3
masthead
23. října 1904
5
article
Připomenouti dlužno, že některé denníky
uvítaly tuto myšlenku velmi sympaticky a ničeho
nepodnikly na její podporu. Pohnutlivé výjevy
odehrávají se v redakci časopisu »Rus«. Tu
dáma přináší perlový náhrdelník, onen velký
obnos, jiný peníz nepatrný, ale všude, ve všech
kruzích společnosti toto hnutí dochází ohlasu
Chápe se, že tato myšlenka je jednou z oněch.
ke kterým zavdala podnět nynější krutá válka
jež odhalila mnoho našich nedostatků.
Vláda chová se ke sbírkám s velikou re
servou, ano redaktor časopisu »Rus« předvolán
byl do ředitelství tiskových záležitostí a tam do
tazován, jak mohl zahájiti sbírky bez předeho-
zího úřadního souhlasu. »Je to zcela jedno
duché«, — odpověděl redaktor — »pro tutc
myšlenku pracuji již po dlouhou dobu, leč ode
dne, kdy jistý sedlák mně poslal pět rublů se
žádosti, bych použil jich ke vzdělání lidu, chopi
jsem se myšlenky té s veškerou rázností. Není-
vám to vhod, můžete vydati rozkaz, abych sbírky
zastavil. Vyčkám vašeho úřadního rozkazu.« Jal
se dá očekávati, rozkaz takový vydán nebude
protože by to veškerá ruská veřejnost považo
vala za skandál.
Byla navržena volba výboru ke správě vy-
braných obnosů. Výbor ten má záležeti z vyni-
kajících osobností, známých svými zásluham
o blaho lidu a vyloučeni z něho budou jaceíkol
přívrženci byrokracie. A tak možná, že vypuk
nutí války bude míti v tomto ohledu blahodárný
výsledek.
Čechy bude vylíčený podnik zajisté zají
mati, neboť opíráme se u nás o příklad Čechy
nám daný. V Čechách není analfabetův a každý
přislušník českého národa přináší svůj příspěvel
na národní školy. V několika dnech bylo k na
značenému účelu sebráno několik tisic rublů.
Leč mnohem význačnějším je, že myšlenka zna-
mená počátek nové éry v Rusku. V mnohých
věcech zavdá asi válka podnět k nápravě.
Rynda.
Rynda
Rus
Čechy
Rusko
6
article
Národní slavnost katalánská.
Na pláni Campllonchské v katalánských
Pyrenejích konala se dne 25. m. m. zajímavá
a významná slavnost. Stojí tam totiž sosna pra-
stará a neobyčejně vzrostlá, která se skorou
samé země děli ve tři vysoké kmeny. O stromu
tom, který vyrosti na pláni položené 1250 m
nad mořem a má na základním kmenu 6.50m
a na rozdělených kmenech po 3.50 m objemu.
vypravuje legenda, že pod ním spal slavný král
Don Jaume v XIII. století a pokládají se tř
jeho kmeny, tak sličně a mohutně z jediného
vyrůstající, za obraz trojjediného starého krá-
lovství katalánského (t. j. Katalonie, Valencijska
a Mallorky). Následkem toho těšil se strom velké
úctě a majitelka jeho, Da Maria Marpeu, daro
vala jej i s okolním pozemkem katalánskému
vlasteneckému spolku »Unič catalan ista«
který dne 25. m. m. ujal se slavnostně jeho
držení.
Účastenství bylo veliké. Průvod pod kata-
lánskými prapory ubíral se ke stromu, zapěl tam
píseň, vzdai srdečný dík šlechetné dárkyni a p
řeči předsedy Unie předčitány telegramy a do-
pisy, z nichž na předním místě těšil se vděčné
pozornosti telegram Jaroslava Vrchlického, který
přijat mocným potieskem a voláním »Slávy Če-
chům!« Sešlo se pozdravů z Čech, jižní Francie.
Madridu, Kuby, Finska a Německa veliké
množství.
V průvodu budila velkou pozornost ko
rouhev, kterou věnovaly katalánské dámy Unii.
Zobrazen na ní patron Katalonska, svatý Jiří.
Celá slavnost posloužila utužení vzájemných
styků Katalánův a vzpružení vlasteneckého citu
i ve vrstvách, dosud chladných.
Nassobis.
Jaume
Valencijska
Marpeu
Vrchlický
če
Jiří
Pyreneje
Mallorka
Čechy
Francie
Madrid
Kuba
Finsko
Německo
7
article
Deschanel o církvi a stálu.
Včera počala, jak jsme již stručně v de-
peších sdělili, francouzská sněmovna rokovati
dotazech po církevní politice vládní. Debatu po
zvedl na značnou úroveň teprve bývalý presi-
dent sněmovny poslanecké pan Pavel Descha-
nel, jenž znám jest i v českých kruzích pol-
tických živou pozorností, s kterouž sleduje
rozvoj otázky české. Pavel Deschanel přiznal se
v zásadě jako stoupenec odloučení církve od státu,
ale nieméně řeč jeho měla ostrý hrot prot
chovatelů, učitelů, kteří by měli porozumění
pro harmonickou tradici — kulturnéh
dědietví.
A teď to zvoní hesly!
— Umělecká výchova ! Jen umění dejte lidu,
pravé umění! V tom je spása ! ..
A »pravým« se rozumí vždy včerejší vymo-
ženost, dnešní vrchol! A jestli domácí produkce
dosud nedospěla vrcholků, tedy jen sem — s ci
zími vreholky ! Výchova umělecká ! Zatím však
uličnik, třeba pochytil arii z Lohengrina, zů
stává i dále čím jest, zanedbaným, nevědomým
netesaným nezbedou, jako Indián s pařížskou
kravatou kolem krku zůstává Indiánem. Před
stavili vás renomovanému umělci, mistru vyhlá-
šených děl. Ustrnuli jste! Jaké překvapení
Jméno tak slavné a — muž? Výraz surový.
vzdělání chatrné, smýšlení — parterre! Jaká
nesrovnalost! Jakou cenu výchovnou má umění
jež ani svého vlastního vykonavatele nedovedlo
— zušlechtiti?
Pavel Desch
Pavel Deschanel
Indián
Lohengrin
8
article
Jaký je pak smysl umění v celku kul
turním? Má kultura vůbec nějaký smysl?
Zase ta otázka
Věríme, smysl je tu. Cíl kultury je vzdálen
je někde v budoucnosti. A smysl kultury snad
je v harmonickém souladu všech schopnosti.
na vrehol vyspělých. Leč ta vyspělost je mysli
telna jen v organickém celku, kde všecky
funkce jsou rozděleny a každá má svou dobu
i svůj význam. Není květu na bylině, aby ne
byl nesen stonkem a nebyl živen šťávou nízkých
kořenů. A není vrcholu v umění, v kultuře
vůbec, aby z kořene nízkých začátků neby
týčen přirozeným stonkem — prostředností
Není květu v přírodě, aby pučel přímo — od ko
řene. Také příroda kultury nesnese skoků. Proto
je tak problematický všechen úsilovný kul
cizích vrcholků, vyrostlých daleko mimo sou-
vislost, s vývojem — vlastního organismu. Proto
i v umění vždy náleží přednost dílům vyrostlým
z půdy vlastních poměrů třeba nedokona-
lým a prostředním, před vreholky — vy
dluženými, donesenými, jen pro klam nezkuše
ného zraku jako umělé květy — navázanými
9
article
vládě nynější. Deschanel uvedl, že konkordát
dnes již v praxi vlastně ani neexistuje a že
mimo 5 neb 6 článkův jest smlouvou mrtvou.
Nábožensky organisované státy
náležejí minulosti. Dnešek ovládá
idea státu neutrálního. Chce-li se
však provésti odloučení státu od eírkve, dlužno
se tázati, za jakých podmínek má se tak státi,
aby politika ta nestala se nebezpečnou, aby ne-
byla dobrodružstvím? Především třeba jest
k tomu vlády, jež by věděla, kam a jak dalek
chce jíti. Odloučení musí se provésti s nej
větší snášelivostí, musí se šetřiti svě
domí a citů věřících. Jsou tisícové, kteři nevědí
nic o syllabu, kteří lpějí ještě při evangeliích.
Náboženských citů těch kruhů dlužno šetřiti.
Nestranná energická vláda může politiku
takovou prováděti. Nynější vláda ale
nemůže býti nazvána nestrannou
Řečník vyslovil se za živého potlesku středu
a pravice pro zachování protektorátu nad kato-
líky východu a předpověděl nynější vládě, že
Francie v důsledku vládního jed-
nání ztratila by celý východ, jako
již Egypt ztratila.
Vláda nynější — pokračoval Deschanel.
provázen stále živější pochvalou opposice —
neměla by k provedení odluky státu od církve
ani dost nestrannosti, ani dost upřímnosti. Jal
by to možné bylo u vlády, jež jest obklopen
muži, kteří náboženství označují na nízkou po
věru? Odloučení nemůže býti provedeno muži
kteří jsou prosti všeliké ideje náboženské, nebo
s láskou ke svobodnému míněn
lze srovnati úctu před nábožen-
stvím. (Pochvala v pravo.) Montalemberta
Lacordaíre jsou toho dokladem. Jak mohl se
pan Combes v řeči své v Auxerres zříkati pro-
tektorátu nad katolíky východu? Jde o vliv
náš na východě a šíření naší řeči tam rovněž
jest ohroženo. To pochopili i mužové
revoluce, kteří se cítili solidárními s minu-
lostí slavnou a kteří, jako Brit, o němž mluví
Combes
Brita
Francie
Egypt
10
article
Tacitus, dovedli zříti současně minulost i bu
douenost. S jakým vzrušením — děl Deschane
— zdravilo mne obyvatelstvo východu s prapo-
rem trojbarevným, symbolem Francie a slavnýeh
tradicí její. Protektorát v assyrském i na dál-
ném východě mohl by v daném oka-
mžiku sloužiti za předmět kom-
pensační při vyjednáváních. Bylo
by to pravé šílenství, aby Franele
abdikovala i v Halé Asii, Syril a
Číně, jako již byla ahdikovalav
Egyptě. (Pochvala.)
»Nesmíme buditi domnění,« končil řečník
»jako bychom byli pro vždycky na konkordát
připoutáni. Nesmíme si dáti ale také reformu
vnutiti. Mezi dvojím krajním sezením jest ještě
místa dost pro odloučení státu od církve, nedím
pro odloučení prostředkem svobody, poněvadž se
tato formulka opotřebovala, ale pro odloučení
provedené spravedlností a rozumem.«
Když Deschanel tribunu opustil, zaburácela
kol něho znova pochvala. Pravice a střed mu
tleskaly, poněvadž od jeho řešení otázky té oče-
kávají, že by jí odňal aspoň nejostřejší hroty.
Levice tleskala, poněvadž v zásadě dal výraz
myšlence její. Dokonce i Pelletan a mnozí radi-
kálové tiskli Deschanelovi ruku. Pod dojmem
řeči Deschanelovy bylo rokování odročeno na
dnešek, sobotu.
V kuloarech vyložil konservativec Deu
Cochin Deschanelovu řeč tak, že tento by si přál
zjednati konkordát nový. Pro dnešek očekává s
návrh, v němž se vláda vyzve, aby podala před-
lohu o odloučení státu od církve. Návrh ten by
čelil rozhodně proti Combesovi, kterýž chtěl pro-
stě předlohu socialisty Brianda přijati z a zá
klad celé opravy. Ale viděli jsme již opětně
že když nějaký návrh stal se Combesovi nebez
pečným, Combes se mu prostě — podrobil. Snad
bude tak i tentokráte, zvláště když i Clemenceau
si přeje, aby vláda k věci té zaujala vlastní
stanovisko.
Tacitus
Deschane
Franele
Deschanelův
Deu Deschanelův
Briand
Clemenceau
Francie
Halý Asie
Čína
Egypt
11
article
Největší bitvy posledních sto let.
»Matin« podává tuto zajímavou statistiku
o největších bitvách posledního sta let. Ztráty
uvádí prý tak, jak od obou stran doznány byly-
Počet
Ztráty
Bitvy
Vítězi Přemožení Vítězi Přemož
Slavkov . 70.000 84 000 13.000 26 000
4.000 27.000
Jena . . 40.000 70.000.
23 000 51..000
Moskva . 120 000 125. 000
Lipsko. . 300.000 171. 000
47 000 60.000
Watorloo . 116.000 78.000
22.000 29.000
Solferino . 124.000 163 000
15 000 22.000
Kr. Hradec 141.000 150 000
9.000 24.000
Gravelotte . 270 000 126.000
35.000 27 000
30 000 38 000
Sedan . . 190 000 124.000
Ljaojan . 145 000 140. 000
30.000 30.000
Volební ruch před doplňovacími vol-
bami do sboru obecních staršich
král. hlav. města Prahy.
Schůze Klubu voličů novoměst-
ských.
Slavkov
Jena
Moskva
Lipsko
Sedan
Praha
Watorloo
29.000 Solferina
Kristus . Hradec
24.000 Gravelotte
Ljaojan
12
article
Velmi četným počtem voličů obeslána byla
včerejší mimořádná valná hromada Klubu voličt
novoměstských, svolaná do zahradního restau-
rantu Choděrova za účelem rozhovoru o vý-
znamu doplňovacích voleb do sboru obecních
starších. Schůze, jíž předsedal starosta Klubu
p. dr. Groš, zúčastnili se zejmena také obecn
starší pp. Mellan, Schrötter, dr. Černohorský
Chadima, Kreutzer, Havlíček, dr. Frič, Maděra.
inž. Zvěřina, Kasalický, Koubek, Vaníček, posl
Březnovský, Červený, Šule a Prášek. Zahájení
rokování učinil předseda p. dr. Groš timto
proslovením: Zahajuje mimořádnou valnou hro-
madu našeho klubu, mám za svoji milou po-
vinnost poděkovati vám všem přítomným za
účastenství, jež projevujete při veškeré zevní
činnosti klubovní a jež jste projevili tím, že jste
se dostavili k tak důležitému jednání, jakým jest
program schůze dnešní. Doplňovací volby do
sboru obecních starších, jež dle zastaralého,
stále ještě provisorního obecního řádu, konati
sluší každého roku, shromáždily opětně naše
řady i jest nám před početím volebního boje.
jehož ani letos nebudeme ušetřeni, přehlédnouti
svoje síly, uvědomiti si opětně svoje cíle a pře-
zkoumati, zdali dosavadní postup náš byl správný.
Choděrův
doktor
Groš
Mellan
Schrötter
Černohorský Chadim
Kreutzer
Havlíček
Frič
Maděra
Ing
Zvěřina
Koubek
Vaníček
Březnovská
Červená
Prášek
13
article
Referent o doplňovacích volbách podá vám obraz
provedeného dosud jednání, jakož i toho, čeho
třeba jest, abychom i z těchto voleb vyšli jako
vítězi, jakož toho zaslouží krásná myšlenka, jež
byla příčinou založení tohoto nyní mohutného
klubu a jež nás všechny přítomné shromáždila
pod jeho praporem. (Souhlas.)
Nestavíme nového programu pro muže svoj
důvěry, jež vysíláme do správy naší veleobce.
»Hajte jako dosud národní ráz našeho města.
pečujte o jeho hospodářský rozvoj a zůstaňte
věrnými těm ideám, pro něž jste posud s námi
horovali« a jsme s vámi spokojeni. (Souhlas.
Posavadní vaši zvolenci zúčastnili se obecních
prací s plnou vervou a náležejí mezi nejlepšt
pracovníky ve věcech obecních, nejeden důležitý
návrh reformní vyšel z jejich řad a věnovali
prospěchu obce a její správy mnozí z nich své
nejlepší síly. (Souhlas.) Činnost jejich z valné
části není vám neznámá a není snad příčiny
pro niž byste se měli neb mohli domnívati, že
se změní, když opětně je poctíte svou důvěrou
(Výborně!) Přeji společné práci naší a výsledku
voleb nejlepšího zdaru! (Hlučný souhlas).
14
article
Obecní starší p. Ferd. Mellan promluvi
potom o významu doplňovacích voleb a pravil
Stojíme opětně před volbou do obecníh
zastupitelstva a tu připadá klubu našemu úkol.
kte ý poplatnictvo na něho vzneslo: připravit
se k boji volebnímu. I letos tomuto úkolu plně
dostojíme a povedeme voličstvo naše k osudí
volebnímu s tím čistým štítem, s tím nezmě-
něným programem, s jakým po více než 20
roků jsme vstupovali a také vítězili. Pohlížíme-l
jen letmo, co se v Praze za tu dobu vykonalo
musí i odpůrce náš doznati, že v krátké poměrně
době naše královská Praha doznala na všech
stranách utěšeného rozkvětu a že jest to výsledel
nejen svorné součinnosti občanstva, ale i take
zásluhou jeho zastupitelstva. My všichni i v do-
bách těžkých dokázali, že lneme upřímnou
láskou ke krásné naší metropoli a že jen jeji
zdar a rozkvět na zřeteli máme a právě z toho
důvodu musíme si přáti a také důrazně žádati,
aby ke správě obce naší povoláni byli mužové,
kteří svojí intelligencl, svými zkušenostmi a
svým neochvějným vlastenectvím poskytují úplné
záruky, že povedou Prahu na dosavadní šťastné
dráze ke konečnému úspěchu a do řady měst
světových! (Souhlas.) A jsou to úkoly veliké,
jimž Praha dostáti musí. Jest vám však také
povědomo, že splnění jich není tak snadné za
nynějšího neutěšeného stavu, kdy potřeby obce
pražské rostou a obci vládou i zemi stále nová
břemena se ukládají a kde příjmy obecní ob-
mezují se takřka jen na přirážky k daním státním.
Praha
15
article
Uznáte, že jest zapotřebí velké obezřetnosti
zkušenosti a prozíravosti, aby snad na poplst
nietvo, berněmi přetížené, další nové přirážky
nebyly uvalovány. (Tak jest!) A přece nám
zbývá ještě mnoho vykonati, nejen co žádá
zájem obecní, ale i ohled na to, že Praha mus
zde státi jako maják, aby ukazovala cestu ostat-
ním městům v království, aby byla v každém
směru krásná a dokonalá. A to bude úkolem
budoucích zástupeů, aby postupovali cestou do-
savadní a rozhodovali o potřebách obecních dle
jejich důležitosti, se zřetelem na finanční sil
obce. (Souhlas.) Velké úkoly, ale i velké obět
žádá doba budoucí a prolo také výbor Klubu
uznal doporučiti vám i tentokráte
do voleb vstoupit v dohodě se
stranou národní při zachování dosavad-
ního počtu svých zástupců, kteráž dohoda ve
zdárném vývoji obce v posledních letech tak se
byla osvědčila. (Souhlas.) Jen ten, jehož zrak
zkalen jest osobní záští, moment tento nevidl
neb viděti nechce, jen kritik, který vše pau
šálně odsuzuje, nemůže význam ten posoudit
Praha
16
article
Ono je ovšem pohodlnější kritisovati než praco
vati. Bohužel, že kritické posudky bývají témět
pravidelně rázu osobního, málo věcné. Vždy
už teď i jinoši 20letí chtěji dávati směr komu
nální politice, bez ostychu kárají, tepají a za
sedají na soudnou stolici! (Tak jest !)
Nedá se upřít, že něco otravného vis
v tom českém vzduchu, vždyť hodinovou agitační
řečí dá se odsoudit a zkritisovat celá dlouholetá
činnost a práce. Jsem přesvědčen, že soudné
voličstvo dá těmto krítikům nejlepší odpověd.
jak to doposud každoročně činilo. (Hlučný sou-
hlas.) Od voličstva ostatního pak jen žádáme.
aby dříve, než vyřkne soud, uvážilo, co vše za
smutných finančních poměrů v obci naší bylo
vykonáno. Řsčník líčí na to úkoly, které v obe
splněny a ty, které v brzku splněny mají bý
a pokračuje: Kandidáti, kteří klubem naším
byli vysíláni na radnici, měli vždy vůdčí snahu.
aby ta staroslavná radnice byla vždy pojítkem
našeho občanstva, aby do ní vcházel každý
s důvěrou, že dle možnosti bude vyhověno jeho
přáním, aby do ní vcházel jako pod svůj vlastní
krov, mezi své, s upřímností a bez ostychu.
17
article
Na radnici naší musí vládnouti v duchu českém
pospolitá práce, která jistě ponese dobré ovoce
(Souhlas.) O kandidátech našich, které vám
k volbě doporučujeme, jsme přesvědčeni,že
mají potřebné vlastnosti, aby vtiskli správě
obecní ráz národní neoblomnosti, pravé pokro-
kovosti, jakož i občanské ušlechtilosti a sprave
dlnosti! (Hlučný souhlas.)
Řečník potom promluvil o schopnosteel
navržených kandidátů k volbám. Klub voličů no-
voměstských doporučuje ze svého středu v
druhém sboru pp. dra. Vojt. Friče, Václ.
Práška a Josefa Šulce, ve sboru třetím
pp. Václ. Březnovského, Jindř. Ha-
vlíčka, Hynka Kreutzera a Jos. Šey da
Kromě těch doporučují se dle dohodnutí kandi
dáti staročeští a sice v prvním sboru pp-
J. Jirousek, J. Novák, F. Motys, V. Romová-
ček, A. Siřiště, dr. V. Srb a K. Stárka, ve
sboru druhém pp. V. Pasovský, L. Peterka
dr. J. Šupich. Řečník ke konci přečetl volebn
provolání.
Obecní starší p. Václav Prášek promlu
vil o důležitých projektech obce pražské a po
lemisoval s názory, pronesenými ve schůzi
Novom. občanského klubu. Tam bylo řečeno
že pánové chtějí bojovati proti kamarádství na
radnici a sice nikoli z důvodů politických, nýbrž
čistě hospodářských a proto že se spojili se
všemi voliči bez ohledu na politické přesvědčení
aby společně pracovali v rámci národní strany
svobodomyslné. Což pak je možno, aby kandi
dáti dr. Baxa a Sokol pracovali v tomto ráme
na pražské radnici? Řečník popírá, že na rad
nici panuje kamarádství, naopak, na radnici jes
mnoho našich mužů, kteří ve věcech hospodář
ských od nikoho se nedají zadržet! (Souhlas.
Frič
Václ
Prášek
Šulc
Březnovský
Jindřichův
Hynk Kreutzer
Jos
J Jirousek
J Novák
F Motys
V Romová
doktor
K Stárek
V Pasovský
L Peterek
J Šupich
Baxa
Sokol
18
article
Na to hlasováno bylo o navrženýc
kandidaturách, které byly jedno
myslně schváleny.
Obecní starší a poslanec pan Vácelau
Březnovský (který dovršil dvacet let svého
členství ve sboru obecních starších) vzpomenui
toho, za jak těžkých okolnosti příslušníci strany
svobodomyslné vstoupihi na radnici a vylíči
zdatný postup této strany. Ačkoliv nemůže s
nadehnouti pro kompromis, přece řečník schva-
luje dohodu se stranou staročeskou, neboť po
litická situace toho vyžaduje. Rozštěpení těchto
dvou stran nejraději by uvítaly ony straničky, které
za každou cenu chtějí se domoci mandátů.
Podivno dosti, že klub, který se dovolává stále
jména dra. Julia Grěgra a prohlašuje se z
mladočeský, spojuje se najednou se stranou ra-
dikální, která se k nám chová záludně a na
sněmu přímo nepřátelsky! To je svobodomyslné
jednání? Řečník kritisuje počínání radikálů.
kteří se také prohlašují za ochránce živnostníků-
Loní kandidovali také nejlepší své muže z řad
živnostníků, ale živnostníci ti dostali nejméně
hlasů. Z toho je patrno, že radikálové považuj-
stav živnostenský za vhodný jen k tomu, aby
je finančně zakládal k volební agitaci! K
konci řečník vyslovuje tužbu, aby příslušníci
strany svobodomyslné na radnici sloučili sev
jeden mohutný celek. (Hlučný souhlas.)
Vácelau Březnovská
Grěgr
Lonit
19
article
Kandidát třetího sboru pan Josef Šey
zmínil se o tom, co o jeho kandidatuře promlu
veno bylo v klubovní schůzi »u Štajgrů«. Tam
dr. Baxa tvrdil, že jsem odvislý od žida. Pro
hlašuji, že jsem počestným živnostníkem a že
jím také zůstanu. Jsem daleko svědomitějším
poctivějším než ten, který mně vytýká, že jsem
odvislým od žida Rothbergra a zatím dr. Baxu
sám koupil si od něho oblek! (Bouřlivá vese-
lost !) Tak si počíná zástupce a ochránce ře-
meslnictva a živnostnictva
Magistrátní koncipista pan dr. Hell e
rovněž reagoval na proslovení, učiněné ve schůz
»u Štajgrů« a uvedl: Význam a účel voleb do
sboru obecních starších nemůže a nesmí spočí-
vati v tom, aby na jedné straně slibovaly se
nedosažitelně výhody, zbytečná, na effekty vy
počtená ochrana a obrana již dosti hájených
zájmů té které třídy neb stavu, kdežto na druhé
straně aby zcela beztrestně vrhaly se nejhorší
a nejnižší urážky v tvář stavu jinému. Ve
schůzi »u Štajgrů« jeden kandidát vystoupil
jako hlasatel shnilých prý poměrů na radnici,
stěžoval si, že střední stav nemá tam zastánía
vypátral tu příčinu ve špatných poměrech na
radnici a v korrupci úřadnictva. Od let padesá-
tých neklesl dosud nikdo tak hluboko, aby po-
dobným způsobem osočoval, paušálně podezři-
val. Hrubou tuto urážku jménem veškerého
úřadnictva obecního i státního se vší rozhod-
ností odmítám! (Hlučný souhlas.) Řečník žádá
předsedu pana dra. Groše, aby v této příčině
učinil projev na ochranu cti a vážnosti úřad
nictva.
Šey
Baxa
doktor
Hell
Groš
20
article
Předseda pan dr. Groš uvedl, že vyslovi
soukromě přání přihlášeným řečníkům, aby opo
menuli mlčením vše, co hanlivého bylo prone
seno na schůzi »u Štajgrů«. Když však byí
k tomu výslovně požádán, praví: Měl jsem již
několikrát příležitost akcentovati, že stojí-li rad
nice na dvou pevných sloupech, jest to samo-
správa a její úřadnietvo. (Souhlas.) Považuji
úřadnietvo obce pražské za výtečné, pilné a
pracovité a svého úkolu sobě vědomé. Měl
jsem příležitost sledovati činnost úřadnictva
v nejtajnějších záležitostech obecních, kdy se
jednalo o statisíce, a přesvědčil jsem se, že
úřadnictvo je poctivé. Je tudíž hnusný zjev.
používá li se k volební agitaci hesel, jimiž po-
ctivost úřadnietva jest brána v pochybnost
(Hlučný souhlas.)
Pan Bureš vyslovil přání, aby pro příšt
presidium podporovalo kandidaturu soukromých
úřadníků.
doktor
Groš
Bureš
21
article
Ob. st. pan Vaníček na ochranu et
kandidátů, napadených ve schůzi »u Štajgrů«
pronesl zajímavé doklady a prohlásil, že kandi-
dáti Klubu voličů novoměstských požívati budou
všestranné naší úcty a vážnosti. (Výborně !) Vy
týká se, že Praha jest přetížená dluhy a na
druhé straně praví se, že Praha neprovádí velké
své podniky. Kde však na to má bráti peníze
Ovšem upozorněno, že by se mělo ušetřit na
úřadnících. Tedy na těch, kteří mají málo
kterým bychom měli vlastně přidati ! (Souhlas.
Výtky podobné může pronášeti jen ten, kdo sle
duje cíle osobní. My jsme uzavřeli dohodu.
kterou okamžitě zrušíme, uvidíme-li, že strana.
se kterou jsme ji uzavřeli, jakkoli by pokroku
Prahy překážela. Doporučuje přistoupení k vol
bám za heslem: Ve svornosti zdar a v nesvor
nosti zmar! (Hlučný souhlas.)
Pan prof. dr. Veselík projevil přání ve
příčině školství vysokého, středního, obecného
opatroven a jemu odpověděli pp. dr. Groš
Sehrötter a Kasalický.
Po poznámkách pp. dra. Nejedléh
ryt. z Vysoké, Červinky a Kreutzera
ukončil předseda p. dr. Groš schůzi s pro-
jevem, aby voličstvo přístoupilo k volbám dle
svého nejlepšího přesvědčení.
Vaníček
Ted
profesor
doktor
Veselík
Groš Sehrötter
Červinka
Kreutzer
Groš
Ob
Praha
22
article
Občanský klub v Bubnech - Holsšovicích
konal dne 21. října v hostinci „Na kovárně“ volič-
skou schůzi, v níž představili se navržení kandidáti
pro volby do sboru obecních starších. Schůze byl
navštívena velice četně, účasť ra rokovámí živá.
Schůzi zahájil vřelým proslovem předseda klubu pan
architekt Fr. Mikš. Poukázal na velikou důležitos
letošních voleb, vzhledem k vyskytnuvším se proti-
kandidaturám a pak proto, že opětně mají býti zvo-
leni mužové, kteří na radnici pražské se plnou měrou
osvěděili. Jsou to pan stavitel Jan Seifert, nám
starosty král. hlav, města Prahy a pan Václav War-
važovský, továrník a místopředseda správní rady
elektr. podniků. Udílí potom slovo panu J. Sei-
fertovi
Řečník stručně, ale přehledně líčí postup precí
které Praha podniká a poukazuje k tomu, že i v vm
části všestranně se pokračuje. Slibuje věnovati síly
své rozkvětu VII. části a celé královské Prahy, čímž
za bouřlivé pochvaly voličstva končí
Potom chápe se slova p. Václav Warva ž ov-
ský. Klade důraz na to, že vyšel jako kandidát
živnostníků, jichž zájmy hájil a i na dále hájiti mín
na pražské radnici — ovšem, všímaje si při tom
tužeb veškerého ostatního občanstva. Řeč p. kandidáta
odměněna byla hlučnou pochvalou.
Kandidatura navržených pánů byla potom při
jata jednomy slně, což i opačnou zkouškou zj
Mikš
Seifert
War
J Dei
Warv
Bubno
Francie
Praha
23
article
štěno bylo. — Pan místopředseda Václ. Vaňha udll
slovo kandidátu pro II. sbor panu Janu Peškovi
c k. knihovnímu. Vychází jako kandidát úřadnický,
ale míní hájiti zájmy všech ostatních stavů; řečník
vřele akcentuje svou touhu, aby mohl prací sve
prospěti rozkvětu Prahy.
Po čilé debatě, které se zúčastnili pp. Her ber-
ger, učitel Paprstein, který současně ohlašuj
svou protikandidaturu, prol. Sehmid!-Bea uch ez
Havelka, řed. Rašín a John byla přijala kan-
didatura p. Peška jednohlasně a schůze případnýn
doslovem místopředsedy p. V. Vaňhy skončena.
Václ
Vaňha
Pešek
Paprstein
Rašín
John
V Vaňha
Praha
Sehmid
24
article
Volební ruch v Praze —VIII.
Ve chvíli vážné, kdy internacionální socinlui
demokracie napíná potají všechny své síly, aby do-
byla uprázdněných mandátů co sboru obecních slar-
ších v Praze-VIII. pro kandidáty dra. Meisnen
Schustra a Brodila, Občanský klub v Líbni svolal n
21. října schůzi voličskou, aby v ní po úradě s
všemi důležitými korporacemi místními prohlásil svou
jedinou to officiální národní kandidátní listinu.
Schůze byla neobyčejně čelně navštívena příslnš-
níky všech stavů, tak že útulný sál hotelu „u
Deutschů“ byl zcela naplněn. Jednání za kandiduj-
cího předsedu zahájil náměstek starosty archit. p. F
Šafránek, jenž uvítav přečetné shromáždění, zejmen
všechny čtyři dosavadní zástupce VIII. části, udělil
ihned slovo zem. poslanci, řediteli p. Josefu Ma-
cháčkovi. Týž v delší řeči vzpomínal historie
poměrů za nichž se Libeň ku Praze připojila, načež
delailně vylíčil snažení své v komisích, organisační.
finanční a vodárenské a výklady své zakončil prohlá-
šením, že skládá pro toto období mandát do sbor
obecních starších v ruce voličstva a že přeje nástupcům
všeho zdaru v dalším jednání ku prospěchu Libně.
Hlučný zouhlar odměnil jeho poulavé vývody.
Obecní starší p. Alois Pinz slovy upřímnýml
probral postup svého konání v komisi hospodářské,
školské a sadové a zakončil tvrzením, že slibu
svému, pracovati vytrvale, poctivě a nezištně v
prospěch VIII. části dostál. I jeho řeč byla přijata p-
tleskem.
Meisnen Schustr
Deutsch
F Šafránek
ma
Pinz
Praha
Libeň
25
article
Zem. posl. a měst. rada p. Fr. Filip výklady
předešlých řečníků shrnul a doplnil. V řeči hodinu
trvající pojednal zevrubně o školství libeňském a
zdravotnictví, o komunikaci, c různých olázkách živ-
nostenských a o námahách obecních slarších za VIII
čásť na prospěch Libně i jejího poplatnictva všech
stavů. Dlouhotrvající potlesk následoval po jeho řeči
Naposled předseda klubu p. Vondřich odů-
vodnil po neodvratné resignaci p. zem. posl. Macháčka
svoji kandidaturu a prohlásil, že ve svorném šiku
s oběma druhými zástupci chce ze všech sil jako
prostý živnostník k dobru VIII. části pracovat. Pro-
hlášení to bylo přijato velmi sympaticky, načež ná-
městek starosty p. arch. Fr. Šafránek poděkovav zá-
stupcům VIII. části za zajímavé výklady a za jich ne-
úmornou a poctivou činnost, prohlásil kandidá tní l-
stinu pro nastávající volby, listinu sdělanou po úra-
dách se všemi stavy, se zřetelem ke všem současným
poměrům a odpovídající petřebám stavovským
jedinou to veřejnou národní listinu pro VIII. část.
Kandidáty dle ní jsou: ve II. sboru p. Alois Pinz,
soukromý úřadník; ve III. sboru pp. zem. poslanee
Frant. Filip, restauratér a Vít Wondřich,
majitel domu
Sdělení své skončil míslopředsed- výzvou k
svorné : jednotné volbě v zájmu VIII. části a boullivý
potlesk byl výmluvným dokladem souhlasu všeho
shromáždění. Zdařilá schůze potom skončila vřelým
přáním všech účastníků po zdárném výsledku veby
ve středu dne 26. října.
Macháček
Šafránek
Pinz
František
Wondřich
Libeň
listina pro VIII
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá argumentace. Jakýsi pan dr.
Fischel v Brně namáhá se dokázati, že pan dv.
rada Heidlemair měl pravdu, když před říšským
soudem dokazoval, že Čechové vídeňšti nemají
práva na české školy pro to, poněvadž v Dl-
ních Rakousích není čeština jazykem u soudu
přípustným. Aby to dokázal, cituje jmenovaný
pán reskripť císaře Ferdinanda I. z roku 1555
v němž se nařizuje, že ve vnitřních zemích ra-
kouských nikomu nemá býti dovoleno věsti spor
v jazyku jiném, než v německém. Mimo to
uvádi, že v roce 1704 bylo advokátům a pro-
kuratorům přísně nařízeno, neužívati jiných ter-
mínů právních, než německých, na nejvýše la-
tinských, však v žádném případě vlašských neb
francouzských. Z toho má býti vyvodéno, že jazyk
český není dnes v Dol. Rakousích obvyklý a že tudíž
zůstati musí české dítky vídeňské bez vyučování
v řeči mateřské. Vídeňské listy, citujíce tato
»sensační« odhalení páně Fischlova, chtějí patrně
doktor
Fischel
Heidlemair
Čecho
Fischlův
Brno
Dolo
27
article
pomoci slavnému říšskému tribunálu z poněkud
nepříjemné situace, do níž se byl dostal ná-
sledkem stížnosti 3000 českých rodičů víden-
ských. Nevíme sice, jak dopadne v ponděli
v této věci rozsudek říšského soudu, ale víme
tolik, že mezi poměry v polovině století šest-
náctého a poměry na počátku století dvacátéh
je jakýsi rozdíl. Tehdy nalezalo se toto králov-
ství se svým českým obyvatelstvem s vnitřními
zeměmi rakouskými v prosté unii personální
následkem toho nebylo naprosto příčiny nějaké,
dbáti v zemích těch práv jazyka, jímž mluvilo
obyvatelstvo ve státě jiném, dnes ale pomě
mezi zeměmi českými a vnitrorakouskými
»upraven« byl — nikoli naším příčiněním a po
právu — centralistickou ústavou, platnou pr
celý stát a vyvozujíli naši odpůrci z okolnost
té při každé přiležitosti důvody na naši
národní škodu, musí býti nám také dovoleno
vyvozovati z ní argumenty na náš prospěch.
28
article
A ku podivu, že Němci, aby křivdu obhájili,
dovolávají se »starých, plesnivých, vývojem ně-
kolika věků dávno již odbytých špargalů« —
jak vždycky tvrdí, když my jsme tak směli rekla-
movat právo své ze pravoplatných starých a star-
ších smluv. Ku podivu, že pojednou má plati
nařízení Ferdinanda I. z roku 1555, však ž
za nic pokládá se reskript císaře Ferdinandav.
z 9. dubna 1848, jemuž nejvyšším soudem
před pěti léty teprve byla přiznána platnost -
kona. To by ovšem byla velmi pohodln
methoda uznávati z právních instrumentů to c
odpůrcům našim jde pod nos, ignorovati al
a popírati platnost všeho toho, co svědčí pro
právo naše. Jaká je ostatně z pravidla německá
odpověď i odpověď instancí, jichž se z pravidla
v zápasu za své právo dovoláváme? Jaké
jest stanovisko, jež při tom tyto instane
zaujímají? Stanovisko potře by.
A proč zapírají toto své stanovisko,
proč zejmena tak čini ministerstvo vyučování
v otázce, o niž tu jde? Jak se poměry změnily
a zároveň taktika odpůrců našich práv. Kdykol
jsme se dovolávali starých listin a smluv, pa-
Němec