3
masthead
9. května 1909. Císlo 127.
4
article
liřívati lože královo, býti zcela poslušnou, smáti
se a mluviti málo. Bez pochyby byl by býval
mladší manžel příjemnějšího chování, byl by do-
volil veselost, smích, procházky, cesty, ale její
smysly, mrtvě narozené, nevybouřily se nikdy
ze svého klidu a její srdce bylo chladné. Přeee
však kolem třiceti pěti let pocítila náhle lichot-
ný žeh vnitřního plamánku. Bylo to kteréhosi
podzimního rána v neděli, kdy šla na mši. Měln
toho dne přijímati; neměla síly nebo lépe, nedd-
vážila se a zůstavši ve své panské lavici, co
ženy, zakuklené v bílém tylu a s červenýma,
zkřehlýma rukama, složenýma na břiše, šly
v řadě k oltáři, nebo se vracely s očima sklope-
nýma, tlumíce pozorně hluk svých dřeváků na
dlažkách, paní de Tročne, zůstavši na kolenou
s čelem ve dlaních, plakala.
To bylo poprvé za jejího života. Od toholo
okamžiku její povaha se změnila; její rodina
stala se ji ponenáhlu lhostejnou; uzavírala s
po měsíce na zámku de Tročne, nepřijíma jíe ni-
koho, neotvirajíc listů, nepíšíc, čtouc pobožné
knížky, úplně se odevzdavši do rukou kněze
člověka úzkostlivě svědomitěho, ale chytrého
a z těch, které biskupové vysílají na farnosti
v nichž jsou bohaté vdovy, jež by mohly špatně
naležiti se svým jměním.
Ve třech letech byl zreslaurován kostel
presbytář opraven a pomalován krásnou luči
nou, zdobenou tlustými kravami, skřině a zá-
suvky sakristie namačkány skvostnými rouchy.
ornáty, schopnými naplniti úžasem kathedrály
a ukazoval se ve schránce ebenového dřeva ma-
sivní zlatý kalich, na němž bylo zobrazeno v re-
liefu dvanáct klečících andělů, nabizejících be-
ránkovi vztaženýma rukuma každý jeden ze dva-
nácti liturgických kamenů, drahokam, ametyst
nebo safír, diamant neho sardonyx, veliký jak
lískový ořech.
Tročne
5
article
Tu když o čest a slávu boží bylo postaráno.
byly veliké slavnosti na zámku de Tročne a byle
tam vidět shromážděnu, v počtu více než třiceli
osob, rodinu dárkyně. Tak velké shromážděni.
toť téměř tolik jako samota. Tvořily se shluky
a kroužky. Paní de Troěne přijímala zvláště po-
zornosti mladého Jeana de Neville, vážného a
krásného jinocha, jenž jí nosil její skládací ste-
ličku, šlo-li se na procházku do parku, jenž ne-
opomenul vsunouti ji pod nohy polštářek, jenž
ji konečně pomáhal při navijení s dojemně pěk-
ným půvabem.
Neříkal jí „tetičko“, po způsobu bretoň-
ském, ani „sestřenko“, po způcžbu normane-
ském, nýbrž „madame“ což zní lépe, a zdál se
býti opravdu její pážetem.
Malý Jean de Neville zajímal se o dějiny
a legendy své rodiny. Paní de Tročne
vypravovala mu některé, o nichž jí pověděli
v dětství a jimž se naučila jako pohádkám, když
však Jean vyprávěl o rudé kopretině, nevěděls,
co odpověděti.
— Vždyť je to, pokračoval Joan, veliká le-
genda Diercourtů, z nichž pocházíte přímo po
přeslici. A já též, připojil hrdě, a povím vám tu
legondu.
— Povězte, mé páže.
— Bylo to v dobách, kdy inkvisitor Sprin-
ger upaloval čarodějnice v Německu. Catherine
de Diercourt byla jata ne sice jako čarodějnice
ale jako přechovavatelka čarodějnic. Tak jako
ostalní, byla i ona svlečena do naha a mučena.
Když jí španělské boty, sevřené mohutným
šrouby, uštkly do nohy, přiznala, čeho na ní ža-
dah. Byla edsouzena k upálení: tu prohlásila.
že je těhotna. Springer poručil odročiti roz-
sudek, avšak, byvši určena ohni, byla stigmati-
sována značkou „odsouzených“, jakousi kopre-
tinou s třiceti plátky, kterou ji vypálili rozžha-
veným železem pod pravý prs. Porodila v žaláři
a byla upálena o tři týdny později se šedesat
svými přítelkyněmi.
Tročne
Troěne
Nevill
Jean
Joana
Catherine jít Diercourt
Springer
Německo
6
article
Dítě, deeruška, bylo odevzdáno panu de
Diercourt; stigma přešlo tajemným způsobem
z matky na dcerušku: i druhá Kateřina byla
označena strašlivou, rudou kopretinou. A zde
počíná legenda, pokračoval Jean de Neville: vy-
práví se, že všecky ženy z krve Diereourtů, po-
cházející z přechovavatelky čarodějnie, mají na
prsu totéž znamení, nezrušitelné a dědičné; vy-
práví se ještě, že nesmějí milovati, ani býti milo-
vány, než jedinkráte — a že ten, koho milujía
který je miluje, zasvěcen je brzké smrti. Pátral
jsem v historii rodin, z Diercourtů pocházejících,
po ženách a hle! — je to pravda!
— Jaká povidačka! pravila, nutic se
k úsměvu paní de Tročne. Nikdo mi o tom
nikdy nevypravoval, ani matka ne — a jsemsi
zcela jista, že já tohoto znamení nemám. Avšak
já sebé samu nikdy neviděla ... Fi! pozorovati
se v zrcadlech, obnažiti svůj stud — před touto
jinou ženou, ironickým obrazem, jenž se na vá
upřeně dívá a usmívá se nesťoudně! Fil
Jean de Neville, s tvářemi poněkud zrůžo-
vělými, s trochu prudším oddychováním, se svý-
ma krásnýma očima široce otevřenýma a poně-
kud zamženýma, zachvěl se, maje ruce oblížené.
jakoby to byly okovy, přadenem hedvábí, jež
právě stáčel. A tu náhle, po odmlčení se, po
strašném odmlčení se, za něhož jejich představy
a myšlenky orosily se neviditelnými polibky mar-
kýzy a mladistvého pážete, paní de Tročne ná-
hle sklonila hlavu k Jennovi, klečícímu u její
nohou a s rukama na jeho ramenou políbila jej
na riy.
jít Diercourt
Kateřina
Nevill
Tročne
7
article
Když se zvedli, sobě zasvěceni, snášela se
noc a byly přineseny lampy. Paní de Tročne
chvěla se rozkošně; dívala se na Jeana, jenž byl
velice bledý a jako zdrcený. Nenalezli jediného
slova: byli pohrouženi v oceánech dojmů. Po-
sléze zašeptala, vyčerpána slasti:
— Odejdil
Nazítři objevila se paní de Tročne tak roz-
rušena a s tak strávenou tváři, že všichni se zna-
pokojili. Vymluvila se na nevolnost, jakmile
však oeitla se s Jeanem o samotě, dotkla se
svého živůtku a pravilaí
— Rudá kopretina! Mám ji, rudou kopre-
— Tím lépe, řekl Jean, s prostotou a no-
blesou hrdinského milence; miluji vás tak, že
volím zemříti vaší láskou.
Od té doby byly jim dány temné a mlčelivé
noci. Jean hledal rukou znamení, ne již „odsou-
zených“, ale znamení, která odsuzovala — jeho
k smrti. Jednoho večera dovolila paní de Troěne.
aby noční lampa zůstala rozsvícena, a Jean spa-
třil znamení a s podivnou zběsilostí, s náhlou
zvrácenosti líbal neúnavně, až do rána, dábel-
skou rudou kopretinu.
To trvalo dva měsíce. Jenn odjel, vrátiv se
ke svým studiím, do posledního ročníku koleje.
Slibil psáti: avšak žádný dopis; psala mu tedy
tinu!
Tročne
Jean
Troěne
Jenna
Odejdil Nazítr
8
article
přímo: neodpověděl. Jela ho vyhledat. Uviděla
Bo umérajícího, bez pohlodu, bez vzpomínky
umírajícího ze dvou měsíců lásky, umírajícího.
že se zamiloval do rudé kopretiny.
Paní de Troéne oblékla smutek a hrdě, ne
odpovídajíc na dotazy, nosila jej až do své
smrti, jež přišla brzy. Přestala býti pokornou
aniž přestala být pobožnou, avšak v její pobož
nosti bylo cosi divokého: mučila se; setrvala
kdysi klečic v kostele po osm hodin bez pře-
rušení, nepohnuvši se víc než svatý Jan, na kte-
rého se dívala upřeně jako v extasi; uložila s
půsty, jež by byly zděsily anachorety. Její sebe
vražda trvala tři roky.
Ježto, vzdor své zřejmé zbožnosti, nikdy se
nezpovidala, farář se jí dotazoval jistého dne.
Odpověděla tvrdě, nalézajíc znovu současně
zpupnost Diercourtů a jejich zášť ke kostelu:
— Pane, tajemství markýzy de Troěne pat
toliko bohu.
Ve své agonii, když kněz zdvojnásobil svá
naléhání, zůstála něma — a zemřela, zahalena.
jako v příkrov, v impertinenci svého úplného
mlčení; zemřela s prstem na svém tajemství.
s prstem na chvili nezapomenutelné lidské roz
koše, kterou jí dal Kletý, s prstem na rudé po
pretině.
Bo
Troéne
svatá Jan
9
article
Lékařská hlídka
Lékařská hlídka
Vzdušné a sluneční lázně ve
starovéku.
(Podává MUDr. Ed. Cmunt. řídící lékař vodoléčel
ného ústavu v Luhačovicíc h. )
Léčení některými fysikálními prostředky
(světlem slunečním, vodou a j.) je tak staré, jak
kultura lidská a jistě starší, nežli léčení medika
mentosní. Ani Priessnitz, ani Kneipp léčby te
nevynašli, byli jen její propagatory. Teprve škoi
Winternitzova dala fysikální léčbě vědecký pod
klad a osvobodila ji z moci hrubé, tápavé em
pirie.
Zajímavé, historicko medicinské studie mann
heimského lékaře dra. Markusa podrobně nám
ukazují, na jaké výši bylo fysikální léčení už
v klassické době, řecko-římské.*) I hodlám čte
náře výňatkem ze zajímavého tohoto spisu se
známiti s poměry fysikální léčby ve starověku
„Již ve starověku v první řadě náležel me
ochranné prostředky před nemocemi pobyt
na volném vzduchu, neboť slunci a vzduchu
přičital se velký účinek na zdraví lidí i zvířat.
Celé zařizení antického způsobu života budo-
váno na tomto základu a veřejné záležitosti stej-
ně jako gymnastická cvičení přiváděly Řeky
Římany na ulici a pod volné nebe. Vzducha
světlo, tyto impoderabilie nezkaleného zdravi tě
lesného i duševního, byly základními pilí
onoho fysického i psychického zdraví, jež zá-
stane věčnou známkou klasického starověku! Je-
jich ložnici ozařovalo světlo, pronikající zaeloně
nými dveřmi, jejich činnost a život nutil je po-
bývati celý den na volných prostranstvích, ve
veřejných sloupořadích, v gymnasiích i palae-
strech, a poli Martově i v lázních.
Priessnitz
Kneipp
Winternitzův
Řek
Říman
Martův
Cmunt
ný ústav v Luhačovicíc h
10
article
Paprsků slunečních a ožehnutí štítili se tall
málo, že člověk, žijíeí ve stínu domácnosti, po-
kládán byl za zženštilce a slovo skiatrafeia
(schovanec stínu) mělo ve starověku týž zvuk
příhany, jako u nás „pecivál“
U Řeků, kde souvisela gymnastická evičen
s celým veřejným živolem národa (Lykurgo
nařidil i ženám tělesná ovičení), nenalézáme do
sud známek, že by užívali slunečního světl-
k účelům léčebným. Přece však setkáváme s
s výrazem „pití slůnečních paprsků“ na plo
chých střechách domů, kde Řekové vystavoval
nahé a mastmi potřené tělo paprskům slunečním,
jednak pro potěšení, jednak i k posílení zdravi
Za to mnohem více sluníli se Římané, kteř.
méně už se zabývali gymnastikou a více se ša
tem odívali, nežli Řekové. V Řimě nacházíme
„heliosis“ (slunění se) jako všeobecně rozšířený
lidový obyčej, jak svědčí dopisy Plini a mlad-
šího. Vypráví totiž o Vestriciovi Spuriu-
novi (Lib. III. E. I.) „ ... Jakmile oznámena
byla hodina koupání, vyšel nahý na slun
ce, t. j. při bezvětří; pak hrál horlivě a dlouh
v mič.
Řek
Říman
Libra
11
article
Také u Cicerona nalézáme výraz „am-
bulare in sele“ (choditi na slanci), jakož i ozna
čení „sol assus“ — pití pouhých slunečních pa
prsků, slunění se na pavlačich a v zahradních
sedátkách, kterým se tké říkalo sluneční krby
Střecha domovní — většinou plochá —
byla místem, kde se staří zvláště slunili a říkali
ji solarium (slunkrna). Později užívali však
zvláštní přístavby pro sluneční lázně, která se
rovněž zvala solarium; zdá se, že také ve vělší-
ně lázní byly zařizeny koupele sluneční. Tento
přístavek odpovídal našim arkýřům nebo balko-
nům a byl jako tyto obchnán ochrannou mříží.
V solariich obyčejně leželi oblečení a sie
buď bezprostředně na zemi, nebo na polštářích
Poněkud dále šli ti, kteří se nazí vystavovali pa-
prskům slunečním (vlastní suchá lázeň sluneční)
což nazývá Cicero pití slunee (sol assus) a po-
slední byla sluneční lázeň těla, mastmi potře-
ného (sol unetus).
Cicero
Střecha
12
article
Tyto sluneční lázně měly spíše význam lé-
čebný, nežli diaetolický, čehož stopy nacházíme
nejdříve u Hippokrata a Celsa. Přesné
a určtté indikaee udává však teprve Herodo
(dle Oribasin) a Antyll us.
Herodot praví: „Slunění se mají hlavnět
zapotřebí, kdož chtějí obnoviti a sesíliti své
svaly; ale musí se vystříhati zamračeného nebe.
Zimní, jarní a podzimní slunce není prospěšně.
Slahí jedinci musí však se míti v létě na pozoru
před přílišným žárem. K slunci jako k ohni
nutno především obraceti záda: neboť v těchto
jsou nejvice uloženy nervy vůle. Když se tyto
rozpálí, sesílí se celé tělo. Hlava musí však býti
chráněna pokryvkou .
Ještě obšírněji líčí Antyllus sluneční
lázeň a jeji upotřebení jako léku:
„Mnozí vysazují se slunci, jedni nenamastě-
ni, druzí namastěni, někteří ležíce nebo sedice
jiní ve stoje, jiní se procházejí nebo běhají
U všech, kteří leží na polštáři, na kožešině.
v písku nebo na slunei, vždycky zvyšuje slu-
neční žár (u těch, kteří nejsou mastí potřeni)
vnitřní transspiraci, vyvolává pocení, zabraňuje
tloustnotí, posiluje mraso, odstraňuje tuk a chaho
nádory, hlavně u vodnatelných zmenšuje. Dý-
chání však zrychluje a povzbuzuje a proto dráž-
dí úzkoprsé a ty, kteří dýchají s nataženým
krkem; těm, kteří neustále trpí umdleností hla-
vy, prospívá, neboť posiluje a otužuje proti ne-
*) Zeifschrift fůr. diaet. u. physik. Therapie
svazek níí.
Hippokrat
Celsus
Antyll I
13
article
moci. Musí se však přece břicho dříve vyprázd
niti; neboť sluneční žár škodí hlavě, nebylo-
střevo dříve vyprázdněno.
„Sluneční žár ve spojení s namastěním těla
dosáhne téhož účinku. Přece však vysušuje více
tělo, které se v masti praží a proto více se na
povrchu opáli.
Účinkuje však méně na vnitřní pocení. Ti
kteří stojí nebo sedí ve sluneční lázni, jsou víe
opáleni, nežli ti, kteří se procházejí nebo pro-
bilají. Ležení na polštáři není příliš prospěšné.
Naproti tomu je velmi dobré na kožešině
se slunci vystaviti, zvláště pro ty, kdož trpí
vodnatelnoslí, ischias, nervovými nemocemi.
otoky, chorobami břišními a měchýřovými. Rov-
něž prospívá ochrnutým, ženám s chorobami dě-
lohy a předovším těm, které stiženy jsou běl-
lokem. Kožešina musí býti velká, namočená
v oleji a natažená nad tenkou vrstvou prosátěho
pisku; nejdříve se dá kožešina obřáti, pak
ulehne si na ni nemocný a zahalí si hlavu hru-
bým plátnem. V télo poloze musí delší čas se-
trvati; když se tělo ohřeje, má se obrátiti a se
váleti, potom zase na druhou stranu položiti, od-
počinouti si a toto obracení se a otáčení častěji
opakovati.“
Zdá se, že Galen neužíval slunce jako
léku, ačkoliv znal účinek slunce na tělo, za to
Caelius Aurelianus doporučuje „helia-
sis“ v celé řadě chorob, jak již uvedeno, dále
Herodot a Antyllus.
Zvláště sluší uvésti, že při celkových cho-
robných poruchách u dětí, které dnes označu-
jeme jmény skrofulosa (krtičnatost) a křivice
(tbachitis), užíváno slunečních lázní; dokone
i při padoucnici.
Galen
Caelius Aurelianus
Herodot
14
article
Užívali však nejen celkových, nýbrž i čí
stečných, slunečních lázní.
Upotřebení vody a slunce jako diaetetickéh
prostředku nalézáme dále v římských lázních
Dle Vitruvia zakládaly se koupelny tak, aby tan
svílilo slunce. A Plinius ve svém dopise Ca
niniovi klade hlavní důraz na to, že jeho
lázně v nádherném domě předměstí Como m
hou se obřívati v určitých hodinách paprsky slu
nečními.
V nejnovější době, kdy pořád více a víne
léčení fysikálně-dietetické přichází ku platnosti
pojaty byly i sluneční a vzduchové lázně do
řady léčebných pomůcek.
Začátkem 19. století strašila nějaký čus tak
zvaná Hempelova lihová lázeň vzdu
chová (das weingeistige Luftbad), která se
měla ordinovati při rheumatickém zánětu očním
jakož i proti vodnatelnosti a otokům; bylo po
psáno několik případů u dětí, které v málo tý
dnech se zhojily
Lázně vzduchové tvoří nyní v moderní léčbě
ústavní a sanatorní jednu z nejdůležitějších lé
čebních pomůcek.
Vzduchová lázeň jeví tyto fysiologické účin-
ky na tělo lidské: zvýšení sálající teploty, roz
množení odměšování potu a rozšíření kožních
cév, což jsou momenty, které skýtají celou řadu
indikací v diactatickém i léčebném směru. Dle
souhlasných zpráv podporují lázně vzduchiov
moeně výměnu látek, zvyšují chut k jídlu, posi-
lují a povzbuzují čivstvo atd. a otužují přede-
všim kůži proti vlivům povětrnostním. Že se
hlavně celkové choroby dětské k léčbě této hodí
(skrofulosa a křivice), netřeba ani dokazovati.
Vitruvius
Plinius
Hempelův
dům předměstí Como
15
article
Účinek denního světla, které se vzdušnou
lázní nezbytně je spojeno, vyvolává sice řad
kožních onemocnění, která se jeví v podobě svě
divých vyrážek, ano i vyslovené kopřivky, jež
však v několika dnech pominou po teplých kou-
pelích a natírání citronovou šťávou.
Rozhodně zaslouží si vzdušné i slunečn
lázně, které prosluly v době Řeků a Římane
jako výborný lék, v našich moderních poměreel
největšího rozšíření a upotřebení.
Pozor na krvácení z rodidel. Trpíli žen
krvácením z rodidel, uchylujícím se od paa-
vioelného měsíčního krvácení, nechť neopo-
mene poraditi se s lékařem: zvláště nebezpečné je
prodlévání při krvácení v mladém věku (dělském)
ve věku slarším, kdy již čmýra ustala (v t. zv. kli
makteriu); v obou případech jedná se obyčejně
zhoubné nádory, kde včasnou pomoci operalivní lze
zabrániti zhoubnému zmohulnění nádoru.
Nevražděle kojenců! Cumlíky, cucáčky, šidilka
a jak se jmonují všechny ty nerozumné prostř edky
našich matek, užívaně k upokojení kojenců, nazývá
právem dr. Ulrich v populárním měsíčníku dra. Kan-
tora — vražedným nástrojem kojenců. Šidítko, zvlh-
čené slinami kojence, vypadne z úst a povalujes
v lůžku kojence, na zemi, po oknech, po slole, nebo
dokonce nosi se i v kabelce nebo kapse, aby bylo
při pláči kojence vždy pohotově! Co tu je příležitosl
k infekci cucáčku z prachu podlahy nebo nábytku
ze špiny v kapsách, z ložního prádla kojence a pod
Řek
Říman
Ulrich
16
article
Ještě nebezpečnějším nástrojem vražedným stane se
šidítka, má-li matka zhoubný zvyk sliniti cucáček ve
vlastní dutině ústní! Dulina ústní dospělých lidí hosí
celou řadu bakterií, kleré na jemný zažívací ústroj
kojence zhoubně působí. — V každém případě je
nebozpečí infekce střeva kojencova cucáčkem velmi
velké; uvážímo-li pak, že katarrh střevní je u ko-
jence nemocí velmi často smrtelnou, pochopíme, že
Ulrichova označení cucáčku „Mordinstrument“ není
přehnáno. Užívání šidilka je ostatně také nemorálnit
Kojenec užívá pláče jako mezinárodní řeči dorozumí-
vací ku projevení nespokojenosti; na matce jest, aby
pátrala po příčině pláče svého děcka; místo toho
ucpe matka úsla kojencova šidítkem, vyvelá reflexy
ssací, jimiž se kojenec unaví až ushe, Jedině při-
pustno je podávání ssncího přístroje jen ve připadě
kde nulno živiti kojence uměle; v lakovém plípadý
nutno po koždém použití cucáčku tento dokonale vy-
vařiti a po slilí vody ponechali v hrněčku do přištího
použití.
Spisy redakci rubriky této zaslané:
Rovue v neurslopii, psychiatrii a diaethetické
fherapii. Rediguje a vydává prol. dr. L. Haškovee.
Roč. VI. čís. 4. Obsah: Články původní: Prof. Ha-
škovec: Přispěvek k poznání poruch lůžka zra-
kového. Dr. Skála: Příspěvek k učení o ataxil.
Ulrichův
Mordinstrument
doktor
L Haškovee
17
article
Rozhledy. — Literatura. — Feuilleton. Dr. Šmidr-
kal: Plíspěvek k výkladu snu.) — Zprávy odborne
a jiné. Vychůzi každý měsíc. Předplatné K 12.30
Lékažské Rozhledy. Měsíčník pro prak tické lé-
kaře. Redaktoři: Prof. Honl a dr. Panýrek. Roč. XVII
čís. 4. Nakladatel Bursik a Kohout. Ročně K 8.50
S přílohou: „Soudně lékařské posudky české fukulty
lékařské“ péčí prof. dra. V. Slavíka. — Obsah: o
moderním nazírání na vody minerální, prof. dr. Mla-
dějovský. Anafylaxe při tuberkulose, prof. dr. Honí
Čmýra náměstná, dr. Panýrek. Zprávy z humannich
ústavů a zdravotnických institucí, slavovské zájmy.
literatura, rozhledy, drohnosti a receptář, různo
zprávy
„Časopis lékařův českých“, 19. číslo přináší ten-
to zajímavý obsah: I. Práce původní: 1. Pro
dr. V. Pitha (Praha): Klinický příspěvek k abdomi
nálním operacím fibromyomů děložních. 2. Dr. Ed
Cmuní (láz. lékař v Luhačovicích): Fysikální léčh
chronického ekzemu. (Dokončení.) 3. Dr. Ant. Wies-
ner (Žižkov): Nové deriváty morfinové. — II. RRoz
hledy: Vnitřní lékařství. Bakteriologie. Příjice. Chi-
rurgic. Z nejnovější literatury. — III. Spolky
sjezdy: Sjezd polských lékařů a hygieniků v Lu-
blíně. — IV. Literatura. — V. Spolek čes. lěkařů
— VI. Zprávy. — VII. Receplář. — VIII. Fouillefnon
Zaopalření choromyslných ve válce. (Referuje dr
Michálek.) — IX. Tiskopisy redakci za slané. — K-
slu přiloženo jest 18 číslo „Věstníku“, orgánu
lékařské komory pro král. české a lékařské komory
moravské.
Číslo 287.
197/%09.
ŠACHY.
Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, buďtež
adresovány: Redakoe „Národních Listakk,
Praha-lI., Marianská ul- s poznámkou: ,Šach“
Úloha čís. 460.
Poctěna I. cenou v turnaji „Novoje Vremje“.
M. Feig !, Vídeů.
doktor
Šmidr
profesor
Honl
Panýrek
Bursik
V Slavík
Ml
V Pith
Ed Cmunět
Antonín
Michálek
Novoj Vremj
M Feig
Víde
Praha
Luhačovice
Wies
Žižkov
Lu
marianský ulice
humannich ústav a zdravotnický instituce
lékařský komora pro král . český a lékařský komora
národní Listakk
Lékažský rozhled
19
article
Mezinárodní turnaj úlohový časopisu „Novoje
Vremja“ byl právě rozhoduut. V oddělení třítažek
I. a IIl. cena M. Feigl, Vídeň. II. V. Murin Barcelona.
Čestná uznání K. Erin, K. A. L. Kubbel a L. Sall
kind. V odd. dvoutažek. I. A. Charlick, II. M. Feigl
III. L. A. Knijers. Čestná uz ání: K. A. L Kubbel
L., Sallkind, P. Brendsted. Soudci N. Maximov a dr
E. Palkoska.
Paitie čís. 409.
Hrána ve všeruském turnaji v Petrohradě 1909.
Černý. A. Alechin
Bilý: Veriinskij-
9. b2—b3 c5—c4a)
e7—e5
1. e2—e4
10. b3xc4 Sd7— at
Jb8—ce
2. Jg1—f3
11. c2—c3 0—0—0
a7—a6
3. Sf1—b5
12. Jh1—d2 Sa4-— ch
d7xxk c6
4. SÍ5xKce
13. f2—fsb) Sf8—ch
5. d2—dt
e5 xxko d4
14. a2—a4c) Jg8— fe
6. Dar xKd4
Ddsxdá
c6— c5
15 Se1—a3
Se5—e3
7. Jfsxk dk
Sež—a7
16. Jd2 —fr
Sc8—dv
8. Jd4—ez
M Feigl
V Murin
K A L Kubbel
Charlick
Knijers
L Kubbel
Sallkind
N Maximov
E Palkoska
Černá
A Alechin Bilá
SÍ
Vídeň
Petrohrad
Novoj Vremja
Veriinskij9
e 5 1
e 2
Sf 1
b 5 12
sa 4
c 6 4
Ddsxdat c
c 5
Jd 2
20
article
Vds—ds
24 Ke2xe3
17. a4— a5d)
Je6v d4
25. Vat—c
Vha— ds
18. c4—c5
26. Ke3—f1 Sa7—65
Jf6—dz
19. Ke1— f2e)
27. Va3—a1 Jd4—e2-
Jd7xceh
20. Jf1—e3
28. Kf4—g4 Sb3—e6-
Se2 —ba
21. Je2—d4í)
a bílý se vzdal. g)
Vd3xces
22. Kf2— e2
Ve3xe3-
23. Sa3— bz
a) Dr. Tarrasch v prvé partii s Laskerem hrá
Se2, aby na Sb2 mohl hráti S fe.
b) Bilý měl hráti 0—0 s hrozbon 14. Jd4. Kdyb
černý Jd4 chtěl zameziti 13...67—e5 tu 14. Je2—f
s nesledujícím Jf4—d5 a kdyby 13..Sf8—c5 tu Jfs—
d4 a černý nemůže Sc5 xd4 pro 15. c3xd4 Vdax«d4
16. Sc1—12 Vdsxd2, 17. Sb2xg7 a vyhraje.
c) Lépe bylo 14. Jía—d4 neb jezdce nemožne
bráti, jak výše uvedeno. Černý by hrál 14... Sc2—d3
načež Sb2 s násl. Kf2 a udrží pěšce.
d) Bilý měl zvolti menší zlo, hráti hned c4—c
a dáti tohoto pěšce černému dobrovolně, aby se po-
někud ze stísněné posice vymanil.
e) Těžko nalézti co lepšího.
f) Kdyby 21. Je3xc2 ta Je5xel-+, 22. Kř2—f
Vds—di+, 22. Valdt Vdsxdl+, 23. Jc2—en
Je4—d2 mat. Nebo 22. Kf2—e1 Sa7—f2 +, 23 Ke1—
fi Vd3—d1+, 24. Valxdl Vdsxdi+, 25. Jeg—ei
Vdixel mat. Dvé krásné variantyi
g) Pěkná partie mladistvého mistra. Ačkoliv hrál
otevření poněkud riskautně, hra svědčí o originalitěa
vynalézavosti vůdce černých.
Lasker
Bilá
Valdt Vdsxdl
Virginie
Jega
Jd 7
Valxdl Vdsxdi
c Vh
c 5 26
Sb 2
Sf 8
xg 7
f 2 +
26
article
Nejbo-
Přír. nrsenoela voda.
hatši na orsén. Velice úspěšná při cha-
robách krovufch, nervových, kod-
uich a ženakých, při horečee a ma-
Inril. Lěkařský doporučena k domá-
cím léčbám vitím, všude k dostáni. L.n-
zen, a vzducholeč, místo Ronceprne
již. Tyroly), t5 m. Lázeň. dům. Velke
hotely I. ř., park 150.000 čtv. m. Podaln-
ské podnebi. Panorama Dolomit. Od květ-
na do října. Prosp. zdarma
Prof. dr. Kolomoizew, ředitel císařské vojenské
nemocnice v Kasanu píše:
Otázka vyléčení sexuelní neurasthenie
patří mezi nejzajímavější, ale také k nejméně rozřeše-
ným záhadám lékařství. Chci tudíž upozorniti též na
Muiracithin, který znám ze svého pozorování
Muiracithin doporučen jest řadou professorů k vy-
léčení sexuelní netrasthenie a sice od an-
torit jako je prot. Senator, prot. Nevinný,
prof. Eulenburg, prof. Holländer atd. Nu
základě svého pozorování o účinku Muiracithi-
nu pravím, že tento prostředek jest hez odporu vy-
nikající speclfioum proti předčasné sla-
hosti mužské.
Toto skvělé uznání potvrzuje též řada známých
lékařů. Interessenti nechť dopíší si o literaturu pode-
psané továrně, kterou zašle tato zdarma a franko
Mulracithin rychle odstraňuje všechny
zjevy předčasné nervové slabosti u pa-
nů a jest od autorit uznané nervové to-
nicum. Muiracithin lze obdržeti ve všech lékarnách.
Továrna: Kontor chemischer Prapara-
te, Berlin C. 2/ 80.
Hlavní sklndr Hirschen Apotheke v
Vídni Vll., Westhahnstr., 19. 9s7a
profesor
doktor
Kolomoizew
Eulenburg
Holländer
Dolomity
Kasan
Berlín
Vídeň
Westhahnstrálie
Velke hotel I . ř
Muiracithin
43
article
Tahy 14. a 15. května a 1. červn
Tahy 14. a 15. května a 1. červn
Skupina losů
Ročně 7 taků.
1 los velechrámu
1 srb. st. los z r. 188
1 los Dobrého ardee.
Tyto 3 losy dohromady
na
měs. splátek po K 2-.
Skupina losů 3:
Ročně tl tahů.
1 italský kříž. los.
1 los velechrámu.
1 srb. st. los z r. 1888
1 los Dobrého srdce.
Tyto 4 losy dohrom.
na
Mžn
los
K 2
57
article
Skupina losů2
Ročně 9 tahů.
ital. křížový los
1 srb. stát. los z r. 1888.
los Dobrého srdce
Tyto 3 losy dohromady
pouze na
měs. splátek po K. 3-
Skupina losů 4 :
Ročně 15 tahů.
rak. los červ, kříže.
italský los červ. kříže.
uber. los červ, kříže.
budapešť. los basiliky.
1 srbský státlos zr. 1888.
1 los Dobrého srdce.
Všech 6 losů dohrom
pouze 40
měs. splátek po K(. 6.—
Skupina losů 8:
Ročně 19 tahi.
turecký 400frk. los.
uherský kříž, los.
1 italský kříž. los.
los velechrámu.
srb. stát. los z r. 18gs
los Dobrého srdce.
Těchto 6 losů dohrom
pouze
na
měs. splátek po 122 K.
nabude kupující lhned
Tažebni listiny zdarma.
odehéře a hned pouze
pozemkovou promosu
Hlavní výhra
K 90.000.
Tah 15. května.