ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d4979670-71f6-11dc-8636-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 65, person 59, org 2, work 5
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 2. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 303.
4 article
Na ranní a odpol. Hsty předplácí se v Praze v adninisfraei n čiort leta . . . . 6 K — s drojí čonálken na nsěsl Bi dtnt leta . . . . 7 K 50 h za nněsío . . . . . . 2 K 30h Poštou: za nisíe ei na čtvrt lela . . . . s drojí zás ilkou za něs nnt leta . . . .1i K Si
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 1. listopadu. (Pův telegr. zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Palba z děl trvá podél celé fronty. Nepříte maskuje zřejmě plány své. Japonei zahajují offensivu, když byli obdrželi posily. Posice jejich jsou silně opev- něny. Rusové sesilují střed svůj. Z Londýna, 1. listopadu. (Zvl. tel. »Nár Listůs.) Situace se opět nesmírně přiostřila. Konflikt angloruský o němž se myslilo, že jest již urov- nán, opět vystupuje velice hrozivě Neznají se sice ještě podrobnosti. jest však faktem, že anglieké lod- stvo dostalo rozkaz, aby mo- bilisaci obnovilo a že bal- tické loďstvo opustilo Vigo. Angličané prohlašují prý, že tente odjezd z Viga jest proti úmluvě mezi Anglií a Ruskem. Rusko trvá na tom, že přiznalo jen, že mezinárodní vyšetřující ko- mise o hullské srážce bude rozsuzo- vati a že z viny podezřelí ruští dů- stojníci budou ve Vigu vyloděni. Anglie naproti tomu prohlašuje že Rusko se zavázalo čásť loďstva, která jest ve Vigu, před konečným vyšetřováním nepřipustiti k další plavbě. Protože však dnes skutečně Rožděstvenský vyplul se svým lod- stvem, vyjma čtyři důstojníky, kferé zůstavil ve Vigu pro výslech před vyšetřujícími soudci, jest to Anglií pokládáno za porušení závazků ( ) ruských. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Rus Vigo Angličan Rožděstvenský Petrohrad Londýn Vigo Anglie Rusko
6 article Německo pospíchá na obchodní smlouvu s monarchlí rakouskou.
Německo pospíchá na obchodní smlouvu s monarchlí rakouskou. V měsíci červnu t. r. úplně uvázlo jednání, jež už téměř dvě léta se vleklo mezi sousední říší německou a soustátím rakousko uherským, aby mezi oběma velmocmi obnoveny byly smlouvy obehodní. Jednání bylo zastaveno, po- něvadž vyšlo na jevo, že k vyznačenému cíli ne- vede a nepřivede. Příčina nezdaru, jehožto po- znání na obou smlouvajícíeh se stranácb zajisté mohlo prosvitnouti aspoň už o rok dříve, vězela v tom, že jednání bylo v rukou úřadníkův pod- řízených, opatřených přísnými instrukcemi, od niehž ani na té, ani na oné straně nebylo do- voleno odchýliti se ani na vlas. Z toho následo- valo, že jednatelé, pouzí referenti ve svých obo- roch, kdykoliv octli se o některé věci ve sporu, byli vázáni, aby o tom podali zprávu svým představeným a vyžádali si jejich buď další po- kyny nebo rozhodnutí. Plné moci neměli jed natelé ani němečti, ani rakousko-uheršti. Těžko- pádný stroj, k němuž byli zapřaženi, konečně
Německo
7 article
se zastavil, referenti vrátili se do svých úřadů, nemohouce vykůzati se ani jedinou vyřízenou otázkou. Naopak musili představeným ministrům svým učiniti oznámení, že prodlením obapolného vyjednávání c obnovu obchodních smluv mezi Rakousko-Uherskem a Německem jen hroma- dily se překážky, uvádějící provedení úkoluv pochybnost čím dále, tím větší. Otázka těcht obchodních smluv stávala se ještě spletitější. když napořád viselo ve vzduchu, co v Rakousko- Uhersku musí nezbytně předcházeti, než k roz- řešení jejímu může vůbec se přikročiti, totiž národohospodářská dohoda mezi oběma polovi- nami této říše, jež pak na venek musí vystoupil jako v sobě samém spořádaný celek. Jakou mě- rou národohospodářská dohoda mezi Předlitav- skem a Zalitavskem jest závislá na politických a ústavních poměrech, jež tu i tam se vyvinuly a do té chvile ovládají všechen státní život, jes obecně známo. Vědí o tom velmi dobře i v Ber líně, ale té chvíle dělají, jakoby jim tc nebyl známo. Z čista jasna pozbyli trpělivosti s bezúspěš ným průběhem a s konečným uváznutím jed nání o obnovu obchodních smluv s Rakousko Uherskem a chopili se trapné věci za jiný ko nec. Koncem tohoto měsíce prý se sejde říšský sněm německý ku poradám svým. Už pre prvn schůze jeho říšský kaneléř hr. Bülow má prý pro něho přichystány předlohy nových smluv obchodních, zjednaných s Ruskem, s Belgií. s Italií a se Švýcarskem. Přáním jeho prý jest. aby před pány zástupci všech spolkových státův německých mohl se pochlubiti i novou obchodní smlouvou s monarchií rakousko - uherskou. Z tohoto přání tedy vyšel skutek, jímž dle obee- ného úsudku hr. Bülow v jednání o novou ob chodní smlouvu s Rakousko-Uherském způsobi sensační obrat.
Bülow Rakousko Uhersko Německo Zalitavsko Rusko Belgie Švýcarsko
8 article
Minulého téhodne počalo se mluvit, že jednatelé němočtí a rakousko-uherští, jichžto práce v měsíci červnu t. r. uvázala v písku, co nejdříve se sejdou buď v Berlině nebo v Drá- žďanech, aby v ní pokračovali. Však politická veřejnost byla překvapena něčím jiným. Ra- kouskosuherský vyslanee v Berlíně, Szögyeny- Marich, měl prý před několika dny rozmluvu s německým kaneléřem, hr. Bülowem a se stát- ním tajemníkem v říšsko-něm. ministerstvu vnitra hr. Posadowským. Účelem této porady prý bylo, najíti způsob, aby v jednání o novou obchodn smlouvu Německa s Rakousko-Uherskem se po- kračovalo s takovým zrychlením, ja- kéhož Německo si přeje. A výsledek její jest, že ve Vídni očekávají už dnes příjezd hr. Posadowského, aby to zrychlení tam provedl. Ba ministerský list berlínský ve zvláštním článku s důrazem praví, že hr. Posadowský přijíždí do Vídně, aby tam novou obchodní smlouvu Ně- mecka s Rakousko-Uherskem ukončil a při vedlke skutkul Tu oznamuje se do světa něco, co za nyněj ších vnitropolitických a parlamentních poměrův na obou březích Litavy, vybízí ke zvýšené po- zornosti a i k odpovědi. Známo, že hr. Posa- dowský jest tvůrcem nové celní sa z by dle níž Německo se státy cizími vstupuje aneh teprv vstoupiti chce v nové smlouvy obchodní. Tyto nové německé sazby celní jsou pro země- dělství rakousko-uhorské v některých položkácl velice nevýbodné, škodlivé. Zejmena týkají se takové položky pohraničné agendy veterinářské. vývozu ječmene, sladu a dříví. Také právě př těchto položkách vznikly nejtužší spory mezi
Bülow Posa Berlín Drat Szögyit Německo RakouskoUhersko Vídeň Rakousko Litava
9 article
dřívějšími jednateli o novou obchodní smlouvu mezi Německem a Rakousko-Uherskem, hlavně k vůli těmto položkám, obsaženým v novém cel- ním tarifu německém, vypracovaném p. hr. Po- sadowským, všechno posavadní dvouleté vyjed- návání mezi pouhými referenty vídeňskými berlínskými nevedlo k eíli: Nyní přijíždí do Vídně p. Posadowský sám, aby, jak s pyšným sebevědomím praví „Nordd. Allg. Ztg.“, jednání s Rakousko-Uherskem nejen popohnal, ale i pří- vedl ke konci. A už oznamuje se sou- časně, že hr. Posadowský vyřídí ve Vídni právě jen ty čtyři otázky, jež obnově obchodních smluv mezi Německem a Rakousko-Uhersken posud byly na překážku, totiž otázku veterinář skou, otázku ela na ječmen, slad a dříví a pak že z Vídně odjede, zůstavě všechen ostatní ob sah celní sazby německé a obchodní smlouvy s Rakousko -Německem dvěma německým kemisařům, jež s sebou už také přiváží. Poby hr. Posadowského ve Vídni prý jest proto roz počtěn jen na několik dnil Tak brzy tedy státní tajemník říšsko-něme- ckého ministerstva vnitra doufá býti s Vídnía s Peští hotov? Takových divův očekáváo osobního zakročení svého v otázce, n jejížto urychlení hr. Bülowu tak velice záleži?
Bülow Německo RakouskoUhersko Vídeň Rakousko Uhersko Pešť
10 article
Návštěva jeho ve Vídní vypadá opravdu jake zakročení, ba ještě jako něco více: totiž jako rozkaz, že nová obchodní smlouva mez Rakousko-Uhersker a Německem musí být zjednána na základě celního tarifu, vypracova- ného jím samým na valný prospěch německých agrárníkův! A vlády ve Vídni a v Pešti? Do té chvíle nemají ani autonomní celní tarif, ani obnovené hospodářské vyrovnání mezi oběma polovinam řiše a pouštěji ce do jednání o novou obchodní smlouvu se státem cizím! Předvčerejší mini- sterská porada ve Vídni, jíž byli účastni všichni členové kabinetu, byla prý věnována výhradně obchodní smlouvě s Německem. Troufá si vláda páně Körbrova smluviti s s hr. Posadowským, totiž povoliti mu n osobní jeho zakročení, řekněme jen ve čtyřech věcech, svrchu vyznačených, a doufá pak teprv dodatečně opatřiti si schválen svého skutku v parlamentě vídeň- ském? Předpokládal by v takověm případě mnohem více, než pouho dělnostjehol Atakový předpokla jest napořád věc velice omylná I § 14. dohospodaří.
Körbrův Posadowský Vídeň Rakousko Německo Pešť
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. listopadu. (Rozpaky v ně- meckém táboře.) Vídeňský zpravodaj kra- kovského „Czasu“ trefně charakterisuje posta- vení, ve kterém ocitla se německá levice násled- kem rekonstrukce kabinetu. Ukázalo se, že přes všechny výkonné výbory spolčených německých stran převládá mezi nimi duch strannický nad zájmy národními. Všechny německé strany měly důvěru ve vládu potud, pokud vláda nic ne činila, totiž dokud neučinila nijakého positiv- ného kroku. Důvěra však mizí v tu chvíli, kdy se vláda stává činnou, neboť všechny strany s obávají, aby tato vládní činnost nebyla na pro spěch některé strany. Němei se sice stydí při znati se, ale jest fakt, že úplné zastavení stát ního stroje, trvající už několik let, nejlépe ho vělo jich snahám, neboť je chránilo od živého legálného a nezbytného zápasu s jinými národy
Praha
12 article
a při tom každé jejich frakci zabezpečovale zvláštní „sféru držebnosti“. Tato „sféra držeb- nosti“, střežená četníky a vojskem — toť celý jejich smutný ideál. „Mnoho práce bude stát — dodává „Czas“ — aby se německé strany tyjící z trpné obrany své sféry držebnosti, vy vedly na čerstvý vzduch a přivykly zase loyál- nému zápasu na poli ústavním bez pomoci úřadů a žandarmů. Dokud taková změna s nimi se ne- stane, Němci nebudou v parlamentě činitelem positivným, neboť když jiní se chtějí rozvíjet svými vlastními silami, oni se vzdávají všeli- kého pokroku; přikryjou kloboukem zvetšel privileje a kážou četníkům, aby stáli na stráži by nikdo nešlápl na ten klobouk.“ V Praze, 1. listopadu. (K situ ae v Uhrách.) V Pešti se očekává, že hr. Tisza již tento týden odůvodní svůj návrh na zostřen jednacího řádu. Orgán krajní frakce strany ne- odvislosti, „Független Mag. Orsz.“ píše, že nen dosud jisto, bude-li hr. Tisza vůbec připuštěn ke slovu, aby mohl svůj návrh odůvodniti. Vět- šina opposice prý má a to, že se nemá připustite ani odůvodnění tohoto návrhu. Za tím účelem má se v pátek, kdy se hr. Tisza hodlá ujati slova, započíti s technickou obstrukcí hned při čtení zápisníku. Takového mínění jest radikální čásť košutoveů, frakce Szederkenyova a Banf- fova. Mírnější čásť strany neodvislosti soudí ovšem, že se má také hr. Tiszovi popřáti svo- boda slova, ale výše zmíněný list tvrdí, že umír- nění budou v menšině proti radikálům. Dl toho stala by se uherská sněmovna od příštího pátku opět jevištěm bouřlivých výjevů. Situnee pro hr. Tiszu zhoršila by se značně, osvěděí-li se další zpráva z Pešti, že také v liberálním klubě vznikají pochybnosti o potřebě změny jednacího řádu právě nyní a že zejmena hrabě
Němec Független Mag Orsz Tisza Banf Praha Uhry Pešť Tisza
13 article
Julius Andrássy, který, jak známo, pokoušel se o prostředkování mezi vládou a opposicí, má úmysl vystoupiti se svými nejbližšími přáteli z vládního klubu, jako učinil r. 1898 za vlády Banffovy, když nebožtík Koloman Tisza radil Banffovi, aby vládl klidně dále bez ohledu na obstrukci. Potvrzení této zprávy musí se všal vyčkati. Ze Lvova, 31. října. (Odhalení pa- mátníku Mickiewiczova.) Slavnost od- halení památníku Adama Mickiewicze ve Lvově započala včera v 10 hod. dopol. slavnostní mší v kathedrálním chrámě katolickém, kterou slou- žil arcibiskup Bilezewski. Z chrámu odebrali se účastníci slavnosti na náměsli Mariánské, kde Sokolové udržovali pořádek v zástupech hidu. Mezi hosty byl též syn básníkův Vlad. Mickie- wicz. Právě v poledne promluvil předseda slav- nostního výboru dr. Radziszewski, aby vylíči vznik pemátníku, jenž je dílem sochaře Popiela.
Julius Andrássy Koloman Tisza Banff Mickiewiczův Mickiewicz Bilezewski Vlad doktor Radziszewski Popiel Lvov
14 article
Za jeho řeči sňata rouška s památníku, jenž představuje štihlý korinthský sloup, u jehož pod- noží stojí socha básníka, jemuž genmus, vzná- šející se u sloupu, podává lýru. Před památní- kem promluvili pak ze město Lvov starosta dr. Malachowski, za mládež polskou akademi Downarowiez, za lid polský poslanec Jakuh Bojko a za dělnictvo městský rada Hudec. Po těchto řečech táhl mimo památník holdovací prů- vod spolků lvovských a nesčelnýel deputacíz venkova, z nichž většina skládala věnce u pod- noží památníku. Na 200 věnců pokrylo celé prostranství kol sloupu. Zatím, co o 3. hod. za- počala hostina, uspořádaná městem pro slav- nostní hosty, uspořádán památce básníkov nový, tklivý hold, když přibyly k památníku V drobném prodeji: sanní číslo o sebě . . . za s odpolední . . za 2h Ve mlinlkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10 vdpolodní. . . . . . . . 3k Inseráty platí se hotově napřei Předplaesní a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. z. Tam nschásejí se též rečake tiskárna n expedice „Národnich Listů“. Rukopiny se nevraceji.
doktor Malachowski Bojko Lvov
15 article
v nekonečném průvodu děti všech lvovských škol a zasypaly jej kvítím. Slavnostní den ukon- čen hudební produkcí pro venkovany, přibylé do Lvova na slavnost.
Lvov
16 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. listopadu
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. listopadu Denunciantství v armádě francouzské. Postavení ministra Andréa nezdá se býti přes to, že docílil v páteční schůzi 4hlasové většiny — zajímavo jest, že hlasovalo proti němu i 40 socialistů a radikálů, obyčejné s vládou hlasujících — nikterak zabezpečeno. André zachránil se totiž tvrzením, že o denun- ciantské organisaci, zavedené v armádě svobod- nými zednáři, nic nevěděl. Nyní ale prohlašuje důstojník Hartmann, že André tu prostě lhal, že o denunciaci a sbírání a shromažďování denuneiantských cedulek proti jednotlivým dů- stojníkům dobře věděl, ano že kdysi na jeho námitky proti takovému režimu denunciantskému odpověděl, že si nechce se svobodnými zednáři ocet rozliti. Po všem tom ozývají se i ve vládní většině hlasy, aby Combes konečně André obětoval. Snad naskytne se k tomu příležitost v páteční schůzi sněmovní, kdež posl. Ville- neuve chce Andréa poznovu interpelovati, a sice, proč žádných opatření proti důstojníkům- denuneiantům neučinil, spokojiv se toliko — spálením cedulek udavačských, jež ovšem pře tím mohly býti ne jednou sle několikráte opsány.
André Hartmann Ville Praha
17 article
Protože také okolnost, že ordonanční důstojník Andréův setník Mollisi, jenž v ministerstvu stál v čele této denunciantské -služby a jehož dopfsy v té věci k čelným svobodným zednářům Ville- neuve ve sněmovně předčítal, na hodnost důstoj- nickou dobrovolně resignoval, veřejnosti nestači, chce Villeneuve ve sněmovně přímo navrhnouti, aby byli veškeří důstojníci, v denuneiantské organisaci zúčastnění, postavení před soud. Jaurés hrozi za to, že on a soudruzi jeho pak odhalí celý protekční system, kterýž za dřívější vlády v armádě vládl. Protekce zajisté jest též zavržitelnou, ale k denunciantství ji přirovnávati aneb tak ji dokonce omlouvati, to zní ovšem divně dost a zvláště z úst tohoto reformátora, jakým se Jaurěs všude vyhlašuje.
Andréův Mollisi Villeneuv Villa
18 article
K obrovským bouřím obstrukčním ve španěl- ské sněmovně. Obstrukce opposice byla ještě během pon- dělka včerejšího. Prováděna byla bezpočtem ná- vrhův i řeči rozvláčných. Jeden z řečníkův n př. rozhovořil se konečně o čákách nastávajícíh tahu státní loterie. Když byla opposice již p 48 hodin zdržela všeliké usnešení o známém návrhu vládním na soudní stihání 26 nepohodl- ných poslancův a když markýz Vega de Armigo jménem všech skupin opposičních prohlásil, že jest všeliký styk s vládou přerušen a že opposice bude na příště obstruovati veškeré předlohy vládní, doslo k novým bouřím, při nichž opět několik pulio rozbito bylo v třísky. Na konec podařilo se ale vládě přece zjednati klid a sice tímto kompro- misním návrhem: Vládní návrhy se odvolávají a ponechá se nejvyššímu soudu (ka- sačnímu), aby rozhodl, kteří z poslancův, z jichž vydání žádáno bylo, mají býti postaveni skutečně před soud. Pravice přistoupila na tento kompromis a sněmov na
Vega jít Armigo
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na slovanský jih? K saisoně podzimové. Ladislav Malý. Saisona turistická se sehýlila ke konci, ao žije saisona — cestovní. A podzim znamená období, vítané k cestám na jih, neméně, nežli jaro. A řeknete-li Jh, myslíte z pravidla — Itali. Aspoň do nedávna platilo: z jara nebo n podzim nemožno jinam, než do Italie! Tam do slunného kraje, pod proslulým modrým nebem, kde oranže a fiky roslou a pokladníci na dráhách i platobéři v hötelech při účtu také rádi — se mýlí. Do Italie ke hrobům Petrarky a Romea i Julie. Ke vzácným památníkům starověku. zbytkům slavné kultury! Starý Řím, jeho amfi- theatry, thermy, chrámy, fora, vzkříšené z úsíci- letého hrobu Pompeje, divy přírody, čarovným svitem ozářená jeskyně v Capri... jsou před- mělem chlouby všech, kdož spatřili a touhou druhých, jež teprve zaletěti chtějí do krásné Italie. Však chcete-li dojmů neméně mocnýcha stejného rodu zažíti v bratrském náručí a nikoli ve středu vypočítavé na odírání eizinců s moder- ním raffinementem zařízeně vlašské „hostů- milovnosti“, pak se vám rozhodně doporučuje. obrátit cestu jiným směrem, jen něco málo od- ehylným... Třeba zaměřit ke břehům slovan- ské sousedky Italie, krásky z „protějšího okna“. měně známé, protože chudé a opuštěné, ale za to o nie méně krásné a zajímavé — Dalmacie.
Malá Petrarka Romeo Julie Italia Řím Pompeje Capri Dalmacie Italia
20 article
Již v Istrii zastavíte se v Pulji, přístavu váleč- ném, kde překvapeni stanete před velikolepým amíitheatrem, svědkem někdejší římské vládyv těchlo končinách. Zaujme pozornost vaši ztepilá vítězná „Porta aurea“. V Dianině chrámě, zveně tak zachovaném, že by pohanský Říman dosu te před ním mohl se vší uctivostí poklonit, slušná sbírka skulptur starověkých památek, v skolí nalezených A moderní doba! Rozsáhlý námořní arse níl, dílny všech oborů námořní techniky, kolo válečné, pyšní obrněnci i potměšilá torpéda Vše tu volně viděti! Na Rivě kotví právě parník Lloydový. Ochotně vác přijme v útulné salony a v krátk plavbě donese k ostrovu Malému Lošinji, jenž v poslední době postoupil na klimatické lázeň- ské místo. Sem spěchají rekonvaloscenti všeho druhu, zvláště oni, jimž na drsném sevornín vzduchu není volno. Odtud přes Zadar kolem šedých melaneho lických břehů do Spljetu, kde hodláme na delš. pobyt rozbiti stan Je zde tak útolno! Bouřlivý „sciroce“ láme svoje ostří o břehy protějších ostrovů Brači a Šoltě, zbytek vzteklé síly mořské pal tříští své vlny o hranu přístavního vlnobijce. jenž zúžuje vjezd do rozsáhlého přístavu až na půl kilometru. Ubytujele se nejlépe v hotelu „De la ville“ hned na nábřeží. Zde v podloubí scházívá se večer společnost, v níž dojista i krajany ob- jevíte, kteří přeochotně za průvodce po okol se vám nabídnou.
Říman Lloydová Istria Pulja Riva Lošinj Zadar Spljet Brač
21 article
Nejblíže k ohlédnutí láká „Stari grad“ ztěsněný ve zdech ohromného někdy paláce Dioklecianova. Spousta starožitnosti nahroma- děna tu ve čtyřhranu mohutného zdiva, věky přetrvavšího. Dioklecianův palác je vlastní hi- storie Spljetu. Sem velmož starověku k odpo- činku se uchyloval, sem později obyvatelstvo- rozvrácené Salöny, prchalo, po odehodu divýel Avarů z bezpečných skrýší na ostrovech se vra- cejíe. Skvostné někdejší arkády paláce zastavěny zdivem, ponechána jen malá okna do nových příbytků. Chrámy pohanské věnovány víře kře sťanské. Dvory paláce přešly v malá náměstíčka. Věž spljetská jest architektonická zvláštnost svého druhu: bohaté antické sloupoví zdob všecky strany od paty až k báni. Bohatství staro- žitnin spljetských vynikne při návštěvě musea. Prohlídka je tím cennější, je-li náhodou příto- men sám ředitel, specialista archeologie slovan- ské, monsignor Bulič. Spletí uliček dostaneme se na rybné tržiště, s bohatstvím úlovků moř- ských všeho druhu, odpuzující zápachem hlukem. Pro Seveřana ten kombinovaný, smy. slových dojmů útok, končí v krátké chvíli zba bělým útěkem. Za vpádů tureckých (stoleti XVI.) prchal utiskovaní Slované k mocnému tehda Spljetu, pod jehož pevnými hradbami usazovali se jak kuřátka ke kvočně. Tak vznikla předměstí mě- sta. A teď už k „dalmatským Pompejím! Za několik minut proleti vlak kolem ves- ničky Vranjice, jež polohou svojí na moři získala názvu „Piccola Venezia“. Vztýčený u trati pomník zvěstuje, že vstupujeme na klassickou půdu. Aby illuse byla úplnější, shrnulo se již klubko hochů i dospělých kolem nás. Nabízej
Dioklecianův Avar Bulič Seveřan Slovan Pompeje Piccolo Venezia Dioklecianův palác
22 article
starožitné nálezy, sošky, penízky, vše dosti la cině. Koupili jste horlivě malou zásobu. Pozděj však se dovídáte, že vykopávky toho druhu do dává prodavačům zvláštní — továrna. Kupte raději hrozny výborné zdejší révy Parný den sám k dobrému obchodu nabádá. Vegetace solínská vykazuje přepodivné keře, mezi nimiž houštiny vysoké rozmariny vévodí. Kolem krásných granálovníků procházím vinicemi k pohřebišti s řadou starých sarkofagů kamenných, jež divocí Avarové rozváleli, dále k někdejším lázním a kolem trosek velikého amfitheatru ke stopám někdejšího chrámu, kde po odhrnutí pískové vrstvy obdivujeme se za- chovalé pestrosti mosaikové podlahy. Trčlc torsa sloupoví prozrazují někdejší baziliku. Tak ponenáhlu procházejíce rozvalinami města, jež před tisíci léty kvetlo, docházíme k „Tusculum“. ville Mons. Buliče, kdež rozestavené stoly židle připomínají prosaickou stránku života, ao zde velmi poeticky uvedenou. „Ad bonum pa- storem“ hlásá štít hospůdky. Nálada staro- římská je dokonalá. Jidelní lístek, latinský, ozna- muje, že „villieus effossionum“ (nájemce vyko- panin) má na skladě: Vinum salonitanum sive al- bum, sive rubrum, sive nigrum, optimum quod non corrupit malitia hominum. (Víno solíňské bílé, červené i černé, jež neporušila zloba lidská. Aquam saluberrinam Jadri fluminis. Aquan fontis Mathoniani. Ova recentia (vejce čerstvé) Butyrum recens. Caseum vel dalmaticum, vel helveticum atd. atd. A ke všemu přeje hostitel po starořimsku: „Villicus viatori salvum ire, sal vum redire!
Avar Bulič Vino recentius ville Mons
23 article
Villa vystavěná ze zbytků starého města V zahradě kolem mnoho zajímavých kamenů sloupů. Uvnitř pak umístěno museum zdejších starožitnin. Krásný tu podvečer! Chladivý vánel přilétá od výšin strmého Mossoru, kde jako orl hnízdo přilepena pevnůstka Klis, jež v pohnutých dobách bývala klíčem okolní krajiny splitské. J odtamtud krásný rozhled, ač neméně vděčný i s blízkého vrchu Marianova nad Novým Mě- stem, kamž pohodlná stezka vede. Panorama přístavu prostírá se před námi se zátokou Sedmi- kaštelskou, i u nás známou výborným vínem (ka- štelánským) a starobylým Trogirem (Tragurium —— Trau). Na vrcholu Marianu je restaurace. A ještě jsme se ve Spljetu ani nevykoupali Sejděme rychle s návrší! Na úpatí při západ ním konci Rivy je sice městská koupel, však ne příliš lákavá. Za to tím neodolatelněji vábí ná ruč mořských vln v blizkých Bačovicích (Boti
Villa Marianův Trogir Tragurium
24 article
celli). Je tam půlhodinka cesty, ale spojení omni- busové. Mírný sklon téměř rovného břehu skýtá plné bezpečí, noha tu kráčí po plyšovém koberei měkkého, čisťounkého písku, jimž koupající jako mýdlem si natírají údy i — celé tělo, aby po chvíli teprve se opláchli. Líbezná třenice povrchu těla prý je velmi prospěšná, ba i hojivá. Po koupeli sklenka dobrého moku v restauraci lá- zeňské znamenitě občerstvuje. Kromě vínaa piva, jež za parna jen špatně žízeň hasí, na- bízejí i šťávy ovoeně: Marena, Grenatino a Ta- marindu se sodovkou. Pivo utno žádati „s mra- zem“ (ledem). Porce „baraniny“ na rožni pe- čeně, je specialitou kuchyně chorvafské. Stihnete-li ve Spljetu církevní průvod, po- divíte se jeho ohromnosti. Podle starého zvyku účastní se ho z každé rodiny aspoň po členu. Naivní názor stupňuje tu obřadnost až k rázu modloslužby! Vidíme obrovskou sochu P. Marie. pestře malovanou, ověšenou šaty a šperky. s ohromnými zlatými náušnicemni, na rukách náramky, prsty plné drahých prstenů. A tak na každém kroku Spljetem zvláštnost.
Grenatino Marie
25 article
Vzpomínáte toužebně divů vypravovanýeh z italských cest o azurové jeskyni na Capri Však i zde k azurové jeskyni nemáme daleko Ne sice na Capri, ale na slovanském Biševu (Busi). Jeskyně biševská má ovšem vadu, že pro nedostatek reklamy není dosud ve světě známa jako sestaralá jeji soupeřka. Má také nedoko- nalé dosud spojení se světem. Turista jednotlivec musí použíti některého parníku, jenž zastavuje na ostrově Visu (Lissa). Od města Visu dále jede na mezku (asi 11/4 hodiny) do Komiže. Možno však jiným parníkem dojeti až do Komiže. Od- tud je k Biševu 5 km. Zpět používá se bárky třeba ve Visu den či dva dny dočkati zpáteční lodi nebo další dopravy k Dubrovníku. Lépe je s větší společností. Zvláštní parník podniku „Brača Rismondo u Spljetu“, stojí 300 K, eo při větším počtu výletníků není závažno. Lo mezi ostrovem Bračem a Šoltou projede pro- stranství kolem ostrova Hvaru k Visu, jenž stal se památným pověstnou námořní bitvou r. 1866 a vitězstvím Tegetthofa. Teprve r. 1880 baron E. Ransonet na umě- lecké cestě po ostrovech dalmatských, v Komiži zaslechnuv, že na blízkém Biševu jsou četné jeskyně, sem se odebral. Stanuv u příkré skály (Grad Balon), zpozoroval otvor, o němž tušil, že by snad za ním mohl se tajiti div přírody. A uhodl dobře! Dynamitem uvolněn úzký vehod na malé kocábce proniknuto dovnitř. Síň magi
Brača Rismondo Spljet E Ransonet Stanův Grada Capri Komiža Brač Hvar km
26 article
ckého vzhledu olevřela se pohledu. Pluje se na- před kanálem neširokým, kterýžto pojednou se rozšíří u velikolepou siň mořskou. Nejedeme již po vodě — ale v roztopeném stříbře, netá- peme ve skalní tmě, ale v čarovném azurovém svitu, jenž odněkud ze spoda skalin, čirou vodou zem prolíná a klenbu skal modravě nadýchává. Velikolepý zjev! Dva hoši z našeho průvodu, osmáhlí, pleti málem indiánské, vrhají se s vý- stupku skalního ve stříbrnou lázeň. A hle! Těla reflexem svitu vymyta rázem na úběl nejčistší — ovšem jen pod vodou. Jakmile plece ven se vynořily, opět přirozená bronz práva svého nabývá. I voda s vyzdvižených vesel skrá pající, trepotá klamem stříbrosvitu. Báječné to mořské podzemí slovanského břehu nadehlo posádku kocábek k zanotování hymny národní. „Lepá naše domovina“ pěje tu chorvaský sbor vším právem.
27 article
Modrosvit jeskyně je ovšem závislý na po- časí, i na době denní. Za pohnutého moře nelze sem bez nebezpečí vniknouti. Vlnobiti snadno přirazí loďku k nevysoké bráně. Zjev tajemnéh svítu kulminuje v době dopolední mezi 10 a 11 hodinou, kdy sluneční paprsky koupají se v prů- livu na druhé straně jeskyně. Jindy tu šeroa tma. Na zpáleční cestě zastávka v městě. Bíé kameny neomítnutých domů, bílé střechy, bilé cesty, vše oslňuje zrak v úpalu slunce. Zdá se vám, že zabloudili jste v tropy. V zahraděu Sokolovny vskutku viděti palmu datlovou, ovoce rodící, z oněch 200 exemplářů, jimiž se ostrov Vis honosi, nejsevernější místo, kde ovoce da- tlovníků uzrává. Znamenitá jsou zdejší vína, bchužel, cizí spekulací, zvlášté francouzskou, zneužívaná. Komiž má také svoji „továrnu“ a sice na sardinky a jiné mořské pochoutkové při- pravy. Však majitel není domorodec. Na lodi jedna sardinka na talířku i s příborem stojí 20 haléřů. Však „en gros“, škatulka se třemi ryb- kami, na místě lovu i „fabrikace“ stojí celou korunu. Po čtyřhodinně plavbě vracíme se zase do milého Spljetu. Však Spljetem Dalmacie ne- konči! Zve nás ještě staroslavný, patricijský Du- bovník, s čarovnou perlou Lokrumu, jakáž sotva na vzdálenějším Corfu se nalézá; příjemný záliv Gružský s Trstenem, pověstnými platany, obry v Evropě jedinými a podivuhodná Ombla, ze skal krátkým tokem do moře spějící. A dále slavná Boka, odkudž strmě vzhůru k orlům erno- gorským. Věru, perspektiva cestovní, která do- vede čeliti módním lákadlům výletů italskýchí Nuže: Svoji k svémul
Bok Komiža Trsteno Evropa Lokrum