1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 265. ze dne 25. záři 1901.
2
article
= Hospodářství v městském divadle v
Štyrském Hradci. V poslední důvěrné schůzi
městského zastupitelstva štyrsko-hradeckého jednáno
o udání bývalého účetního divadla Mathieua na ře-
ditele Purschiana. V tomto udání se oznamuje, že
v divadelní pokladně chybí 5560 korun a že tento
schodek zaviněn divadelním pokladníkem Tchinksem.
jenž dosud zastává svoje místo. 3600 korun nahradil
již jeho svak, štyrsko-hradecký obchodník Berscho-
witz. Referent v této záležitosti, náměstek starostův
Wirth doznal, že v prvním roce trvání nového měst-
ského divadla jak v pokladně tak v účetnictví pano-
val neuvěřitelný nepořádek, že však nyní všecko je
v pořádku. Socialistický městský rada Bichel navrhl.
aby záležitost postoupena byla státnímu zastupitel-
ství, avšak návrb tento byl zamítnut.
= Emma Goldmannova anarchistickou
básniřkou. Z Londýna se oznamuje, že Emma
Goldmannova, jež, jak známo, obviněna jest jakožto
původkyně attentátu Čolgošova na presidenta Mac
Kinleve, dala zde tisknout dvě anarchistické básně.
jichž jest autorkou. Neméně než 20.000 výtisků těchto
básní bylo posláno do Nov. Yorku a odtud dále do
Chicaga. Rukopis obou básní přibyl as před dvěma
týdny do Londýna a dán ihned do tisku. Obsahem
jedné z těchto písní jest vyzvání anarchistů, aby byli
lidští, jednali lidsky, nikdy nezapomínali, zač bojují
a nehrozili se, jde-li o to, nasaditi v zájmu věci
vlastní život. Končí napomenutím: »Probuďte sea
jednejte, vy otroci proletariátu!« Druhá píseň nazývá
se »Píseň smrtící židle« a jest přepjatě příšerným
líčením popravy elektřinou. Počíná as následovně:
Wirth
Goldmannův
Mac Kinleve
York
Štyrský Hradec
Londýn
Chicago
Mathieu
Berscho
3
article
»Lidské plemeno jest schopno báječného vývoje;
stojí dnes nad bohy. Dříve usmrcováno prachem,
provazem a mečem; nyní však věda pokročilaa
usmrcuje se elektřinou.« Na to se líčí, kterak zloči-
nec připnut k elektrické židli a vydán účinkům sil-
ného elektrického proudu. Když jej sňali se židle.
vzpamatuje se opět, naříká a sténá. Dvakrát opakuje
se procedura a konečně počne se maso delinkven-
tovo smažit. Kosti jeho praskají a on přece ještě
žije. Proud sesílen a příšerná jsou muka oběti, až
po dlouhém trápení vypustí ducha ... Podivná ná-
hoda tomu chtěla, že tyto anarchistické písně tisknuty
byly právě v den, kdy Čolgoš provedl svůj zločin.
za nějž bezpochyby odpyká si na elektrické židli.
= Povedený šprým. Skladatel Eugěne Diaz
syn slavného krajináře Diaza, těchto dnů v Paříži
zemřelý, byl velký šprýmař. Ve svých prázdných
chvílích maloval sám trochu a nepostrádal talentu.
Jednoho dne koupil u jakéhos vetešníka na boule-
vardu de Clichy rám, za nějž musíl vetešníku zapla-
tit mnohem více, než zač skutečně stál. Umínil si,
že se mu za to pomstí malou mystifikací. Několik
dní potom přišel k vetešníkovi s týmž rámem, do
něhož byl zasadil znamenitý obraz svého otce, za
nějž mu bylo nabízeno již 2000 franků a nabídl jej
ze žertu vetešníkovi ke koupi. »Vracím vám váš
rám,« pravil Diaz; »namaloval jsem do něho něco.
Tu je to... Co mi za to dáte?« — »Čtyřicet sous.
dva franky.« — Eugěne Diaz ustrnul. Nemohlť ani
tušit, že by vetešník byl takovým nevědomcem.
»Čtyřicet sous,« pravil malomyslně; »vždyť jste mi
ho prodal za 4 franky.« — »To je něco jiného, teh-
dáž byl prázdný, ale teď jste do něho namazal ob-
Čolgoš
Eugěne Diaz
Diaza
Clichy
Diaz
Paříž
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
raz.« — To bylo šprýmaři přece jen příliš mnoho a
již chtěl odejít rozmrzen, když jakýs mimojdoucí,
jenž byl hovor vyslechl, vmísil se ve vyjednávání a
prohodil: »Pane, nabízím vám za tento obraz 25.000
franků.« Račte si představit úžasně hloupou tvář ve-
tešníkovu, kdežto Eugene Diaz radostí div nevysko-
čil. Kupec obrazu byl vévoda Aumalský.
= Kočka ve lví kleci. Z Curychu se ozna-
muje: Sochař Eggenschwyler má dosti značnou
sbírku zvířat, mezi nimiž nalezá se též krásný pá-
rek lvů. Onehdy vloudila se mladá, angorská kočka
do klece lva Menelika, jenž se právě oddával siestě.
Když lev povstal, aby se na podivnou návštěvu lépe
podíval, přešla kočka ihned k útoku. Zkřivila zuřivě
hřbet a drápla lva, když se k ní naklonil, do nozdrv
ale Menelika nejen že to nerozzuřilo, ale zdálo se.
že jej tato věc jak náleží baví, neboť jal se olizo-
vati roztomilé zvířátko tak něžně, jakoby náleželo
k jeho rodině.
Diaz
Kupec
Koček
Menelik
Curych
Aumalský
5
article
= Sokol Antonín Heida státním cham-
pionem newyorským. »Newyorské Listy«
oznamují. Před nedávnem přinesli jsme zprávu o vý-
sledku athletických závodů na panamerické výstavě
v Buffalu. Sokol A. Heida, člen těl. jedn. »Sokol«
v New-Yorku, dobyl tam čtvrté ceny všeobecné.
S ohledem na velké množství závodníků byl to již
sám o sobě značný úspěch. Při tom se proslýchalo,
že český závodník ten u porovnání s výkony těch,
jimž uděleny ceny lepší, měl mnohem větší nároky.
A toto podezření zdá se opodstatňovati výsledek zá-
vodů, jež minulé neděle pořádány byly Pastime
Athletic klubem. Tentokráte dostalo se českým zá-
vodníkům úplného uznání a Sokolovi Heidovi také
úplné satisfakce. Závodilo se o státní championát a
našinci zvítězili na celé čáře. Závody zají mavy
byly tím, že se jich súčastnili nejlepší borci new-
vorští, zvláště němečtí turneři, kteří tentokráte ne-
pochodili. Hlavní jejich přeborník, John Bissinger
člen New York Turnvereinu, vítěz z národních zá-
vodů v Buffalu, kde prohlášen byl za amerického
championa, poražen byl na hrazdě Sokolem A. Hei-
dou, který na témž náčiní zůstal za ním v Buffalu
pouze o čtvrt bodu pozadu. Tentokrát překona! Ant.
Heida Bissingra o 134 bodu získav ze všech
možných 45 bodů 41 a čtvrt bodu. Sokol Antonín
Jahoda přes vážné poranění na ruce dobyl na hrazdě
třetí ceny. Sokol Jahoda náležel až dosud mezi nej-
lepší přeborníky tělocvičné jednoty »Sokol« a není
pochybnosti, že nebýti poranění na ruce, byl by
Bissingra také překonal. Takto byl tedy na hrazdě
A. Heida prvým, J. Bissinger druhým a A. Jahoda
třetím. A. Heida dobyl však ještě dalšího vítězství
při závodech na bradlech, dobyv i zde prvé ceny.
Sokol
Bissinger
Heid
Jahoda
Sokol Jahoda
A Heid
J Bissinger
A Jahoda
Buffalo
NewYork
New York Turnverein
Sokol Antonín Heida
Sokol A . Heida
Sokol
Pastime Athletic klub
Sokol A . Hei
6
article
Při této příležitosti překonal nejlepšího závodníka na
bradlech v Americe, E. C. Brendlina od New York
Central Turnvereinu, jenž zůstal za ním pozadu o
21/2 bodu. Bylo to dvojí skvělé vítězství, jehož A.
Heida dobyl v neděli. Vítěz odměněn byl na místě
hlučným potleskem četně shromážděného obecenstva
a vedle toho dostal dva krásné zlaté odznaky. Po
závodech bylo mu s mnoha stran gratulováno,
zvláště soudci, kteří vyslovili při té příležitosti ne-
líčený obdiv nad precisností a elegancí Heidových
výkonů. Nejlepší odměnou ovšem bylo vítězi nad-
šení, s jakým uvítali jej jeho druhové v sokolovně.
Bylo to rozkošné překvapení pro něj i veškeré
členstvo tělocvičné jednoty »Sokol«. A. Heida patří
mezi mladší borce tělocvičné jednoty »Sokol« a teprve
v poslední době vyšinul se na přeborníka prvé třídy,
od něhož dá se při jeho mládí, při jeho svěžestia
vytrvalosti ještě mnoho očekávati. Tělocvičná jednota
Sokol může ho s hrdostí čítat za svého člena. Jen
houšť takových! Kollegium soudců, jež rozhodovalo
o závodech nedělních, složeno bylo následovně:
F. Martyny, náčelník tělocvičné jednoty »Soko!«, Jos.
Jirsa od Knickerbocker A. C. a Stefens od New York
Turnvereinu.
Zemřelí v Praze.
Dne 19. září 1901: Hauk Albert, obuvník,
57 roků, 1539—II. Rákosníkova Terezie, dcera uhlíře,
1/4 roku, 571—II. Guthová Emilie, manželka řezníka,
44 roky, 1188—II. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Leske Josef, soukromník, 67 roků. — U mi-
losrdných bratří: Hozman Emanuel, učeň
krejčovský, 17 roků. Rákosník Richard, zřízenecu
poj., 43 roky. Zelinka Edvard, nádenník, 56 roků. —
U milosrdných sester: Koštová Anna, vdova
po krejčím, 86 roků. — V josefovské nem oc-
nici: Sakrydová Marie, posluhovačka, 47 roků
E C
Brendlin
A Heid
Heidový
Sokol
F Martyn
Jirsa
Knickerbocker
A C
Rákosníkův
Guthová
krejčovský
Rákosník
Zelinka
Amerika
New York
Jos
Stefens
Praha
Central Turnverein
Sokol
Hauk Albert
Terezia
Leske Josef
Hozman Emanuel
Koštová Anno
Sakrydová Marie
7
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Odpoledne o 3. hod.
Ve středu 25. září.
Představení pro li d.
Přítěž.
Veselohra o třech dějstvích. Napsala Božena Viková
Kunětická. Režisér Jakub Seifeřt.
4. hra v předplacení
Ve středu 25. září.
4. čtvrtka.
Flachsmann vychovatel.
Veselohra o 3 dějstvích. Německy napsa! Otto Ernst.
Konec o 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
Král
Viková
Jakub Seifeřt
Flachsmann
Ernst
Praha
Německo
národní divadlo
8
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Začátek o 1/27. hod
Ve středu 25. září.
Cyklus frašky večer XX. (Poslední.)
Po 70. Dáma od Maxima,
Smíchov
10
title
J. NOVÁK V PRAZE,
J Novák
Praha
11
article
Vodičkova ul., „U Štajgrů“. — Cenníky franko.
Vodičkova ul., „U Štajgrů“. — Cenníky franko.
Sitony a širtinky,
Vodičkův ulice
12
article
Všude, kde mohl, byl si už vypůjčil, ale ocitl se
opět v nesnázích.
Rozhodl se vyzpovídati se ze všeho matce svojí a
býti napříště opatrnějším.
Tu udála se jedna z příhod, jakéž již mnohý život
pro vždycky zničily.
Dozorce v krámu zemřel a firma »Baffaty and Co.«
přesadila tam pro několik dní elegantního Rexa. Dozorci
tací mají více příležitosti krásti než kdokoliv jiný au
večer třetího dne již odnášel si Rex balíček krajek domů.
Na neštěstí byl Rex dlužen mnohem více, nežli
vydala malá tato krádež i byl nucen krásti znovu.
Tentokrát byl ale přistižen !
Právě když chtěl ukrýti kus hedvábí, aby je měl
přichystáno, by je později mohl odnésti, překvapil jej
jeden z ostatních zřízenců a zvolal:
»Na polovic !«
Rex počal si hráti na enostného a rozhořčeného
muže, viděl ale brzy, že to bylo marno, soudruh jeho
že jest přiliš chytrým a prohnaným, než aby se dal tak
odbýti.
»Viděl jsem, jak jsi to vzal a nedáš-li mi polovici,
řeknu to starému Baffa tovi.«
Tento důvod byl neodolatelným a oba rozdělili se —
Rex
Baffata and Company
13
article
Oba mužové stali se ovšem dobrými přáteli a nový
podílník na Rexově »obchodech« pomáhal mu lup ukrýti
i uvedl ho také ke kupci kradených věcí.
Rexův
14
article
Nemusíme líčit karieru Sařinu v té době. Stačí říci,
že poznala záhy, že hřích a neřest nejsou vždy totožny
se štěstím a že nejsou na tomto světě odměňovány tak.
jak by si byla při nejhorlivějším jich vykonávání troufala
nárok míti.
Nasycena a sklamána i znavena veškerým životem
tím Sara toužila uniknouti z takového živobytí.
V těchto okolnostech se náhle zamilovala.
Předmětem lásky její byl Mr. Lionel Crofton. Byl
postavy vysoké, dobře vzrostlý a způsobů zamlouvavých.
Rysy tváře jeho byly příliš silně ostry, než aby se
byly mohly nazvati krásnými. Oči Croftonovy byly nej-
vílnější z celé tváře jeho, také jeho vlas byl černý
jako uhel.
Měl široká ramena, svaly vyvinuté a malé ruce
a noby.
Hlava Croftonova byla okrouhlá a tvaru řádně vy-
vinutého, vyčnívala ale přes příliš ku předu od uší, jež
byly příliš malý a silně na zad hlavy tkvěly.
Do muže toho, o čtyry léta staršího než ona sama,
Sara v sedmnáctém roku věku svého ohnivě se za-
milovala.
Bylo to tím podivnější, že ačkoliv Crofton sám
nebyl prost lásky k ní, nechtěl snášeti žádného rozmaru
jejího a byl povahy neskrotné, kteráž často ulevovala si
v spílání ano i v ranách.
Zdálo se, že nemá žádného postavení a žádného
zaměstnání, a ačkoliv poukazoval na zvučné své jméno,
byl ještě méně gentlemanem nežli Lemaine.
Avšak Sara, vábena k němu sympatií podivnou,
jakáž často tvoří román v životě takých žen, byla mu
oddána nadobro.
Ktracen pro život.
Sařin
Sar
Mister
Lionel Crofton
Croftonův
Crofton
Sara