1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 127. ze dne D. května 1909.
7
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 8. května.
Za několik dnů tvJou se v Petrohradě
zástunei jednotlivých slovanských národů, jak
zvoleni byli na posledním pražském přípravném
sjezdu. Bylo původně zamýšleno již počátkem
tohoto roku svolati konforenti komitétu pro zří-
zení Slovanské banky a komitétu pro vypravení
slovanské výstavy do Varšavy, avšak známé
události politické zabránily tomu. Nejen otázky
mezinárodní politiky, ole také otázky vztaho
rusko polských byly podnětem, proč konference
byla odložena. Jest znátao, jak vyvijely se tou
dobou poměry na Balkůné, jest známo, jsk
určité proudy ve správě uské snažily se spíše
zvyšovati nedorozumění, které bylo mezí Rusy
a Poláky, jest známo, ji také s určitým smě-
rem v Petrohradě samo-ném pracováno bylo
proti tomu, aby prohlášeta byla myšlenka slo-
vanské vzájemnosti a zvláště slovanské prak-
tické práce. Idea slovanská byla spociálně ně-
mecké žurnalistice vždyftaným podnětem ke
spatným vtipům a insinusem, byla vilaným pod-
nětem k obviňování a poúezřívánt. Vždy, kdy
koli však objevily se snuh, po positivní a kon-
kretní práci, bylo proti těmto snahám úsilovně
pracováno jak z Vídně, tak z Berlína. Proto
sledováno bylo jednání pražské konference, ktera
ukázala, že Slované mohou i o nejdelikátnějších
svých sporech jednati klidně, špatně tajenou
zlostí némecké žurnalistiky. Bobužel, že nalezly
se i mezi Slovany směry, kleré ocholně pro-
půjčily se za nástroj tomuto úsili, jež založilo
svoji politiku oproti Slovanům na rozdělení
poražení jich. Avšak myšlenka jednou probu-
zená bude přes všecky nástrahy žíti dále
bude-li dosti upřímné snahy a poctivého pře-
svědčení v nás samých, vznese se k vítěznému
rozlelu, jak by to důstojno bylo Slovansiva ve-
škerébo.
Rus
Polák
Slovan
Praha
Petrohrad
Varšava
Vídeň
Berlín
8
article
Odložené porady varšavské mají býti nyn
konány v Petrohradě a mají se jich zúčastnit
užší výbory, které na pražském přípravném
sjezdu byly zvoleny. V popředí stojí otázka
slovanské výstavy a otázka slovanské banky.
otázky, které tolikráte a tolikráte v Čechách
živé byly přetřásány a jichžto účelnost vše-
obecně byla uznávána. Český výbor již dříve
počátkem roku zaslal do Petrohradu přesnýa
podrobný plán slovanské výstavy, plán, podáva-
jicí zevrubný program jak celého uspořádání
výstavy a organisování jejího, tak také jejího
finančního založení. Tento program bude před-
mětem speciální debaty a má býti přikročeno
ke konečné organisaci oněch orgánů, kterým
připadne myšlenku slovanské výstavy uvést
v život. Výstava sama zahrnouti má veškeré obory
slovanského života a to nejen kulturně politického,
ale i sociálního a hospudářského a býti takto
skutečným obrazem onoho stavu, v jakém Slo-
vanstvo se nacházi. Nemá to však býti pouze
výstava, která by se spokojila s tímto známým
daným stavem a která by eventuálně některé
stránky příznivěji vylíčila, než jak v životě vy-
padají, nýbrž jedná se o výslavu, která by byla
východiskem snahám o nápravu v dalším žití
slovanských národů, sblížení jich a tím stala se
ohniskem nového života, nových snah a nově
práce. Slovanšti národové mají se tu ukázati ve
své pravé podstatě, nemá býti nanášeno ani čer-
ných ani jasných barev a tento obraz skute-
čného života má být podnětem k úvaze, jak
napraviti, co není účelným a jak dobré snahy.
Petrohrad
Čechy
9
article
u jednotlivých slovanských národů se projevivší,
přeněsti k druhým a tím způsobem pracovati
k hlubším, soustavným vztahům působnosti mezi
jednollivými Slovany. Snad najdou se skepti-
kové, kterým myšlenka sama bude se zdát
malou vzhledem k velikým úkolům, které Slo-
vanstvo má, a vzhledem k malému dosud vzá-
jemnému poznávání jich. Bude snad poukazo-
váno na neúspěch některých světových výslav.
bude poukazováno na to, že dokumentárně do-
kázána byla neúčelnost velikých výstav a pod
Ale nesluší zapomínati, že to, co jest pravdou
na straně jedné, nemusí býti bezpodmínečně
pravdou na straně druhé. Poznávání slovanských
národů až na malé výjimky obmezovalo se dosud
na styky více měně literární a nepřešlo v život.
St
10
article
Představme si jen, jaký hluboký vliv na poznán
našeho hospodářského položení měla první jubi-
lejní výstava pražská, představme si, jaký pro-
nikavý byl její dosah na další vývoj našeho
hospodářského snažení a konání. V záplavě hesel
o naší nepodnikavosti a hospodářské nepokroči-
losti seznali jsme najednou ke svému překva-
pení, že máme zárodky průmyslového rozvoje.
že máme velmi pokročilé zemědělství a že či-
níme náběhy na polích podnikání, kde se nám
o tom ani nesnilo. Kdyby dnes, téměř po 20
letech, někdo sestavil přesný obraz našeho teh-
dejšího hospodářského složení a srovnal ho
s daným stavem dnešním, seznala by veřejnost
ke svému obrovskému překvapení, jaký pokrok
jsme učinili, jak od té doby povstal nám nový
průmysl a jak odvážili jsme se na pole, o nichž
měli jsme za to, že nikdy na nich česká noha
nestane. Výstava, která bude skutečným obrazem
toho, co jest, která nebude ničeho zakrývali
řekne vše dle pravdy, bude nejvlivnějším fakto-
rem nejen pro poznání, ale také pro práci další
Program slovanské výstavy obsahuje nejen
strukturu výstavy, nýbrž udává také prostředky.
jakými bylo by možno svésti co možná největs
proud návštěvníků do rozlehlých její exposič-
ních míst ať na Něvě, ať v Moskvě, aby tímto
způsobem širé proudy slovanského lidu pozná-
valy na své vlastní oči, co vykonala dosud slo-
vanská kultura a uvažovaly o tom, co při řádné
organisaci práce vykonati může i nadále. Ale
nesluší zapomínati ještě další. Organiszce slo-
vanské výstavy míněna jest tím způsobem, že
by ústřední vedení připadlo generálnímu komi-
tétu slovanské výstavy, který by měl sídlo své
v Rusku a ve kterém by všecky slovanské ná-
rody dle určitého klíče, stanoveného již praž-
ským sjezdem, byly zastoupeny. Tento generální
komitét jest hlavním pořadatelem výstavy, zatím
Něva
Moskva
Rusko
11
article
eo pořadateli exposicí jednotlivých slovanských
národů budou národní výhory slovanské výstavy,
kterým připadne připraviti celý materiál toho
kterého národa, pro slovanskou výstavu určený.
Tyto národní komitéty slovanské výstavy, jiehžto
pracovní orgány jsou výkonné výbory, zřídí sobě
u toho kterého národa celou siť odborů míst-
nich, které účelům výstavy sloužiti budoua
které stanou se takto propagatory návštěvy slo-
vanské výstavy, propagatorý slovanské vzájem-
nosti po stránce kulturní a hospodářské, čímž
konečně dostaneme činitele, které jsme v našem
životě tak dávno potřebovali. Organisací slo-
vanské výstavy dostane se nám pevně uělánko-
vsného tělesa, které bude živým činitelem
pracovníkem na poli vzájemných snab kulfur-
ních a hospodářských a které bohdá nezanikne
s výstavou, nýbrž bude déle ku prospěchu my-
šlenky slovanské vzájemnosti prakticky působiti.
Jako z naší jubilejní výstavy povstala nám řada
dobrých institucí, jež v praxi se osvědčily, tak
není nejmenší pochybnosti o tom, že i slo-
vanská výstava zanechá trvalé stopy v institu-
ctch, jež mohou prospěti nejen vzájemnému
styku kulturnímu, ale které mohou se také
osvědčiti blahodárnými na poli praktické politiky
hospodářské.
Přes to, že myšlenka slovanské součinnosti
provází obrození u všech slovanských národů,
přes to, že největší mužové Slovanstva patřili
k zastancům sjednocenosti slovanské, přece jen
známe se velmi málo a známe se velmi neúplně.
12
article
Myšlenka slovanské vzájomnosti jest z valné
části projevem citu silně často překypujícího,
vzniceného a hlubokého, ale přece jen pouhým
projevem citu, který v praktickém životě dosu
nese tak málo ovoce a tak málo výsledků.
Po nezdaru, který utrpěla ofiejální politika
ruská v posledních dějích balkánských, jest
nutno, aby Slovanstvo ukázalo, že v národech
slovanských samotných tkví hluboká vůle ku
práci a hluboké přesvědčení potřeby slovanské
pojedinosti a slovanského jednotného vystupo-
vání. Jest zapotřebí ukázati, že tato oficiální
politika, která pohybovala se mezi dvěma proti-
lehlými póly, není výslodkem vlastního cítění
slovanského lidu, nýbrž že snahy jeho nesou se
směrem jiným. Snad onen nezdar, který utrpěl
Izvolský v balkánské politice a který nebyl ni-
jak lichotivý pro ruskou politiku zahraniční, pro-
jeví se ve svých důsledcích blahodárným a do-
brým, poněvadž ukáže nutnost, aby slovanšt
národové méně spoléhajíce na své dočasné vlá-
dy a více na faktické své potřeby, podjaly se
díla budování slovanské vzájemnosti v praxia
v životě samém. Po této stránce může slovan-
ská výstava sláti se důležitým mezníkem v dal-
ším vývoji snah vzájemnostních a může se státi
zdrojem živé práce ku povznesení a rozkvětu
slovanských snah vůbec. Jest nutno si proto
přáti, aby porady petrohradské po této stránee
přinesly hojně úspčchů a aby vedly také ku
praktické politice hospodářské, aby vedly k vy-
budování onoho živého materiálního interesu,
pojícíhe Slovany západu se Slovany výcbodu a
Slovan západ
Slovan výcbod
13
article
Slovany jihu se Slovany severu. Když budováno
bylo jednotné Německo počátkem minulého sto-
letí, vyslovil tehdy Bedřich Liszt svůj poznatek,
který měl ukázati se hluboce pravdivým a správ-
ným, že nestačí pouhé vědomí kulturní jednot-
nosti národa německého, ale že jest zapotřeb
také blubokých vztahů hospodářských, jež by
pojily sever k jihu. Co začal severoněmecký
bund celní, dokončil Bismark vítěznými válkam
a zavedením všeobecného hlasovacího práva.
Slovanstvo dnešní nemíní ani z daleka pracovat
k budování jednotného státu, nýbrž usiluje pou-
ze o součinnost hospodářskou a hluboké vzájem-
nostní snahy kulturní. Pod praporem míru jde
za myšlenkou slovanské vzájemnosti, pod pra-
porem míru k dílům míru. Tyto snahy jsou vy-
soce kulturní a od nich odráží se každé pode-
zřívání, které nedovede pochopiti, že také náro-
dové mají své ideální snahy.
Jsme přesvědčeni, že v Čechách provedení
slovanské výstavy setká se s největším ohlasem
a provázeno bude největšími sympatiemi, poně-
vadž my po bojich dospěli jsme k tomu pevné-
mu přesvědčení, že posílení základů hospodář-
ských jest zároveň nejbezpečnější oporou pro
rozvoj snah kultumních. A my cheeme Slovan-
stvo kulturně i hospodářsky vysoko stojící, poně-
vadž toto Slovanstvo nejlépe splní veliké po-
slání, které jest mu vytčeno v celém lidstvu.
Liszt
Německo
Čechy
Slovan sever
Slovan
14
article
Na pražské burse bylo tento týden nápadně klid-
no zy terdence tu a tam stoupající, ale obchodů cel-
kem jen nepatrných. Na trhu ukládacím jaikýs
zájem vzbuzovaly jen komunální a meliorační dluho
pisy Zemské banky král. čoského při kursu 96.45
železniční dluhopisy téže banky za kursu 96.25. Kon-
cem týdne poplávány i 4% zástavní listy Hypoteční
banky král. českého za K 97.85—98.85, aniž nalezene
zboží.
Na trhu bankovním neyvetst zájem připoután
byl k akciím Živnostenské banky, v nichž došlo i ku
četným obchodům za kursu 242.50, většinou však
243.— Jakousi Iluktunci vykazovaly jen akcie Ho-
spodářské úvěrní, jež po pondělním zlepšení se udr-
žely pak na K 403— a akcie směn. spol. „Merkur“
jež stouply na K 607.—. Jinak podáváno za akcie
České průmyslové K 416.— a Pražské úvěrní 606.—
Z pojišťoven Zajišťovací zlepšila kurs na 199.— (-
1.—) a První čes. akc. pojišťovna na život na K 268.—
Na trhu hodnot průmyslových největší va-
riaci vykazuje Daňkovka, jež po přechodném vzrůstu
na 412 K končí K 409.—. Česká cukerní společnost
po jediném vzestupu udržuje se na K 190.—
Podolská cementárna vyrovnala opět zvýšení na
202.—. Akcie Škodových závodů poklesly celkem a
na K 281—, zatím co budějovický pivovar zlepši
svůj záznam o 20 kor. na K 900.—.
Škodův
Kon
hypoteční banka
živnostenský banka
Český průmyslový K 416
Daňkovka
15
title
Z vídeňské bursy.
16
article
Z Vldně, 8. května.
Z Vldně, 8. května.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Píše se nám z Vídně: Obecenstvo jevilo v po-
sledních týdnech podnikavost a koupěchtivost, jež
daleko převyšovala normální míru posledních lel
Poptávka směřovala nejen po oblíbených hodnolách
bursovních, jichž kursy byly tím podstatně stupňo-
vány, nýbrž vztahovala se i na takové titry, jež do
sud vůbec nebo téměř vůbec nebyly obchodovány
Bankovní obchod s cennými papíry byl v posledn
době přímo skvělý, banky mohly se zbýti prastarýcl
zásob a na druhé straně ihned prověsti obehody so
Vídeň
Vldno
18
article
tva zahájené. Na př. Bankovní jednola byla s tov
málo dnech se ziskem vyprodati 8000 akcií společ-
nosti k výrobě plechu „Union“, jež měla asi po 10
let ve svém portefeuillu: 46 Trebovljanské obligace,
stejně jako 10.000 akcií Uherské agrární banky, bylo
výprodáno v nejkrtší době příslušnými družstvý.
V posledních dnech objevilo se opět malé oslabení,
byly předsevzaty realisace zisků a kursy vůdčíc
spekulačních akcii opět o maličkost povolily. Přes t
však tendence trhu je vždy ještě vysloveně pevná.
Větší zájem věnuje se t. č. 3% prioritám Jižní dráhy
a akciím Jižní dráhy. Vzeslup priorit Jižní dráhy lze
sám o sobě chápalí, neboť tyto titry loni na podzim
pod dojmem schůze prioritářů příliš lluboko poklesly
Proli tomu vzeslup akcií Jižní dráhy není zcela
zrozumitelný, nebo: té doby není žádného momenlu,
který by mohl býti označen za příznivý pro Iylo
akcie. Zdá se, že kulissa pro jombardy cílí se podhi-
cenou dvěma návrhy, které v příčině Jižní dráhy byly
podány zástupci alpských zemí v poslanecké sně-
movně. Jeden návrh urguje sestátnění Jižní dráhy
druhý má za účel okamžité převzoti provozu rák.
tratí Jižní dráhy státem. Druhý návrh dessavouuj
vlastně prvý; ve své motivaci poukazuje k nekoneč-
ným oblížím, jež stojí v cestě sostktnění dráhya
jež by měly v zápětí nekonečný průtah příslušného
jednání, čímž by v mezidobí byly poškozeny zájmy
alpských zemí. Z tohoto důvodu žádají křesťanšt
sociálové níkohi sestátnění, nýbrž sekvestraci dráhy.
19
article
kterou zastírají eufemistickým výrazem „převzeti
provozu“. Interpelanti míní, že tolo převzelí, pro-
vozu jest laké v zájnu akclonářů, ježto by mělov
zápětí podslatně zlevnění provozu na Jižní dhráze
následkem společenství Mopravního. Avšak navrho-
vatelě patrně nejsou si naprealo větomi jak práv-
ních, tak hospodářských předpákladů a důsledků ta-
kové sekvestráce. Tato totiž jednak za dnešních okel-
ností právně není. možnou, dále nezlevnila by ro-
něž provozování dráhy, poněvača síť Jižní dráhy
nemohla by v žádném vzlahu býti sloučena s ostat-
ními tratěmi státních drah, naopak pravděpodobně
by se provoz ještě zdražil, v žádném případě všal
nedoslavil by se ten důsledek, že by o hospodá řské
zájmy krajin Jižní drahou probíhaných bylo lépe po-
staráno než nyní, neboť stít jako sekvestor nesměl
by v žádném případě uvrhnouti na se podezření, že
zájmy zahraničních věřitelů úmyslně poškozujea
mohl by spíše méně invesťovati, než musí investo
vati dnes pod jeho tlakem Jižní dráha. Je-li však
správným názor, že přičleněním Jižní dráhy k síti
slátních tratí provozy Jižní dráhy se zlevní, pak
skutečně by nezbývala jiná cesta než sestátnění, ne-
chať je již sebe obtížnější a složilější.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu
seznati lze z tohoto sestavení:
8. května 30. dubna
Rak. korunová renta . . .
20
article
96 25
95.15
Rak. zlatá renta . . . . .
117.20
117.15
Uherská zlatá renta . . .
113.40
113.10
Uherská korunová renta .
93 25
93.05
Turecké losy
186 50
187 25
Rak. kreditky
638 75
640-10
Banka pro země rakouské
451.—
443.50
Uherské kreditky
748.—
752.50
Bankovní jednota
528 25
530.50
Pozemkový úvěrní ústav
1098. —
1090.—
Živnostenská banka . .
242.—
242 50
Společnost státní dráhy
708.—
702.50
Jižní dráha
111.25
107 75
Polabská dráha
462.—
460.—
Buštěhradská dráha lit. B.
997.—
993.—
Dunajská paroplavební spol.,
926.—
936.—
Rakouská továrna na zbroj .
640.—
639.—
64F. 10
671.25
Rým.-muráňská společnosť: .
569 . 50.
569.50
Pražská železářská společnost
2585.—
2562.—
Mostecká uhlářská společnost
725.—
727.—
462 —
Šchodnica
430.—
239 60
Londýnská devisa . . . .
239.57
117.12
Řláské marky . . . . . .
50
jižní dráha
úvěrní ústav
živnostenský banka
pražský železářský společnost
2585
21
article
Hnědouhelný vývoz po Labi.
Hnědouhelný vývoz po Labi.
(Pavodní apráva »Nár. Listů«.)
V prvém týdnu květnovém byla doprava labská
velmi živá; návratem lodí prázdných umožněna nová
ujudnání do různých stanic labských i na průplavy
severoněmecké. Šplavnosť labská byla vesměs
příznivou; výška vody v Uslí obnášela cm.-
května 1.
+ 147 + 136 + 122 + 113 + 9
května 7.
+ 128 + 179.
Sazby lodní zůstaly vesměs nezměněny
snahy po snížení sazeb lodních paralysovány trvalou
nouzí o lodi uhelné a tak placeno za 10 tun: de
Drážďan mk. 18, do Magdeburku 24. Hamburku
deln. Labe 28, do Branibor 34 a dp Postupími 36.
V období od 1. do 8. kvžtna bylo v Ústí na pře-
kladiště dopraveno v celku 5260 vagonů uhlí, prů
měrně denně skoro 900 vagonů; dne 3. května ob-
držela doprava tato 1147 vagonů.
jít Drážďany
květen
Magdeburk
Hamburk
Ústí
22
article
Pražuká bursovní komora o cukorních tarifech
Na základě usnosení ze dne 4. t. m. podala pra žsská
bursovní komora žádost na c. k. železniční minister
stvo v záležitosti změny sazeb dovozných na stát-
ních drahách, pokud se týkají průmyslů cukerní-
ho. Jelikož pražská burs soustřeďuje jak továrny
na surový cukr, tak i rafinerie a obchody s cukrem
nhledává táž nutným v žájmu inžereseňtů žádalio
odpomoc proli různým návrhům, obsaženým v osmo-
vé nového tarilu. Předem poukazuje se v temto po-
dání na lo, že se sice zdraží doprava cukrovky do
továren, že by ale v tom obledu cukerí průmys
se vzdal odporu, zdražení však sazeb pro řepní řízky
považuje za naprosto nopřípustné, jelikož se jedná
o odpadek pranizké ceny; zdraženi dopravy řízků,
jichž se používá jako krmiva, obtižilo by značnou
měrou rolnictvo a žádá se proto, aby doprávní sazby
pro řízky, v nové osnově obsažené, byly náležiti
snížeňy. Poku se pak jadná o dopravu cukru s-
mého, jost ovšem snzba pro suroviny v celku zvý-
šena, ale tolo zvýšení jest spíše snesitelně, než hlu-
boce zasahující změna tarifu pro ralinády. V příčin
Pok
23
article
rafinždy navrhuje totiž nový tari! takové zvýšení
sazeb, že by lím české rafinerie rozbodně byly zkrá-
ceny oproli rafineriím moravským. Následkem toh
by byly výrobky českých rafinerií úplně zatlačeny
z Dolních Rakous, z alpských zemí a z Přímoří, kdež
až dorud české rafinerie společně s moravskými spe-
fřebu uhražovaly. České rafinerie nemohou však p-
strádali odbytu do zmíněných zemí, ježto as
1.800.000 q pro spolřebu Rakouska dodávají, kdežto
vlastní konsum v král. č-ském činí jen 1,200.000a.
Třelinou své výroby jsou tedy české rafinerie od-
kázány na odbyt v jiných zemích korunních. Tente
mohutný vývoj českých rafinerií spočívá na zcel
přirozených základech, poněvadž právě v křálovstí
českém se vyrábí více surového cukru, než ve všech
ostatních zemích našeho mocnářství dohromailya
odpovídá úplně zásadám národohospodářským okol-
nosl, že rafinování cukru se děje pokud možno nej-
blíže výrobním mistům suiroviny. Jesiliže by se ra-
finování ctíkru pro tuzemský konsum v Čechách mu-
sile omeziti o onu třetinu, která se nyní dodává d
Vídně, alpských zemí atd., musil by takový úbyla
též nepříznivě působiti na cenu surového cukru,
král. českém vyráběného, poněvadž by scházel nj
lepší kupující, t. j. rafinerie, konsumní cukr v Če-
chách vyrábějící. Mimo to poukazuje podání bur
sovní komory na lo, že návrhy nového farifu, týkajíc
se rafinády, odporovaly by zásadě, již vláda sam
uznává, totiž, aby trvající hospodářské zájmy nebyly
poškozeny, neboť navrženě sazby jsou takové, že
by jimi byly vylcučeny některé rafinády z hlavního
měsla říše a z jiných obvodů, kde již drahná lěta
měly stálý odbyt. Obchodní styky, jež české raíi-
nerie založily dlouholelou praci a píli, byly by pře
Dolní Rakousy
Rakousko
Čechy
Vídeň
24
article
rušeny a nároky českých rafinerií na zachování trva-
jících obchodních zájmů byly by těžce poškozeny
Podáni bursovní komory podrobně uvádí jednotlivé
změny oproli nynějšímu stavu, předně pokud se
jedná o Vídeň a vykazuje, že dovozné z česíkých ra-
finerií do Vídně má býti zvýšeno asi o K 1.—, na-
proti tomu z moravských rafinerií jen asi o 20 b.
Vídeň
25
article
Tim by se ovšem soutěž našich rafinerií s morav-
skými v obvodu vídeňském zajisté znemožnila. Pokud
se jedná o sazby do alpských zemí, objevuje se, že
dovozné z českých rafinerií bylo podobně mnohem
citelněji zvýšeno, než ze stanic moravských. Konečně
jedná podání bursovní komory o sazbách do Terstu
loco a poukazuje na to, že nově sazby z českých
rafinerií do Torstu dosahují téměř výše K 5.—, čímž
by se při nynějším clu (K 5.70) dokonce umožnila
soutěž cizozemských rafinerií, které používají laciné
dopravy po moři Podání končí žádostí, by nesrov-
nalosti ve zvýšení sazeb, kleré v osnově v nepro-
spěch rafinerií českých jsou slanoveny, byly odstra-
něny. Nynější sazby pro rafinovaný cukr buďlež,
jestll jich zvýšení se jeví býti nezbylným, zvýšeny
pro dopravu do Vidně, alpských zemí a do Přímoři
jen stejneměrně i z českých i z moravských stanie
stanovením zvláštních sazeb staničních.
Z trhů peněžních, 8 května. (Zvl. zpr. »Nár. L.-)
Praba. Dnešní bursa minula zcela bez obchodu
pouze akcie pivovaru v Českých Budějovicích získals
K 20.— a hledány za K 900.—, k závěrkám všnk
nedošlo. Ostatní papíry doznaly jen nepatrné změny
a podáváno za akcie: České průmyslové banky k
416.—, Hospodářské úvěrní banky K 403.—. Pražské
úvěrní banky K 606.—, České banky »Union« k
245, Zajišťovací banky K 199.—, První české
akčiové pojišťovny na život K 268.— (+ K 3.—)
Králohradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Akciové
továrny na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin
v Kolině K 390.—, Kolínské továrny na kávové
náhražky K 780.—, Podolské cementárny K 202.—.
Terst
Torst
8 květen
Český Budějovice
Český průmyslový banka
hospodářský úvěrní banka
úvěrní banka
Český banka
26
article
České společnosti pro průmysl cukerní K 190.—
(— K 1.—), strojírny Daňkovy K 409.— (+- K 1.—)
První českomoravské strojírny K 900. —, Škodových
závodů K 281.— (— K 1.—), První české akriové
továrny orientálských cukrovinek K 225.—, Západo-
českých továren kaolin. a šamot. K 495.— peníze.
Videň. Také dnes potrvala na burse nechuť
slabé smýšlení. Průběh uherské krise neposuzuje s
příznivě a v Pešti došlo k novým prodejům. Reali-
sace byly však jenom malé. Obojí kreditky a akcie
státní dráhy, jakož ř alpinky byly přes to stísněny
a vzdor příznivým zprávám z ciziny byla nalada
slabá. Ve šraňku obojí petrolejářské měly obchod.
Akcie Schodnice značně stouply, naproti tomu kar-
patky kolísaly následkem prodejů na zisk, akcie
hirtenberské patronky zase se zlepšily. Renty se
celkem upevnily, valuty skoro nezměněny. V Berlíně
stouplo soukromé diskonto na 21/2%, kdežto zde
byly peníze lacinější 3 10. Na eskomptním trhu peníze
lehči a v0.
Daňkův
Škodův
Pešť
Berlín
27
article
Obchodní zástupce do ruskélio Polska, pěípadně
I do Haliče má býti vyslán — jak již bylo sděleno-
Českopolským komitétem v obchodni-
ckém spolku „Merkur v Praze, přihlásí-li
se k tomu cíli dostatečný počet zájemců. Výprava
tato děla by se na společný účet a má míti zvláště
ten účel, aby zjištěny byly v dotyčných místech pod-
minky odbytové, jako: poměry úvěrové, ceny, jež
se tam plati, poměry dopravní atd.: zkrátka majl
býti opatřeny způsckem co nejdůkladnějším všechn
ony informace, které pro vývozce jsou nevyhnutel-
nými a nulnými. — Komitét českopolský také na-
vázal slyky s jislou, dobře siluovanou bankéřsko
firmou, jež jest ochotna převziti záruku pohledávek
případně tytéž lombardovati. Vzhlodem k tomu, ž
panující poměry vytvářily situaci pro vývoz a ob-
chod jak do ruského Polska, tak i do Haliče takk příz-
nivou, jako nikdy před tím, bylo by záhodno, aby
ony závody a firmy, jež pro vývoz svých výrobků,
a to ať jakýchkoli se cítí schopnými siluace této, hle-
děly ve svůj prospěch nejvíce využitkovati a k za-
mýšlené akci se připojily. Kdo by se tedy o věc blíže
zajímal, nechť se co nejdřive přihlásí u Ceskopolské-
ho komilétu v obchodnickém spolku „Merkur“ v Pra-
ze, kdež se interesentům v ohledu tomto potřebné
zprávy také ihned ochotně podají
Polsko
Halič
Praha
28
article
Pražská obcbodní a živnostenská komora v oláz-
ce úpravy uhelných tarilů do Prahy. Jmenovaná ko-
mora, která již přede dvěma roky s úspěchem z-
kročila proti zamýšlenému zvýšení uhelných tarifů
do Prahy, ohradila se i nyní, kdy se za příčinou
chystaného všeobecného zvýšení tarifů státních dral
znovu jedná o zvýšení uhelných tarifů do Prahy.
jak podáním zvláštního pamětního spisu ministerstva
železnic, lak při tarifních ankelách, pořádaných pře
nedávnem ve Vídni, trroti každému značnějšímu zvý-
šení těchte sazeb. Aby tuto akci ještě více zdůraz-
nila, vyšle do Vídně depulaci, které se zúčastní též
něktelí říšstí poslanci a zástupci král. hlavního města
Prahy
Duchcovsko-podmokelská dráha konala včera v
Praha
Vídeň
29
article
Teplici valňóu hromadu, v níž schválena uzávěrka
úětů za rok 1908 a usneseno z čistého zisku 830.164
korun (proti 770.416 K láni), zbývajíctho pp odpi-
sach per 760.506 K, vypláceb dividendu 8h % (z
rok 1907 810), resetvnímu fondu přidělili 18 364 K
(loni 15.537 ), 30.000 K (lon20.000 K) věnovati
pedsijní účálm úřadíil 5071 K (proti
62.880) preněsti ná nový dcet
O refožmě tarifů stát. drah z hleďlska žájmů
prámyslu mlynářského přednáší na schůzi Spolku
mlynářů českomoravských dne 10. t. m. p. O. Šmid.
vrchní larifní inspektor obchodní komory pražskě
v místnostech Plodinové bursy (o 1/43. hod. odpol.)
Účast členslva vzhledem k důležitosti věci žádouci
Zánik německé továrny na pryžové zboži. P'
léla již se ztrátou pracující Frankturtská továrna
na pryžové zbaží Karel Stoeckicht, akc. spol.
ve Frankforlě n. Moh., prodala svou rakouskou t-
várnu v Bünauburgu u Bělé zokr. děčínský) jistěmu
rakouskému podniku, který výroba v továrně této
dne 30. čěrvna t. r. zastaví a všecky stroje a zásoby
pryže a asbesli i pozemek prodá. Dilance frankfurt-
ské firmy za r. 1908 končí zirátou několika set ti-
síc marek.
Šmid
Stoeckicht
Mohan
Bünauburg u Bělá
30
article
Čoská společnost pro zvelehování zahradnictví
v Praza koná řádnou valnou schůzi dne 9. kvělna
1909 o 10. hod. dopol. v místnosti rady zemědělske
(Praha, Václavské náměstí 799—II)). Na programut
čtení protokolů posledních valných schůzí. Čteni
zprávy výroční a účetní za rok 1908. Zprávy revi-
sorův úětů. Doplňovací volby. Návrh výboru.
Rozbití kartelu motouzáren. Jak se dovídá „Zt.“
nevedlo jednání k utvoření nového kartelu rak.-uh
továren na molouzy k žádnému výsledku. Sege-
dinská přádelna konopí z kartelu již vystoupila.
Ohmezní výraby v tkalcovnách bavlny. Na vče-
rejší valné hromadě Rakouského spolku tkalců b-
vlny jednáno bylo o podnětu českých průmyslníků
textilních, aby po svatodušní týden zůstala výrob
zastavena. Dle „Boh.“ bylo sice usneseno reduki
výroby provésti, ale v nějaké finé formě, než jak se
navrhuje se strany české. Výbor pověřen dalším jed-
náním. řosi
Národohospodářská společnost v Moravské Ostravě
pořádá za sodčinnosti Hospodářsko-vzděl, spolku
v Ratimově v místnostech p. Paskovského dne
o 4. hod. odpol. veřejnou přednášku »O naší národo-
hospodářské svépomoci«, kterouž přednese panJ
Zajíc, odb. uč. měšť. školy z Mar. Hor. — Za sou
činnosti odboru Národní jednoty v Nové Bělé pořád
dnes o 3. hod. odpol. v místnostech p. Rokyty ve-
řejnou přednášku »O národohospodářských zásadách
našich«, kterouž přednese p. Jos. Jurajda, prolesor
obchodní školy z Mar. Hor.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí
v pondělí dné 10. kvělna 1909 přihlášeno jest 240
kusů hovězího dobytka původu domácího a 180 kusů
původu haličského.
Zt
Rokyta
Jos
Jurajda
Praha
Václavský náměstí
Ostrava
Mar
Nová Bělá
32
article
Zhála slonovaci. Dne 14., 15. kyětna a 1. června
konají se tahy losu srbských 2% slátních, tabáko-
vých 10frk., uherských premiových, 475 hypotečních.
37% pozemkových, Dobrého ardce a losu státních
33
article
z r. 1864. V případě vylosování nejmenší výhrou
vzejde při těchto lesech značná ztráta, proti kteréž
se možno pojistiti u zdejší firmy Ig. S. Weiner,
Praha, Celetná ulice č. 42, za zapravení mír-
né premie. Roční taril premiový obdrží každý od
této firmy na požádání zdarna a franko.
Banky, záložny a spořitelny.
Piliálka Živnostenské banky v Olomouci.
Jak se dovidáme, bude z ohledu obchodní po-
třeby přenesena dosavadní filiálka Živnostenské
banky v Prostějově do Olomouce. V Prostějově
ponechána bude však expositura. Znamená tedy
tento nový krok naší největší české obchodní
banky další postup jejího vývoje a expanse ob-
ehodní.
Zájem obchodních a průmyslových krůhů o novou
emíssi akoli Ústřední banky českých spořilelen. e-
něžní ústavy usnádňují obchodu a průmyslu nejen
jeho vnitřní rozvoj poskytováním prostředků, ale i jeho
stránku odbytovou, razice neunavně obchodnímu spo-
jení custu na všechna místa, kam nejdále jen ob-
chod dosáhnouti může. Požadavku tomuto, aby ob-
chodník co nejsnádněji Fproniknouti mohl do všech
oblastí, maje v ústavu peněžnim svého důvěrníka,
vybovuje nejlépe moderní bauka žírová, rozvětvená
territoriálně na všechny sťrany. Mezi českými ban-
kami, jež v tomlo směru našemu obcbodu a průmyslu
napomáhají, dojišta prvé místo zaujímá Ústřední
banka českých spořitelen se svými filiál-
kami v Brně, Lvově, Vídni a Terstu a zřizovanou
nově filálkou v Černovicích. Banka tato a její filiálky.
S Weiner
Praha
Celetná ulice
Olomouc
Prostějov
Brno
Lvov
Vídeň
Terst
Černovice
Big
Piliálka živnostenský banka
živnostenský banka
34
article
jakožto ústředí peněžních ústavů všech kategorií,
mohou právem nazvány býti středisky veškerého slo-
vanského peněžního a obchodního podnikání v naší
říši. Volání na všech stranách, aby obchod náš se
šířil, aby svému odbytu, jednával nové oblasti, na-
lezá v této bance svého nejpovolanějšího průkopnika,
neboť banka tato, rozšiřnjie svojí cílevědomou pro-
gramovou působnost na veškoré slovanské zeměi naší
říše, olevírá současně lim i našemu českému prů-
myslu nová pole odbytu. Obchodníci naši i kruhy
výrobní mají dnes vítanou příležitost vstoupiti v nej-
užší poměr k naší Ústřední bance u příležitosti nové
emišse akcií. Upisováním jich mohou si do budoucna
zajistiti vliv na postup banky, aby uplatňovali ná-
vrhy prospěšné, jaké zejména na bance, jakožto
ústředně veškerého peněžnictví s ohledem na potřeby
našeho obchodu, požadovati lze. Kursy emissní, ob-
sažené podrobně v insertní vyhlášce banky, dále vý-
nosnost a vnitřní hodnota akcií a jich ráz jako na-
prosto bezpečné hodnoty ukládací, účast tuto ospra-
vedlňují úplně. Upisovací lhůta končí 31. května
l. r. Prospekty a upisovací přihlášky na požádání
každému zasílá a potřebná objasnění podá Ústřední
banka českých spořitelen.
Národní záložna v Praze přijala za měsíc duben
vkladů K 143.983.— a vyplatila jich K 108.039.—,
Praha
36
article
Z kruhů pdborného členstva
Z kruhů pdborného členstva
Jednota pro založení a vydržování výzkum-
ného ústavu pro průmysl pivovarský
Čechách svalává na den 16. května t. r. své členy
k řádné valné hromadě do místnosti sekční sině ob-
chodní a živnostenské komory pražské na půl 10. hod.
ddopolední.
Bude zajisté na místě, když učiníme projev svým
spolučlenům jednoty upřímné výzvy, by schůze co
nejmožnějším účastenstvím obeslána byla l Sejděme
se pro dobro věcil
V posledním čase ne právě utěšenými zprávami
v listech našich odsunuta záclona ze zákulis interního
života, nám tak na srdci ležicích našich ústavů, po-
skytnut pohled do víru rozvaděných činovníků
Nebudeme soudci té ani oné strany, jak daleko
oproti sobě jedna či druhá důstojného a korrektního
jednání překročila, ale seskupme se v umírněný kruh.
abychom tém, jimž spolkový život náš neposkytuje
zájmu, ani do budoucnosti důvodů pro škodolibost
neposkytovali.
Rozvaděné strany je třeba umírniti a sporné zá-
ležitosti vyvolené komisi k urovnání přenechatí
Komu čestný průběh naší valné hromady na srdci
leží, vítané mu bude dostaveníčko k mužnému ne-
strannému dohovoru v předvečer valné hromady
v „Hotelu Palace“, nároží Jindřišské a Panské ulice.
o 8. hod. večerní, čímž k milé schůzce zve
panská ulice
ný ústav pro průmysl pivovarský Čechy
hotel Palace
37
article
Nestranné členstvo.
Nestranné členstvo.
rny poněžní.
Vídeňská bursa.
so
x. Z Vídně, S. května. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Po burse. Kreditky 639.75 po —.—, uherské kre-
ditky 748.50, anglobanka 302.35, bankovní jednota
528.35, upionka 549.—, länderbanka 453.25, státní
dráha 710.25, jižní dráha 111.75, polabská dráha
462 75, severozáp. dráha 463.75, turecké tabákové
341.—, rýmavsko muráňské 569.—, alpinky 645.50 po
——, květnová renta 96.30, uherská korunová 93.20.
turecké losy 187.—, marky za hotové 117.12, ultimo
117.17. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 8. května. (Tetfgram. »Nár. Listů«.)
Devísy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 193.62 1/2,
198 821/2, Bukurešť na krátké lhůty 94.55, 94.72,
Brussel šek na kr. ihůty za 100 fr. —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké ihůty za 100 mk. 117.10, 117.30. Německ
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 232.521/2, 239 821/2, Londýn na delší lh.
—.—, Nový York za 100 dollarů
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94.65,
94.821/, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 252.—
252.50, Patrohrad delší lhůta —.—. —.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.20. 95.35, Paříž delší
lh. —.—, —.—, Curých a Basilej šek a krátké lh.
95.171/2, 95.321/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké ih. 95.171/2, 95.321/2, na delší lh. —.—,
Závěrečné kursy
Vídeň
S . květen
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Basilej
821 / 2
Italia šek
38
article
Zástavní listy: 6. května 5. května
Zástavní listy: 6. května 5. května
4proc. Hypot. banky kr. českého 97.90 97.90
34/sproc. Hypot. banky kr. českého 89.75 89 75
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 96.15 96 15
tproc. žel. úp. zem, banky kr. česk. 96.25 96 25
41/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 419 — 411.—
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97 50 97.50
Ústřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.—
Z Berlina, 8. května. (K. k.) Kreditky 201.40,
berlinská obchodní 174.20, darmátadtská banka 132.60.
německá banka 243.50, diskonto komand. 189 50,
drážďanská banka 152.90, národní banka 122.40,
státní dráha 152.50, lombardy 18.20. Kanada 180.40,
Baltimore 114 20, dráha Henri 131.20, bochumsné
129.40, dortmundské 63.20, Lauřina buť 193.20,
Connolidace —.—, gelsenkirchenské 189.—, harpansré
196.20, Hibernia —.—, Packet 119.—. Lloya 92.10,
dynam. trust 165.40. Smnýšlení dosti pevné.
Z Hamburku, 8. května. (K. k.) Rak. stříbrná
renta 99 25, rakouská zlatá renta 100.—, uberská zlatá
renta 96.—, italská renta 104.25, kreditky 201.80.
osy z r. 1860 158.—, státní dráha —.—, lombardy
17.85, stříbro 73.25 zboži, 72.75 peníze, Suýšlení
pevné.
Z Frankfnrtu. 8. května. (Telegr. závěr. kursy.)
Uvěrní akcie 201.50, akcie společnosti státní dráhy
152.40, lombardv 18.30, papír. renta 99.70, stří-
brná ranta 99.70. rak. zlata renta 100.—, 4% rak.
korun. renta 96.60, uherska zlata renta 95.75, uher.
torunová renta 93 55. Smýšlení pevně.
Henri 131.20
Lauřin
Connolidace
Praha
Berlín
Kanada
Baltimore
Hamburk
ústřední banka
darmátadtský banka
drážďanský banka
národní banka 122.40
Hibernia
Packet 119