1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 173. že dne 25. června 1909.
7
article
Telegraftcké zprávy.
Telegraftcké zprávy.
K sanaci petrolejářského průmyslu
Z Vídně, 24. června. (»N. F. P. «) V zej-
trejší sebůzi poslanecké sněmovny podá vláda
předlohu, kterou žádali bude úvěr 8 mil. K na
stavbu reservoirů. Mimo to má býti učiněna
opatření, kterými by se zlížilo Američsnům
vniknouti do Rakouska. Zsmýsli se podmíniti
provádění rourovodního vedení koncest,
Z průmyslové rady.
Z Vídně, 24. června. (K. k.) Za předsednictv
ředitele Jul. Bluma konala se dnes v ministerstvu
obchodu za přítomnosti zástupce ministerstva lmnan-
ci, ministerského rady dra. Reische a posl. šl. Ober-
leithnera, jakožto zpravodaje o dani z hodnoty domů
v berním vyboru poslanecké sněmovny, velmi četně
navřtívená schůze třetího oddělení průmyslové ra-
dy, při níž projednávána byla vládní předloha o re-
formě domovní daně. Po obširném podání zprávy
zpravodajem Regenhartem bylo jednomyslně usnc-
seno, setrvati na zásadně zamítavém stanovisku ke
zdanění továrních budov jako dvojitému zdanění
a navrhrouti pro zdanění průmyslových budov řzdu
zásad, pro ten případ, kdyby nyní z rozpočtových
důvodů bylo nemožným sříci se výnosu, z tohoto
zdanění rlynoucího. Po delším podrobném rokování.
do něhož zasáhl též zástupce ministerstva finansí.
ministerský rada dr. Reisch, byly návrhy referentovy
jednemyslně schváleny. Ke konci byla schválena
resoluce, v níž protestuje se proti rozdšlen: reformy
daně domovní, jak obsaženo jest v podané zákonné
osnově o domovní třídní dani, a vláda se žádá, aby
podala poslanecké sněmovně nové, na zásadě kon-
tingentu sročívající zdanění továrních nemovitosti
zároveň s novou osnovou zákona o dani domovuí
Američsn
Blum
Reisch
Regenhart
doktor
Vídeň
Rakousko
Jula
poslanecký sněmovna
8
article
Slav osení v Německu.
Z Berlína, 24. června. (K. k.) »Reichsanzeiger
sdělnje toto o stavu osení v německé říší v polovici
června, znamenásli 2 dobrý, 3 prostřední, 4 skrovný
Ozimá psenice 3 (proli 2.1 v polovici června m. r)
letní pšenice 2.7 (proti 2.5), zimní špalda 2
(proti 21), ozimé žito 2 8 (proti 2 3 v pol. června m. r.),
letní žito 2.5 (proti 2.3), letní ječmen 2.5 (proti 2.4).
oves 2.6 (proti 2.4), brambory 2.0 (proti 2.7), jetei
33 (proti 2), vojtěška 3.1 (proti 2), zavodňované
louky 2.8 (proti 18), jiné louky 3.3 (proti 2 1),
Ústřední dobylčí trh ve Sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 21. do 24. června.)
Na hovězí trh přibnáno naproti minulému
týdnu — 298 kusů krmného a — 64 slaběho skotu.
Hojnější byl přihon z Dol. Rakous o 26, z Hor-
ních o 53, ze Solnohradska o 40, z Čech o 13, ze
Slezska o 17, z Chorvalska o 21. Pro skrovnější
přihon ceny stouply, ale trh byl čilý; po nákupu
tendence ochabla a ceny se drobily.
Arciprima barevní voli z českých, moravských a
uherských továren byli v dobré poptávce a placen
o K 1.— dráže.
Ia. voli barevného, baličského a uberskéh
plemene platily za klidného obchodu o K 1.—. at
2- dráže.
Prostřední voli haličtí placení dráže o K 2.—
Špalnější a lehčl zboží získalo K 1—2.
Býci platili skoro jako minulý týden, ale tu
tam o K 1—2 levněji
Slabý skot podržel skoro ceny z minulého
týdne.
Marek
Špalný
Německo
Berlín
Dolo
Solnohradsko
Čechy
Slezsko
9
article
Buvoli šli snadno na odbyt; ceny beze změny
Z příhonu, v němž bylo z Čech 149, z M -
ravy 258 a ze Slezska 17 kusů, prodalo se jich do
V dně 3520, do Dol. Rakous 1015, na Moravu 76, d
Tyroiska 52, do Štyrska 22, do Přímoří 45, do Švý
car 37, do Soinohradaka 8, do Hlor. Rakous 13, do
Uher 8 a 88 kusů nedoprodalo se.
Na trh s vepřovým dobytkem bylo přihnáno
proti min. týdnu o 276 kusů tučných a 39 kusů
masných více. Dovozy tučných vepřů byly větší
z Uher a Sedmihradska o 585 kusů: menší z Dol
Rakous o 29, z Chorvatska a Slavonska o 41. Cel-
kový příhon tučných vepřů byl 6927 kusů a to 2989
tězkých a 3932 prostředních a lehkých. Nanejvýš
příznivé zprávy z trhu na sádelné výrobky měly
značný vliv a ačkoliv na Gdenní potřebu byl zvýšený
dovoz, docilili majitelé prostředních a slabších druhů
o 2 h více než minule, kdežto střední druhy zůstaly
nezměněny. Trh se rozvinul čile a poměrně brzo
byly stánky úplně vyprázdněny. Na tato konsumní
místa šly transporty: Kraslice, Prahu, Cheh, Písek
Plzeň. Prno. Linec. Pro Videň nakoupeno 6463
6120 kusům min. týdne. Neprodán nezůst
1s
nnd
o Dřívoz masných vepřů byl větší o 39 z Moravy.
o 80 z Bakoviny, o 254 kusy z Uher a Sedmihradska,
méně bylo dopraveno z Horních Rakous o 14, ze
Slezska o 3, 0 410 z Haliče o 9 z Chorvatska a Sla-
vonska. Celkový pihon masných vepřů činil 68 40.
z toho 3402 kusy z Haliče a Bukoviny, kdežto v
roce minulém tyto země zastoupeny byly 5004 kusy
na trhu odpovídajícím.
Čechy
Slezsko
Dolo
Rakousy
Morava
Tyroisko
Štyrsko
Uhry
Sedmihradsko
Dolo Rakousy
Chorvatsko
Slavonsko
Praha
Písek
Plzeň
Linec
Horní Rakousy
Halič
Bukovina
Švý car
Soinohradak 8
10
article
Poněvadž dovozy stěží postačovaly k hrazení
potřeny a těžké jakosti získaly příznivou tendenc
pro lučné vepře, byl odbyt velmi čilý a musili se
kupci odhodlati ku placení vyšších cen, které zna-
menají poti min. týdnu stoupnutí o 2 hal. Trans-
porty šly do: Kraslic, Chodova, Prahy. Chebu, Pí-
sku, Plzně, Brna, Lince. Pro Vídeň nakoupeno 5245
kusů proti 5352 kusům min. týdne; jen 100 kus
zbylo neprodáno. Z veškerého příhonu, ve kterém
bylo z Moravy 484 kusů, bylo prodáno pro Vídet
11.70B proti 11.472 min. týdne, pro Čechy 702, pr
Moravu 242, pro Horní Rakousy 285, pro Dolní Ra-
kousy 212, neprodáno zůstalo 100 kusů.
Na trh s telaty přihnáno bylo 5864 kusů. Při
slsbší poptávce byl o 400 kusů větší příhon příliš-
ným, pročež utvářil se obchod dosti chabé a ceny
poklesly u prima druhů o 5—10 hal., u ostať niích
druhů o 10—220 hal.
Na trh s hovězím dobytkem příhnáno 158
kusů, z toho 71 krmného a 78 pastevního dobytka.
Pro býky a krávy byla slušná nálada; voli prodávání
slaběji.
Na trh s vepřovým dobytkem dovezeno 1292
poražených vepřů. Příznivé smýšlení v jinýchi pra-
satech mělo vliv na trh s poraženými vepři a ceny
poslední se udržely. l ori
Na trh s ovcemi dopraveno bylo 393 kusů.
Chodov
Praha
Cheb
Plzeň
Brno
Vídeň
Morava
Čechy
Horní Rakousy
Dolní Ra
11
article
Zdrželivé chování kupců způsobilo, že při slabím
příhonu obchod utvořil se chabě.
V jehňatech činil přihon 295 kusů a ná
sledkem nepatrné nabídky byly ceny upevněně.
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepš
jakosti, barevní 91—98. nejlepši, jakosti uberáti
80— 83, haličáti I. 88—90 voli. I. jakosti ha-
revní 84—90, uherští voli 70—78, haličti 80 S
voli prostřední, barevní 72— 82, uher. 64 — 69, haličth
72—79, voli III jakosti barevní 66—71, uheršií
až 62, haličtí 00--00. Voli z pastvin od — —, I. ja
kosti — až —, bosenští voli od — až —, I. jakosi
— —, býci od 62 do 76 I. jakosti 78 až ge.
krávy 52--66, krávy I. jakosli 68—76, buvoli 34. - 49
buvoli I. jakosti 44— 48. drobný dobytek 33— 6
vepři uherští I. jakost 128—130, prostř. 112— 125
lehčí 98—112, staří 106—122, podsvinčata) haličská
100—110. I.jak. 112—128, podsvinčata mor. 128— 132
ovce živé 56 až 64. ovce živé I. jakosti 66— 7
ovce poražené 80—100, ovce první jakosti 102 až
112, telata poražená 66—100, telata poražená
I. jakosti 110—140, telata živá 60 až 98, telala živá
I. jakosti 100 až 116, vepři poražení 120—130, vepři
poražení I. jakosti 134—150, selata 124—146, lehči
140 až 160, jehňata 20)- 40, nejlepší jakosti —.—
korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 kg
mimo daň potravni.
kg
12
article
Vídeňský trh na drobný dobytek.
Z Vídně, 24. června. Přivezeno: 5864 telat, 111
prasat živých a 1292 zabilých, 393 ovcí živých a 125
zabitých a 295 jehňat. Telat bylo + 400 než
minulý týden. Ia zboží placeno o 4—8 h, lehčí
8—10 h levněji. Živá prasata platila jako na hlav-
ním trhu úterním. Tučných bylo 185. Zabitá prasata
platila jako minulý týden. Ovce se valně nekupo-
valy a proto se ceny nemohly poopraviti. Partie an-
gliekých ročků zaplacena po 70 h.
Znamenala: telata živá K 0.60 až 1.16, také
1.20, telata zabitá K U.fi4 až 1.40 prasata tučná živá
K 1.20, 1.44 a zabitá K 1.20 až 1.44, prasata masná
živá K 1.— až 1.14 a zabita K 1.24 až 1.50, ovce
žrvé —.56 až —.66 h, také O—0 hal. a zabité
K 0.80 až 1.12, vše za 1 kg; jehňata po K 20.-
až 40.— za pár.
Z Pařiže (la Vilette), 21. června. (Ovčí trh.
Příhnáno na trh 16.742 kusů. Dovoz byl skrovný
ceny pro malou koupěchtivost beze změny. — Zna-
menaly: ovce uherské od 91—133, francouzské
od 97—114 ctm., ovce africké od 97 do 103 ctm.
za půl kg masné váhy. Přimo do jatek dopraveno
do 21. I. m. 8329 kuso, z nichž zbylo tam 21
t. m. 4107 kusů.
st Z Pešti, 21. června. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 6000 q beze
změny. Platila za 50 kg: pšennce tisská
80 kg K 17 10, 77.5 kg K 16 85, pešťská
79 kg K 16 90, sedmihradská 76 5 kg K 16 30
rumunská 77 kg K 16 65, 76 kg K 16 35-
žto K 10 00—10.40; oves K 10.—
10.20; kukuřice K 780; ječmen K 8 65
až 8.80.
Terminový obchod byl klidný ale
bez odbytu.
K vačeru znamenala: pssnce na říjen
K 13 67, na duben 1910 K 14 62; žato na
říjen K 10 23; oves na říjen K 8 03; ku-
kutee na červenec K 7 83, na květen 1910
K 7 24; řepka na srpen K 14 50.
Plodinový trh byl pevný, ale odbytu
nebylo.
Počasí na bouřku.
Tučná
Platil
Vídeň
le Vilette
Pešť
kg
Pařiže
03
13
article
Londýnská bursa.
Londýnská bursa.
Z Londýna, 24. června. Konsoly 843/1.. Rupie
625/4, japonské renta 92.—, španělské renta 97 14
oberska zlatá renta 971/2. Kanada pac. 186 n5
diskont 111/1e, lombardy 43/2, stalská renta 104.25
stříbro 24/4 směnky na Vldeů 24.25, Rio Tint
71/s. Baňské raudské hodnoty —.—. — Smýšlení
pevné.
Amerieké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 24. června. (Peněžní bursu
Závěrečné smýšlení penéžní bursy klidné.
Obrat akelí 710.000 1530 900).
Uniou Paeille 194.— (191.75 1.
Kanada Paelfle 182.— (181.500.
Unite States Strel Corparmnad 661/2 (663/g
Baltimore and Ohlo 117.50 (117.—).
Káva.
23. červn
24. června
1 6.1á
6.20
5.80
5.80
lesser
24. června 23. červn-
3 42
3. 42
Cukr (Fair Muse.).
12.10
Tuky Western Steam
2.15
12. 40
Tuky známka Wltcex . . 12.10
Rlo fatr čls. 7 . .
na červen .
na srpen
Londýn
Kanada
Rio Tinto 71 / s
Nový York
Musa
Wltcex
5.80
Tuka western Steam
14
article
Pšenlce
Z Nového Yorku, 24. června. (Obilní bursa.
Smýšlení obliní bursy stále.
24. června 23. červn-
119.— 1183
pohotová nová skllzei
na červenee nová sklizeň 122 50 122.25
na září nová skllzeň . . 115 25 114 71%
Kukuřice.
21. června 23. červ
79.50
78.75
73 75 76.50
67 68.—
24. června 23. červn
10.90
10.90
rafinovaný, kezonový
8.50
rafinovaný Standard White
8.60
Kovy.
24. června 23. června
Měď. . . . . 13.25 13.62 13.25 13.62
ín . . . . 28.90 29.25 28.30 29.75
Žetezo čís. 2.. 16.— 16.50 16.— 16.50
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 24. června. (Bavlnářské bursa.
Bavlnově lhůty byly po zaliájení likvidacemi
později útoky baissiérů oslabeny a skončily
ustáleně.
24. června 23. června 29. červn
pehotová . . . . 11.60 11.75
11.60
na červenec . . . 11.08
11 2
11.11
na říjen . . . . 11.17
11.26
11.13
na prosinee . . . 1131 11.31
11.18
na březen . . . . 11 20
11.30 11.16
Závěrečné smýšlení sotva stálé.
Bavlnův
Nový York
York
13.62
13.62 ín
bavlna
11.26
15
title
Z Nov. Orleanu, 24. června. Na éervenee 11.2.
(11.35), na říjen 11.17 (11.29).
16
article
na červenee. . . . ..
na září . . . . . . .
na prosinee . . . . . .
Pétrole)
17
title
Jednota dokonce r. 1907 úhrnem 204.413 K
18
article
Jednota ku povzbuzení prümyslu
v Čechách
Jednota ku povzbuzení prümyslu
v Čechách
konala včera 76. valnou hromadu za předsednictví
cís. r. F. Schiliera. Z výroční zprávy uvá-
díme:
loet
Jednota plnila dobrovolně veřejné úkoly, jež
plní jinde stát, který se jich u nás pravidelně ujímá
pozdě, když už jiní faktorové počali a základy další
práce obětavě položili. Takové bylo i jest namnoze
poctivé přičinění naší Jednoty, která nikdy jmění
nehremadila, vždy téměř všecko, subvence, členské
přispěvky, jakož i úrokové výtěžky svých maličk ých
fondů veřejnému prospěchu ráda a cele obětujíc. Tak
vynaložila na samotnou pražskou průmyslovou čko-
lu, pokračovací školy a jiná občasná přednáškova
zřízení vyučovací 1833—1899 při nezbylném nej-
větším spoření 626.913 K 51 h nákladu (nečítaje ná-
jem z místností, topení, osvětlování a režii, pokul
učení dálo se v místnostech Jednoty). Jsou to fakta,
zamlčovaná zpavidla oficialní rakouskou historio-
grafil. Tím větší důraz sluší na ně položiti a i na
to poukázali, že tytoškoly a instituce poskytly
41.676 žákům, posluchačům a stípendistům vzdělání
a poučení ku prospěchu nikoli Jednoty, nýbrž obec-
němu a tudíž i státnímu! Na výstavnictví vydala
Jednota přes 100.000 K. Peněžní náklad na její ve-
řejnou knihevnu činí až posud přes 600.000 K a
veřejná knihovna poskytla poučení už více než
1,300.000 čtenářům, jimž půjčeno přes 2,000.000
svazků knih naučných. Na publikace, jimiž dostalo
se odborné naší literatuře namnoze nejen prvých
impulsů, nýbrž i prvých spisů potřebných, vydala
F Schilier
Čechy
Jednota
19
article
Tyto a jinaké výdaje pro veřejné dobro nepo-
nechaly Jednotě takových přebytků, ze kterých bylo
by lze nastřádati doslatečné fondové jmění, jehož
by bylo velmi potřebí k tomu konci, aby Jednota
nezávisleji na fluktuacích běžných příjmů svým
úkolům bez tísnivých obav o úhradu i bez trap aého
odříkání a spoření mohla se věnovati. Příjmny Jedl-
noty činily r. 1833—1908 celkem 1.808.098 K 55 h.
z nichž 1,769.054 K 28 h vydáno nezištně na účely
obecně prospěšné: skrovný zbytek 39.000 K tvoří
jmění Jednoty, jež částečným připojením úroků
mohlo se do konce r. 1908 pouze na 61.694 K 22h
Nejlepší to důkaz, že vždy všech prostředkův užívá-
no co nejvydatněji pro obecné dobro.
Dále zmiňuje se zpráva o činnosti Jednoty při
jubilejní vystavě, o kongresu obchodních komor,o
postátnění železnic, o reformě dodávkového řízení
pensijním pojišťování soukromých úřadníků, o sa-
naci zemských financí, o noční práci žen v průmy-
slových závodech, o východočeské obchodní komoře
a j. v. Členů má jednota 263.
Po schválení výročních zpráv vykonána doplňa-
vací volha ředitelstva a zvoleni pp.: inž. Josef Jareš
vrchní živnost. inspektor, inž. Karel Kordina, odbor-
ný přednosta a profesor, inž. K. C. Neumann a cís
rada Prokop Sedlák, velkoobchodník. Revisory zvo-
leni pp.“ cís. r. F. V. Goller, M. A. Bílek a v
Motul, náhradníky pp. V. Švácha, J. ryt. Wohanka
Ed. Beaufort. K návrhu p. prof. Schneidra schvá-
lila valná hromada jednomyslně, aby odstupujícímu
řediteli pražských pokračovacích škol p. K. Bulířovi
bylo projeveno uznání a vděčnost za vykonanou
práci.
Potom proslovil mag. sekretář p. Fr. Kaf ka
přednášku „Výklad a kritika vládní osnovy zákona
o sociálním pojišťování.“ Pan přednášející odměněn
byl hlučnou pochvalou.
Ing
Jareš
Kordina
K C
Neumann
Prokop Sedlák
F V Goller
Bílek
V Švácha
Wohanka
Beaufort
profesor
Schneidr
K Bulíř
Jednota
20
article
Konsum hnědouhelný v Praze 1908
Konsum hnědouhelný v Praze 1908
(Původní zpráva »Národních Listůe.)
Dle vydané právě statisliky ústecko teplické dráhy
o dopravě hnědovhelné za rok 1908 činila doprav
hnědého uhli do Prahy v obou posledních letech
1908 190
tun
nádraží cís. Fr. Jos. a
čes. sev. dráhy . . 63.363 54 249
nádr. severozápadní . 22.717 24.624
Bubenč . . . . . . 9.054 6. 975
Bubny . . . . . . 109.100 B1.124.
spol. státní dráhy . . 31.771 33.564
Bruska . . . . . . 24.985 20.713
Smíchov . . . . . 393.426 355. 452.
v celku . . 654.416 576.694
K tomu:
Libeň . . . . . . 89.821 84.334
(+ 5.187
Vysočany . . . . . 20.605 16.516 (+ 4.089
Hrabovka . . . . . 28.123 17.259 (+ 10.864
Nusle Vršovice . . . 44.035 45.558 (—— 1.523
František
Jos
Praha
Libeň
Vršovice
národní Listů
22
article
Praha s okolím . . . 837.000 740.361 (++ 96.639
Stoupla tedíž spotřeba uhlí hnědého v Praze
nejbližším okoli v roce 1908 o 96.639 tun. Číslice
tyto jsou vzhledem k chystanému zvýšení tarif
hnědoubelných pro Prahu pozoruhodny, neboť se t
jedna o konsum bezmála 84.000 vagonů jen ubl
hnědého.
Praha
+ + 96.639
24
article
Těžba a odbyt hnědého uhlí
V roce 1908.
(Pav. zpr. »Nár, Listů«.)
Těžba a odbyt hnědého uhlí
V roce 1908.
(Pav. zpr. »Nár, Listů«.)
Ústecko-teplická dráha vydala právě čtyřicátý
roční« zajímuvé z co do podrobnosti dat jediné pu
buikace o dopravě hnědouhelné v roce 1908, v níz
vedle krátkého přehledu o produkci ubelné obsažen
zevrubná data o odbytových poměrechý revíru vzhle-
dem k odbytištím tu- i eizozemským.
Úhrnná těžba hnědoubeřná v české pánv
severozápadní činila v roce 1908 22,165.587 tun pro
21,718.905 tunám v roce 1907, stoupla tedy o 446.682
tun čili něco přes 2 proc. Tím dostoupila výkonnost
revíru kulminace, připravované skvělým rozma-
chem hospodářským roku 1907 a zajištěné vydat-
nými předprodeji pro rok 1998 využitkováním této
příznivé konjunktury. Na těžbě této zúčastněny:
r. 1903
r. 1907
aa pánev se
tuu
teplicko mostecko-
chomufovská . 18,443.670 18,072.076 (+- 371.599
pánev loketako-
falknovská . . 3,721.917 8.646.829 (+ 75.06
v celku 22,160.587 2I.718.905 (+ 446. 682.
Peněžní hodnota této těžby činila dle
středních cen K 106,982.960 proti K 93,786.947
v roce 1907, stoupla tudíž o K 13.196.013 číli o 14b
Pozoruhodný tento resultát peněžního obratu fažby
hnědouhelné umožněn konsolidací obehodu hnědo-
uhelného, který v době napjetí posledního ceny stří
zlivým zvýšením upravené dovedl stabilisovati.
Pracovních si! bylo zaměstnáno v pányi
hnědo uhelné v roce 1908 37.918 proti 25.826 v roce
1907, tedy o 2092 více. Průměrná výkonuost na jednu
pracovní sílu činila.
Páv
25
article
v pánvi Teplice Most-Chomutov 609
635 (— 26
Falknov-Loket . . . 489
496 (— 5)
Teplice
Most
Chomutov
Falknov
26
article
Těžba jednotlivých společností a dolů činila v po-
sledních dvou letech
Těžba jednotlivých společností a dolů činila v po-
sledních dvou letech
mostecká společnost
těžařstva v Lomu .
severočes. spol. ublář
c. k. doly státní
duche. podmok. dráha
duche. spolek uhelný.
těžařstvo »Britannia«.
těžářstvo Valerie .-
doly Baldaufovy ..
akc. sp. dř. J. D. Starek
Vídeňský spolek pro
průmysl uhlářský .
důl Habsburg . .
důl Elly
doly hr Syfva-Taroucey
Nostice.
doly Grobmannovy
těžařstvo Ilurentinské
společ. Austrie . ..
doly kníž. Lobkovice
Pražská úvěrní bat
Důl Karolinin . ..
těžajstvo Eleonora
„ Dreielnigkeit .
» Franenlob . .
důl Janův v Mostě.
doly kniž. Clarye . .
důl Fügnerův . .
doly Pražské železář.
společn. . . . .
53 854 74.300 (— 20.416)
důl kor. prince Rudolfa 37.930 53.449 (— 14.519)
2 Jak viděti, nedosáhly všechny doly a společnosti
z příznivé konjunktury zvýšení odbytu; mostecká
společnost a lěžařstvo Valerie, dále doly státní, duch-
covský spolek ubelný, doly Baldaníovy a důl Karoli-
nin vykazují značný přibytek těžby, doly ostatní
v téžbě poklesly. (Pokl ačování.)
Valerius
Baldaufův
Starek
Habsburg
Ella dol
Taroucey Nostic
Ilurentinský
Lobkovic
Karolinin
Eleonora
Dreielnigkeit
Janův
Fügnerův
Rudolf 37.930 53.449
Karoli
Pokl
Britannia
Syfv
Most
těžařstvo v Lom
spolek pro průmysl
Grobmannův těžařstvo
Austria
27
article
Průmysl petrolejový v Rumunsku.
Průmysl petrolejový v Rumunsku.
Vzhledem k oprávněnému napjetí, v jakém se
nyní ve veškorém tisku sleduje zajímavý proces
odehrávající se v našem průmyslu petrolejovém =
Rumunsko
28
article
s jehož druhou 23. t. m. skončenou fasí v celku mů
žume býli spokojeni — není nezajímavo všimnout
si podrobněji i poměrů průmyslu petrolejového v
Rumunsku, nejbližším to konkurentu Haliče, pokuč
se týká těžby suroviny a bohatství ložisek.
Průmysl petrolejový v Rumunsku prodělává
posledních letech těžké doby a stav jeho velice zne-
pokojuje odborné kruhy i vládu. Kapitály, vložené
do tohoto průmyslu, se nerentují. Studně neposkytuj
tolik nafty, aby výtěžek po hrazení skulečných vý-
loh těžby vykazoval průměrné zisky. Smutným zje
vem je, že na mnohých místech těžba je úplně za
stavena. Kapitál, investovaný v Rumunsku do prů
myslu petrolejového, dostoupil výše 237-4 mil. fra
ků a zúčastněny na něm dle národnosti: Německ
93.5 miliony, Rumunsko 35 mil., Francie 33.3 mil.
Hollandsko 26 mil., Amerika 15 mil., Italie 13.6 mil.
Belgie 9.2 mil., Anglie 6.6 mil. a Rakousko 5.2 mil
franků. Zajímavo, co vykonal tento značný kapitá
který opanoval v posledních letech primitivní prů-
mysl Rumunska. Ježto všude v Rumunsku nafťa vi-
skýtá se nehluboko, zpravidla 100 až 200 m. pod
povrchem, někdy i méně, nejsou první náklady té-
žební tak značné. Často nenarazí se při dolování
před 200 m. na kámen vůbec, což práci neobyčejně
usnadňuje. Větší obtíže působí voda, která nenf
v čas vyčerpána, vniká do nádrží petroleje.
Rumunsko
Halič
Francie
Belgie
Anglie
Rakousko
mil frank
29
article
Snadné kopání podněcuje venkovské obyvatel-
stvo, první těžaře petroleje, dobývati jej primitivními
prostředky. Tak hloubají rýči a motykami do 90—100
m., hlouběji špičáky a dynamitem a vytahují naftu
vědry. Takovýti způsob těžby ovšem nepřináší mno-
ho výtěžku, za to rozmnožuje počet studní, jejicht
nevyčerpatelný obsah vábil cizí těžaře, kteří nalezli
zde panenský pramen bohatství a tak během 10 aa
20 let objevily se všechny ty známé pozemky, petro-
lej produkující. Umístění vrtacích, strojů, nových
čerpadel mechanických, racionelních nestálo mnoho,
ježto studně zde již byly. Tak přišlý kapitál naleal
široké pole a snadné podmínky a až do posledních
let využitkovával jich dle své libosti. Však jestliže
primitivní způsob těžby nemohl vyčerpati obsah
studní, nový jej vyčerpal a přišel okamžik, kdy ka-
pitál musí opravdově pracovat, což dosud nečinil.
Nyní pocituje se nutnost, aby studně byly pro-
hloubeny. To vyžaduje nové náklady a těžaři vyna-
kládali více peněz na administraci než na samu těž-
bu. Jsou společnosti, které honorují své ředitele pří-
mo báječně. Aby bylo možno nalézti naftu opět ve
velkém množství jako dříve, t. j. 20 vagonů neb více
denní těžby, jest nutno, aby studně dosáhly 900 až
1000 m. hloubky, ježto dle zkoumání nalězá se pe-
trolej ve velkém množství teprv v této hloubce.
30
article
Vzrůst těžby v posledních letech byl velmi ry-
chlý: tak v roce 1906 vytěženo nafty 8.91 mil. a
v r. 1907 11.42 mil. g. naproti tomu v roce posled-
ním (1908) přírostek činil pouze 300.000 q. Tente
osudný pokles musil přijtti následkem neproduktiv-
nosti studní a tento fakt značně znepokojuje kapi-
talisty tahoto průmyslu. V Pensylvanii dosáhly pe-
trolejové studně hloubky 1200 m, v Rusku na Kav-
kaze též přes 1000 m, v Rumunsku však pouze
450 m.
Další závadou jest, že veškerá těžba petroleje
provozuje se pouze na 3 místech v Bustenari Cím-
pina a v Moreni, jež leží v téže krajině jen 5—
km od sebe vzdáleny. Tato centralisace těžby nejlépe
dekazuje pohodlné stanovisko, aby bez všeho risika
velký zisk byl dosažen. A přece v krajinách Succava
Dimbovita, Buzau a j. jest mnoho míst na naftu bo-
hatých, avšak tam jest uložena hlouběji. Jak zřejmo
jest tedy ještě mnoho míst na naftu bohatých v téte
zemi nezužitkováno a čeká jen na pilné ruce a pod-
nikavý kapitál, který by se racionelně práce chopil
Sa.
Rusko
Rumunsko
Succava Dimbovita
Buzau
32
article
(+ 8.121
(— 1 90
+ 2.079
(+ 27.97
(— 1.793
(+ 4.272
+ 37.974
(+ 77.72
+ 8.121
+ 27.97
34
article
Z irhů peněžních, 24 června. (Zvl zpr. »Nár. L-
Při klidné náladě došlo na dnešní hurse k následu
jícím závěrkám: rak. korunové rentě 4 % za K 96 05
akc. Pražské úvěrní banky za K 606 —, akc. Živno-
stenské banky za K 244.50 a akc. Daňkovy strojírny
za K 411 75. Dále kladeno za akcie: České prů-
myslové banky K 416.—, »Merkuru«, směn. ske
spol. K 614.—, České banky »Union« K 245.—
Králobradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Akciové
továrny na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Ko-
líně K 390.—, Kolínské továrny na kávové náhražky
K 780.—, Podolské cementárny K 199.—. České
spolačnosli pro průmysl enkerní K 188.—, pivovaru
v Českých Budějovicích K 925.—, strojírny Daňkovy
K 411.25 (+- —.25), Škodových závodů K 277.50.
První české akciové továrny orientálských cukrovinek
K 225.—, Západočeských továren kaolin. a šamot.
K 495.— penfze.
snvssě 1 nnrre
Daňkův
Králobradecký
Škodův
ko
Český Budějovice
úvěrní banka
Český banka
35
article
Vídeň. V souhlase s cizozemskými záznamy
panovala na začáteční burse lepší nálada, zvláště
vzhledem na klidnější posuzování krise v Uhrách.
Nečinnost v obchodu se však nezměnila a následkem
toho kursy v kulise se jen málo zvýšily. Petrole-
jářské, které měly zájem a také cemenlářské se
upevnily přes výpověď cementářského kartelu. Na
polední burse nečnnost obchodu potrvala, ačkoliv
ze všech cizozemských burs, zejména z Londýnaa
Pařiže, došly příznivé zprávy. Čeikový trh měl ná-
sledkem toho chabý ráz Ve šraňku poptávka po
jednotlivých podnětech, zejména po petrolejářských,
potrvala. Renty po včerejším seslabení se zase
zlepšily. Devisy a valuty se jenom málo změnily.
Peníze nezměnény 23/4 0.
Vyznamenání české firmy. Zvlášiním vyzname-
náním poctěna byla největší česká továrna na secí
stroje firmý Fr. Melichar v Brandýse n. L
na velkolepé výstavě »Německé hospodářské společ-
nosti« v Lipsko tyto dny konané a sice tím, že Jeho
Veličenstvo král saský Agust Bedřich při pochůzc
výstavou v pondělí dne 21. t. m. v oddělení novinek
hospodářských strojů u vystaveného tam universál-
ního secího stroje patentu Melicharova se zastavil.
přítomným zástupcem veškeré výhody stroje demon-
strovati si dal a nad tímto dokonalým výrobkem
svoji nejvyšší spokojenost vyslovil,
Nová chemická továmna v Pašti. Hevdeno va
chemicka továrna akctové společnosti
v Pežti zřídí novou továrnu značných rozměrů.
Nový podnik, který se bude zabývati zvláště výrobou
(armaceutických preparátů, zahájí prý
ještě během lohoto téta činnost.
Melichar
Bedřich
Melicharův
Vídeň
Uhry
Brandýs
Lipsko
Petrol
36
article
Devez mouky z Ilalic. Do Rěky dovezeny byly
v těchto dnech dva vagony italské mouky a další
zásilky budou následovati. Mouka tato pochází' z Be-
nátek a podléhá ovšem plné celní sazbě 15 korun za
100 kg. Vývoz tento vysvětluje »P. L« tím, žev
Italii poživá sxport mouky zvláštní vývozní bo-
nifikace 7 Tir a dovozuje z toho nutnost, aby
i u nás v brzku bylo zušlechťovací zřízení znovu
»upraveno«. Nyní se ovšem zdá, že olázka tato ná-
sledkem ministerské krise uherské úplné usnula.
Z německého trhu železáťského. Dle »Köln.
Volkszig« jsou vyhlídky na trhu surového žeteza
malo útešne. Dochází k dloubodobým závěrům za
nizkých cen a to v německé litině za 57—89 mk. a
v haematita za 59—60 mk. za tumnu. Tím znesnad-
něno je pronikavé zlepšení tržní situace. V červnu
byly učiněny prodeje surovébo železa již na celý
rok 1910. Smlšeně podníky jsou nyní také nuceny
přikročiti ke zmenšení svých zásob surového železa.
Vlaslenecká banka akc. společnosti v Peilti zl-
skala koupí 5,090.400 K nomin. prioritních akcií ake-
společnosti sdružených místních drah dravskosav-
ského území a současně si zajistila koupi dalšie
2,474.800 K nom. prioritních skcil téťo dráhy, jak-
mile koncesovaná třetí trať Osěk- Vinkovce hude ode-
vzdána veřejné dopravě. Dělka celé dráhy měř
1151/s km. Poslední divideuda dráby činila 9 K =
41/2% na prior. akcii. Získáním télo dráhy dozná
sit mistních drali, pattících Vlastenecké bance, cen-
ného přírostku.
Transakca v průmyslu klihu. Továrna klihua
Köln
Be
Vlaslenecká banka
kg
Tir
km
37
article
r. 1908 190
tun
38
article
1908 1907
t un
4,572.338 4,363.482
2,681 259 2 787.497
2,139.726 2,129.124
1.288 256 1,246.045
984 892 996. 067
811.804 767.183
746.172
789.615
743.901
426 8 4
737.473
68 4.830
708.329
720.533
534.599
488.772
401.165
uno 4,572
787.497 2,139
39
article
(++ 208.85e
— 106.238
+ 10.602
+ 42.211
— 11.175
+ 44 631
— 43.44
+ 317.07
+ 52 64
12.204
3.903
19.980
9.300
8.160
1.379
10.929
40
article
538.495
391.865
41
article
468 792
374.454
242.500
234.767
232.180
218.153
203.435
145 584
131.062
99.708
93.021
66.870
57,700
42
article
366. 294
241 747
236.346
221.251
218.914 (—
170 027 (+
43
article
33.408
19.90
5.88
19 92
44
article
165 488 (—
136.919 —
119.628 (—
138829 —
69.528 (—
66.365 (—
45
article
45 878
2.658
8.61o
46
article
lučebních výto ka frmy Mayer a Mo ll er
Mayer
47
article
v Breitenlee u Štadlavy byla prodána drnžstvu, k ně-
muž náležejí převážně říšsko německé firmy. Drut-
stvo přemění podnik ve společnosť s r.o.
s kmenovým kapifalem 500. 1900 K
Cukerní tariřy Rak. Lloydu. Jako každého rokn
uzavřel i letos Ústřední spolek pro řepní cukrovarm
cký průmysí v Rakouským Lloydem úmluvu v při-
čině sazeb na dopravu cakru do Suezu, vých. a zap.
Indie pro příští kampaň. Při tom bylo umluveno, ž
smluvní podmínky pro běžnou kampaň mají zůstati
v platnosti i pro příští správní rok. Do perských při-
stavů bylo dopravné pro zboží v bednách až n
další sníženc z 28 šil + 59% na 26 šil. + 5v.
Berlínská dohoda velkoobchodů s tyčovým žela-
zem byla nyní opět obnovena a výsledkem jejímje
zvýšení cen, o němž jsme již referovali Zvýše I toto,
jež se týká i plach u, činí pro hěžný kvartál asi
11/2 mk. za 100 kg proti době bezkartalní. Jak s
dovidá B. T., projekiuje se na 3. čtvrtletí další při-
rážla cenová a to 12 mk. na 100 kg. tak že potom
berlínské skladové ceny tyčového železa budou v sou-
tadu s nynějštmi cenami továrními.
Trhy. Příští trh na hovězí dobytek v Sobě-
stavi konali se bude v pondělí dne 5. července k.r.
— Příští trh na hovězí dobytek v Golčově Jení-
kově bude konán ve středu dne 7. červen ee
1909. Do posledního trhu přihnáno bylo 897 kus
dobytka hovězího.
Prny peněžní,
Pražská bursa.
V Praze, 24. června. Oficiálí záznamy znějír
Zástavní listy české byp. banky 59
31e
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 490
» » » » » » (v K) 49%
Mel. úpisy » a a (ve zl.) 49%
» » » (vK) 490.
Lloyd
B T
Breitenlee
Suez
Indie
Sobě
Golčův Jení
Praha
kg
48
article
Žel. . » »
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 4 0
Diužní úpisy. Živnost, banky 4 1/2 t
Dlužní úpisy České prům. banky 4 /n9
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . .
Zást. listy Hyp. ústavu Městské
spořitelny pražské . .
Zástavní listy mor. byp. bunky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 9%
Želez. úpisy .
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41 0
» » bal, zem. banky 4 12r
Kom. dl. úpisy » » . 490
Zelezmě. . a,») 49 0
Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4P/a
v, Rak.-uherské banky 40o
» » Dolnorak. byp. ústavu. 4 °0
31/a t
Kom. dl. úp. . „ . 40e
3 1/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 90.
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39
Ruská státní půjčka z r. 1906 59%
Únorová společná renta (v pap.) 4 2 9
Dubnová . . (ve stř.) 4.29),
Květnová (v pap.) 4 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 4
Rakouská zlata renta . . . 49%
korunová renta. . . 4
investiční » . . . 39/2
Česká úskontní banka . . . . akcie
Česka banka Union. . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . . ,
Moravská eskontní banka. . . „
Pražska úvěrní banka . ..
První česká akc. pojišť. na životí
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka. . . . .
Haličská akc, hypoteční banka . »
Hukousko-ubersků banka . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Er.tech, akc sp. dř. Kolben a sp.
o l
Česká spolernost cukerní
Český pivovár v Č. Budějovicícho ,
Kolinská továrna chemicka . .
Podořská cementárna . . . . ,
Poldina hut
Pražská železářská společnost .»
První česka raf. v Modřanech.
tov. orient. cukrov.
peje a
Prior
Daňkův
Rustonův
Kolben
Kolinská
Hradec Králové
Č . Budějovicícho
Modřany
Český průmyslový . banka
městský spořitelna
Hal
Český úskontní banka
Česko banka
Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
moravský eskontní banka
živnostenský banka
hypoteční banka
9 Dubnová
Hukouskýubersk banka
Poldin hut
49
article
Vídeňská bursa.
x. Z Vídně, 24. června. (Telefgr. » Nár. Listů «.)
Po burse. Kreditky 636.50 po —.—, uharské kre-
dítky 750.5U, anglobanka 293.—, baukovní jednpta
526 50, unionka 550.— Händerbanka 452.——, statní
dráha ?24.50, jsžní dráha 109.50, polabská dráha
162 50, severozáp. dráha 384.—, turecké tahákové
573 25, rýmavsko muráňské644.—, Mlpinky 96. — po
—., květnová rents 92.90, uherská korunová 99. 60,
turecké losy 185.50, marky za hotové 117.50, ultnno
117.42. Smýšlení pevnější.
x Z Vídně, 24. června. (Telfgtam. » Nár. Listů«.
Devisy. (Prvni číslo znaží penízep druhé zbosí.,
Amsterodam šek a krátké ih. 100 bol. zl. K 198.921/%
199.121/2 Bukurešť na krátké lhůty—9490, 95115,
Brusseř šek na kr. ihůty za 100 fr. 93.—, 95.20,
Brussel na delší lh. —.—, — —, Německo šek na
krátké inůty za 100 mk. 117.45, 112.65, Německo
na delší lhůty —.—, —.—. Londýn šek a kr.5 lh.
a 10 lib. 8t. 239.75, 240.25, Lendýn na delší lh.
—.—, —.—, Nový York za 100 doltarů. —. —
.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94 97 1/2
95121/, italie na delšř lhůty —.—, —°—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rubiů. 253.50
254.—, Petrohrad delší lhůta —.—, —.—, Paříž šek
na krátké ib. za 100 fr. 95.30, 95.45, Paříž delší
lh, —.—, —.—, Curych a Basilej šak a krátkésn ih.
95.221/2, 95.35, na delší ihůty —.—, —.—, Šv ýcary
šek a krátké lh. 95.221/2, 95 35, na delšl lh. —.—
Závěrečné kun
Závtavní listy: 24 června 23. červn
4proc. Hypet. banky kr. českého 765 92.65
3aproc Hypoť. banky kr. českého 89.25 89.6
4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 96 30 95 30
šproc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 96 40 96 40
45uproc. hank. dl. úp. čes. pr. banvy 93 75 99 75
4% zást, listy Měst. vpoč. v Praze 92 500 97.50
Ústřední banka čes. spořitelen 4% t00.— 100. —
Berlínská bursa.
Hypoť
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Praha
Lendýn
Händerbanka 452
Mlpinka 96
Italia šek
50
article
Z Berlina, 24. června. (K. k.) V 1 hod. 15 min
Kreditky 200.—, státní dráha 155.—, lombardy 24.50.
Smýšlení pevné.
Z Berlina, 24. června. (K. k.) Kreditky 199.80,
berlinská obchodní 171 40, darmštadtská banka 131.40,
německá banka 241.40, diskonte komand. 183 20
drážďanská banka 152.90. národna banka 120. 70
státní dráha 155.10, lombardy 21 50 kanada 180.—
Baltímore 116.—, dráha Henri 129.50, boctinrms
226.30, dortiuudské —.—, Laurine huť 181.70.
Consnlidace —.—, pelsenkirehenské 177.60, harpenske
189.40, Hihernia—.—, Packet 117.10. Lloyd 90.—,
dynam. trust 161.20. Smýšlení slabší.
ele
ntn
l zlou
e vs
cl
Henri 129.50
Hihernio
Lloyd
Berlín
německý banka
241.40
drážďanský banka
Laurin huť 181.70
Baltímore 116
Packet 117.10
51
article
dare
Pentzel Zboru
101.50 102. 50
97-65 98 65
89 60 90 60
99.50 100.20
96.40 97.30
96.30 97.30
96.30 97 30
96 30 97.30
97.40
96.40
99.75
52
article
100.75
99.75 100 75
100.— 100.30
97.50
98.50
103.25
96.30 97.25
95.25, 96. 25
95.— 26.—
10U.7u/1U1 70
97.— 97 5
100.—100 60
94.50 99.30
94 10 95 19
95.10
94.10
99 25 93.75
95.15
94.15
97.50 98.5
84.50
87.50
38.00
87.50
77 85
78.95
98.75 98.95
98.80 99.—
96.— 96.20
96.— 96 20
17 45 117 65
96.— 96 15
85.65 86 . 85
245.— 346.—
416.— 420
200.— 204550
403.—p0p.—
606.— 611.—
444.— 455. —
244.50 245 5
605 6b02 —
1774 1284
900.— —
411 25 412.—
395.— 405.—
188.— 180r 5
325.— 1en25
390.— 395.—
199.— 202 —
447.— 454. —
2558 2367
225.— 255.—