ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 ce6edd80-8f0a-11dd-8760-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 271, place 62, work 7, org 25
1 masthead
15. února 1913. číslo 45.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
v Haliči nemůže dostati s místa. Konservativ si jí nepřejí. Krakovská frakce stančíků nedě- lala by snad nepřekonatelných obtíží, ale vý- chodohaličtí „podoláci“, vedení ryt. Abra- hamowiczem, ač se vydávají za rozhodné autonomisty, vzdali by se raději zemského sněmu, než by připustili demokratickou vo- lební opravu, která by šlechtu ve sněmě zba- vila rozhodujícího slova. Krakovský list doufá přes to, že společnému úsilí všech de- mokratických živlů se nakonec přece podař zdolati odpor „podoláků“ a reformu voleb- ního řádu provésti. Volební oprava v Uhrách. Uherský sněmovní výbor pro volební opravu ukončil po řeči min. předsedy dra. Lukácse povšechnou rozpravu a přijal vládní osnovu za podklad podrobné debaty. K řečí dra. Lukácse sluší dodati, že odmítl všechny nesmělé pokusy předchozích řeč- níků o rozšíření volebního práva jak pro dělníky, tak i pro osoby mladší než 30 let, za to dal za pravdu řečníkům, kteří obávají se tajných voleb i ve městech a ozná- mil, že vláda se ocholně podrobí, jestliže sněmovní plenum se vyslovi pro veřejne volby i ve městech. Tedy žádné zlep- šení vládní předlohy, naopak ještě zhoršení.
Lukács Halič Uhry
5 article
Obhájce dr. Gonda.
doktor Gonda
6 article
Oznámili jsme, že obhájce Zoltána De- syho v procesu Lukács contra Désy, dr Henr. Gonda, byl náhle povolán k vojen- skému cvičení před samým procesem, jenž začne dne 17. února. Tato péče vojenské správy uherské o dra. Lukácse zdála se pa- trně samému minist. předsedovi příliš hor- livou a tak se stalo, že nařízení, jímž dr Gonda povolán ke cvičení, zase odvoláno Gonda bude tedy Désyho přece hájiti.
sy Lukács Désa Henr Gonda Désy Gonda
7 article Za hranicemi.
Za hranicemi. O bytí a nebytí černé Hory. Pařížské listy dověděly se z Petrohradu že poslání plukovníka Potapova úplně se zda- řilo. Plukovník Potapov, ruský vojenský agent na Černé Hoře, vypravil se do Petro- hradu jako zvláštní posel krále Nikoly za tím účelem, aby na příslušných místech vysvětlil. že Černá Hora nemůže býti bez Skadru, že jeho nabytí je podmínkou jejího bytí a rozvo- je a že Černohorci jsou hotovi v bojicho Skader se vykrváceti, ale od úmyslu zmoc- niti se ho neupustí. Po takovém vysvětleni bylo úkolem pluk. Potapova vyžádati Černé Hoře diplomatickou podporu v jednání o Ska- der. Rusko se dalo přesvědčiti, že Skader je Černé Hoře nevyhnutelný a diplomatskou podporu jí slíbilo. Proč Černá Hora nemůže býti bez Ska- dru? To krátce vyložíme. Nejde tu tak Skader, jako o Skaderské jezero. Jezero toto je velmi rybné a Černohorci ode dávna na něm loví drobnou rybku „skorancí“, již ve velkém vyvážejí do Italie. Ale skoranci Čer- nohorci lovili dříve než na dobytí Skadru po- myslili, a mohli by zas. Lovit by arci mohli, ale závada je v tom, že jim velmi ztížena do- prava po řece Bojaně k moří tím, že Bojana tureckou nedbalostí stala se nesplavnou. Tureckoberlínská smlouva zavázala Bo- janu na svůj náklad zregulovati, ale ono za 35 let ani prstem nehnulo, aby této povinno- sti dostálo. Černá Hora po vši tu dobu na ně doléhala i dotírala, aby Bojanu zregulovalo. Turecko po svém způsobu nikdy neřeklo: nel ale kdykoli mělo dojíti ke skutku, ukázalo na své prázdné kapsy a tím věc vždycky byla odbyta. V míru Černé Hoře nezbývalo než trpělivě čekat, neučiní-li Allah zázrak a ne- naplní prázdnou kasu Turecka. Allah zá- zraků neučinil, došlo na válku a války Černá Hora musí užíti k tomu, aby si pomohla.
Potapov Černohorec Skader Bojan černá Hora Petrohrad Černá hoře Petra Rusko Turecko Allah zázrak
8 article
Bojana, jež ze Skaderského jezera vytě- ká a po nedlouhém toku se vlévá do Jadran- ského moře, je řeka mělká a rok od roku mělčí. Skaderští rybolovci nastavěli si při vý- teku jejím z jezera jakýchsi proutěných la- páků, do kterých rybu chytají. Proutěné la- páky zdržují odtok vody z jezera, do něhož stále vody přibývá řekami, které se do něho vrhají. Za Skadrem spojuje se s Bojanou řeka Drin, jež je silnější a proto vody její obrací nazpět do jezera. Skaderské jezero tím způ- sobem stále roste a rozlévá se tam, kde jsou jeho břehy ploché. Těmito rozlivy ubírá se orné půdy obyvatelstvu na plochém břehu. Obyvatelstvo poškozované dosud bylo pod Tureckem; ale když po válce se dostane pod Černou Horu, Černá Hora musí mu ukázat, že pod její správou hospodářské jeho poměry budou lépe uspořádány, než dovedlo Ture- cko. Důvěra, že to Černá Hora učiní, přivád Albance od jezera Skaderského do jejího ná- ručí. Proto Albanci již na počátku války při- šli do Podgorice nabídnout králi Nikolovi své poddanství a korunu Albanie; proto za ny- nějších bojů o Skader nabízejí Černohorcům brannou pomoc 3000 mužů. Jakmile Černá Hora bude paní Skadru provede regulaci Bojany, osuší zaplavovan břehy a nabude tolik nejvýbornější půdy. tučné a kypré jako z nánosu Nilu, že — při malých rozměrech země — stačí jí to za obil- nici. Až pak bude zregulována ještě řek Zeta a zmelioruje se pláň na ulcínském po- moří, bude Černá Hora míti velmi dobré pod- mínky zemědělského blahobytu.
Bojan Černohorec Skadr Zet Jadran Bojana Drina Turecko Černá Hora Podgorica Albánie Nil
9 article
Kdyby v areopágu velmocí zvítězilo přá- ní vídeňské žurnalistiky, aby Skader Černé Hoře nebyl vydán, ani až ho potoky krve svých synů dobude, bylo by jí další trvání znemož- něno. Toho však pan baron Leopold Chlume- cký a cons. chtějí dosíci. Černá Hora podle je- jich myšlení nesmí dostati Skader, aby ne- získala lepších hospodářských podmínek,a musí Rakousku odstoupiti pohraničnou s Bo- kou Kotorskou horu Lovčen, aby byla naproti Rakousku odzbrojena. Ba co víc, některé ví- deňské listy v zápalu pro Albance a v do- mněnce, že by se z nich dali vychovati odpo- vědní nepřátelé Černé Hory i Srbska, žádají pro „Velkou Albanii“ i sandžak novopazar- ský, jehož se hr. Aehrenthal r. 1908 slavně zřekl. Podle toho plánu malá Černá Hora byla by kol dokola obklíčena nepřátelstvím, ne- mohla by se držet ani hospodářsky, ani vo- jensky, ani státově a musila by se navždy roz- loučiti nejen se slavnou junáckou minulostí. nýbrž i s poslední nadějí do budoucnosti. Když plukovník Potapov takto v Potro- hradě objasnil nynější položení Černé Hory, je naprosto vyloučeno, aby Rusko Černou Horu opustilo a v šanc vydalo myšlence Vel- ké Albanie, jež mu je cizí. „Berliner Tageblatt“ píše, že myšlenka Velké Albanie jest jedinou překážkou, která ještě po cestě kn. Hohenloha do Petrohradě vadí dobrému sousedství Ruska a Rakouska. I tato překážka zajisté co nejdříve bude od- straněna, neboť si není možno mysliti, že by vídeňským státníkům více záleželo na Alba- nii, než na přátelství Ruska.
Potapov Leopold Chlum Rakousko Lovčen Srbsko Albánie Potro Černá Hora Rusko Petrohrad Skader Černá hoře Bo Vela Berliner Tageblatt
10 article
Amnestie a výjimečný stav v Rusku. Dumská komise interpelační odmítla vět- šinou několika hlasů pilnost interpelaceo výjimečném stavu v Rusku, podané stranou kadetskou. Snad jen jediný důvod mohla by dumská komise uvésti na omluvu svého hla- sování: že výjimečný stav trvá ve většině ruských gubernií už přes třicet let, že už i vláda uznává nenormálnost stavu, když vy- roste jedno pokolení, které poznává základní zákony občanské jen z knih, ne z veřejného života. Pilnost interpelace o výjimečném stavu je tedy tak dávno už odůvodněna, že už výraz »pilnost« jí ani nesluší. Výjimečný stav byl zaveden po zavraždění Alexandra II.
Rusko
11 article
k boji proti spiklenectví, ale od tě doby již se mohli přesvědčit, že na revoluční hnutí výjimečný stav nestačí, ale že nejistotaa stísněnost veřejného života jen dráždí inte- gentní společnost a stále ji upevňuje v opo- sičním smýšlení. Je marno žádat od společ- nosti uklidnění, když každý neobratný nebo obratný policajť má možnost znepokojit do- mácí klid ruského poddaného. Ruská policie, bohužel, jak jí to dosvědčil v nedávné řeči i ministr vnitra, bdí ve dne v noci, v pátek i ve svátek, a čije spiknutí i v nevinných schůzkách gymnasijních hochů, kteří místo aby se toulali po krčmách, za nedělního klidu se scházejí číst básníka Nadsona. Silná vláda musí se projevovat jinak než v úzkost- livosti a nervosnosti, poněvadž potom pře- náší svou nervosnost i na společnost. Třicet let výjimečného stavu v Rusku dosáhlo toho, že vážnost k zákonu klesla v očích byrokracie i obecenstva. Byrokracie ví, že může jednat bez ohledu na normální občanské zákony, a obecenstvo ví, že ne- stačí řídit se obecným občanským zákoní- kem. Jaký prestiž může v takových pomě- rech mít vláda? Kdy konečně přestane v Rusku vláda administrativního dobrého zdání? Nedávno sám ministr president řekl, že vláda potřebuje podpory společnosti. Spo- lečnost v Rusku dnes je naladěna větším dílem oposičně; ale jistě by neodřekla pod- pory, kdyby vláda konečně zřekla se své nedůvěry a podezřívavosti k občanstvu. Kdo konečně vyjde z tohoto zakletého kruhu? Za měsíc Rusko bude oslavovat třistaleté jubileum panování rodu Romanovů. K tomu dní se pojí různé naděje. Bylo by pro Rusko velmi zdrávo, kdyby s tím dnem byla spo- jena všeobecná amnestie a kdyby tehdy vláda konečně vyšla vstříc oprávněným ste- skům ruské společnosti.
Nadson Romanov Rusko spo
12 article
Nové zbrojení v Německu. „Germania“ uveřejňuje některé číslice o sesí lení německé armády dle chystané vojenské před lohy. Dvacet pluků pěchoty, jež mají nyní dva pra- pory, bude doplněno třetím praporem. 92 nové setniny kulometů budou utvořeny de 1. října 1913. Od tohoto data nebude už praporů s malým stavem mužstva, nýbrž 185 praporů s velkým sta- vem a 470 se středním stavem. Pokud jde o jízdu, dostane 15. divise v Trevíru dva pluky střelců, které jí scházely, kdežto dle zákona 1912 měla dostati jen jeden. Pět pluká bavorské lehké jízdy bude dopl- něno pátou škadronou polního dělostřelectva. Všechny batterie, které nemají velký stav nebo střední stav, dostanou potahy pro páté a ze- sté dělo. Deset pluků polního dělostřelectva, které po- sud měly jen dvě jízdní batterie o čtyřech dělech. bude rozmnoženo na tři batterie o čtyřech dělech Ostatní jízdní batterie budou změněny v povozn batterie o šesti dělech. To dá, počítaje v to poddůstojníky a dobro- volniky, stav v míru 650.000 mužů. Politická stávka v Belgii. Již několik měsíců prohlašovali belgičtí so- cialisté, že zaháji generální stávku, nepřistoupí-l vláda na revisi ústavy ve smyslu zavedení vše obecného a rovného práva hlasovacího. Poněvadž návrh na revisi ústavy byl zamitnut bylo ve středu na schůzi socialistických poslanců a senátorů i stávkového výboru v Bruselu usne šeno, že generální stávka má býti zahájena v pon dělí dne 14. dubna.
Německo Trevír Belgie Brusel
13 article
Auglie a Francie v otázce marocké. Před několika dny přinesl »Eclair« ostrý článek proti Anglii, v němž vytýkal, že Anglie dosud neuznala francouzský protek- torát nad Marokkem a že vůbec jedná proti francouzským zájmům v Marokku, zvláště pokud jde o postavení Tangeru. »Tempse na to v úvodním článku dovozoval, že obavy a podezření vůči Anglii nejsou ničím odů- vodněny, poukázav zejména na řeč Lloyda George v červenci r. 1911, která rozhodně podporovala politiku Francie v Marokku dodav, že vyjednávání o Tangeru je samo sebou velmi komplikované a že i mezi přá- teli mohou býti různá mínění o speciálních otázkách. V čem tato různost mínění mezi Anglií a Francií záleží, objasňuji nyní »Times« dle došlé telegrafické zprávy: Z Londýna, 14. února. (K. k.) »Timese sdělují z Paříže, že anglická vlád nesouhlasila by za žádných okol- ností s tím, aby otázka zmezi- národnění Tangeru byla vyří- zena jen Anglii, Francií a špa- nělskem. Dle názoru Anglie musí býti tato dohoda předložena všem mocnostem, podepsavším smlouvu algecirasskou. Dále ne- může Anglie projeviti souhlas se smlouvou, kterou Francie ujednala se sultánem a kterou se zřizuje francouzský protek- torát nad Marokkem, doku otázka, týkajici se Tangeru, ne- bude uspokojivě vyřízena. Nové boje v Tripolsku. »Times« dostaly od svého arabského do- pisovatele v Kasr-Jefreru, městě, ležícím 70 mil jihovýchodně od Tripole, tuto depeši, zaslanou přes Dehebat v Tunisu a datovanou 10. února: Nezávislá arabská vláda v Tripolsku zahájila nepřátelství proti Italům. šejk Seif el Nasr přitrhl do území kmene Orfeila jižně od mysu Misraty se čtyřmi tisíci dobře ozbrojených vojínů. Dva tisíce mužů z území Tuaregů přitáhlo před Zuara- Adžibat. Kmeny napadly Italy s úspěchem a způ- sobily jim velké ztráty na lidech a zvířatech.
Lloyd George Italos Nasr Tuareg Francie Anglie Maroko Tanger Londýn Paříž Tripolsko Kasr Jefrer Tunis Times Auglie
14 article Ze severovýchodních Čech.
Ze severovýchodních Čech. (Pův. dopis „Nár. Listů“) V Hradci Král., 10. února. Důležitým činitelem v hospodářském životě severovýchodních Čech je královéhradecka obchodní, živnostenská a průmyslo- vá Ústředna. Nedlouhá doba činnosti stačila aby tato mladá, hybná korporace svépomocná. spočívající na principu komorním v nejmoderněj- ším slova smyslu, mohla prokázati, že nelze dlou- ho již odkládati uskutečnění nové živnostenské ob- chodní komory oficiální pro českou oblast komor- ního obvodu libereckého. Ústředna provedla již dů- ležité akce organisační a zvelebovací. Ačkoliv ne- vydala ještě zprávu o své činnosti za rok 1913, lze říci, že vykonala mnoho, povážíme-li, jak tento rok byl nepřízniv všem akcím. Budiž tu zvlášť vzpo- menuto založení důležitého Svazu východočeských elektráren, k němuž podnět dala Ústředna. O jeho významu se časem zmíníme obšírněji. Dále spolu- pracovala vydatně při výstavě mladoboleslavské, ujala se zvelebovací akce ke které si připravila půdu svým strojovým družstvem, pořádala infor- mační živnostensko-právní kursy, zasáhla účinně do východočeských akcí železničních a dopravních vůbec, stará se o vývoz, má výborně obstarávanou službu informační, farifní kancelář, což všecko ob- staráváno jest malým počtem úřadnických sil a o- chotnými členy jednotlivých sekcí. Tak vyrůstá severovýchodní oblasti české instituce nadějná. vlivná a také respektovaná, a budiž zvlášť kon- statováno, vydržovaná dobrovelnou daní obcí okresů, korporací a jednotlivců.
Čechy Hradec Královský mační živnostenskýprávní kurs
15 article
Otázka studijní knihovny v Hrade Králové, o které bylo velmi mnoho disputová- no, ocila se konečně v reálném stadiu. Původní projekt, aby spojením všech místních knihoven (musejních, školských, spolkových) vytvořena byl rozsáhlá knihovna dotovaná obcí, okresem, event. zemí, musil kenečně ustoupit návíhu života schop- nějšímu a účelnějšímu (hájenému od prvopočátku Krajem Královéhradeckým), který formuloval před lety starosta dr. Ulrich, toliž, vytvořiti nákladem obce knihovnu, jež by obsnhovala vědecká díla. jakých nemá žádný středoškolský ústav. ani jiné knihovny odborné v místě. Knihovna bude po- stupně doplňována a obchacována. Mimo to se- staven bude listkový katalog všech místních spol- kových, odborných a školních knihoven. Vedle knihovny zřizuje se vědecká čítárna. Vědecká knihovna bude majetkem města a svěřena pěči zvláštního kuratoria. Město Hradec Králové končí letos dvace- tileté období svého novodobého vý- voje. R. 1893 pevnostní krunýř konečně musil u- stoupit rozvoji města. Tehdy obec koupila veškeré pevnostní pozemky a objekty za 1,200.000 K. Kd stávaly dřive hradby, dnes už jsou zbudovány celé ulice a čtvrti města, školy a moderní domy. V tom- to dvaceliletém období, které bylo vyplněno usi- lovnou prací. Hradec Králové vykonal ohromný pokrok. Město získalo moderní, skoro velkoměst- ský ráz, zbudovalo nové školy, pedagogium, jatky. museum, mlékárnu, proveňlo rekonstrukci divadla, zřídilo pitný vodovod. provedlo předlažbu staré- ho města, provedlo četné koupě pozemků a domů.
doktor Ulrich K Kd Hrad Králové Hradec Králové
16 article
Jeden z největších podniků obce jsou elektrické podniky. V tomto výpočtu ovšem není řada jiných podníků obce, která pod vlivem svého nednavné- ho, do krajnosti obětavého starosty dra. Ulricha. vyrůstá v moderní českou obec v pravém slova smyslu. Strana svobodomyslná má ve správě obce obětavé a vydatné pracovníky, kteří jsou pevnou oporou starostovi. Letos dojde asi ku postavení pomníku bývalému starostovi města L. Pospíšilovi. který má velké zásluhy o Hradec, a který také připravil koupi nevnostních objektů, a právě, když mohl se ze svého dila těšiti, náhle zemřel. Akad. sochař Fabiánek pracuje o návrzícch na tento po- mník. Bylo by žádoucno, aby obec věnovala na pomník poněkud větší obnos, než jak zamýšlí. Když už. tedy ať je to pomník důstojný. Siezd českých měst. projektovaný le- tos do Hradce Králové, konati se vůbec nebude vzhledem ke všeobecné hospodářské a finanční situaci českých obcí. Rozhodnutí úplně správné.
Ulrich L Pospíšil Fabiánek Hradec Hradec Králové
17 article
Letoční rok je pro podobné podniky velmi nepří- zniv a konečně nebude na škodu, když sjezdy bu- dou poněkud obmezeny. Sjezd v Hradci, odložený na rok 1914 umožní také obci hradecké, aby ně- které své podniky delinitivně ukončila. Snad pře- ce bude možno do té doby počítati s otevřením musejního paláce a bohaté sbírky alespoň částeč- ně zpřístupniti. — Hradec pro tento sjezd připra- vuje také svou speoiální výstavku, která bude do- kumentovati rozvoj města. Ústředna, která po smrti tajemníka prům. mu- sca převzala celou agendu musejní (výstavy a kur- sy) připravuje k otevření paláce prům musea uměleckou výstavu ve značném rozsahu. Výstava bude také obsahovati zvláštni oddělení, severovýchodočeských umělců-rodáků neho umělců, zde zdomácnělých. Do tohoto oddě- lení budou zařazeny jen práce, jichž motivy voleny jsou z naší oblasti. Při tom ovšem budou připuště- ny jen práce skutečně umělecké. Bylo by proto žádoucno, aby do té doby žádné výstavy umělecké Hradci pořádány nebyly M. I
Hradec průmyslový muzeum
18 title
Pohřeb spisovatele M. A.
19 article Simáčka.
Simáčka. Za slunného zimního odpoledne putovali včer přečetní členové české obce spisovatelské a novi- nářské na olšanské hřbitovy, aby na poslední cestě doprovodili zesnulého spisovatele a redak- tora „Zvonu“ p. M. A. Šimáčka. Tělesná jeho schránka v černě kovové rakvi spočívala v ústřed- ní kapli na katafalku, bohatě vyzdobeném svěžím cxotickými stromky a palmami. K rakvi, ozářené několika řadami planoucích voskovic, položene množství nádherných věnců a palmových kytic na jichž stuhách bylo zlatými písmenami prove- deno vřelé věnování. O 3. hodině odpolední, kdy celé prostranství před kaplí, jakož i okolní stezky byly smutečními hosty přeplněny, vykonal pohřeb- ní obřady farář P. Herout za asistence duchoven- stva z fary u sv. Vojtěcha. Po obřadech byla rakev snesena na plyšová nosítka, podél nichž oficiant pražského obecního ústavu pohřebního tvořili dvo- jitý špalír. Za rakyí ubírala se choť zesnulého, sy i zeť, nakladatel Boh. Šimáček s chotí, příbuzní a přátelé, načež následovali pp.: vl. rada a spiso- vatel Alois Jirásek, prof. dr. Thomayer, básníl Lad. Ouis s chotí, Karel Leger z Kolína, spisova- telé Ignát Herrmann, předseda spolku českých spi- sovatelů-belletristů „Máj“ Fr. Herites s chotí, Kar V. Rais. K. M. Čapek s chotí, redaktor „Zlaté Pra- hy“ a sekretář redakce „Národních Listů“ V. Čer- vinka s chotí. K. Červinka s chotí. Bohdan Kamin- ský. Ant. Sova, Karel Mašek. Ant. Klášterský, S. Procházka, Jos. Kořenský. K. Jonáš, Jan Kle- canda, dr. Václav Řezníček, F. A. Šubrt. Jan Lier Aug. Eug. Mužík, F. X. Procházka, dr. O. M. Vy- skočil, dr. J. Guth s chotí. Fr. Kvapil, prof. F. Se- kanina, dr. R. J. Kronbauer. V. Dyk. Dále ředite.
Šimáček P Herout svatý . Vojtěch Jirásek profesor doktor Thomayer Leger Herrmann Herites V Rais K M Čapek V Čer K Červinka Bohdan Kamina Sova Mašek Klášterský S Procházka Jos Kořenský Kle Řezníček F A Šubrt Jan Lier Aug Mužík F X Procházka J Guth Kvapil R J Kronbauer V Dyk Olšanský Kolín Francie obecní ústav spolek český spát básníl lada
20 article
Národního divadla G. Schmoranz, ředitel městské- ho divadla Král. Vinohradů spisovatel Václ. Štech s chotí. Za presidium rady král. hlav. města Prahy p. náměstek cís. r. J. Schrötter a presidiální se- kretář dr. Sobotka. Dále pp.: prof. dr. K. Henner prof. dr. B. Kučera, prof. dr. Kraus, prof. dr. Kri- štůfek, prof. dr. Chodounský. Předseda Spolku če- ských žurnalistů a Všeslovanského svazu novinářů spisovatel Josef Holeček, jednatel téhož spolku chefredaktor „Union“ Rajmund Cejnek, členové Spolku českých žurnalistů, nemocenské pokladny téhož spolku, Jednoty českých novinářů. Akad- malíř Láďa Novák za Jednotu výtvarných umělců. akad. malíři Otto a Jindřich Bubeničkové, Klusá- ček, pí. P. Maternová, pí. Sládková, vdova po bás- níku, rada zem. výboru Stupecký, zemský inspek- tor Setunský, ředitel účtárny Kurš, prof. dr. Pro- cházka, posl. K. St. Sokol. polic, rada Fahoun, šk. rada B. Bauše, cís. rada Vilim, dr. J. Borecký, zem. archivář Kollmann, arch. A. Šimáček, dr. Teyrov- ský, ředitel zems. archivu dr. Nováček, vrch. stav rada Soukup, prof. Flajšhans, hudební kritik Em Chvála, režisér Charvát, předseda spolku středo- školských profesorů F. V. Vykoukal. — Velmi čet- ně byl zastoupen závod „Politiky“ se členy správní rady pp. drem. Slavíkem a drem. Fáčkem, členové redakce a technického oddělení. — Tělesné ostat- ky zesnulého spisovatele byly pochovány na 5 hřbitově, 5. oddělení, ve hrobě č. 88. Po opětných obřadech, než byla rakev spu- štěna do hrobu, rozloučil se vřele se zesnulým jménem české obce spisovatelské a jménem Aka- demie dlouholetý přítel a druh Šimáčkův spisovatel K. V. Rais.
G Schmoranz Král Václ Štech J Schrötter doktor Sobotka profesor K Henner Kučera Kraus Kri Chodounská Holeček Rajmund Cejnek Novák Otta Bubeničková P Maternová Sládková Stupecký Kurš Fahoun Bauše Vilim J Borecká Kollmann A Šimáček Teyrov Nováček Soukup Flajšhans em Chvál Charvát F V Vykoukal Slavík Fáček Aka Šimáčkův K V Rais Praha národní divadlo spolek če spolek český žurnalista Sokol . police rada B spolek středa
21 article
Pravil- Spisovatel, u jehož otevřeného hrobu stojíme. romanopisec, lyrik, dramatik Šimáček, vrátiv se polovině let osmdesátých z dřívějšího povolání svého do Prahy, aby se zde zcela věnoval litera- tuře, neučinil tím skutek nepromyšlený: věděl že jistou existenci, pevnou budoucnost vyměňuje za život neklidný, nejistý, rozčilující, ale třebaže hlou- bavý rozum chvilemi našeptával slova studená, mladý, zdravý, odhodlaný muž šel za touhou srdee svého. Tvorba literární s prací redakční byly mu potom celým životem. Šimáček na svá tehdejši léta byl muž, jenž mnoho byl četl, mnoho znal, uměl se světem dívat; život brzy učinil ho samo- statným. Matka dala mu život a sama šla z něho. Bez bratrů, bez sester, tak sám jen rostl. Ote umřel mu, když mu byla čtyři léta. šimáček v jedné básní pověděl, že v paměti udrželo se mu jen dvojí setkání s otcem; poprvé na ulici, kdy otec pohladil synáčkovu tvář, po druhé — když čtyřletého hošíka pozvedli k otcově ote- vřené rakvi. Dobrotivá ruka matčiny sestry úzkostně se oi potom starala, a všecko příbuzenstvo se s ním právě pro tu osiřelost laskalo. Domácnost a prvé školy byly víc německé teprve domácí učitel Josef Štolba ukázal cestt do českých. Reálka, technika, život studentský strýc Fr. Šimáček, žurnalista výborný, muž ener- gický, pronikavý, a knihy jej pak vychovávali dál Vyrůstal svůj. Studoval chemii a rád ji studoval, zůstávala vždy jeho starou láskou, a v pracích jeho jsou toho památky. Ze všech poměrů v pražském domově nesl do světa citné srdce i bystrý, zkoumavý rozum.
Šimáček Štolba Praha Francie
22 article
Jako chemik přišel na venkov a pobyl v ně- kolika cukrovarech; nový život se mu tam všude otevřel a širá, volná příroda pojala ho ve své ob- jetí. Viděl venkovský lid, žijící a pracující, viděl snažil se poznati dělníky v továrně i v poli, muže i ženy, nahlédl v domácnost jejich, seznámil se s venkovskou společností českou. Vše ho tam dojímalo. Vedle života továrního poutal ducha jeho i ži- vot jiných zápasníků a trpících, život umělců umělkyň, razících si cestu chladným životem, život drobných lidí utlačených, zhořklých, zklamaných. zlomených, život žen horkých srdci, nenalézajícíeh útěchy, žen, tvrdými poměry sevřených. Po natu- ralismu Zolově ruští mistři, zvláště Gončarov, obla- žovali jeho vlastní nitro. Později básníci severní jmenovitě Garborg, skytali mu do zjitřeného nítra útěchy a světla. Přemýšlel, hloubal, vůdčího pa- prsku sám sobě hledal. A ať psal román nebo dra- ma ze života dělnického, ať rozbíral městskou spo- lečnost venkovskou nebo pražskou, ať nad národ- ními poměry se zamýšlel, ať do zápisků Filipa Kořínka kreslil genry z pražských domácnestí, jež zvláště dobře znal, vždy v práci té chvělose vlastní jeho srdce; zároveň však cítili jsme z po- zadí autorovy vážné, zkoumavé, zamyšlené oči. T byly oči ducha, už od mlada bystře pozorujícího, rozjímajícího, kombinujícího. Šimáček sám v sobě. v životě, zápasu, trpkosti, utrpení svém viděl jen jednoho z mnohých, kteří stejně trpí a cití, jent však, jsa spisovatelem, má povinnost ukázat
Zolův Gončarov Garborg Kořínek Šimáček
23 article
„Tvor lidskýs, nejsi sám, a ty lo můžeš křiknou za řad lěch tisíců, jež kruší bolest táž. měj sílu vzkřiknout to a nikdy heslo: zvyknoutl Jsme sebevrazi sic, však umění nám stráž! Nebudu u rakve drahého druha mluviti dále o jeho knihách, ale tolik snad říci smím: Šimáčel pojímal svůj spisovatelský úkol, své umělecké po- slání nadmíru svědomitě. Sujet své příští práce často velmi dlouho nosil v hlavě, přemýšleje, roz- važuje, kombinuje. „Poslední scéna“ na př. hned po „Jiném vzduchu“ ho upoutala, a kdy teprve se objevilal Když dílo své počal psáti, věnoval mu všecku sílu a napětí veliké. Vlastní krví napájel téměř péro své. Kdož se pak může divití rozrušenému zdravíl Za popularitou nešel, natoť aby ji byl ústupky svými vykupoval. Formě věnoval od počátku činnosti své vzá- enou péči a jisto je, že v tom ohledu nebyl náležitě oceněn. Měl též mučivé chvíle pochybnosti, kdy ztrácel viru v cíle svoje, kdy div div neklesal, ale opět horečně vrhal se do práce nové.
24 article
Mnoho lásky je v šímáčkových dílech, a ti, kd zkusili, trpěli, poníženi byli, zápasíli, ji v nich najdou. Pravdivě bylo napsáno, že v jeho romá- nech a povídkových dílech není jediného, abyv něm nebylo trvalé a plodné hodnoty. Nebyl ledakdo, kdo vytvořil postavu Strou- halky ve „Světě malých lidí“, Hely v „Jiněm vzduchu“, Tomana v „Poslední scéně“; nebylo obyčejné péro, které psalo „Štěstí“, „Rodinu Jane- bovu“, „Chamradinu“, „Lačná srdce“ l Vzpomínám dále redaktorské práce zesnulého. práce, na níž si právem zakládal. Šimáček měl oe otevřeny pro umění všech směrů, v jeho „Světo- zoru“ byla celá vynikající starší i mladší literatura v něm objevilo se množství jmen nových, a jist mnozí vděčně vzpomínají jeho laskavostí a ra Nebyl úzkoprsý, jen umění hledal. „U měn ryzí, životní, k národu a k lidstvu obrácené“ bylo i programem jeho ve „Zvonu“ Když jsem ho posledně navštivil, zminil se, ž pomalu bude se blížiti třicetiletí jeho redaktor- Je to dlouhá, velká činnost a dosud slyším tesknou poznámku jeho, když o svých sesláblých očích se zmiňoval. „Vždyť jsem se za ta léta něee načetl rukopisů a korektu luštit.
Stra Toman Jan Šimáček Hela
25 article
ství. A v kníze veršů jeho čtu slova „Než jsem proveď', víc jsem toužil jiným víc než sobě sloužil. Vzpomínám i dlouholeté jeho práce referent- ské, českému divadlu věnované, jakož i práce jeho ve spolku „Máji“, jenž luštění českých otázek spi- sovatelských učinil heslem svým, a proto mělv Šimáčkovi spolupracovníka z nejpřednějších. V samé práci a shonu léta utíkala, a také těž- ké rány v nich dopadaly. Nemoc r. 1896, pád „Svě- tozora“, smrt ženina byly nejtěžší. Ještě se však štěstí usmálo — — i budiž za ně vroucí díkl Myšlenka na smrt, již v jedné básni nazval svým psem, a která — dle básně oné — stále směle se za ním plížila a všude za ním vnikala. nebyla při něm, když se bílý anděl smrti skutečně k němu skláněl, když unavené srdce bezbolestně usínalo . . To srdce přátelské, skromné pro nás, druhy je- ho, nezapomenutelné, to srdce, jež nepoznavší sa- mo lásky mateřské, tak neskonale vroucně mílovalo děti své, to srdce krásně hrdé, jež za přesvědčen dovedlo jiti v zápas, ale před zákeřnou podlost chvělo se v ústraní, to srdce, jež nenávidělo lež. zlobu a úllaky, to srdce, jež samo sa krvavě drá- salo, aby jiným podalo živné síly! A již jsme tedy, drahý příteli, z té tvé Černě ulice, v níž svoje mladá i zas poslední léta jsi prožil, stanuli na místě, kde nejednou jsme spolu stávali.
Šimáček český divadlo
26 article
„Dvě cypříše tam stojí a mezi nimi kříž.“ Ukazoval jsi mi, zde že otec tvůj spráchnivěl a zde, v jeho hrobě, že také sám spáti chceš. Před desíti lety dobrou hlavu ženinu jsi tu uložil. A nyní odcházíš sám . . „I ve mně bude všecko dotrpěno, i ve mně bude všecko odpuštěno — — Vzpomínky všech těch, jež knihy tvoje po- těšily a potěší, povznesly a povznesou, buďte ti skrovnou odměnou za ten život, jejž jsi literatuře věnoval. Budou mezi nimi i mnohé vzpomínky na- šeho dělného lidu, a nejedna upracovaná ruka snad i slzu setře. Snad i nejedna taková slza skane zde na hrob tvůj, u něhož se zadumaný poutník za- staví. Takové slzy i v těch hlubinách srdce tvoje zahřejí. Odpočívej, drahý, v pokojíl Za mocného pohnutí byla rakev s tělesnými ostatky M. A. Šimáčka spuštěna do hrobu.
Šimáček
27 article
Květinovými dary mimo nejbližší rodinu ze- snulého rakev ozdobili: Rada král. hlav. města Prahy. Česká akademie (Svému řádnému členu) „Politika“, závod tiskařský a vydavatelský v Pra- ze, redakce „Národní Politiky“ (Nezapomenutelné- mu kolegovi), Česká graf. akc. společnost „Unie“ (Svému zasloužilému redaktoru). Personál nakla- datelství F. Šimáčka, sekční chef dr. Pilbauer (Po- slední pozdrav), zemský inspektor dr. F. Sitenský (V přátelské vzpomínce), Božena Viková-Kunětická [Vzácnému příteli), Růžena Jesenská (Drahému příteli M. A. Šimáčkovi), rodina Červinkova [Milé- mu příteli). V. Hübner s chotí (Nejvěrnějšímu při- teli), arch. Jan A. Šimáček s rodinou, K. V. Ha- vránek (Milenému příteli), dr. F. X. Teyrovský (Ne- zapomenutelnému příteli na věky „Na shledanou!“ ). univ. prof. dr. B. Kučera s chotí (Drahému příteli). Max a Berta Boryslawských (Milému švakrovi). rodina Soukupova (Poslední s Bohem), rodina Tře- bických (Poslední pozdrav), Antonín a Zdeňka Krá- lovi [Z přátelské úcty). A. Diblíček a K. O. Hanek — Místo věnce na rakev věnovali: prof. MUDr. Fr. Procházka a cís. rada velkoobchodník Joseí Urban příspěvky České dětské nemocnici.
F Šimáček doktor Pilbauer F Sitenský Viková Jesenská Šimáček Červinkův V Hübner Jan ha Teyrovský profesor Kučera Max Bert Boryslawský Soukupův Antonín Zdeňka A Diblíček K O Hanka MUDr František Procházka Urban Praha Český akademie Unia
28 article
Rodině zesnulého projevili písemnou soustrast: Městská rada král. hlav. města Prahy, správa Nár. divadla, správa Měst. divadla na Král. Vinohra- dech, redakce „Nár. Politiky“. Nakladatelské druž- stvo „Máje“ Česká akc. graf. společnost „Unie“ spisovatelský kruh „Zvonu“ (deputace vlád. rada Alois Jirásek a řed. Karel V. Raisl, spolek „Máj“ (deputace F. S. Procházka a Fr. Sekanina). Z kru- hů literárních, uměleckých a vědeckých: Mikoláš Aleš. Rudolí Borth, prof. dr. Josef Císler, Miloš Čtrnáctý. Adolf Černý. Petr Dejmek, Emil Focht. prof. dr. V. Flajšhans, K. V. Havránek, Ant. Häus- ler, Ignát Herrmann, prof. MUDr. A. Heveroch. Frant. Holeček, Robert Holzer, Václav Hübner s chotí, Ladislav Chmelenský, Josef Jahoda, Růžena Jesenská, dr. V. Jiřina, Karel Jonáš, Josef Kafka, Eliška Krásnohorská, arch. V. Králiček, PhDr. Ar- nošt Kraus, redaktor Kraus. MUDr. Josef Kulhá- nek, B. Viková-Kunětická. František Kvapil. Jos. Krušina ze Švamberka., Marie Laudová-Hořicová Milada Lesná, dr. V. Lesný, PhDr. Jan Máchal. J. S. Machar, M. Mayerová, Pavla Moudrá, Karel Arnold Müller, Karel Opatrný. Viktor Olíva, Gust. . Opočenský, Jan Panýrek-Vaněk, Jan Prousek, K. V. Rais, Karel Scheinpfiug. Alols Sedláček, Vil- ma Seidlová-Sokolová. JJulius Skarlandt. PhDr. Fr. Sitenský. Ant. Sova, MUDr. Oldřich Šimáček, Anna a Augusta Teskovy. Emil Walter (Tréval) s chotí, Boh. Zahradník-Brodský, dr. Č. Zíbrt. MUDr. Ot.
Král Jirásek V Raisl F S Procházka Sekanina profesor doktor Císler Čtrnáctá Černá Dejmek Focht V Flajšhans K V Havránek Antonín Herrmann MUDr A Heveroch František Holeček Holzer Hübner Ladislav chmelenský Jahoda Jesenská Jiřina Karel Jonáš Kafka Krásnohorská V Králiček PhDr Kraus Josef Viková Kvapil Krušina Laudová Hořicová Milada Lesná V Lesný Máchal Machar M Mayerová Pavel Moudrá Müller Opatrná Olív Gusta Opočenský Panýrek Vaněk Prousek K V Rais Scheinpfiug Alols Sedláček Seidlová Sokolová JJulius Skarlandt Sitenský Sova Šimáček Anna Augusta Teskův Emil Walter Tréval Zahradník Brodská Zíbrt Otakar Praha Francie Švamberk městský rada král národní . divadlo Český akciový Ara Mikoláš Aleš
29 article
Zuna. Dále pak: ředitel cukrovaru Bajer, gymn. ředitel dr. Bayer. vrch. pokladník A. Berkovec, cís. rada F. Borovský, řed. Arnošt Brichta, JUDr. Ad. Červinka, velkoobchodník Ant. Diblíček, pošt. insp. Vílém Eliaa, poslanec dr. Franta, předseda dremia tiskařského Zdislav Grégr, velkoobchodní K. O. Hanek. JUDr. Karel Heller, MUDr. Ani. Chvojka, inž. Jar. Jindra, řed. Edm. Kaizl, cís. rada Ludvík Kailwert-Bochal, měst. insp. Ant. Kubišta. nag. rada F. Kurš, kaplan Frant. Malý, pí. Anuša Maříková, JUDr. A. M. Mayer, Eugen ryt. Markel. tajemník Nár. divadla Aug. Novotný, cís, rada Jan Otto, sekční chef JJUDr. Rud. Pilbauer, řed. Aug. Prenc, správce velkost. Fr. Rainer. vrch. inž. Jan Soukup, školní inspektor dr. Stránský, stav. rada Fr. Stupecký, arch. Jan A. Šimáček, nakladatel Emil Šole, odb. učitelka B. Tesařová, dr. F. X. Tey- rovský, přednosta stanice Totušek, insp. Jan Třebí- cký, nalladatel B. Tuček, velkoobchodník cís. rada Josef Urban. cís. rada K. Vendulák, nakladatel R. Vilímek, velkoobchodník Vobořil, cís. rada Zadák. Primátor měst pražských p. dr K. Groš jmé- nem presidla rady městské vyslovil soustrast vdo- vě pí. Šimáčkové, redakci „Národní Politiky“ a České akademii pro vědy, slovesnost a umění. — M. A. Šimáček byl u příležitosti svých 50. nero- zenin vyznamenán radou městskou udělením mě- šfanství
Zuna Bajer doktor Bayer A Berkovec F Borovská Brichta JUDr Ada Červinka Antonín Diblíček Franta Grégr Hanka Heller MUDr Chvojka Ing Jindra Kaizl Kailwert Bochal Kubišta F Kurš František Malá Anuša Maříková A M Mayer Eugen rýt Novotná Jan Otta Pilbauer Aug Rainer Soukup Stránský Stupecký Jan Šimáček Šole Tesařová Tey Totušek Jan Třebit B Tuček Urban K Vendulák R Vilímek Vobořil K Groš národní . divadlo Aug Jjudr Český akademie
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — O východní otázce a válce na Balkan prosloví přednášku meškající v Praze právě vynikající host bulharský pan JUDr. Kosta Spisarevský, poslanec sněmu bulharské- ho a chefredaktor časopisu „Bulgaria“ ze So- fije. Přednáška tato koná se v ponděli dne 17. t. m. o 8. hod. več. ve dvoraně domu „Hvězda“ v Praze (Václavské nám. č. 42). Přednášku pořádají pp. red. F. Hovorka, zem- ský a říšský posl. red. V. Klofáč, zem. a říš. posl. dr. K. Kramář a advokát dr. J. Scheiner Vstup každému volný. — O moderním nacionalismu přednáší dr Karel Hoch dnes v sobotu o 8. hod. več. v sále čís. IV. hlavní budovy české techniky (Karlovo nám.). — Z Národního klubu. Dnes jour-fixe. — Přeslechnutím v telefoně zaviněna byla ve včerejším večerníku »Národních Listů« (ve dru- hém vydání) v »Posledních zprávách«, za- zazovaných již po závěrce redakční, komtick
JUDr Kosta Spisarevský Bulgario F Hovorka V Klofáč K Kramář doktor J Scheiner Karel hoch Praha Václavský já národní klub Karlův já