1
article
užito celé váhy zákona ku potrestání strůjcůa
pachatelů monstrosního veřejného násilí v Litovli.
Nálada myslí obyvatelstva v znásilněném
českém městě tom musí být zoufalá. Dovedeme
si ji lehce představiti, vždyť nám samým při
pouhém pomyšlení krev se vaří nad touto uráž
kou a pokořením litovelských Čechů. Vždyí
přece nesmí býti dopuštěno, aby vkořeněn byl
do veřejného svědomí už nevyhladitelně názor,
že němečtí násilníci požívají před zákonem po-
stavení výminečného! Litovelská neděle nemine,
doufáme, ostatně bez vážného poučení a vý-
strahy na adresu českých punktatorů na Mo-
ravě. Pokládají tito pánové v božské své —
ideálnosti za možné, aby nějaký papírový instru-
ment, nějaká listina sebe výtečnějšími muži
obou stran podepsaná, aby nějaké hlasování ve
výboru nebo v plenu sněmovním změnilo tento
národní boj za národní mír? Zuřivost německá
nezná mezí, neboť se Němcům vůčihledě drolí
na Moravě država pod nohama a stav věcí je
takový, že vzdor tomu, anebo právě proto, že
přirozeným během věcí nacházejí se na ústupu,
jsou nejlítějšími útočníky. Litovelský den bude
míti v zápětí přirozeně zase jen nové rozpou-
tání věčné národnostní vojny na Olomoucku, jíž
každý den přináší nové potravy. Jediným národ-
nostním vyrovnáním na Moravě, jako všude
jinde, byl by přesný průchod spravedlnostia
právu, toť jediné poznání a naučení mravů, jaké
lze si z pozorování stavu věcí odnésti.
Čecho
Němec
Litovel
Morava
Olomoucko
2
article
Co jedině lze moravským punktatorům
provésti, jest — ochromení českých sil v tomto
zápase a utvrzení nedobytnosti německé bašty
na Moravě, nejen zaslepeným horováním o její
nedobytnosti, ale i vyhnáním nezlomných, ne-
betyčných zdí kolem ní vlastníma rukama če-
ských vůdců. A k tomu až dosud směřuje vše,
co až dosud bylo i s české strany v smířo-
vačkách podniknuto.
Co se ještě musí státi, aby se českým
smiřovačům na Moravě rozbřesklo, že za tako-
vých současných událostí, jako jest litovelská
jest jich setrvání ve stálém vyrovnacím výboru
s tak malou cti spojeno, že jest na čase, aby
svou vlasteneckou reputaci bezodkladným vy-
stoupením z výboru toho zachránili. Pakliže
moment tento není dán Litovlí, potom pochybu-
jeme, že k němu kdy dojde! Od nedělního dne
mohou čeští representanti smiřovaček svým ně-
meckým protějškům ve vyrovnacím výboře slou-
žiti leda na posměch.
Morava
Litovel
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kavalírský způsob politického boje
Proti svobodomyslným kandidátům poslanectví
zahájila »Č. Demokracie« křížové tažení, ostouzí
je, jak jen ušlechtilý tón, na nějž tento list je
navyklým, dopouští. V jednom z předešlých čí-
sel obrala si za předmět svých nekalých útoků
říšského poslance V. Sehnala, jehož kanditatura
důvěrníky okresů skupiny blatenské byla přijata.
Jmeno poslance Sehnala znamená pro pana
Klofáče tolik jako vlastní jeho svědomí, proto
přiveden jest kandidaturou tohoto poslance
»poctivý opposičník«, jak skromně pan Klofáč
sebe a své soudruhy nazývá, přímo v zuřivost.
Poslanec Sehnal ve sborech zákonodárných prý
nic nedělá, proto ho prý obchodní komora
pražská více kandidovati nechce. Počestný
pan Klofáč zapomněl v návalu zuřivosti, že
pan Sehnal poslancem na sněmu posud vů-
bec nebyl, že tudíž nemůže být řeči o tom,
jakoby ho komora více kandidovati nechtěla.
Co se pak první výtky týče, jest ovšem čin-
nost poslance za obchodní komoru poněkud
jiná, než činnost výtečníků, jakým je pan Klo-
fáč a je-li mírou pro činnost poslance plané
hubaření, pak ovšem náleží palma panu Klofá-
čovi a posl. Sehnal neudělal na říšské radě
pranic.
V Sehnal
Sehnal
Klofáč
Kt
4
article
— Mysl otrockou osvědčuje dnes páně
Masarykův denník v podlé lokálce, pojednávající
o německých násilnostech v Litovli. List tento,
patrně psaný pérem z ocele, k jíž kalení dává
návod realisticko-lidový básník v jednom ze
svých poemat poslední sbírky, vychovává lid
český k ceolové povaze, patrně téže jakou týž
pěvec v téže básni vyprošuje pro český lid na
realistickém pánu bohu. Litovelští Češi byli biti
v neděli od Němců na ulici, když německý
průvod táhl městem? tážej se tiskový výron
duše realistické, která o sobé dí, že jest lido-
vou i odpovídá: »Dobře tak, proč tam lezou!«
»Čas« povídá to jinými slovy tautologicky nebot
nic jiného neznamená jeho rozčilený výkřik:
»Proč tam chodí, proč jdou jako stafáž roz-
množovat velkolepost německé slavnostij? Bud
ať jsou všichni naši lidé v takovém
připadu doma«, píše realistický lidovec
nebo mohou-li aťjdou společně
na jinou stranu města a neroz-
množují lesk německý anebo nevhodnými
výkřikly nedráždí. Bez nějakých popudů
z venku řežba jen tak beze všeho
obyčejně nepovstává. Němci se vrhli
na záloženský dům, ale byl k tomu dán
podnět tím, že s té strany vletělo do roz-
kohoutěných Němců smrduté vejce (tak zní totiž
německá verse orgánu realistů takto autorisovaná).
Masarykův
Čech
Němec
Litovel
Buda
5
article
Orgán páně Masarykův zdá se aspoň vzdáleně tu-
šiti, jak ohromně škodí sobě i českému lidu
litovelskému, i proto chlácholivě dodává, že mu
ani nenapadá omlouvati čin německý, v tom
ohledu zná prý německou praxi až příliš dobře
z uzavřeného území, ale jest mu líto, že naši
lidé jsou často ti, kdo svou neprozíravostí za-
vdávají Němci hledanou záminku, tak že my vypa-
dáme před světem jako dráždiči. Tyto dodatky
jsou určeny jako náplasť pro ony ještě neúplně
zlhostejnělé realistické čtenáře, kteří při hořej-
ších řádkách pocítili cosi jako pálení studu ve tvá-
řích. Tyto dodatky ovšem neotisknou německé listy
ale zajisté realisticko filosofický důkaz, že lito-
velskou řeží není nikdo jiný vinen, leč litovel-
ští Češi sami, proč nezůstali doma a proč ne-
zůstavili ulice »liduprázdné«, jak si to zkari-
kovaný Tolstojovec přeje. Takovou
povahu, jakou by realisté naši do lidu českého
rádi vtloukli, nemá ani — jezevčík! Kdyby
Češí litovelští byli zůstali doma a kdyby je
Masarykův
Němec
Čech
6
article
Němci byli za svou mstou vyhledali v příbytku,
byl by se orgán Masarykův nepochybně optal, což
jsou domy litovelské bez sklepů, proč do nich Češi
litovelští nezalezli? A proč vlastně nerozebrali
své město a neodnesli je přes neděli někam do
hor? To by byli Němci dělali teprve jinačí oč
než na »liduprázdné ulice«. Orgán strany bohu
nemilé a všem lidem protivné, ve své touze vi-
děti se na druhý den v »Bohemii« a »Tag-
blattu« není s to ani pochopiti, co žádá na
svobodném občanu, na člověku, svým lidským
vědomím naplněném, jaké sebeponížení na veške-
rém obyvatelstvu českého města požadavkem
dobrovolného domácího vězení, samočinného
omezení své svobody osobní. Totě přece smý
šlení infámní, nemožné tam, kde je domovem
ještě poslední krapet hrdosti ne snad národní,
ale jen lidské. Podruhé ať Litovelští pověsí členy
své české obecní rady na zdi městské a ať vy-
jdou v průvodu kajicnickém, posypáni popelem,
bosi a se smyčkami na hrdlech dvojnásobné
německé přesile vstříc s výpalným ve zlatě na
stříbrném podnose. Pak se zachovají — realis-
ticky lidově!
Němec
Masarykův
Čech
liduprázdný ulice
Bohemia
7
article
— O litovelských událostech přinášejí
»Lidové Noviny« dopis, živě líčící nedělní
hrůzy v tomto moravském městě: »Všecka okna
v záložně, v restauraci, sále a bytech v zá-
loženském domě jsou úplně vytlučena, římsy
vytřískány, dřevěné žaluzie zpřeráženy, před
záloženským domem vypadá to jako před ci-
helnou, neboť z největší části bombardováno
bylo cihlami ze starých hradeb, jež ještě
nalezají se na prostoře, na níž německá
slavnost se konala. Spousty ty fotografovány
byly olomouckým fotografem panem Wüstem,
kterýž má zde filiálku a jemuž vývěsní skřín
rovněž byla roztřískána. Jak daleko šla zběsilost
německých zuřivců, viděti z toho, že nezůstaly
ušetřeny ani ústavy účelu humanního, ze-
jmena městský chudobinec, v němž rovněž
všecka okna byla vytřískána. Leč ne-
jenom Litovel byla zasažena divokým
a v pravdě hunským vpádem. Byly zasaženy
i sousední české vesnice, zvláště Červenka. Zde
vytlučena byla okna kláštera a jednotlivých pří-
bytků. Vážený rolník a bývalý starosta pan Po-
spíšil, rozvážný to a klidný muž, byl zfanatiso-
vanými davy přepaden a ztýrán. Rovněž i rolník
pan Fuxa. Přepadeni byli zcela bez příčiny,
aniž by byli zavdali toho nejmenšího podnětu.
Na nádraží v Července, odkud zvláštní vlaky
byly vypravovány, odkládali Němci kamenía
cihly, jež s sebou přinesli. Jsou zde složeny celé
hranice z kamení a cihel, zbytků to hradebních.
Wüst
Fuxa
Němec
Litovel
loženský dům
8
article
Rovněž hrozně řádili Němci ve Třídvorech a
Střelicích, kde vydrancován byl hostinec a vy
tlučena okna v příbytcích rolníků. Svědky
zjištěno, že Němci na místě slavnostním brali
si cihly se slovy: »Ty budou dobré na ty
české lebky !« Těžce raněných, kteří lékařem
obvázani byli, jest 9. Zvláště těžce zraněn je
jeden sladovnický pomocník, jenž byl skorem
umlácen a má přes 50 ran na hlavě a na
celém těle. Jednomu náčelníku hasičů vyrván
z rukou hasičský kord, kterým vrhnouti se
Němec
Střelice
9
article
chtěl na adj. p. Sychru. Nejzuřivěji pečínali si
Němci z Unčova, kteří vnikli i do záloženského
domu, kdež jim vyrvána jejich standarta a oni
odtud vytlačeni. Standarta ta je opatřena silnými
hřeby, jejichž špičky na mnoho centimetrů vy-
čnívaly ven a jimiž český lid byl mlácen. Němci
vůbec pokusili se několikrát vniknouti do zálo-
ženského domu a hlavní prací četníků bylo, že
tomu bránili. Při nedostatečném počtu 26 mužů
musili střežiti jen záloženský dům a proto proti
německým rváčům nikde nezakročili, nikoho ne-
zatkli. Vzhledem k pokusům německé žurnali-
stiky svaliti vinu na litovelské Čechy, nutno po-
dotknouti, že v německém domě nebyla rozbita
ani jediná tabule. Faktum je, že intelligencí ně-
meckou najati byli na neděli do Litovle rváči ze
Zábřežska, Unčovska a že přišli také rváči z Lan-
škrouna a z okolí v Čechách. Faktum je, že
německým rváčům z brněnského Jugendbundu
zaplatili zvláštní vlak do Litovle německo-liberální
pohlaváři. Faktum je, že v Olomouci městští
policajti byli vysláni v civilních šatech do Litovle,
aby svýma rukama přispěli k dílu německé
pomsty.
Sychra
Němec
Unčov
Čechy
Litovel
Zábřežsko
Lana
Olomouc
10
article
— Německé semináře. »Bohemia« při-
náší zprávu, že zcela vážně pomýšlí se na zří-
zení německých seminářů, poněvadž prý vláda
Körbrova nezbytnou potřebu ústavů těch uznává.
Tomu se nedivíme: vládě Körbrově je všechno
nezbytně nutno, co jí Němci nadiktují. Člověk
nepředpojatý se ale táže, k čemu že je zapo-
třebí německých seminářů, když máme v zemi
čtyři kněžské semináře utrakvistické, v nichž
se nad potřebu němčí a když dva takové se-
mináře jsou ve městech, jež mají německou
správu a dva v obcích se správou českou. Tím
zdá se nám, že je o rovné iprávo Němců s do-
statek postaráno a rádi bychom zvěděli, z ja
kých důvodů vláda má za to, že německých
seminářů nezbytně je zapotřebí, Nové školy,
jak známo, se otvírají, když staré nestačí a na
tomto podkladě spočívají též zákonná usta-
novení, v této příčině platná. Mohlo by
se tedy za to míti, že německých
alumnů je v seminářích nynějších již tolik,
že tam nemají místa. Tomu ale faktický stav
věci naprosto odporuje. Naopak: německý ch
kleriků v seminářích ani není.
Nové semináře nemají pojati přebytek kleriků,
nýbrž mají se státi lapačkami a svou nacionální
přítažlivostí kandidáty stavu kněžského sháněti.
Körbrův
Němec
Bohemia
11
article
Je to úkaz starý, že Němcům do stavu kněž-
ského se nechce, obyvatelstvo průmyslové vůbec
ke stavu tomu materiál nedodává, v českýchi
německých krajích jsou to z pravidla rolničtí
synkové, kteří jdou na bohosloví. A tím se
vysvětluje rozumně a přirozené nedostatek ně-
meckých kněží, však národní odpůrci naši této
okolnosti, jako všeho ostatního chtějí využitkovati
pro roztržení země a dokazují, němečtí
hoši že proto do dosavadních seminářů se ne-
hrnou, poněvadž v nich plno Čechů, s nimiž
oni národně snésti se nemohou. Sama o sobě již
pro kněze hned z předu doznaná pěkná vlast-
nost, však netřeba teprve připomínati, že to ne-
pravda, že se Němcům nikde neubližuje, naopak,
že zachází se s nimi jako s máslem, poněvadž
se dobře ví, co německá agitace o vnitřních po-
měrech v seminářích šíří. Dojde-li na zřízení
nových seminářů, nebudou mít jiného účelu, než
odchovávati ne kněze, nýbrž něméckonačionální
kněze. Nechápeme vlastné, proč se Němcí k vůli
seminářům tak rozčilují. O německých liberá-
lech tvrdí souhlasně všechen německý svět, že
jsou židé, a němečtí nacionálové a Všeněmci
souhlašně volají: pryč od Říma! Nač tedy ka-
tolických kněží a seminářů?
Němec
Čecho
Řím
12
article
— Rodinné zprávy. Pan Robert Malý,
úřadník spořitelny král. města Písku a paní Karla
Mala, roz. Barthellova, oznamují, že slavili sňatek
svůj dne 12. září 1901 v děkanském chrámu v
Třeboní.
— Úmrtí. V Domažlicích zesnul v pondělí pan
Petr Jakubše, měšťan, zakládající člen domažli-
ckého »Sokola«, hlava vážené a vlastenecké rodiny
tamější, ve věku 73 let. V letech šedesátých a po-
zdějších stál P. Jakubše v čele národního, spolko-
vého i politického ruchu v Domažlicích a jako vy-
nikající průmyslník oboru ryze domažlického, t. j.
tkaničkářského, bohužel nyní již valem zanikajícího,
býval druhdy důležitým činitelem národohospodář-
ským ve svém městě. Svým řádným a příkladným
životem zajistil si tento starý vlastenec trvalou pa-
mátku v Domažlicích i okolí. — V Benešově ze-
mřela dne 23. t. m. po krátké nemoci v 74. roce
věku svého paní Kateřina Micková rozená Jeřáb-
kova, vdova po majiteli uměl. vál. mlýna v Týnici
nad Sáz. Tělesné zůstatky zesnulé paní byly včera
v domě smutku vykropeny, do Týnice převezenya
budou na tamějším hřbitově dnes dop. pochovány.
— Neponimajut po russki ani po česky
slavní celní úřadové rakouští! Smutný doklad toho
děluje se nám z obecenstva: Pí. B., choť velkoprů-
Malá
Malo
Jakubš
Micková
Písek
Třeboň
Domažlice
Benešov
Týnice nad Sázava
Týnice
Sokol