1
masthead
15. února 1913. číslo 45.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
v Haliči nemůže dostati s místa. Konservativ
si jí nepřejí. Krakovská frakce stančíků nedě-
lala by snad nepřekonatelných obtíží, ale vý-
chodohaličtí „podoláci“, vedení ryt. Abra-
hamowiczem, ač se vydávají za rozhodné
autonomisty, vzdali by se raději zemského
sněmu, než by připustili demokratickou vo-
lební opravu, která by šlechtu ve sněmě zba-
vila rozhodujícího slova. Krakovský list
doufá přes to, že společnému úsilí všech de-
mokratických živlů se nakonec přece podař
zdolati odpor „podoláků“ a reformu voleb-
ního řádu provésti.
Volební oprava v Uhrách.
Uherský sněmovní výbor pro volební
opravu ukončil po řeči min. předsedy dra.
Lukácse povšechnou rozpravu a přijal
vládní osnovu za podklad podrobné debaty.
K řečí dra. Lukácse sluší dodati, že odmítl
všechny nesmělé pokusy předchozích řeč-
níků o rozšíření volebního práva jak pro
dělníky, tak i pro osoby mladší než 30 let,
za to dal za pravdu řečníkům, kteří obávají
se tajných voleb i ve městech a ozná-
mil, že vláda se ocholně podrobí, jestliže
sněmovní plenum se vyslovi pro veřejne
volby i ve městech. Tedy žádné zlep-
šení vládní předlohy, naopak ještě zhoršení.
Lukács
Halič
Uhry
5
article
Obhájce dr. Gonda.
doktor
Gonda
6
article
Oznámili jsme, že obhájce Zoltána De-
syho v procesu Lukács contra Désy, dr
Henr. Gonda, byl náhle povolán k vojen-
skému cvičení před samým procesem, jenž
začne dne 17. února. Tato péče vojenské
správy uherské o dra. Lukácse zdála se pa-
trně samému minist. předsedovi příliš hor-
livou a tak se stalo, že nařízení, jímž dr
Gonda povolán ke cvičení, zase odvoláno
Gonda bude tedy Désyho přece hájiti.
sy
Lukács
Désa
Henr
Gonda
Désy
Gonda
7
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
O bytí a nebytí černé Hory.
Pařížské listy dověděly se z Petrohradu
že poslání plukovníka Potapova úplně se zda-
řilo. Plukovník Potapov, ruský vojenský
agent na Černé Hoře, vypravil se do Petro-
hradu jako zvláštní posel krále Nikoly za tím
účelem, aby na příslušných místech vysvětlil.
že Černá Hora nemůže býti bez Skadru, že
jeho nabytí je podmínkou jejího bytí a rozvo-
je a že Černohorci jsou hotovi v bojicho
Skader se vykrváceti, ale od úmyslu zmoc-
niti se ho neupustí. Po takovém vysvětleni
bylo úkolem pluk. Potapova vyžádati Černé
Hoře diplomatickou podporu v jednání o Ska-
der. Rusko se dalo přesvědčiti, že Skader je
Černé Hoře nevyhnutelný a diplomatskou
podporu jí slíbilo.
Proč Černá Hora nemůže býti bez Ska-
dru? To krátce vyložíme. Nejde tu tak
Skader, jako o Skaderské jezero. Jezero toto
je velmi rybné a Černohorci ode dávna na
něm loví drobnou rybku „skorancí“, již ve
velkém vyvážejí do Italie. Ale skoranci Čer-
nohorci lovili dříve než na dobytí Skadru po-
myslili, a mohli by zas. Lovit by arci mohli,
ale závada je v tom, že jim velmi ztížena do-
prava po řece Bojaně k moří tím, že Bojana
tureckou nedbalostí stala se nesplavnou.
Tureckoberlínská smlouva zavázala Bo-
janu na svůj náklad zregulovati, ale ono za
35 let ani prstem nehnulo, aby této povinno-
sti dostálo. Černá Hora po vši tu dobu na ně
doléhala i dotírala, aby Bojanu zregulovalo.
Turecko po svém způsobu nikdy neřeklo: nel
ale kdykoli mělo dojíti ke skutku, ukázalo na
své prázdné kapsy a tím věc vždycky byla
odbyta. V míru Černé Hoře nezbývalo než
trpělivě čekat, neučiní-li Allah zázrak a ne-
naplní prázdnou kasu Turecka. Allah zá-
zraků neučinil, došlo na válku a války Černá
Hora musí užíti k tomu, aby si pomohla.
Potapov
Černohorec
Skader
Bojan
černá Hora
Petrohrad
Černá hoře
Petra
Rusko
Turecko
Allah zázrak
8
article
Bojana, jež ze Skaderského jezera vytě-
ká a po nedlouhém toku se vlévá do Jadran-
ského moře, je řeka mělká a rok od roku
mělčí. Skaderští rybolovci nastavěli si při vý-
teku jejím z jezera jakýchsi proutěných la-
páků, do kterých rybu chytají. Proutěné la-
páky zdržují odtok vody z jezera, do něhož
stále vody přibývá řekami, které se do něho
vrhají. Za Skadrem spojuje se s Bojanou řeka
Drin, jež je silnější a proto vody její obrací
nazpět do jezera. Skaderské jezero tím způ-
sobem stále roste a rozlévá se tam, kde jsou
jeho břehy ploché. Těmito rozlivy ubírá se
orné půdy obyvatelstvu na plochém břehu.
Obyvatelstvo poškozované dosud bylo pod
Tureckem; ale když po válce se dostane pod
Černou Horu, Černá Hora musí mu ukázat, že
pod její správou hospodářské jeho poměry
budou lépe uspořádány, než dovedlo Ture-
cko. Důvěra, že to Černá Hora učiní, přivád
Albance od jezera Skaderského do jejího ná-
ručí. Proto Albanci již na počátku války při-
šli do Podgorice nabídnout králi Nikolovi své
poddanství a korunu Albanie; proto za ny-
nějších bojů o Skader nabízejí Černohorcům
brannou pomoc 3000 mužů.
Jakmile Černá Hora bude paní Skadru
provede regulaci Bojany, osuší zaplavovan
břehy a nabude tolik nejvýbornější půdy.
tučné a kypré jako z nánosu Nilu, že — při
malých rozměrech země — stačí jí to za obil-
nici. Až pak bude zregulována ještě řek
Zeta a zmelioruje se pláň na ulcínském po-
moří, bude Černá Hora míti velmi dobré pod-
mínky zemědělského blahobytu.
Bojan
Černohorec
Skadr
Zet
Jadran
Bojana
Drina
Turecko
Černá Hora
Podgorica
Albánie
Nil
9
article
Kdyby v areopágu velmocí zvítězilo přá-
ní vídeňské žurnalistiky, aby Skader Černé
Hoře nebyl vydán, ani až ho potoky krve svých
synů dobude, bylo by jí další trvání znemož-
něno. Toho však pan baron Leopold Chlume-
cký a cons. chtějí dosíci. Černá Hora podle je-
jich myšlení nesmí dostati Skader, aby ne-
získala lepších hospodářských podmínek,a
musí Rakousku odstoupiti pohraničnou s Bo-
kou Kotorskou horu Lovčen, aby byla naproti
Rakousku odzbrojena. Ba co víc, některé ví-
deňské listy v zápalu pro Albance a v do-
mněnce, že by se z nich dali vychovati odpo-
vědní nepřátelé Černé Hory i Srbska, žádají
pro „Velkou Albanii“ i sandžak novopazar-
ský, jehož se hr. Aehrenthal r. 1908 slavně
zřekl. Podle toho plánu malá Černá Hora byla
by kol dokola obklíčena nepřátelstvím, ne-
mohla by se držet ani hospodářsky, ani vo-
jensky, ani státově a musila by se navždy roz-
loučiti nejen se slavnou junáckou minulostí.
nýbrž i s poslední nadějí do budoucnosti.
Když plukovník Potapov takto v Potro-
hradě objasnil nynější položení Černé Hory,
je naprosto vyloučeno, aby Rusko Černou
Horu opustilo a v šanc vydalo myšlence Vel-
ké Albanie, jež mu je cizí.
„Berliner Tageblatt“ píše, že myšlenka
Velké Albanie jest jedinou překážkou, která
ještě po cestě kn. Hohenloha do Petrohradě
vadí dobrému sousedství Ruska a Rakouska.
I tato překážka zajisté co nejdříve bude od-
straněna, neboť si není možno mysliti, že by
vídeňským státníkům více záleželo na Alba-
nii, než na přátelství Ruska.
Potapov
Leopold Chlum
Rakousko
Lovčen
Srbsko
Albánie
Potro
Černá Hora
Rusko
Petrohrad
Skader Černá hoře
Bo
Vela
Berliner Tageblatt
10
article
Amnestie a výjimečný stav v Rusku.
Dumská komise interpelační odmítla vět-
šinou několika hlasů pilnost interpelaceo
výjimečném stavu v Rusku, podané stranou
kadetskou. Snad jen jediný důvod mohla by
dumská komise uvésti na omluvu svého hla-
sování: že výjimečný stav trvá ve většině
ruských gubernií už přes třicet let, že už
i vláda uznává nenormálnost stavu, když vy-
roste jedno pokolení, které poznává základní
zákony občanské jen z knih, ne z veřejného
života. Pilnost interpelace o výjimečném stavu
je tedy tak dávno už odůvodněna, že už
výraz »pilnost« jí ani nesluší. Výjimečný
stav byl zaveden po zavraždění Alexandra II.
Rusko
11
article
k boji proti spiklenectví, ale od tě doby již
se mohli přesvědčit, že na revoluční hnutí
výjimečný stav nestačí, ale že nejistotaa
stísněnost veřejného života jen dráždí inte-
gentní společnost a stále ji upevňuje v opo-
sičním smýšlení. Je marno žádat od společ-
nosti uklidnění, když každý neobratný nebo
obratný policajť má možnost znepokojit do-
mácí klid ruského poddaného. Ruská policie,
bohužel, jak jí to dosvědčil v nedávné řeči
i ministr vnitra, bdí ve dne v noci, v pátek
i ve svátek, a čije spiknutí i v nevinných
schůzkách gymnasijních hochů, kteří místo
aby se toulali po krčmách, za nedělního
klidu se scházejí číst básníka Nadsona. Silná
vláda musí se projevovat jinak než v úzkost-
livosti a nervosnosti, poněvadž potom pře-
náší svou nervosnost i na společnost.
Třicet let výjimečného stavu v Rusku
dosáhlo toho, že vážnost k zákonu klesla
v očích byrokracie i obecenstva. Byrokracie
ví, že může jednat bez ohledu na normální
občanské zákony, a obecenstvo ví, že ne-
stačí řídit se obecným občanským zákoní-
kem. Jaký prestiž může v takových pomě-
rech mít vláda? Kdy konečně přestane
v Rusku vláda administrativního dobrého
zdání? Nedávno sám ministr president řekl,
že vláda potřebuje podpory společnosti. Spo-
lečnost v Rusku dnes je naladěna větším
dílem oposičně; ale jistě by neodřekla pod-
pory, kdyby vláda konečně zřekla se své
nedůvěry a podezřívavosti k občanstvu. Kdo
konečně vyjde z tohoto zakletého kruhu?
Za měsíc Rusko bude oslavovat třistaleté
jubileum panování rodu Romanovů. K tomu
dní se pojí různé naděje. Bylo by pro Rusko
velmi zdrávo, kdyby s tím dnem byla spo-
jena všeobecná amnestie a kdyby tehdy
vláda konečně vyšla vstříc oprávněným ste-
skům ruské společnosti.
Nadson
Romanov
Rusko
spo
12
article
Nové zbrojení v Německu.
„Germania“ uveřejňuje některé číslice o sesí
lení německé armády dle chystané vojenské před
lohy.
Dvacet pluků pěchoty, jež mají nyní dva pra-
pory, bude doplněno třetím praporem.
92 nové setniny kulometů budou utvořeny de
1. října 1913.
Od tohoto data nebude už praporů s malým
stavem mužstva, nýbrž 185 praporů s velkým sta-
vem a 470 se středním stavem.
Pokud jde o jízdu, dostane 15. divise v Trevíru
dva pluky střelců, které jí scházely, kdežto dle
zákona 1912 měla dostati jen jeden.
Pět pluká bavorské lehké jízdy bude dopl-
něno pátou škadronou polního dělostřelectva.
Všechny batterie, které nemají velký stav
nebo střední stav, dostanou potahy pro páté a ze-
sté dělo.
Deset pluků polního dělostřelectva, které po-
sud měly jen dvě jízdní batterie o čtyřech dělech.
bude rozmnoženo na tři batterie o čtyřech dělech
Ostatní jízdní batterie budou změněny v povozn
batterie o šesti dělech.
To dá, počítaje v to poddůstojníky a dobro-
volniky, stav v míru 650.000 mužů.
Politická stávka v Belgii.
Již několik měsíců prohlašovali belgičtí so-
cialisté, že zaháji generální stávku, nepřistoupí-l
vláda na revisi ústavy ve smyslu zavedení vše
obecného a rovného práva hlasovacího.
Poněvadž návrh na revisi ústavy byl zamitnut
bylo ve středu na schůzi socialistických poslanců
a senátorů i stávkového výboru v Bruselu usne
šeno, že generální stávka má býti zahájena v pon
dělí dne 14. dubna.
Německo
Trevír
Belgie
Brusel
13
article
Auglie a Francie v otázce marocké.
Před několika dny přinesl »Eclair« ostrý
článek proti Anglii, v němž vytýkal, že
Anglie dosud neuznala francouzský protek-
torát nad Marokkem a že vůbec jedná proti
francouzským zájmům v Marokku, zvláště
pokud jde o postavení Tangeru. »Tempse
na to v úvodním článku dovozoval, že obavy
a podezření vůči Anglii nejsou ničím odů-
vodněny, poukázav zejména na řeč Lloyda
George v červenci r. 1911, která rozhodně
podporovala politiku Francie v Marokku
dodav, že vyjednávání o Tangeru je samo
sebou velmi komplikované a že i mezi přá-
teli mohou býti různá mínění o speciálních
otázkách.
V čem tato různost mínění mezi Anglií
a Francií záleží, objasňuji nyní »Times« dle
došlé telegrafické zprávy:
Z Londýna, 14. února. (K. k.) »Timese
sdělují z Paříže, že anglická vlád
nesouhlasila by za žádných okol-
ností s tím, aby otázka zmezi-
národnění Tangeru byla vyří-
zena jen Anglii, Francií a špa-
nělskem. Dle názoru Anglie musí
býti tato dohoda předložena
všem mocnostem, podepsavším
smlouvu algecirasskou. Dále ne-
může Anglie projeviti souhlas
se smlouvou, kterou Francie
ujednala se sultánem a kterou
se zřizuje francouzský protek-
torát nad Marokkem, doku
otázka, týkajici se Tangeru, ne-
bude uspokojivě vyřízena.
Nové boje v Tripolsku.
»Times« dostaly od svého arabského do-
pisovatele v Kasr-Jefreru, městě, ležícím 70 mil
jihovýchodně od Tripole, tuto depeši, zaslanou
přes Dehebat v Tunisu a datovanou 10. února:
Nezávislá arabská vláda v Tripolsku zahájila
nepřátelství proti Italům. šejk Seif el Nasr přitrhl
do území kmene Orfeila jižně od mysu Misraty se
čtyřmi tisíci dobře ozbrojených vojínů. Dva tisíce
mužů z území Tuaregů přitáhlo před Zuara-
Adžibat. Kmeny napadly Italy s úspěchem a způ-
sobily jim velké ztráty na lidech a zvířatech.
Lloyd George
Italos
Nasr
Tuareg
Francie
Anglie
Maroko
Tanger
Londýn
Paříž
Tripolsko
Kasr
Jefrer
Tunis
Times
Auglie
14
article
Ze severovýchodních Čech.
Ze severovýchodních Čech.
(Pův. dopis „Nár. Listů“)
V Hradci Král., 10. února.
Důležitým činitelem v hospodářském životě
severovýchodních Čech je královéhradecka
obchodní, živnostenská a průmyslo-
vá Ústředna. Nedlouhá doba činnosti stačila
aby tato mladá, hybná korporace svépomocná.
spočívající na principu komorním v nejmoderněj-
ším slova smyslu, mohla prokázati, že nelze dlou-
ho již odkládati uskutečnění nové živnostenské ob-
chodní komory oficiální pro českou oblast komor-
ního obvodu libereckého. Ústředna provedla již dů-
ležité akce organisační a zvelebovací. Ačkoliv ne-
vydala ještě zprávu o své činnosti za rok 1913, lze
říci, že vykonala mnoho, povážíme-li, jak tento rok
byl nepřízniv všem akcím. Budiž tu zvlášť vzpo-
menuto založení důležitého Svazu východočeských
elektráren, k němuž podnět dala Ústředna. O jeho
významu se časem zmíníme obšírněji. Dále spolu-
pracovala vydatně při výstavě mladoboleslavské,
ujala se zvelebovací akce ke které si připravila
půdu svým strojovým družstvem, pořádala infor-
mační živnostensko-právní kursy, zasáhla účinně
do východočeských akcí železničních a dopravních
vůbec, stará se o vývoz, má výborně obstarávanou
službu informační, farifní kancelář, což všecko ob-
staráváno jest malým počtem úřadnických sil a o-
chotnými členy jednotlivých sekcí. Tak vyrůstá
severovýchodní oblasti české instituce nadějná.
vlivná a také respektovaná, a budiž zvlášť kon-
statováno, vydržovaná dobrovelnou daní obcí
okresů, korporací a jednotlivců.
Čechy
Hradec Královský
mační živnostenskýprávní kurs
15
article
Otázka studijní knihovny v Hrade
Králové, o které bylo velmi mnoho disputová-
no, ocila se konečně v reálném stadiu. Původní
projekt, aby spojením všech místních knihoven
(musejních, školských, spolkových) vytvořena byl
rozsáhlá knihovna dotovaná obcí, okresem, event.
zemí, musil kenečně ustoupit návíhu života schop-
nějšímu a účelnějšímu (hájenému od prvopočátku
Krajem Královéhradeckým), který formuloval před
lety starosta dr. Ulrich, toliž, vytvořiti nákladem
obce knihovnu, jež by obsnhovala vědecká díla.
jakých nemá žádný středoškolský ústav. ani jiné
knihovny odborné v místě. Knihovna bude po-
stupně doplňována a obchacována. Mimo to se-
staven bude listkový katalog všech místních spol-
kových, odborných a školních knihoven. Vedle
knihovny zřizuje se vědecká čítárna. Vědecká
knihovna bude majetkem města a svěřena pěči
zvláštního kuratoria.
Město Hradec Králové končí letos dvace-
tileté období svého novodobého vý-
voje. R. 1893 pevnostní krunýř konečně musil u-
stoupit rozvoji města. Tehdy obec koupila veškeré
pevnostní pozemky a objekty za 1,200.000 K. Kd
stávaly dřive hradby, dnes už jsou zbudovány celé
ulice a čtvrti města, školy a moderní domy. V tom-
to dvaceliletém období, které bylo vyplněno usi-
lovnou prací. Hradec Králové vykonal ohromný
pokrok. Město získalo moderní, skoro velkoměst-
ský ráz, zbudovalo nové školy, pedagogium, jatky.
museum, mlékárnu, proveňlo rekonstrukci divadla,
zřídilo pitný vodovod. provedlo předlažbu staré-
ho města, provedlo četné koupě pozemků a domů.
doktor
Ulrich
K Kd
Hrad Králové
Hradec Králové
16
article
Jeden z největších podniků obce jsou elektrické
podniky. V tomto výpočtu ovšem není řada jiných
podníků obce, která pod vlivem svého nednavné-
ho, do krajnosti obětavého starosty dra. Ulricha.
vyrůstá v moderní českou obec v pravém slova
smyslu. Strana svobodomyslná má ve správě obce
obětavé a vydatné pracovníky, kteří jsou pevnou
oporou starostovi. Letos dojde asi ku postavení
pomníku bývalému starostovi města L. Pospíšilovi.
který má velké zásluhy o Hradec, a který také
připravil koupi nevnostních objektů, a právě, když
mohl se ze svého dila těšiti, náhle zemřel. Akad.
sochař Fabiánek pracuje o návrzícch na tento po-
mník. Bylo by žádoucno, aby obec věnovala na
pomník poněkud větší obnos, než jak zamýšlí.
Když už. tedy ať je to pomník důstojný.
Siezd českých měst. projektovaný le-
tos do Hradce Králové, konati se vůbec nebude
vzhledem ke všeobecné hospodářské a finanční
situaci českých obcí. Rozhodnutí úplně správné.
Ulrich
L Pospíšil
Fabiánek
Hradec
Hradec Králové
17
article
Letoční rok je pro podobné podniky velmi nepří-
zniv a konečně nebude na škodu, když sjezdy bu-
dou poněkud obmezeny. Sjezd v Hradci, odložený
na rok 1914 umožní také obci hradecké, aby ně-
které své podniky delinitivně ukončila. Snad pře-
ce bude možno do té doby počítati s otevřením
musejního paláce a bohaté sbírky alespoň částeč-
ně zpřístupniti. — Hradec pro tento sjezd připra-
vuje také svou speoiální výstavku, která bude do-
kumentovati rozvoj města.
Ústředna, která po smrti tajemníka prům. mu-
sca převzala celou agendu musejní (výstavy a kur-
sy) připravuje k otevření paláce prům
musea uměleckou výstavu ve značném
rozsahu. Výstava bude také obsahovati zvláštni
oddělení, severovýchodočeských umělců-rodáků
neho umělců, zde zdomácnělých. Do tohoto oddě-
lení budou zařazeny jen práce, jichž motivy voleny
jsou z naší oblasti. Při tom ovšem budou připuště-
ny jen práce skutečně umělecké. Bylo by proto
žádoucno, aby do té doby žádné výstavy umělecké
Hradci pořádány nebyly
M. I
Hradec
průmyslový muzeum
18
title
Pohřeb spisovatele M. A.
19
article
Simáčka.
Simáčka.
Za slunného zimního odpoledne putovali včer
přečetní členové české obce spisovatelské a novi-
nářské na olšanské hřbitovy, aby na poslední
cestě doprovodili zesnulého spisovatele a redak-
tora „Zvonu“ p. M. A. Šimáčka. Tělesná jeho
schránka v černě kovové rakvi spočívala v ústřed-
ní kapli na katafalku, bohatě vyzdobeném svěžím
cxotickými stromky a palmami. K rakvi, ozářené
několika řadami planoucích voskovic, položene
množství nádherných věnců a palmových kytic
na jichž stuhách bylo zlatými písmenami prove-
deno vřelé věnování. O 3. hodině odpolední, kdy
celé prostranství před kaplí, jakož i okolní stezky
byly smutečními hosty přeplněny, vykonal pohřeb-
ní obřady farář P. Herout za asistence duchoven-
stva z fary u sv. Vojtěcha. Po obřadech byla rakev
snesena na plyšová nosítka, podél nichž oficiant
pražského obecního ústavu pohřebního tvořili dvo-
jitý špalír. Za rakyí ubírala se choť zesnulého, sy
i zeť, nakladatel Boh. Šimáček s chotí, příbuzní
a přátelé, načež následovali pp.: vl. rada a spiso-
vatel Alois Jirásek, prof. dr. Thomayer, básníl
Lad. Ouis s chotí, Karel Leger z Kolína, spisova-
telé Ignát Herrmann, předseda spolku českých spi-
sovatelů-belletristů „Máj“ Fr. Herites s chotí, Kar
V. Rais. K. M. Čapek s chotí, redaktor „Zlaté Pra-
hy“ a sekretář redakce „Národních Listů“ V. Čer-
vinka s chotí. K. Červinka s chotí. Bohdan Kamin-
ský. Ant. Sova, Karel Mašek. Ant. Klášterský,
S. Procházka, Jos. Kořenský. K. Jonáš, Jan Kle-
canda, dr. Václav Řezníček, F. A. Šubrt. Jan Lier
Aug. Eug. Mužík, F. X. Procházka, dr. O. M. Vy-
skočil, dr. J. Guth s chotí. Fr. Kvapil, prof. F. Se-
kanina, dr. R. J. Kronbauer. V. Dyk. Dále ředite.
Šimáček
P Herout
svatý . Vojtěch
Jirásek
profesor
doktor
Thomayer
Leger
Herrmann
Herites
V Rais
K M Čapek
V Čer
K Červinka
Bohdan Kamina
Sova
Mašek
Klášterský
S Procházka
Jos
Kořenský
Kle
Řezníček
F A Šubrt
Jan
Lier
Aug
Mužík
F X
Procházka
J Guth
Kvapil
R J Kronbauer
V Dyk
Olšanský
Kolín
Francie
obecní ústav
spolek český spát
básníl lada
20
article
Národního divadla G. Schmoranz, ředitel městské-
ho divadla Král. Vinohradů spisovatel Václ. Štech
s chotí. Za presidium rady král. hlav. města Prahy
p. náměstek cís. r. J. Schrötter a presidiální se-
kretář dr. Sobotka. Dále pp.: prof. dr. K. Henner
prof. dr. B. Kučera, prof. dr. Kraus, prof. dr. Kri-
štůfek, prof. dr. Chodounský. Předseda Spolku če-
ských žurnalistů a Všeslovanského svazu novinářů
spisovatel Josef Holeček, jednatel téhož spolku
chefredaktor „Union“ Rajmund Cejnek, členové
Spolku českých žurnalistů, nemocenské pokladny
téhož spolku, Jednoty českých novinářů. Akad-
malíř Láďa Novák za Jednotu výtvarných umělců.
akad. malíři Otto a Jindřich Bubeničkové, Klusá-
ček, pí. P. Maternová, pí. Sládková, vdova po bás-
níku, rada zem. výboru Stupecký, zemský inspek-
tor Setunský, ředitel účtárny Kurš, prof. dr. Pro-
cházka, posl. K. St. Sokol. polic, rada Fahoun, šk.
rada B. Bauše, cís. rada Vilim, dr. J. Borecký, zem.
archivář Kollmann, arch. A. Šimáček, dr. Teyrov-
ský, ředitel zems. archivu dr. Nováček, vrch. stav
rada Soukup, prof. Flajšhans, hudební kritik Em
Chvála, režisér Charvát, předseda spolku středo-
školských profesorů F. V. Vykoukal. — Velmi čet-
ně byl zastoupen závod „Politiky“ se členy správní
rady pp. drem. Slavíkem a drem. Fáčkem, členové
redakce a technického oddělení. — Tělesné ostat-
ky zesnulého spisovatele byly pochovány na 5
hřbitově, 5. oddělení, ve hrobě č. 88.
Po opětných obřadech, než byla rakev spu-
štěna do hrobu, rozloučil se vřele se zesnulým
jménem české obce spisovatelské a jménem Aka-
demie dlouholetý přítel a druh Šimáčkův
spisovatel K. V. Rais.
G Schmoranz
Král
Václ
Štech
J Schrötter
doktor
Sobotka
profesor
K Henner
Kučera
Kraus
Kri
Chodounská
Holeček
Rajmund Cejnek
Novák
Otta
Bubeničková
P Maternová
Sládková
Stupecký
Kurš
Fahoun
Bauše
Vilim
J Borecká
Kollmann
A Šimáček
Teyrov
Nováček
Soukup
Flajšhans
em Chvál
Charvát
F V Vykoukal
Slavík
Fáček
Aka
Šimáčkův
K V Rais
Praha
národní divadlo
spolek če
spolek český žurnalista
Sokol . police
rada B
spolek středa
21
article
Pravil-
Spisovatel, u jehož otevřeného hrobu stojíme.
romanopisec, lyrik, dramatik Šimáček, vrátiv se
polovině let osmdesátých z dřívějšího povolání
svého do Prahy, aby se zde zcela věnoval litera-
tuře, neučinil tím skutek nepromyšlený: věděl
že jistou existenci, pevnou budoucnost vyměňuje za
život neklidný, nejistý, rozčilující, ale třebaže hlou-
bavý rozum chvilemi našeptával slova studená,
mladý, zdravý, odhodlaný muž šel za touhou srdee
svého. Tvorba literární s prací redakční byly mu
potom celým životem. Šimáček na svá tehdejši
léta byl muž, jenž mnoho byl četl, mnoho znal,
uměl se světem dívat; život brzy učinil ho samo-
statným. Matka dala mu život a sama šla z něho.
Bez bratrů, bez sester, tak sám jen rostl. Ote
umřel mu, když mu byla čtyři léta.
šimáček v jedné básní pověděl, že v paměti
udrželo se mu jen dvojí setkání s otcem; poprvé na
ulici, kdy otec pohladil synáčkovu tvář, po druhé
— když čtyřletého hošíka pozvedli k otcově ote-
vřené rakvi.
Dobrotivá ruka matčiny sestry úzkostně se oi
potom starala, a všecko příbuzenstvo se s ním
právě pro tu osiřelost laskalo.
Domácnost a prvé školy byly víc německé
teprve domácí učitel Josef Štolba ukázal cestt
do českých. Reálka, technika, život studentský
strýc Fr. Šimáček, žurnalista výborný, muž ener-
gický, pronikavý, a knihy jej pak vychovávali dál
Vyrůstal svůj. Studoval chemii a rád ji studoval,
zůstávala vždy jeho starou láskou, a v pracích
jeho jsou toho památky.
Ze všech poměrů v pražském domově nesl
do světa citné srdce i bystrý, zkoumavý rozum.
Šimáček
Štolba
Praha
Francie
22
article
Jako chemik přišel na venkov a pobyl v ně-
kolika cukrovarech; nový život se mu tam všude
otevřel a širá, volná příroda pojala ho ve své ob-
jetí. Viděl venkovský lid, žijící a pracující, viděl
snažil se poznati dělníky v továrně i v poli, muže
i ženy, nahlédl v domácnost jejich, seznámil se
s venkovskou společností českou. Vše ho tam
dojímalo.
Vedle života továrního poutal ducha jeho i ži-
vot jiných zápasníků a trpících, život umělců
umělkyň, razících si cestu chladným životem, život
drobných lidí utlačených, zhořklých, zklamaných.
zlomených, život žen horkých srdci, nenalézajícíeh
útěchy, žen, tvrdými poměry sevřených. Po natu-
ralismu Zolově ruští mistři, zvláště Gončarov, obla-
žovali jeho vlastní nitro. Později básníci severní
jmenovitě Garborg, skytali mu do zjitřeného nítra
útěchy a světla. Přemýšlel, hloubal, vůdčího pa-
prsku sám sobě hledal. A ať psal román nebo dra-
ma ze života dělnického, ať rozbíral městskou spo-
lečnost venkovskou nebo pražskou, ať nad národ-
ními poměry se zamýšlel, ať do zápisků Filipa
Kořínka kreslil genry z pražských domácnestí, jež
zvláště dobře znal, vždy v práci té chvělose
vlastní jeho srdce; zároveň však cítili jsme z po-
zadí autorovy vážné, zkoumavé, zamyšlené oči. T
byly oči ducha, už od mlada bystře pozorujícího,
rozjímajícího, kombinujícího. Šimáček sám v sobě.
v životě, zápasu, trpkosti, utrpení svém viděl jen
jednoho z mnohých, kteří stejně trpí a cití, jent
však, jsa spisovatelem, má povinnost ukázat
Zolův
Gončarov
Garborg
Kořínek
Šimáček
23
article
„Tvor lidskýs, nejsi sám, a ty lo můžeš křiknou
za řad lěch tisíců, jež kruší bolest táž.
měj sílu vzkřiknout to a nikdy heslo: zvyknoutl
Jsme sebevrazi sic, však umění nám stráž!
Nebudu u rakve drahého druha mluviti dále
o jeho knihách, ale tolik snad říci smím: Šimáčel
pojímal svůj spisovatelský úkol, své umělecké po-
slání nadmíru svědomitě. Sujet své příští práce
často velmi dlouho nosil v hlavě, přemýšleje, roz-
važuje, kombinuje. „Poslední scéna“ na př. hned
po „Jiném vzduchu“ ho upoutala, a kdy teprve
se objevilal
Když dílo své počal psáti, věnoval mu všecku
sílu a napětí veliké. Vlastní krví napájel téměř péro
své. Kdož se pak může divití rozrušenému zdravíl
Za popularitou nešel, natoť aby ji byl ústupky
svými vykupoval.
Formě věnoval od počátku činnosti své vzá-
enou péči a jisto je, že v tom ohledu nebyl náležitě
oceněn. Měl též mučivé chvíle pochybnosti, kdy
ztrácel viru v cíle svoje, kdy div div neklesal, ale
opět horečně vrhal se do práce nové.
24
article
Mnoho lásky je v šímáčkových dílech, a ti, kd
zkusili, trpěli, poníženi byli, zápasíli, ji v nich
najdou. Pravdivě bylo napsáno, že v jeho romá-
nech a povídkových dílech není jediného, abyv
něm nebylo trvalé a plodné hodnoty.
Nebyl ledakdo, kdo vytvořil postavu Strou-
halky ve „Světě malých lidí“, Hely v „Jiněm
vzduchu“, Tomana v „Poslední scéně“; nebylo
obyčejné péro, které psalo „Štěstí“, „Rodinu Jane-
bovu“, „Chamradinu“, „Lačná srdce“ l
Vzpomínám dále redaktorské práce zesnulého.
práce, na níž si právem zakládal. Šimáček měl oe
otevřeny pro umění všech směrů, v jeho „Světo-
zoru“ byla celá vynikající starší i mladší literatura
v něm objevilo se množství jmen nových, a jist
mnozí vděčně vzpomínají jeho laskavostí a ra
Nebyl úzkoprsý, jen umění hledal. „U měn
ryzí, životní, k národu a k lidstvu
obrácené“ bylo i programem jeho ve „Zvonu“
Když jsem ho posledně navštivil, zminil se, ž
pomalu bude se blížiti třicetiletí jeho redaktor-
Je to dlouhá, velká činnost a dosud slyším
tesknou poznámku jeho, když o svých sesláblých
očích se zmiňoval. „Vždyť jsem se za ta léta něee
načetl rukopisů a korektu
luštit.
Stra
Toman
Jan
Šimáček
Hela
25
article
ství.
A v kníze veršů jeho čtu slova
„Než jsem proveď', víc jsem toužil
jiným víc než sobě sloužil.
Vzpomínám i dlouholeté jeho práce referent-
ské, českému divadlu věnované, jakož i práce jeho
ve spolku „Máji“, jenž luštění českých otázek spi-
sovatelských učinil heslem svým, a proto mělv
Šimáčkovi spolupracovníka z nejpřednějších.
V samé práci a shonu léta utíkala, a také těž-
ké rány v nich dopadaly. Nemoc r. 1896, pád „Svě-
tozora“, smrt ženina byly nejtěžší. Ještě se však
štěstí usmálo — — i budiž za ně vroucí díkl
Myšlenka na smrt, již v jedné básni nazval
svým psem, a která — dle básně oné — stále
směle se za ním plížila a všude za ním vnikala.
nebyla při něm, když se bílý anděl smrti skutečně
k němu skláněl, když unavené srdce bezbolestně
usínalo . .
To srdce přátelské, skromné pro nás, druhy je-
ho, nezapomenutelné, to srdce, jež nepoznavší sa-
mo lásky mateřské, tak neskonale vroucně mílovalo
děti své, to srdce krásně hrdé, jež za přesvědčen
dovedlo jiti v zápas, ale před zákeřnou podlost
chvělo se v ústraní, to srdce, jež nenávidělo lež.
zlobu a úllaky, to srdce, jež samo sa krvavě drá-
salo, aby jiným podalo živné síly!
A již jsme tedy, drahý příteli, z té tvé Černě
ulice, v níž svoje mladá i zas poslední léta jsi
prožil, stanuli na místě, kde nejednou jsme spolu
stávali.
Šimáček
český divadlo
26
article
„Dvě cypříše tam stojí a mezi nimi kříž.“
Ukazoval jsi mi, zde že otec tvůj spráchnivěl
a zde, v jeho hrobě, že také sám spáti chceš. Před
desíti lety dobrou hlavu ženinu jsi tu uložil. A nyní
odcházíš sám . .
„I ve mně bude všecko dotrpěno,
i ve mně bude všecko odpuštěno — —
Vzpomínky všech těch, jež knihy tvoje po-
těšily a potěší, povznesly a povznesou, buďte ti
skrovnou odměnou za ten život, jejž jsi literatuře
věnoval. Budou mezi nimi i mnohé vzpomínky na-
šeho dělného lidu, a nejedna upracovaná ruka snad
i slzu setře. Snad i nejedna taková slza skane zde
na hrob tvůj, u něhož se zadumaný poutník za-
staví. Takové slzy i v těch hlubinách srdce tvoje
zahřejí. Odpočívej, drahý, v pokojíl
Za mocného pohnutí byla rakev s tělesnými
ostatky M. A. Šimáčka spuštěna do hrobu.
Šimáček
27
article
Květinovými dary mimo nejbližší rodinu ze-
snulého rakev ozdobili: Rada král. hlav. města
Prahy. Česká akademie (Svému řádnému členu)
„Politika“, závod tiskařský a vydavatelský v Pra-
ze, redakce „Národní Politiky“ (Nezapomenutelné-
mu kolegovi), Česká graf. akc. společnost „Unie“
(Svému zasloužilému redaktoru). Personál nakla-
datelství F. Šimáčka, sekční chef dr. Pilbauer (Po-
slední pozdrav), zemský inspektor dr. F. Sitenský
(V přátelské vzpomínce), Božena Viková-Kunětická
[Vzácnému příteli), Růžena Jesenská (Drahému
příteli M. A. Šimáčkovi), rodina Červinkova [Milé-
mu příteli). V. Hübner s chotí (Nejvěrnějšímu při-
teli), arch. Jan A. Šimáček s rodinou, K. V. Ha-
vránek (Milenému příteli), dr. F. X. Teyrovský (Ne-
zapomenutelnému příteli na věky „Na shledanou!“ ).
univ. prof. dr. B. Kučera s chotí (Drahému příteli).
Max a Berta Boryslawských (Milému švakrovi).
rodina Soukupova (Poslední s Bohem), rodina Tře-
bických (Poslední pozdrav), Antonín a Zdeňka Krá-
lovi [Z přátelské úcty). A. Diblíček a K. O. Hanek
— Místo věnce na rakev věnovali: prof. MUDr.
Fr. Procházka a cís. rada velkoobchodník Joseí
Urban příspěvky České dětské nemocnici.
F Šimáček
doktor
Pilbauer
F Sitenský
Viková
Jesenská
Šimáček
Červinkův
V Hübner
Jan
ha
Teyrovský
profesor
Kučera
Max
Bert Boryslawský
Soukupův
Antonín
Zdeňka
A Diblíček
K O
Hanka
MUDr
František
Procházka
Urban
Praha
Český akademie
Unia
28
article
Rodině zesnulého projevili písemnou soustrast:
Městská rada král. hlav. města Prahy, správa Nár.
divadla, správa Měst. divadla na Král. Vinohra-
dech, redakce „Nár. Politiky“. Nakladatelské druž-
stvo „Máje“ Česká akc. graf. společnost „Unie“
spisovatelský kruh „Zvonu“ (deputace vlád. rada
Alois Jirásek a řed. Karel V. Raisl, spolek „Máj“
(deputace F. S. Procházka a Fr. Sekanina). Z kru-
hů literárních, uměleckých a vědeckých: Mikoláš
Aleš. Rudolí Borth, prof. dr. Josef Císler, Miloš
Čtrnáctý. Adolf Černý. Petr Dejmek, Emil Focht.
prof. dr. V. Flajšhans, K. V. Havránek, Ant. Häus-
ler, Ignát Herrmann, prof. MUDr. A. Heveroch.
Frant. Holeček, Robert Holzer, Václav Hübner s
chotí, Ladislav Chmelenský, Josef Jahoda, Růžena
Jesenská, dr. V. Jiřina, Karel Jonáš, Josef Kafka,
Eliška Krásnohorská, arch. V. Králiček, PhDr. Ar-
nošt Kraus, redaktor Kraus. MUDr. Josef Kulhá-
nek, B. Viková-Kunětická. František Kvapil. Jos.
Krušina ze Švamberka., Marie Laudová-Hořicová
Milada Lesná, dr. V. Lesný, PhDr. Jan Máchal.
J. S. Machar, M. Mayerová, Pavla Moudrá, Karel
Arnold Müller, Karel Opatrný. Viktor Olíva, Gust.
. Opočenský, Jan Panýrek-Vaněk, Jan Prousek,
K. V. Rais, Karel Scheinpfiug. Alols Sedláček, Vil-
ma Seidlová-Sokolová. JJulius Skarlandt. PhDr. Fr.
Sitenský. Ant. Sova, MUDr. Oldřich Šimáček, Anna
a Augusta Teskovy. Emil Walter (Tréval) s chotí,
Boh. Zahradník-Brodský, dr. Č. Zíbrt. MUDr. Ot.
Král
Jirásek
V Raisl
F S Procházka
Sekanina
profesor
doktor
Císler
Čtrnáctá
Černá
Dejmek
Focht
V Flajšhans
K V Havránek
Antonín
Herrmann
MUDr
A Heveroch
František
Holeček
Holzer
Hübner
Ladislav chmelenský
Jahoda
Jesenská
Jiřina
Karel Jonáš
Kafka
Krásnohorská
V Králiček
PhDr
Kraus
Josef
Viková
Kvapil
Krušina
Laudová
Hořicová
Milada Lesná
V Lesný
Máchal
Machar
M Mayerová
Pavel Moudrá
Müller
Opatrná
Olív
Gusta
Opočenský
Panýrek
Vaněk
Prousek
K V Rais
Scheinpfiug
Alols Sedláček
Seidlová
Sokolová
JJulius Skarlandt
Sitenský
Sova
Šimáček
Anna
Augusta Teskův
Emil Walter
Tréval
Zahradník
Brodská
Zíbrt
Otakar
Praha
Francie
Švamberk
městský rada král
národní . divadlo
Český akciový
Ara
Mikoláš Aleš
29
article
Zuna. Dále pak: ředitel cukrovaru Bajer, gymn.
ředitel dr. Bayer. vrch. pokladník A. Berkovec,
cís. rada F. Borovský, řed. Arnošt Brichta, JUDr.
Ad. Červinka, velkoobchodník Ant. Diblíček, pošt.
insp. Vílém Eliaa, poslanec dr. Franta, předseda
dremia tiskařského Zdislav Grégr, velkoobchodní
K. O. Hanek. JUDr. Karel Heller, MUDr. Ani.
Chvojka, inž. Jar. Jindra, řed. Edm. Kaizl, cís. rada
Ludvík Kailwert-Bochal, měst. insp. Ant. Kubišta.
nag. rada F. Kurš, kaplan Frant. Malý, pí. Anuša
Maříková, JUDr. A. M. Mayer, Eugen ryt. Markel.
tajemník Nár. divadla Aug. Novotný, cís, rada Jan
Otto, sekční chef JJUDr. Rud. Pilbauer, řed. Aug.
Prenc, správce velkost. Fr. Rainer. vrch. inž. Jan
Soukup, školní inspektor dr. Stránský, stav. rada
Fr. Stupecký, arch. Jan A. Šimáček, nakladatel
Emil Šole, odb. učitelka B. Tesařová, dr. F. X. Tey-
rovský, přednosta stanice Totušek, insp. Jan Třebí-
cký, nalladatel B. Tuček, velkoobchodník cís. rada
Josef Urban. cís. rada K. Vendulák, nakladatel
R. Vilímek, velkoobchodník Vobořil, cís. rada
Zadák.
Primátor měst pražských p. dr K. Groš jmé-
nem presidla rady městské vyslovil soustrast vdo-
vě pí. Šimáčkové, redakci „Národní Politiky“ a
České akademii pro vědy, slovesnost a umění. —
M. A. Šimáček byl u příležitosti svých 50. nero-
zenin vyznamenán radou městskou udělením mě-
šfanství
Zuna
Bajer
doktor
Bayer
A Berkovec
F Borovská
Brichta
JUDr
Ada
Červinka
Antonín
Diblíček
Franta
Grégr
Hanka
Heller
MUDr
Chvojka
Ing
Jindra
Kaizl
Kailwert Bochal
Kubišta
F Kurš
František
Malá
Anuša Maříková
A M Mayer
Eugen rýt
Novotná
Jan Otta
Pilbauer
Aug
Rainer
Soukup
Stránský
Stupecký
Jan
Šimáček
Šole
Tesařová
Tey
Totušek
Jan Třebit
B Tuček
Urban
K Vendulák
R Vilímek
Vobořil
K Groš
národní . divadlo Aug
Jjudr
Český akademie
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— O východní otázce a válce na Balkan
prosloví přednášku meškající v Praze právě
vynikající host bulharský pan JUDr. Kosta
Spisarevský, poslanec sněmu bulharské-
ho a chefredaktor časopisu „Bulgaria“ ze So-
fije. Přednáška tato koná se v ponděli dne
17. t. m. o 8. hod. več. ve dvoraně domu
„Hvězda“ v Praze (Václavské nám. č. 42).
Přednášku pořádají pp. red. F. Hovorka, zem-
ský a říšský posl. red. V. Klofáč, zem. a říš.
posl. dr. K. Kramář a advokát dr. J. Scheiner
Vstup každému volný.
— O moderním nacionalismu přednáší dr
Karel Hoch dnes v sobotu o 8. hod. več.
v sále čís. IV. hlavní budovy české techniky
(Karlovo nám.).
— Z Národního klubu. Dnes jour-fixe.
— Přeslechnutím v telefoně zaviněna byla ve
včerejším večerníku »Národních Listů« (ve dru-
hém vydání) v »Posledních zprávách«, za-
zazovaných již po závěrce redakční, komtick
JUDr
Kosta Spisarevský
Bulgario
F Hovorka
V Klofáč
K Kramář
doktor
J Scheiner
Karel hoch
Praha
Václavský já
národní klub
Karlův já