2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. února 1913. Číslo 45.
4
article
tohoto soudního řádu, do dnes platnému, tak, že
obě strany i jejich zástupci mají ve svých předne-
sech užívati jazyka českého jakožto jazyka je-
dině v zemi obvyklého. Teprve později vydané
dekrety připonštěly používati vedle jazyka če-
ského též jazyka němelého. Nemůžeme se proto
diviti, že dvorními dekrety ze dne 30. listopadu
1787 čís. 750 sb. z. 3. a ze dne 16. ledna 1835
č. 2683 sb. z. s., byla od úřadníků soudních bez-
pod minečně požadována znalost jazyka če-
ského.
Dalším předpisem jazykovým jest jasné usta-
novení státního základního zákona ze dne 21. pro-
since 1867 č. 142 ř. z., jež ve čl. XIX. velí: „Rovné
právo všech v zemí obvyklých řečí ve škole,
úřadě a životě veřejném stát uznává.“ Jasné
přesné toto ustanovení nepotřebuje žádných vý-
kladů, což přírozeně musily uznati i nejvyšší soudní
dvory. Uvádím na př. rozhodnutí říšského soudu
ze dne 3. července 1888 č. 111 Hye č. 440, rozh.
spr. soud. dvoru ze dne 31. března 1894 č. 1292
Budw. č. 7806 a rozhodnutí c. k. nejvyššího dvoru
ze dne 13. prosince 1898 č. 14.934 Gl. U. W. 407
Z řečeného plyne jasně, že dle těchto jedi-
ných platných předpísů zákonných jsou v eškere
slezské soudy povinny nejen veškerá če-
ská podání, tedy i české žaloby, přijí ma ti.
ale že jsou též povínny veškeré jednání českým
podáním podmíněné českým jazykem pro-
váděti a je česky vyříditi.
U . W
5
article
Soudeové slezští, ačkoliv při svém jmenování
služební přísahou slíbili neochvějné zachová-
váni vžech zákonů, zvláště však základních
zákonů státních, tedy také čl. XIX. st. zákl. zák.
zákony odmitáním českých žalob porušují, a to
buď vůbec bez odůvodnění svého nezákonného
odmítavého stanoviska, aneb odůvodňujíce je jen
tím, že se odvolávají na min. výnos ze dne 3. li-
stopadu 1851, kterým prý němčina byla prohlášena
za jediný úřadní jazyk ve Slezsku. Nehledě ke tomu.
že uvedený ministerský výnos nebyl nikde pu-
blikován, a nehledě dále k tomu, že ani v tom
případě, kdyby byl býval publikován, nebyl by
mohl jako pouhý ministerský výnos zru-
šiti plátnost předéhozich plstných zákonů, kte-
rými byl jazyk český prohlášen za výlučný úiřadní
jazyk, po případě kterými vedle dřive výluíčné
češtiny byl jazyk německý toliko jako rovnoprávný
jazyk úřadní připuštěn, byl by tento výnos, i kdy-
by tedy byl platným zákonem, což, jak z řečeného
vidno, pravdou nebylo, byl zrušen jasným předpi-
sem čl. XIX. uvedeného státního zákl. zákona.
Podobně na počátku naší stati v obou výnose
ministerských námi uvedených citovaný mini-
sterský výnos Pražákův ze dne 12. října
1882 č. 15.847 příčí se jasným předpisům
zákonným námi uvedeným, jimiž naprost
jazyková rovnoprávnost u všech soudů
slezských je zajištěna a které do dnes žádným
jiným platným zúkonem, který by rovno-
právnost jazyka českého u některých soudů slez-
ských odstraňoval, změněny nebyly. I nutno se
diviti, jak se může ministr spravedlnosti, který mé
býti nejvyšším strážcem platných zákonů a který
má bdíti nad tím, aby zákony ty porušovány ne-
byly, odvolávati na min, nařízení, které je zřejmě
protizákonné, pokud se jím přípustnost jazyka če-
ského u některých soudů ve Slezsku obmezuje.
Pražákův
Slezsko
6
article
Ostatně prohlašování, zda ten neb onen jazyl
zemský je „gerichtsüiblich“, kteréhožto terminu
platné zákony ve smyslu, jaký se mů přikládá
citovaných výnosech ministerských, vůbec neznají.
je holým komediantstvím. U okresního souduv
Odrách, o který se v uvedených případech jedná
byla až do roku 1309 česká razítka, a n
soudní budově v Odrách byl až do roku 1830
český nápis, z čehož je zřejmo, že u okres-
ního soudu v Odrách jazyk český byl i „gerichts-
üblich“, nehledě už k tomu, že ve Slezsku, tedy
také v Odrách, je jazyk český „landesüblich“a
okresní soud v Odrách ještě v těchto dnech české
žádosti nejen přijal, ale i vyřídil dokonce jazykem
českým. Ve Slezsku platí však ještě jedén důležitý
jazykový zákon. Dle usnesení zemského sněmu z
dne 7. října 1907 mohou si autonomní úřady stano-
viti svůj úřadní jazyk, jsou však povinny přijímati
úřadní spisy a podání, která jsou sepsaná v ně-
které ze tří řečí v zemi obvyklých. Dle toho musí
obecní úřad v Odrách přijímati česká podání zrov-
na tak, jako kterákoliv jiná obec v okrese oder-
ském, a jest tedy jazyk český v okrese oderském
obvyklým, a to tím spíše, ježto celá řada osob
i v samotných Odrách při posledním sčitání lidu
ohlásilajazyk český zasvůj jazyk ob-
covací.
Odra
Slezsko
okresní soud v Odra
zemský sněm
7
article
O jaký platný zákonný předpis opírá c. k
min. spravedinosti nařízení okresnímu soudu
Klimkovicích, že týž je povinen (ll) českou ža-
lobu u tohoto soudu do protokolu zapsanou pře-
ložití do něměiny pro okresní soud v Odrách, ví as
je pan dr. Hochenburger. Pan dr. Hochenburger
také asi bude věděti, z jakého zákonného předpisu
mělo býti okresnímu soudu v Klimkovicích z ná-
mo (7). že u c. k. okresního soudu v Odrách „vý-
lučně jen jazyk německý“ je „gerichtsüblich“. Ni-
kdo jiný v celém Rakousku takových předpisů zá-
konných nezná a znáti nemůže, známy jsou však
zákony, dle kterých okresní soud v Odrách jesi
Povinen české žaloby přijímati. Zákony ty jsme
výše citovali.
Za takových poměrů za ministerstva dra. Ho-
chenburgerova nastalých nelze se diviti, klade-li si
česká veřejnost otázku: „Platí ještě v území
království a zemí na říšské radě zastoupuných
JUC. Ant. Břes ký.
zákony?
parlamentních výborů.
doktor
Hochenburger
Klimkovice
okresní soud Klimkovice
okresní soud v Odra
8
article
Rozpočtový výbor.
Z Vídně. 14. února.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“)
Od 13. června r. 1895, kterého dne po-
volena byla t. zv. celjská položka v roz-
počtu a tím rozbila se koalice Plenerova a
Windischgrätzova, nebylo ve výboru budget-
ním hlasování tak zajímavého jako dnešní.
Zvláštní shodou věcí stalo se, že jako ten-
krát, také dnes, šlo o věc školskou. 35 hlasy
proti 4 německým (dr, Erler, Hummer,
Marckhl a Teufel) usneseno položiti vlaš-
skou právnickou fakultu do Terstu. Pro toto
sídlo hlasovali nejen Vlachové sami, nýbrž
s nimi také všichni Slované a část Němců.
Též Slovinci, kteří původně stáli příkře
proti Terstu. Důvody, pro které poslanci
čeští položili votum svoje pro Terst, vyložil
posl. dr. Franta, jenž opravil věcně tvr-
zení dra. Dulibiče, jakoby zástupcové če
ského národa byli opustili Jihoslovany v zá-
ležitostech universitních. Protestoval prot
nařčení tomu a pravil, že Jihoslované právě
v této věci mohou spoléhati na český národ
a jeho zástupce. Stanovisko Čechů vůči slo-
vínské fakultě je známo. Český národ přeje
každému národu, by vzdělávati se mohl
svým jazykem, není však pochyby, že zasadí
se též o kulturní potřeby Slovinců. Proti
německému nacionálovi Marckhlovi řekl, že
povínnost posluchačů práv české university,
konati částečně zkoušky jazykem německým,
měla by býti opačně přenesena také na
posluchače práv na německé universite
v Praze. Vytkl též posl. Marskhlovi, že pra-
vil, že Slovinci nejsou připravení na univer-
situ, dodávaje, že není správná výlka, když
stát po dlouhá léta zanedbával co nejvíce
lonnso clean
kulturní zájmy Slovinců.
Plenerův
Windischgrätzův
Erler
Marckhl
Teufel
Vlach
Němec
doktor
Franta
Jihoslovan
Čecho
Vídeň
Terst
Praha
Hummer
český univerzita
9
article
Velmi pozoruhodné bylo hlasování roz-
počtového výboru po čelných stránkách,
nejen pokud týká se pospolitého postupu
Vlachů a Slovinců, nýbrž také pokud se
týká chování Němců. Ti byli rozděleni ve
dva tábory — a potom společně poraženi
jak se jim dávno již nestalo, když jednal
se o to, vymocí pro Lublaň paralelky ně-
mecké na státní průmyslové škole slovinské
a vymoci státní německou průmyslovou
školu v Celji, jejíž obvod je veskrze slo-
vinský. Jaký účel by německá průmyslová
škola v Cejli měla, je na jevě. Nebyla by
ústavem odborným, nýbrž poněmčovacim.
Neušlo to pozornosti lidí bdělých, že se
dnes utvořila v poslanecké sněmovně stejná
koalice, jak se jeví za poslední doby na ně-
meckém říšském sněmu: koalice všech soci-
álních demokratů s národy neněmeckými.
Že faktum koalice té neučinilo na Němce
dojem příznivý, netajili. Vlašská fakulta
právnická je nyní z výboru rozpočtového
venku. Ležela tam dlouho dosti. Co se s n
stane v plenu, nemůže nikdo pověděti, ba
nelze ani řici, kdy dostane se elaborát roz-
počtového výboru, který zastupovati bude
dvorní rada dr. Rosner, ke druhému čtení.
Nejméně pak možno povědětí, co by se
stalo ve sněmovně panské, kdyby plenum
poslanecké sněmovny na dnešní usnesení
výboru rozpočtového, t. j. na Terst jako
sídlo vlašské fakulty právnické, přistoupilo
Vlach
Němec
doktor
Rosner
Lublaň
Terst
poslanecký sněmovna
10
article
Z Vídně. 14. února. (K. k.)
Rozpočtový výbor schválil 35 hlasy proti
vládní předlohu, podle které ftalská právníck
dakulta zřídí se nejpozději v zímním semestru
1915/1916. Sídlem faknlty byl stanoven Terst.
Hlasování dálo se takto-
O § 1. vládní předlohy. Tento paragraí zaí v
znění navrženém užším výborem takto: „Za úče-
lem ukojení kulturních potřeb státních příslušníků
italské národnosti zřídí se nejpozději do zimního
semestru 1915-16 samostatná právnická a státově-
decká fakulla sitalskou vyučovací řečí v Terstu.
Hlasováním dle jmen zamítnut byl 30 hlasy prot
fřem pozměňovací návrh Gostlnčarův k § 1. (Zří-
zení fakulty během přištích 5 lef, nejpozději do zim-
ního semestru 1918—1919 v některém místě uvniti
území, obývaného italským národ. kmenem, vyjí-
maje Přímoří a stanovení sídla této fakulty zvlášt-
ním zákonem, který má býti podán nejpozději do
r. 1915.) Zamilá se pozměňovací návrh Verstov-
škův, aby zřízena byla italská právnická fakulta
v Roveredu. Rovněž se zamitá návrh Verstovškův,
aby zřízena byla utrakvistická fakulta s italskoua
slovinskou řečí přednášecí 25 hlasy proti 13. §1.
byl pak schválen ve znění, navrženém užším vý-
borem, při čemž prozatím vypuštěno bylo sídlo fa-
kulty, hlasováním dle jmen 35 hlasy proti 4. Na to
bylo usneseno, že sídlem fakulty jest Terst. Zamitá
ze návrh Verstovškův na zřízení slovinsko-chor-
vatské právnické fakulty v Lublaní nejpozději do
zimního semostru 1915-16. Druhý odstavec § 1.
vládní předlohy (bližší ustanovení sídla fakulty
zvláštním zákonným nařízením), odpadá po ná-
vrzích užšího věýboru a rovněž odpadá § 2. (proza-
tímní zřízení právnické fakulty ve Vídní po sank-
cionování zákona). Schvaluje se § 2. (dříve §
Verstovškův
Vídeň
Terst
Rovered
Lublaň
právnický fakulta
11
article
„Vyučovací a jednací řeč fakulty jest vlašská“. Za-
mítá se dodatečný návrh Dulibíčův (zkoušky mo-
hou býti konány také v řeči chorvatské a slovin-
ské). Rovněž zamítá se návrh Gostinčarův. aby
řeč vyučovací a jednací byla stanovena řeč ital-
ská. Ostatní část předlohy se schvaluje. Dodatečný
návrh posl. dra. Erlera k § 4. (při zkouškách kan-
didátů dlužno zjistiti, zdali úplně ovládají něme-
ekou řeč, a zdali jsou schopni ji použivati) zamíté
e 23 hlasy proti 11. Zamítá se dále 29 hlasy návrh
Dulibičův, aby do 3 5. předlohy pojato bylo toto
ustanovení: „Studiím, která státní příslušníci jího-
slovanského národního kmene vykonali na univer.
sitě záhřebské, nabytá vysvědčení a diplomy maií
platnost v královstvích a zemích na říšské radě
zastovpených“o
Následuje pak hla so vání o resolucích.
Schváleny byly tyto resoluce: Poslance Kotláře
(zřízení zvěrolékařské vysoké školy s českou řeči
vyučovací v Praze), posl. Verstovška (zmpe-
niti vládu, aby vykonala příoravy ke zřízení jiho-
slovanské university v Lublani), posl. Erlera
(aby zrušeno bylo nařízení, kterým se italským stu-
dentům dovoluje, aby konali zkoušky v řeči italské
na universitě ve Šlyrském Hradci, po nabyti plat-
nosti tohoto zákona, a aby dále byl podán zákon
o volném přecházení studentů z vysokých školv
Němocku a Rakousku), posl. Marckhla faby
zřízeny byly německé paralelky na nautické škole
v Terstu).
Dulibíčův
Gostinčarův
Erler
Praha
Lublaň
Šlyrský Hradec
Rakousko
Terst
12
article
Zatmitnuta byla resoluce ryt. Pantze, vyzýva-
jíci vládu, aby při zřizování veškerých vysokých
škol technických, báňských, zvěrolékařských a ob-
chodních vysokých škol rovněž jako u universit
vyžádala si ústavního vyřízení říšské rady; dále
resoluce Marckhlova o zřízení německých parale-
lek na státní průmyslové škole v Lublani a o zří-
zení německé státní průmyslové školy v Celii.
Poslanci Verstovšek, Gostinčar, Dulibiča
Marckhl ohlásili své zamitnuté návrhy a resoluce
jako minoritní vota. Zpravodajem pro sněmovnu
byl zvolen posl. dr. Rosner. Tím byla rozprava
předloze, týkajíc se vlašské fakulty, skončena.
Potom byl schválen návrh Friedmannův, aby
byl zvolen užší výbor, který by prozkoumal ob-
jednávky, zadané námořní správou. Do tohoto už-
šího výboru byli zvoleni: posl. dr. Bugatto. Choc,
Friedmann, Glöekel, Kolischer, Maštálka, Němec.
Schrafil, Staněk, dr. Steinwender, Teufel, Tresič a
Verstovšek. Potom byla schůze skončena.
Příští schůze bude svolána
pi-
semně.
Marckhlův
Verstovšek
Gostinčar
Dulibiča
Marckhl
doktor
Rosner
Friedmannův
Bugatto
Choc
Friedmann
Glöekel
Kolischer
Maštálek
Němec
Staněk
Steinwender
Teufel
Tresič
Lublaň
státní průmyslový škola
vlašský fakulta
13
article
Finanční výbor.
(Zvla telef. zpráva „Nár, Listu v
Z Vídně, 14. února.
V dnešní schůzi finančního výboru předlo-
žil zpravodaj posl. dr. Licht návrh, smluvený
se zástupci vlády, o prohlídce knih, jak ko-
nečně po dlouhých poradách a po dnešní velmi
pohnuté redakční schůzi byl smluven.
Nahlížení do knih zavádí se v odvola
cím řízení (ve druhé instanci) a prohlidce
podrobeny jsou hospodářské i obchodní knihy
a záznamy. U těch, kdož knihy nevedou vůbec
u těch, kdož je vedou jenom za účelem zjištění
správnosti zánášek, může být žádáno za před-
ložení dokladů účtovacích, nikoliv tedy sou-
kromé korespondence a pod.
O důkazu usnáší se komise odvolací te-
prve po provedení ostatních důkazů od před-
sedy nařízených, nebo poplatníkem vedených.
Důkaz provádí se o skutečnostech určitě vy-
značených, které při vyzvání ku předložení
knih poplatníkovi musí být sděleny. Vyzvání
toto musí být poplatníkovi dodáno s výslov-
ným dokladem, že by komise rozhodovala
těchto skutečnostech z mocí úřadu na základč
ostatních pomůcek, kdyby odepřel, nebo ve
lhůtě příměřené nevyhověl vyzvání knihy před-
ložiti. Pořádkové tresty (pokuty) pro nepřed-
ložení knih jsou vyloučeny. Při trestním ří-
zení jsou stejné předpisy, avšak o předložení
knih nebude rozhodovat vyšetřující úřadník.
nýbrž buď senát druhé instance neb zvláštní
sbor, xáležející z rady vrchního zemského sou-
du, rady finančního ředitelstva a jednoho člena
komise odvolací.
ovás
doktor
Licht
Vídeň
14
article
Důkaz provádět bude státní úřadník, zna-
lý práva daňového a vedení knih, jejž ustanoví
předseda komise odvolací a jenž musí by
opatřen písemným zmocněním. Poplatník však
má právo žádat, aby bez útrat provedena byl
prohlídka úřadníkem z jiného obvodu ukláda-
cího. Znalce účetnictví a přísežného tluumeční-
ka může vybrat sobě komise podle uvážení.
Všechny osoby budou vzaty do slibu mlčeli-
vosti s připominkou trestních následků podle
§ 245. Poplatník může vyloučiti osoby, které
s ním jsou v poměru konkurenčním. Poplat-
ník na své útraty může si vzíti znalce z ostat-
ních znalců u obchodního soudu vedenýcha
jmenovat si důvěrníka. Den výkonu prohlídky
oznámí se poplatníku se jmény všech, kdož
jsou pověřeni prohlídkou, aspoň osm) dní na-
před. Prohlídka koná se pravidelně v sídle
komise odhadní. Při veliké prohlídce má po-
platník právo žádati, aby se konala v jeho
bytě neb v v obchodních místnostech. Osoby.
15
article
které dle svého povolání jsou povinny zacho-
vávat tajemství vůči osobám třetím
mohou nabídnout, že dají nahlédnouti do knih
se zatajením jmen a jsou-li knihy jinak bez
vadné, sluší považovat to tak, jakoby knihy
předložil. Důkaz řádně vedenými knihami jes
závazný pro komisi. Důkaz jinými kniham
(rolníků, živnostníků) je rovněž závazný, jest-
liže zápisy o skutečnostech jsou věrohodny
takže nemůže být namítáno, že není celkem
v knihách dle účetnických pravidel postupo-
váno. Výsledku nesmí být užito ani protiji-
ným poplatníkům, ani pro uložení jiných dan
a poplatků. Poplátník může do 14 dnů podat
vyjádření o výsledku prohlídky. Celý protoko
i se znaleckým dobrozdáním musí být dánk
opisu.
Není vyloučena možnost, že v úterý zále-
žitost prohlídky knih se odbude. Potom zbu-
dou ještě tři těžkosti: ustanovení frestní.
amnestie a rozdělení zemských údělů. Neni
jisto, zdali výbor toto své pensum vykoná do
konce budoucího týdne.
lno
16
article
V odpolední schůzi finančního výboru podal
zpravodaj dr. Licht své návrhy o nahlížen
do knih. Ke konci svých podrobných návrhů po-
dotýká zpravodaj, že návrhy, jež pojal do svých
návrhů o provádění prohšídky knih, budou se, jak
se musí očekávati, někomu zdáti příliš daleko-
sáhlé a někomu opět po mnohé stránce přílis
úzké. Z toholo předpokladu čerpá uklidňující pře-
svědčení, že zvolil patrně s kolegy, kteří se zu-
častnili vypracování jeho návrhů, správnou střední
cestu. Doporučuje, aby návrhy byly schváleny.
odo Přišti schůze v úterý dopoledne,
Subkomitét draholníbo výboru, projednávajici
bytovou péči, měl včera schůzi, na jejíž jednacím
pořadu byl návrh poslance Adolfa Grosse o zá-
konném zmocnění vlády, aby při zvýšení úro-
kově miry u spořitelen a jiných hypo-
tečních ústavů upustila oddodatečné ho
odnětí konversních výhod dle § 7. zá-
konla o konversích.
Dr. Groas sdělil, že v došlých spisech jsou
dvě petice, týkající se téže záležitosti, totiž petice
ústředny pro bytovou reformu a petice všeobee-
ného svazu německých výdělkových n hospodář-
ských společenstev. Dále byl podán návrh Ma-
yerův na změnu § 7. zákona o konversích, kter
byl přikázán národohospodářskému výboru. Sub-
komitét zvolil dra. Grosse zpravodajem.
doktor
Licht
Gross
Groas
Ma
17
title
Pragmatika státních učitelů
18
article
Z Vídně, 14. února.
Vídeň
19
article
daltne
(Zvl. tel. zpr. „N. L.
V páteční schůzi přijat § 40., jednajicí
titulu, s tím dodatkem, že titul profesora náleži
též učítelům stupnice A. na průmyslových školách
obchodních, nautických, jakož i hlavním učitelům
na učit, ústavech.
§ 41., týkající se uniformy, na návrh referent
Kemettera po delší debaté škrtnut. Min. Hussarek
prohlásil to za překážku sankce. Obšírná debat
rozvinula se o otázce provisorních učitelů. Odbo-
rem předneseny v té příčině velké obavy do bu-
doucnosti. Odbor žádá, má-li již býti schváleno
ustanovení provisorních učitelů, aby tito měli prá-
vo přednostní při obsazování míst definitivních
aby nebyli ustanovováni na systemisovaná místa
aby jim byly přiznány Sleté přídavky jako defi-
nilivním. Vláda nesdílí obav odboru, vidí všal
ustanovení o provisorních učitelích veliké zlep-
čení dosavadních poměrů suplujících učitelů, sou-
hlasí s jejich právem národnostním v obsazovánt
míst a prohlašuje, že na ustanovování na míst
systemisovaná jest ochotna povoliti 5letý přídavel
200 K. Uvádí, že proviserní učitelé jsou celkem
vzácným případem, ježlo průměrně v nejbližší době
8 let supleniských dosahují suplenti delinitivních
míst a těchto míst tím spíše dosáhnou, půjdou-li
starší učitelé po vydání pragmatiky do pense. N
aprobované kandidáty, kteří nemají místa, nemůže
bráti zřetele. Tek jako i v jiných oborech státní
služby dle vládní předlohy mají oni suplenti, kteř
by po 8 letech nedosáhlí definitivy, jmenováni býti
provisorními s platem 2400 K a aktivitou IX. hodn.
třídy. Nedostali-li by ani v dalších 5 letech deli-
nitivu, obdrželi by přídavky 200 K. Veškerá doba
se jim započítává. S tímto řešením odbor se ne-
uspokojuje, načež min. Hussarek prohlásil, že může
podat delinitivní odpováď až příští týden.
N L
Kemetter
Hussarek
Teko
20
article
Rovněž bude sdělena odpověď až příštího tý-
dne o návrhu kvinkvenálek 500, 600. 800. 900 K
jež odbor prohlásil za minimální požadavek pů-
vodních svých návrhů. Pokud jde o úpravu kvin-
kvenálek cvičných učitelů, uěitelů hudby a tělo-
cviku, žádá odbor jejich zvýšení o 809%, jakoži
zvýšení t. zv. klíče o započítávání let u cvičných
učitelů. Vláda se co nejrozhodněji vyslovila proti
požadavku zvýšení funkčního přídavku pro ředítele
středních škol, aby se rovnal funkčnímu přídavku
ředitelů průmyslových škol, jakož i proti požadav-
ku, aby ředitelům středoškolským poskytnuta byla
za každou pobočku remunerace. Podobně se vy-
slovila proti tomu, aby funkční přidavek ředitel
průmyslových škol vpočitán byl do pense, odůvod-
ňujíc to tím, že ředitelé průmyslových škol mají
poměrně vyšší služné než ostatní ředitelé.
Referent Kemetter zmínil se o petici kuratori
lycel, aby léta učitelů, strávená na lyceích, př
Kemetter
21
article
postupu do státní služby byla plnou měrou počí-
tána. Vláda požadavek ten všeobecně zamítá, pro-
hlašujíe, že to může činiti jen při ústavech, jež
jsou ve svazku recipročním. Dr. Lukavský podal
v té přičině resoluční návrh, jenž schválen. Návrh
ten se týká všech ústavů soukromých s právem
veřejností, jakož i let, strávených na školách obec-
ných a měšťanských s právem veřejnosti. Vlád
prohlásila, že dle ustanovení zákona z roku 190
bude i příště při započítávání let ze soukromých
ústavů postupovat blahovolně. K § 63. podán re-
soluční návrh, dra. Lukavského, aby učitelům, ve-
doucím vycházky žákovské, náležely platy a ná-
hrada cestovného. Dvor. r. Wimmer prohlásil, že
ministerstva došly v té příčině žádosti interesentů.
o nichž nyní právě v ministerstvu se uvažuje,
121., jednající o disciplinárním řízení, pozměněn
byl tak, že musí být nejdříve šetření provedeno
než se učíní oznámení nadřízenému úřadu. Posl
Konečný, jenž podal dodntek o nepřípustnosti ano-
nymních udání, návrh svůj po oné změně odvolal
Zejtra bude se jednat o přechodná ustanoven
a o úvodních článcích. Otázka, týkající se hmotné
úpravy byla odsunuta po prohlášení vlády, že ne-
může dát na návrhy odboru odpověď, na příší
týden.
doktor
Lukavský
Wimmer
Dvor
22
article
Ze školské komise sněmovní
úprava učitelských platů.
školská komise dojednála včera — jak již re
ferováno — osnovu zákona o právních poměreci
učitelstva, vyřídivši i oddíl přechodních ustanove-
ní i dodatkové články osnovy. Z přechodnýchu-
stanovení dlužno hlavně poukázati na § 125., dl
něhož se nedefinitivním učitelským osobám, zastá-
vajícím učítelská místa zatimní nebo extra statum
započítá doba, takto prožitá před uplstněním no-
vého zákona, do služby po dosažení definitivníh
postavení; obdobný předpis platí pro definitivní u-
čitele, kteří před platností nového zákona zastáva-
jí místa zatímní nebo extra statum. Jakmile nový
zákon nabude platnosti, budou zatímní učitelské
stly, působící 5 let, jmenovány definitivními ae
personam,
lo
Učitelkám ručních prací, na základě dosavad-
ních zákonů jmenovaným definitivně, zůstane ta-
4o dejinitiva. Pensijní příspěvek 20 proc. ročníh
služného budou učitelské osoby již ustanovené pla-
titi toliko z částky, o kterou jim budou příslušne
jich služební požitky zvýšeny. Nový zákon nebude
se vztahovati na ty, kdož byli na pensi již v době
kdy zákon ten nabude platnosti. Novým zákonem
nesmějí býti zmenšeny služební požitky učitelstva
ani katechetů.
Článek III. jedná o substitutech, článek IV.
poměru nového zákona k zákonům dosavadním
článek V. stanoví den platnosti nového zákona
čl. VI. ukládá prováděcí povinnost ministrovi vy-
učování,
23
article
O včerejší schůzi vydala „Pražská s ně
movní korrespondonce“ tuto zprávu,
Relerentský komitét permanentní komise
školské
konal dne 14. února o 10. hod. dopolední schůz
před zahájením plenární schůze komise školské
za účelem definitivního textování § 66, osnový
zákona o úpravě požitků pensijních těm zatímním
silám učitelským, které nedosloužily celých pět let
nutných pro jmenování definitivním učitelem a
personam.
V témž smyslu doplněn § 70. pro zajištění pens
vdovám po zatímních učitelích vůbec, zemřelých
ve službě aktivní.
Dále doplněn § 83. odst. 3. tímto ustanovením
.. pokud jim tato služební doba ve smyslu § 66
odst. 5. a § 70, odst. 2. se nečitá.
Příští schůze komitétu koná se v
čtvrtek 20. února o 11. hod. dopol.
Na jednacím pořadu jest textování přípisu
komise školské komisi finanční o vyhotovené osno-
vě zákona o platech učitelských.
24
article
Plenární schůze permanentní komíse školské
zahájena byla o 11. hod. dop. předsedou posl
Leglerem, jenž sdělil, že nepřítomnost svoji omlu-
vili posl. hr. Wallis, Ingrisch a Vinař, a předloži
komisi ke schválení návrhy komitétu referentského
na doplnění §8 66., 70. a 83. osnovy zákona v
smyslu dodatečných návrhů posl. Klofáče.
Potom jednala komise „o přechodných usta-
noveních“, obsažených v 88 124. až 130
K § 129. odst. 2. podal posl. Trojan návrh
týkající se učitelů výpomocných. Avšak po daném
vysvětlení odvoial tento návrh a prohlásil, ž
tlumočil pouze přání pražského učitelstva.
K § 126. odst. 2. posl. Trojan podal doplňující
návrh, aby za slova extra statum vsunuto bylo u-
stanovení: „nebo, které školními úřady byly na mi-
stech definitivních ustanoveny jako učitelé zatím-
ní, a k odst. 3., aby vsunuta byla slova: „nebo
které na základě opatření školních úřadů zastávaly
místa definitivní, jakožto učitelé zatímní“ .
Po daném vysvětlení však od svého návrhu
upustil.
Legler
Klofáč
Trojan
Wallis
Ingrisch
25
article
§ 126.—128. sehváleny byly beze změny
K § 129. přednesl zpravodnj posl. Kafka obsah
petice výboru zemského spolku českého učitelstva
pensionovaného v tom smyslu, aby sněmovní komise
školská vzhledem na 5. resoluční návrh v osnově
zákona obsažený odložila konečné jednání a hla-
sování o tomto §, až bude znám návrh zákona.
za nějž žádán jest zemský výbor.
Dále navrhl spoluzpravodaj posl. Knika do-
plnění a rozšíření odstavce 3. § 129. ve smyslu pen-
sionovaného učitelstva.
Po vysvětlení předsedy komise cís. rady posl.
Leglera a přísedícího zemského výboru posl. pro-
bošta dra. Buriana, že zemský výbor s největším
urychlením návrh zákona ve prospěch a ke spo-
kcjenosti pensionovaného učitelstva vypracuje, by-
§ 129. schválen beze změny
Potom schválila komise články III., IV., V.
VI. návrhu zákona jednomyslně, čímž celá osnov
zákona byla vyřízena.
Kafka
26
article
Předseda komise zvláště připomíná, že bude
nutno, aby komitét referentů vypracoval návrh
zákona substitučního, ježto dosavadní zá-
kon z r. 1899 vůbec nevyhovuje, a mímo to jest
potřebí, aby c. k. vládě předložen byl určitý návrh.
Místopředseda posl. dr. Koldinský navrhl, aby
zemský výbor sám vypracoval návrh substitučního
zákona, ježto jest k tomu příslušným. K návrhu to-
muto přípojil se plně posl. dr. Zímmer.
Zástupce vlády vicepresident Goll učinil pro-
hlášení, že vláda podá své prohlášení pouze ten-
krát, až bude znáti návrh zákona. Totéž se týče
také vojenského zákona učitelského
Předseda cís. rada posl. Legler zůstavil komisi
rozhodnouti, zdali má návrh zákona vypracovat
komitét referentů nebo ne.
Po vysvětlení zástupce zem, výboru, zemského
rady dra. Pilaře, odvolal dr. Koldinský návrh svů-
a komise se usnesla, aby komitét referentů vypra
coval osnovu zákona substitučního.
Příští schůze plenární komise školsko
konati se bude v pátek dne 21. února o 11. hod
dopolední
doktor
Koldinská
Zímmer
Goll
Pilař
27
article
Politický přehled.
Země české.
Politický přehled.
Země české.
Hlas statečného českého učitele.
Na volební schůzi organisace národn
strany svobodomyslné pro Říšské předměst
v Plzni, svolané za příčinou nastávajících
obecních voleb plzeňských, šesté to v řadč
schůzí strany k předmětu tomu v Plzni svo-
laných, jménem učitelstva přihlásil se k slovu
odborný učitel pan Vavřík, jenž rozhodné
vystoupil proti zprávám z Plzně do veřej-
nosti daným, jež by mohly pověst učitelstva
poškoditi. Řečník uvedl na příslušnou míru
zejména známé zprávy ze schůze učitelstva
měšťanských škol v Plzni ve příčině při-
spěvků obranným národním jednotám a opřel
se zvláště výroku jednoho z učitelských řeč-
níků tehdejší schůze, že nemá důvěry k žádné
politické straně. Tento názor není názorem
celého stavu učitelského. Vysloviv se zvlášt
lichotivým způsobem o poměru poslanců dra.
Lukavského a dra. Mandla k učitelstvu pro-
hlásii řečník, že české učitelstvo venkovské
má důvěru k poslancům strany agrarní, uči-
telstvo městské pak zejména ku poslancům
národní strany svobodomyslné, o čemž svědčil
siezd učitelstva strany naší, konaný v Praze
V učitelské organisaci strany naší je pře
2000 učitelů a z toho 10 proc. tvoří učitel-
stvo plzeňské, které se k ní přihlásilo beze
vší organisace. S obzvlášíním souhlasem
dlouhotrvajícím potleskem přijato bylo toto
prohlášení řečnikovo: »Pravda je, že
hmotné poměry učitelstva jso
smutné, čehož příčínou jsou znám
poměry a učitelstvo nečiní take
nátlaku na žádnou politickou
stranu, aby za každou cenu se vy-
rovnala s Němci, aby jen poměry
očitelské byly upraveny.« Dlužno
doufati, že tato slova promluvena z duše
českému učitelstvu, kteréž v jádře i celku
svém zasluhuje čestného jména učitelstva
národního.
Vavřík
Lukavský
Mandl
Němec
Plzeň
Praha
28
article
Písemné čestné slovo německých poslanců.
Německo-radikální děčinský list připojil
k oběžníku, vydanému o poslední schůzi sdru-
žení německých poslanců z Čech, a sdělují-
címu velmí stručně, že ve schůzi »jednáno
bylo zevrubně o malém finančním plánu a
zvláště otázce údělu zemím«, velmi roze-
zlenou kapitolu pro německé poslance, skoupé
na slovo o nejdůležitějším jednání, to jest
údělech »české většině zemského výboru.a
To prý vybovuje rezkazu ve schůzi vyda-
nému, podle kteréhož se členové německého
poslaneckého sdružení z Čech pisemným
čestným slovem zavázali, ničeho z jed-
nání vlastního neprozraditi. Toť prý obstrukce
oproti voličům a panstvo prý se stává spolu-
vinníkem těch, jimž se Čechy ještě stále
příliš pomalu počešťují. Tímto písemným
čestným slovem vydává prý se těch několik
lidu německému ještě věrných poslanců do
velmi šikmého rozpoložení; musí prý ke
zradě německého lidu mlčky přihlížeti. Kdyby
nebyli dali čestné slovo, byli by se při-
pravili o možnost, vystoupiti na schůzí proti
dru. Urbanovi a ostatním »skvostným chla-
pům« (»Prachtkerle«), ale poněvadž je dali,
musí trpěti mlčky k celému tomu podlézání
Čechům se strany německého Verbandu. Je
sotva asi pochybno, že ostrá tato výtka po-
chází přímo od některého z těchto věrných
v šikmé poloze se nacházejících německých
poslanců, anebo že aspoň byla od něho in-
spirována.
Čecho
Urban
Verbanda
Čechy
29
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Má bojovná organisace haličská útočný účel?
»Poln. Korr«, podávajíc tyto dni zprávu
o vojenských družinách, organisovaných v ha-
ličských městech i vesnicích, jak veřejným
komitétem Národní rady, tak i tajným vý-
borem radikálných stran, psala výslovně, že
žádná z těchto organisací nemá účelu
útočného. Nyní jsme dostali ze Lvova
delší pojednáni o bojovných organisacích
haličských, nadepsané »Povstalecké hnutí
v Polsku« a opatřené na konci místo pod-
pisu otiskem stampilky tajného výboru
»Biuro prasowe komisyi tymezasowej S. S.
P.« (Tisková kancelář dočasné komise spo-
jených stran polských.)
V pojednání tom píše se v úvodu, že
Rusko spěje k mezinárodnímu konfliktu, ve
kterém následkem rozkladného procesu, jenž
zachvátil celou carskou říši, bude zcela jistě
poraženo. Na tuto porážku Ruska skládají
své naděje Poláci. Zisk z ní budou míti,
zúčastní-li se také sami boje, a sice po boku
státu, jenž poskytuje Polákům možnost kul-
turního rozvoje. Státem takovým je Rakousko
a antagonismus mezi Ruskem a Rakouskem
povede dříve neb později k zjevné válce.
Poln
S P
Polák
RakouskoUhersko
Lvov
Polsko
Rusko
Rakousko
národní rada
30
article
Myšlenka, hotoviti se k válce proti Rusku
po boku Rakouska, zapustila hluboké kořeny
ve veliké většíně národa polského. V ru-
ském Polsku šíří se tajně tištěnými nebo
z Haliče podloudně dováženými spisy, v Ha-
liči ji propaguje několik časopisů. Zároveň
s propagandou polského povstání proti Rusku
— píše se dále v pojednání — započaly
praktické vojenské přípravy mezi studenty
a dělnictvem. Vydány poučné spisky o vojen-
ském výcviku a otevřeny válečné kursya
školy, z nichž maji vyjíti kádry budoucí pol-
ské armády. Politické události na Balkáně
mnoho přispěly k rozšíření iredentistického
hnutí v Ruském Polsku. Možnost brzké války
rakousko-ruské sjednotila všechny polské
strany, stojící na stanovisku neodvislosti
Polska. Zástupci těchto stran z Ruska i Ha-
liče dosadili »Zatímnou komisí sjednocených
stran neodvislosii«, která řídí všechny práce,
jež mají připraviti zbrojný zápas Po-
láků s Ruskem. Komise sbírá pro tento
účel též peněžité prostředky.
V pojednání praví se dále, že vedení
tajného výboru podřídily se všechny polské
strany v Haliči až na konservativce a ná-
rodní demokraty, ale i tyto strany uznaly
za nutno zříditi při Národní radě komisi,
starající se o vojenský výcvik mládeže.
Článek tento, pocházející z místa nej-
kompetentnějšího, opravuje referát »Poln.
Korr.«, jakoby bojovné organisace haličské
neměly účelu útočného.
Haličská volební reforma.
Parlamentní zpravodaj „Nov. Ref.“ upo-
zorňuje na hlavní — ostatně již dávno zná-
mou — příčinu, pro kterou se volební reform
Poln
Ref
Rusko
Rakousko
Polsko
Halič
Balkán