ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 d2641970-78ed-11dc-9ac8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 43 celkem · entity: person 42, place 112, work 26, org 36
1 masthead
15. září 1905
2 masthead
Příloha „Národnícn Listů
3 masthead
K čislu 254.
4 masthead
Strana 9.
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Kanalisane Labe. Posl. dr. Russ, tedy jeden z předních vůdců německých, obraci se v »N. Fr. Presse« proti námitkám, vznášeným zvláště libere- ckou komorou obchodní proti kanalisaci Labe až k ústí Vltavy. »Překvapení (že námitky tyto vznikly) bylo nemalé, které přivoděno touto změnou stano viska. Před několika léty povolil sněm český jedno- hlasně třetinu nákladu na kanalisaci Vltavy a Lab z Prahy do Mělníka a to bez odporu z jakékol strany. Náklady překročeny nebyly a po vybudování přístavu bolešovického poukazovalo se právě z ně- mecké strany na nutnost kanalisace uvedené. »Práce kanalisační na Vltavě z Prahy do Mělníka klidněa ustavičně pokračovaly, kanalisace Vllavy z Prahy do Mělníka je hotova a práce na výstavbě prvých zdy madel labských jsou v různém stadiu. Technicky mluveno, možno od třetího zdýmadla (u Roudnice) ustati v kanalisaci, takto utvořena bude vodní cesta podobná dopravě železniční, při které by z Prahy do Roudnice byla vystavěna trať s normálními kolejemi, z Roudnice do Ústí úzkokolejná a odtud dále opět normální. Půvab novinky by doprava tato ovšem měla.« Národních námitek dr. Russ dotýkati se ne- chce, »ale snadno vyskytla by se otázka, proč Němci bojují proti prodloužení úplné německé vodní dráhy z Hamburku k ústí do srdce země, anebo proč chtěji zdržovati kanalisační práce v době, kdy vstupují do německého obvodu a mají učiniti z vynikajících jeho měst, Lovosic a Litoměřic, vážná dopravní místa.- Lovosice a Litoměřice jsou pro kanalisaci a opětně to dokumentovaly. Pochybovači sněmovní odvolávali se na »dopravní interessenty a dopravovatele.« D Russ ukazuje naprostou nemístnost této námitky a na silnou posici Ústí a Podmokel v tomto směru.
Posl doktor Russ Němec Kanalisane Labe Vltava Laba Praha Mělník Roudnice Ústí Hamburk Lovosice Litoměřice Podmokly
6 article
Odpůrci kanalisace tvrdí, že hloubka Labe z Ústí do Mělníka činí 1.6 m., že jest tedy dostatečnou. Jakoby lonská katastrofa nebyla právě hlavním argumentem pro kanalisaci! Trať vodní mělnicko-litoměřická liší se od trati litoměřicko-ústecké tím, že na trati oně dostupuje vodní stav často minimální hloubky a že by ani sebe umělejší prohloubení řečiště neod- vrátilo eventuální poruchy. Autor dotýká se dále ná- mitek nákladů a sazeb, jež plynou z neinformovano- sti odpůrců a námilek ve příčině dopravy vorů, jež rovněž nesdílí. Závěrem vyslovuje souhlas s novým šetřením otázky, přesvědčen, že výsledek jeho ne- změní úsudků dosavadních, jak ostatně vynikajíe odborníci potvrzujl.«
Ústí Mělník
7 article
Nový obor pojišfování. Napsal F. Slabý. P dnešních bytových poměrech, kdy nájemníci po delší dobu, snad i několika let, v jednom a témže domě bydlíci, jsou velkou vzácností a kdy počel nepro- najatých bytů pro přílišný nadbylek jich prázdnými zůstávajících dostupuje mnohdy i v jediném domě až celé poloviny místností, k pronajímání určených, v této době, kdy se domy staví bez ohledu na sku- tečnou potřebu, často z pouhé spekulace, dlužno se strany majitelů domů vážně a se vší rozhodností po- mýšleti na to, aby čeleno bylo pohromám, z takových okolností vznikajícím a mnohdy skutečně celé jmění ohrožujícím nebo výnos jeho značně zmenšujícím a následky poměrů takových, ne-li docela paralysová ny tož aspoň méně zhoubnými učiněny byly. Svépomoci je tu otevřeno rozhodně veliké pole k intensivní a zdárnými, všestranně uspokojivými výsledky prová- zené působnosti a pojišťuje-li se dnes již ve světě vše, pojišťují-li se lidé proti škodám vznikajícím z pohrom živelních, ať z ohně nebo krupobití, proti škodám z rozbití skla, proti krádeží a vloupání atd. proč by nemohl se také za určitou prémii pojistiti proti škodě, vznikající z nepronajmutí bytu, majitel domu? Proč má s resignací škodu takovou nésti v době, kdy břemena daní a dávek státních i obec- ních, různých přirážek, činžovních grošů atd. výnos jeho objektu snižují na nejmenší míru? Bude věcí odborníků, assekuračně-technickými výpočty připra- viti základ pro tolo nové pojišťování, studovati po- měry, sbírati data, proněsti svoje mínění pro i proti.
F Slabá
8 article
Ustanovení prémií a uvedení celé myšlenky v život praktický bude pak snadnou věcí dalšího vývoje a že interessentů scházeti nebude, lze takřka s mathema- lickou jistofou již předem tvrditi. Najdou se zajist i mnohé námitky proti možnosti praktického prove- dení této ideje, o čem pak se však ve světě a zvláště u nás v Čechách nepochybovalo? Vždyť je přece známo, že nejraději z opatrnosti zavádíme pouze to.
Čechy
9 article
co již je jinde náležitě vyzkoušeno. Stojí to zajisté za pokus, aby některá daná již pojišťovací společnost aspoň na zkoušku zavedla takové pojišťování nepro- najatých místností (resp. pojišťování místností proli škodám z nepronajmutí) a dle výsledků, v určité době, třebas jednoho neb dvou roků docílených zařídíla vše další. Po důkladném uvážení assekurační praklik tuto myšlenku zajisté nezavrhne, třebas by i řekl, že snad není novou. Faktum je, že není ještě nikde v praxi provedena a tudíž dosud ncexistovala. Po- mysleme na př. též na tu okolnost, že by pojišťovna mohla se také sama starati o pronajmutí bytů v do- mech proti nepronajmutí místností pojištěných, takže by ve mnohých případech prémii obdržela aniž by vůbec nějakého risika nesla, čehož není u žádného dosud pěstovaného odvětví pojišťovacího. Proto mohl by býti obchod tento mnohem lukrativnější, nežli po- jišťování životní a požární. Dlužno vvážiti, že by se takovým pojišťováním stabilisovala cena nemovitostí že by se zabránilo nemírnému zdražování bytů, takže z instituce takové obě zúčastněné strany, jak majitelé domů tak i nájemníci mohli by míti rozhodný ma- teriální prospěch. Jde tu o princip, jde o začátek! Zde by měly promluviti slovo rozhodné naše pojišťovací úslavy. Nebudou-li se naše ústavy interessovati o za- vedení tohoto pojištění, mohlo by se eventuálně po- mýšleti na zařízení samostatné takové akciové spo- lečnosti pojišťovací, ač-li bude věnována věci této ve- řejností taková pozornost, jaké právem zasluhuje.
10 article
Ke článku „Žatec a jeho chmelaři“ ze dne 12. t. m. píše se nám z kruhů romnických: V naší veřejnosti často ztotožňuje se chmelařství s němectvím. A přec velký díl krajin chmelařských je český, v rukou če- ského rolnictva. Letošním rokem žijeme v krisi, která neblaze účinkovati bude na poměry hospodářské na Rakovnicku a Lounsku, proslulé svým vy- vinutým chmelařstvím. Chmele urodilo se ve větším množství, takže zlaciněl. Rolník letos chmelaří se škodou. Jaké hrozně následky bude to míti pro kraje tak zámožné, dovode si predstaviti pouze ten, kdo v krajích těch žíje. Rolník musí se uskrovniti na všech stranách. To pocítí řemeslník i dělník. Venkovští děl- níci, kteří jindy nacházejí práci po celou zimu, letos odkázáni budou na kraje jiné. A také již dnes valně usedlého dělniciva se stěhuje do průmyslných měst. Klesnutí cen nezavinila pouze nadprodukce, k ní při- spěli i němečti spekulanti v Žatci. Všemi možnými i nemožnými prostředky hledí vykořistiti tisně mezi venkovským lidem a ceny stlačují. Nakupovači po- chybné pověsti rozjeli se po venkově a útočí předem na méně dobře situované. Vždyť podobná individua znají poměry každého velice dobře. A jak v této situaci počíná si náš průmysl pivovarský? Jde z části ruku v ruce s německými obchodníky, s nimiž před časem uzavřel mlouvy o dodávce chmele za ceny minimální. Pivo závodů českých je v německých krajinách pro- skribováno, zle by se vedlo hostinskému, který by takově pivo prodával. Naše pivovary odkázány jsou tedy na českého spotřebovatele. A přes to mnohé
Chmel Žatec Rakovnicko Lounsko
11 article
uzavřely již obchody s Němci žateckými, jiné opět nakupují v krajinách německých. V českých viděti málo koho. To jsou smutné ukázky, které budí v rol- nických kruzích značné roztrpčení. Či má býli takto zavdáván podnět k poslupu rolnictva, kterým by dá- valo přednost jen pivu uvařenému v českého chme- le? Snad upozornění toto postačí, aby nastala ná- prava Ke stavu elektrotechnického průmyslu. Píše se nám z Vídně: Stav karlelu žárovek pokládé se nyní po přístupu Bermannových závodů za zajištěný. Pře- měna městských drah a malých drah místních v dráhy hnané elektrickým pohonem učinila značné pokroky a není dnes v celé říši těměř již koňských drah; par ních tramwaví jest ovšem dostatek. Také slavba elek- tráren za účely osvětlovacími a pohonovými rovněž v poslední době se značněji rozmahá a jedná se na pi. nyní o to, aby celé jižní Tyrolsko bylo z centrály v Malsu osvětlováno a opatřováno pohonem elektri- ckým. Projekt, zařiditi v tomto kraji soukromé vedení telefonní, ztroskotá o odpor vlády zemské. Mnohem větší jest počet projektů, které jsou vypracovány a schváleny, jichž provedení ale odloženo na pozdějšl dobu. Jeden z nich týká se zavedení elektrického po- honu na státní kraje ze Solnohradu do Inšpruku. Pro- jekt poháněti dráhu terstskou nepokročil dosud z př- pravných studil. Přeměna dráhy vídeňsko-vöslavské v dráhu elektrickou bude záhy ukončena. Výstavba dráhy vídeňsko-prešpurské, která má rovněž býti hnána elektricky, zdržuje se tím, že uherský parla- ment následkem známých dějů politick ých nedal dosud schválení projektu tomuto, pokud se týká trati uherské.
Němec Bermannův Vídeň Tyrolsko Mals Solnohrad Inšpruk
12 article
Také využití vodních sil učinilo v poslední době znač- nější pokroky a firmy, kleré se zaměstnávají stavbou těchto zařízení, měly dosti objednávek. V Uhrách jest ruch na tomto poli menší. Vývoz turbin, zařízení dílen a p., který se obrací zvláště do Italie a balkán- ských zemi, jest celkem na výši loňské. Dle sdělení ústřední statistické kanceláře jest nyní v celé říši 3228 elektromotorů o 227.228 koňských sil; z toho připadá na průmysl kovy zpracující 525 o 29.453 koň- ských sil, na strojnícký průmysl 290, dřevařský 255, na textilní 288, gralický 289, potraviny 581 elektro- motorů. V Uhrách je 45 elektrických centrál o 35.000 koňských sil, dále 62 elektrických závodů (z toho 49 akciových společností). Jednání o nových obchodních smlouvách. Jak jsme oznámili, zahájeno zasedání celní konference v ministeriu zahraničních věcí. Konferen cí předloženy požadavky Ruska a Srbska. Elaboráty došlé od obou států jsou velmi objemny a obsahují řadu nových přání. Srbsko domáhá se, aby ponecháno bylo do- savadní snížené pohraniční clo pro obilí, zvláště pšenici, zatím co vlády předlitavská a uherská se proti tomuto požadavku vyslovují. Pohraniční clo pro srbskou pšenici činilo dosud 75 kr. ve zl., vlastní clo pšeniční pak 1.50 zl. ve zl. Nový autonomní celní tarif stanovil minimální clo pšeniční 6.30 K se kterého tedy nelze ničeho sleviti. Přání srbská a ruská byla předmětem obsáhlé debaty. Požadavky rakouské jsou již dříve vypracovány a oznámeny oběma státům.
Uhry Italia Rusko Srbsko zl
13 article
Mostní objednávky. Jak „EisenEahablatí“ ozna- muje, budou v tomio témdní vypsány dodávky most- ních konstrukcí pro ladu železničních tratí, nalézají- cích se ve stavbě. Dodávky tyto budou zadány v říinu. Různé zprávy. Oproli zprávám, že bude letošní dividenda rýmavsko-muráňské společ- nosti vyšší loňské, ivrdí se z kompetentní strany, že dividenda bude i letos činiti jen 24 K. — Ma- dridský úřadní list uveřejňuje dekret, že se zavádí opět dovozní clo obilní a mouční do Španěl- ska. — „Ironage“ oznamuje z amerického trhu železářského: Produkce surového železa v srpnu činila 1,830.000 t. Průmysl jest velmi rušný. Dle veškeré pravděpodobnosti budou závody plně pra- cující zaměstnány lak až do budoucího jara, Zadané objednávky ocelových kolejnic činí v minulém témdni 236.000 t. Ohledně dalších 245.000 t. se jedná. Ten- neská společnost železárská obdržela objednávek 210.000 t. kolejnic. Kupci ocele k stavebním účelům naléhají na dodávky. Obchod s drátěnými produkty je živý. Z Ústřední jednoty Iepařů pro království české.
Španěl Kupec Ma
14 article
Za předsednictví místopředsedy p. V. Černěh ko- nalo ředitelství Ústřední jednoty první podzimní svou schůzi, kteráž zástupci z jednotlivých řepalských okresů četně byla navštívena, Jest pochopitelno, že události poslední doby, zejmena expertisa panskou sněmovnou svolaná, blížící se kampaň cukrovarnická, události na trhu cukerním a skutečný stav řepy, vedle otázky volby delegáta do výboru českého odboru rady zemědělské a jiných otázek organisace řepařů se tý- kajících byly podnětem jednání jehož živě zúčastnili se všichni přítomní. Všeobecný zájem v kruzích na- šeho řepařstva vzbudí zajisté fakt, že delegáti četných řepařských okresů vyvrátili tendeněně šířené zprávy o veliké úrodě řepy. Neméně zajímavým je na schůzi konstatovaný výrok na slovo vzatého znalce cuker- ního obchodu, že zrovna tak, jako neodůvodněnou byla haussa na cukerním trhu v zimě spekulací vy- volaná, tedy v době, kdy o velikosti jarního osevu řepou cukrovkou nebylo pražádné jistoty, zrovna tak neodůvodněnou je nynější baissa, založená na úpad- cích francouzské velkospekulace, neboť zásob cuker- ních není, aby způsobilé byly vzbuditi depresi. Ve
český odbor rada zemědělský
15 article
valných hromadách cukrovarníků v Bílině a v Bran- dýse nad Orlicí tyto dny konaných vykládáno, že loni většina cukrovarů za nízké ceny výrobu svoji předprodala, tak že pozdější příznivé konjunktury umělých cen cukerních využitkovati nemohly — letos potkala prý závody zase nesnáz, že za výsoké ceny nepředprodávaly. Lonský nedoslatek řepy způsobil kalamitu, letošní větší osev a příznivý vývoj řepy zpečetil napřed nezdar lelošní kampaně. Z řečí těch patrno a ústy cukrovarníků řečeno, že souzeno na- šim cukrovarům prodělávati za všech okolností, proto prý „neví, co se stane“, jak p. předseda v Bílině se vyjádřil, „nebudou-li cukrovary příští rok platiti za řepu nižší ceny a nezamezí tak nadprodukci!“ Fakta talo nutí myslící řepaře k úvahám a vybízejí k obraně, ukládajíce opatrnost v příčině nového kon- trahování řepy zrovna tak, jako při odvádění řepy z letošní sklizně. Hospodářsko-čtenářská besedu v Klášteře koná přednášku o jedlých i jedovatých houbách 17. zář 1905 o 3. hod. odpol. v hostinci p. Jana Kvasničky v Klášteře. Přednáší p. uč. F. Kašpar.
Lonský Kvasnička F Kašpar Bílina Bran dýs nad Orlice
16 article
Trhy peněžni. Z Vídně, 14. září. (Závěrečné úřadn kursy.) Květnová renta . 100 55 Ivovskočernovická 584.— únorová 101.35 spol. st. dr. rak.- ub. 674.75 červenc.. 100 50 jižní dráha . . 102. 60 říjnová 101.30 štyrsko-hr.-köíl. . 453.— rakouská » zlatá 119.70 severní dráha . 5900.— » kor. 100 60 rak. severozáp. dr. 430) — uherská » zlatá 116.— pardubická dráha 417.— „ kor. polabská dráha . 447.— rak. invest. renta 92.75 česká sev. dráha. 384.50 uber. » » buštěhradská A . 3140.— 4% zást. listy Hyp. B 1144.— banky král. č.. pražsko - duchcov. 220.— 31/2% zást. 1. Hyp. duchcov.« podmok 540.—- ústecko-tepl. dr. . 2300.- banky král č. 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb. 996.50 Zem. banky kr. č. rakouský Lloyd. 741.— 4% žel. dl. úpisy turecká tabák. rež. 380.— Zem. banky kr.č. rak. zbrojovka . 560.— státní losy 1860 Rudolfova hut 161.25 po 500 zl.- alpská montan. sp. 542.— po 100 zl. 190.90 rým.-muráň. spol.
Lloyd Rudolfův Vídeň
17 article
554.50 295.75 státní losy 1864 Poldina huť . . 516 50 474 — losy úvěrního úst. praž. želez. sp.. 2755.— 535.— vídeň. l. komun. česká montan. sp. tisské losy . . . 166 90 Daněk . . .. 469 40 turecké losy . . 145 90 západočeská uhl. 276.— rak.-uh. banka . 1646.— severočeská uhl. rak. úvěrní ústav 682.— mostecká uhl. sp. 678.50 318.50 b. anglo-rakouská vídeň. stavební sp. 565.— vídeňská unionka birtenberské . . 996.— 449.75 b. pro země rak. Schodnica . . . 668 — uh. úvěrní banka 795.50 haličsko-karpatské 916.— bank. jednota. 573.90 pešťská vagonka r. úst. pro ův. poz 1051.— devisa německá . 117.41 Česká průmyslová pařížská . 95.30 banka. .. 417 — » curyšská . 95.20 roln. úvěr. banka 411.— » londýnská 239. 95 česká b. Union dvacetifrank . . 19.11 Živnost. banka . —.— marka papírová . 117.41 králodvor. cement. 942.— rubl 253.50 Smýšlení poněkud ochablé. Konec klidný, kursy udrženy. Pouze trh báňský byl stísněný. Eskontní sazby 31/1%—334 procenta.
Daněk Poldin huť úvěrní banka 95.30 banka živnost . banka
18 article
100.30 100.25 100.25
19 article
x. Z Vídně, 14. září. (Telefgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Také dnes potrvalo dobré smý šlení, které spočívalo na příznivějším posuzován situace v Uhrách. Podporováno bylo koupěmi, kter trvale podníkány v Pešti. Kromě hlavních papír bankovních nalezaly se v popředí obchodu též uher- ské papíry. Na chvíli zkaleno bylo smýšlení uher- skými odhady dividendy rýma-muraňské společnosti, jakož i úpadkem tohoto popíru. Opětné koupě, pod- nikaně z uherského hlavního města v uherských kreditkách jakož i zpráva, že dnes v Londýně úro- ková míra zvýšena nebyla, přispěly k nové hansse, která potrvala do konce obchodu. Kreditky, ve kte- rých pro Vídeň dály se rozsáhlé koupě, uherské kreditky a akcie hypoteční banky dosáhly zisku V akciích Unionbanky jevila se koupěchtivost. N trhu dopravním nebylo zjavů pozoruhodnějších, vy- jímaje úpadek akcií ústecko-teplické dráhy. Baisa v akciích rýma-muráňské společnosti účinkovala nepříznivě také na jiné hodnoty železářské. Po uherských papírech k ukládání jest malá poptávka. Devisy mdlě. Na eskomptním trhu stav peněz ne- změněn, 31/1, procent. x. Z Vídně, 14. září. (Telfgr. »Nár. Listů«.
Vídeň Uhry Pešť Londýn Unionbanka
20 article
Večerní buraa. Kreditky 683 25, po —.—. — uherské kreditky 797.50, anglobanka 319.—, bankovní jednota 575.—, unionka 565.50, länderbanka 4500.25 státní dr. 675.25, —.—, jižní dráha 103.—, polab. dr 447 50, severozápadní dráha 430.75, turecké tabákové 380.50, rýmavsko-muráňské 555.75, alpinky 542 75. květnová renta 100.55, uherska korunová 97.—. turecké losy 146 25, marky za hotové 117 40, ultimo 117 47. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 14 září. (Telfgrm. »Nár. Listů«, Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké ih. 100 bol. zl. K 198.30, 198.45 Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr.. — —, Brussel na delší lh. —.—, —.— Němacko šek a kr. lh. za 100 mk. 117.30, 117.50, Německo na delší thůty 117.35, 117.65, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 239.75, 240.20, Londýn na delší lp. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —. —.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95.32 12, 95.471/2, Italie delší ihůty —.—, —.—, Patrohrada ruská města šek a kr. ih. za 100 rublů —.—, —.—, Petrohrad delší lh. — —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95 30, 95 45, Paříž delší ih —.— —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.221/2. 95.371/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95.221/2, 95371/2, na delší ihůty —.— Pražská bursa. V Praze, 14. září. (Původní zpráva » Nár. Listů«.) Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po- dáváno pouze za akcie Živnostenské banky K 248.—, české banky »Union« K 247.—, strojírny Daňkovy K 467.—, strojírny Ruston K 295.—, Zaji- šťovaci banky K 236.—, peníze. Orciální záznamy zněj
šek Daňkův Ruston Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Praha Zaj živnostenský banka český banka Italia šek Italia
21 article Zástavní listy české hyp. banky 50
Zástavní listy české hyp. banky 50 31/2 Základní úpisy české zem. banky 4% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)- 490 » » . (v K Mel. úpisy . . » (ve zl. „ . . (v k) Žel. . „ ., Dlužní úpisy České prům. banky 41h2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 490 Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 % Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2 41/2 „ » hal, zem. banky Kom. dl. úpisy Železnič. 4% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/, » » Rak. aherské banky 4 %. » Dolnorak. byp. ústavu 490 » 31/2 Kom. dl. úp. . . » 490 » » 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390 Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 0 (ve stř.) 4.2 Dubnová , , Květnová » . (v pap.) 4 9% Červencová spol. renta (ve stř.) 40 Rakouská zlatá renta . . . . 490 korunová renta . . 4 %. » investiční » . . 3 1/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka . » Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . „ Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . .. Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní . . Český pivovar v C. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . .. Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech a » tov. orient. cukrov.
Daňkův Rustonův Poldin K Mel Rakousko Hradec Králové C . Budějovice Modřany Český průmyslový Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost Dubnová
22 article
Živn. banky. Z Petrohradu, 14. září. (Zpráva Diskontní 503.—, Ruská banka pro vnější obchod 400.—. Mezinárodní banka 468.—. Ruská průmy- slová banka 316.—. Baku 490.—. Mantašev 195.— Caspienne 4500.—. Sormovo 259.—. Putilovské že- lezo 130.—, Hartmannské lokomotivy 309.—. Petro- hradské metallurgické 212.—. Fénix 323.—. Ruská konstrukce 265.—, privátní banka 245.—. Z Berlina, 14. září. (Zvl. telef. zpr. »N. L.e) Smýšlení bylo z počátku slabší. Lauřiny klesly až o 2%, dortmundské o 11/4%, německoluxemburské o půl proc. Později bylo smýšlení na nezvýšení londýnského diskonta pevnější. Mezi jiným stouply lombardky, kanadské a plavební. Ve třetí hodině byly kredilky poměrně čilé při stoupajících kursech. Na konec stouply hodnoty železářské, uhelné na- proti tomu ochably. — Soukromý diskont 27/. procent. První citry znamenají začáteční, druhě konečné kursy: Rakouské kreditky 214.40, 214.37, Diskoni 195.—, 195.12, Německá banka 243.60, 243.62, Ob- chodní společnost 172.60, 172 75, Drážďanská banka 168.25, 168.—, Bochumské ocelárny 253.75, 254.12. Lauřina huť 268 80, 269.25, Dortmund. Union lit. C. 94.50, 94.62, Harpenská uhl. spol. 221 90, 220.75 —, Consolidace 4./48.— Hibernia Severoněmecký Lloyd 135.90, 136.12, Packet 169.—, 169 37, turecké losy —.—, —.—, Španělské exte- rieury —.—, —.—
Petro Fénix Lauřin Hibernia severoněmecký Lloyd 135.90 Petrohrad Bak Berlín Dortmund mezinárodní banka německý banka Ob 172.60 drážďanský banka Lauřin huť Diskoni 195 Consolidace 4 Packet 169
23 article
Z kasovních papírů: Concordia 328.—, Esch- weilské 265.—, Geisweidské 230.50, Hochdah! 133 25 Katovické 217.—, Wilhelm —.—, Phönix 192 50 Rh. Stahl 204.50, Schalker Gr. 599.—, Westphalia 205.—, Orenstein 231.—, Rh. Metall 131.—, Haspe 237.25, Donnersmark 271.—, Huldschinský —.— Vulcan 301.—, Bismark 340.—, Caro 140.25, Hoescl 246.—, Georg Marie 112.50, Kčnigsb. 158.—, Nord- stern 305.— Z Berlína, 14. září. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«. [Druhé číslice značí záznam ze dne 12. září. 41/2procentní ruská renta 1905 96.70 (96.70), 4pro centní ruská renta 1902 91.70 (91.80), 4procentní ruská konsolidační renta 1889 93.20 (93.50), 31/2procentní ruská zlatá renta 84.90 (84.40), petrohradská diskontní banka 197.—(196.75), petrohradská mezinárodní banka
Esch Wilhelm Stahl Orenstein Cara 140.25 Georg Marie 112.50 Geisweidský Hochdah Haspe Nord Berlín Schalker Gr . 599 Hoescl 246 Concordia 328 Phönix 192 50 Westphalia 205 Donnersmark 271
24 article
181.25 (179.—), ruská banka pro vnější obchod 158.7 (157.80). Z Berlína, 14. září. (C.-B.) Kreditky 214 40 berl. obchodní 172.70, darmštadtská banka 151.70 německá banka 243 60, diskonto komand. 195.10 drážďanská banka 168.—, národní banka 132.60 státní dráha —.—, lombardy 91 20. Kanada 167. 60 Gotthard —.—, dráha Henri 127.—, bochumské 254.20, dortmundské 94 60, Lauřina huť 269. 20. Consolidace 447.50, gelsenkirchenské 237.60, harpenské 220.10, Hibernia —.—, Packet 169 40, Lloyd 136 10 dynam. trust 184 90. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 14. září. (Telegr. závěr. kursy. Úvěrní akcie 214.10, akcie společnosti státní dráhy 144.30, lombardy 21.10, papírová renta —.—, stří- brná ranta 101.40, zlatá renta 101.85, uherská zlatá renta 97.70, uh. korunová renta 97.10, 4% rak. korun. renta 101.—. Smýšlení slabší. Z Frankfurtu, 14. září. (Dodat. bursa.) Úvěrní akcie 214.25, státní dráha 144.30, tombardy 21.20 Z Paříža, 14. září. (Počáteční bursa.) Bproc. renta 100.32, 31/2% půjčka ——.—. Z Pařižo, 14. září. (Telegr. závěrečné kursy. Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 100..35 3/zproc. renta —.—, italská renta 105.25, rakouský pozemkový úvěrní ústav —.——, státní dráha 724.— lombardy 106.—, cheky na Londýn 25.161/2, rakou- ska zlatá renta 102.70, uherská zlatá renta 98 4- otomanská banka 609.—, tabáková režie 413 —, recké losy 135.25. Smýšlení pevně. Trhy na zboží. Prašská plodinová bursa, 14. září.
Gotthard Henri 127 Lloyd 136 Berlín Kanada Lauřin huť 269 Frankfurt Pařižo Londýn darmštadtský banka německý banka drážďanský banka národní banka Hibernia Packet 169 40 Z Paříža zlatý renta 98 4
25 article
Obill. Znamená se za 50 kg transito: pšenie česká 1904 80 kilogramů K —.—, 9.20, ubersk 9.— kg 9.25, 0.—, moravská O—0 kg. —.— rak. jakost C—0 kg. 8.75, vadná 1905 7.50, 8.—. česká nová 76—80 kg 8.30, 8.70, cizozemská —.— k .— žito české 1905 72—-75 kg 7.25 —7 55 české 1904 — kg 0.— až 0.—, moravské 0.— at —.—, rakouské 7.65 až 7.75, uherské 0.— až 0.—: ječmen výběr 8.25. 5.40, první jakosti 7.90, 8 —, střední 1.70, 7.80), merkantilní 7. 40, 7. 50. ečmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlik 19040.—, 0.—, prima 1904 0.—,0.—, merkantiln 1905 7.20, 7.25, oves nový 7.35, 7.50, vadný 0.—, 0.— kukuřice uherská 0.—, 0.—, cizozemská 7..85, 7 90. cinqu ant. 1904 K 9.50 5.60, vikev česká —.—, —- haličská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, pohank 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše nična mouka č. 0 K 29 --, 30.—, č. 1 28.—, 29.— č. 2 27.—, 28.—, č. 3 26..—, 27.—, č. 4 25.40, 25.80 č. 5 24 80, 25.—, č. 6 23.20, 23.80, č. 7 21 40, 22 20 č. 8 16.30, 16.50. Žitná mouka č. I. 22 50, 23.—, č.l 21.50, 22.—, č. III. 19.—, 19.50, č. IV. 15 50, 16 50 Pšeničně otruby jemné 12.—, 12.20). hrubé 12.— 12.20 otruby žitně 12.75, 12.90, krupice 29.—, 30.— prach —.—, —.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4/0 39.— 40.—, čís. 3/0 39.—, 40.—, čís. 2/0 38.——, 39.—, čís. U 37.—, 38.—, čís. 1 35.—, 36.—, čís. 2 34.— 35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32.—, čís. 30.—, 31.— čís. 6A 31.—, 31.50, čís. 7A 27.— 28.—, čís. 8A 26.—, 27.—, čís. 9A 23.—, 24.— zlom 22..25, 23.25.
28 moravský O — 0 kg 5.60
26 article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va ření K —.—, —.—, ke krmeni —.—, —.— boby — —.—, hrách Viktoria 11.50, 12.50, k vaření žlutý —.—. —.—, k vaření zetený 12.—, 13.—, ke krmení —.—, —.—, čočka 1904 20. —-, 27. — Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 27 50 28 50, modrý ruský —.—, —.—, kmin český 30 — 31 —, holandský 32 50, 33.—, jetel bílý 1905 51.— 67.— červený 1904. —.—, červený 1904 (prostý ko- kotice) —.—, —.—, švédský —.—, —.—, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.— lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus —.—, — —, řepka zimní 1905 13.25, 13.40. Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 3.80, 4.—, nelisované 3.80, 4.—, cizí —.— —.—, sláma cepy mlácena 2.—, 2.10, ke krmení 1.60 1.70, ke stlaní 1.60, 1.70, cizí —.—, —.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české —.—, —.—, merkantil. —.—, —.—-, bosenské 110/120 —.— —.— 95/100 —.—, —.—, 80/85 —.——, — 70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, víšně 46.— 48 —, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kří žaly —.—, —.—. Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh —.—, 101 —.—, —. — 82 —, 83 —, sadlo amer.
28 50 kg Viktoria kg : Švestka
27 article Peníze] Zboži
Peníze] Zboži 103.— 100.40 95.10 101.2b 100.25 100.25 100.25 100.25 100.25
28 article
104.— 101.40 95 60 102.25 100.75 100.75 100.75 100.75 100.75 101.75 100.75 100.— 100.30 100.—
29 article
100.80 101.— 101.10 102.35 100.50 100.35 100.40 102.30 100.— 101.80
30 article
100.— 100 10 101.35 100.— 101.60 99.50 99.35 99.40 101.30 1008 100.30 94.50 100.20 94.50 100.— 83 30 101.35 101.30 100.55
31 article
100 . 85 102.50
32 article
101.30 101.20 84.30 101.50 100.75 100.70 1119.90 100.80
33 article
Oblli. T. Z Vídně, 14. září. (Telel. zpr. »Nár. Listů«. Plodinová bursa. Po včerejší čilosti dnes na- stal klid. Smýšlení však se nezhoršilo. V pšenici a žitě trvali majitelé při cenách pevných. Kupcije musili povoliti, poněvadž nedostali zboží jinak ani pro jednotlivé vagony. V ječmeni nabídky nebyly zdrželivé, tak že nemohla býti ani skrovná poptávka dobře opatřena. Smýšlení následkem toho se upevnilo. Z pícnin kukuřice se nezměnila, ovsy měly normální odbyt při cenách nepravidelných.. Zboží prostředni jakosti dražší o 5 haléřů, zboží dobré zlacinělo o 5 haléřů. Z Ameriky došly chabě záznamy. Na západoevropských bursách klid. Poslední zprávy o sklizni ve Francii a Indii pokládají letošní vý- sledky za příznivější. Znamenaly: Pšenice tisská stará 8. 65, 9.10. nová 0.—, 0.—, banátská stará 0.—, 0.—, nová 0.—, 0.—, pšenice slovácká stará 0.—, 0.—, nová 8.05, 8.50, z Moravského pole nová 8.10, 8 40 z jižní dráhy 0.—, 0.—. Žito slovácké staré 0.— 0.—, nové 6.80, 6.95, z okolí Pešti staré 0.— nové 0.—, 0.—, z jižní dráhy nové 6.70, 6.85, dolno- rakouské 6.70, 6.90, české staré 0.—, 0.—, nové 0.—, 0.—. Ječmen moravský 7.80, 8.80, ze stanie 0.—, 0.—, dolno-rakouský 7.10, 7.65, ze stanic 0.— 0.—, slovácký 0.—, 0.—, z jižní dráhy 0.—, 0.— severo-uherský 0.—, 0.—, lisský O.—, až 0.— pro pivovary 5 60, 6.50, ke krmení 5.60, 6.50. — Kukuřice uherská 8.50, 8.70, nová 0.—, 0.—, kuku řice cinquantinská 8.70, 9.—, laplatská 8.40, 8 50 americká 0.—, 0.—, ruská 0.—, 0.—. — Oves uher ský nový I. 0.—, 0.—, špatnější 6.25, 6.45, vybraný 6.65, 7.30, prostřední 0.—, uherský starší 7.20, 7.60.
Ječmen Vídeň Francie Indie Pešť pivovar 5 60
34 article
Řepka pohotová 12.15, 12.45, rumpnská 12.15, 12.45. Z Vídně, 14. září. (Závěr.) Pšenice tisská stará 0.—, 0—, nová 8.65, 9.10, pšenice banátská stará 0.—, 0.—, nová 8.40, 8.65, slovácká stará 0.—, 0.—, nová 0.—, 1.—, smýšlení nezměněné. — Žito slovácké 6.80, 6.95, pešťské 6.80, 6 95, smýšlení klidně. — Ječmen moravský 7.80, 8.80, smýšlení upevněné. —- Kukuřice uherská 8.50, 8.70, cinquantin- ská 0.—, 0.—, 0.—, smýšlení udržené. — Oves uherský prostřední 6.45, 6. 65, prima 6.75, 7.— nový 0.—, 0.—, smýšlení dodržené. — Řepka po- hotová 12.15, 12.45, —.—, smýšlení chabé. — Počasí proměnlivé. Z Pašti, 14. září. (Telegr.) Pšenice na říjen 15.74, 15.76, na duben 16.44, 16.46, žito na říjen 12.76, 12.78, na duben 13.48, 13.50, oves na říjen 12.—, 12.02, na duben 12.50, 12.52, kukuřice na květen 1906 13.12, 13.14. Nabídky pšenice dobré koupěchtivost dobrá, smýšlení udržené. Obraty činily 60.00 q. Ceny nezměněny. Ostatní druhy obilí rovněž nezměněny. Trh terminový byl zahájen na Ameriku smýšlením chabým. V pozdějším průběhu se však kursy na úhrady zlepšily, ale na konec opět násled- kem nedostatku zvláštních podnětů ochably. Počasí teplé. Z Pešti, 14. září. (C.-T.-B.) Záv. kursy. Pšenice klidná, na říjen 15.76, 15.78, na duben 16.46 16.48, žíto stálé, na říjen 12.80, 12 82, na duben 13.48, 13.50, oves pevný, na říjen 12.14, 12.16, na duben 12.60, 12.62, kukuřice pevná, na květen 13.22.
Řepka Ječmen Vídeň Pašť Pešť
35 article
13.24. Počasí: teplo, Z Berlina, 14. září. (Tel.) Pšenice udržená, na září 168.—, na říjen 170.25, na prosinec 173.75, žito udržené, na záři 151.—, na říjen 152.—, na pro- sinec 154.—, oves pevný, na září 138.50, na pro- sinec 142.25, kukuřice stálá, na září 126.50, na prosinec 124.50. Počasí: deštivé, Z Hamburku, 14. září. (Telegram.) Pšenice chabá, holštýnská 165.—, 172.—, žito pevné, meklen- burské 146.—, 154.—, žito ruské pevné, 115.—. —.—. Počasí: zamračené Z Paříže, 14. září. (Telegr.) Závěrečné kursy. Oves stálý, na září 17.10, na říjen 17.35, na listo- pad prosinec 17.60, na listopad únor 17.70, žito klidné, na září 15.25, na říjen 15.25, na listopat- prosinec 15.50, na listopad-únor 15.75, pšenice
Berlín Hamburk Paříž
36 article
95.50 101.— 101.55 100.50 119.70 100.60 92.75 92 95 248.— 245.— 565.— 414.— 570.— 455.— 249.— 610.— 472.— 305.— 161.— 670.— 405.— 520 .-- 2765 260.— 247.— 419.— 417.—
37 article
236.— 562 50 409.— 560.— 440.— 248.— 600.— 469.— 295.— 157— 650. — 395.— 515.— 2755 250.—
38 article
klidná, na září 22.55, na říjen 2275, na listopad- prosinec 23.—, na listopad únor 23.25, mouka klidná, na září 29.85, na říjen 30.—, na listopad prosinec 30.30, na listopad únor 30.40. Počasí: krásné. Z Paříže, 14. září. 3 hod. 15 minut. (C.- T.- B.) Oves, smýšlení stálé, na září 17.10, na říjan 17 35, na listopad prosinec 17.60, na listopad únor 17 70, žito, smýšlení klidné, na září 15.25, na říjen 15.25, na listopad prosinec 15.50, na listopad-únor 15.75, pšenice, smýšlení klidné, na září 22.55, na říjen 22.75, na listopad prosinec 23.—, na listopad únor 23.25, mouka, smýšlení klidné, na září 23.85, na říjen 30.—, na listopad prosinec 30 20, na listopad- únor 30.40, Počasí: krásné. Cukr. —n.— V Praze, 14. září. (Původnl zpráva »Národních Listů«.) Surovi na. Večerní zprávy z burs zahraničných nepřinesly nie nového. Na první klidnou depeši hambur- skou znamenáno na našem dopoledním trhu při klidném směru za pohotové a říjen K 19. 60a za říjen-prosinec K 19.70 z Ústí. Na polední vyšší depeši magdeburskou bylo v poledne iu nás o 5 a 10 hal. více k docílení. Londýn byl klidný, odpolední Hamburk při ustáleném směru přinesl záznamy nepravidelné. Naše bursa končí proto rovněž ustáleně a cenami K 19.80 z pohotové a říjen a K 19.90 za říjen-prosinec z Ústl. Na trhu s bilým zbožím při spo- rém jen obchodě znamenáno K 66.25 až 66.5 ze stanic továrních.
Paříž Praha Ústí Londýn Hamburk
39 article
Cukerní zásoby ve 4 hlavních přístavech Spojených státův amerických obnášely 13. t. m. : 193.000 t. proti 202.000 t. před týdnem a 148.583 t. před rokem. — Na ostrově Kub páčeny zásoby v týž den na 190.000 tun proti 206.000 t. před týdnem a 25.871 t. před rokem. Uřadní záznamy pražské bursy cnkerní. A. Su- rovina. I. výrobek basis 88 procent rend. za 100 kg. pohotové ho zboži k dodání z Ústí nad Labem ze stanice K 19.80, —.—, z Ústí nad Labem přístaviště 19.80, —.—, z Prahy —.—, —.—, z Praby- Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolína —.—, —.—, z Pardubic —.—, —.—, z Kralup —.—. —.—. — Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stanic prosinec —.—, z Ústi z přístaviště na říjen 19 80, 19.90, na kampaň 1905/6 říjen prosinec 19.20, 20.—. Z Hamburku na květen —.—, —.—. Zadní vý- robek z Ustí n. L. basis 82% —.—, —.—., basis 88% —.—, —.—, B. Cukr pro konsum za 100 kg: pohotové zboži: rafináda I. 66.—, 66 50, raf- náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální —.—, —.— cukr kostkový v bednách I. 68.—, 68.50, cukr kost- kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučka v pytlích —.—, —.—, centrifugální pilé transito k do- dání z Terstu 29.50. 31.50, krystalový cukr zda- něný 66.50, 67.—
B Cukr spojený státův Kuba Ústí nad Labe Praha PrabaKarlín Kolín Pardubice Kralupy Hamburk Terst kg
40 article
Poslední telegramy. První číslice penize a drubá zbožl. Z Hamburku, 14. září. 5 hodin 45 minut. (C.-T.-B.) Na září 16.90, 16.90, na říjen 17.50, 17.60, na listopad 17.45, 17.55, na prosinec 17.50, 17.60, na leden 17.65, 17.75, na únor 17.70, 17.85, na březen 17..90, 17.90, na duben 18.—, 18.10, na květen 18.15, 18.15, na červen 18.25, 18.25, na červenec 18.30, 18.40, na srpen 18.45, 18.50. Smý- šlení: klidně. Počasí: zamračeno. Z Magdeburku, 14. září. 5 hodin 45 minut (C.-T.-B.) Na září 16.85, 17.—, na říjen 17.55, 17.65. na listopad 17.45, 17.55, na prosinec 17.55, 17.65, na leden-březen 17.75, 17.90, na květen 18.15, 18. 25. Smýšlení stálé. Počasí: chladno a deštivo. Z Paříže, 14. září. 3 hod. 15 m. (C -T.-B.) Bllý cukr čís. 3., za 100 kilogr. Na září 247/4, na říjen 25.—, na říjen-leden 2514, na leden-duben 261/2. — Surovina klidná, 20.—, 20.50. — Ratináda 59.—, 59.50. Smýšlení pevné. Počasí: krásně. Z Londýna, 14. září. 3 hod 30 min. (C. -T.-B.) Na září 8.41/2; 8.6, na říjen 8.73, 8.8, na říjen- prosinec 8.73/4. 8.81/2, na leden březen 8.10, 8.1012 Smýšlení klidné. Obrat 1000 pytlů.
Hamburk Magdeburk Paříž Londýn CT Ratinád 59
41 article
Káva. Z Hamburku, 14. září. O 10. hodině — minut. (Telegr.) Santos good average, na září —.— na prosinec 38.50, na březen 39.—, na květen 39 50. Smýšlení stálé. Z Hamburku, 14. září. O 2. hodině 30 minut. (Telgr.) Káva na září 38.25, na prosinec 38.50, na březen 39.—, na květen 39.50. Smýšlení stálé. Z Hamburku, 14. září. O 5. hodině 30 minut (C.-T.-B.) Smýšlení stálé, na září 38.25, na pro- sinec 38.50, na březen 39 25, na květen 39 50. Z Havru, 14. září. O 12. hodině. (Telegr.) Káva na září 47.50, na prosinec 47.50, na březen 47.75, na květen 48.—. Smýšlení málo stálé. Z Havru, 14 září. O 3. hod. 30 min. (C. - T. - B.) Smýšlení stálé, na září 47.50, na prosinec 47.50, na březen 47.75, na květen 48.—.
Hamburk Havre
42 article
Lih. V Praze, 14. září. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Při ustáleném smýšlení znamenáno dle poloby a stanice za zboží kontingentované K 36.— až K 36.50, za zboží nekontingentované K 22.50 až K 23.—. Officiální záznamy znějí- nekonting. čistěný lih z Prahy transito 129.— 129.50 —.— —.— 37 — 37. 50 lih z bramborů z Prahy 36.— 36.50 z trati Kolín-Pardubice z trati Kolín-Něm. Brod 36.— 36.50 —.— —.— 36.— 36.50 —.— —.— z trati Praha-Podmokly 36.— 36.50 —.— —.— z dráhy Františka Josefa 36.— 36.50 22 50 23.— lih z melasy z Prahy z trati Praha- Podmokly 35.— 35.50 21.50 22— Z Vídně, 14. září. (Telelgrm »Národních Listů«.) Ceny pohotového kontingentovaného lihu dnes opět se zhoršily. Prodáno 300 hl. po 39.20 a 100 hl. po 39.—, 38.90. Naposled zůstaly ceny 38.60 peníze, 39.— zboží. Exekutivně prodáno 100 hl. po 34. 25 z Husiatynu. Z Hamburku, 14. září. (Telegram.) Lih klidný. na srpen 17.—, na září-říjen 17.— Z Paříže, 14. září. (Telegram.) Lih liknavý, na září 36.—, na říjen 34.—, na listopad-prosinec 33.75, na leden-duben 34.50. Z Paříže, 14. září. 3 hodin 15 minut. (C. - T. B.) Smýšlení chabé, na září 36.—, na říjen 34.—, na listopad-prosinec 33.75, na leden duben 34.50. konting.
Praha Kolín Pardubice Německo . Brod Podmokly Vídeň Hamburk Paříž František Josef 36 22
43 article
Melasa. V Praze, 14. září. (Pavodní zpr. »Nár. Listůs.) Při nezměněných cenách uváděno dle polohya stanice za melasu pohotovou i nové kampaně K 4.75 až K 5.— za 1 4. Osmosová voda ceněna 101/2 hal. za 1 proc. polarisace. Olej řepkový. V Praze, 14. září. (Pražská bursa.) Řep- kový olej čistěný, pohotový a dodávka až do června 1905 franko sud za hotové K 65.—, 66.—, na červenec-březen 1906 65.—, 66.— 100 kg. Z Berlina, 14. září. (Tigr.) Olej řepkový stálý. na říjen 45.80, na prosinec 47.— Z Hamburku, 14. září. (Telegram.) Řepkový olej klidný, 48.— Z Paříže, 14. září. (Telgr.) Repkový olej klidný. na září 47.75, na říjen 48.—, na listopad-prosinee 48.—, na leden-duben 48.75. Z Paříže, 14. září. 3 hodiny 15 minut. (C.-T.-B.) Smýšlení klidné, na záři 47.50, na říjen 48.—, na listopad-prosinec 48.—, na leden duben 48 75. Pokrutiny. V Praze, 14. září. (Pražská bursa.) Po- krutiny na celé vagony pohot. a do června K 16.25. 16.50 a do července-prosince 15.75, 16.— 100 kg- Petrolej- V Praze, 14. září. (Pražská bursa.) Z náklad celého vagonu zboží pohotového s 200 tary za 100 kilogr.: haličský dle jakosti 37.75, 38.—, na závěr —.—, známka I. 38.75, 39.—.
Praha Řepy Berlín Hamburk Paříž kg