ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d1885010-71f5-11dc-8b22-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 43, person 60, work 2, org 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 23. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 293.
4 masthead
n nko . eck nRlnrr leie dvojí zánk
5 masthead
Sa rnuná a odpel. list předpláeí ne v Práze v admiinistra s dvojí donánko Rnk
6 masthead
kek x o
7 title
Onešní číslo pro Prahu le o 20 stranách.
Praha
8 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 22. října. V 7 hod. večer. (Původní telegram zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Dnes soud kořistní ve Vladivostoku jednal o záležitosti anglického parníku »Allanton« i roz- hodl, že se má vrátiti majitelům. Tato koncesse učinila sensační dojem. Ruská armáda nyní odpočívá. Japonci ustupují, zakrývajíce pravé plány svoje- (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via na straně 4.)
Japonec Petrohrad Vladivostok
9 article Nesuďte, abyste nebyli souzeni
Nesuďte, abyste nebyli souzeni Od pověstné banketové řeči Körbrovy, pro- nesené 31. srpna na večeři u maršálka polského hr. Stanislava Badena ve Lvově, v níž ulevoval tento státník smutné postavy tak nestátnicky své nastřádané zlosti proti nám Čechům, aniž by ze všech přítomných výtečníků haličských i jen je- diný se byl poctivě a rytířsky ujal spravedlivé věci našeho národa proti křivdicímu osočovateli ministerskému: nemohlo býti při nás žádné po- chybnosti o tom, že se pružní vůdcové kola pol- ského opět s panem Körbrem šťastně našli a z příslušnou remuneraci národohospodářským záj mům haličským svými dobrými službami politice jeho platně nápomocni býti chtějí. Nuže dnes týden měli říšští i zemští po- slanci polští ve sněmovní dvoraně lvovské celo- denní poradu při zavřených dveřích o budoucím poměru polské delegace ke vládě Körbrově k nám Čechům. Porada prohlášena za tajnou, jen resoluce její dána na veřejnost. Ta ovšem byla styliso- vána tak opatrně jako výrcky Pythic. Vysloven v ní plné uznání delegaci polské v parlament vídeňském za její námahy o upravení cislaj- tánského parlamentu, poněvadž prý zástupci ná- roda polského pokládají znovunastolen tchoto ústředniho parlamentu za nej- pilnější potřebu nejen všech korunních zemí. nýbrž i státu. A proto necht prý kolo polsk zařídí svůj další poměr ke vládě Körbrově jed- nak dle toho, jak se ona ukáže štědrou vůči ho- spodářským a kulturním zájmům Haliče, jednak ale též dle toho, jak upřímně bude podporova snahy kola polského o uzdravení parlamentu - doňskéhio. Vídeňský orgán „naší“ šlechty, „Vate- laod, nevěděl, ce si z té resoluce má vybrati Zdali prý je ostří jeji namiřeno proti vládě Kör- brově, která až dosud o to uzdravení parlamentu příliš nestála, čili v dorozumění s vládou Kör brovou proti nám Čechům?
Körbrův Baden Čecho Körbr Lvov Halič
10 article Když se letos z jara vůdcové kola polskéh
Když se letos z jara vůdcové kola polskéh namáhali o uzdravení parlamentu, řídili se při tom jasným poznáním, že lze toho dosíci jen prostředkem slušného uspekojení našeho ná- roda. „V častých našich poradách“ — konsta- kval kompetentní svědek dr. Bedřich Pacák 18. září t. r. na schůzi voličů v Chotěboři pr paměť věčnou: „Poláci seznali, že my Čechove nežádáme pro sebe žádných koncessí ná- rodních, nýbrž jen, co nám po právua spravedlnosti náleží: totiž na jedné straně provedení rovného práva i dle základních zákonův státních nám za- ručeného, na druhé straně pak plnění n utný ch kulturních potřeb našich. Poláci uznali, že naše požadavky jsou
doktor Pacák Polák Čechov Chotěboř
11 article
spravedlivé s mírné. Poláci soznali, že nejsme my kazimiry, uznali, že my nejsme neochotni nejen s Němci na základě poct:vé rovnoprávnosti se dohod- nouti, nýbrž i se spravedlivou vládou na základě zákona a spravedl- nosti.“ Proto nechtěl náš dobromyslný dr. Pacák pořád ještě, přes všechno chlubení se Körbro- vých officiosův před měsícem věřit, že by vět- šina polského klubu proti nám se postavila. Ovšem, mírnil ihned svůj optimism zkušeností že v zápasech politických začasté bývá so- bectvi toho kterého národa mocnou vzpruhou, tak že za kynoucí zisk moci nerozpakuje se mnohdy obětovat své přesvědčení lepší a věc pravdy a práva. Nuž, dnes přibylo do ponurých těch chodeh polské politiky vzhledem k nám trochu světla.
Polák Němec Pacák Körbro
12 article
Říšský a zemský poslanec polský p. dr. Teofl Merunowicz neváhal totiž pošeptati do vl- deňské »Konservative Correspondenz« to Mida- sovo tajemství o »smýšlení polských poli tikův oproti další české obstrukci«, jak prý se projevovalo na poradě té »nejvyšší instance v otázkách národní politiky polské v Ra- kousku«, jak nazývá onu lvovskou konferenci z minulé soboty. Pan Merunowicz ne- uznává za vhodno doložit, »ne všech«, nýbrž troufá si mluvit v majestátním plurálu napořád za všecky politiky polské takto: »My zatracu- jeme obstrukční taktiku, poněvadž máme za to, že se jí co nejsilněji podporují fedrují politické snahy — Všeněmců nesmě- řující k jinému cíli, než ku pokoření a vnitř- nímu rozkladu Rakouska. My zatracujeme ob- strukci Čechů, poněvadž jsme přesvědčeni, že ona není s to, aby přivodila reformu státoprávní ve smyslu autonomistickém; neboť prakticky vede ona jen k sesilení pruské propagandy z venčí a k mohutnění panství rakouské byro kracie uvnitř. My zatracujeme obstrukci, poně- vadž nevěříme, že by toho čest a z áj my národa českého vymahaly, aby se v této taktice pokračovalo do nekonečna.
doktor Teofl Merunowicz Merunowicz Čecho Rakousko
13 article
Pravda, přiznává pan Merunowicz laskavě; Češi byli za vlády Clarovy donuceni k ob- strukci. »Avšak«, pokračuje ve své bulle — »česť jejich praporu byla s dostatek uhájena. když dokázali Němcům, že také oni jsou s to, aby činnost parlamentu i celé vnitřní politiky ochromili, jakmile se počne vládnout proti Čechům«. Stačila by nám věru tato jediná věta, abychom pobořil celé to anathema páně Merunowizcovo prostou otázkou: »A což přestalo se již y lád- nout proti nám? Či nebyla právě ta lvov- ská tiráda Körbrova nejfulminantnějším osvěd- čením úmyslu chéfa nynější vlády vládnout naprosto a rozhodně v duchu německo-centra- listickém proti nám? Avšak nechmež ctihodného pana Meruno- wicze odříkat své anathema do konce ! »Ob- strukce vůbce není žádným bojem«, horlí ten Körbrův Kapistran dále: »nýbrž zbabělým zne- užitím poslanecké nedotknutelnosti k trestu- hodnému ochromování národního zastupitelstva. Ona může až po jisté meze býti omluven politickou nutností, asi jako politická vražda, avšak obstrukce stálá jest nesmyslem, ba více ještě než to, ona jest prostě vele- zradou!« Bravo, Figaro Na tak silné slovo se nezmoh' dosud ani Körbrův podomek proti nám. Měl si je nechat p. Merunowiez jako závěrečný bengál pro effek a nezbřídit svou zatracující buliu na konec lamentací, jak prý svou obstrukcí veškeré ostatní autonomistické strany v rajchsratě na dobro
Merunowicz Čech Clarův Němec Čecho Merunowizcův Körbrův Figaro Ob
14 article
ochromujeme a tak německým centralistům vděk činíme, kdežto prý bychom je mohli svou činností, kterouž bychom dosáhli znovu důstoj- nosti, v náramné rozpaky uvésti! — Nuže, odpovídáme panu Merunowiczovi a společníkům docela krátce a upřímně: Proč se tolik namáhá Proč neřekne: My fortelní politikové polští po- třebujeme činného rajchsrátu pro sebe, abyste nám povolovali ta beneficia, jaká nám Körber slíbil a jakých velice potřebujeme. Proto zatracujeme vaši trvalou obstrukci To by bylo upřímně, stručné, v tom by byl »zá- kon i s proroky«. Ale házet po nás invektivam tak nejapnými, jako že svou obstrukcí pomá háme k sesílení pruské propagandy Všeněmcům, Türkům, Schönererům a Wolfům, toho by s měl i nejposlednější polský politik slušně stříci, už k vůli vzpomince na říšský sněm z r. 1848 ve Vídni, kde byli polšti poslanci se Všeněmei jedna ruka proti nám. A velezráda? Nuž, když to chice pan Merunovicz vědět. povíme mu to, kdo spáchal velezradu na Slova- nech rakouských, na právu i parlamentarismu Ta velezráda spáchána onoho osudného dne před 17. říjnem, kdy vůdce kola pol ského byv povolán na poradu, p rohl á s il že kolo polské ničeho proti tom nebude namítat, budou-li jazy ková nařízení pro Čechy a Mo- ravu — o dvo lá nal Stačilo tenkrát jediné s lovo pols ké ho vůdce, aby od národa našeho byl odvráceno potupné příkoří a po- kořující bezprávI. Ale to slovo nepadlo, naopak, pan Jaworski rozbil pravici a obětoval nás i celý parlamentarism německému terroru. A nyní jděte a proklínejte si naši obstrukci!
Merunowicz Körber Türek Schönerer Wolf Merunovicz Jaworský Vídeň Čechy polo ský
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. října. (Slovanské uči telské pobočky ve Slezsku.) Přísediei slezského zemského výboru dr. Pohl podával ve čtvrtek v důvěrné schůzi německých zem- ských poslanců zprávu o svém slyšení u dra. Körbra a ministra osvěty dra. Hartla. Dr. Pohl prohlásil předem za výmysl, že při jeho roz- mluvě s ministry byl přitomen ministr za Halič dr. Pietak. Dojem, jejž si z rozmluv vynesl, jest prý ten, že se vláda vážně obírá myšlenkou, zrušiti nynější slovanské pobočky v Opavěa v Těšlně a zříditi dva nové, úpln samostatné slovanské učitelske ústavy v městech neněmeckých. Jde prý nyní hlavně o to, najdou li se pro slo- vanské ústavy taková vhodná města. O referátu Pohlově rozpředla se debata, jíž se zúčastnil téměř všichni přítomní poslanci, mimo jiné kard. Kopp. Projeven názor, že Němci se mají v té věci zdržeti všeliké iniciativy a vyčkati ná- vrhů vládních. Jako města, vhodná pro slovan- ské ústavy, jmenovány prý Klimkovice pro ústav český a Polská Ostrava (?) pro ústav polský. Že by Polská Ostrava, město české, se hodilo pro střední ústav polský, pokládáme za špatný žert. Lvovské »Slovo Polskie«, jež má o Po- hlově rozmluvě s ministry samostatnou zprávu z Vídně, poznamenává, že za sídlo příštího sa- mostatného učitelského ústavu polského navrženy Fryštát neb Ustroň. My se své strany očeká- váme, že polské kolo nedopustí, aby se polský učitelský ústav vystěhoval z Těšína do venkov- ského městečka, jako se čeští poslanci přičiní, aby český ústav zůstal trvale v hlavním městě Opavska. V Praze, 21. října. (Nesoulad mez kos u to vei.) Úterní porada strany neodvi
doktor Pohl Hartl Pietak Pohlův Kopp Němec Polskie Praha Slezsko Halič Klimkovice Ostrava Vídeň Fryštát Ustroň Těšín Opavsko český ústav
16 article
slosti neskončila tak jednomyslným usnesením, jak zvěstováno z Pešti. Proti choutkám obstruk čním, hlásaným posl. Polonyem, ozvaly se hlasy. varující před krajním radikalismem. V tom smyslu mluvili zejmena poslanci Edmund Barta a Bela Komjathv. Tento upozorňoval stranu. že jest ze zásady stranou ústavní a proto jest povinna míti v úctě zákony i ústavu a hájiti parlamentarismus. Podstata parlamentarismu zá- leží v tom, že vůle většiny má nabyti platnosti. Úkolem strany neodvislosti jest, zameziti pře- svědčivými důvody, aby se do veřejného života nevkrádaly chyby a nezákonnosti, nikoli však parlamentarismus znemožňovati. Tvrdí li se o Ti- szovi, že jest nástrojem Vídně a že chce v Uhrách provesti vůli Rakouska, pak jest třeba volati kabinet k odpovědnosti v parlamenté. »Jsme nyní v parlamentě v menšině — dodal Komjathy — proto, chceme-li své názory pro- jeviti způsobem imponujícím, zbývá jediná cesta: složme mandáty.« Řeč Komjathova neměla však žádoucího úspěchu a přijata resoluce, hlásající rozhodnou opposici. Orgán strany neodvislosti, »Egyetertes«, vyvrací současně pověsť, jakoby košutovci chtěli přistoupiti ihned k obstrukci Toho smyslu prý resoluce nemá. Taktéž jest prý nesprávno, že košutovci půjdou ve svě opposici svorně s ostatními opposičními stranami. O koalici všech opposičných stran není prý zatím řeči.
Barta Bela Komjathv Komjathův Pešť Vídeň Uhry Rakousko
17 article
Ze Lvova, 21. října. (Bída v halič- ském školství.) Ruský paedagogický list »Učitel« sebral zprávy o stavu haličského ná- rodního školství dle posledních úřadních výkazů, aby ukázal, jak haličské je vůbec pozadu za školstvím jiných korunních zemí, zvláště pak, jak ruské národní školy v Haliči jsou dosud za- nedbávány u porovnání se školami polskými. Nejsmutnější zjev v haličském školství jest ten, že v Haliči jest dosud 1591 obec s 979.835 obyvateli, pro něž není zřízena žádná národní škola, takže děti z těchto obcí nemohou vůbec žádnou školu navštěvovati. Z obcí těch připadá 882 s 572.631 obyvateli na ruskou část Haliče, 709 obcí se 407.204 obyvateli na polské kraje. Jest tedy ruských obcí, jež nemají školy, 569 proti 44 polských obcí. O mládež polskou jest tedy v Haliči přece lépe postaráno, než o ruskou. Roku 1900 bylo v Haliči 8134 učitelů a uči- telek, z nichž bylo Rusů 1803, Poláků 6197, tedy v procentech Rusů 22%. Poláků 78%, č poměr obyvatelstva ruského k polskému má se jako 42: 45. Rusové mají tedy nejen poměrně méně škol než Poláci, ale nad to dosazují se na ruské skoly za učitele Poláci. Z Terstu, 22. října. (Vlašská univer- sita.) Vlašský poslanecký klub měl včera schůzi za předsednictví poslance Malfatta.
Rus Polák Malfatt Lvov Halič Terst
18 article
Jednáno o ministerském nařízení ze dne 22. záři, jímž zřízena zatímná právnická fakulta vlašská v Inšpruku a o zákaze vlašských před- nášek na německé universitě inšprucké. Po del- ším rozhovoru ustanoveno zaslati ministerstvu vyučování telegraficky protest se žádostí, aby se dbalo zatímných práv Vlachů na medi- cinské a filosofické fakultě inšprucké. Dr. Körber jako ministr vnitra vyzván, aby dbal osobní bez- pečnosti Vlachů, ohrožených od inšpruckých Němců. Podrobný pamětní apis o věcech inšpru ckých bude vypracován a odevzdán dru. Kör- brovi zvláštní poslaneckou deputací. Ze Záhřeba, 20. října. (O behodní průmyslové museum.) Dnes otevřeno zde slavnostním způsobem obehodní a průmy- slové museum za přítomnosti bána hraběte P- jačeviče, zástupeů obchodních komor osecké, V arobném prodcji ranní číslo o sobě odpolední . nn Vo úlislkách na venkovs- rsnní čhlo. . . . . . . . sh sdpolední Insersty latí se hotově vapře ce ianriei a . ran nschárjí ne tea rr árla lo tiakárna a ezpedice , Náredhich Listo. Bakoptsy se nevracejí
Vlach doktor Körber Němec P jačevič Záhřeb
19 article
seňské, lublaňské, peštské a rěcké. Hosty uvítal Janko Grahor, předseda záhřebské komory, jež museum zřizuje. Současně zahájena v budově musejní obchodní a průmyslová výstava.
Janko Grahor záhřebský komora
20 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 22. ríjna. Vojenské manevry na Černé Hoře. Kníže Nikola chtěl zkusiti bojovou způso- bilost svého vojska a proto nařídil, aby byly provedeny poměrně velké manevry, k nimž po- voláno 10.000 mužů černohorské armády, jež čítá celkem 50.000 mužů a 3 baterie. Manevry se konaly od 3. do 6. října dle nov. počtu na. území při jezeře Skaderském, mezi Rjekou Crae- jeviča a vsí Biočem na Kučích. Manevry řld starý vojvoda Plamenac, ministr vojenství, podl. plánu dříve vypracovaného. U Podgorice přijel na přehlídku vojska kníže Nikola se syny, ná- sledníkem Danilem a kneževičem Mlirkem. Ačkoli počasí bylo deštivé, manevry byly pro- vedeny bravurně a dokázaly, že černohorský vojín bude v moderné válce stejně výborný m, jako býval ve válce horské.
Nikola Praha Černá hoře Rjeka Crae Podgorica
21 article
Keltoslovanská liga.
22 article
Prvé jmeniny careviče Alexěje Ni ko- lajeviče byly v Paříži oslaveny, jak jsme již sdělili, otevřením keltoslovanské ligy, jež byla dávnou mýšlenkou předsedy Slovanského spolku moskevského, p. Čerepa. Spiridoviče, jenž za tím účelem přijel do P'aříže a myšlenku svou rychle uskutečnil. Ve výboru této ligy zasedají předsedové lig: frankoitalské, frankošpanělské, frankoirské a latinské, dále náměstek předsedy parlamentu Gervile Réache a mezi členy je mnoho vynikajlcích politiků fran- couzských. Dne 18. října výbor byl přítomen službám božím v ruském pravoslavném chrámě. Ve 4 hod. odpoledne následovalo slavné zahá- jení ligy. Sály místností ligy byly přeplněny vy- braným obecenstvem. Čerep Spiridovič vyložil účel ligy: posilnění frankoruského spolku při- bráním národů latinských, keltských a slovan- ských, ochrana slovanských národností od vy- hlazení, odhalování klevet a insinuací na Rusko. Krásnou řeč svou Čerep Spiridovič zakončil pro- voláním »urál« ruskému careviči následniku. Místopředseda parlamentu odvětil jmenem svých kollegů, (raneouzských politiků, že jsou stále hotovi napomáhati, aby keltoslovanská liga do- stála svému účelu.
Čerepa Spiridovič Réach Paříž Rusko
23 article
Sbírky na lidové školství na Rusl. Z Petrohradu, 19. října. (Pův. dopis »N. L.«) Dobré myšlenky kvasí často, aniž by docházely průchodu a v určitém okamžiku teprve nepatrná příčina způsobl, že propuknou. Myšlenka sbírek ve prospěch lidového vyučování objevila se pod různými tvary v ruské veřejnosti a pojednáno o ní mnoha vynikajícími osobnostmi. Bylo pouze třeba, by prostý rolník zaslal redakci časopisu »Rus« svůj přispěvek 5 rublů, by tato myšlenka náhle se zakořenila a aby z ní mocné hnutí vzešlo. Časopis »Rus« ujal se myšlenky téa výsledek je, že řada osob projevuje myšlence této svoje sympatie a zasílá peněžité příspěvky. Všichni Rusové, kteří měli přiležitost žít na venkově v nejvzdálenějších místech od hlav- ních měst ruských a stýkati se s našimi rolníky, vědí dobře, jak málo náš lid je vzdělán a jak temný jest duševní jeho obzor i ve věcech nej- jednodušších. Nová myšlenka nalezá proto všude nadšených a horlivých přivrženců.
Rus Petrohrad Rus
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 22. října. 5— (Kronika.) Náš bysíroumný soudru sděloval onehdy své dojmy z objíždky letošních uměleckých výstav obrazů. Shrnul svůj po- všechný dojem zcela výrazně. — Naše stoleti nezasluhuje jen známého přivlastku, že je »psavé«, ale i druhého k tomu je stejnou měrou i — » malovavé« . . . Sou hlasí úplně s názorem dnes už zobecnělým. Říká se s výčitkou: dnes také už maluje — skaždý«, jako už také píše »každý«. Oko nosti to tak přivodily. Leckdo, jenž dle oblíbe ného rčení má »nos mezi očima«, »plele se také do literatury«, anebo chce slouti »umělcem«. A výtka má hrot obrácený proti »moru pro- slřednosti« v umění a v literatuře. Pryč se vší »prostředností« Zkuste však, obrátit koberec na ruby! Všimněte si průměrného obrazu z výstavy Žádný genij ho nemaloval, ani vynikajíel talent. Nepřináší nic nového ani barvou ani myšlenkou. A přece je pěkný obrázek ! Je v něm něco, ně- jaké překonání hmoty duchem, je nálada,je idea, je síla! Jisto je, kdyby obraz, jaký jest, byl někdo namaloval před sty lety, měl by dnes proslulé jméno. Dnes si jména nikdo nepo- všimne, kráčite na výstavě lhostejně kolem.
Praha
25 article
Jate znalci, víte: takových maliřů je sta, tisíce . . Překrásně ! Ale co dokazuje těch sto a tisíe »prostřed- ních« umělců? Nejsou ti právě důkazem, že se umění — rozšířilo? že vznět a schopnost, jež kdysi bývaly majetkem jen nejřidčích jedineů dnes už přešly v majetek hustých řad, že uměn proniklo a vykonalo tedy své — poslání Otázka je totiž ta. Buďto je umění bez- významná hříčka, anebo má pro život nějaký víznam. Nevíme nie o určení světa a života. Kdo neví, musí věřit. Věřime, pokrok a vzděla- nost mají nějaký účel. Lidstvo kráčí za nějakým cílem. A umění je prostředek vzdělanosti. C následuje? V zájmu rozvoje a pokroku je třeba, aby ce uméní co nejvice — sířilo. Ne každá schop- nost může být vynikajícím talentem, ne každý talent geniem. Co není ani genius ani vynikajíeí talent, je prostřednost, forma, jakou prostředek vzdělanosti teprv přechází v majetek lidstva Ať žije prostřednost!
26 article
Tak si představujeme postup vzdělanosti Co vymohla kultura, přechází dědictvím věk v majetek kruhů čím dále širších. I genius je geniem pouze jedním směrem, v jednom oboru, v ostatních je prostředním, snad podprostředním. Dnes průměrný literát v Německu píše slohem svižnějším, barvitějším, ohebnějším, než jakým před sto lety vládl starý Goethe ! Průměrný no- vinář pařížský ohání se dnes třpytavější fran- činou, než jakou půl druhého věku na zad ge niální Voltaire oslňoval současnost velikého Be- dřicha. A což platí li druhý případ? Snad všeck kultura lidská je pouhá illuse. Život nemá cíle, nemá smyslu! Jen chvíle požit ku plati Pak ovšem, třeba —— se pokořiti! Ať žije Jeho Veličenstvo Lárpurlár! Cile vzdělanosti jsou klam a mam. Umění má všechen účel a smysl jen »v sobě«. A mor na vás i na všecku — prostřednost! Máte známého, který je osvědčený horlitel pro povznesení návštěvy cizinců v Praze. Onehdy bolestně si povzdechl. — Je to kříž, provázet cizince po Praze Kam se vrtneš s hostem, po ulici, v sadech, v obchodech, místnostech veřejných, všude samá němčina! Všude více němčin. než češtiny! Aspoň ke sluchu ji více do- letí. Naši krajané druhého jazyka mají proklatý zvyk, s lyší se tak rádi, mluví všude tolik nahlas. A naši naopak ! Krčí se, schovávaji. všecko by nejraději vyřidili šeptem ! Na tram- wayi, kdyby byl našich plný vůz, sotva vstoup dvě tenounké Thusneldy a začnou vyměňovat názory o loňském sněhu, parádně, povýšeným hlasem, rozumí se, hned celý vagon zatají dech a natáhne ouško! Pak ukazujte cizincům — českou Prahu! Úkaz vám neušel, je obecně známý. Take vysvětlení už jsme si upravili.
Goethe Voltaire Lárpurlár Německo Praha veliký Be
27 article
— Naši krajané druhého jazyka jsou jin krev, jiný temperament, jsou výbojnější ! Snad i — drzejší !. Možná, v některých případech ! Ale přihléd- něte blíže. Většina případů jsou zcela slušní lidé. způsobné dámy, usedlí pánové! Ani jim nepři padá myslit na výboj! Myslí na sebe, na svou zábavu, na své záležitosti. Mluví nahlas, protože jsou zvyklí. Mluví tak vždy, těší je tak mluvi Rádi se slyší, jak podotkl správně vlaste- nec horlitel. Pozoruhodný moment! Uměním se buda záliba, vypěstuje se cvikem, vychováním. Také uměním jazyka. Rád se slyší, kdo se naučii pěkně vládnout slovem, pěkně zacházet s hl sem, příjemně obracet řeč. Naši krajané od ma. lička tak uvykli. V rodině, ve škole, ve spo lečnosti, všude jim vštěpován ten pěkný smysl. vypěstována u nich záliba v lahodném slově. Je to dědictví kultury. S pokolení na pokolení pře šlo, vtělilo se společnosti. Společnost má radost že pěkně mluví a záliba zvyšuje náladu. Av dobré náladě mluví se — nahlas. A naše společnost ? Také to chodí někdy nahlas. Ale uslyšíte podivné věcil — Dou pryč ! Nedělaj si ze mně lekraci ! .. obrací se elegánek z tak zvané »krémy« k dam- skému protějšku na pohled velmi distinguovane ubraném.
28 article
— To se wajs. . . Když jste takový — cimprlich! . . . nezůstává elegántní protějšek dlužen na to. A tónem, že byste si rádi zaepal uši ! Než taková » hlasitost«, raději šeptem ! Báječné, jakými »obraty« se šperkuje prů- měrná konversace valných kruhů naší společ- nosti. Platí heslo: jenom ne »nuceně« ! Žádný »škrob !« Je příznakem poměrů : způsobný tón, volený výraz, pěkná řeč bylo by »nucené«.A bylo by! Kdo záhy neuvykl, musí se nutit a co je nucené, nebudí zálibu, ani náladu. Náš člověk nemá výchovou vypěstěně záliby pěkně mluvit nemá zásobu pěkných obratů, nemluví snadně neslyší se rád a následky — jsou příro- zeny. A nejde jen o tak zvanou nenáviděnou »kremu«, výkvět nejpovrchnějšího měšťáctví. Jsou jiné vrstvy, intelligentnější a není tam lépe. Ve společnnati samých »nositelů vzdělanosti«, lite- rátů, uměleů, všelikého druhu odborných vědco a prostředníků kultury shledáte nezvyklost lep- šího výrazu, nedostatek zásob, zápas o vhodné slovo a nechuť k lepší snaze, úžasné! Prů- měrný, nepatrný člen sousední jinojazyčné spo- lečnosti mluví dokonalejší formou, snadnějia Iahodněji, než u nás — vyhlášený řečník. Rozdily — v dědictví kulturyl Máme co doháněti. Měli bychom si býti toho vědomi, hospodařiti samostatně. Rozdil majetku ukládal by zvláštní pravidla životo- správy. Kde jsou jaké stopy anahy, čelící takovým směrem?
29 article
Jindy aspoň umění, krásné písemnictví, di- vadlo platily za školu pěkného výrazu. Tenkrát, v době klidného vývoje ustalovaly se jiným národům formy společenského života, »rodila se zásoba obratů, shromažďovalo se »dědictví ja- zyka«. My v těch blahých časech byli jsme se svým »vývojem« ještě na houbách. A dnes t jde do tuhého. Tisk, literatura všeho druhu, štvány parou, elektřinou a bičem konkurence, nemají už dechu ani času, obírati se tříbením, hlazením svěřeného jim duchovního nástroje. Odkud má živá národní mluva, odku mluva společnosti všech tříd a vrstev, odku má čerpati svoje dědictví kultu ry? Doba přinesla naturalism. Mluví se na jevišti, píše v belletrii, jako se mluví — ve skutečnosti. Divadlo čerpá ze života a je li život hrubý a divadlo školou ži- vota, vyměňují škola i život navzájem jen své — hrubé formyl
divadlo škola ž
30 article
Umění, vymoženost kultury ! Lidsi osvojuje vymoženosti. Potkali jste pekař- ského učedníka s nůší na zádech, hvízdal si arii z — Lohengrina. Jaký pokrok Přeneste si chlapíka v duchu o dvě tisíciletí na zad! Starověká hudba obeházela se pouhým rythmem a nevím jak prostomyslnou řadou tónů ! Co si dnes hvízdá poslední uličník, bylo by tehdy platilo za projev olympský! Přijímáme dědictví kultury a podáváme je rozmnožené dále. Velcí, malí, nadaní i bezvý- znamní, trpaslíci ducha i géniové, všichni jame nosiči a podavači dědietví. Každý přijímáme kulturu svým způsobem a schopností. Na tržišti městečka v Omaze či v Orinoku potkal cesto- vatel rudocha v kostýmu domorodém, poloada- mitském, ale pyšně si vyšlapujícího s moderní městskou — kravatou kolem krku. Indiánský vkus, ale vymoženost pařížská. Hlavním nástro- jem kultury je ovšem jazy k. A protože život je organický, kolik jazyků, tolik — organismů kultury. Dle stavu jazyka soudíme, na s t u pen kultury národa.
Omaha
31 article
— Jak to mluvíš! upozorňuje vzdělaný otec, vychovatel, učitel mladého dědice kultury a probouzí v něm jazykovou schopnost. Synek učí se záhy rozeznávati odstíny vý- razu, měřiti vztahy slova a smyslu, ceniti la- hodnost zvuku a fráze. Dědictví kultury kus za kusem ukládá se do pružných stěn mladého mozku. Živý příklad je nejmocnější kulturní prostředek. Jak to vypadá s živým příkladem jazyka v našich rodinách, školách, ve společ- nosti, v divadle, ve všech vrstvách a odborech, třídách a stavechi ? V retorikách kulturních jazyků věnována je zvláštní kapitola »zlozvuku«. Příklady uvádí žáku na paměť, čeho v zájmu lahody jazykové třeba se vystříhati. Nevíte, je-li na našich školách povinnou Durdíkova »nauka o výslovnosti ?« Jisto je, že by se dalo nanésti spousty příkladů nechutného výrazu, zlozvuku a neúpravnosti, na doklad, jak málo dosud je vyvinuta kultura jazyka. A to nejen ze společenského života, ale z projevů nejslavnostnějších a ze samé — krásné literatury. A jazyk je ciferníkem — ostatní kultury! Pravda, vnější úpravnost nedá ještě obsah Není však kultura dílo harmonické? Nepo- stupuje zároveň všemi směry? Úprava vnější, nedokonalá, není li to známka, že to i s obsahem vázne? Kulturní otec, vychovatel, učitel, nevolá svého svěřence jen jazykově k pořádku! Učí ho míti v ošklivosti nejen nechutné slovo, ale i nechutný čin, učí jej zároveň rozeznávati zlo. i dobro, pravdu i lež. Estetika je kulturně ne- rozlučna od mravouky. Je odpovědí na otázku po kulturním stupni národa, kolik má oteů, vy-
Durdíkův Nepa