ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5ed86250-8f39-11dd-84bf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: org 12, person 76, place 38
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
15. února 1913. Číslo 45.
4 article
tohoto soudního řádu, do dnes platnému, tak, že obě strany i jejich zástupci mají ve svých předne- sech užívati jazyka českého jakožto jazyka je- dině v zemi obvyklého. Teprve později vydané dekrety připonštěly používati vedle jazyka če- ského též jazyka němelého. Nemůžeme se proto diviti, že dvorními dekrety ze dne 30. listopadu 1787 čís. 750 sb. z. 3. a ze dne 16. ledna 1835 č. 2683 sb. z. s., byla od úřadníků soudních bez- pod minečně požadována znalost jazyka če- ského. Dalším předpisem jazykovým jest jasné usta- novení státního základního zákona ze dne 21. pro- since 1867 č. 142 ř. z., jež ve čl. XIX. velí: „Rovné právo všech v zemí obvyklých řečí ve škole, úřadě a životě veřejném stát uznává.“ Jasné přesné toto ustanovení nepotřebuje žádných vý- kladů, což přírozeně musily uznati i nejvyšší soudní dvory. Uvádím na př. rozhodnutí říšského soudu ze dne 3. července 1888 č. 111 Hye č. 440, rozh. spr. soud. dvoru ze dne 31. března 1894 č. 1292 Budw. č. 7806 a rozhodnutí c. k. nejvyššího dvoru ze dne 13. prosince 1898 č. 14.934 Gl. U. W. 407 Z řečeného plyne jasně, že dle těchto jedi- ných platných předpísů zákonných jsou v eškere slezské soudy povinny nejen veškerá če- ská podání, tedy i české žaloby, přijí ma ti. ale že jsou též povínny veškeré jednání českým podáním podmíněné českým jazykem pro- váděti a je česky vyříditi.
U . W
5 article
Soudeové slezští, ačkoliv při svém jmenování služební přísahou slíbili neochvějné zachová- váni vžech zákonů, zvláště však základních zákonů státních, tedy také čl. XIX. st. zákl. zák. zákony odmitáním českých žalob porušují, a to buď vůbec bez odůvodnění svého nezákonného odmítavého stanoviska, aneb odůvodňujíce je jen tím, že se odvolávají na min. výnos ze dne 3. li- stopadu 1851, kterým prý němčina byla prohlášena za jediný úřadní jazyk ve Slezsku. Nehledě ke tomu. že uvedený ministerský výnos nebyl nikde pu- blikován, a nehledě dále k tomu, že ani v tom případě, kdyby byl býval publikován, nebyl by mohl jako pouhý ministerský výnos zru- šiti plátnost předéhozich plstných zákonů, kte- rými byl jazyk český prohlášen za výlučný úiřadní jazyk, po případě kterými vedle dřive výluíčné češtiny byl jazyk německý toliko jako rovnoprávný jazyk úřadní připuštěn, byl by tento výnos, i kdy- by tedy byl platným zákonem, což, jak z řečeného vidno, pravdou nebylo, byl zrušen jasným předpi- sem čl. XIX. uvedeného státního zákl. zákona. Podobně na počátku naší stati v obou výnose ministerských námi uvedených citovaný mini- sterský výnos Pražákův ze dne 12. října 1882 č. 15.847 příčí se jasným předpisům zákonným námi uvedeným, jimiž naprost jazyková rovnoprávnost u všech soudů slezských je zajištěna a které do dnes žádným jiným platným zúkonem, který by rovno- právnost jazyka českého u některých soudů slez- ských odstraňoval, změněny nebyly. I nutno se diviti, jak se může ministr spravedlnosti, který mé býti nejvyšším strážcem platných zákonů a který má bdíti nad tím, aby zákony ty porušovány ne- byly, odvolávati na min, nařízení, které je zřejmě protizákonné, pokud se jím přípustnost jazyka če- ského u některých soudů ve Slezsku obmezuje.
Pražákův Slezsko
6 article
Ostatně prohlašování, zda ten neb onen jazyl zemský je „gerichtsüiblich“, kteréhožto terminu platné zákony ve smyslu, jaký se mů přikládá citovaných výnosech ministerských, vůbec neznají. je holým komediantstvím. U okresního souduv Odrách, o který se v uvedených případech jedná byla až do roku 1309 česká razítka, a n soudní budově v Odrách byl až do roku 1830 český nápis, z čehož je zřejmo, že u okres- ního soudu v Odrách jazyk český byl i „gerichts- üblich“, nehledě už k tomu, že ve Slezsku, tedy také v Odrách, je jazyk český „landesüblich“a okresní soud v Odrách ještě v těchto dnech české žádosti nejen přijal, ale i vyřídil dokonce jazykem českým. Ve Slezsku platí však ještě jedén důležitý jazykový zákon. Dle usnesení zemského sněmu z dne 7. října 1907 mohou si autonomní úřady stano- viti svůj úřadní jazyk, jsou však povinny přijímati úřadní spisy a podání, která jsou sepsaná v ně- které ze tří řečí v zemi obvyklých. Dle toho musí obecní úřad v Odrách přijímati česká podání zrov- na tak, jako kterákoliv jiná obec v okrese oder- ském, a jest tedy jazyk český v okrese oderském obvyklým, a to tím spíše, ježto celá řada osob i v samotných Odrách při posledním sčitání lidu ohlásilajazyk český zasvůj jazyk ob- covací.
Odra Slezsko okresní soud v Odra zemský sněm
7 article
O jaký platný zákonný předpis opírá c. k min. spravedinosti nařízení okresnímu soudu Klimkovicích, že týž je povinen (ll) českou ža- lobu u tohoto soudu do protokolu zapsanou pře- ložití do něměiny pro okresní soud v Odrách, ví as je pan dr. Hochenburger. Pan dr. Hochenburger také asi bude věděti, z jakého zákonného předpisu mělo býti okresnímu soudu v Klimkovicích z ná- mo (7). že u c. k. okresního soudu v Odrách „vý- lučně jen jazyk německý“ je „gerichtsüblich“. Ni- kdo jiný v celém Rakousku takových předpisů zá- konných nezná a znáti nemůže, známy jsou však zákony, dle kterých okresní soud v Odrách jesi Povinen české žaloby přijímati. Zákony ty jsme výše citovali. Za takových poměrů za ministerstva dra. Ho- chenburgerova nastalých nelze se diviti, klade-li si česká veřejnost otázku: „Platí ještě v území království a zemí na říšské radě zastoupuných JUC. Ant. Břes ký. zákony? parlamentních výborů.
doktor Hochenburger Klimkovice okresní soud Klimkovice okresní soud v Odra
8 article
Rozpočtový výbor. Z Vídně. 14. února. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“) Od 13. června r. 1895, kterého dne po- volena byla t. zv. celjská položka v roz- počtu a tím rozbila se koalice Plenerova a Windischgrätzova, nebylo ve výboru budget- ním hlasování tak zajímavého jako dnešní. Zvláštní shodou věcí stalo se, že jako ten- krát, také dnes, šlo o věc školskou. 35 hlasy proti 4 německým (dr, Erler, Hummer, Marckhl a Teufel) usneseno položiti vlaš- skou právnickou fakultu do Terstu. Pro toto sídlo hlasovali nejen Vlachové sami, nýbrž s nimi také všichni Slované a část Němců. Též Slovinci, kteří původně stáli příkře proti Terstu. Důvody, pro které poslanci čeští položili votum svoje pro Terst, vyložil posl. dr. Franta, jenž opravil věcně tvr- zení dra. Dulibiče, jakoby zástupcové če ského národa byli opustili Jihoslovany v zá- ležitostech universitních. Protestoval prot nařčení tomu a pravil, že Jihoslované právě v této věci mohou spoléhati na český národ a jeho zástupce. Stanovisko Čechů vůči slo- vínské fakultě je známo. Český národ přeje každému národu, by vzdělávati se mohl svým jazykem, není však pochyby, že zasadí se též o kulturní potřeby Slovinců. Proti německému nacionálovi Marckhlovi řekl, že povínnost posluchačů práv české university, konati částečně zkoušky jazykem německým, měla by býti opačně přenesena také na posluchače práv na německé universite v Praze. Vytkl též posl. Marskhlovi, že pra- vil, že Slovinci nejsou připravení na univer- situ, dodávaje, že není správná výlka, když stát po dlouhá léta zanedbával co nejvíce lonnso clean kulturní zájmy Slovinců.
Plenerův Windischgrätzův Erler Marckhl Teufel Vlach Němec doktor Franta Jihoslovan Čecho Vídeň Terst Praha Hummer český univerzita
9 article
Velmi pozoruhodné bylo hlasování roz- počtového výboru po čelných stránkách, nejen pokud týká se pospolitého postupu Vlachů a Slovinců, nýbrž také pokud se týká chování Němců. Ti byli rozděleni ve dva tábory — a potom společně poraženi jak se jim dávno již nestalo, když jednal se o to, vymocí pro Lublaň paralelky ně- mecké na státní průmyslové škole slovinské a vymoci státní německou průmyslovou školu v Celji, jejíž obvod je veskrze slo- vinský. Jaký účel by německá průmyslová škola v Cejli měla, je na jevě. Nebyla by ústavem odborným, nýbrž poněmčovacim. Neušlo to pozornosti lidí bdělých, že se dnes utvořila v poslanecké sněmovně stejná koalice, jak se jeví za poslední doby na ně- meckém říšském sněmu: koalice všech soci- álních demokratů s národy neněmeckými. Že faktum koalice té neučinilo na Němce dojem příznivý, netajili. Vlašská fakulta právnická je nyní z výboru rozpočtového venku. Ležela tam dlouho dosti. Co se s n stane v plenu, nemůže nikdo pověděti, ba nelze ani řici, kdy dostane se elaborát roz- počtového výboru, který zastupovati bude dvorní rada dr. Rosner, ke druhému čtení. Nejméně pak možno povědětí, co by se stalo ve sněmovně panské, kdyby plenum poslanecké sněmovny na dnešní usnesení výboru rozpočtového, t. j. na Terst jako sídlo vlašské fakulty právnické, přistoupilo
Vlach Němec doktor Rosner Lublaň Terst poslanecký sněmovna
10 article
Z Vídně. 14. února. (K. k.) Rozpočtový výbor schválil 35 hlasy proti vládní předlohu, podle které ftalská právníck dakulta zřídí se nejpozději v zímním semestru 1915/1916. Sídlem faknlty byl stanoven Terst. Hlasování dálo se takto- O § 1. vládní předlohy. Tento paragraí zaí v znění navrženém užším výborem takto: „Za úče- lem ukojení kulturních potřeb státních příslušníků italské národnosti zřídí se nejpozději do zimního semestru 1915-16 samostatná právnická a státově- decká fakulla sitalskou vyučovací řečí v Terstu. Hlasováním dle jmen zamítnut byl 30 hlasy prot fřem pozměňovací návrh Gostlnčarův k § 1. (Zří- zení fakulty během přištích 5 lef, nejpozději do zim- ního semestru 1918—1919 v některém místě uvniti území, obývaného italským národ. kmenem, vyjí- maje Přímoří a stanovení sídla této fakulty zvlášt- ním zákonem, který má býti podán nejpozději do r. 1915.) Zamilá se pozměňovací návrh Verstov- škův, aby zřízena byla italská právnická fakulta v Roveredu. Rovněž se zamitá návrh Verstovškův, aby zřízena byla utrakvistická fakulta s italskoua slovinskou řečí přednášecí 25 hlasy proti 13. §1. byl pak schválen ve znění, navrženém užším vý- borem, při čemž prozatím vypuštěno bylo sídlo fa- kulty, hlasováním dle jmen 35 hlasy proti 4. Na to bylo usneseno, že sídlem fakulty jest Terst. Zamitá ze návrh Verstovškův na zřízení slovinsko-chor- vatské právnické fakulty v Lublaní nejpozději do zimního semostru 1915-16. Druhý odstavec § 1. vládní předlohy (bližší ustanovení sídla fakulty zvláštním zákonným nařízením), odpadá po ná- vrzích užšího věýboru a rovněž odpadá § 2. (proza- tímní zřízení právnické fakulty ve Vídní po sank- cionování zákona). Schvaluje se § 2. (dříve §
Verstovškův Vídeň Terst Rovered Lublaň právnický fakulta
11 article
„Vyučovací a jednací řeč fakulty jest vlašská“. Za- mítá se dodatečný návrh Dulibíčův (zkoušky mo- hou býti konány také v řeči chorvatské a slovin- ské). Rovněž zamítá se návrh Gostinčarův. aby řeč vyučovací a jednací byla stanovena řeč ital- ská. Ostatní část předlohy se schvaluje. Dodatečný návrh posl. dra. Erlera k § 4. (při zkouškách kan- didátů dlužno zjistiti, zdali úplně ovládají něme- ekou řeč, a zdali jsou schopni ji použivati) zamíté e 23 hlasy proti 11. Zamítá se dále 29 hlasy návrh Dulibičův, aby do 3 5. předlohy pojato bylo toto ustanovení: „Studiím, která státní příslušníci jího- slovanského národního kmene vykonali na univer. sitě záhřebské, nabytá vysvědčení a diplomy maií platnost v královstvích a zemích na říšské radě zastovpených“o Následuje pak hla so vání o resolucích. Schváleny byly tyto resoluce: Poslance Kotláře (zřízení zvěrolékařské vysoké školy s českou řeči vyučovací v Praze), posl. Verstovška (zmpe- niti vládu, aby vykonala příoravy ke zřízení jiho- slovanské university v Lublani), posl. Erlera (aby zrušeno bylo nařízení, kterým se italským stu- dentům dovoluje, aby konali zkoušky v řeči italské na universitě ve Šlyrském Hradci, po nabyti plat- nosti tohoto zákona, a aby dále byl podán zákon o volném přecházení studentů z vysokých školv Němocku a Rakousku), posl. Marckhla faby zřízeny byly německé paralelky na nautické škole v Terstu).
Dulibíčův Gostinčarův Erler Praha Lublaň Šlyrský Hradec Rakousko Terst
12 article
Zatmitnuta byla resoluce ryt. Pantze, vyzýva- jíci vládu, aby při zřizování veškerých vysokých škol technických, báňských, zvěrolékařských a ob- chodních vysokých škol rovněž jako u universit vyžádala si ústavního vyřízení říšské rady; dále resoluce Marckhlova o zřízení německých parale- lek na státní průmyslové škole v Lublani a o zří- zení německé státní průmyslové školy v Celii. Poslanci Verstovšek, Gostinčar, Dulibiča Marckhl ohlásili své zamitnuté návrhy a resoluce jako minoritní vota. Zpravodajem pro sněmovnu byl zvolen posl. dr. Rosner. Tím byla rozprava předloze, týkajíc se vlašské fakulty, skončena. Potom byl schválen návrh Friedmannův, aby byl zvolen užší výbor, který by prozkoumal ob- jednávky, zadané námořní správou. Do tohoto už- šího výboru byli zvoleni: posl. dr. Bugatto. Choc, Friedmann, Glöekel, Kolischer, Maštálka, Němec. Schrafil, Staněk, dr. Steinwender, Teufel, Tresič a Verstovšek. Potom byla schůze skončena. Příští schůze bude svolána pi- semně.
Marckhlův Verstovšek Gostinčar Dulibiča Marckhl doktor Rosner Friedmannův Bugatto Choc Friedmann Glöekel Kolischer Maštálek Němec Staněk Steinwender Teufel Tresič Lublaň státní průmyslový škola vlašský fakulta
13 article
Finanční výbor. (Zvla telef. zpráva „Nár, Listu v Z Vídně, 14. února. V dnešní schůzi finančního výboru předlo- žil zpravodaj posl. dr. Licht návrh, smluvený se zástupci vlády, o prohlídce knih, jak ko- nečně po dlouhých poradách a po dnešní velmi pohnuté redakční schůzi byl smluven. Nahlížení do knih zavádí se v odvola cím řízení (ve druhé instanci) a prohlidce podrobeny jsou hospodářské i obchodní knihy a záznamy. U těch, kdož knihy nevedou vůbec u těch, kdož je vedou jenom za účelem zjištění správnosti zánášek, může být žádáno za před- ložení dokladů účtovacích, nikoliv tedy sou- kromé korespondence a pod. O důkazu usnáší se komise odvolací te- prve po provedení ostatních důkazů od před- sedy nařízených, nebo poplatníkem vedených. Důkaz provádí se o skutečnostech určitě vy- značených, které při vyzvání ku předložení knih poplatníkovi musí být sděleny. Vyzvání toto musí být poplatníkovi dodáno s výslov- ným dokladem, že by komise rozhodovala těchto skutečnostech z mocí úřadu na základč ostatních pomůcek, kdyby odepřel, nebo ve lhůtě příměřené nevyhověl vyzvání knihy před- ložiti. Pořádkové tresty (pokuty) pro nepřed- ložení knih jsou vyloučeny. Při trestním ří- zení jsou stejné předpisy, avšak o předložení knih nebude rozhodovat vyšetřující úřadník. nýbrž buď senát druhé instance neb zvláštní sbor, xáležející z rady vrchního zemského sou- du, rady finančního ředitelstva a jednoho člena komise odvolací. ovás
doktor Licht Vídeň
14 article
Důkaz provádět bude státní úřadník, zna- lý práva daňového a vedení knih, jejž ustanoví předseda komise odvolací a jenž musí by opatřen písemným zmocněním. Poplatník však má právo žádat, aby bez útrat provedena byl prohlídka úřadníkem z jiného obvodu ukláda- cího. Znalce účetnictví a přísežného tluumeční- ka může vybrat sobě komise podle uvážení. Všechny osoby budou vzaty do slibu mlčeli- vosti s připominkou trestních následků podle § 245. Poplatník může vyloučiti osoby, které s ním jsou v poměru konkurenčním. Poplat- ník na své útraty může si vzíti znalce z ostat- ních znalců u obchodního soudu vedenýcha jmenovat si důvěrníka. Den výkonu prohlídky oznámí se poplatníku se jmény všech, kdož jsou pověřeni prohlídkou, aspoň osm) dní na- před. Prohlídka koná se pravidelně v sídle komise odhadní. Při veliké prohlídce má po- platník právo žádati, aby se konala v jeho bytě neb v v obchodních místnostech. Osoby.
15 article
které dle svého povolání jsou povinny zacho- vávat tajemství vůči osobám třetím mohou nabídnout, že dají nahlédnouti do knih se zatajením jmen a jsou-li knihy jinak bez vadné, sluší považovat to tak, jakoby knihy předložil. Důkaz řádně vedenými knihami jes závazný pro komisi. Důkaz jinými kniham (rolníků, živnostníků) je rovněž závazný, jest- liže zápisy o skutečnostech jsou věrohodny takže nemůže být namítáno, že není celkem v knihách dle účetnických pravidel postupo- váno. Výsledku nesmí být užito ani protiji- ným poplatníkům, ani pro uložení jiných dan a poplatků. Poplátník může do 14 dnů podat vyjádření o výsledku prohlídky. Celý protoko i se znaleckým dobrozdáním musí být dánk opisu. Není vyloučena možnost, že v úterý zále- žitost prohlídky knih se odbude. Potom zbu- dou ještě tři těžkosti: ustanovení frestní. amnestie a rozdělení zemských údělů. Neni jisto, zdali výbor toto své pensum vykoná do konce budoucího týdne. lno
16 article
V odpolední schůzi finančního výboru podal zpravodaj dr. Licht své návrhy o nahlížen do knih. Ke konci svých podrobných návrhů po- dotýká zpravodaj, že návrhy, jež pojal do svých návrhů o provádění prohšídky knih, budou se, jak se musí očekávati, někomu zdáti příliš daleko- sáhlé a někomu opět po mnohé stránce přílis úzké. Z toholo předpokladu čerpá uklidňující pře- svědčení, že zvolil patrně s kolegy, kteří se zu- častnili vypracování jeho návrhů, správnou střední cestu. Doporučuje, aby návrhy byly schváleny. odo Přišti schůze v úterý dopoledne, Subkomitét draholníbo výboru, projednávajici bytovou péči, měl včera schůzi, na jejíž jednacím pořadu byl návrh poslance Adolfa Grosse o zá- konném zmocnění vlády, aby při zvýšení úro- kově miry u spořitelen a jiných hypo- tečních ústavů upustila oddodatečné ho odnětí konversních výhod dle § 7. zá- konla o konversích. Dr. Groas sdělil, že v došlých spisech jsou dvě petice, týkající se téže záležitosti, totiž petice ústředny pro bytovou reformu a petice všeobee- ného svazu německých výdělkových n hospodář- ských společenstev. Dále byl podán návrh Ma- yerův na změnu § 7. zákona o konversích, kter byl přikázán národohospodářskému výboru. Sub- komitét zvolil dra. Grosse zpravodajem.
doktor Licht Gross Groas Ma
17 title
Pragmatika státních učitelů
18 article
Z Vídně, 14. února.
Vídeň
19 article
daltne (Zvl. tel. zpr. „N. L. V páteční schůzi přijat § 40., jednajicí titulu, s tím dodatkem, že titul profesora náleži též učítelům stupnice A. na průmyslových školách obchodních, nautických, jakož i hlavním učitelům na učit, ústavech. § 41., týkající se uniformy, na návrh referent Kemettera po delší debaté škrtnut. Min. Hussarek prohlásil to za překážku sankce. Obšírná debat rozvinula se o otázce provisorních učitelů. Odbo- rem předneseny v té příčině velké obavy do bu- doucnosti. Odbor žádá, má-li již býti schváleno ustanovení provisorních učitelů, aby tito měli prá- vo přednostní při obsazování míst definitivních aby nebyli ustanovováni na systemisovaná místa aby jim byly přiznány Sleté přídavky jako defi- nilivním. Vláda nesdílí obav odboru, vidí všal ustanovení o provisorních učitelích veliké zlep- čení dosavadních poměrů suplujících učitelů, sou- hlasí s jejich právem národnostním v obsazovánt míst a prohlašuje, že na ustanovování na míst systemisovaná jest ochotna povoliti 5letý přídavel 200 K. Uvádí, že proviserní učitelé jsou celkem vzácným případem, ježlo průměrně v nejbližší době 8 let supleniských dosahují suplenti delinitivních míst a těchto míst tím spíše dosáhnou, půjdou-li starší učitelé po vydání pragmatiky do pense. N aprobované kandidáty, kteří nemají místa, nemůže bráti zřetele. Tek jako i v jiných oborech státní služby dle vládní předlohy mají oni suplenti, kteř by po 8 letech nedosáhlí definitivy, jmenováni býti provisorními s platem 2400 K a aktivitou IX. hodn. třídy. Nedostali-li by ani v dalších 5 letech deli- nitivu, obdrželi by přídavky 200 K. Veškerá doba se jim započítává. S tímto řešením odbor se ne- uspokojuje, načež min. Hussarek prohlásil, že může podat delinitivní odpováď až příští týden.
N L Kemetter Hussarek Teko
20 article
Rovněž bude sdělena odpověď až příštího tý- dne o návrhu kvinkvenálek 500, 600. 800. 900 K jež odbor prohlásil za minimální požadavek pů- vodních svých návrhů. Pokud jde o úpravu kvin- kvenálek cvičných učitelů, uěitelů hudby a tělo- cviku, žádá odbor jejich zvýšení o 809%, jakoži zvýšení t. zv. klíče o započítávání let u cvičných učitelů. Vláda se co nejrozhodněji vyslovila proti požadavku zvýšení funkčního přídavku pro ředítele středních škol, aby se rovnal funkčnímu přídavku ředitelů průmyslových škol, jakož i proti požadav- ku, aby ředitelům středoškolským poskytnuta byla za každou pobočku remunerace. Podobně se vy- slovila proti tomu, aby funkční přidavek ředitel průmyslových škol vpočitán byl do pense, odůvod- ňujíc to tím, že ředitelé průmyslových škol mají poměrně vyšší služné než ostatní ředitelé. Referent Kemetter zmínil se o petici kuratori lycel, aby léta učitelů, strávená na lyceích, př
Kemetter
21 article
postupu do státní služby byla plnou měrou počí- tána. Vláda požadavek ten všeobecně zamítá, pro- hlašujíe, že to může činiti jen při ústavech, jež jsou ve svazku recipročním. Dr. Lukavský podal v té přičině resoluční návrh, jenž schválen. Návrh ten se týká všech ústavů soukromých s právem veřejností, jakož i let, strávených na školách obec- ných a měšťanských s právem veřejnosti. Vlád prohlásila, že dle ustanovení zákona z roku 190 bude i příště při započítávání let ze soukromých ústavů postupovat blahovolně. K § 63. podán re- soluční návrh, dra. Lukavského, aby učitelům, ve- doucím vycházky žákovské, náležely platy a ná- hrada cestovného. Dvor. r. Wimmer prohlásil, že ministerstva došly v té příčině žádosti interesentů. o nichž nyní právě v ministerstvu se uvažuje, 121., jednající o disciplinárním řízení, pozměněn byl tak, že musí být nejdříve šetření provedeno než se učíní oznámení nadřízenému úřadu. Posl Konečný, jenž podal dodntek o nepřípustnosti ano- nymních udání, návrh svůj po oné změně odvolal Zejtra bude se jednat o přechodná ustanoven a o úvodních článcích. Otázka, týkající se hmotné úpravy byla odsunuta po prohlášení vlády, že ne- může dát na návrhy odboru odpověď, na příší týden.
doktor Lukavský Wimmer Dvor
22 article
Ze školské komise sněmovní úprava učitelských platů. školská komise dojednála včera — jak již re ferováno — osnovu zákona o právních poměreci učitelstva, vyřídivši i oddíl přechodních ustanove- ní i dodatkové články osnovy. Z přechodnýchu- stanovení dlužno hlavně poukázati na § 125., dl něhož se nedefinitivním učitelským osobám, zastá- vajícím učítelská místa zatimní nebo extra statum započítá doba, takto prožitá před uplstněním no- vého zákona, do služby po dosažení definitivníh postavení; obdobný předpis platí pro definitivní u- čitele, kteří před platností nového zákona zastáva- jí místa zatímní nebo extra statum. Jakmile nový zákon nabude platnosti, budou zatímní učitelské stly, působící 5 let, jmenovány definitivními ae personam, lo Učitelkám ručních prací, na základě dosavad- ních zákonů jmenovaným definitivně, zůstane ta- 4o dejinitiva. Pensijní příspěvek 20 proc. ročníh služného budou učitelské osoby již ustanovené pla- titi toliko z částky, o kterou jim budou příslušne jich služební požitky zvýšeny. Nový zákon nebude se vztahovati na ty, kdož byli na pensi již v době kdy zákon ten nabude platnosti. Novým zákonem nesmějí býti zmenšeny služební požitky učitelstva ani katechetů. Článek III. jedná o substitutech, článek IV. poměru nového zákona k zákonům dosavadním článek V. stanoví den platnosti nového zákona čl. VI. ukládá prováděcí povinnost ministrovi vy- učování,
23 article
O včerejší schůzi vydala „Pražská s ně movní korrespondonce“ tuto zprávu, Relerentský komitét permanentní komise školské konal dne 14. února o 10. hod. dopolední schůz před zahájením plenární schůze komise školské za účelem definitivního textování § 66, osnový zákona o úpravě požitků pensijních těm zatímním silám učitelským, které nedosloužily celých pět let nutných pro jmenování definitivním učitelem a personam. V témž smyslu doplněn § 70. pro zajištění pens vdovám po zatímních učitelích vůbec, zemřelých ve službě aktivní. Dále doplněn § 83. odst. 3. tímto ustanovením .. pokud jim tato služební doba ve smyslu § 66 odst. 5. a § 70, odst. 2. se nečitá. Příští schůze komitétu koná se v čtvrtek 20. února o 11. hod. dopol. Na jednacím pořadu jest textování přípisu komise školské komisi finanční o vyhotovené osno- vě zákona o platech učitelských.
24 article
Plenární schůze permanentní komíse školské zahájena byla o 11. hod. dop. předsedou posl Leglerem, jenž sdělil, že nepřítomnost svoji omlu- vili posl. hr. Wallis, Ingrisch a Vinař, a předloži komisi ke schválení návrhy komitétu referentského na doplnění §8 66., 70. a 83. osnovy zákona v smyslu dodatečných návrhů posl. Klofáče. Potom jednala komise „o přechodných usta- noveních“, obsažených v 88 124. až 130 K § 129. odst. 2. podal posl. Trojan návrh týkající se učitelů výpomocných. Avšak po daném vysvětlení odvoial tento návrh a prohlásil, ž tlumočil pouze přání pražského učitelstva. K § 126. odst. 2. posl. Trojan podal doplňující návrh, aby za slova extra statum vsunuto bylo u- stanovení: „nebo, které školními úřady byly na mi- stech definitivních ustanoveny jako učitelé zatím- ní, a k odst. 3., aby vsunuta byla slova: „nebo které na základě opatření školních úřadů zastávaly místa definitivní, jakožto učitelé zatímní“ . Po daném vysvětlení však od svého návrhu upustil.
Legler Klofáč Trojan Wallis Ingrisch
25 article
§ 126.—128. sehváleny byly beze změny K § 129. přednesl zpravodnj posl. Kafka obsah petice výboru zemského spolku českého učitelstva pensionovaného v tom smyslu, aby sněmovní komise školská vzhledem na 5. resoluční návrh v osnově zákona obsažený odložila konečné jednání a hla- sování o tomto §, až bude znám návrh zákona. za nějž žádán jest zemský výbor. Dále navrhl spoluzpravodaj posl. Knika do- plnění a rozšíření odstavce 3. § 129. ve smyslu pen- sionovaného učitelstva. Po vysvětlení předsedy komise cís. rady posl. Leglera a přísedícího zemského výboru posl. pro- bošta dra. Buriana, že zemský výbor s největším urychlením návrh zákona ve prospěch a ke spo- kcjenosti pensionovaného učitelstva vypracuje, by- § 129. schválen beze změny Potom schválila komise články III., IV., V. VI. návrhu zákona jednomyslně, čímž celá osnov zákona byla vyřízena.
Kafka
26 article
Předseda komise zvláště připomíná, že bude nutno, aby komitét referentů vypracoval návrh zákona substitučního, ježto dosavadní zá- kon z r. 1899 vůbec nevyhovuje, a mímo to jest potřebí, aby c. k. vládě předložen byl určitý návrh. Místopředseda posl. dr. Koldinský navrhl, aby zemský výbor sám vypracoval návrh substitučního zákona, ježto jest k tomu příslušným. K návrhu to- muto přípojil se plně posl. dr. Zímmer. Zástupce vlády vicepresident Goll učinil pro- hlášení, že vláda podá své prohlášení pouze ten- krát, až bude znáti návrh zákona. Totéž se týče také vojenského zákona učitelského Předseda cís. rada posl. Legler zůstavil komisi rozhodnouti, zdali má návrh zákona vypracovat komitét referentů nebo ne. Po vysvětlení zástupce zem, výboru, zemského rady dra. Pilaře, odvolal dr. Koldinský návrh svů- a komise se usnesla, aby komitét referentů vypra coval osnovu zákona substitučního. Příští schůze plenární komise školsko konati se bude v pátek dne 21. února o 11. hod dopolední
doktor Koldinská Zímmer Goll Pilař
27 article Politický přehled. Země české.
Politický přehled. Země české. Hlas statečného českého učitele. Na volební schůzi organisace národn strany svobodomyslné pro Říšské předměst v Plzni, svolané za příčinou nastávajících obecních voleb plzeňských, šesté to v řadč schůzí strany k předmětu tomu v Plzni svo- laných, jménem učitelstva přihlásil se k slovu odborný učitel pan Vavřík, jenž rozhodné vystoupil proti zprávám z Plzně do veřej- nosti daným, jež by mohly pověst učitelstva poškoditi. Řečník uvedl na příslušnou míru zejména známé zprávy ze schůze učitelstva měšťanských škol v Plzni ve příčině při- spěvků obranným národním jednotám a opřel se zvláště výroku jednoho z učitelských řeč- níků tehdejší schůze, že nemá důvěry k žádné politické straně. Tento názor není názorem celého stavu učitelského. Vysloviv se zvlášt lichotivým způsobem o poměru poslanců dra. Lukavského a dra. Mandla k učitelstvu pro- hlásii řečník, že české učitelstvo venkovské má důvěru k poslancům strany agrarní, uči- telstvo městské pak zejména ku poslancům národní strany svobodomyslné, o čemž svědčil siezd učitelstva strany naší, konaný v Praze V učitelské organisaci strany naší je pře 2000 učitelů a z toho 10 proc. tvoří učitel- stvo plzeňské, které se k ní přihlásilo beze vší organisace. S obzvlášíním souhlasem dlouhotrvajícím potleskem přijato bylo toto prohlášení řečnikovo: »Pravda je, že hmotné poměry učitelstva jso smutné, čehož příčínou jsou znám poměry a učitelstvo nečiní take nátlaku na žádnou politickou stranu, aby za každou cenu se vy- rovnala s Němci, aby jen poměry očitelské byly upraveny.« Dlužno doufati, že tato slova promluvena z duše českému učitelstvu, kteréž v jádře i celku svém zasluhuje čestného jména učitelstva národního.
Vavřík Lukavský Mandl Němec Plzeň Praha
28 article
Písemné čestné slovo německých poslanců. Německo-radikální děčinský list připojil k oběžníku, vydanému o poslední schůzi sdru- žení německých poslanců z Čech, a sdělují- címu velmí stručně, že ve schůzi »jednáno bylo zevrubně o malém finančním plánu a zvláště otázce údělu zemím«, velmi roze- zlenou kapitolu pro německé poslance, skoupé na slovo o nejdůležitějším jednání, to jest údělech »české většině zemského výboru.a To prý vybovuje rezkazu ve schůzi vyda- nému, podle kteréhož se členové německého poslaneckého sdružení z Čech pisemným čestným slovem zavázali, ničeho z jed- nání vlastního neprozraditi. Toť prý obstrukce oproti voličům a panstvo prý se stává spolu- vinníkem těch, jimž se Čechy ještě stále příliš pomalu počešťují. Tímto písemným čestným slovem vydává prý se těch několik lidu německému ještě věrných poslanců do velmi šikmého rozpoložení; musí prý ke zradě německého lidu mlčky přihlížeti. Kdyby nebyli dali čestné slovo, byli by se při- pravili o možnost, vystoupiti na schůzí proti dru. Urbanovi a ostatním »skvostným chla- pům« (»Prachtkerle«), ale poněvadž je dali, musí trpěti mlčky k celému tomu podlézání Čechům se strany německého Verbandu. Je sotva asi pochybno, že ostrá tato výtka po- chází přímo od některého z těchto věrných v šikmé poloze se nacházejících německých poslanců, anebo že aspoň byla od něho in- spirována.
Čecho Urban Verbanda Čechy
29 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Má bojovná organisace haličská útočný účel? »Poln. Korr«, podávajíc tyto dni zprávu o vojenských družinách, organisovaných v ha- ličských městech i vesnicích, jak veřejným komitétem Národní rady, tak i tajným vý- borem radikálných stran, psala výslovně, že žádná z těchto organisací nemá účelu útočného. Nyní jsme dostali ze Lvova delší pojednáni o bojovných organisacích haličských, nadepsané »Povstalecké hnutí v Polsku« a opatřené na konci místo pod- pisu otiskem stampilky tajného výboru »Biuro prasowe komisyi tymezasowej S. S. P.« (Tisková kancelář dočasné komise spo- jených stran polských.) V pojednání tom píše se v úvodu, že Rusko spěje k mezinárodnímu konfliktu, ve kterém následkem rozkladného procesu, jenž zachvátil celou carskou říši, bude zcela jistě poraženo. Na tuto porážku Ruska skládají své naděje Poláci. Zisk z ní budou míti, zúčastní-li se také sami boje, a sice po boku státu, jenž poskytuje Polákům možnost kul- turního rozvoje. Státem takovým je Rakousko a antagonismus mezi Ruskem a Rakouskem povede dříve neb později k zjevné válce.
Poln S P Polák RakouskoUhersko Lvov Polsko Rusko Rakousko národní rada
30 article
Myšlenka, hotoviti se k válce proti Rusku po boku Rakouska, zapustila hluboké kořeny ve veliké většíně národa polského. V ru- ském Polsku šíří se tajně tištěnými nebo z Haliče podloudně dováženými spisy, v Ha- liči ji propaguje několik časopisů. Zároveň s propagandou polského povstání proti Rusku — píše se dále v pojednání — započaly praktické vojenské přípravy mezi studenty a dělnictvem. Vydány poučné spisky o vojen- ském výcviku a otevřeny válečné kursya školy, z nichž maji vyjíti kádry budoucí pol- ské armády. Politické události na Balkáně mnoho přispěly k rozšíření iredentistického hnutí v Ruském Polsku. Možnost brzké války rakousko-ruské sjednotila všechny polské strany, stojící na stanovisku neodvislosti Polska. Zástupci těchto stran z Ruska i Ha- liče dosadili »Zatímnou komisí sjednocených stran neodvislosii«, která řídí všechny práce, jež mají připraviti zbrojný zápas Po- láků s Ruskem. Komise sbírá pro tento účel též peněžité prostředky. V pojednání praví se dále, že vedení tajného výboru podřídily se všechny polské strany v Haliči až na konservativce a ná- rodní demokraty, ale i tyto strany uznaly za nutno zříditi při Národní radě komisi, starající se o vojenský výcvik mládeže. Článek tento, pocházející z místa nej- kompetentnějšího, opravuje referát »Poln. Korr.«, jakoby bojovné organisace haličské neměly účelu útočného. Haličská volební reforma. Parlamentní zpravodaj „Nov. Ref.“ upo- zorňuje na hlavní — ostatně již dávno zná- mou — příčinu, pro kterou se volební reform
Poln Ref Rusko Rakousko Polsko Halič Balkán