ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 ce2ac260-8d6e-11dc-9b93-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 57 celkem · entity: person 84, place 28, org 11, work 21
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
9. května 1909. Císlo 127.
4 article
liřívati lože královo, býti zcela poslušnou, smáti se a mluviti málo. Bez pochyby byl by býval mladší manžel příjemnějšího chování, byl by do- volil veselost, smích, procházky, cesty, ale její smysly, mrtvě narozené, nevybouřily se nikdy ze svého klidu a její srdce bylo chladné. Přeee však kolem třiceti pěti let pocítila náhle lichot- ný žeh vnitřního plamánku. Bylo to kteréhosi podzimního rána v neděli, kdy šla na mši. Měln toho dne přijímati; neměla síly nebo lépe, nedd- vážila se a zůstavši ve své panské lavici, co ženy, zakuklené v bílém tylu a s červenýma, zkřehlýma rukama, složenýma na břiše, šly v řadě k oltáři, nebo se vracely s očima sklope- nýma, tlumíce pozorně hluk svých dřeváků na dlažkách, paní de Tročne, zůstavši na kolenou s čelem ve dlaních, plakala. To bylo poprvé za jejího života. Od toholo okamžiku její povaha se změnila; její rodina stala se ji ponenáhlu lhostejnou; uzavírala s po měsíce na zámku de Tročne, nepřijíma jíe ni- koho, neotvirajíc listů, nepíšíc, čtouc pobožné knížky, úplně se odevzdavši do rukou kněze člověka úzkostlivě svědomitěho, ale chytrého a z těch, které biskupové vysílají na farnosti v nichž jsou bohaté vdovy, jež by mohly špatně naležiti se svým jměním. Ve třech letech byl zreslaurován kostel presbytář opraven a pomalován krásnou luči nou, zdobenou tlustými kravami, skřině a zá- suvky sakristie namačkány skvostnými rouchy. ornáty, schopnými naplniti úžasem kathedrály a ukazoval se ve schránce ebenového dřeva ma- sivní zlatý kalich, na němž bylo zobrazeno v re- liefu dvanáct klečících andělů, nabizejících be- ránkovi vztaženýma rukuma každý jeden ze dva- nácti liturgických kamenů, drahokam, ametyst nebo safír, diamant neho sardonyx, veliký jak lískový ořech.
Tročne
5 article
Tu když o čest a slávu boží bylo postaráno. byly veliké slavnosti na zámku de Tročne a byle tam vidět shromážděnu, v počtu více než třiceli osob, rodinu dárkyně. Tak velké shromážděni. toť téměř tolik jako samota. Tvořily se shluky a kroužky. Paní de Troěne přijímala zvláště po- zornosti mladého Jeana de Neville, vážného a krásného jinocha, jenž jí nosil její skládací ste- ličku, šlo-li se na procházku do parku, jenž ne- opomenul vsunouti ji pod nohy polštářek, jenž ji konečně pomáhal při navijení s dojemně pěk- ným půvabem. Neříkal jí „tetičko“, po způsobu bretoň- ském, ani „sestřenko“, po způcžbu normane- ském, nýbrž „madame“ což zní lépe, a zdál se býti opravdu její pážetem. Malý Jean de Neville zajímal se o dějiny a legendy své rodiny. Paní de Tročne vypravovala mu některé, o nichž jí pověděli v dětství a jimž se naučila jako pohádkám, když však Jean vyprávěl o rudé kopretině, nevěděls, co odpověděti. — Vždyť je to, pokračoval Joan, veliká le- genda Diercourtů, z nichž pocházíte přímo po přeslici. A já též, připojil hrdě, a povím vám tu legondu. — Povězte, mé páže. — Bylo to v dobách, kdy inkvisitor Sprin- ger upaloval čarodějnice v Německu. Catherine de Diercourt byla jata ne sice jako čarodějnice ale jako přechovavatelka čarodějnic. Tak jako ostalní, byla i ona svlečena do naha a mučena. Když jí španělské boty, sevřené mohutným šrouby, uštkly do nohy, přiznala, čeho na ní ža- dah. Byla edsouzena k upálení: tu prohlásila. že je těhotna. Springer poručil odročiti roz- sudek, avšak, byvši určena ohni, byla stigmati- sována značkou „odsouzených“, jakousi kopre- tinou s třiceti plátky, kterou ji vypálili rozžha- veným železem pod pravý prs. Porodila v žaláři a byla upálena o tři týdny později se šedesat svými přítelkyněmi.
Tročne Troěne Nevill Jean Joana Catherine jít Diercourt Springer Německo
6 article
Dítě, deeruška, bylo odevzdáno panu de Diercourt; stigma přešlo tajemným způsobem z matky na dcerušku: i druhá Kateřina byla označena strašlivou, rudou kopretinou. A zde počíná legenda, pokračoval Jean de Neville: vy- práví se, že všecky ženy z krve Diereourtů, po- cházející z přechovavatelky čarodějnie, mají na prsu totéž znamení, nezrušitelné a dědičné; vy- práví se ještě, že nesmějí milovati, ani býti milo- vány, než jedinkráte — a že ten, koho milujía který je miluje, zasvěcen je brzké smrti. Pátral jsem v historii rodin, z Diercourtů pocházejících, po ženách a hle! — je to pravda! — Jaká povidačka! pravila, nutic se k úsměvu paní de Tročne. Nikdo mi o tom nikdy nevypravoval, ani matka ne — a jsemsi zcela jista, že já tohoto znamení nemám. Avšak já sebé samu nikdy neviděla ... Fi! pozorovati se v zrcadlech, obnažiti svůj stud — před touto jinou ženou, ironickým obrazem, jenž se na vá upřeně dívá a usmívá se nesťoudně! Fil Jean de Neville, s tvářemi poněkud zrůžo- vělými, s trochu prudším oddychováním, se svý- ma krásnýma očima široce otevřenýma a poně- kud zamženýma, zachvěl se, maje ruce oblížené. jakoby to byly okovy, přadenem hedvábí, jež právě stáčel. A tu náhle, po odmlčení se, po strašném odmlčení se, za něhož jejich představy a myšlenky orosily se neviditelnými polibky mar- kýzy a mladistvého pážete, paní de Tročne ná- hle sklonila hlavu k Jennovi, klečícímu u její nohou a s rukama na jeho ramenou políbila jej na riy.
jít Diercourt Kateřina Nevill Tročne
7 article
Když se zvedli, sobě zasvěceni, snášela se noc a byly přineseny lampy. Paní de Tročne chvěla se rozkošně; dívala se na Jeana, jenž byl velice bledý a jako zdrcený. Nenalezli jediného slova: byli pohrouženi v oceánech dojmů. Po- sléze zašeptala, vyčerpána slasti: — Odejdil Nazítři objevila se paní de Tročne tak roz- rušena a s tak strávenou tváři, že všichni se zna- pokojili. Vymluvila se na nevolnost, jakmile však oeitla se s Jeanem o samotě, dotkla se svého živůtku a pravilaí — Rudá kopretina! Mám ji, rudou kopre- — Tím lépe, řekl Jean, s prostotou a no- blesou hrdinského milence; miluji vás tak, že volím zemříti vaší láskou. Od té doby byly jim dány temné a mlčelivé noci. Jean hledal rukou znamení, ne již „odsou- zených“, ale znamení, která odsuzovala — jeho k smrti. Jednoho večera dovolila paní de Troěne. aby noční lampa zůstala rozsvícena, a Jean spa- třil znamení a s podivnou zběsilostí, s náhlou zvrácenosti líbal neúnavně, až do rána, dábel- skou rudou kopretinu. To trvalo dva měsíce. Jenn odjel, vrátiv se ke svým studiím, do posledního ročníku koleje. Slibil psáti: avšak žádný dopis; psala mu tedy tinu!
Tročne Jean Troěne Jenna Odejdil Nazítr
8 article
přímo: neodpověděl. Jela ho vyhledat. Uviděla Bo umérajícího, bez pohlodu, bez vzpomínky umírajícího ze dvou měsíců lásky, umírajícího. že se zamiloval do rudé kopretiny. Paní de Troéne oblékla smutek a hrdě, ne odpovídajíc na dotazy, nosila jej až do své smrti, jež přišla brzy. Přestala býti pokornou aniž přestala být pobožnou, avšak v její pobož nosti bylo cosi divokého: mučila se; setrvala kdysi klečic v kostele po osm hodin bez pře- rušení, nepohnuvši se víc než svatý Jan, na kte- rého se dívala upřeně jako v extasi; uložila s půsty, jež by byly zděsily anachorety. Její sebe vražda trvala tři roky. Ježto, vzdor své zřejmé zbožnosti, nikdy se nezpovidala, farář se jí dotazoval jistého dne. Odpověděla tvrdě, nalézajíc znovu současně zpupnost Diercourtů a jejich zášť ke kostelu: — Pane, tajemství markýzy de Troěne pat toliko bohu. Ve své agonii, když kněz zdvojnásobil svá naléhání, zůstála něma — a zemřela, zahalena. jako v příkrov, v impertinenci svého úplného mlčení; zemřela s prstem na svém tajemství. s prstem na chvili nezapomenutelné lidské roz koše, kterou jí dal Kletý, s prstem na rudé po pretině.
Bo Troéne svatá Jan
9 article Lékařská hlídka
Lékařská hlídka Vzdušné a sluneční lázně ve starovéku. (Podává MUDr. Ed. Cmunt. řídící lékař vodoléčel ného ústavu v Luhačovicíc h. ) Léčení některými fysikálními prostředky (světlem slunečním, vodou a j.) je tak staré, jak kultura lidská a jistě starší, nežli léčení medika mentosní. Ani Priessnitz, ani Kneipp léčby te nevynašli, byli jen její propagatory. Teprve škoi Winternitzova dala fysikální léčbě vědecký pod klad a osvobodila ji z moci hrubé, tápavé em pirie. Zajímavé, historicko medicinské studie mann heimského lékaře dra. Markusa podrobně nám ukazují, na jaké výši bylo fysikální léčení už v klassické době, řecko-římské.*) I hodlám čte náře výňatkem ze zajímavého tohoto spisu se známiti s poměry fysikální léčby ve starověku „Již ve starověku v první řadě náležel me ochranné prostředky před nemocemi pobyt na volném vzduchu, neboť slunci a vzduchu přičital se velký účinek na zdraví lidí i zvířat. Celé zařizení antického způsobu života budo- váno na tomto základu a veřejné záležitosti stej- ně jako gymnastická cvičení přiváděly Řeky Římany na ulici a pod volné nebe. Vzducha světlo, tyto impoderabilie nezkaleného zdravi tě lesného i duševního, byly základními pilí onoho fysického i psychického zdraví, jež zá- stane věčnou známkou klasického starověku! Je- jich ložnici ozařovalo světlo, pronikající zaeloně nými dveřmi, jejich činnost a život nutil je po- bývati celý den na volných prostranstvích, ve veřejných sloupořadích, v gymnasiích i palae- strech, a poli Martově i v lázních.
Priessnitz Kneipp Winternitzův Řek Říman Martův Cmunt ný ústav v Luhačovicíc h
10 article
Paprsků slunečních a ožehnutí štítili se tall málo, že člověk, žijíeí ve stínu domácnosti, po- kládán byl za zženštilce a slovo skiatrafeia (schovanec stínu) mělo ve starověku týž zvuk příhany, jako u nás „pecivál“ U Řeků, kde souvisela gymnastická evičen s celým veřejným živolem národa (Lykurgo nařidil i ženám tělesná ovičení), nenalézáme do sud známek, že by užívali slunečního světl- k účelům léčebným. Přece však setkáváme s s výrazem „pití slůnečních paprsků“ na plo chých střechách domů, kde Řekové vystavoval nahé a mastmi potřené tělo paprskům slunečním, jednak pro potěšení, jednak i k posílení zdravi Za to mnohem více sluníli se Římané, kteř. méně už se zabývali gymnastikou a více se ša tem odívali, nežli Řekové. V Řimě nacházíme „heliosis“ (slunění se) jako všeobecně rozšířený lidový obyčej, jak svědčí dopisy Plini a mlad- šího. Vypráví totiž o Vestriciovi Spuriu- novi (Lib. III. E. I.) „ ... Jakmile oznámena byla hodina koupání, vyšel nahý na slun ce, t. j. při bezvětří; pak hrál horlivě a dlouh v mič.
Řek Říman Libra
11 article
Také u Cicerona nalézáme výraz „am- bulare in sele“ (choditi na slanci), jakož i ozna čení „sol assus“ — pití pouhých slunečních pa prsků, slunění se na pavlačich a v zahradních sedátkách, kterým se tké říkalo sluneční krby Střecha domovní — většinou plochá — byla místem, kde se staří zvláště slunili a říkali ji solarium (slunkrna). Později užívali však zvláštní přístavby pro sluneční lázně, která se rovněž zvala solarium; zdá se, že také ve vělší- ně lázní byly zařizeny koupele sluneční. Tento přístavek odpovídal našim arkýřům nebo balko- nům a byl jako tyto obchnán ochrannou mříží. V solariich obyčejně leželi oblečení a sie buď bezprostředně na zemi, nebo na polštářích Poněkud dále šli ti, kteří se nazí vystavovali pa- prskům slunečním (vlastní suchá lázeň sluneční) což nazývá Cicero pití slunee (sol assus) a po- slední byla sluneční lázeň těla, mastmi potře- ného (sol unetus).
Cicero Střecha
12 article
Tyto sluneční lázně měly spíše význam lé- čebný, nežli diaetolický, čehož stopy nacházíme nejdříve u Hippokrata a Celsa. Přesné a určtté indikaee udává však teprve Herodo (dle Oribasin) a Antyll us. Herodot praví: „Slunění se mají hlavnět zapotřebí, kdož chtějí obnoviti a sesíliti své svaly; ale musí se vystříhati zamračeného nebe. Zimní, jarní a podzimní slunce není prospěšně. Slahí jedinci musí však se míti v létě na pozoru před přílišným žárem. K slunci jako k ohni nutno především obraceti záda: neboť v těchto jsou nejvice uloženy nervy vůle. Když se tyto rozpálí, sesílí se celé tělo. Hlava musí však býti chráněna pokryvkou . Ještě obšírněji líčí Antyllus sluneční lázeň a jeji upotřebení jako léku: „Mnozí vysazují se slunci, jedni nenamastě- ni, druzí namastěni, někteří ležíce nebo sedice jiní ve stoje, jiní se procházejí nebo běhají U všech, kteří leží na polštáři, na kožešině. v písku nebo na slunei, vždycky zvyšuje slu- neční žár (u těch, kteří nejsou mastí potřeni) vnitřní transspiraci, vyvolává pocení, zabraňuje tloustnotí, posiluje mraso, odstraňuje tuk a chaho nádory, hlavně u vodnatelných zmenšuje. Dý- chání však zrychluje a povzbuzuje a proto dráž- dí úzkoprsé a ty, kteří dýchají s nataženým krkem; těm, kteří neustále trpí umdleností hla- vy, prospívá, neboť posiluje a otužuje proti ne- *) Zeifschrift fůr. diaet. u. physik. Therapie svazek níí.
Hippokrat Celsus Antyll I
13 article
moci. Musí se však přece břicho dříve vyprázd niti; neboť sluneční žár škodí hlavě, nebylo- střevo dříve vyprázdněno. „Sluneční žár ve spojení s namastěním těla dosáhne téhož účinku. Přece však vysušuje více tělo, které se v masti praží a proto více se na povrchu opáli. Účinkuje však méně na vnitřní pocení. Ti kteří stojí nebo sedí ve sluneční lázni, jsou víe opáleni, nežli ti, kteří se procházejí nebo pro- bilají. Ležení na polštáři není příliš prospěšné. Naproti tomu je velmi dobré na kožešině se slunci vystaviti, zvláště pro ty, kdož trpí vodnatelnoslí, ischias, nervovými nemocemi. otoky, chorobami břišními a měchýřovými. Rov- něž prospívá ochrnutým, ženám s chorobami dě- lohy a předovším těm, které stiženy jsou běl- lokem. Kožešina musí býti velká, namočená v oleji a natažená nad tenkou vrstvou prosátěho pisku; nejdříve se dá kožešina obřáti, pak ulehne si na ni nemocný a zahalí si hlavu hru- bým plátnem. V télo poloze musí delší čas se- trvati; když se tělo ohřeje, má se obrátiti a se váleti, potom zase na druhou stranu položiti, od- počinouti si a toto obracení se a otáčení častěji opakovati.“ Zdá se, že Galen neužíval slunce jako léku, ačkoliv znal účinek slunce na tělo, za to Caelius Aurelianus doporučuje „helia- sis“ v celé řadě chorob, jak již uvedeno, dále Herodot a Antyllus. Zvláště sluší uvésti, že při celkových cho- robných poruchách u dětí, které dnes označu- jeme jmény skrofulosa (krtičnatost) a křivice (tbachitis), užíváno slunečních lázní; dokone i při padoucnici.
Galen Caelius Aurelianus Herodot
14 article
Užívali však nejen celkových, nýbrž i čí stečných, slunečních lázní. Upotřebení vody a slunce jako diaetetickéh prostředku nalézáme dále v římských lázních Dle Vitruvia zakládaly se koupelny tak, aby tan svílilo slunce. A Plinius ve svém dopise Ca niniovi klade hlavní důraz na to, že jeho lázně v nádherném domě předměstí Como m hou se obřívati v určitých hodinách paprsky slu nečními. V nejnovější době, kdy pořád více a víne léčení fysikálně-dietetické přichází ku platnosti pojaty byly i sluneční a vzduchové lázně do řady léčebných pomůcek. Začátkem 19. století strašila nějaký čus tak zvaná Hempelova lihová lázeň vzdu chová (das weingeistige Luftbad), která se měla ordinovati při rheumatickém zánětu očním jakož i proti vodnatelnosti a otokům; bylo po psáno několik případů u dětí, které v málo tý dnech se zhojily Lázně vzduchové tvoří nyní v moderní léčbě ústavní a sanatorní jednu z nejdůležitějších lé čebních pomůcek. Vzduchová lázeň jeví tyto fysiologické účin- ky na tělo lidské: zvýšení sálající teploty, roz množení odměšování potu a rozšíření kožních cév, což jsou momenty, které skýtají celou řadu indikací v diactatickém i léčebném směru. Dle souhlasných zpráv podporují lázně vzduchiov moeně výměnu látek, zvyšují chut k jídlu, posi- lují a povzbuzují čivstvo atd. a otužují přede- všim kůži proti vlivům povětrnostním. Že se hlavně celkové choroby dětské k léčbě této hodí (skrofulosa a křivice), netřeba ani dokazovati.
Vitruvius Plinius Hempelův dům předměstí Como
15 article
Účinek denního světla, které se vzdušnou lázní nezbytně je spojeno, vyvolává sice řad kožních onemocnění, která se jeví v podobě svě divých vyrážek, ano i vyslovené kopřivky, jež však v několika dnech pominou po teplých kou- pelích a natírání citronovou šťávou. Rozhodně zaslouží si vzdušné i slunečn lázně, které prosluly v době Řeků a Římane jako výborný lék, v našich moderních poměreel největšího rozšíření a upotřebení. Pozor na krvácení z rodidel. Trpíli žen krvácením z rodidel, uchylujícím se od paa- vioelného měsíčního krvácení, nechť neopo- mene poraditi se s lékařem: zvláště nebezpečné je prodlévání při krvácení v mladém věku (dělském) ve věku slarším, kdy již čmýra ustala (v t. zv. kli makteriu); v obou případech jedná se obyčejně zhoubné nádory, kde včasnou pomoci operalivní lze zabrániti zhoubnému zmohulnění nádoru. Nevražděle kojenců! Cumlíky, cucáčky, šidilka a jak se jmonují všechny ty nerozumné prostř edky našich matek, užívaně k upokojení kojenců, nazývá právem dr. Ulrich v populárním měsíčníku dra. Kan- tora — vražedným nástrojem kojenců. Šidítko, zvlh- čené slinami kojence, vypadne z úst a povalujes v lůžku kojence, na zemi, po oknech, po slole, nebo dokonce nosi se i v kabelce nebo kapse, aby bylo při pláči kojence vždy pohotově! Co tu je příležitosl k infekci cucáčku z prachu podlahy nebo nábytku ze špiny v kapsách, z ložního prádla kojence a pod
Řek Říman Ulrich
16 article
Ještě nebezpečnějším nástrojem vražedným stane se šidítka, má-li matka zhoubný zvyk sliniti cucáček ve vlastní dutině ústní! Dulina ústní dospělých lidí hosí celou řadu bakterií, kleré na jemný zažívací ústroj kojence zhoubně působí. — V každém případě je nebozpečí infekce střeva kojencova cucáčkem velmi velké; uvážímo-li pak, že katarrh střevní je u ko- jence nemocí velmi často smrtelnou, pochopíme, že Ulrichova označení cucáčku „Mordinstrument“ není přehnáno. Užívání šidilka je ostatně také nemorálnit Kojenec užívá pláče jako mezinárodní řeči dorozumí- vací ku projevení nespokojenosti; na matce jest, aby pátrala po příčině pláče svého děcka; místo toho ucpe matka úsla kojencova šidítkem, vyvelá reflexy ssací, jimiž se kojenec unaví až ushe, Jedině při- pustno je podávání ssncího přístroje jen ve připadě kde nulno živiti kojence uměle; v lakovém plípadý nutno po koždém použití cucáčku tento dokonale vy- vařiti a po slilí vody ponechali v hrněčku do přištího použití. Spisy redakci rubriky této zaslané: Rovue v neurslopii, psychiatrii a diaethetické fherapii. Rediguje a vydává prol. dr. L. Haškovee. Roč. VI. čís. 4. Obsah: Články původní: Prof. Ha- škovec: Přispěvek k poznání poruch lůžka zra- kového. Dr. Skála: Příspěvek k učení o ataxil.
Ulrichův Mordinstrument doktor L Haškovee
17 article
Rozhledy. — Literatura. — Feuilleton. Dr. Šmidr- kal: Plíspěvek k výkladu snu.) — Zprávy odborne a jiné. Vychůzi každý měsíc. Předplatné K 12.30 Lékažské Rozhledy. Měsíčník pro prak tické lé- kaře. Redaktoři: Prof. Honl a dr. Panýrek. Roč. XVII čís. 4. Nakladatel Bursik a Kohout. Ročně K 8.50 S přílohou: „Soudně lékařské posudky české fukulty lékařské“ péčí prof. dra. V. Slavíka. — Obsah: o moderním nazírání na vody minerální, prof. dr. Mla- dějovský. Anafylaxe při tuberkulose, prof. dr. Honí Čmýra náměstná, dr. Panýrek. Zprávy z humannich ústavů a zdravotnických institucí, slavovské zájmy. literatura, rozhledy, drohnosti a receptář, různo zprávy „Časopis lékařův českých“, 19. číslo přináší ten- to zajímavý obsah: I. Práce původní: 1. Pro dr. V. Pitha (Praha): Klinický příspěvek k abdomi nálním operacím fibromyomů děložních. 2. Dr. Ed Cmuní (láz. lékař v Luhačovicích): Fysikální léčh chronického ekzemu. (Dokončení.) 3. Dr. Ant. Wies- ner (Žižkov): Nové deriváty morfinové. — II. RRoz hledy: Vnitřní lékařství. Bakteriologie. Příjice. Chi- rurgic. Z nejnovější literatury. — III. Spolky sjezdy: Sjezd polských lékařů a hygieniků v Lu- blíně. — IV. Literatura. — V. Spolek čes. lěkařů — VI. Zprávy. — VII. Receplář. — VIII. Fouillefnon Zaopalření choromyslných ve válce. (Referuje dr Michálek.) — IX. Tiskopisy redakci za slané. — K- slu přiloženo jest 18 číslo „Věstníku“, orgánu lékařské komory pro král. české a lékařské komory moravské. Číslo 287. 197/%09. ŠACHY. Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, buďtež adresovány: Redakoe „Národních Listakk, Praha-lI., Marianská ul- s poznámkou: ,Šach“ Úloha čís. 460. Poctěna I. cenou v turnaji „Novoje Vremje“. M. Feig !, Vídeů.
doktor Šmidr profesor Honl Panýrek Bursik V Slavík Ml V Pith Ed Cmunět Antonín Michálek Novoj Vremj M Feig Víde Praha Luhačovice Wies Žižkov Lu marianský ulice humannich ústav a zdravotnický instituce lékařský komora pro král . český a lékařský komora národní Listakk Lékažský rozhled
19 article
Mezinárodní turnaj úlohový časopisu „Novoje Vremja“ byl právě rozhoduut. V oddělení třítažek I. a IIl. cena M. Feigl, Vídeň. II. V. Murin Barcelona. Čestná uznání K. Erin, K. A. L. Kubbel a L. Sall kind. V odd. dvoutažek. I. A. Charlick, II. M. Feigl III. L. A. Knijers. Čestná uz ání: K. A. L Kubbel L., Sallkind, P. Brendsted. Soudci N. Maximov a dr E. Palkoska. Paitie čís. 409. Hrána ve všeruském turnaji v Petrohradě 1909. Černý. A. Alechin Bilý: Veriinskij- 9. b2—b3 c5—c4a) e7—e5 1. e2—e4 10. b3xc4 Sd7— at Jb8—ce 2. Jg1—f3 11. c2—c3 0—0—0 a7—a6 3. Sf1—b5 12. Jh1—d2 Sa4-— ch d7xxk c6 4. SÍ5xKce 13. f2—fsb) Sf8—ch 5. d2—dt e5 xxko d4 14. a2—a4c) Jg8— fe 6. Dar xKd4 Ddsxdá c6— c5 15 Se1—a3 Se5—e3 7. Jfsxk dk Sež—a7 16. Jd2 —fr Sc8—dv 8. Jd4—ez
M Feigl V Murin K A L Kubbel Charlick Knijers L Kubbel Sallkind N Maximov E Palkoska Černá A Alechin Bilá SÍ Vídeň Petrohrad Novoj Vremja Veriinskij9 e 5 1 e 2 Sf 1 b 5 12 sa 4 c 6 4 Ddsxdat c c 5 Jd 2
20 article
Vds—ds 24 Ke2xe3 17. a4— a5d) Je6v d4 25. Vat—c Vha— ds 18. c4—c5 26. Ke3—f1 Sa7—65 Jf6—dz 19. Ke1— f2e) 27. Va3—a1 Jd4—e2- Jd7xceh 20. Jf1—e3 28. Kf4—g4 Sb3—e6- Se2 —ba 21. Je2—d4í) a bílý se vzdal. g) Vd3xces 22. Kf2— e2 Ve3xe3- 23. Sa3— bz a) Dr. Tarrasch v prvé partii s Laskerem hrá Se2, aby na Sb2 mohl hráti S fe. b) Bilý měl hráti 0—0 s hrozbon 14. Jd4. Kdyb černý Jd4 chtěl zameziti 13...67—e5 tu 14. Je2—f s nesledujícím Jf4—d5 a kdyby 13..Sf8—c5 tu Jfs— d4 a černý nemůže Sc5 xd4 pro 15. c3xd4 Vdax«d4 16. Sc1—12 Vdsxd2, 17. Sb2xg7 a vyhraje. c) Lépe bylo 14. Jía—d4 neb jezdce nemožne bráti, jak výše uvedeno. Černý by hrál 14... Sc2—d3 načež Sb2 s násl. Kf2 a udrží pěšce. d) Bilý měl zvolti menší zlo, hráti hned c4—c a dáti tohoto pěšce černému dobrovolně, aby se po- někud ze stísněné posice vymanil. e) Těžko nalézti co lepšího. f) Kdyby 21. Je3xc2 ta Je5xel-+, 22. Kř2—f Vds—di+, 22. Valdt Vdsxdl+, 23. Jc2—en Je4—d2 mat. Nebo 22. Kf2—e1 Sa7—f2 +, 23 Ke1— fi Vd3—d1+, 24. Valxdl Vdsxdi+, 25. Jeg—ei Vdixel mat. Dvé krásné variantyi g) Pěkná partie mladistvého mistra. Ačkoliv hrál otevření poněkud riskautně, hra svědčí o originalitěa vynalézavosti vůdce černých.
Lasker Bilá Valdt Vdsxdl Virginie Jega Jd 7 Valxdl Vdsxdi c Vh c 5 26 Sb 2 Sf 8 xg 7 f 2 +
26 article
Nejbo- Přír. nrsenoela voda. hatši na orsén. Velice úspěšná při cha- robách krovufch, nervových, kod- uich a ženakých, při horečee a ma- Inril. Lěkařský doporučena k domá- cím léčbám vitím, všude k dostáni. L.n- zen, a vzducholeč, místo Ronceprne již. Tyroly), t5 m. Lázeň. dům. Velke hotely I. ř., park 150.000 čtv. m. Podaln- ské podnebi. Panorama Dolomit. Od květ- na do října. Prosp. zdarma Prof. dr. Kolomoizew, ředitel císařské vojenské nemocnice v Kasanu píše: Otázka vyléčení sexuelní neurasthenie patří mezi nejzajímavější, ale také k nejméně rozřeše- ným záhadám lékařství. Chci tudíž upozorniti též na Muiracithin, který znám ze svého pozorování Muiracithin doporučen jest řadou professorů k vy- léčení sexuelní netrasthenie a sice od an- torit jako je prot. Senator, prot. Nevinný, prof. Eulenburg, prof. Holländer atd. Nu základě svého pozorování o účinku Muiracithi- nu pravím, že tento prostředek jest hez odporu vy- nikající speclfioum proti předčasné sla- hosti mužské. Toto skvělé uznání potvrzuje též řada známých lékařů. Interessenti nechť dopíší si o literaturu pode- psané továrně, kterou zašle tato zdarma a franko Mulracithin rychle odstraňuje všechny zjevy předčasné nervové slabosti u pa- nů a jest od autorit uznané nervové to- nicum. Muiracithin lze obdržeti ve všech lékarnách. Továrna: Kontor chemischer Prapara- te, Berlin C. 2/ 80. Hlavní sklndr Hirschen Apotheke v Vídni Vll., Westhahnstr., 19. 9s7a
profesor doktor Kolomoizew Eulenburg Holländer Dolomity Kasan Berlín Vídeň Westhahnstrálie Velke hotel I . ř Muiracithin
43 article Tahy 14. a 15. května a 1. červn
Tahy 14. a 15. května a 1. červn Skupina losů Ročně 7 taků. 1 los velechrámu 1 srb. st. los z r. 188 1 los Dobrého ardee. Tyto 3 losy dohromady na měs. splátek po K 2-. Skupina losů 3: Ročně tl tahů. 1 italský kříž. los. 1 los velechrámu. 1 srb. st. los z r. 1888 1 los Dobrého srdce. Tyto 4 losy dohrom. na Mžn
los K 2
57 article
Skupina losů2 Ročně 9 tahů. ital. křížový los 1 srb. stát. los z r. 1888. los Dobrého srdce Tyto 3 losy dohromady pouze na měs. splátek po K. 3- Skupina losů 4 : Ročně 15 tahů. rak. los červ, kříže. italský los červ. kříže. uber. los červ, kříže. budapešť. los basiliky. 1 srbský státlos zr. 1888. 1 los Dobrého srdce. Všech 6 losů dohrom pouze 40 měs. splátek po K(. 6.— Skupina losů 8: Ročně 19 tahi. turecký 400frk. los. uherský kříž, los. 1 italský kříž. los. los velechrámu. srb. stát. los z r. 18gs los Dobrého srdce. Těchto 6 losů dohrom pouze na měs. splátek po 122 K. nabude kupující lhned Tažebni listiny zdarma. odehéře a hned pouze pozemkovou promosu Hlavní výhra K 90.000. Tah 15. května.