-
storem“ hlásá štít hospůdky. Nálada staro-
římská je dokonalá. Jidelní lístek, latinský, ozna-
muje, že „villieus effossionum“ (nájemce vyko-
panin) má na skladě: Vinum salonitanum sive al-
bum, sive rubrum, sive nigrum, optimum quod
non corrupit malitia hominum. (Víno solíňské
bílé, červené i černé, jež neporušila zloba lidská.
Aquam saluberrinam Jadri fluminis. Aquan
fontis Mathoniani. Ova recentia (vejce čerstvé)
Butyrum recens. Caseum vel dalmaticum, vel
helveticum atd. atd. A ke všemu přeje hostitel
po starořimsku: „Villicus viatori salvum ire, sal
vum redire!
Avar
Bulič
Vino
recentius
ville Mons
23
article
Villa vystavěná ze zbytků starého města
V zahradě kolem mnoho zajímavých kamenů
sloupů. Uvnitř pak umístěno museum zdejších
starožitnin. Krásný tu podvečer! Chladivý vánel
přilétá od výšin strmého Mossoru, kde jako orl
hnízdo přilepena pevnůstka Klis, jež v pohnutých
dobách bývala klíčem okolní krajiny splitské. J
odtamtud krásný rozhled, ač neméně vděčný
i s blízkého vrchu Marianova nad Novým Mě-
stem, kamž pohodlná stezka vede. Panorama
přístavu prostírá se před námi se zátokou Sedmi-
kaštelskou, i u nás známou výborným vínem (ka-
štelánským) a starobylým Trogirem (Tragurium
—— Trau). Na vrcholu Marianu je restaurace.
A ještě jsme se ve Spljetu ani nevykoupali
Sejděme rychle s návrší! Na úpatí při západ
ním konci Rivy je sice městská koupel, však ne
příliš lákavá. Za to tím neodolatelněji vábí ná
ruč mořských vln v blizkých Bačovicích (Boti
Villa
Marianův
Trogir
Tragurium
24
article
celli). Je tam půlhodinka cesty, ale spojení omni-
busové. Mírný sklon téměř rovného břehu skýtá
plné bezpečí, noha tu kráčí po plyšovém koberei
měkkého, čisťounkého písku, jimž koupající jako
mýdlem si natírají údy i — celé tělo, aby po
chvíli teprve se opláchli. Líbezná třenice povrchu
těla prý je velmi prospěšná, ba i hojivá. Po
koupeli sklenka dobrého moku v restauraci lá-
zeňské znamenitě občerstvuje. Kromě vínaa
piva, jež za parna jen špatně žízeň hasí, na-
bízejí i šťávy ovoeně: Marena, Grenatino a Ta-
marindu se sodovkou. Pivo utno žádati „s mra-
zem“ (ledem). Porce „baraniny“ na rožni pe-
čeně, je specialitou kuchyně chorvafské.
Stihnete-li ve Spljetu církevní průvod, po-
divíte se jeho ohromnosti. Podle starého zvyku
účastní se ho z každé rodiny aspoň po členu.
Naivní názor stupňuje tu obřadnost až k rázu
modloslužby! Vidíme obrovskou sochu P. Marie.
pestře malovanou, ověšenou šaty a šperky.
s ohromnými zlatými náušnicemni, na rukách
náramky, prsty plné drahých prstenů. A tak na
každém kroku Spljetem zvláštnost.
Grenatino
Marie
25
article
Vzpomínáte toužebně divů vypravovanýeh
z italských cest o azurové jeskyni na Capri
Však i zde k azurové jeskyni nemáme daleko
Ne sice na Capri, ale na slovanském Biševu
(Busi). Jeskyně biševská má ovšem vadu, že pro
nedostatek reklamy není dosud ve světě známa
jako sestaralá jeji soupeřka. Má také nedoko-
nalé dosud spojení se světem. Turista jednotlivec
musí použíti některého parníku, jenž zastavuje
na ostrově Visu (Lissa). Od města Visu dále jede
na mezku (asi 11/4 hodiny) do Komiže. Možno
však jiným parníkem dojeti až do Komiže. Od-
tud je k Biševu 5 km. Zpět používá se bárky
třeba ve Visu den či dva dny dočkati zpáteční
lodi nebo další dopravy k Dubrovníku. Lépe je
s větší společností. Zvláštní parník podniku
„Brača Rismondo u Spljetu“, stojí 300 K, eo
při větším počtu výletníků není závažno. Lo
mezi ostrovem Bračem a Šoltou projede pro-
stranství kolem ostrova Hvaru k Visu, jenž stal
se památným pověstnou námořní bitvou r. 1866
a vitězstvím Tegetthofa.
Teprve r. 1880 baron E. Ransonet na umě-
lecké cestě po ostrovech dalmatských, v Komiži
zaslechnuv, že na blízkém Biševu jsou četné
jeskyně, sem se odebral. Stanuv u příkré skály
(Grad Balon), zpozoroval otvor, o němž tušil, že
by snad za ním mohl se tajiti div přírody. A
uhodl dobře! Dynamitem uvolněn úzký vehod
na malé kocábce proniknuto dovnitř. Síň magi
Brača Rismondo
Spljet
E Ransonet
Stanův
Grada
Capri
Komiža
Brač
Hvar
km
26
article
ckého vzhledu olevřela se pohledu. Pluje se na-
před kanálem neširokým, kterýžto pojednou se
rozšíří u velikolepou siň mořskou. Nejedeme
již po vodě — ale v roztopeném stříbře, netá-
peme ve skalní tmě, ale v čarovném azurovém
svitu, jenž odněkud ze spoda skalin, čirou vodou
zem prolíná a klenbu skal modravě nadýchává.
Velikolepý zjev! Dva hoši z našeho průvodu,
osmáhlí, pleti málem indiánské, vrhají se s vý-
stupku skalního ve stříbrnou lázeň. A hle! Těla
reflexem svitu vymyta rázem na úběl nejčistší
— ovšem jen pod vodou. Jakmile plece ven
se vynořily, opět přirozená bronz práva svého
nabývá. I voda s vyzdvižených vesel skrá pající,
trepotá klamem stříbrosvitu. Báječné to mořské
podzemí slovanského břehu nadehlo posádku
kocábek k zanotování hymny národní. „Lepá
naše domovina“ pěje tu chorvaský sbor vším
právem.
27
article
Modrosvit jeskyně je ovšem závislý na po-
časí, i na době denní. Za pohnutého moře nelze
sem bez nebezpečí vniknouti. Vlnobiti snadno
přirazí loďku k nevysoké bráně. Zjev tajemnéh
svítu kulminuje v době dopolední mezi 10 a 11
hodinou, kdy sluneční paprsky koupají se v prů-
livu na druhé straně jeskyně. Jindy tu šeroa
tma. Na zpáleční cestě zastávka v městě. Bíé
kameny neomítnutých domů, bílé střechy, bilé
cesty, vše oslňuje zrak v úpalu slunce. Zdá se
vám, že zabloudili jste v tropy. V zahraděu
Sokolovny vskutku viděti palmu datlovou, ovoce
rodící, z oněch 200 exemplářů, jimiž se ostrov
Vis honosi, nejsevernější místo, kde ovoce da-
tlovníků uzrává. Znamenitá jsou zdejší vína,
bchužel, cizí spekulací, zvlášté francouzskou,
zneužívaná. Komiž má také svoji „továrnu“ a
sice na sardinky a jiné mořské pochoutkové při-
pravy. Však majitel není domorodec. Na lodi
jedna sardinka na talířku i s příborem stojí 20
haléřů. Však „en gros“, škatulka se třemi ryb-
kami, na místě lovu i „fabrikace“ stojí celou
korunu. Po čtyřhodinně plavbě vracíme se zase
do milého Spljetu. Však Spljetem Dalmacie ne-
konči! Zve nás ještě staroslavný, patricijský Du-
bovník, s čarovnou perlou Lokrumu, jakáž sotva
na vzdálenějším Corfu se nalézá; příjemný záliv
Gružský s Trstenem, pověstnými platany, obry
v Evropě jedinými a podivuhodná Ombla, ze skal
krátkým tokem do moře spějící. A dále slavná
Boka, odkudž strmě vzhůru k orlům erno-
gorským. Věru, perspektiva cestovní, která do-
vede čeliti módním lákadlům výletů italskýchí
Nuže: Svoji k svémul
Bok
Komiža
Trsteno
Evropa
Lokrum