Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, v pátek dne 15. září 1905.

Praha

3

Číslo 254.

4 article

Na ranní a odpol. listy předplání ne: v Praze v adminisirnel a měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvojí čonáškon na měsl n v ta . . . : 7 K soi ve fiiialkécht za měsle . . . . . . 2 K 30h Toštou: šisíe n čtrrt leta . . . . 9 R oo s dvojí zátilkoa na měsí n čivr lta . . . 11K e

Praha

5 title

Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranách.

Praha

6 article Cesty politiky světové.

Cesty politiky světové. Spojené státy severoamerické sjednávají Japonskem novou obchodní smlouvu, zaru- čující jim řadu výhod na trzích japonskýcha na trzích nových territorií, jež získala nová ostrovní velmoc na východu Asie, zatím co An- glie ještě před dohodou mírovou v Porismouthu obnovila s Japonskem smlouvu o vzájemnéo- chraně asijských dižav, aby po podepsání jejím vlivně působila na Japonsko ve příčině přijetí mírových nabídek ruských. Nemohlo býti vý- mluvnějších dějů, provázejících portsmouthskou smlouvu, ukončující nejkrvavější válku světa. Po ukončení války s Bury a přidělení obou republik k anglické državě jihoafrické bylov širokých rysech ukončeno dílo, které provésti povolán v Africe Cecil Rhodes. Jih Afriky pře- šel trvale do moci anglické a jest jen otázkou času, kdy proveden bude sen bezohledného a silného dobyvatele jihoafrického a kdy spojeno bude Kapské město železnicí s Alexandrií. Ji bude dílo afrických výbojů skončeno a Anglie stane se trvale prvým faktorem v budouenu Afriky. Bylo zřejmo, že zpevnění anglické po- sice africké bude vystřídáno tímže úsilím v Asii.

Cecil Rhodes spojený stát Japonsko Asie Bura Afrika Alexandrie Anglie

7 article

Celá politika anglická ukazovale nutně k tomuto postupu. Když proti vůli Anglie prokopán Suez a takto proražena nová cesta k Indii a východu Asie, zdálo se na chvíli, že vliv Anglie v Asii bude oslaben. Stará cesta do Indie, kol břehů afrických, byla střežena pevnostmi britskými a loďstvo spojeného království bylo úplně přizpů- sobeno této dopravě. Když proražením Suezu usnadněna soutěž i ostatním mocnostem v Asii, neopouští Anglie, ani na chvíli zmatena, svoji dosavadní politiku. Roku 1875 má již polovinu akcií suozské průplavní společnosti, získává Cypr, upevňuje se v Egyptě a staví překotně nové parníkové obchodní loďstvo: nová dráha ocitá se zase v její moci. Soutěže francouzské nebylo se pak již třeba obávati a v Londýně chápali dobře, že nebude za těžko britské di- plomacii využiti hesla japonského o osamostat- lění Asie ku prospěchu plánů anglických. V tomto posledním směru nebyl londýn ský úřad koloniální sám a snad ani původním.

Anglie Suez Indie Asie spojený království Egypt Londýn

8 article

Stavba pacifických drab a vížící se k ní vzrůst merického obchodníh loďstva ukazovaly zřej- mě, že severoamerická republika bude soustavně uplatňovati posici svou na Tichém oceánu, moři budoucnosti, moři, které se rozvíří moc- ným obchodem, až bude dovršeno dílo ob- rody asijských národů Východu. Když Breve- ridge pronášel svá památná slova, že Tichý oceán jest mořem americkým a že na něm bude založeno obchodní budoucno Unie, řekl jen, co cítil a chápal celý národ. Válka se Španěl- skem nebyla vedena jen pro Kubu, za touto příčinou, jež dobře kryla vlastní cíle zápasu, ukrývala se touha získati pevnou oporu pro ob- chod tichomořský. Annexe Filipin, prováděná tak bezohledně, vyslovila jasně plány Spojených států, jako práce Rooseveltova na vyzbrojení mocného loďstva republiky, která až dotudse honosila svým protimilitarismem. Plán proko- pání Panamy a utvoření nové vodní dráby do Tichéh. oceánu byl jen nutným důsledkem. V těch dobách byly vztahy Unie k Japonsku velmi těsné a japonské dopravní společnosti ná- meřní vázány přesnými smlouvami k velikým dopravním společnostem republiky severu Ame- riky.

Španěl Rooseveltův Kuba Filipíny spojený stát Panama Japonsko republika sever amerika

9 article

Válkou s Čínou ukázalo Japonsko svou sílu a zdatnost. V Evropě mluvilo se s úsmě- vem o tomto vítězství nad slabou armádou čín- skou a podceňovaly se vlastnosti vojska mikado- va. Jen Amerika a Anglie viděly jasně a s bene- volencí, která mohla býti podezřelou v Petro- hradě, podporovaly politiku ruskou, jež získá- ním Mandžurie, nabytím vlivu v Koreji a obsa- zením Port Arturu stavěla síly své vlasti plně pod prapor asijské imperialistní politiky ruské. Rusku dostává se nezamrzajícího přístavu vá- lečného a v Dálném vzrůstá nové emporium obchodní. Vliv carské říše v Číně roste a zdá se, že se uskutečňují slova Uchtomského, že Rusko stane se kulturním obroditelem Asie. V tomto rozmachu ruském shledávána i před- zvěsť osvobození Indie. Rusko ovšem nebylo s úkoly, jež mu takto dány. Kolonisace nových držav postupovala jen zvolna a obchodní sou- těži anglické a americké ruský tovar čeliti ne- mohl, leda by dovedla ruská politika prosaditi i na východu Asie své ochranářské zásady ob- chodně-politické ke svému prospěchu. I to byl možno. Zatím jen úspěchy Ruska zastiňovaly posici Anglie. To byl okamžik, kdy anglická di- plomacie sáhla k činu.

Artur Čína Japonsko Evropa Amerika Anglie Petrahradit Korea Rusko Asie Indie

10 article

Protože ruská politika proti lepším radám nedovedla zášti japonské, prameníci z to- ho, jak Rusko urvalo říši mikadově ovoce je- jího vítězství nad Čínou, obrátiti v přátelství spolkem rusko-japonským, podporovala Britanie vším úsilím zbrojení japonské proti Rusku. T spokojovalo se slabými posádkami v Mandžuri a jeho námořní moc portarturská nebyla na výši doby, ani diseipliny. A když podniklo loďstvo

Rusko Čína Británie Mandžuri

11 article

Togovo torpědový útok na koráby portartursk před vypovězením války, bylo vlastně rozhod- nuto. Ve veliké chvíli ukázalo Rusko, že nen s úkolů, které si vytklo. Věřilo a spolehalo v sílu svého jména — v Londýně i v Japonsku věděl dobře, jaký jest stav posádek a stav armády carovy v Mandžurii. A tak došlo až k Čušimě a Mukdenu a konečně k Portsmouthu. Tímto mírem vzata Rusku pověsť nepřemožitelnosti, jeho sny stlačeny v zamrzající Vladivostok, moře, jehož výjezdy má v moci Japonsko, za- tím co Korca, jih Mandžurie, Port Artur pře- chází v ruce vítězů. Ruské sny o veliké politice asijské a tichomořské rozrušeny a proti my- šlénce oplaty postavena vojenská smlouva an- glicko-japonská. Že Rusko neplatí válečné ná- hrady, to není úspěchem Vittovým. Mladá vel- moc asijská byla odkázána svými finančními potřebami na Anglii a Unii. Dostávalo se ji od- tud hojně podpory. Eventuální náhrada ruská byla by mikadovi dala možnost zhostiti se těchto závazků a osamestatniti se i finančně. Chtěla-i al. Anglie si zajistiti svoji posicí dosavadní Japonsku, musila nutně státi proti osamostat- ňevacímu plánu japonskému. A proto donutií Londýn tokijskou velkou radu, aby přijala ná- vrhy Vittovy, zatím co v mírové smlouvě pone- chány body, které se mohou státi podnětem nových zápasů. Svým zlatem a japonskou krv dobyle takto Anglie jednoho z hlavních svých vílězství dějinných, které jí zaručuje na desíti letí prvé slovo v Asii.

Rusek Artur pře Vittův Rusko Londýn Portsmouth Vladivostok Japonsko Anglie Asie Korca

12 article

Rusko vrací se do Evropy. Ale nikoli k vý bejům (jen naivnost nůže nyní určovati Rusku úkoly balkánské), ale ku provedení díla obro- zení vlastního, má-li v budoucnu jíti za svými cíli a nemá-li se státi hračkou v rukou cizíh zájmů a eizí politiky. Kulturním. ahospodářským povznesením, novým, potřebár nové dobya národnímu stavu přiměřeným řízením ústav- ním, ale při tom mužným zdisciplinováním ná- roda ve službách myšlénky ruské, reorganisová- ním moci své a celým přípravným dílem pro lepší budoucno, vyčerpány na řadu let jeho úko- ly. Nelze si přáti, než aby bylo s nich plně aby dílo obrody bylo korunováno úspěchem. Zatím ale jest triumí Anglie úplným a dů sledky faktu tohoto zračí se i v Evropě. Něme- cko slevuje hojně na veřejnost se své protian- glické politiky, zatím co myšlénka dalšího do plnění námořní moci se stává hodně populární Protivy, které dány ostrou soutěží německo- anglickou, ale se nepřekloňují, ba spíše zo- střují. V nich nutno zříti podněty nových kon- fliktů, které padnou silně na váhu ve vývoji bu- doucna. A tak všude síly národů k novému dílu zpevnění se nesou — poučení nám, aby- chom tím horlivěji pracovali na povznesení upevnění svém. Dnešní stav světové politiky nese s sebou zárodky velikých převratů — jen silní budou jimi nedotčeni.

Rusko Evropa

13 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. Z Pošti, 12. září. (Justh o Chorva tech.) Dopisovatel »Magyarországu« líčí dojmy které zažil předseda uhersko-chorvatského spo lečného sněmu, p. Justh, za svého pobytu v Zá- hřebě. Co tam viděl, překvapilo jej. Nenadá se, že tam spatří tolik krásného a znamenitého Pozoroval, že ani Chorvatům nebyla jeho ná- vštěva nemilá. Chorvaté si stěžují, že Maďat neznají chorvatských poměrů a Justh doufá, že obě strany se poznaji, upřimně k sobě přilnou a odstraní všecka nedorozumění, která kali je- jich přátelství. Dosud jen Chorvatě vyhledával přátelství Maďarů, Maďaři se o jejich přátelst neucházeli. Za Khuena myslili Maďaři, že v je- jich zájmu je každé porušování chorvatského státního práva a falšování veřejného o volbách. Prohlašuji, pravil p. Justh, že to byl blud a že porušování samo- správných zákonů Chorvats ka nikdy nebylo v zájmu Uher; za mnou přijdou k Chorvatům jin a dojde pak na události, o kterých se nyní ještě vysloviti nemohu. V Praze, 14. záři. (Uherská krise) Zejtra tedy zahájen bude uherský sněm. Mini sterstvo do něho vstoupí propuštěné i nepropu- štěné. Král totiž přijal demissí jeho s podmínkou že setrvá v úřadě až do sestavení nové vlády O tom se bude ihned jednati. Do Vídně je k králi pozvána řada uherských politiků. V pon- délí a v úterý budou míti slyšení: Košul, br- Jan Zichy, baron Bánffy, dr. Wekerle a Szell Žalobu na ministerstvo Fejérváryovo sepsa poslanec Polonyi a v dnešní poradě strany ne- odvislosti ji přečell. Mezi čtením volali někter poslanci: »Zavřit jel« »Pověsit je !« Obžaloba. velmi objemná, dovozuje, že se ministerstvo do- pustilo vlastizrady, protože nevládlo podle zá konů zemských, nýbrž cizích. S malými změ- namí byla schválena.

Justh Chorv Chorvat Maďar Min Zich Bánffa doktor Wekerle Szell Polonyi Pošť Zá Uhry Praha Vídeň

14 article

V předvečer podání obžaloby byla ministru vnilra Josefu Kristoffyovi projevena dů- věra občanstva tím, že byl v Německých Bogu- šanech jednohlasně zvolen za poslanee uhersko-chorvatského společného sněmu Krisiofty, jenž musí býti považován za pů- vodce, že zásada všeobecného volebního práva pojata do programu vlády, bude zajisté před- mětem ještě mnoha jiných projevů důvěry, a to tím spíše, že věc všeobecného volebního práva netřeba věčně spřahovati s otázkou maďarského velení v armádě. Kristoffy prohlásil před jedním peštským redaktorem, že od myšlenky všeobec- ného volebního práva neustoupí a vytrvale bude za ni bojovati. Dosud poslancem nebyl. Po zvo- lení za poslance otvírá se mu k tomu boji arena sněmovní. Co se této záležitosti týče, Fejérváry vy jádřil se před mnohými maďarskými politiky. že král od svého stanoviska ne- ustoupí a k maďarskému velen nesvolí. Košut se v dnešní poradě poslanců své strany vyslovil o všeobecném volebním právu, že otázka jeho byla proto vzbuzena, aby mezi strany koalice vržen byl nesvár. Prvním úkolem koalice podle něho jest provésti reformy národní a hospodářské, polom teprve může dojíti řada na reformy sociálně-politické, a mezi nimi na otázku všeobecného volebního práva.

Kristoffy Košut všeobecný volební práv

15 article

Policie nedovolila studentům uspořá dati v pátek večer na oslavu koalice pochod ňový průvod, by nedošlo k rvačkám se socia- listy, kteří budou manifestovati pro všeobecné volební právo. Z Krakova, 12. září. (Polská škola ve Vídni.) »Glos Narodu« nabádá Poláky ve Vídni, jichž tam žije 10.000, aby po přikladě Čechů zřídili pro své dítky obecnou školu, ne- ohlížejíce se na to, nedá-li ji vláda práva veřej- nosti, právě jako činí Čechům. Zdravé této myšlenky chopiti by se měly všecky národnosti ve Vídni zastoupené, neboť Vídeň musí před stavovati všecky národnosti říše a musí přestati býti městem výlučně a ostentativně německým Z Opatije, 12. září. (Porada cho vatských poslanců.) Včera se sem sjel na poradu opposiční chorvatští poslanci z Chor vatska a Dalmacie. Porada trvá ještě dnes Z Dalmacie se na ni dostavili: dr. Pero Čin- grija, dr. Trumbič a Vicko Milič; z Chorvatsk dr. Fran Vrbanič, Cvjetko Rubelič, Stjepan Za- gorac a dr. August Harambašič. Jako hosté přišli- Věkoslav Spinčič a dr. Ivan Baňavčič. Předseda Čingrija, zapisoval Harambašič. Dalmatinci na- vrhli, aby byla svolána ještě jedna porada, n kterou by pozvány byly také strany, nemajie poslanců na sněmu.

Glos Naroda Polák Čecho doktor Trumbič Vicko Milič Fran Vrbanič Cvjetko Rubelič Stjepan Harambašič Baňavčič Krakov Vídeň Opatije Dalmacie

16 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Přiští zahraničná politika Ruska. »Novoje Vremja« v úvodním článku odpo- vídá těm němackým listům, které psaly, že Ru- sko nyní vzdáti se musí aspoň na deset leo všeliké zahraničné politiky. Přísný ten příkaz nelze Rusku splniti, praví. V naší době, při nynějším rozvojí mezinárodních styků pojmy zahraničné a vnitřní politiky tak se proplitají, že není možno provésti mezi nimi nějaké roz- hraní. Kdyby nám zejtra některý stát »zdvo- řile, ale důrazně« nablzel nevýhodnou pro nás obchodní smlouvu, bude-liž naše sebeobrana otázkou vnitřní nebo zahranicné politiky ? Ale i ve vlastním slova smyslu nemůžeme se vzdát zahraničné politiky, neboť ona dává státu váž- nost mezi státy. Jestliže nám zahradili cestu našeho přirozeného rozvoje na Východ, my s logiekou nevyhnutelností obrátíme se na Západ, lépe řečeno na jihozápad. To neznamená, že- bychom chtěli hlásati spor s Némeckem o slo- vanské otázce. Avšak my můžeme připome-

Rusko západ Novoj Vremja

18 article

nouti, že Slovanů nyní počítá se 150 miliionů proti 89 millionům Němců a že tedy v myšlence slovanské tkví velký pramen mohutnosti a znovu- zrození. Cesta knížete bulharského do Paříže. »Temps« oznamuje, že byl 13. t. m. de- finitivně ustanoven program cesty knížete bul- harského do Paříže. Kníže přijede do Paříže 16. října a odjede 18. večer neb 19. ráno. Jeho pobyt bude oficiální. Jako král španělský a italský bude ubytován v ministerstvu zahra- ničních věcí. Na programu jeho pobytu bude diner a soirée v paláci Elysejském, diner v pa- láci ministerstva zahraničních věcí a vojenská přehlídka ve Vincennes. Bude se též konati tradicionální projižďka Paříží, jež ovšem bude velmi zkrácena, neboť kníže bulharský zná velmi dobře Paříž a její život. Kníže bulharský již dávno si přál navštíviti oficiálně prasidenta republiky a demonstrovati tak přátelské styky mezi Francií a Bulharskem. Dále chce mluviti s Rouvierem o situaci na Balkáně, jež je stále napjatá a pro niž chce kníže vzbuditi větší zájem francouzské zahraniční politiky.

Slovan Němec Kníže Paříž Vincennes Francie Bulharsko Balkán Elysejský

19 article

Marokko. V jednání zástupce Francie Revoil a německého zástupee dra. Rosena se pilně pokračuje. Do 12. t. m. konala se delší kon- ference obou diplematů o programu marocké konference. Oba se zavázali, že nie nevynosou na veřejnost ze svých rozmluv, dokud nebude vše definitivně vyřízeno. Z francouzské strany se ujišťuje, že jednání má průběh velmi uspo- kojivý. Jeví se snaha propracovati všecky otázky do nejmenších podrobností, tak aby Franciea Německo přišly na konferenci zcela sjednoceny ve všem. Dosud však nebyly projednány všecky body. Dr. Rosen nemá prý plnou moc uzavírati konečné rozhodnutí. Není tudíž správný náhled, že Německo určilo za místo konference Tanger. Předpokládá se, že Německo v tomto ohledu vyhoví Francii, navrhující španělské město, nebot z francouzské strany v jiných věcech byly uči- něny značné koncesse. »Frankf. Zeitg.« a »Nationa! Zeitg.« tvrdí, že v poplašných zprávách, šířených o bez- pečnostních poměrech v Marokku, bylo mnoho přeháněno, a že zprávy ty měly tendenčně působiti na průběh německo-francouz- ského vy jednávání.

Rosen doktor Maroko Francie Revoil Německo Tanger

20 article

V Praze, 14. zářl.

Praha

21 article

Uzavření průplavu Suezského. Jak se oznamuje z Paříže, obdržela Com- pagnie des Messageries Maritimes telegrafiekou zprávu od svého agenta v Port Saidu, jež způ- sobí sensaci v obchodním světě. Hrozí nebez- pečí, že kanál Suezský bude na nějakou dobu uzavřen plavbě lodí, poněvadž ztroskotaný par- ník »Chatham«, mající náklad 70.000 kil. dyna- mitu, musí být vyhozen do vzduchu, aby cesta byla uvolněna a zamezeno možné katastrofs. Během této práce musí být průplav asi tři ne- děle uzavřen. Avšak ze zasvécených kruhů se ujišťuje, že práce nebudou vyžadovati více jak 3—4 dny. Plavba lodí kanálem je přerušena již 14 dn Italové proti Rakousku. Republikánský spolek »Imbrianisv Neapoli usnesl se na velmi prudké resoluci proli

Maritimes Italos Neapol Paříž Como Port Said Chatham Rakousko

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servá Heller.

Heller

23 article

V době přechodně.

24 article

(Žádosti o koncessi k vydávání če- ských novin. — Založení »Času«. — Na českém kolbišti objevuje se dr. Julius Grégr. — Vznik »Národních Listů.« Dojem říjnového diplomu v Praze.- Schlazené naděje. — Další trvání šo- sáctva. — První projev studentstva. — První demonstrace a začátek oppo sičního ruchu v Praze.) Kdežto v Uhrách, jak již bylo ukázáno přese všechnu přísnost zemské vlády, v jejímž čele polní zbrojmistr se nalezal, od samého po- čátku roku maďarský národ všelikým způsobem svoji nespokojenost na jevo dával, práv svých se dovolával a rozpoutáním mocného opposič- ního ruchu ke zvrácení panujícího systému vy- datně přispival, neodvážil se v Čechách nikdo žádného stesku pronésti a žádného národního přání projeviti, dokud zcela zjevným se nestalo. že rozhodující kruhy vídeňské povolujíce tlaku okolností — k němuž od nás ani nejmenším nebylo přispěno — k jakési změně systému od- hodlány jsou a že tedy nějaká ta skromná, po korně přednesená prosba vládu nepohorší a pro- sebníkům nic zlého nespůsobí. Čeho intelligence česká nejvíce a nejcitel- něji postrádala, byl nedostatek politického národním duchem a směrem řízeného časo- pisu, byl nedostatek českých novin Úřadní »Pražské Noviny«, jak už dříve bylo řečeno, nikdo za žádný orgán českého národa za žádné české noviny považovati nemohl a také nepovažoval. Jakmile se tedy na obzoru první červánky jakési nové doby objevily, procitlau vzdělanců a uvědomělých lidí našich mocná touha po nezávislém českém politickém denníku.

doktor Julius Grégr Praha Uhry Čechy

25 article

První krok ke splnění této vroucí tužby učinil dr. František Čupr, podav již v měsíci únoru vládě žádost, aby mu dovoleno bylo vy- dávati v českém jazyce politický časopis čili, jak se tehda řikalo, aby mu udělena byla na české noviny koncesse. Žádost tato neměl však výsledku. — Druhý krok učinil dr. Aloi Krása na počátku leta podáním žádosti téhož obsahu a třetí, jaksi slavnostní krok učinili dr. František Ladislav Rieger a továrník Macháček. Tito odebrali se po úradě s pře- dáky národního štábu v Praze do Vídně a měli tam dne 19. června u císaře audienci, ve kteréž panovníkovi potali písemnou prosbu za povo- lení k vydávání českých novin. Téhož dne měl Rieger a Macháček slyšení také u náčelník vlády, hrab. Agenora Goluchowského, u mini- stra osvěty hrab. Lva Thuna a u ministra po licie p. Thierryho. Tato výprava do Vídně byl ve vlasteneckých kruzích — ovšem jenom do cela po tichu — slavena jako událost prvního řádu a Riegrem sepsaná petice, jež císaři a mi nistrům byla podána, opisována všude s nadše- ním, jako kus národně-politického zjevení. Tol nadšení pochopí jenom ten, kdo se živě vmysl ve stav, v němž národ český neměl a ne směl míti žádného politického časopisu. Kdo z nynější generace toho dovede ?

doktor Čupr Krása Rieger Macháček Agenora Goluchowský Thun Thierry Riegr Praha Vídeň Tolo

26 article

S napjetím očekávalo se ve vlasteneckýeh kruzích, s jakým výsledkem se Riegrova a Ma- cháčkova petice setká. A ku podivu: v širších kruzích našich nespůsobilo žádného sklamání žádného nemilého překvapení, když »Pražské No viny« dne 19. července přinesly zprávu, že ta jemník pražského obchodního představenstva dr Alois Krása obdržel koncessi k vydávání če- ských novin a že se tyto noviny budou jmeno- vati »Čas«, že však ještě se neví, začnou-li tyto noviny vycházeli dnem 1. záři nebo dnem 1. října. Teprve později oznámeno, že 1, číslo »Času« vyjde dne 2. října. Dne 9. září uveřej- nila administrace »Času« v »Pražských Novi- nách«, v »Bohemii« a »Morgenpostu« inserát, ve kterémž ohlašovala, že »od druhého října vycházeti budou politické noviny »Cas«, že bude jejich odpovědným redaktorem JUDr. Alois Krása,« že »bude »Čas« přinášeti všecko, co se na listu politickém za dnů našich žádati může,« zejmena atd., atd. Ohledně politického směru pravilo ohlá- šení: »O politickém směru »Času«, nebudeme zde slov šířiti; nechť obecenstvo z listu sa- mého se přesvědčí, že pokrok a blaho národu podniknutí našemu jediným jsou cílem i pravidlem. Stojíce na stanovišti tomto smíme snad vysloviti přání, aby obecenstvo »Case

Riegrův Krása JUDr Ma Novi Casa Bohemia

27 article

oučastenstvím svým podporovalo a tím důkaz dalo, že čelné hlasy o vydávání samostatných novin českoslovanských planým nebyly volá- ním.« — To byl program nad míru povšechný mlhavý, ale širší kruhy obecenstva vysvětlovaly si věc panujícím dosud absolutním systémem- s přísnou policejní censurou, jež by snad něja- kého volnějšího slova nebo určitějšího vyznačení směru ani nebyla propustila a byly spokojeny V užších kruzích našeho štábu, zejmena v okol Frant. Palackého, dra. Riegra a Braunera byl Krásovým podnikem nemile dojati jednak proto. že neměli na příští vedení ohlášených novin žádného rozhodujícího vlivu a jednak také proto, že nepovažovali dra. Krásu za dosti samostat ného, pevného a spolehlivého tlumočníka české politiky. Proto trvali na svě dne 19. červn podané žádosti. Dne 26. října, tedy již po vy- dání říjnového diplomu a prohlášení konstituce byl dr. Rieger zase ve Vídni a měl u ministr policie audienci, ve které žádal za udělení ur- čité koncese, dle níž by od 1. ledna 1861 nové české noviny vydávali se mohly. Ale ježto vláda žádné politicky již prononcované osobnosti a ze jmena nikomu ze známých osmačtyřicátníků do- volení takového uděliti nechtěla, požádal o tuto koncesi po úmluvě s Frant. Palackým a drem.

František Palacký Riegr Brauner Krásův Krása Rieger Palacká Vídeň

28 article

Riegrem mladý JUDr. Julius Grégr, tehda ještě advokátní koncipient a ředitel kanceláře dra. Pol- krabka ve Frýdlandě. Koncese byla záhy udělena a v první polovici listopadu roznesla se Prahou po- věsť, že nové — Riegrovy, jak se tehda řikalo — noviny se budou nazývali »Národ«. „ Na toto jméno se skutečně pomýšlelo, ale později o ného upuštěno a dne 19. prosince vydán na listech quartového formátu, silného, světle še- dého papíru, brillantně sepsaný a drem. Juliem Grégrem, jakožto vydavatelem a zodpověd- ným redaktorem podepsaný program »Národ- ních Listů«,

Riegr JUDr Julius Grégr Pol Riegrův Grégr Frýdland Praha

29 article

Abych nepřerušil krátkou genesi čili histor o vzniku nové žurnalistiky české, předběhl jsem v předcházejících řádcích poněkud události, po- minuv prozatím upominku na den 20. říjnaa jeho přímé nástupce. Dne 20. října, jakožto ve výroční den nastoupení císařovny Marie Terezie na trůn rakouský, byl ve Vídni podepsán a vy- dán řijnový diplom. Uveřejněn byl diplom s ostatními dekrety ve Vídni v neděli dne 21 řijna. Hned po poledni tohoto dne rozlětla s Prahou rozčilující zvěsť, že vídeňský úřadní lise přinesl toužebné očekávané prohlášení konsti tuce se základními rysy nové státoprávní úpravy Rakouska. Na ulicích zastavoval známý známě ho, aby mu sdělil velikou novinu od »modrého Dunaje« a všech o veřejné záležitosti jen po někud se zajímajicích lidí zmocnilo se očividné rozechvění. Lidé běhali od nároží k nároží předpokládajíce, že zřízenci místodržitelské ti skárny již asi císařský manifest nalepují. Ale nebylo tomu tak Mistodržitelství neobdrželo bud ještě manifest, anebo neposplchalo s jeho uve řejněním, soudíc, že potěšitelná zpráva vždy ještě v čas přichází. Když tedy s úřadní strany nic se nevyhlašovalo, očekávalo se namnoze, že uspořádají noviny zvláštní vydání; uzamčen výpravny žurnálů byly následkem toho oblehány zástupy marně čekajících zvědavců. Tehda bylo telegrafování ještě věcí velmi drahou a v re- dakcích měli tedy asi také jenom zcela stručné telegramy, že úřadní list vídeňský očekávaná rozhodnuti již přinesl. Krom toho byla právě neděle a žurnalislická technika ještě v plenkách.

Marie Terezia Vídeň Praha Rakousko Dunaj

30 article

Když tedy žádné přesné zprávy na veřejnost se nedávaly, kolovala od úst k ústům nejpestřejál strakatina pověstí, měníc stále svůj obsah svoji podstatu. Jenom jedno bylo jasno a jisto že byla vyhlášena konstituce. To pak stačilo aby se všeho jen poněkud myslicího lidu zmoc- nilo radostné opojení. Snad nikdy ještě nebyl v Praze tak tou- žebně očekáván přichod vídeňské pošty jako toho dne. Vědělo se sice, že jenom »Wiener Zeitung« císařský manifest a diplom přináší, ale myslilo se obecně, že také ostatní noviny vídeňské »již něco budou vědět«, Tehda nebylo ještě žádných rychlovlaků a osobní vlak s poštou, který v 7 hod. 30 minut ráno z Vídně odjížděl, přicházel do Prahy v 8 hod. 16 min. či, lépe řečeno, vždy o půl deváté večer. Kavárny a hostince, zejmena ty, jež úřadní věstník vídeňský odebí- raly, naplnily se již záhy z večera zvědavci všichni stálí hosté »předpláceli« se u vrchního číšníka čili markéra na »Wiener Zeilung« třeba až z desáté nebo dvacáté ruky. Ale tyto objed- návky nebyly nic platny. Neboť když konečně o 2 na 9. hodinu posel s vídeňskou poštou při- běhl a vrchní číšník »Wiener Zeitung« z balíku novin vytáhl, rozlehlo se se všech stran s koutů bouřné volání, aby očekávané věci hlasitě pro všechno přítomné publikum byly předčitány. V každé kavárně a v každém hostinci, kde vl- deňský úřadní list měli, určen host se zvučným hlasem, aby na kulečník vystoupil a clsařský manifest, diplom a ostatní dekrety přečetl. Roz- umí se samo sebou, že pravý obsah císařského diplomu málo kdo jasně postřehl, ale přece vy- cítilo se hned z prvního čteni obecně, že na- stane doba značného uvolnění a starší čtenáři novin rozpoznali ihned, že hlavní podll z nadílky mají Madaři.

Wiener Zeilung Roza Praha Vídeň Wiener Zeitung

31 article

Také druhého dne byla po novinách neoby- čejná sháňka, ale tato dala se již snáze uspo- kojiti, ježto všechny zdejší noviny otisky mani- festu, diplomu a vlastnoručních císařových listů přinesly a listiny ony prodlením dne také úřad- ním způsobem v německé a české řeči na ná- roží všech čelnějších ulic byly nalepeny. Manifestem a diplomem, jakož i změnami ve vládě způsobený rozruch potrval několik dní. Z usnešení městské rady slouženo ve čtvrtek dne 25. října v týnském chrámu za příčinou vy- dání říjnového diplomu slavné Tedeum a totéž opakovalo se rychle ve většině českých měst a obcí. Když první rozechvění minulo, začalo se v kruzích naší inteliigence uvažovat, jak se asi na základě řijnového diplomu věci v Rakousku a zejména v Čechách vyvinou a tu pronášena arci nejrůznější minění. Jakýmsi měřitkem těchto politických prognos stal se zemský řád pro vé- vodství štýrské, vydaný také dne 20. říjnaa uveřejněný ve Vídni dne 24., v Praze dne 25. října. Z okolnosti, že tento zemský řád zároven s díplomem vydán byl, soudilo se, že přes ústupky v tomto zemském řádu obsažené jíti se nehodlá a že tedy z tohoto vzorce vyčísti lze, co asi také českému království bude uděleno následkem toho růžové naděje prvních dnů zna- čně pobledly. Bylať ve štýrském zemském řádu působnost zemského sněmu takto vyměřena: § 24. Zemský sněm jest oprávněn ve věcech, které se blahobytu a potřeb Štýrska týkají, dle nejlepšího vědomi a svědomí přání nebo stlžnosti země pronášeti a návrhy nebo prosby císaři buď přímo aneb dle vlastního uznání prostřednictvím místodržitele předkládati. § 25. Zemský sněm má ve smyslu

Rakousko Čechy Vídeň Praha Štýrsko