Načítám náhled…
Chunky — 29 celkem
· entity: person 96, place 56, org 14, work 4
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NARODNÍLIST
3
masthead
15. září 1905. Číslo 254.
4
article
Rakousku a projevil politování nad tím, že Ita-
lie přijala klidně nedávné (v afféře Marcorově)
omlouvání se Tittonovo vůči Rakousku. Spolek
rozšířil agitaci po celé zemi, aby sesílil hnut
irredentistické.
Ve sněmovně interpellovati bude o připadu
Marcorově také republikán Mirabelli, vášnivý
irredentista.
V Pieve di Cadore měla býti umí-
stěna na radnici deska na paměť plukovník
Calvi, bývalého rakouského důstojníka, jenž
r. 1848 přešel k povstalcům italským, ale byv
Rakušany zajat, r. 1849 zastřelen byl. Když
po odsouzeni jeho tázal se Calvia předsed
soudu, miní-li žádati císaře o milost, odpověděl
Calvi místo žádosti o milost výrokem, do něhož
vtělila se celá jeho nenávisť k rakouským utla-
čovatelům. Tento výrok jeho, zjištěný protoko-
lárně soudem rakouským, měl umístěn být též
na pamětní desce Calviově. Vláda italaká však
umístění toho zakázala . ..
Calvi
Rakušan
Rakousko
Pieve di Cador
5
article
K španělským volbám sněmovním.
Volby do sněmovny poslanecké přinesly
vládě, jak jsme již sdělili, značnou většinu:
totiž přes 50 hlasův. Čekalo se to, neboť ve
Španělsku všechny vlády většinu si při volbách
vždy »udělaly« stůj co stůj: roztříděním voleb-
ních okresův, nátlakem a úplatky. A liberální
vlády často si tu počínaly ještě — konserva-
tivněji nežli vlády konservativní. Přes to republi-
káné docílili sami více mandátův (přes 30),
nežli doufali (kol 20). Tvrdí však, dle podroh-
ných výsledků, že nebýti šmejdův vládních,
byli by docílili ještě více mandátův. Podají
proto, jak jsme již sdělili, četné protesty. Po-
prve ve Španělsku zvolen byl do sněmovnyi
jeden socialista: Pablo Iglesias v Bilbau.
»Liberální« vláda Montera Riose bude mlti
ovšem co činiti, aby po sestupu sněmoven
říjnu udržela všechny skupiny liberální ve »svor-
ném« šiku proti četným odpůrcům konservativeů,
republikánským a karlistickým a regionalistickým
(katalonským stoupencům decentralisace). Četné
hospodářské problémy, zvláště celní reformaa
výdatná pomoc hladovící Andalusii, musí býti
záhy rozřešeny. Dne 24. září konati se budou
volby do senátu, při nichž dosáhne vláda značné
většiny stejně hravě, třeba snad trochu -
dráže.
Iglesias
Monter Rios
Španělsko
Bilbao
6
article
Ohrožený miniskr.
Jak »Berliner Tageblat« sděluje, nemine
téměř jednoho dne, aby ministr orby šl. Pod-
bielski nedostal anonymních listů, následkem
svého stanoviska v otázce zdražení masa.
Norsko-švédský konflikt přiostřen.
Třeba také dnes se nepotvrzovaly zprávy
o mobilisování švédského vojska v tom rozsahu,
jak původně včera bylo ohlašováno, není přeee
pochyby, že spor Norů a Švédů o úpravě při-
štího — po rozluce — poměru obou států
dospěl dnes do kritického stadia.
Kristianský dnešní »Aftenposten« ozna-
muje z Karlstadtu, kdež obapolní delegáti za-
sedají: Konečné rozhodnutí má bezprostředně
nastati. Švédští delegáti trvají u ml
něné na podminkách vytknutých
sněmem jeji ch.
Jak se proslýchá, chovají se prý švédšt
delegáti i v otázee smírčího soudu tak, že obě
strany jen téžce pospolu pracují. Přes to
úplně beznadějná situace prý není.
Ovšem také z různých stran i ve Švédsku
poukazuje se k tomu, že přerušení vyjedná
vání neznamenalo by nikterak ještě válku.
Norští delegáti ve včerejší odpolední schůzi
svoji nepřijali švédský program, tak jak na-
vržen byl. Konečné rozhodnutí státi
se má na dnešní schů zi.
Dnešní dopolední schůze delegátů v Karl-
stadu trvala od 11. do 1. hod. a byla vyplněna
skorem zcela separatními rozhovory obapolnýeh
delegátů.
Noro
Švéda
Karlstadt
Švédsko
Karl
Berliner Tageblat
Aftenposten
7
article
Ve 4 hodiny odpoledne sestoupili se dele-
patentu ze dne 5. října 1860 volby do říš-
ské rady vykonávati a muže ze svého středu
zvolené k clsařskému jmenování po-
navrhovati. 8 26. Zemský sněm jest po-
volán, aby o vyhlášených obecných zákonech
zařízeních ohledně jich zvláštního působení n
blaho země rokoval a návrhy činil, jakož
aby při vydávání zákonů vzhledem ke zvláštním
zemským poměrům zamýšlených spolupůsobi.
§ 27. Zemskému sněmu náleží, aby o všech
předmětech, ohledně kterých vládou o radu
tázán bude, dobrozdání nebo ná-
vrhy podával a tak dále.
Z celého tohoto zemského řádu musilo se
soudit, že ve Vídni navzdor říjnovému diplomu
trvají na starém plánu obecní, krajské a zemské
samosprávy pro hospodářské potřeby
těchto obvodů, při čemž by zemské sněmy ve
věcech zákonodárství jenom poradný hlas měly
a sesílená, diplomem dále rozmnožená a co do
právomoci hojněji obmyšlená říšská rada klenbou
a korunou ústavy byla. Kdyby tomu tak nebylo
— soudilo se — nebyl by zemský řád pro
Štýrsko, souhlasný s některými již dříve vyda-
nými zemskými řády, býval v týž den, jako
říjnový diplom, podepsán a o dva dni později
vyhlášen, nýbrž bylo by se jeho vydání již
prostě odložilo.
Vídeň
Štýrsko
8
article
Tento závěr nedopouštěl žádných valných
nadějí ohledně postavení, jež království českému
v příštím útvaru říše má býti příznáno a když
po vydání říjnového diplomu tlak úřadní libo-
vlády skoro nikterak neochaboval, zavládla v šir-
ších vratvách obyvatelstva rychle zase stará re-
signovanost, vlažnost a šosácká poddajnost, ze
kteréž jenom tu a tam již začínaly prošlehovat
plaménky nespokojenosti, nových snah, nadějí
plánů, zejmena v táboře naši studující mlá-
Jaký duch tou dobou ještě v našich mě-
stech panoval, ukáže zajisté s dostatek tento
příklad. Rada královského věnného města Chru-
dimi uveřejníla dne 5. listopadu v úřadním
věstníku »Wiener Zeitung« adresu, zaslanou no-
vému policejnímu ministrovi baronu Mecsérymu.
ve kteréž městská rada ministrovi za příčinou
jeho odchodu z Čech projevovala nejhlubší úetu
a nejvřelejší díky za zvláštní blahosklonnou přl-
zeň, kterou prý baron za svého působení jakožto
c. k. krajský komisař v Chrudimi a později ve
svém vysokém postavení jakožto c. k. místo
deže.
Mecséry
Chr
Čechy
Chrudim
Wiener Zeitung
9
article
gáti k nové schůzi. Výsledek její nalezne čtenár
nepochybně již v telegramech.
Norové jsou ochotni zrušiti opevnění, zalo-
žená v posledních letech u Krogsundu na úžině
mezi Oerjeským a Oedemorkským jezerem a na
východním břehu jezera toho, jakož téžu
Dingskudu (Urskog). Staré pevnosti Konsvinger
a Fredriksten, dějinné a starobylé to památky
z 30leté války a z konce 17. století, obětovati
nechtějí. To odporuje národním citům jejich.
Kromě toho náleží i Konsvinger, ležící 30 km.
od švédské hranice, k obrannému pásmu hlav
města Kristianie, proti němuž vlastně Švédsko
nic nemá a míti nemůže. Švédové chtějí ovšem
zrušiti jen zevní tvrze těchto obou historických
pevnosti, Norové ale namítají, že zrušením mo-
derních ještě tvrzí těch pevnosti samy byly by
pro obranu hlavního města bez účelu. To jest
jádro sporu.
V Kodani, kdež zdají se býti pře
tajnost, o jednání delegátů zachovávanou,
dobře informomováni, hledí dalšimu vývoji
sporu s velkými obavami vstřic. Nicméně
soudí se, že kdyby i dnes delegáti rozešlis
bez výsledku, že oba státy zůstanou vůči sobě
jen v napjatém poměru, bez vzájemného diplo-
matického zastoupení, ale i bez válečného za-
kročení. A po čase, že vyjednávání nyní zma-
řené, bude za klidnější nálady opěť obnoveno
X. mezinárodni sjezd proti alkoho
lismu v Pešti.
Noro
Švéda
Kristiania
Švédsko
Kodaň
Pešť
km
10
article
Referuje dr. K. Bulíř, městský okresní lékař
v Praze.
V Pešti, 13. září 1905.
(II. den rokování)
V druhý den sjezdu byla projednána otázka
„Zda může jed nahraditi potravinu?“ Přednáška prol
Kassovitze z Vídně: „Alkohol jako pokrm.
Za výživné můžeme považovati toliko ony látky, kter
mohu býti od živoucí hmoty (protoplasmatu) assimi-
lovány a upotřebeny k novostavbě neb náhradě sou-
částek opotřebovaných. Takové upotřebení jest všal
předem vyloučeno u všech látek jedovatých, poněvadz
jedovatý účinek jejich spočívá právě na ničení živého
protoplasmatu. Protc také dosud nikomu ještě ne-
napadlo, aby očekával vyživující neb sílicí účinek
od éteru, chloroformu, chloralu a jiných jedů narko-
tických, ač není pražádné pochyby, že Mátky zmíněné
spalují se v těle právě tak, jako alkohol. Jen pro
toto jediné narkotikum (lék omamující) činí se nároky
pro výjimečné, zvláštní poslavení, jen alkohol může
prý býti jedem i potravinou zároven!
doktor
K Bulíř
Kassovitz
Mátka
Praha
Pešť
Vídeň
11
article
Aby tato paradoxní domněnka byla ospravedl-
něma, odvolávají se jisté kruhy na vysokou hodnotu
paliva, na veliký počet kalorií čili jednotek tepelných.
které jsou v alkoholu obsaženy; kromě toho nasvěd-
čují tomu — prý! — některé pokusy, které mají do-
kázati, že za jistých okolností může alkohol na-
hraditi i skutečnou látku výživnou, totiž cukr. Ale
první z těchto argumentů jest vratký, již z toho
důvodů, že i jiné látky, jež v těle se spalují, ne-
mají pražádné ceny výživné; druhý argument spočívá
však na omylu, vzbuzeném narkotickým účinkem al-
koholu. Shledalo se totiž, že nejen alkohol, ale i
jiné látky omamující (narkotika), k jejichž spalovacím
pochodům v těle nebeře se zřetele pro nepatrné kvan-
tity, ve kterých bývají narkotika použita, obmezuj
rozklad živé hmoty tělesné a sice tím, že snižuji
omamujícím účinkem svým činnos
svalovou i jiné životní úkony.
Jako tedy ve přirozeném spánku pro zmenšenou
činnost životní rozklady (rozložení chemických i ji-
ných sloučenin) pokračují mnohem pomaleji nežli ve
bdění, tak i v narkose alkoholové všeliká činnost
životní, jakož i podmiňující ji rozklad látek zmenšeny
bývají. Alkohol má tedy před ostatními bezcennými
palivy pro živouci tělo toliko tu přednost, že netoliko
bez prospěchu se spaluje, ale při tom i jako nar-
kotický jed poškozuje funkce tělesné a snižuje schop-
nost výkonů (produktivnost) lidských.
12
article
Kdyby tedy někdo pe všem tom, co jasně a dávno
již o alkoholu dokázáno, ještě chtěl tvrditi, že pomocí
alkoholu možno ušetřiti na potravinách jiných, byl
by ve svém tvrzení podoben strojníku, chlubícímu se
že ušetří polovinu uhlí, při tom však chytře zata-
jujícímu, že stroj při tom však jen polovici obvykle
práce vykoná.
Poukazováno bylo také k tomu, že alkohol, byt
i jen na krátký čas, povzbuzuje sílu svalovou; při
tom však bylo zamlčováno, že vzestup práce svalové
patrný jest toliko na počátku a později že ustupuje
tím rychlejší poklesnutí křivky, znázorňující práci
tu. Jest to také zcela přirozeno po všem tom, co
známo nám o působení jedů na systém nervový: pře-
chodné ono stoupání nespočívá totiž na výživném
účinku jedu, ale na zvýšené toliko dráždivosti, která
předchází téměř vždy účinku — obleňujícímu a ochro-
mujícímu. Určitý důkaz tohoto tvrzení byl podán tím.
že vyloučen byl vliv soustavy nervové na sval po-
držitel v Čechách město Chrudim vždy o bla-
žoval. ..
Od počátku prosince měly Karlin
Smichov svá vlastní divadl a, což bylo
pro Prahu již dosti velkou událostí. V Karlíně
hrála česká společnost J. A. Prokopa a na Smí-
chově v hostinci »U čísla 1.« společnost Kurla
Sternfelda. Ale na smíchovském jevišti hrálo se
z pravidla německy ajenomněkdy
také česky. Smíchovský ensemble sestával
většinou z četných členů rodiny Sternfeldovy a
čítal jen několik sil mimo rodinu; provozoval zvláště
velké ryuřské hry, ke kterýmž také hojně Pra-
žanů putovalo. Také v Karlíně dařilo se divadlu
dosti dobře, ježto se ve stavovském divadle na
Ovocném trhu dosud stále jenom jednou, na
nejvýše dvakráte do téhodne po česku hráloa
to vždy toliko odpoledne.
Karlin
Prokop
Čechy
Chrudim
Karlín
Kurla Sternfeld
13
article
Prvním národním projevem českého uni-
versitního studentstva bylo podání žádosti aka-
demickému senátu, aby při volbě universit-
ního kazatele také na Čechy ohled vzat
byl a aby se akademické exhorty konaly stří-
davě česky a německy. Žádost tato byl
podána v měsíci listopadu a když pak v neděli
dne 16. prosince universitní kazatel v kostele
sv. Klementa na kazatelnu vystoupil a svoji ex-
hortu německými slovy »Gelobt sei Jesus Chri-
stus« zahájil, povstali jako na povel všichniv
lavicích usazení studenti z míst, vyhrnuli se
z lavic a opustili kostel, ve kterémž pak ne-
zbyl nikdo, než jenom několik universitních pro-
fessorů. Tato demonstrace zavdala akademickému
senátu podnět k zavedení disciplinárního vyše-
třování »pro rušení veřejné bohoslužby«, policii
pak k zatčení několika studentů, kteří byliv
podezření, že demonstraci sosnovali. — Kon-
cem měsíce listopadu podepisovala se v Praze,
ovšem docela potají, petice za plnéa
trvalé provedení práv českého ja-
zyka ve školách. Tato petice měla býti
několika vynikajícími osobnostmi ve Vídni vládě
odevzdána, avšak o jejím osudu pověst umlkla,
ježto pro podniky toho druhu, pokud by velký
demonstrativní ráz měly, nezdála se doba ještě
příhodnou.
Dne 8. prosince o 8. hod. 16 minutách
přijel do Prahy nový (již dne 11. srpna jme-
novaný) místodržitel pro české krá-
lovství hrabě Antonín Forgách
mocí kurare (jedu šípověho, jenž ochrnuje ústředí ner
vová), při čemž nedostavilo se ani ono krátké, pře-
chozí stoupnutí síly svalové.
Čecho
Klement
Chri
Antonín Forgy
Praha
Vídeň
Kon
14
article
Tím jest však laké jednou pro vždy dokázáno
že spalování alkoholu (v těle živočišném. lidském) je
úplně bezcenné, a věda nemůže tudíž na
dále připouštěti, aby mezi všemi zná-
mými látkami podobnými povoleno
bylo právě jen alkoholu výjimečne
postavení „jedu výživného
Na pořad přihází dr. A. Forel (Chiquí) o před-
náškou: „Alkohol a život pohlavní“
U člověka, právě jako u ostatních bytostí živou-
cích, je účelem života pohlavního rozplozování. Před
nášející líčí zajímavým způsobem nejprve pochody
oplozovací resp. konjugaci dlo novějších bádání (Bo-
veri) a při tom dokazuje, že tak zv. chromo-
somy mužských i ženských buněk zárodkových
(výtrusy klíčivé), jež se spojují, nutno považovati
za nosiče energií, po předcích zděděných. Na druh
straně má vliv i volba přirozená (pohlavní vý-
běr dle Darwina), jež vylučuje nepotřebné.
špatné produkty tak že jen statnější, života schopnějš
dále se vyvinují.
Bohužel, naše kullura přivodila zvrácený výbě
pohlavní, jelikož ponechává velmi často právě ty nej-
lepší zárodky ve sterilitě (neplodnosti) a připouští roz-
množování u špatných, ano velmi špatných: kromě
toho hubí kultura tato umělými otravami dobré zá-
rodky. Dnešní naši lidé kultumí myslí, že stojísi
kvalitativně lépe nežli předkové jejich: jsou však na
omylu: tyjí toliko a hlodají na zásobě duševních
produktů, po předcích ještě zděděných.
doktor
A Forel
Chiquum
Darwin
15
article
Forel nazývá takové umělé pokažení buněk
zárodkových všeobecnou otravou — hlast-
phthorie. Alkohol je jedním z nejdůležitějších fak-
torů takové blastophthorie, jsa všeobecně užíván.
resp. zneužíván; jest exkvisitním jedem živoucího
protoplasma lul.
Na pokolení naše půsolí alkohol převážně dvo-
jím způsobem
a) Otravou zárodků (blastophthorie):
b) otravou individun,
Přednášejíci probírá obojí luto formu otravy po-
mecí nejpádnějších dokladů. Poukazuje k tomu, že
jediná otrava (opilství) neb jen obluzení („špička“
zhoubně může působiti na oplození, vykonána-li kon-
jugace (soulož) ve stavu takové nepříčetnosti. Avšak
také indirektně stavy ty ohromně škodí, svádějíce in-
dividuum ke všelikým pošelilostem. Dokazuje vlastní
statistikou, že většina nemocí venerických (pohlav-
ních) vzniká vlivem alkoholu. Nemoci ty působí však
také nanejvýše zhoubně na potomstvo sterilitou (ne-
plodností) a řadou jiných poruch a nepravidelnoslí
Zhoubné následky pro celou rassu jsou tyto;
1. Zmenšení počtu porodů a tím i potomstva.
2. Zmenšená produktivnost jedincova a to jak
tělesná, tak i duševní; k tomu pojí se výkony nega-
tivní jako nemoci, přestupky, zločiny a pod.
3. Blastophthorická zvrhlost rassy alkoholiso-
váním (prosycení alkoholem) zárodků
Ke konci ukazuje Forel, jak alkoholisování naší
arijské rassy, spojené s rozmařilostí, zaváděnou od
plutokracie (vlády peněz), produkuje ohromující počet
méně cenných, zvrhlých individuí. Věc dospěla již tak
daleko, že udržení naší rassy stává se ponenáhlu po-
chybným, obzvláště proti střízlivým, pilným a zdat-
ným Mongolům, ale i na př. oproti střízlivým vy-
znavačům Islamu. Nevzchopíme-li se v čas a ne-
nastoupíme-li cestu abstinence, přiblíži se záhy doba,
kdy vůbec již bude k nápravě pozdě
Forel
Mongol
Islam
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Proti olomonckému táboru agitují tamější
Němci až ve zdejším tisku kasiňáckém pomocí
telegrafických poplašných zpráv, vyličujícíeh
obávaný průvod k táboru bezmála jako druhé
přepadení Tatary. Jak známo, nebyl tábor do-
volen v obvodu olomoucké obce; pořadatelé
musili se uchýlit na vojenské jízdní cvičiště
v české obci hodolanské, těsně u olomouckého
nádraží ležici, a když na plakštech uveřejnili,
že tábor koná se v Olomouci, olomoucký magi-
strát dal plakály zkonfiskovati. Nyní bouří olo-
moučt Němci proti povolení cesty k táboru
účastníkům přes město — podle vzoru opav-
ského, lakže by veškeré obce, ležící od Hodolan
za Olomoucí, byly nuceny ke tří- až čtyřhodinné
objížďce rozlehlé Olomouce. Bylo by tedy ne-
slýcháno, kdyby se daly úřady pohnouti ku pro-
vedení od Němců žádaného násilí jenom proto,
že by olomoucké kulturní obci byl pohled na
hanácké povozy a banderia protivným. Olo-
moučtí štváči vyhrožují »srážkami« a třenicemi
a pro případ, že by místodržitelství vyhovělo
české stížnosti proti zákazu průvodu, chystají
»protiprojevy« — jichž karakter bude prý usta-
ven ve schůzi všech olomouckých německých
spolků. Německý tisk mluví pohrdlivě o staro-
stech »českých vesnic« v okolí olomouckém
svolává na ně schůzi spolků, jejichž funkcionáři
ve svých krámech na Horním a Dolním náměst
Němec
Tatar
Olomouc
Hodolany
Ola
17
article
(čti Forgáč) a byl na státním nádraží s obvyk-
lou úřadní slávou uvitán. Avšak také po-
ctou zde neobvyklou. Hraběte Forgáče předchá-
zela milá zvěst, že je muž opravdu osvícený,
svobody milovný a spravedlivý. Vzhledem k tomu
shromáždilo se před nádražím velké množství
českého a slovanského studentstva, k němuž se
také maďarští studenti připojili. Všechno toto
studentstvo pozdravilo nového místodržitele,
v němž spatřovalo zástupce nového, liberálněj
šího směru ve správě českého království, bouřli-
vým provoláváním »Sláva !«, »Živio !« a »Eljen !«
To byla demonstrace svého druhu vzácná
a oslavenci zajisté velmi milá. Ježto však, ja-
kožto křiklavý anachronismus vůči novému mi-
stodržiteli, nad Prahou dosud skutečnou hrůzo-
vládu prováděl pověstný policejní ředitel Pau-
mann, jemuž všechno české bylo ohavností
jenž každý projev národního českého smýšlení
jako vzpouru proti státním řádem nám přiřknu-
tému odnárodnění, aneb aspoň národnímu he-
lotství pod panstvím německého živlu a jazyka
stíhal a trestal, umínilo si studentstvo, jehož
shromáždění za příčinou loyálního projevu mi-
stodržiteli musilo býti dovoleno a strpěno, že
provede také demonstraci rázu opačného, to jest
demonstraci proti trvající dosud policejní hrůzo-
vládě a proti všemocnému policejnímu ředitelovi.
Forgáč
Praha
Paumann
18
article
Provolavši tedy okázale a hlučně slávu přícho-
zímu novému místodržiteli, srazilo se student-
stvo v těsné řady a pějíc »Kde domov můj«
»Hej Slované«, bralo se pochodem přes Pří-
kopy a Ovocnou ulicí do Nových alejí k poli-
cejnímu ředitelství. Před měšťanskou besedou
(v domě »U černé růže«) provedena demonstrace
přátelská, ale jakmile se průvod přiblížil k po-
licejnímu ředitelství (na nároží Mikulandské ul.),
přestal zpěv a spušténa zrovna srdce rvoucí ko-
čičina, již slyšeti bylo daleko široko v okolníeh
ulicích. Jakmile na policii význam této demon-
strace postřehli — a k tomu nebylo potřebí
mnoho důvtipu — vyslali na studenty silný
oddil ozbrojené stráže, která bodáky Nové aleje
(nynější Ferdinandovu třídu) rychle vyklidila. Na
to proveden vlastenecký projev u sochy sv. Vá-
clava na Václavském náměstí. To byla prvni
česká demonstrace po desíti letech a to byl
také začátek nového veřejného národního
opposičního ruchu v Praze.
Slovan
Ferdinandův
Mikulandská ulice
Václavský náměstí
Praha
19
article
uctivě hrbí své německo-nacionální hřbety nejen
před starosty, ale i před láníky a pololáníky
»českých vesnic« z okolí olomouckého. Řádně
a vytrvale chtit, Haná Olomouc vyhladoví
naučí ji moresům!
— Otázka zásobovací. Předevčírem konána
byla, jak jsme o tom zprávu přinesli, porada o
tom, čeho jest zapotřebí, aby přítrž učiněna byla
věčnému zdražování potravin, zejmena masa.
Při této příležitosti proneseno bylo leccos, co
stojí za uváženou a čím by se měli příslušní
činitelové pilně zabývati. V tomto okamžiku jde
však o opatření, jichž nutno užíti ihned, aby
zažehnána byla kalamita, jež v životě hospo-
dářském má větší dosah, než tak mnohá událost
a mnohý zjev, k vůli němuž veřejnost se bouří
a v pohyb uvádí s úžasným spěchem všechen
apparát státní i autonomní. Jest pravda, že by
s velikým užitkem bylo spojeno, kdyby povzneslo
se opět k bývalému významu svému české
rybnikářství, leč čekati, až dávno zrušené ryb-
níky budou opět hrázemi obehnány a vodou
napuštěny a ryby do nich nasazeny, v situnci,
v níž nalezá se dnes ne již snad jen malý
člověk, nýbrž již také vrstvy střední, nelze če-
kati na tuto dalekosáhlou reformu hospodář-
skou, která ostatně i kdyby byla provedena, ne-
poskytuje záruky, že by ryby z nových rybníků
byly levnější, než jsou z dosavadních. Vždyt
přece známo, že právě to, co u nás je dobré,
a kdyby toho byla hojnost sebe větší, putuje
mimo zem. Že zástupce rady zemědělské bránil
se proti otevření rumunských hranic, chápeme,
byla to jeho povinnost, však nebude nám zazlívati,
dovolíme-li si tvrditi, že hranice ty nebyly zavřeny
pouze z důvodů veterinářských, nýbrž z dobr
části též z toho důvodu, aby zlomením této
Haná Olomouc
20
article
nebezpečné konkurence ceny domácího dobytka
stouply. Nikdo nebude také činiti námitky proti
tomu, aby hospodáři byli slušně odměněni z
práci a namahání, spojené s chovem skotu, ale
dnes oprávněná reakce se jeví proti zdražování,
jež přesahuje všechny dovolené meze. Zdali by
ale právě rolníkům z nejednoho důvodu byla
na užitek radikálná změna ve výživě, snad ví-
tězství vegetariánů, pochybujeme. Ostatně nelze
přece změniti způsob výživy v celé společnosti
přes noc, neb v době několika neděl neb mě-
síců. To by nebyly prostředky vhodné ku za-
žehnání panující drahoty. Naproti tomu sluší
uznati, že požadavky ankety, na nichž se byla
usnesla, jsou způsobilé zažehnati drahotu
aspoň do té míry, aby nestal se požitek masa
přepychem. Dle našeho přesvědčení pomohlo by
nejradikálněji otevření hranic při přísné jinak
kontrole a pokud jde o Prahu zdravá organisace
tržby. Nemálo by ovšem přispělo ke zlacinění
masa a masného zboží dočasné aspoň zrušení
daně potravní. Neměně by se doporučovala bez-
odkladná akce ke zlevnění dopravy dobytka
masa. Stalo-li se to, když hrozila nouze o píci,
tím spíše by se státi mělo nyní, kdy nejširším
vrstvám bezmála nemožno opatřiti si byť i jen
ve skrovné míře potravu masitou. Nesmí ovšem
zůstati při pouhém theoretickém usnesení, pří-
slušné orgány mají povinnost přikročiti ihned
a energicky ku provedení toho, na čem byly se
usnesly.
Praha
21
article
— Reminiscence. V této říši pravdě
nepodobností stal se opět zvláštní případ. C. k.
generál a baron, tedy muž v hodnosti a stavu,
od něhož dle dřivější definice počínalo vlastní
státní občanství, klopýtnul přes všeobecné rovné
a tajné hlasovací právo, jimž chtěl maďarské
osmačtyřicátníky porazit. Epigoni revoluce, ve-
deni synem nejdemokratičtějšího Maďara, utkal
se v boji s aristokratem a vysokým důstojníkem,
jenom že v úlohách obrácených. Aristokrat chtěl
porazit koalici nejširším volebním právem,
kdežto koalice, o lid se opírající — tak aspoň
o sobě tvrdí — chystala se dáti Fejérvára
v obžalobu. Podivná věc, ale ne nová v této
monarchii. Opakuje se tu pouze v translajtán-
ském vydání, co stalo se před léty v Cislajtanii.
Hrabě Taaffe vytasil se rovněž jednoho krás-
ného dne s překvapující osnovou zákona na
zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího,
jenom že neměl tolik kuráže, hoditi přes palubu
zároveň kurii velkostatkářskou, kterou v polo-
vičném díle svém chtěl ponechati. A jak po-
chodil? Zrovna tak jako Fejérváry. Několik let
po pádu Taaffově vytasil se s návrhem na
částečné zavedení všeobecného rovného práva
hlasovacího hrabě Badeni. A provedl svůj plán.
Maďar
Taaff
Taaffův
Baden
22
article
Však kdo ho porazil? Právě ti, jimž do
parlamentu pomohl. Sociální demokraté, ne-
boť ti to byli, již stáli v čele tehdejšt
obstrukce. Klopýtnul tedy také hrabě
Badeni přes všeobecné rovné právo hlasovací.
A klopýtli všickni, poněvadž nebyl čistý a po-
ctivý jejich úmysl, zdemokratisovat zastupitelstvo
lidu a zjednati průchod zásadě, že ve správě
státní prostřednictvím volebního lístku má míti
účasť každý, začež stát žádá konání určitých
povinností, nýbrž že hraběti Taffovi právě tak
jako baronu Fejérvárovi a do jisté míry i hra-
běti Badenovi o nic jiného nešlo, než pomoci
si z nesnází a otázkou sociální ubiti neb aspoň
do pozadí zatlačiti otázku národnostní. Resultát
ale byl smutný ve všech případech. Nyní mluví
se o další oběti všeobecného práva hlasovacího.
Baden
Taff
Fejérvár
23
article
Obětí tou má býti baron Gautsch. Osud jeho
je prý zpečetěn. Snad. Cesty rozhodujících kruhů
jsou nevyzpytatelny a jako malého vděku sklidil
Fejérváry za to, že uvázal se v poslání tak
málo závidění hodné, že by jiný než e. a k.
generál sotva byl ho převzal, právě tak snad
pochodí baron Gautsch. Dnes je v této monarchii
myšlenka vedoucí: za každou cenu pokoj!
— Poznámka starosty Král. Vinohradů
koupi villy a parku Gröbova, učiněná v obecním
zastupitelstvu, doznala nelibého doprovodu se
strany kasiňáckého tisku pražského, kterýž uvádl
slova pana starosty takto: »Koupí touto vyko-
nala obec vinohradská vlasteneckou povinnost,
neboť tento nádherný majetek nacházel se po
řadu let v rukou bohatých lidí, smýšlením i ja-
zykem nám úplně cizích. Konečně přešel ma-
jetek ten v ruce české.« Jeden z orgánů praž-
ského kasina nazývá výrok starosty pana Viška
výpadem(!) proti dosavadnímu německému
majiteli villy, druhý píše ještě impertinentněji,
řka, že si pan starosta nemohl odepříti, aby ne-
poukázal k tomu, že obec koupí touto jednala
»nacionálně«, při čemž ovšem prý opomenul
dodati, že vinohradští Němci platí velice značný
příspěvek k obecním důchodům, tak značný, že
se pánové z obecního zastupitelstva ostýchaj
(»genieren«) uvésti jeho výší. Starosta Král. v
Gautsch
Král
Gröbův
Koupý
Viška
Němec
24
article
nohradů nekonstatoval více než pouhou pravdu,
neboť bývalí majitelé majetku nyní obecního
skutečně jsou bohatí Němci a ti jeho poznám-
kou nemohou se nikterak cíliti dotčenými. K ná-
jezdům proti nim však může ještě dojíti, až o
prodeji zví — pan dr. Wenzeslaus Titta v Tře-
benicích, hobenzollernský místodržící v Čechách
a předseda tuzemského Volksratu. Správce dě-
diců Gröbových bude se moci pokládati za
šťastna, dopadno-li to s ním aspoň tak jako
s proslulým panem Reginaldem Czermackem,
jenž z národa německého vyobcován také pro
prodej villy Čechu, ovšem ne tak rozlehlé
jako villa Gröbovic. Koupě její nebyla věcí tak
lehkou, konkurentem obce vinohradské bylv
této transakci jistý německý peněžní mag-
nát, který zanášel se úmyslem, obrovský
ten pozemek rozparcelovati a postaviti na
něm kus německých Vinohradů, a v tom
leží velká národní zásluha obce vinohradské, že
tomu bylo zabráněno, dík taktu a obratnosti
muže, jenž vyjednávání vedl. Co se týče obec-
ních přirážek vinohradských Němců, sotva asi
některý z nich platí víc než musí, třeba že
by obnos nebyl tak ohromný, jak tvrdí baron
Němec
doktor
Titt
Gröbův
Reginald Czermack
Čech
Čechy
25
article
Prášil, či pardon, baron Wieser, pověstný ná-
sobitel německé poplatnosti i v předměstských
obcích pražských. Němci vinohradští nedají si
také, zejmena ve vinohradských parefch, nijak od-
měřovati, Riegrův park učinili už pro Čechy dávno
nesnesitelným, okupovali jej stejně jako městský
park pražský, zejmena partie Riegrova parku,
nerušené tamními hudebními produkcemi, někdy
méně než pochybnými, rozléhají se stejně pro-
tivným švitorem speciflického pražského dia-
lektu německého. Z té příčiny vítá vinohradské
obecenstvo kynoucí adaptaci parku druhdy
Gröbova pro veřejnost s potěšením i očekává, že
nebude nejkrásnější jeho část zase obětována
hostinské zahradě s hudbou, jako se to děje
v parku Riegrově, kde na uzlu všech křižovatek,
téměř v samém středu, etablována řetězy ohra-
žená zahradní restaurace. Příšti největší park
vinohradský bude zajisté v nejlopším slova
smyslu zahradou lidu, dosud vroubícího za ne-
délních odpolední meze kolem silnice k Straš-
nicům, ponechávajícího Riegrův park takřka vý-
hradně německým — poplatníkům a prome-
nádníkům v mačkanici kolem pivních stolů.
Prášil
Wieser
Němec
Riegrův
Gröbův
Čechy
Riegrův parka
26
article
— Schůze voličů ve Slaném. Výbor poli-
tického spolku pro okres slanský svolává schůzi
voličů král. města Slaného a voličů z obcí
venkovských okresu slanského do Slaného v ne-
děli dne 17. záři t. r. do velkého sálu hotelu
»U bílého berěnka« ve Slaném o 10. hodině
dopolední. Do schůze této se dostaví a k voli-
čům promluvi zemětí a říští poslanci, pp. JUDr.
Josef Herold a JUDr. Ladislav Dvořák z Prahy.
Pořad jednání: Zpráva o činnosti sborů zákono-
dárných. Rozhovor o situaci politické. Nutnost
opravy nynějaích řádů volebních.
— Němectví u státních drah. Ve stati
uveřejněné pod tímto titulem dne 9. t. m. při-
pomenuto bylo mimo jiné, že komisař státních
drah dr. Lev Beth jako germanisatorský živel
má se doslati do Prahy. V zájmu pravdy slušl
připomenouti, že pan dr. Beth slouží déle než
5 let, že jeho prakce i odborně vědomosti jsou
náležité a co nejdůležitějšího: není Něm-
cem, nýbrž Polákem, který celé své
dětství ztrávil v Čechách, v Praze a Příbrami.
Ovládá jazyk polský, český, chorvatský i ruský.
— Osobní. Pan MUDr. Josef Císler, odborný
lékař ušní, krční a nosní, lékař Národního divadla.
vrátil se z vědeckých cest a ordinuje opět pravidelně
v Jungmannově tř., čís. 10. — Pan MUDr. Eduard
Slavík, odborný lékař pro nemoci kožní a syfilis,
majitel léčebného ústavu v Praze, Ovocný trh, č. 11.
ordinuje nyní ve všední dny od 8. do 12 hod. do-
polední a od 2. do 5. hod. odpol., v neděli a svátky
pouze dopoledne.
— Rodinné zprávy. Paní Bohumila Procháe-
ková rozená Hrachovinova z Přišimas a pan Bohu-
slav Procházka, diplom. agronom, s. professor
král. české zemské střední školy hospodářské v Chru-
dimi, slavili sňatek manželský v úterý dne 12. září
o 12. hod. polední v evangelickém chrámu u Kli-
menta v Praze.
JUDr
Josef Herold
Dvořák
Lev
Beth
doktor
Polák
MUDr
Císler
Slavík
Hrachovinův
bůh
Procházka
profesor král
Slaný
Praha
Německo
Čechy
Příbram
Jungmannův třída
Chr
Kt
národní divadlo
léčebný ústav v Praga
paní Bohumil Prochá
27
article
— Úmrti. V lázních Wildungen zesnul senior
místopředseda správní rady asekuračního spolku
cukrovarníků v Rakousko- Uhersku p. cís. rada Ant.
Kukuk, který ve správě ústavu od r. 1873 nepřetržitě
se zúčastnil. Pohřeb koná se v sobotu 16. září o
10. hodině dopolední z chrámu Panny Marie Sněžné
na hřbitov olšanský. — Dne 10. t. m. zemřela na
Smíchově paní Julie Dvořáková roz. Barešova,
vdova po okresním soudci, v 59. roce věku svého,
péči a blahu rodiny věnovaného života. Tělesná
schránka zesnulé byla dne 12. t. m. o 4. hod. odp.
v domě smutku vykropena a na hřbitově na Malva-
zinkách pohřbena. — Dne 13. t. m. zemřel v Praze
ve věku 41 let po dlouhé a těžké nemoci pan MUDr.
Josef Mareček, okresní lékař v Kralovicíchu
Plzně. — V úterý dne 12. t. m. zemřela ve Vel.
Jenči po delší a bolestné nemocí paní Božena
Eleonora Kmochovů, choť tamějšího řídícího
učilele p. Josefa Kmocha. Zesnulá paní známá byla
svou vlídností a dobrotou, takže těšila se všeobecné
úctě a vážnosti. Pohřbena byla ve čtvrtek dne
14. t. m. za hojné účasti domácího i okolního
občanstva, jmenovitě učitelstva, na hřbitově v Ho-
stivicích.
— Vyznamenání. Místodržitel král, českého
udělil panu Emanuelu Šulcovi, řediteli úřadu zá-
dušního a představenému správy hřbitovní král. hl.
města Prahy čestnou medailli za více než čtyřicetileté
věrné služby při obci pražské.
Kukuk
Sněžná
Dvořáková
Barešův
MUDr
Mareček
Božena
Eleonora
Kmochov
Kmoch
Šulc
RakouskoUhersko
Olšanský
Smíchov
Praha
Vela
Jeneč
Wildungen
Malva
Kralovicích Plzeň
28
article
— Pohřeb prof. Antonína Lhoty. (Z Volyně, 13.
září t. r.) Za velikého účastenství lidu konal se dnes
na zdejší hřbitov „Malsičku“ pohřeb nestora českých
malířů, professora Antonína Lhoty, tlne 10. t. m. u
věku 93 let ve Volyni zemřelého. Pohřeb stanoven
byl na 1/45. hod. odpolední. Město Volyně, kde ze-
snulý poslední čas svého živola strávil a mezi ob-
čany pro své stáří a jako veliký misti umění veliké
úcty a vážnosti se těšil, vyvěsilo na znamení hlubo-
kého smutku na veřejných budovách černé smuteční
prapory. Rakev zesnulého v jeho bytě v hotelu „Har-
mach“ ve Volyni spočivala na kalafalku. Kolem n
rozloženy byly věnce jež věnovali příbuzní zvěčně-
lého, rodina lékárníka Schnöblinga, rodiny Lhotova
z Rakovníka a z Volyně, sládk Bayera z Plzně
přítel zesnulého Eduard ryt. Doubek, sbor professor-
ský akademie umění a společnosti vlasteneckých přá-
tel umění v Praze. Věnce tyt opatřeny byly stu-
hami barev národních a smutečních s případnými ná-
pisy. Po obou stranách rakve tvořilo studentstvov
baretech a s rapíry čestnou stráž. Církevn. obřady
vykonal právě v tu dobu na panství volyňském me-
škající probošt monsig. Hora za assistenci katechety
profesor
Lhota
Schnöbling
Lhotův
Bayer
Eduard
Volyň
Haro
Rakovník
Plzeň
Praha
29
article
P. Lipla, načež kovolvá rakev snesena byla de po-
hřebního vozu. Průvod as kolem 5. hodiny odpolední
hnul se náměstím Palackého, přes Velké náměstía
ulicí Jeřáhkovou na městský hřbitov. Před rakví kráčel
sbor dobrovolných hasičů, tělocvičná jednota „Sokol“ .
žactvo zimní hospodářské školy, členové řemeslnické
besedy a družstvo pěvecké. Bezprostředně před rakví
nesli tři studenti věnce. Kolem rakve tvořili zřízenci
pohřebního ústavu, pak studenti v baretech a s rapíry
špalír. Za rakví ubírali se příbuzní zesnulého: chot
prof. Aug. Lhoty, Matylda Lhotová z Rakovníka, její
syn Antonín Lhota, kandidát professury, Karolina
Lhotová a její dcery Emilie a Karolina, Josefa Vý-
horná, vdova po přednostovi stanice a Adolfina šl.
z Görtzů, rada městská s náměstskem starosty Kava-
lrkem a pp. dvorní rada Pavliček, sekretář Čzerm
P Lipl
Palacký
Aug
Lhotová
Lhota
Emilie
Karolina
Vý
Adolfina
Čzerm
Lhota
Rakovník
Görtz
Sokol
řemeslnický beseda
rada Pavliček