ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 cfba9240-66ef-11dc-bff9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 29, place 23, org 3, work 1
1 article
užito celé váhy zákona ku potrestání strůjcůa pachatelů monstrosního veřejného násilí v Litovli. Nálada myslí obyvatelstva v znásilněném českém městě tom musí být zoufalá. Dovedeme si ji lehce představiti, vždyť nám samým při pouhém pomyšlení krev se vaří nad touto uráž kou a pokořením litovelských Čechů. Vždyí přece nesmí býti dopuštěno, aby vkořeněn byl do veřejného svědomí už nevyhladitelně názor, že němečtí násilníci požívají před zákonem po- stavení výminečného! Litovelská neděle nemine, doufáme, ostatně bez vážného poučení a vý- strahy na adresu českých punktatorů na Mo- ravě. Pokládají tito pánové v božské své — ideálnosti za možné, aby nějaký papírový instru- ment, nějaká listina sebe výtečnějšími muži obou stran podepsaná, aby nějaké hlasování ve výboru nebo v plenu sněmovním změnilo tento národní boj za národní mír? Zuřivost německá nezná mezí, neboť se Němcům vůčihledě drolí na Moravě država pod nohama a stav věcí je takový, že vzdor tomu, anebo právě proto, že přirozeným během věcí nacházejí se na ústupu, jsou nejlítějšími útočníky. Litovelský den bude míti v zápětí přirozeně zase jen nové rozpou- tání věčné národnostní vojny na Olomoucku, jíž každý den přináší nové potravy. Jediným národ- nostním vyrovnáním na Moravě, jako všude jinde, byl by přesný průchod spravedlnostia právu, toť jediné poznání a naučení mravů, jaké lze si z pozorování stavu věcí odnésti.
Čecho Němec Litovel Morava Olomoucko
2 article
Co jedině lze moravským punktatorům provésti, jest — ochromení českých sil v tomto zápase a utvrzení nedobytnosti německé bašty na Moravě, nejen zaslepeným horováním o její nedobytnosti, ale i vyhnáním nezlomných, ne- betyčných zdí kolem ní vlastníma rukama če- ských vůdců. A k tomu až dosud směřuje vše, co až dosud bylo i s české strany v smířo- vačkách podniknuto. Co se ještě musí státi, aby se českým smiřovačům na Moravě rozbřesklo, že za tako- vých současných událostí, jako jest litovelská jest jich setrvání ve stálém vyrovnacím výboru s tak malou cti spojeno, že jest na čase, aby svou vlasteneckou reputaci bezodkladným vy- stoupením z výboru toho zachránili. Pakliže moment tento není dán Litovlí, potom pochybu- jeme, že k němu kdy dojde! Od nedělního dne mohou čeští representanti smiřovaček svým ně- meckým protějškům ve vyrovnacím výboře slou- žiti leda na posměch.
Morava Litovel
3 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Kavalírský způsob politického boje Proti svobodomyslným kandidátům poslanectví zahájila »Č. Demokracie« křížové tažení, ostouzí je, jak jen ušlechtilý tón, na nějž tento list je navyklým, dopouští. V jednom z předešlých čí- sel obrala si za předmět svých nekalých útoků říšského poslance V. Sehnala, jehož kanditatura důvěrníky okresů skupiny blatenské byla přijata. Jmeno poslance Sehnala znamená pro pana Klofáče tolik jako vlastní jeho svědomí, proto přiveden jest kandidaturou tohoto poslance »poctivý opposičník«, jak skromně pan Klofáč sebe a své soudruhy nazývá, přímo v zuřivost. Poslanec Sehnal ve sborech zákonodárných prý nic nedělá, proto ho prý obchodní komora pražská více kandidovati nechce. Počestný pan Klofáč zapomněl v návalu zuřivosti, že pan Sehnal poslancem na sněmu posud vů- bec nebyl, že tudíž nemůže být řeči o tom, jakoby ho komora více kandidovati nechtěla. Co se pak první výtky týče, jest ovšem čin- nost poslance za obchodní komoru poněkud jiná, než činnost výtečníků, jakým je pan Klo- fáč a je-li mírou pro činnost poslance plané hubaření, pak ovšem náleží palma panu Klofá- čovi a posl. Sehnal neudělal na říšské radě pranic.
V Sehnal Sehnal Klofáč Kt
4 article
— Mysl otrockou osvědčuje dnes páně Masarykův denník v podlé lokálce, pojednávající o německých násilnostech v Litovli. List tento, patrně psaný pérem z ocele, k jíž kalení dává návod realisticko-lidový básník v jednom ze svých poemat poslední sbírky, vychovává lid český k ceolové povaze, patrně téže jakou týž pěvec v téže básni vyprošuje pro český lid na realistickém pánu bohu. Litovelští Češi byli biti v neděli od Němců na ulici, když německý průvod táhl městem? tážej se tiskový výron duše realistické, která o sobé dí, že jest lido- vou i odpovídá: »Dobře tak, proč tam lezou!« »Čas« povídá to jinými slovy tautologicky nebot nic jiného neznamená jeho rozčilený výkřik: »Proč tam chodí, proč jdou jako stafáž roz- množovat velkolepost německé slavnostij? Bud ať jsou všichni naši lidé v takovém připadu doma«, píše realistický lidovec nebo mohou-li aťjdou společně na jinou stranu města a neroz- množují lesk německý anebo nevhodnými výkřikly nedráždí. Bez nějakých popudů z venku řežba jen tak beze všeho obyčejně nepovstává. Němci se vrhli na záloženský dům, ale byl k tomu dán podnět tím, že s té strany vletělo do roz- kohoutěných Němců smrduté vejce (tak zní totiž německá verse orgánu realistů takto autorisovaná).
Masarykův Čech Němec Litovel Buda
5 article
Orgán páně Masarykův zdá se aspoň vzdáleně tu- šiti, jak ohromně škodí sobě i českému lidu litovelskému, i proto chlácholivě dodává, že mu ani nenapadá omlouvati čin německý, v tom ohledu zná prý německou praxi až příliš dobře z uzavřeného území, ale jest mu líto, že naši lidé jsou často ti, kdo svou neprozíravostí za- vdávají Němci hledanou záminku, tak že my vypa- dáme před světem jako dráždiči. Tyto dodatky jsou určeny jako náplasť pro ony ještě neúplně zlhostejnělé realistické čtenáře, kteří při hořej- ších řádkách pocítili cosi jako pálení studu ve tvá- řích. Tyto dodatky ovšem neotisknou německé listy ale zajisté realisticko filosofický důkaz, že lito- velskou řeží není nikdo jiný vinen, leč litovel- ští Češi sami, proč nezůstali doma a proč ne- zůstavili ulice »liduprázdné«, jak si to zkari- kovaný Tolstojovec přeje. Takovou povahu, jakou by realisté naši do lidu českého rádi vtloukli, nemá ani — jezevčík! Kdyby Češí litovelští byli zůstali doma a kdyby je
Masarykův Němec Čech
6 article
Němci byli za svou mstou vyhledali v příbytku, byl by se orgán Masarykův nepochybně optal, což jsou domy litovelské bez sklepů, proč do nich Češi litovelští nezalezli? A proč vlastně nerozebrali své město a neodnesli je přes neděli někam do hor? To by byli Němci dělali teprve jinačí oč než na »liduprázdné ulice«. Orgán strany bohu nemilé a všem lidem protivné, ve své touze vi- děti se na druhý den v »Bohemii« a »Tag- blattu« není s to ani pochopiti, co žádá na svobodném občanu, na člověku, svým lidským vědomím naplněném, jaké sebeponížení na veške- rém obyvatelstvu českého města požadavkem dobrovolného domácího vězení, samočinného omezení své svobody osobní. Totě přece smý šlení infámní, nemožné tam, kde je domovem ještě poslední krapet hrdosti ne snad národní, ale jen lidské. Podruhé ať Litovelští pověsí členy své české obecní rady na zdi městské a ať vy- jdou v průvodu kajicnickém, posypáni popelem, bosi a se smyčkami na hrdlech dvojnásobné německé přesile vstříc s výpalným ve zlatě na stříbrném podnose. Pak se zachovají — realis- ticky lidově!
Němec Masarykův Čech liduprázdný ulice Bohemia
7 article
— O litovelských událostech přinášejí »Lidové Noviny« dopis, živě líčící nedělní hrůzy v tomto moravském městě: »Všecka okna v záložně, v restauraci, sále a bytech v zá- loženském domě jsou úplně vytlučena, římsy vytřískány, dřevěné žaluzie zpřeráženy, před záloženským domem vypadá to jako před ci- helnou, neboť z největší části bombardováno bylo cihlami ze starých hradeb, jež ještě nalezají se na prostoře, na níž německá slavnost se konala. Spousty ty fotografovány byly olomouckým fotografem panem Wüstem, kterýž má zde filiálku a jemuž vývěsní skřín rovněž byla roztřískána. Jak daleko šla zběsilost německých zuřivců, viděti z toho, že nezůstaly ušetřeny ani ústavy účelu humanního, ze- jmena městský chudobinec, v němž rovněž všecka okna byla vytřískána. Leč ne- jenom Litovel byla zasažena divokým a v pravdě hunským vpádem. Byly zasaženy i sousední české vesnice, zvláště Červenka. Zde vytlučena byla okna kláštera a jednotlivých pří- bytků. Vážený rolník a bývalý starosta pan Po- spíšil, rozvážný to a klidný muž, byl zfanatiso- vanými davy přepaden a ztýrán. Rovněž i rolník pan Fuxa. Přepadeni byli zcela bez příčiny, aniž by byli zavdali toho nejmenšího podnětu. Na nádraží v Července, odkud zvláštní vlaky byly vypravovány, odkládali Němci kamenía cihly, jež s sebou přinesli. Jsou zde složeny celé hranice z kamení a cihel, zbytků to hradebních.
Wüst Fuxa Němec Litovel loženský dům
8 article
Rovněž hrozně řádili Němci ve Třídvorech a Střelicích, kde vydrancován byl hostinec a vy tlučena okna v příbytcích rolníků. Svědky zjištěno, že Němci na místě slavnostním brali si cihly se slovy: »Ty budou dobré na ty české lebky !« Těžce raněných, kteří lékařem obvázani byli, jest 9. Zvláště těžce zraněn je jeden sladovnický pomocník, jenž byl skorem umlácen a má přes 50 ran na hlavě a na celém těle. Jednomu náčelníku hasičů vyrván z rukou hasičský kord, kterým vrhnouti se
Němec Střelice
9 article
chtěl na adj. p. Sychru. Nejzuřivěji pečínali si Němci z Unčova, kteří vnikli i do záloženského domu, kdež jim vyrvána jejich standarta a oni odtud vytlačeni. Standarta ta je opatřena silnými hřeby, jejichž špičky na mnoho centimetrů vy- čnívaly ven a jimiž český lid byl mlácen. Němci vůbec pokusili se několikrát vniknouti do zálo- ženského domu a hlavní prací četníků bylo, že tomu bránili. Při nedostatečném počtu 26 mužů musili střežiti jen záloženský dům a proto proti německým rváčům nikde nezakročili, nikoho ne- zatkli. Vzhledem k pokusům německé žurnali- stiky svaliti vinu na litovelské Čechy, nutno po- dotknouti, že v německém domě nebyla rozbita ani jediná tabule. Faktum je, že intelligencí ně- meckou najati byli na neděli do Litovle rváči ze Zábřežska, Unčovska a že přišli také rváči z Lan- škrouna a z okolí v Čechách. Faktum je, že německým rváčům z brněnského Jugendbundu zaplatili zvláštní vlak do Litovle německo-liberální pohlaváři. Faktum je, že v Olomouci městští policajti byli vysláni v civilních šatech do Litovle, aby svýma rukama přispěli k dílu německé pomsty.
Sychra Němec Unčov Čechy Litovel Zábřežsko Lana Olomouc
10 article
— Německé semináře. »Bohemia« při- náší zprávu, že zcela vážně pomýšlí se na zří- zení německých seminářů, poněvadž prý vláda Körbrova nezbytnou potřebu ústavů těch uznává. Tomu se nedivíme: vládě Körbrově je všechno nezbytně nutno, co jí Němci nadiktují. Člověk nepředpojatý se ale táže, k čemu že je zapo- třebí německých seminářů, když máme v zemi čtyři kněžské semináře utrakvistické, v nichž se nad potřebu němčí a když dva takové se- mináře jsou ve městech, jež mají německou správu a dva v obcích se správou českou. Tím zdá se nám, že je o rovné iprávo Němců s do- statek postaráno a rádi bychom zvěděli, z ja kých důvodů vláda má za to, že německých seminářů nezbytně je zapotřebí, Nové školy, jak známo, se otvírají, když staré nestačí a na tomto podkladě spočívají též zákonná usta- novení, v této příčině platná. Mohlo by se tedy za to míti, že německých alumnů je v seminářích nynějších již tolik, že tam nemají místa. Tomu ale faktický stav věci naprosto odporuje. Naopak: německý ch kleriků v seminářích ani není. Nové semináře nemají pojati přebytek kleriků, nýbrž mají se státi lapačkami a svou nacionální přítažlivostí kandidáty stavu kněžského sháněti.
Körbrův Němec Bohemia
11 article
Je to úkaz starý, že Němcům do stavu kněž- ského se nechce, obyvatelstvo průmyslové vůbec ke stavu tomu materiál nedodává, v českýchi německých krajích jsou to z pravidla rolničtí synkové, kteří jdou na bohosloví. A tím se vysvětluje rozumně a přirozené nedostatek ně- meckých kněží, však národní odpůrci naši této okolnosti, jako všeho ostatního chtějí využitkovati pro roztržení země a dokazují, němečtí hoši že proto do dosavadních seminářů se ne- hrnou, poněvadž v nich plno Čechů, s nimiž oni národně snésti se nemohou. Sama o sobě již pro kněze hned z předu doznaná pěkná vlast- nost, však netřeba teprve připomínati, že to ne- pravda, že se Němcům nikde neubližuje, naopak, že zachází se s nimi jako s máslem, poněvadž se dobře ví, co německá agitace o vnitřních po- měrech v seminářích šíří. Dojde-li na zřízení nových seminářů, nebudou mít jiného účelu, než odchovávati ne kněze, nýbrž něméckonačionální kněze. Nechápeme vlastné, proč se Němcí k vůli seminářům tak rozčilují. O německých liberá- lech tvrdí souhlasně všechen německý svět, že jsou židé, a němečtí nacionálové a Všeněmci souhlašně volají: pryč od Říma! Nač tedy ka- tolických kněží a seminářů?
Němec Čecho Řím
12 article
— Rodinné zprávy. Pan Robert Malý, úřadník spořitelny král. města Písku a paní Karla Mala, roz. Barthellova, oznamují, že slavili sňatek svůj dne 12. září 1901 v děkanském chrámu v Třeboní. — Úmrtí. V Domažlicích zesnul v pondělí pan Petr Jakubše, měšťan, zakládající člen domažli- ckého »Sokola«, hlava vážené a vlastenecké rodiny tamější, ve věku 73 let. V letech šedesátých a po- zdějších stál P. Jakubše v čele národního, spolko- vého i politického ruchu v Domažlicích a jako vy- nikající průmyslník oboru ryze domažlického, t. j. tkaničkářského, bohužel nyní již valem zanikajícího, býval druhdy důležitým činitelem národohospodář- ským ve svém městě. Svým řádným a příkladným životem zajistil si tento starý vlastenec trvalou pa- mátku v Domažlicích i okolí. — V Benešově ze- mřela dne 23. t. m. po krátké nemoci v 74. roce věku svého paní Kateřina Micková rozená Jeřáb- kova, vdova po majiteli uměl. vál. mlýna v Týnici nad Sáz. Tělesné zůstatky zesnulé paní byly včera v domě smutku vykropeny, do Týnice převezenya budou na tamějším hřbitově dnes dop. pochovány. — Neponimajut po russki ani po česky slavní celní úřadové rakouští! Smutný doklad toho děluje se nám z obecenstva: Pí. B., choť velkoprů-
Malá Malo Jakubš Micková Písek Třeboň Domažlice Benešov Týnice nad Sázava Týnice Sokol