Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

25. června 1909 Císlo 173.

4 article

jest, aby v hranicích zákonů bránila hospo- dářské a národní zájmy svých členů, udržovala a pěstovala mezi nimi národní vědomí, pečovala o jich vzdělání, poskytovala jim pomoc radou i skutkem, zakládala školy národní a podporo- vala je bez ohledu na vzdělání. Liga bude pra- covati, aby se Sokolstvo slovanské v Americe sjednotilo, bude zakládati spolky rolnické průmyslnické, zařizovati kursy, přednášky, infor- mačné kanceláře, vydávati časopisy slovanské. Z článku p. V. Měšťáka »Několik opravených otázek« dovídáme se, že američtí Čechové jsou většinou národně obojetní, ačkoli jest jich v Americe půl milionu a mají 1500 spolků. Naproti tomu Srbové se v Americe naprosto neodnárodňují a láska ke staré vlasti plane v nich tak mocně, že nedávno na tisíce Srbo z království i z knížectví opustilo Ameriku, když se proslechlo, že vlast jest ohrožena válkou. Člen, k Lize přistupující, musi prohlásiti, že není anarchistou.

Čecho Srba Amerika

5 article

Reforma francouzského námořnictví Jak jsme uvedli, podal sněmovně poslanee Michel zprávu o činnosti komise námořní. Do některých listů dostaly se podrobnosti z této zprávy, jež bude teprve dnes rozdána ve sně- movně. Na první pohled objemný tento spis představuje obdivuhodný výkon pracovní a je zřejmo, že Michel dodal skutečně potřebný ma- teriál. Některé jeho důvody jdon z důvodů politieko strannických přiliš daleko. Ale jinak je zpráva psána korektně, bez osobních invektiva svou dokumentární věcnosti činí znamenitý do- jem. Některá falešná tvrzení první zprávy posl. Broussa byly opraveny. Přání a návrhy jsou jasně vysloveny, není tu ani překvapení ant sensaci. Většinou, co píše Michel, bylo již ře- čeno, mnohé dokonce i ministrem námořnictví Picardem. Zásluhou zprávy je, že v ní je pře- hledně sestaveno vše, co se v poslední době vylýkalo francouzskému námořnictví. Nelze před- pokládati, že by tato zpráva mohla být nebez- pečnou vládě nebo ministru námořnictví. Tuto ilusi opostil snad též Deleassé. Zatímje zpráva velkým úspěchem posl. Michela.

Michel Picard

6 article

Britské námořní spolky. Jak velký je zájem anglického lidu o vše, co se týká námornictví jeho vlasti, tomu opětné nasvědčuje usnesení parlamentního námořního výboru, že mají se spojiti obě námořní ligy: »Navy League« a »Imperial Maritime League«. Výbor je přesvědčen, že nastala doba, kdy jed- notná organisace má vyjádřiti smýšlení národa a dáti mu plnou váhu, aby mysl národa byla povznesena pro myšlenku největšího rozmachu britské moci námořní. Výbor usnesl se ve svém programovém prohlášení na požadavku, »aby Anglie vyrovnala se svým loďstvem dvěma vel- mocem s plusem 10 procent.« Vyslovil se proti vládě, která tento stav chce zmenšiti a resoluce v tomto smyslu bude podána ministerskému předsedovi Asqulithovi. Dojem řeči Barthouovy v Berlíně. Výrok ministra Barthoua o »strašné hodině« za koníliktu casablanského příměl ber- linský »Lokal-Anzeiger« k následujícímu patrně i nspirovanému prohlášení: »Potvrzuje se, že řeč francouzského mini- stra Barthoua v berlinských úřadních kruzích způsobila velmi nepři- znivý dojem. Co se mu právem zazlivá jest, že neváhal uvěsti falešné tvr zeni, že Francie cítila se dotčenou nepřija- telnými požadavky německé vlády Byl přítomen ministerské radě, kde rokovalos o télo otázce a musí vědět a ví to jistě, že podobný požadavek nebyl nikdy učiněn z Berlina. Vláda německá ne- hodiá z tohoto politováníhodnéh o ministerského vyšinuti z kolejí činit žádné vážné důsledky, ale dá francouzské vládé na jevo, co myslí o tomito pří- padu za vlasy přiitažené m. Je na snadě, že něco podobného nemůže německou vládu povzbudit, aby fedrovala dobré a důvěrné styky s francouzskou vládou.«

Barthou Anzeiger Anglie Berlín Francie Nava League Imperial Maritime League

7 article

Tittoni o italaké zahraniční politice. Při jednání o rozpočtu ministerstva zahra- ničních věcí podali socialisté návrh, aby Italie způsobila svolání konferenee pro roz- hordiči soudy a odzbrojení. Návrh dostal jen 27 hlasů. Za debaty protestoval so- cinlista Morgari vášnivě proti řím s ke cestě carové. Většina bouřlivě odporovala. Dále prohlásil Morgari, že Rakousko nechce podniknout útok na Italin Pravým nepříte- lem Italie neni Rakousko, ale za- temnělost a blda různých tříd. Proti tomuto nepřiteli má stát mobilisovati. Ministerský předseda Tittoni odpověděl dlouhou řeči, v níž ostře odmiti proticarské útoky socialisti- ekého řečníka a ujistil, že přijede-li car, bude jako panovník spřáteleného ruského národa přijat s nejvyššími poetami. Italská vláda je přesvěd- čena, že dobré styky Italie s Ruskem musí být nejen udrženy, ale ještě sesileny. Dále pravil Tittoni, že vláda je povznesená nad nervosnost veřejného mínění, jíž není třeba příznávati zvláštní důležitosti. Trojispolek neby! ještě obnoven, předčasné obno- vení bylo by mohlo vzniknouti jen následkem pochybnosti a obav. Tutonův výklad byl přijat s hlučnou pochvalou sněmovny

Tittoni Tutonův Rakousko Rusko

8 article Demonstrace pařížských sopialislů,

Demonstrace pařížských sopialislů, Seinská prefektura dala u příležitosti oslavy 50letého jubilea bitvy u Solferina pověsiti na budovu bursy práce franeouzské a italské prapory. To ukrutně rozzuřilo interna ci- onální syndikáty bursy. Odstranily nenávidéné národní prapory a vyvěsily čern prapory s nápisem: »Věnováno našim ra- kouským, francouzským a italským bratřim pro letárům, kteří byli povražděni u Solferina pro kapitál. Pryč s válkou !« S okna volal jistý agi- tátor k shromážděnému lidu: »Konstatuji, že bursa práce, budova věnovaná mírumilovné práci, byla ozdobena prapory válečnými, kdežto vedlejší kasárna, vojenská stavba, nebyla nijsk okráslena. Republíka slaví dokonce i vojensk události císařské řísee.

9 article K zájezdu českého pěvectva do

K zájezdu českého pěvectva do Lublaně. Činnosti pěveckých spolků českých, jež v rušných dobách národního obrození vyplnily způsobem tak skvělým své poslání buditelské, nastávají nové důležité úkoly. Nezapomenutelné dny prvního českého hudebního festivalu roku 1904, jež byly dokonalým úspěchem organisace českého pěvectva, jsou metou, jež ukázala pě- vectvu novou cestu, prospěti slávě české hudby pořádáním velkých slavností hudebních přímo v srdci našeho hudebního národa. Skladby če- ských mistrů, provedené u velkolepém měřítku umělci, pěvci i hudebníky českými, doma, u pra- mene, v naší metropoli hudební, jak právě v roce 1904 byli jsme toho svědky, toť v pravdě triumf hudby české, na který před celým svě- tem hudebním vždycky hrdými býti můžeme. Vlna nadšení a ruchu, jež zvedla po dnech festi- valových veškerou činnost spolků pěveckých, zanechala vědomí, že práce pěvectva nésti se musí za novými metami i novou cestou, že vše- cko jeho příští konání musí býti jen techni- ckou průpravou k umělecké zdatnosti, jež vychovala by pěvce i obecenstvo, schopné pro- vedení a pochopení velkých úkolů společných. A tím vysvětlujeme si dnešní snahu spolků pě- veckých, podávati obecenstvu nejen výkony, do- týkající se citů vlasteneckých, ale i povznáše- jící ducha a zušlechťující vkus co nejdokonalej- ším provedením umělecký m. V obrovském vokálním tělese festivalovém (v r. 1904 při Smetanově „České písní“ 3200 pěveů) musí každá jeho složka, župa, spolek i jednotlivec býti proniknuta uměleckým smy- slem, má-li i celek býti umělecky ukázněným.

Smetanův Lublaň Český píseň

10 article

A timto směrem bere se nynější činnost a vý- chova spolků pěveckých. K témuž cíli, prospěti jměnu českého zpě vu, směrem však opačným, kráči ona zdatná sdružení pěvecká, jež vzala si za úkol činnost propagační, totiž ta, jež zjednala si zá- sluhu uspořádáním uměleckých pout pěvockých do ciziny. V této skupině vzpomínáme vítězných úspěchů „Paříž- ského odboru Hlaholu plzeňské- ho“ v Brusselu a Paříži (1900), „Smetany“ plzeňského ve Ver- viersa a Spa (1905), umělecké- ho turné „Pěveckého sdružen učitelů moravských“ po Německu a pařížského zájezdu téhož sdruženía dále záslužných cest světem „Českého pěveckého kvarteta“. Významem dvojnásobným honosi se pě- vecké výpravy v kraje slovanské. Ony poslcuží nejen jménu české hudby, ale utuží i styky se slovanskými bratry a posílí vě- domí slovanské solidarity. Tu jmenu- jeme první výpravy „Kroužku Hlaholu pražského“ a „Kytary“ do Záhřeba a Lublaně (1902), „Smetany“ z Plzně do týchž měst (1902) a do Krakova a Za- kopaného (1903) a koncertů „Pěveck- ho sdružení učitelů moravských“ na slovanském jihu uspořádaných. Loňská návštěva slovinského pěve- ckého družstva „Slavec“ z Lubla- ně v Praze rozproudila myšlenku vzájemných návštěv pěvců slovanských. „Slavec“ zavítal do Prahy s pozváním, aby pěvectvo české zalétlo letos do bilé Lublaně, kde konati se budou velké pěvecké slavnosti na oslavu 25letého trvání „Slavce“, nejstaršího to z pěti pěveckých spol- ků lublaňských. Pozvání ono s nadšením přijato a tak dochází v těchto dnech ku první ofi- ciální návšťěvě českého pěvectva slovanskému jihu.

Smetan Paříž Brusel Vera Spa Německo Záhřeb Lublaň Plzeň Krakov Lubl Praha Hlahol

11 article

Dnes v pátek ve 2 hod. v noci na sobotu odjíždí rychlíkem státních drah 200 českých pěvců, zastupujíeích korporativně a deputacemi 25 spolků a žup přes Linec do Lublaně. V Lublani koncertovati budou sa mo- statně tři české spolky: „Hlahol Pražský“, „Hlahol Vinohradský“ a „Slavoj Karlínský“, všecko pak české pěvectvo vystoupí několika s po- liečnými mohutnými sbory a účinkovati bude i při dvou slavnostních skladbách slovinských, jež s průvodem velkého or- kestru přednesou o skvělém koncertě spole- čně všichni pěvci slovinští, chor- vatští i češti, počtem přes 1000 hlav jako první jednotný umělecký projev pěvectva slovanského. Korunou programu slavností lu- blaňských bude pak na podnět Čechů zalo- žení „Svazu slovanského pěve- ctva“, jenž stane se novým článkem kulturní organisaco Slovanstva. Zájezdu zúčastní se přední pracovníci pě- večtí, v prvé řadě čeští členové čestného slav- nostního výboru (skládajíeího se z Čechů, Chor- vatů a Slovineů) JUDr. Karel M'otejl, starosta „Ústřední jednoty zpěváckých spolků česko- slovanských“, školní rada Ant. Adámek, ná- městek starosty „Hlaholu Pražského“, ředitel Frant. Schmitt, starosta „Pěvecké župy Smelanovy-Polabské“ z Hory Kutné, dále jed- natel „Ústřední jednoty“ Jaroslav Tureček, referent o „Slovanském pěveckém svazu“ (zá- roveň za „Národní Listy“), Boh. Lantner, starosta „Pěvecké župy Dvořákovy - Středo- české“, sbormistři a hudební skladatelé Jindřich Jandřich z Domažlic, Ad. Piskáček z Prahy, Al. Lad. Vymetal z Písku a Milan Zuna z Král. Vinohradů, redaktor Kamil Har- mach atd.

Čecho JUDr Adámek František Schmitt Tureček Dvořákův Středa Jandřich Piskáček Zuna Král Kamil Haro Linec Lublaň Zájezd Kutná Domažlice Praha Písek Slavoj zpěvácký spolek českýslovanský Hlahol Smelanův slovanský pěvecký svaz nostní výbor

12 article

Jčast jednotlivých spolků jest následujíeí „Hlahol Pražský“ (86 osob), „Hlahol Vinohrad ský“ (37), „Hlahol v Táboře“ (15), „Slavoj v Karlíně 10), „Tyl v Hoře Kutné (5), „Škroup- v Praze (4), „Lumír“ na Pankráci (4), „Kos“v Praze-VII. (4), „Rubeš“ ve Skutči (3), „Čestmír“ v Polné (3), „Zvon“ ve Strakonicích (3), „Tova- čovský“ v Praze (2), „Křížkovský“ v Karlíně (2), „Hlasoň“ v Nové Pace (2), „Bojan“ v Bran- dýse n. L. (2), „Vesna“ v Železném Brodě (2), „Čerchovan“ v Domažlicích, „Gregora“ v Písku, „Siavibor“ v Třeboraticích, „Prácheň“ v Hora- žďovicích, „Zpěvácký spolek pražských typo- grafů“ a „Lumir“ v Praze-III. (po 1). Z výboru „Ústřední jednoty zpěváckých spolků českoslo- vanských“ nalézají se v čele výpravy starosta JUDr. K. Motejl, jednatel Jar. Tureček, Boh. Lantner, Hanuš Bervida a Tomáš Smíšek. Tak pěvectvo české způsobem národa na- šeho vskutku důstojným vysílá do Lublaně svoji nejlepší representaci pracovní i uměleckou, na stupujíc tím zároveň opět jednu z nových, v bu- sr

Tyl Škroup Rubeš Čestmír Tov Křížkovský Bojan Čerchovan Gregor JUDr K Motejl Tureček Boh Bervid Smíšek Tábor Karlín Kutná Praha Lumír Pankrác Skuteč Polná Strakonice Nová Paka Bran Železný Brod Domažlice Písek Třeboratice Prácheň Lublaň Hlahol Hlahol Vinohrady Slavoj III

13 article

nenrn doucnosti snad nejdůležitějších cest: buzen vědomí slovanského, v pevné naději. že společným úsilím, svorným nadšením sjednocennou písní zdaří se mu u všeho Slo- vanstva to, co zázrakem dokázalo v úloze buditele vědomí národníh o. Celý národ český s největším zájmem bude sledovati průběh týdenní pouti českého pěvectva na slovanský jih a statečné naše pěvectvo jeho očekávání a naděje jistě nezklame. Všude, v Lu- blani i Terstu, zahlaholi sebevědomý český zpěv, ze srdce k srdcím, zpěv prvních nadšených poslů nadcházejícího slovanského jara. Šťastnou cestu — vítězný návrat! Učastníci sejdou se ve 3/42. hod. v noc s pátku na sobotu v čekárně II. třídy Františkova nádražI. Všecký podrobnosti sdělí se cestou. Doporučuje se, aby pěvci vzali s se- bou zákusek. Příjezd do Lublaně, kde se chystá pěvcům našim skvělé uvítání, v sobotu v 6.49 hod. večer.

Františkův nádražI Terst Lublaň

14 article Sokolské závody mezisletové.

Sokolské závody mezisletové. (V dnech 26., 27., 28. a 29. června. Zábavné produkce večerní. Po rušném dnu, jejž každý z návštěvníků sokolských závodů veřejných cvičení žactva, dorostu i závodníků na vý- stavišti ztráví, bude zajisté příjemno, že i večery na výstavišti budou míti svůj půvab, jehož jim dodají sokolské Besedy, pořádané ve střední části průmy- slového paláce, kteráž k tomu účelu vhodně byla zařízena. Produkce budou se díti na zvýšeném podin, na kturéž jak od stolů v přízemku postavených, tak i s baikonu, umístěného v průčeli proti němu i ze sedadel na galeriích zcela dobře jest viděti. Jak z programu, uveřejněného na plakátech i v denních listech jest zřejmo, pokochají se zraky di- váků každého večera řadou rozkošných ukázek, kterak tělocvik vkusným a důmyslným sestavením různých cviků i použitím zvláštního nářadí může se státi di- vadlem nejvýš zajímavým. Podrobnosti jednotlivých čísel pořadu nelze ani uváděti, protože jsou tajemstvím jednot, které si za- chovají až do samého vystoupení, aby účinek byl tím větší. Mezi jednotlivými částmi pořadu pobaví shro- mážděné besedníky hudba a zpěv. Rovněž o přimě- řené občerstvení bude důkladně postaráno. Na sedadla k těmto večerním produkcím prodá- vají se vstupenky po 1 K za židli u číslovaného stolu v přízemí, po 2 K za sedadlo na balkoně a po 1 K na galerii. Svaz maďarských gymnastů oznámi předsednictvu Č. O. S., že vyšle k sokolským závo- dům svého zvláštního zpravodaje p. M. Kmety k o.

M Kmet Č . O . S

15 article

Závody v plování budou konány úterý, 29. června v poledních hodinách na pražské Občanské plovárně pod Letnou. Upozornění. Vstupenky do výstaviště stálé po 2 K 50 h, pak pro jednotlivé dny po 1 K, spol- kové po 70 h a dětské po 50 h platí zároveň jako vstupenky k závodům a veřejným cvičením v pra- vém křidle průmyslového paláce i na prostranstvíu strojovny a na místa k stání při večerních produk cích ve střední části prům. paláce. Zvláštní vstupné platí se jen na místa k sezení při večerních produkcích po 2 K na balkoně, po 1K za ostatní sedadla v přízemí, u stolů a na galerii. Mimo to pak jen z důvodů bezpečnostních, aby tribuna na závodišti u strojovny nebyla přeplněna, bude se za místa k sezení na této tribuně vy- birati na místě samém nepatrný poplatek 20 h, ježto tribuna ta jest zařízena jen pro omezený počet diváků. Z technického odboru Ceské obe sokolské. Kromě zkoušky pro dorost řemeslný na pátek v 8 hod. večer stanovené, koná se v neděli. 27. června o 11. hod. dopol. druhá zkouška na cvi- čišti u strojovny. K tomu ahromáždí se dorost přesně o půl 11. hod. dopoledne v šatně z strolovnou. v Ze »Sokola« pražského. Poslední a nej- důležitější zkouška pěveckého kroužku jednoty, před samostatným vystoupením v sobotu dno 26. t. m. na výstavíšti při zahájení petropavelských sokolských slavnosti, jest dnes v pálek 25. června o 1/49. hod. večer. Přítomnost a dochvilnost všech bratří nutna.

Letná Sokol

16 article Výsledek užší volby poslance do rady řišské na Malé straně.

Výsledek užší volby poslance do rady řišské na Malé straně. Z Prahy, 24. června. (K. k.) Při užší volbě poslance do říšské rady, jež konala se včera, dostavilo se k volbě z 5312 voličů 4073, počet platných hlasů 4045. Zvolen byl dr. Karel Šviha, soudce v Žamberku (nár. sociál), 2078 hlasy proti dru. Vílému Funkovi, universit- nímu profesoru v Praze (Mladočech), který obdržel 1967 hla s ů. Vítězství klonilo se s počátku na stranu dra. Funka a vyslovováno skoro neustále přesvědčení, že zvolení jeho jest jisté. Tento názor jsme uvedli ve včerejším večerním vydání našeho listu s výslovným podotknutím, že není vyloučeno překvapení. To také skutečně nastalo v poslední hodině vo- lební. Strana národně sociální nezapírala, že na vo- lební zápasiště vyslala nových 150 agitátorů, jimž se za přispění Staročechů a klerikálů podařilo vítěz- ství svobodomyslného kandidáta zmařiti a dopomoci k mandátu kandidátu strany národně sociální. Takovou agitaci ještě nikdo a nikde neviděl Celá Malá strana byla zejména v odpoledních hodi- nách v zimničném rozechvění. A jak se otřásala okna starobylých domů jásotem, když se prohlásilo. že zvítězila aliance národních sociálů se Štaročechy a klerikály! Lid byl nadšením jakoby opojen. O 5. hod. odpolední byla zavřena vrata školni budovy v Josefské ulici, kde se nalézaly volební místnosti a velké zástupy obecenstva, zejména pří- slušníků strany národně sociální, tísnily se na Malo- stranském náměstí, kde byly volební kanceláře obou kandidátů.

doktor Šviha Funk Praha Zvolen Žamberk josefský ulice stranský náměstí Vílý Funk

17 article

Postupně docházely zprávy o skrutiniu. Kancelář strany národně sociální měla čipernější kurýry, nebot o drahnou dobu dříve dostávala buletiny z jednolli- vých volebních místnosti. Nejprve oznámen výsledek z první sekce: dr. Funk 330 hlasů, dr. Šviha 292. V mladočeské kanceláři zazářily obličeje. Budou-li zprávy tak pokračovat, splní se naděje, po celý den předpovídaná, že zvítězí dr. Funk. Ale potěšlivá zpráva další už nedošla. Za to rozlébalo se nadšení od kanceláře národně sociální. Kurýři, jimž v patách byl radostí zrovna omámený zástup, přinesli další zprávy, zvěstující, že dr. Šviha má všude vělšinu. Před mladočeskou kanceláří stále ještě nedůvěřovali a konejšili se, že jejich kurýři přinesou bezpečnější zprávy s lepšími výsledky. A polom zvláště kladen důraz na výsledek hradčanských voleb. Ty mohou být rozhodující. Množství lidí sledovalo zprávy, zaznamenávalo si číslice a počítalo. Ještě v tu dobu, když byl znám výsledek ze všech sekcí malostranských, zna- menající plus 49 hlasů pro dra. Švihu, vyslovována naděje, že Hradčany všechno změní. Než došla zpráva o výsledku hradčanském. uspořádal zástup národních socialistů bouřlivé ovace svému kandidátovi. Konečně přišla zpráva z Hradčan. Dr. Šviha i tam dosáhl větáiny asi 50 hlasů — a tím byo osud mladočeského kandidáta zpečetěn. Před restaurantem Petzoldovým, kde byla kan- celář národně sociální, ryk nesmirný se rozléhal. Velká shromáždění mávalo klobouky, provolával slávu a zapělo národní hymnu »Kde domov můj ?«

Funk doktor Šviha Hradčany Petzoldův

18 article Potom se zástup ubiral za zpěvu vlasteneck ých

Potom se zástup ubiral za zpěvu vlasteneck ých písní kolem budovy místodržitelství k Renthausu, kde promluvil red. Stříbrný. Za hlučných ovací byl nově zvolený poslanec dr. Šviha doprovozen k Petzoldovu restaurantu, kde promluvil. Odtud zástup ubíral se po Újezdě k Národnímu divadlu, kde zapěl a pak dále šel do Školské ulice. S okna redakce národně sociálního časopisu promluvil ke shromáždění posl. Klofáč. Stran národně sociální — pravil — zvítězila v malostran- ské mladoč ské baště, kde ještě před rokem neměla žádných stoupenců! Při této volbě sjednotili se úřad- níci, živnostníci i dělníci a strana, která má tyto tři kasty, může již počítati na svoji sílu. Řečník slíbil, že se voličové přesvědčí, že si zvolili za po- slance muže, který zná své povinnosti k národu. Provolal »Na zdar!« nově zvolenému poslanci, proje- vil díky voličům a shromáždění vyzval ke klidnému rozchodu. Za zpěvu národních písní velký zástup se rozešel. — reč —

Stříbrná doktor Šviha Petzoldův Klofáč Újezd školský ulice národní divadlo

19 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 167.) (Zvláštní telef. zpráva »Nár, Listů«.) Ve Vídni, 24. června. Dr. Lev Biliňski měl dnes ve sněmovně poslanecké o polednách finanění výklady. To jest věc, která sledována bývá zájmem a pozor- ností všech poslanců bez rozdílu strän, záleži- tost hospodářská, která zasahuje do poměrů všech národů, všech zemí, všech vrstev; dnes však kruh poslanců, kteří shromáždili se kolem nynějšího správce státního pokladu, byl velmi malý, důkaz to praskrovně obliby, jaké těší s dr. Biliňski. Dodáváme ještě, že dvě třetiny po- sluchačů byli členy kola polského. Co mluvil dr. Biliňski o finančních předlo- hách svých, bylo jen opakováním toho, co jsme již od něho několikráte slyšeli; také to, co pravil o souvislosti sanace financí zemských s jeho finančním plánem. Zejtra podá tento ministr po- slanecké sněmovně osnovu zákona, kterou žádá celých 8 mil. korun na zřízení petrolejových ná- drží v Haliči. Tuto sumu chce míti povolenu hned. Osm milionů korun jest slušný požadavek a nevíme, budou-li poslanei čeští ochotni po- skytnoutí v několika hodinách Polákům státní podporu tak velkou za to, že kolo polské provo- zuje ve spolku s německými stranámi politiku protičeskou.

doktor Biliňski Vídeň Halič poslanecký sněmovna

20 article

Ještě jedna věc zarazila ve výkladech dra. Biliňského: Ministr ohlásil, že stát zřídí v Terstu velký hotel ku podpoře ruchu cizineckého, za- tím o 200 pokojích, později že tento hótel roz- šíří. V Dalmacii, kde jest také cizinecký ruch, takové podniky se nedělají. Kromě toho Slovinei v hlavním městě přímořském chystají se právě vedle hötelu „Balkán“', který nestačí, by pojal hosty a cizince slovanské, vystaviti nový hotel a je na jevě, že státní hötel byl by podníkem slovanskému na újmu, protože by byl povážli- vou a nebezpečnou konkurencí. Pro rok příští slíbil dr. Biliňski zlepšení pr pensisty „starého stylu“ a jejich vdov. To jest věc, které se interesenti domáhají již dlouho, jejíž splnění však odkládá se neustále a to v na- ději, že čím dále splnění požadavku toho se od- loží, tím více jednotlivců obou kategorií vymře.

Biliňski Terst Dalmacie Balkán

21 article

Posl. dr. Herold pozastavoval se nad tím, že jsou u krajského soudu v Mostě také tři čeští praktikanti, u soudu, v jehoz obvodě nalézá se skoro 30.000 Čechů. Tak vypadá ně- mecká snášelivost. Polský sociální demokrat dr. Lieb er- mann dlouho již ve sněmovně nemluvil. Dlou- hé mlčení prospělo mu velice. Dnes debutoval řečí velice ostře pointovanou a co jest vzácností — velice veselou. Nazval říšskou radu sanato- riem pro pokažené finance státní, zemskéa obecní, citoval Gladstona, který řekl, že musí milovati dvě dámy: daň přímou a daň nepřímou a vytkl humoristicky dru. Biliňskému, že kráčí ve stopách svého předchůdce Korytowského miuje dámu toliko jednu — daň nepřímou. To vyvolalo dialog mezi řečníkem a drem. Kory- towským, který provázen byl Homerickým smí- chem. Dnešní porada zástupců všech stran sně- movny o pracovním prográmu pro zbytek ny- nějšího zasedání minula bez výsledku všelikého.

Posl doktor Herold Čecho Lieb Gladstone Kory Homerický Most

22 article

Neleháno zvláště na projednání předloh obchod- ně-politických. Po té stränce nesjednáno jasno, zdali budou osnovy ty propuštěny, či budou-li zmařeny obstrukcí. Budoucí středu sejdou se důvěrníci všech stran k opětné poradě. V dnešní konferenci došlo k zajímavé seé- ně. Ministerský předseda bar. Bienerth vypočetl dlouhou řadu předloh, na jejichžto schválení parlamentní vládě záleží. Mezi nimi byly takové. které vyžadují také souhlasu parlamentu uher- ského. Když namitl posl. Seitz, že není chvatu na předlohy takové, protože parlament uherský nezasedá, namítl bar. Bienerth: „Nezasedá z důvodu velmi vážného, následkem dlouhé mi nisterské krise.“ Posl. dr. Adler prohodil „Takový vážný důvod můžeme pro vídeňsk parlament zjednati také.“ Posl. Malik od svého souboje s baronen Rollsbergem zbujněl. Mluvil dnes o Slovincích jakoby to byli samí zločinci. Předseda Pernerstorfen udělil mu sice důtku. kterou však není smazáno faktum, že tento po slanec, pocházející z české rodiny poblíže Znoj ma, ukázal, jak ve skutečnosti vypadá výkvět ně mecký. Prvním řečníkem zejtra jest dr. Adolí Stránský. n voi

Bienerth Seitz Posl doktor Adler Malik Znoj ma Stránský

23 article

Po poslanci Nlessnerovi — jak ve včerej- ším večerním vydání „Nár. Lístů“ referováno, uja se slova ministr financí dr. ryt. Biliňski Byl uvítán bouřlivými výkřiky a voláním „Bl- jen Biliňski! Ujav se slova, navázal na tyto projevy a pravil: „Je zajímavo, že pánové zavádějí v Rakousku novou jednací řeč, maďarštinu, volajíce „Eljen!“ To e důkaz, že zde máme „madarskou“ jed- nací eč! (Veselost.) Nebojte se však, že pronesu obstrukční řeč- bylo totiž již několikráte vysloveno, že ministř provezují obstrukci. Budu poměrně mluviti velmi stručně, především o poměru finanční správy k občanstvu. Jak známo, nebyl poměr mezi berním Úřadem a poplatníkem nikdy prost ja- kési trpkosti. Úkolem berního úřadu jest — to jest stanovisko ministerstva financí — aby se prováděla nejsurikt- nější objektivní spravedlnost a zejména klade se váha na doslovné provádění zákonů. Poněvadž, vy- soce ctění ponově, stal jsem se ministrem v době nčne ve vteré státní fluance nalézají se v situaci trochu nepříjemně a ve které jsou nutny nově daně, jest ovšem moje postavení vůči obecenstvu trochu málo příjemné. Posl. Eldersch: Poněvadž nikdo nechce no- vých daní!

Nlessner doktor Biliňski Posl Rakousko ministerstvo finance

24 article

Ministr linancí: Vysoce ctění pánově, není jediného parlamentu, který by rád odhlasoval daně. Bylo by velmi nepřirozeno, kdybychom to chtěli od pánů očekávati. Podá-li vláda předlohu, má přirozeně čestnou povinnost, na této předloze setrvati, hájiti ji v par- lamentě a dokázati, že tak a ne jinak má a může se provésti daňová reforma. Nenásleduje z toho, že by finanční ministr parlament přesvědčil. Posl. Eldersch: To máte pravdu! Min, financí: Ovšem, pánové, že mán. pravdu! Posl. Seliger: Parlament může se usnésti i na jiném! Ministr finaneí: Mluvil jsem za prvního čtení při podání předloh a pak byl konec, poněvadž se výbor nesešel. Budete však na podzim postaveni před zrcadlo a uvidíte, že pro finance zemí a státu musí se uči- niti něco vydatného. Pánové se přesvědčí, že okol- nost, že berní reforma neprovádí se nyní, nýbrž že celá záležitost má býti odložena do podzi- mu, jest spojena s mnohými obtižemi a záchvaty v rozpočtech zemí.

Posl Pánová

25 article

Zemské sněmy se musí nejměně usnésti aspoň na tom, že zříkajíse přirážekk osob- ni dani z příjmů. Zdali bude to usneseno nebo ne, nevím, poněvadž tu nebude říšský zákon. Zemím pak ubude pro všechny případy, jestliže se na tom neusnesou, podílu na osobní danl K tomu přistupuje pak ještě účast na daniz liha. Zákon z r. 1901, kterým tehdy byla zvýšena líhová daň, zaručil současně zemím podil na zvýšené dani z líhu, který v poslední době činil okrouhle 20 milionů korun. Příjem těchto 20 mílionů korun pomí)í pro země koncem tohoto roku, lihová daň ni- koliv. Zvýšená lihová daň y nynější výši prodlužuje se totiž mechanicky, automaticky pro nejbližší rok, podíl zemí však nikoliv. Ostatně potřebují země dle výpočtů vlády ještě asi 41 milionů, po výpočtech jednotlivých poslanců dokonce 70 milionů výpomoci neho dotace nebo podílů, jak to chcete nazvati, zkrátka a dobře finanční pomoci, která musí hýti hražena z nějaké daně a v čas opatřena, poněvadž koncem tohoto roku je těchto peněz potřeba.

26 article

Uvádím to všechno na důkaz, aby pánové, kteři jdou nyní na prázdniny, provázeni byli vědomím. že tato těžká práce rozhodně musí býti na podzim provedena a pak se ukáže, že také pro zájmy státu je třeba zlepšeni. Uvidite, jak těžko je státní rozpočet aktivně vy- pracovati a že musí býti opatřeny nějaké prostředky v zá- jmu státu Posl. Eldersch: Vy nám to už vypočitáte! Ministr financí: Vypočítání samo nepo- stačí. Jiní také počítají. (Veselost.) Tak se tedy má věc. Pokud ministr financí má pomýšleti na nové daně, jest ovšem tvrdým mužem. Ale ministr fi- nanci jest též oním mužem, který považuje za svoji úlohu, aby kulturním a hospodářským potřebám po- kud možno všude vyhověl. Chci učiniti porovnání, že různé resorty, které, poněvadž samy neopatřují peníze, spíše tu a tam něco snadněji slíbí, jsou něž- nými matkami, které odpouštějí svým dětem a sl- bují jim vše možné. (Výkřik: Ministr financí zapíná Ano. kapsyl) Ministr financí jediný má míti zavřeně kapsý. aky věc byla rovnoměrně, rozumně, v mezích da- ných prostředků rozdělena na všechny resorty Chci ještě krátce připomenouti, že i jinak se ministr financi snaží ujímati se důležitých hospodář- ských otázek a řešiti je v zájmu obyvatelstva. Snad, vážení pánové, se dověděli z novin, že se v nedáv- ných týdnech dalekosáhle jednalo o otázce tak zv. sanace poměrů rakouského petrole- jářství

Posl

27 article

Objevila se zcela náhle v novinách zpráva, že producenti petroleje pod tlakem obtížné finanění situace hodlají s Američany uzavříti smlouvu, jak myslím, škodlivou pro rakouské národohospo- dátství. (Pokřiky.) Povím vše. Výrobci surového petroleje nalézsjí se již dávno v sítuaci nanejvýš obtížné a následkem toho ministerstvo železnic se souhlasem minisler- stva financí učinilo ve svém okruhu smlouvu, podle které lokomotivy budou se vylápěti petro- lejem a za tímto účelem opatřilo na dobu pěti let roční kvantum 30.000 cisteren surového petroleje, který má býti přeměněn s 75% na pe- trolej k topení. Zároveň vláda nechala nákladem 4,600.000 K vystavěti ústav pro odhenzinění petro- leje, v němž má býti vyráběn petrolej pro topení Svaz výrobců surového petroleje, který byl za tímto účelem utvořen, najal tento ústav pro odbenzinění petroleje za roční nájemné okrouhle 92% stavebního kapitálu a činnost započne, až úslav pro odbenzinění petroleje bude vystavěn. Zatím výroba surového pe- troleje neobyčejně stoupla tou měrou, že výrobci su- rového petroleje dostali se ve dvojím směru do nej- větších obtíží. Na jedné straně příroda jest v tomto směru tak neobyčejně vydatná, že petrolejem jsou zaplaveny celé vesnice a že v kostelích se lidé brodí v petroleji až po kotníky

Američan

28 article

Hlas: Prož pak je tak drahýo Ministr financí: Náklady na produkci to- hoto petroleje byly vypočítány na něco více nee 3 kor., prodává se však za 80 až 90 h. Neni tudíž tak drahý, jak praví vážený pan poslanec: Hlas Alo v drobném prodeji! (Výkřiky: Kar- tell) Po dlouhých vyjednáváních bylo zjištěno, ee soukromý kapital nechce risíko slavby takovýchta reservoirů na se vzíli, pročež se vláda rozhodla, mí- sto co by přev zala záruku, kterou by vláda nemohla vůči sněmovně zastávati, provésti stavbu reservoirů na státní náklad. Pánové, bylo třeba mnohých vy jednávání, aby došlo konečně ke zrušení smluvníhe poměru s Američany, který ještě nebyl zcela dohotoven. Výrobci surového oleje dali závazné prohlášení, že zříkají se veške- rých dohod smluvních s Američany v celém jich 10zsahu. Naproti tomu podá vláda slavné sněmovn předlohu, dle níž vystaveny budou nákladem 8 mil. korun roservoiry se 100.000 cisternami, které, jak hned zdůrazňuji, nebudou vládou provozovány.

Američan Kara

29 article

Posl. Moraczewski: Proč? Ministr Iinancí: Protože vláda vů- labe bec nerada obchodujel Posl. Moraczewski: Ale se solí a tabákem ano! Ministr financí: Dejte se zvoliti do výboru velectěný pane kolego a podejte tam návrh, nemám ničeho proti tomu. My podáme ale návrh, aby reser- voiry byly předány hospodářské korporací ku pro- vozování, buď ve vlastní režii, anebo v nájmu. Nejraději bychom je pronajali haličské zemské bance, která jest jedním z prvním ústavů v Rakou- sku a má obecně hospodářský ráz. V dalším jako příklad, že minísterstvo financi nepočíná si vždycky fiskálně, poukazuje ministr na transakci v Terstu, kde na cenném pozemku stavebním staré budovy námořního úřadu má býti vystavěn moderní hotel, jakož i na to, že minísterstve financí připravuje společně s ministerstvem železni předlohu o místních drahách bez ohledu na politi- cké sympatie a antipatie. Finanční ministerstvě ho- dlá v příštím roku rozřešiti otázku zaopatřova cich požitků r t pensistů a vdov vstarého slohu« o Poněvadž za timto účelem hodlám zařaditi rozpočtu obnos 3 miliony korun, nahlědnou snae vysoce ctění pánové, že ministr Iinancí, který od pánů žádá peníze, jest také s to, tyto peníze, nikoli ovšem ze svých prostředků, nýbrž z prostředků, kter mu pánově dají k disposici, používati také pro ve řejna účely.

Posl Iinance Terst