1
masthead
23. října 1904
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listů
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Z Mnichova
= Výroční výstava Společnosti umělcův
starobylém již Skleněném paláci nechce se při
znati, že je také mezinárodní jako düsseldorf
ská, snad proto, že zde jednotlivé skupiny ná-
rodní nevystupují s onou pregnantností jako na
Rýně, či proto, že zde vystavují vlastně jen
různonárodní spolky umělců a některé čelné
národy umělecké docela scházejí. Co do počtu
ovšem drží mnichovští vrch; co do kvality pře-
bljí zase Skotové glasgowšti a edinburšti všechno
kolem do kola. Tu je vřava, tu jsou neartiku-
lované křiky, útočné a ne vždy vítězné výpady
konvulse, snahy po výstřednostech nebo ze-
mdlené slabosti a neurčitosti cílů; ve třech
sálech skotských ocítá se člověk v jiném světě
Hie sunt pietores. A tito malíři jsou obdivu
lodní ve svém klidu, ve své vnitrnosti a nob-
lese. Je vám volno a milo mezi těmito obrazy
velké intimity, v těchto lesích, u zapadlých farm
a mlýnů, na vlnobitném pobřeží a hebkých pla-
ninách, prostřed lidí nehlučíeích, prostých
nervosnosti. Vím bezpečně, že většina těchto
Skotů nadsazuje tóny, sesiluje temnosvit v ote-
vřeném kraji; nemůže býti pochyby, že jim n-
jde o pouhé reportérství a absolulní realistiku.
Tihnou ke stylu, k oné formě vyjadřovací, která
vynáší jádro a duší objektu na venek a sesi-
luje je v harmonických útvarech. Jejich styl
má očisťovací a povznášející tendence a jeho
mluva vychází z palety a ne z kreslícího uhli.
Mají styl barvy a koloritu a jestliže Whistler u
nich tyto snahy vyvolal a tolo umění k životu
probudil, jak se tvrdí, vyžil svůj život plně.
Skot
Mnichov
Rýn
umělcův
6
article
Nejen plodně, také úrodně. Na svělle a barvě,
na optických dojmech a proeitěných záchvěvech
budují všichni svoje vždy distingované obrazy,
podobající se přitlumeným, ale vřelým a důvěr-
ným hovorům a sdělováním. Nelze se dost vy-
nadiviti, jakou sytost barvy mají a zároveň
jak ušlechtile zjemnělých a přitlumených tónec
ji podávaji, do hebké šedosti zladěně. Zvláštní
odlišně silné nebo nápadné individuality nevy-
stupují z řad; srovnanost a soubornost, těsné
příbuzenství národní, místní a školové je vy-
znamenává.
7
article
Ani se potom nechce do místností soused-
ních a rychle projdeme Vlachy na přiklad
jich poněkud strojenou melancholii krajin, am-
sterodamskou skupinu »sv. Lukáše« nevalně
vynikající a projdete li četné sály, které zabral
domáci páni hlavní pořadalelé, pochopite záhy,
že všechen odpor proti nim, všechny třenicea
rozluky, všechno odštěpování bylo a jest na
místě. Ještě tu stojí F. A. Kaulbach, duch Len-
bachův dosud zde v několika zlomcích pro-
mlouvá, ještě je, vzdor všemu, Ed. Grützner roz-
tomilý, W. Diez živě malebný, G. Max i při
opicích dojímavý malíř. Ovšem. Ale co vedle
nich pokrývá stěny a ona četná falanx staré
obce umělecké, hraje si dosud s všelikými
vtipy, nebo bez valného ducha vyrábí, často
dost obtížně, své obrazy podle zděděných for
mulk Máte dojem těžkého roděni a procházíle
s relkou lhostejností kolem lěchto portretů poly-
ehromovaných, překonaných genrových vymyšle
ností, krajin bez vzduchu a světla, kolem to
lika tvrdosti a nevznícenosti. Kaulbach are
upoutá, jako muž duchaplný a elegantní, který
ve všem dovede vyhledati stránku libostia
krásy, který je temperamentní a při tom náde-
chem drsnosti nezarážející, který je právě tak
dostalečným psychologem svých krasavic a dětl
jako vervním koloristou a malířem solidní
lehké ruky. Řekl bych, že F. A. Kaulbach je
umělcem taktní rozkoše. Zpomeňte si jen na
jeho Guereru! Oh, ty španělské tanečnice
Všude se s nimi setkáte, na všech výstavách
ve všech výkladech dnes. Různá jména, vždy
ale svůdnost a kokelerie v očích a pohybu. Dan-
nat je viděl nehezké, ale rasové a zvlášté in-
teresantní v prudkém osvětlení ramp a lamp.
Vlach
svatý . Lukáš
Kaulbach
W Diez
Max
dan
duch Len
8
article
To bylo příliš nelíčené, vzdor jejich hustě na-
ličeným tvářím. Lenbach, který v posledních
svých létech klečíval rád před appartní krásou
nyvé nebo koketní ženy, vyzvedl v Saharetě
svůdnost zjevu a linie, Sargent k tomu přídal
pikaninost koloristickou a teď jsou potulné vir-
luosky španělských tanců v divadlech rozmani-
lostí vyprošovány do atelierů pořadem jak se
objevují. Exotičnost a dráždivost typů, svítících
očí, svodnost pohybu a gesta, eklatantnost
divná akordovost barev, to láká maliře i obe-
eenstvo před jich obrazy.
Tyto gitany mají ale novou soupeřku. Sa-
lome. Orientálsky opojně a zrůdně hrozné
drama O. Wildeho, prosáklé zajíkající se vášní
a výparem krve, přivedlo tuto tanečnici znovu
na mysl malířům. V každé výstavě se sn
setkáte, je také zde v bizarrní dekorativní sly-
lisaci Strathmannově, je v druhé výstavě, Svazu
německých umělců, od Corintha a A. Faura,
malovali ji mnozi jiní. Není to víc středověká
prohnutá komediantka nebo způsobná princezna
primitivistů, ne těžkopádná Němka nebo zdra
vosti kypíci Vlaška maliřů renesančních, ne
archeologická rekonstrukce Rochegrossova anebo
fanlom G. Moreana, nýbrž perversná nekro-
fika, jakou asi byla a jak u Wildea ožila.
Lenbach
Sargent
O Wilde
A Faur
Němka
Vlaška
G Morean
Wilde
svaz německý umělec
9
article
Rozplameňuje krev a niči hrůzou své žádosti
Mají tyto dnešní a novozákonné tanečnice býti
dokladem, že jeviště znovu, jako v první pol-
vici minulého věku, domáhá se vlivu na malo-
vaný obraz? — Než pokračujme
Nechceme-li odejíti ze Skleněného paláee
s mrzutostí nad okamžitým stavem mnichovského
umění, nutno navštiviti mladší pokolení, a také
nejmladší. Slarší páni už dávno přestali být
naprosto odmitavými vůči nim a tak aspoň ve
výstavních místnostech měli vždycky po boku
Skupinu Luitpoldovu a teď i kvasivou »Hroudu«
(Seholle) vzali pod společnou střechu. Co Spo-
lečnosti schází, je zde: život, temperament, za
nicení, vyhledávání problemů, útočivost, odvaha
v aplikaci moderní výmluvnosti štětce a barvy.
Luitpoldovci s C. Marrem v čele. Zdá se.
že on udává notu a tón opravdovosti, kolo-
ristní sytosti a prohloubenosti. Sám zde, se
svými pěknými a malebně ozářenými akly
nevystupuje tak eklatantně jako v Düsseldorfu
se svojí veslařkou v plamenech západu, ale
také ne tak pretensivně. Má po boku R. Schu-
stera- Woldana s jeho kypře širokými, avšak váb-
nými ženami, několik dobrých portretistů jako
Geflkena a Löwitha řadu krajinářů jako Baera,
Küstnera, Messerschmieda a Urbana, skore
všichni s malým sklonem k dekorativnímu roz-
vrhu a všichni duši kraje ve velkém jeho klidu
vyhledávající.
Luitpoldův
Hrouda
Seholle
Woldan
Baer
Urban
spo
Düsseldorf
10
article
Řeknuli, že družina »Hroudy« vzešla
mladých umělců, které G. Hirth, šťastný inicia
tor a propagátor, přivábil ke spolupracovnictví
svého časopisu »Jugend«, je tím už jejich ka-
rakter naznačen. Jsou to enfants terribles mni
chovské obce maliřské. V jejich žilách vaři
horká krev; mají mnoho živosti a ještě více
odvahy a smělosti. Vrhají se na nejtěžší pro-
blémy s mladickou troufalosti; maji fantasii,
které pouštějí směle uzdu; vycházejí na lov po
nejsilnějších a také nejméně všedních efektech
slunečního světla; atakují obrovské plochy plá-
ten, musí často míti tři vedle sebe, aby se vy
bouřili a onen smělý a zároveň kapriciosní de
korativní rys, který pěstují v »Jugend«, nali
stech kresbových a akvarelových, přenášejí bez
rozpaků na obrazovou malbu. Jenom že nikol
vždy bez úhony a nejednou, co v malém roz
měru mohlo být zajímavé a malebně pikantní.
vyzní zde hluše nebo falešně. Mnoho toho ještě
bouří a kvasí, pravda, ale talenty jsou nepopí
ratelné. W. Georgi a R. Eichler si sami podko-
pali půdu přehmaty, jež jsem právě naznačil, ale
W. Püttner se svými svéhlavými zátišími jevíse
aparatním koloristou, Leo Putz v »Piekniku« září
světlem; F. Erler v »Soumraku« zde a
»Slavnosti přírody« v Düsseldorfu má cosi baju-
varsky hrubozrného, v těchto dekoracích, kde
barvy a linie skládají se v silné effekty, Erler-
Samaden blíží se ve svých sněhových krajíeh
Liljeforsovi. Všady mocné barvy, někdy třeba
neurvalé v tónu, ale vždy ve zvýšené intensitě,
beze sporu pod vlivem moderního plakátu pojí-
mané a stupňované. Mnoho jde arci na venek,
pramálo vede ke klidné intimnosti.
Hrouda
G Hirth
R Eichler
W Püttner
Putz
Erler
Düsseldorf
Pieknik
11
article
Ve vstupní dvoraně rozestavili skoro vše
chno dílo nedávno zemřelého plastika Rudolf
Maisona. Byl prý autodidakt a všechno nasvěd-
čuje, že to byl talent, který si jen samouctvím
mohl učiniti zadost. Naprostý realista, nebo po-
važujete li to za víc, naturalista. Jeho plastický
smysl jej neopouštěl, ale vždycky byla pravda
hmotného zjevu jeho alfa a omega. Ve složi-
tých koncepcích monumentů a fontán nemá do-
statečného klidu, očividně jsou mu zákony mo-
numentality na oblíž a prolamuje jejich řetěz jak
může a dovede, ale v jednotlivých postavách,
ve svých obrněných jezdcích, mouřenínecha
Římanech, do miniaturních zevrubností polychro-
movaných, působí tak bezprostředně, že jste na
vahách, podléháte-li jeho věrohodnosti neb
Karel B. Mádl.
umění.
Maison
Říman
Mádl
12
article
=Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Památky východočeské. Sbírka umě
lecko-průmyslových a národopisných památek českého
východu. Díl první. List 1.—4. Uspořádal Karel V
Adámek. Vydáno péčí okresní památkové komise
chrudimské při Průmyslovém museu pro východní
Čechy. Nákladem kuratoria musea. V Chrudimi 190
Na tuto publikaci jsme zde již jednou upozornili
teď je první serie u konce, příručná, dobře upraven
a abecedním rejstříkem i příslušnými odkazy biblio-
grafickými opatřená. Má vhodný program a pěkně jej
plní. Chce býti dopiňkem Chytilova výborného »Sou-
pisu uměleckých památek okresu chrudimského«, při-
nášejíc v kvalifikovaných reprodukcích světlotiskových
i barevných drobnější objekty starého a lidového
umění s věcnými popisy a výklady od pořadatele, K.
Lablera a Jos. Poslta. Jsou tu džbány i kamnaa
vzácné kachle, romanské bronzy a kované mříže, ka-
sule a nábytky, appartní kamenné zábradlí záme-
ckého mostu v Pardubicích a malovaný strop kostela
v Kočím, náhrobky a selské čepce, oltáře a kadluby.
Nejen že je přináší jaksi blíže k soubornému bádání
o starém domácím a domovém uměleckém průmyslu,
tato publikace zajisté přispívá i k jejich opatrovánía
konservování. Předměty ty, jednou v publikaci uve
dené, na jejichž cenu a význam bylo upozorněno, ne
ztrácejí se tak snadno jako objekty nevšímané a ne-
registrované. Kuratorium musea chrudimského, dosue
velmi šťastné ve svých publikacích, i touto přítomnou
vykonalo pěkný kus záslužné práce.
X. zpráva kuratoria Průmyslového musea císaře
a krále Františka Josefa I. pro východní Čechy
v Chrudimi za rok 1903. Nákladem kuratoria. V Chru
dimi 1904. — 8°.
Karel
Adámek
Chytilův
K Labler
Jos
Poslt
východní Čechy
Chrudim
Pardubice
kuratorium muzeum chrudimský
kuratorium průmyslový muzeum císař
král František Josef I . pro východní Čech
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Varhanictví učitelstva čili otázka chor-
regentství stává se velmi akutní a řeší se zvláště
v Čechách poslední dobou velmi horlivě všemi
interessovanými stranami na české i německé
straně. Pokrokové učitelstvo české zcela ve
shodě se svým kulturním programem, který chce
vybavení škol ze vlivů cizích, zvláště z ducha
církevnického, rozřešilo otázku varhanickou
prostě příkazem: pryč s kůr ul
Jiného náhledu je ovšem nejvyšší zemský
úřad školský, který nátlakem klerikálním nut
učitelstvo zvláštním nařízením, aby funkce var-
hanické konalo. Opportunním středem v roz-
poru těchto názorů jest stanovisko německýeh
učitelů, chorregentův, kteří o letošních prázdni-
nách na sjezdě otázku učitelského varhanictví
projednávali.
Z celého tenoru řečí i resoluce patrno, že
otázka ta je nejen otázkou učitelské vážnostia
cti, ale i — což je pro věc zvlášť charakteristi-
cké — otůzkou sociální. Církev na
učitele varhaníka macešsky pamatovala. Jsou
kostely, které honorují svého varhaníka za celý
rok — 40 korunami, ukládajíce povinnost, denně
hráti při mši. Němečtí učitelé zcela správně do-
máhají se vyměření minimalního ročního platu
za funkci varhanickou. A poněvadž in hoc
puneto jsou naši klerikálové nejehoulostivější,
zdá se, že domáhání se určitého, slušného platu
nejspíše zprovodí tuto otázku varhaniční se
světa. Buď budou klerikální kruhové nuceni
sáhnouti hlouběji do patronátních a zádušních
měšcův, poněvadž za nynějších drahotních po-
měrův je nadále směšností, vykonávati obtižnou
a výcviku vyžadující funkci za několik desítek
ročně, anebo budou nuceni učiniti jiná opatření,
budou-li i nejméně pokrokovi a nejskromnější
učitelé společnou organisací a také pouhým oce-
něním nepatrné odměny za svoji funkci konečně
donuceni k odřeknutí varhanictví, které tak mi-
zerně je honorováno.
Čechy
14
article
Nic by tak touto otázkou nepohnulo ku
předu, a nic by nebylo případnější odpovědí
k famosnímu vynosení zemské školní rady, jako
společná akce učitelstva po patro-
nátech o upraveni, t. j. několika-
násobné zvýšení honoráře za var-
haničení. Nutíte-li učitele k vykonávání
funkce, k. níž naprosto není povinen, nuže,
dobře, plaťte, kolik požaduje — a nechcete-li
odměniti ho po zásluze, nemáte pražádného
práva přímo neb nepřímo ho nutiti.
Jiná bolestná a zahanbující štränka této
otázky jsou štolové poplatky. Nic tak
nepřipravuje na venkově učitele o vážnost jako
vybírání štolových poplatků o pohřbech.
svatbách a p. Němečtí učitelé chorregenti, kteří
se se svým ředitelstvím kůrů nechtějí hned roz-
loučiti, žádají, aby na místě nenáviděných a za-
hanbujících štolových poplatků stanoveny byly
pevné taxy, které by se neodváděly přímo učiteli.
ale skládaly se na př. u obcí, patronátních úřadů
a p. Přirozeně by tu musila nastati dávno po-
třebná organisace náboženských obcí.
15
article
Konečně přejí si němečti cherregenti urči
tého stanovení povinností a práv, aby již přestaly
neustálé spory s duchovními o věcech kůru,a
vyslovují přání, aby patron kostela byl povinen
hraditi veškery věcné potřeby a náklady kůru.
Stanovisko českého učitelstva, které volá
pryč od kůrul je zajisté pokrokovější a ne-
kompromissní. Ale i uvedené usilování něme-
ckých učitelů směřuje k témuž cíli, třeba že
jaksi vývojově a přechodně. Jisto je, že nynějšt
stav je nadále neňdržitelný. Učitel za nepatrnou
odměnu, nepřímo nucen školními úřady, stává
se odvislým od kněze — a tato jeho odvislost
dává se mu namnoze farářem, „rectorem ocele-
siae“ hodně eítiti, aby bylo patrno, že učitel var-
haník je pouhý „nižší služebník kostelní“
Buď jak buď, tato otázka již nezmizí z ve-
řejnosti a ani sebe přísnější nařízení zemského
školního úřadu, ani sebe hrubší úloky klerikál-
ních časopisů nezabrání tomu, aby učitel-
stvo nepřemýšlelo o tom, co jest
jeho stavu důstojno, a aby nevy vo-
dilo příslušné důsledky.
16
article
Učitel na jazykovém rozhraní stává se po-
slední dobou pravidelným předmětem úvah a po-
jednání německých učitelských časopisů a orga-
nisací. Četli jsme nedávno pravou jeremiádu do
nešťastného postavení německého učitele v ja-
zykovém pomezí: co prý musí zkusiti, že pře-
sahuje všechny síly průměrného člověka. Udá-
vání politickým a školním úřadům, přepadání
na veřejné ulici, vpády do bytu, rozbijení oken
a p., jsou prý každodenním údělem německého
učitele na rozhraní. Nám je vše to lhaní humo-
ristikonem, jemuž potřebí se zasmáti, ale kte-
rému nikdo nevěří.
veřejný
17
article
Nechtějíce tu ohřívati všech starých stesků
do těžkého a strastiplného postavení učitelů če-
ských v krajích na jazykovém pomezí a zvláště
ve zněmčeném území, musíme nieméně zdůraz-
niti požadavek, aby sičeská veřejnost
náležitě povšimla otázky učitel-
stvaškolmenšinových a učitelstva
na rozhraní národnostním. Předním
požadavkem zde zajisté bude, aby na ona místa
dosazováni byli učitelé nejlepší, nej-
zdatnější, nejhorlivější, cele ško-
le oddaní. U Němců již dávno se praktikuje,
že do míst, národnostně důležitých, dávají se
nejosvědčenější učitelé — kterým se léta, na
důležité posici ztrávená, počítají jako léta vá-
lečná — dvojnásobně. Německý učitel, dosazený
na exponované místo podobné, může oddati se
nejúsilovnější práci ve škole i — mimo školu
mezi lidem, a může úplně býti bez starost
o svoji právní ochranu, o hmotné zabezpočent
a brzký slušný postup. V té věci je u německých
okresních školních rad jistá tradice, a věru
Němci se svého stanoviska činí úplně správně
Jinak je u nás. Jednak nevybírají se vždy nej-
lepší jednotlivci z řady učitelstva, kteří by nej
lépe na rozhraní jazykové se hodili, jednak p
vysilujícím namáhání i když nejlépe se osvěd-
čili, a kdy zase by měli býti vyměněni silami
mladšími a svěžejšími, nebývají dosazováni na
místa, která by jim byla za vykonanou obětavou
práci zvláštní odměnou a jiným jejich násted-
níkům vzpruhou a pobídkou.
Němec
18
article
Appellujeme zvláště na naše
okres. inspektory a okresní školn
rady, aby jazykové pomezí o adil,
nejzdatnějšími učiteli, kterým, osvěd-
čili-li se a nabyli zásluh, má se dosazením na
lepši místa dostati odměny, a jimž mají se léta
služební počítati jako 1ét a vále č ná.
Jednoduchá irekvenco u vyučování na ško-
lách stává se poslední dobou požadavkem nejen
odborníkův, zabývajících se paedopsychologii a
Iysiologií, ale i oprávněným požadavkem rodičův
dítek. Výhoda nerozdělené doby vyučovaci
osvědčila se na některých školách vyš-
šíeh tak náležitě, že nabývá značné síly proud
v obocenstvu, usilující o zavedení této zdravé
a moderní reformy školské i na školách
elementárních.
Nářek na přetěžování mládeže je obecný,
a právě jednoduchá frekvence sleduje jediný
cil: pomocimládeži. Přenese-ii se veškera
duševní práce na dopoledne, pokuč toho po-
měry školy dovoli, bude moci doba odpolední
věnována býti evičení, tužení a sílení těla.
Italský učenoc Mosso proklestil požadavku
jednoduché frekvence cestu skrze starobylé
předsudky svým fysiologickým nástrojem „ergo-
grafem“, kterým únavu, jakožto lučební proces,
měřil a nezvratně dokázal mocný vliv únavy
ducha na únavu těla. Jest dokázáno a zkuše-
nostmi stvrzeno, že nerozdělená doba vyučovac
jest jediným východištěm ve sporu stále rostou-
cich požadavků školy s požadavky hygieny.
19
article
Každý praktik dosvědčí, že odpolední vyučování
často bývá beze všeho užitku, děti jsou nepo-
kojny, nejeví pro vyučování, sebe zajímavější, ta-
kový zájem jako při vyučování dopoledním, ba
i učiteli se vyučování při nejlepší vůli nedařívá
— po obědě. Nedokončené trávení způsobuje
ochablost duševní čilosti žáků i učitelů. Snad
by bylo s prospěchem odložiti odpolední vyučo-
vání až po třetí hodině, ale tu naráží se na ta-
kové obtíže, zvláště v zimě a u dětí, daleko od
školy bydlících, že v našich poměrech na pře-
sunutí odpoledního vyučování na tak pozdní
dobu není ani pomyšlení.
Pro zrušení odpoledního vyučování mluví
dále známá ospalost dětí v letních odpolednech
a temno i šero v zimních odpolednech. Také
mravnostní a paedagogické důvody jsou pro
nerozdělenou dobu vyučovací. Děti nemusí ko-
nati dvojí cestu do školy a nemusí tedy
dvakráte denně podlehati různým škodlivým
vlivům na mravy jejich. Děti přespolní nemusí
o polednách samy sobě zůstaveny býti ve škole
nebo v okolí školy. Odpoledne mohou děti po-
užiti k tělocviku, hrám, vycházkám, výpomoci
rodičům. Najisto stane se docházka školní pra-
videlnější, bude-li vyučovací doba nerozdělena.
20
article
První mezinárodní sjezd pro školní zdravot-
nictví, konaný letošního roku v Norimberce, jed-
nal také o jednoduché dopolední frekvenci školní
a řada hygieniků proslovila se pro zrušení od-
polední docházky školní. Velmi energicky od-
polední vyučování odsoudil dr. Semerád
z Mladé Boleslavi, označiv je jako neužitečné
a nezdravé, I šest hodin dopoledních je mu
lepším zařízením než vyučování odpolední. Vy-
kládal zcela správně, že za tři čtvrti hodiny vy-
učování dopoledního nauči se žák více než za
celou hodinu odpoledne. Přeje si, aby po každé
liché hodině byla přestávka nejméně deseti-
minutová, po každé sudé 15minutová a vy-
světluje výhody jednoduché frekvence i pro
dobu zimní, tím, že dítě půjde jenom jednou do
dusné školní atmosféry. Dr. Lay z Karls-
ruhe vysvětloval sice, že odpolední hodiny
jsou pro vyučování lepší než pozdní dopolední.
Semerád
Lao
Norimberk
Mladá Boleslav
21
article
ale bylo správně namítnuto, že je tak tomu snad
za nynější dvojité docházky, kdy se žáci řádně
a důkladně nezotavili dlouhou, osvěžující od-
polední prázdní. Dr. Hintzmann z Elber-
feldu vřele mluvil pro jednoduchou dopolední
docházku, která dle něho činí žáka volnějším,
budí radostnou a samočinnou práci a zjednáva-
jíc žáku častý odpočinek, oživuje vyučování.
V zájmu školy, zdraví dětí, mrav-
ního prospěchu žáků, v zájmu ro-
dičů i učifelů měla by i u nás zaváděna
býti jednoduchá, nerozdělená doba vyučovací,
aneb aspoň, kdyby z jakýchkoliv místních příčin
tak se státi nemohlo, nechť aspoň co možno nej-
větší počet hodin stanoví se na dopoledne, tal
že by snad jednoho, nejvýše dvou odpolední vy-
užilo k vyučování předmětům, pro žáky nej-
snadnějším.
(Zasláno.)
Čeští úřadníci!
Upozorněte svoji pani, že mýdlo a jiné prací pro-
středky se známkou „Jelen ve skoku“ jsou
výrobkem německým a že jest národní povin-
ností českých žen říditi se heslem „Svůj k svému“, pod-
porovati průmysl český kupováním zaručeně čistých.
nepadělaných jádrových mýdel z továreu českých
Spolek českých mydlářů v Praze.
22772
Tah již 12. listopadu.
Losy na pomníky vojínů po fk
nt výhra doporučuje Česká směnkr. sp
„Slorenr? Na při kop ě,l
vooně 25.000 Ke.
Pro samosprávné úřady, záložny, besedy, kluby
doktor
Hintzmann
Elber
Jelen
Praha
spolek český mydlář
22
title
K 50letému doktorskému jnbileu
24
article
Kalendái
paní a dvel
Kalendái
paní a dvel
česlchnar. 190
Rediguje C. Preissová. Ročník 18.
S bohatým obsahem slovesným, četnými
illustracemi v textu a s obraz. přílohami. Zvláštní
příloha: Zápisník bedlivé hospodyně. Skvont-
ná úprava! Pěkná vazba. Za K 2.40,
poštou K 2.60, rekom. K 2.35.
Na skladě v každém knihkupectví, ze-
22795
jmena
Nakladatelství J. OTIY v Praze,
Karlovo nám. č. 34. — Ve Vídni, I., Gluck
gasse, 3
C Preissová
Gluck gass
Praha
Karlův já
Vídeň
25
article
Zřídlo síly
Zřídlo síly
kdož se slabými a chorými cítí, nervosními a
bez energle jsou, jichž tvorba duševní aneb
tělesnou přepracovaností zmenšena jest aneb
jichž vysilující nemoce a těžké podráždění
mysle sehopnost vzdorovati zabránily, jest
26
article
Sanatogen.
Sanatogen.
Víoe jak 2000 lékaři všech kulturních zemi dáno skvělé dobrozdání
Ko koupiv lěkárnách a droguriich. Brožuru zéar. a franko zasIlá Bauor 4. Cis. v Berlině, 8. WI. 48.
Gener. zástupce pro Rakousko-Uhersko: C. Brady, Vídeň, I., Fleischmarkt1.
C Brad
Berlín
Wisconsin
RakouskoUhersko
Vídeň
Fleischmarktoria 1
28
article
Krásné a plné tvary vele
Krásné a plné tvary vele
pomoci orientálského silici-
ho prášku od D. Frant. Steinera
a vpol. v Berlině, poctěného ce-
nou zlatou medailil v Paříži 1900-
na bypipránké výstavé a v Ham.
burku 1901. V —8 týdnech n
o 0 lib. sesilení zaručeno.
Lékař, předp. Přisně reclní —
žádná šnha. Mnoho děkov. přl-
plsů. Cena: kra bice K 2 .50.
Poštovní poukázkou aneb na
dobírku. K dostání u 200l
lékárníka Fr. Dvořáčk
v Brně, 104, Josefov,e
František
Steiner
Berlín
Paříž
Ham
Brno
Josefov
104
30
article
Pudr ravissante ptíme osln
vě bělostnou, zakrývá svým velmi skvostným emailem
po nedtoviefch, rodná znamení, vyrovnává vrálsky a záhyby.
všechny nedestatky, jako: doličky
ženský obličej püvabným a ku podivu mladistvým. Je to ja-
stakuje roztalené pory a činí kaže
diný pudr. po jehoi upotřebeni mižeme se mýti, anil by sensaní působivesě zmizela. Cenu
karfonu K 3.—
31
article
Kdo hledá výdělek, kde
si přeje vedlejšího vý-
dělku, kdo touží po sa-
mostatné exlstenci, kde
peníze vydělati ehice,
piš ihned dopisnici firmě
Chem. Industrie-Werk, Sle-
benhirten 49 u Vídně a žádei
o zaslání zdarma illustrova-
néhokatalogu. „Svoji existen-
ci děkuji Vám“ Ig. M. v A.
sle
Vídeň
Ch
32
article
omlazuje o desítileti a má ho večer každá dáma upotřebiti
Krem ravissante
Cena tyglíku K 3.—
zabraňuje ochrnutí kůže, sílí tato a jest nejvýtečnější za všech tolletních
Eau PavsSa vedičak jistým výsledkem korunovaných. Cena láhve K 5.—
Všechny mé výrobky byly v Pařízi, v Londýně a va Viáni vyznamenány velkou zlatou neda illí.
Za pedivuhodný výsledek svých připravků se úplně zarněují. Nesletné doplsy uznsní z nejvyšších kruhů
jsou u mne k nahlédnutí. — Kaddě dámě ce najlépe doporučitelno.
C. k. priv. čelenka k dosalení vrásek prostého, bělestně mramorového čela, kus K 3.— a vý-
borné. krášlici mýdlo „Navon ravissnnte“í kus K 160 a K z 40
Madame Runa Schaffet vykouzli svým „KONOOREM“ na každém sošedivělém vlasu půvolní barvu
mladistveu — skvostnou rusou, kaštanovou neb sametově černou — a žádné myti docíleného odslinu
neodstraní. Jedne upotřebení postači. Malý karton K 3—, velký K 10.
Pravé jeu s mým obruzesu.
Schaffet
Londýn
33
article
„Lituji, že jsem še Vaši et.
adrosu již dřive nedověděl.“
F. L. ve V. Podobných pro-
jevů na sta.
Vaš
F L
34
article
„Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny.
„Rhodopls“ dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3 k.
ROSA SCHAFFER ve Vldnl., 1., Kohlmarkt 6, v PRAZE u 10S. KAMMELA Na přikopě č. 15.
den a Otta
(Spisy a časopisy nákladem 1. Otty
v Praze tento týden vydaná.)
Vrchlioký, Souborné vydání básni-
ckých spisů. Sv. 51. Prchavé illuse
a věčné pravdy. (Sonetů samotáře dí
IV.) Za . . ..
. . . . . . K 2.—
skvost váz. . . . . „ 3.80
Arbes, Romanetta. V. seš. 3 . . . . . —.30
Hawthorne, Rudé písmeno. Seš. 2. . . —24
Jirásek, U nás. Kniha IV. Druhé vydání.
Saš. 13.
Loti, Paní Chrysanthema. Román.
Seš. 1.
Žádejte na ukázku!
Ottův Slovník naučný. Seš. 517. Dílu
XXIII. seš. 5. Silvestr-Sítnice
Malý Ottův Slovník naučný. Dvou-
dilný. Seš. 34.—35. Jarolimek—Kalendář.
Dvojseš.
Slavische Roman-Bibliothek. Sešit
24. Polnische Erzähler. Seš. 11.
Tolstoj, Anna Karenina. Čvrté vyd.
Seš. 14.
Vlček, Samota. Seš. 7.
Lumír. Roč. 33. Seš. 1. Čtvrtletně poštou „ 2.50
Žádejte na ukázku!
Schaffer
Kammel
Ott
Arbes
Romanett
Saša
Loti
Chrysanthemum
Ottův
Tolstoj
Karenina
Praha
30 Hawthorne
24 Jirásek
Slavische Roman
Kohlmarktoria 6
35
article
Besdy lidu. Čís. 26. S čet. illustr.
Illustrovaný Svět. Seš. 52. S 18 illustr.
Světozor. Seš. 2. S 39 illustr. a bohatým
obsahem
Posel z Budče. Číslo 6. Půlletně
Zlatá Praha. Č. 52. Obrazy: Maxence,
K ideálu vstříc. Veselý, V synagoze.
Bordone, Podobizny. Václavek, Vnitřek
chrámu. Seifer t, Sapho. Engelmüller,
Léto (trojbarvotisk). — Podobizny: dr. Ig.
Axamit. M. Růžičková. — Strozzi. Příloha
k zvláštnímu vydání: Ullmann: Na
Isaře. — Na zvláštní vydání „Zlaté Prahy“,
tištěné na kříd. papíře, předplácí se čtvrt-
letně
22794
S poštovní zásilkou
Společnost a sport. Příloha „Zlaté
Prahy“. Číslo 26. Se zajím. obsahem a čet.
illustr. (Závody mladých Japonců. Mistři
hry lawu tennisové. Z nových her a sportů
anglických (4 fot.). Sport v Egyptě (2 fot.).
Na tuto přílohu připl. odb. „Zlaté Prahy
čtvrtletně
Hudební příloha Zlaté Prahy. Čís. 12.
Z kruhu písní „Smutná láska“ od K. E.
Macana. Dvě písně
Odběratelé „Zlaté Prahy“ připlácejí na
tuto přílohu čtvrtletně
„ 1.20
1.50
1.20
Pro vánoční dobu
doporučuji pro školu i dům, spolky i pro
každého nezbytnou knihui
Veselá
Bordon
Václavek
Seifer
Engelmüller
Ig
Axamit
M Růžičková
Strozzi
Japonec
Macan
Budeč
Praha
Č . 52
Egypt
Světozor
Ullmann
Maxence
sport anglický
Smutná láska
36
article
Slavnosti stromku vánočního
Slavnosti stromku vánočního
Úplná sbírka veskrze původních her a písní s ná-
pěvy, deklumací a říkání pro opatrovny a školy vůbec,
přivítání i poděkování pro učitele i žactvo pří vánoč-
ních slavnostech, přání ústní i písemná pro veškeré
stupné dětského věku, proslovy i díky dospělých a
dětí v řeči vázané i v prostomluvě ku potřebě dobro-
činných i podpůrných spolků, písemné žádosti, vánoční
loutkové hry, různé pokyny při sestavövání jesličeka
zdobení vánočního stromku atd. — Napsali L.. Gross-
mannová-Brodaká, A. B. Šťastný. Nápěvy slo-
žil G. L. Lašek. Cena obsáhlé této knihy pouze K 2.40,
v pěkné trvanlivé vazbě K 3.—, poštou franko o 30
hal. více, kdo předem obnos pošt. poukázkou zašle.
Na skladě v každém knihkupectví,
zejmena u nakladatele Rudotfa Storcha, knih-
22755
kupce v Karlině.
Právě vyšlý antikvární seznam zdarma
a franko.
Gross
Brodaká
A B
G L Lašek
Rudotf Storch
Karlin
39
article
Mladá matka.
Mladá matka.
Pravé rady českým ženám jak při vstupu
do stavu manželského, tak v těhotenství, při porodu
a ošetřování décka. — Poučení o čmýře, postupu tě-
hotenství a šestinedělí. — Kterak dociliti lze snadného
porodu. — Děcko a jcho ošetřování. — Kojení a umělá
výživa. — Nemoci věku dětského. 22756
Dle mnoholeté vlastní zkušenosti napsal dr. L.. Svo-
boda. S 29 vyobrazeními.
Cena velice obsáhlé knihy pouze 3 K 20 hal., v celo-
plátěné původní pěkné vazbě 4 K, poštou frankoo
30 hal. více, rekomandované o 60 hal. více, kdo ob-
nos předem poštovní poukázkou zašle.
Na skladě v každém knihkupectví, ze-
jmena u nakladatele Rudolfa Storcha, knih-
kupce v Karlíné. Právě vyšlý antikvární se-
znam na požádání zdarma a franko.
doktor
Storch
42
article
K vystříhání se před padělky račte sl dobře
povšímnouti jména Rosa Schatfer-
43
title
Krása jest bohatstvín
Krása
44
article
krása jest mocí
45
article
Tohoto největ-e
šího pokladu
dosici podařilo
46
article
Me ROso Senanerovo,
Me ROso Senanerovo,
ze a jedln?-
král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve
Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a jí sa-
motnou upotřebovanými okrašlov, prostředky.
e. k. pat.
priv., — pre každou dámu napostrádatelný. — činí klii
Senanerův
Vídeň
Kohlmarktoria 6