Periodikum ALTO Viewer

1

25 června 1909. Císlo 173.

2

NÁRODNI LISTY.

3

Strana3.

4 article

Jsem u konce své řečí. Prosil Bych jenom, aby ne ni dovolilo odpovědeli několika slovy na vývody post. hreka. Nemohu se s ním příti o to, je-li sprav- no, že má osoba je tak velikým neštěstím pro Rakonsko, jak on tvrdí. Je-li tomu tak, jsem nad tím sám ne- šťastný, ale pokud jsem zde, musím konati svou povinnost i pro ten případ, že tím přivá- dim neštěstí na Rakousko. Pan poslanee seudí, že jsem nemožným proto a že mám býti od- straněn, peněvadž nejsem s to, zjednati mír mezi narody rakouskými. (Veselost.) Chci skutečně nej- dříve uspořádati finanční poměry, které jsou m muohem hližší, snad druhý zmíněný obor práce jest více sympatickým a snad mohlo by se tu získal vice vavřínů. Ale rozřešení finaněních otázek je také něčím, co se může považovati za něco dobrého, ro- dari-li se rozřešení. Není pravda, jak pan poslane tvrdí, že chci velmocenské postavení Rakouska zbu dovati na pivu a kořalee Nebylc by to přirozeně nic špatného, neboť pá nové vidí, že na př. v Německu — velmocenské po- stavení Německa znamená také něco v Evropě - se také zvyšuje daň z piva a kořalky. Mohu říci. že nechci na oněch dvou daních zbudovati velmo- censké postavení Rakouska, nýbrž zlepšiti jenom pomocí jich finanční situaci zemí. Dále jsem pry nebezpečným se zřetelem na Uhry, po něvadž prý Košut má se dostati k vládě. Tomu naprosto nerozumím. Mám s Uherskem jenom ouy úřadní styky, které jsou předepsány zákony. Byli jsme už s tc vyjednávati s Uherskem a doposud jsem ještě neslyšel, že poslanecká sněmovna chtěla miti příležitest, aby činila nějaké námitky proti našemu chevání za vyjednávání s Uherskem. (Výkřiky.) Pokud se týče otázky bosenské, s níž opětně bylo tu započato, tak tvrdí se, že jsem nepřítelem bosenského lidu.

Rakonsko Košut Rakousko Německo Evropa Uhry Uhersko poslanecký sněmovna

5 article

Prosím, mějte jen trpělivost po několik měsíců Sejde se bosenský zemský sněm. Tam bude rozhod nuto o otázce vyvazení kmetů a potom uvidlíme, zda rozhodnutí dopadne dobře nebo špatně. Bude-li roz- hodnuto ve prospěch kmetů, ve prospěch vyvazení na veřejný náklad, na státní náklad, k zajištění exi- stence kmetů — a doulám, že se tak stane — luddu níti já pravdu, poněvadž jsem ničeho jiného neza- nýšlel, aby dříve nenastalo rozřešení, dokud o zá- ležitosti nerozhodne bosenský zemský sněm. Sou- hias.) Vždyť není nyní bosenská debata. Ale vždy říkati, že jsme zradili a se prodali, jest nespravedlivo. Dali jsme věci nejjednodušší formu. Nemohu Lýti bostnštějším, než bosenský zemský sněm. Rozhod- ne-li ter jinak, nemohu pomoci, jsem však přesvěd- čen, že ruzhodnutí dopadne tak, jak si přejeme. Po- tom nebudu zrádcem a budu míti právdu já a ne pan poslanec Krek. (Souhlas.) Nyní, prosím, dovolte, abych již skončil s pa- nem poslarcem Krekem, který ve svém posvátném šatě ukazuje podivuhodnou vášeň

Krek

6 article

Zda on nyní v rakouské sněmovně zavede uherskou řeč jako jednací a mně bude volati „eljen“ nebo ne jest lhostejno. Myslím, že jsem vám dokázal, že fi- nanční správa nejenom obecenstvo slíhala a scha- něla daně, nýbrž že činí to, co jest její povinnosti: Pečovati o veškeré hospodářské, veškeré kuliurní po- třeby a o vše to, o co pečovati jest povinna, a o ce byste nebyli s to pečovati s takým výsledkem, kdy bychom vám nepomohli. Doporučuji vám přijelí své- ho rozpočtu. (Hlučná pochvala a potlesk. Ministru se blahopřeje.) Posl. Liebermann shledává příčiny obtížně si- tuace státních financí v zahraniční politice a ve stále stovpajícím zbrojení. Praví, že jest nutno, aby za- hraniční politika byla demokratisována a soudí, že ministr financí měl by podati zprávu parlamnentn anketě o vyšetřování vojenských zařízení.

Posl Liebermann

7 article

Posl. Zamorski připomíná nezbytnost provésii říční regulace v Haliči. Posl. Beutel prohlašuje, že sociální demokraté musí za nynější mizerné finanční situace státu pře- devším co nejrázněji se opříli neproduktivním vo- jenským nákiadům. Líčí podrobně škody, způsobené malou loterlí, a prohlašuje, že moderní vláda musí se styděti za takovou peložku. Se zřetelem k obrovským obětem, které ukládají se zejměna pracovnímu obyvatalstvu v Rakousku, dlužno hledati vyrovnání, které přede- vším spočívá v sociálním pojištění. (Pochvala u soe dem.) Posl. Bendel tlumočí četná německá přání markrabství moravského. Posl. Straucher ličí neutěšené hospodářské po- měry v Bukovině. Posl. Seidl poukazuje na poškozování zeměděl ství obchední smlouvou, uzavřenou s Německem a obrací se proti uzavření obchodních smluv s bl- kánskými státy. Posl. Holzhammer přimlouvá se za to, ab v rozpočtu vzat byl větší ohled na lidové vzdělání Posl. Kasper nazývá berní předlohy finančníhe ministra příštipkářskou prací nejhoršího druhu Pojednává o nutnosti reformy domovní daně čin- žovní a domovní daně třídní. Pokud se týče do- movní činžovní daně, nebyla podána nová předloha což způsobilo bouři roztrpčení. Žádá zavedení vy- datné majetkové a přepychové daně a prohlašuje, že Rothschild mohl by dobře vyjíti i kdv- by mu byla předepsána také 50 ní daň. Brojí pak proti ustanovování českých úřadníků v je- ho volebním okrese a prohlašuje, že zejména jest neprozietelno, ustanovovati v tomto okrese, ležícím na hranicích německé říše, za úřadníky fiuaněn. stráže fanatické Ultračechy.

Posl Beutel Bendel Seidl Kasper Rothschild Halič Rakousko Bukovina Německo

8 article

Německé surovosti proti Slovincům Posl. Malik brojí co nejrozhodněji proti zatla- čování německého živlu v jižních zemích a v Terstu Slovinci a poukazuje na dotaz posl. IIribara, kterým byla imunisována brožura slovinského studujícího jejíž obsah jest do té míry útečný proti Němsům. že v presidiu bylo teprve zavedeno vyjednávání. zda tento dotaz v úplném znční má býti připojen k stenografickému protokolu. Posl. Iro. To jest výzva k nenávisti proti druhé národnesti. Fosl. Malik: To jest zločin! Posl. šl. Stransky: Lublaňští Slovinci jsou zvyklí páchati zločiny. Posl. Benkovič: To jest paušální urážka. které si nedáme libiti. Posl. Wolf: Pak na této urážce budeme trvat pouze proti vám. Posl. Malik uvádí některá místa z dotazů v nichž vytýká se německým profesorům, že posky- tují výhody při zkouškách německým studentům a pokračuje pak: Za celé to darebáctví a lumpáctv měl by dostati posl. Hribar řádný pohlavek. Velký hluk. Výkřiky rozhořčení u Slovinců.

Slovinec Posl Malik IIribar Benkovič Wolf Hribar Terst

9 article

Posl. Malik: Ano, pane poslanče, Hribare, to vám patří, vy svinský psel (Nové bouřlivé rozhořčené výkřiky u Slovinců.) Posl. Benkovič: Vy chováte se jako uličník (Volání „Hanba“ u Slovinců a výkřiky: Ať jest vo- lán k pořádku! Nedáme si něco podobného libiti.) Místopředseda posl. Zázvorka zvoní a žádá o klid. Posl. Iro: Slovinci nemají podobnými sprosto žami provokovati Posl. šl. Stransky: Podobný dotaz nebyi dosud vůbec podán ve sněmovně. (Trvalé výkřiky a hluk.) Posl. Malik prohlašuje konečně, že vzhleden na poslovinšťovací tendence vlády bude hlasovat proti rozpočtu Místopředseda Pernerslorfer: Posl. Malik už ve své řeči dvou velmi urážlivých vý- roků proti posl. Hribarovi, výroků, jež příčí se každému mravu, ne pouze par- lamentnímu. Nechci opakovati tyto výroky a volám pana poslance Malika k pořádku. (Souhlas u Slovinců.) Posl. Wolí promlouvá o otázce, čelící k tomu. aby výslužné pensistů starého slohu bylo postaveno na roveň výslužnému pensistů nového slohu.

Posl Malik Hribar Zázvorka

10 article

Posl. Prokop protestoval proti zanedbávání po- žadavku rolnického obyvatelstva. Nové daňové před- lohy znamenají těžké poškození rolnictva. Také ne- bude lze docíliti sanace zemských linancí. Řečník brojí proti osvobození osobní daně z plíjmů od obec- ních a zemských přírážek. Berní reforma musí býti provedena jinak. Dává podnět ke zdanění kartelů zavedení přepychové daně. Žádá zavedení obecného volebního práva do českého sněmu. Dotyčná vládní předloha je paskvilem na obecné rovné volební prá- vo. Odpisy daňové pro živelní pohromy v jižních Če- chách jsou prováděny tak úzkoprse, že tím rolnictvu není nijak ulehčeno. Ke konci přimlouval se řečník za zřízení závazných ústavů pro pojišťování, ježto v nynější době pojisťovací ústavy klesly na politick ústavy a navrhl příslušnou resoluci. (Pochvala. Posl. Bielohlawek obíral se postupem sociálních demokratů Mezi řečníkem a posl. Elderschem, jenž ho stál přerušoval výkřikem „Samé lži!“ došlo ku prud- ké slovní potyčce, při níž je posl. Elderscl volán ku pořádku. Posl. Michl doufá, že všechny sněmovní strany zaradí se jednomyslně o zavedení vzestupné daně z příjmů a zrušení všech ostatních daní. Otazka zřízení německé babické školy v Praze je prý mnohem důležitější, než každá jiná zdravotní otázka a musí býti vytržena ze sféry národnostního boje. Dále přimlouval se za zřízení německého ústa- vu na výrobu očkovací látky a to v německé části Čech.

Posl Bielohlawek Eldersch Michl Praha Čechy

11 article

Posl. Silherer žádal agrárníky, by nevzpírali s obchodním smlouvám. Posl. Kuchynka žádal zavedení daní z přepychů Při vymakání daní u drobných lidí činí často při- slušné náklady více, než sama daň. Řečník stěžova si de pestupu při povolování nouzových podpor. Od- suzoval zatlačování české řeči při správě severo- západní dráhy ve Znojmě a odmítl konečně Ben- dlovy vývody Fosl. Marckhl ohražoval se proti sloučení úpravy národnostní otázky v alpských zemích s národnost ní otázkou v Čechách. Na to rokování bylo přerušeno Předseda volá posl. Bielohlawka k pořádke pro jeho výrok vůči posk Elderschovi, ze včerejšt sociálně-demokratický návrh byl nekonečný švinal Konec schůze v 9.30 hod.; příští schůze bude zejtra dopol. Panská sněmovna. Ve Vidni, 24. června. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Po dlouhé době sešla se na několik dnů sněmovna panská. Konala dnes dlouhou schůzi. ve kteréž odbyla pěkné pensum. Schválila zákon o dobytčích nemocech, zákon o služebníeh smlouvách obchodních pomocníků a jiých za- městnanců v postavení podobném, ke kterému promluvil také bývalý ministr dr. Randa, jenž mluvil stručně, konečně pak důležitý zákon o výrobě sirsk, který zůstal v minulém šestilet říšské rady neprojednán, a zákon o sumě, která jest rozhodující pro trestní posouzení nějakého činu nebo skutku. Bar. Bienerth zaslal přípis, kterým žádá, by sněmovna panská vykonala vol b do delegací. Jeho žádosti bude výhověno již ve dnech nejbližších. Následkem toho také ještě poslanecká sněmovna zvolí svých 40 členů do delegaci, které zasedati budou letos ve Vídni. Protože bar. Aehrenthal vykonati dává volbu do delegace cislajtánské před prázd- ninami letními, jest vidno, že říšská rada pe nich sejde se hodně pozdě, snad teprve po kampsní delegační.

Posl Kuchynka Bielohlawek Randa Bienerth Znojmo Čechy Vídeň hod

12 article

Z Vídně, 24. června. (K. k.) Předseda kn. Windischgrätz zabájíl schůz o 3.30 hod. Noví členové hr. Evžen Czernin a hr. Jin- dřich Haugwitz složili slib, načež předseda vě- noval zemřelému členu dru. Haasovi vřelou vzpomínku. M zi došlými spisy jsou: předloha zákona o dočasném zkracení soudní přípravné služby; dál min. připis o provedení voleb do delegací (budou dány na jednací pořad přiští sehůze); známý návrh dra. Baernrelthra a sp. na vhodnou organisac vrchní správy pro Bosnu a Hercegovinu a zrušení závaznosti v těchto zemích statem. Při projednávání jednacího pořadu před lohy o dobytělm moru, nákaze hovězího do- bytka, tuberkulose dobytka a závazném desinfikování oři dopravě dobylka po železnicích a lodich (rcf. Hardegg) schváleny bez debaty ve 2 a 3. čtení. Potom rokovalo se o výb rové zprávě stran služební smlouvy obchodnlch pomoe níků a j. pomocných sil v podubném postavení (Zákon o obchodních pomocnících.) Ref. Glanz doporučuje předlohu pravil, že je podstatným pokrokem a důležitou fasí v oboru so ciálního zákonodárství a přispěje značně, aby pod- porován byl sociátní mír a blahobyt.

Windischgrätz Czernin Haugwitz Haas Vídeň Jin Bosna a Hercegovina Hardegg

13 article

Dr. ryt. Randa dovozoval, že předloha vyplňuje velikou mezeru dosavadního zákonodárství nejen obecného občanského práva, ale také obchodního zákona. Ustanovení o služební smlouvě v téchito zá konech, zejména v občanském, jsou velice nedosta tečná a nepřiměřená moderním poměrům. V obee ném občanském zákoně nebyla na př. podnes stano- vena výpovědní lhůta. V mnohých případech byla proto uznána za zákonnou také výpověď vyš- ších zřízenců na hodinu. Naproti obchodnímu zakonu znamená předioha, zejměna pokrok v tom směru, že mnoho obchodn ch pomocníů, kteří doposud postrá- dali zákonné oehrany, ji nyní dosahnou. T se týká zejména zřízenců v podnicích, které nepro- vozují sice žádn u obchodní živnost, ale jsou přece živnostenskými podniky ve smyslu živnostenského řádu. Dále jedná se o velikou skupinu zřízenců.

doktor Randa

14 article

kteřl působí v úvěrních ústavech, spořitelnách, vý- dělkových a hospodářských společenstvech, dále také zřízenců v redakcích, administracích a prodejnáeh periodických tiskopisů, v kancelářích advokátů a no- tářů, obchodních jednatelů, patentních zástupců, ob- chodních zpravodajství a konečně zřízenců v tabá- kových trafikách a loterních sběrnách. Všech ny tyto skupiny, kleré doposud postrádaly zákonné ochrany budou míti nyní služební smlouvu upravenou záko- nem. Také pro soudy je nový zákon značnou úlevou poskytuje jim pevny základ pro rozhodování sporů mezi zaměstnavaleli a zaměstnanými silami. Dopo ručuje co nejvřeleji předlohu ke schválení. (Po chvala.) Ministr Hochenburger je rád, že podařilo se vy rovnati odpory mezi zaměstnanými a zaměstnavateli Nový zákon o obchodních pomocnících poskytuje zaměsínaným právně zabezpečené po tavení. Také zákonná úprava klausule o konkurenci byla nutna Vláda souhlasí a výborovými změnami a doporučujn výborový text. Zakon o obchodních pomocnících schválen po- tom ve 2. a 3. čtení a jednalo se o předloze stran výroby sirek a jiných zapalovadel (rel dv. rada Ludw g Odb. chef Exner soudí, kdyby předloha stala s zákonem pouze v Rakousku, že byla by smrtelnou ránou rakouskému zápalkářství, poněvadž rakoušti průmysiníci přeložili by výrobu do Uher a a nim vývoz v ceně 4 mil Proto třeba, aby stejný zákon byl schválen také v Uhrách Navrhl resoluci, aby vláda zabájila s uherskou vládou vyjednávání za tím účelem, aby také v Unrách byl schválen obdobn zákon ve smyslu bernské smlouvy. Řečník přimlou val se konečně za uskutečnění zapalkového mo nopolu.

Hochenburger Exner Rakousko Uhry úvěrní ústav Ludw g Odb

15 article

Předloha schválena i s resolučním návrhem Ex nerovým a rokovalo se o výši obnosů, směro datných pro trestněprávní posu zo- vání některého činu (referent dvorní rada Lammasch). Dr. Grabmayr vytkl obecné přání, by byl poří- zen nový moderní trestní zákon. Doufá, že nynějšt ministr spravedlnosti podá záhy parlamentu po řadě již — šestou předlohu o reformě trestníbo zákona a parlament vynasnaží se, aby tato obtížná úloha byla konečně zdárně rozřešena. Zatím třeba zvlaše

Grabmayr rada Lammasch

16 article

vřiklavé nerovnosli odsíraniti částečnou reformou, o tu jde při této předloze. Hají stanovisko menšiny, aby projeven by v plném rozsahu souhlas s textem, navrženým v po slanecké sněmovně Pro to jsou nejen důvody prak- tické jako na př. ulevení soudům, nýbrž i důvody kriminálně politické. V podrobné debatě navrhne ob- noviti text poslanecké sněmovny. Ministr ryt. Hochenburger myslí, že by bylo odvážno doufati, že reforma trestního práva bude projednána parlamentem za několik měsíců Prote může se klidně přikročiti k novelování nynějšího trestníbo zákona bez obavy, že vykoná se chvitková práce. V nynějším připadě může jíti jen o to, je-l právě reforma pilnou, je-li totiž nutno, aby hodnotné hranice, jež při posuzování jistých trestních čino mají význam, byly směrem nahoru rozštřeny resp aby obor přestupků byl přiměřeně rozšlřen. Tat otázka musí býti nezbytně rozřešena Přimlouvá se za výborové návrhy ne snat s oddanosti k starému trestnímu zákonu, nýbržz důvodů jiných. Každá částečná reforma zvláštního oddilu trestního zákona chová v sobě nebezpečí, že hodnocení jednotlivých trestních činů, jež dochází výrazu ve stanovené výměře frestů, posune se a ná- edkem toho se trestní činy, reformou nedotčené. posuzuji mnohem přísněji, než trestní činy, dotčené reformou. Vytaneme-li při deliklech proti majetku meze přestupku příliš široce, stane se nepoměr v trestně-právním hodnocent trestního činu, spácha- ného z velmi sprostých důvodů k činům, jež zůsta- nou i nadále zločiny, mohou však činiti mnohem více nárok na mírnější posuzování obzvláště křikla vým To má dle ministrova názoru obzv laštní dů ležitost.

poslanecký sněmovna

17 article

Ministr prohlašuje, že zmíněná reforma znamená třeba ne právě skok, tedy přece krok do tmy, pro tože statistika nedovoluje spolehlivě nahlédnouti do dosahu chystaných opalření, zejména ne do účinků. týkajících se rozdělení jednacích úkolů soudů okres ních s jedné a soudů sborových s druhé strany. Ne- doporučuje také, aby okresním soudům, jichž trestní soudnietví poskytuje mnohem méně záruk pro věcné posuzování, než trestní soudnictví soudů sborových, bylo přikazováno přiliš mnoho deliktů pro i majelku. Při této reformě měla by se zachovávati obezřetně střední míra a mělo by se zalím vyčkati zkušeností. Ministr žádá sněmovnu, by rozhodla se pro vý borové návrhy. V zevrubném rokování navrhl šl. Grabmay u § 1., aby restilnováno bylo usnesení poslanecké sněmovny zařaděním širších hodnotných hranie. odvolávaje se mezi jiným k tomu, že tytéž základy zařaděny byly v předloze trestního zákona, již vr. 1891 podal hr. Schö mborn.

poslanecký sněmovna

18 article

Ref. Lammasch doznává, že Schönbornova osnova tato ustanovení obsahovala, ale podstatný rozdíl byl v tom, že tato neuznávala žádných přestupků kra- deže, nýbrž jen přečiny a zločmy kradeže a proto býval výměr trestů podstatně různým. Při hlasování první návrh Grabmayrův, aby místo 25 zl. bylo ustanoveno 200 K, propadl a přijat výborový návrh, načež šl. Grabmayr odvolal další své pozměňovací návrhy, pokud se týkají trestníeh sazeb, a zákon byl bez dalšího rokování přijat ve 2. a 3. člení. Pilšti schůze koná se zejtra odpoledne. Na řadě je: 1. čtení zákona o uznaní vyznavačů islamu, 2. čtení zakona o ochraně proti nakažlivým nemo- cem, 2. čtení zákona o pracovní době a zavírání ob- chodů při obchodních živnastech a příbuzných zá- vodech, zpráva zváštního výboru, jemuž bylo uloženo projednati předlohu, týkající se ochrany před nákaz- nými nemocemi, zpráva zvláštního výboru o návrhu hr. Latoura a spol. o sanaci zemských financi, jakož 1 volba 20 členů a 10 nábradniků do delegaci. Po veřejné schůzi konala se schůze d věrná.

Schönbornův Grabmayrův Grabmayr Latoura

19 article

Program zahájení l. výstavního trhu živnostensko-průmysloveho. V sobotu dne 26. června t. r. o 11. hod hod. dopol. fanfáry na průmyslovém paláci. Ve střední lodi průmyslového paláce hymna Národohospodářské jednoty na slova F. S. Pro- cházky, složil J. Malát, přednese pěv. kroužek Občanské besedy na Smichově. Uvitání protektorů zástupců král. hl. města Prahy, Král. Vinohradů, Vršovic, čestných před- sedů min. m. s. K. Práška a presidenta Živno- stenské rady moravské posl. JUDra. Šíleného, dále zástupců živnostenských společenstev, po- slanců, korporací ald. Zahájení výstavy zástupcem král. hlavního města Praby. »Věno«, slavnostní sbor od Bedř. Smetany. zapěje pěvecký kroužek Občanské besedy na Smíchově. Společná prohlídka výstavního trhu Koncert hudby p. Kotka.

J Malát Král K Prášek Živno Smetan Kotek Praha Vršovice Smíchov

20 article Denni zprávy.

Denni zprávy. „České nebezpeči v Chebsku“. „Bob.“ přináší z Falknova dopis, podle něhož prý české nebezpečí „die tschechische Gefahr“ ve Zvodavě stalo se akutním. Tamějším Čechům podařilo se prý konečně zakoupiti dům pro školu způsobilý a sice od „jakéhosi Pollaka“. Orgán německého kasina nezmiňuje se dále o tomto jakémsi Pol- lakovi, ačkoli provází každého Němce, který Če- chům realitu prodá, obvyklou německo-nacio- nální kletbou, a pouští se za to tim řizněji do 96 českých rodin, kteréž podaly žádost o po- volení české školy, „tak dlouho s úsp- chem potírané“ a sděluje, že politický úřad již provedl příslušný výslech rodičů. Pa- mětihodno při tom jest prý — světe slyš a ne- zboř se! — že přípisy, vydané k těmto 96 če- ským stranám, vesměs sepsány v jazyce če- ském, ba že dokonce i adresy na obálkách byly české! Větší ochoty dostane prý se solva kde „utiskovaným českým menšinám“, mini falknovský důvěrník „Boh.“, který nepochybně měl v rukou české přípisy okr. hejtmanství k če- ským stranám a nepochybně se také podíval pod obálku. V dvojjazyčném hlavním městě za- chází magistrát s Němci jinak, dokládá „Boh“. ze svého. Patrně zapomněla, že pro magistrát dvojjazyčného hlavního města směrodatným jest příklad nikoli falknovského politického úřadu, nýbrž vzor jiných dvojjazyčných hlavních měst. na př. Olomouce anebo Brna, kde je dokonce 40procentní česká menšina, která by si gratulo- vala, kdyby byla tak utlačována, jako pražská šesti anebo už dokonce pětiprocentní menšina německá. Srovnává-li pak už osud zvodavských

Bob Čecho Pollak Němec Chebsko Falknov Olomouc Brno

21 article

Čechů s „martyriem“ pražských Němců, necht uváží, co píše o zvodavské české škole: „Vše- chno bylo v pohyb uvedeno, aby český útok byl ještě jednou odmitnut; s jakým výsledkem, sluší vyčkati. Dokud však okolní těžírstva budou po- volávati české pracovní síly, jakož se stále děje. nedá se počeštění německého Chebska na dále zameziti.“ Nešťastní Němci dvojjazyčného hlav- ního města a třikrát ubohé jich školství! To na- chází se na takovém stupni, že kdyby všechny děti, veřejné německé školy navštěvující byly německé, musila by býti polovina Němeů pražských samé školní děti. Německé kasine chvěje se strachem, co se stane s německými školami pražskými, podaří-li se letos koneční vypuditi zbytek českých děti z nich a německý tisk zdejší netají se nikterak tím, že německé školy v tom případě, anebo většina jich trí pozbude zákonitého práva existence! Takové jsou rozdíly mezi utiskovanými českými a hý- čkanými německými menšinami! 96 českýeh stran ve Zvodově uchází se o povolení pro če- skou školu pro své české děti. Vše uvedeno v pohyb, aby toto jich právo bylo zmařeno, piše veřejně německý list a neostýchá se nazývati Němce v Čechách, všemi prostředky české školy potirající, kulturním národeml — Nového reklora německé universily profesora fundamentální theologte a křesťanské filosofie dra. Josefa Zause vílají orgány ně- meckého kasina obšírným životopisem a vřelou liení věrného německého smýšlení jeho osob- nosti, jejiž energieký karakter zlskal prý j v německém, zvláště pražském universitním ži- votě váženou posici. — Hymna končí takto »Nade vše čilou nacionální činost vyvijí prof Zaus v německém Volksraté, v ně- meckém Ortsratě a ve Vereinu pro zachovánl německých škol« (pre české děti).

Čecho Němec doktor Zaus Chebsko Čechy

22 article

— Z Neveklova. (Nové představenstvo na- šeho města.) Dne 5. t. m. vykonalo nově zvo lené městské zastupitelstvo volbu představenstva Starostou města zvolen byl pan Augustin Rá kosník, tajemník okresního výboru a radním pp. František Barták, zámečník, Jan On drák, rolník a obchodník s kožemi, Františel Hejhal, řezník a uzenář a František Pro- cházka, krejčí. Nově zvolené představenstv vykonalo slib v ustavující schůzi obecního vý- boru dne 19. t. m. — Osobní Inž. Josef Mazánek z Kroměšína u Chotěboře podrobil se dne 23. t. m. na c. k. čes. vys. škole technické v Praze druhé státní zkoušce z odboru stavebního inženýrství a uznan byl způ- sobilým. — Rodinné zprávy. Pan Fr. Maršík, vrchní účelní Ustřední jednoty českých hospodářských spole- čenstev v Praze a sl. Ida Brdlikova z Tabora slaví sňatek svůj dne 26. června t. r. v Täbofe. — Úmrlí. Ve středu o 6. hod. večer zemřel zde pan Jan Nekovařik, stavitel kočarů a dlouholety člen »Sukola« pražského, ve 54. roce věku svého. Pohřeb koná se dnes o 6. hod. odpol. z far. chram u Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na hřbilov olšanský. — Vyznamenání Náš krajan, protolerej Ma- nuil Nemečes, bývalý český misinnář volyňské gubernie, nyní inspektor církevníeh škol orenburgské gubernie i turgajské oblasti, vyznamenán byl dne května t. r. řádem sv. Anny druhého stopně. Učite i duchovenstvo, mezi kterými protojerej Němeřek požívá vzácné úcty i lásky, použili této přiležilost i poslali mu veliké množství vřelých pozdravů lelegra- ficky i písemně.

Augustin Rá Barták Jan Hejhal František Mazánek Maršík Brdlikův Nekovařik Anna Neveklov Kroměšín Chotěboř Praha Francie Tabora Olšanský Ma Nemečes okresní výbor

23 article

— Proti dru. Žáčkovi a drn. Šromolovi. Z Brna 24. června. Jak jsme již oznamili, svolal hranický starosta, Žáčkův přítel dr. Sromota, známou přerov- skou schůzi, na níž 15 osobami, vyjma zástupcůt měst, odhlasována byla ministru krajanovi dru. Ža- čkovi důvěra a požádán, aby setrval nejen př- svých mandátech, ale i v radě koruny. Patnáct staro českých měšťanů tedy postavilo se proti celé dele gaci české, kteráž čin Žáčkův odsoudila. Jak se do- vídáme z Hranic, jest proti dru. Šramotovi násled kem tohoto činu nálada, neboť četné osobnosti obrá- tily se do Brna se žádosti, aby i v Hranicích byl uspořádána velká prolestní schůze, na níž by od- souzen byl dr. Žáček i dr. Šromota. Schů e dotyčná bude v Hranicích také svolána a dostaví se na ni pokud víme, vedle řečníků ještě tři tečníci z řad če- ského poslanectva na radě říšské. — Brněnská zada městská proti agrároíkům. Z Brna, 24. června. Ve schůzi obecní rady mesta Brna podal její čien Lustig pilný návrh, v němž se žádá, aby vláda skoncovala co nejdříve jednání o smlouvy se staty balkánskými a hleděla je zabez pečiti. V dalším obrací se pilný návrh proti dosa- vadní drahotě; odsuzuje politiku ag árníků a vyzývá poslance za město Brno, aby se zasadili s veškerým úsilím o docílení výhodných (?) obchodních smluv. Za přijetí pilného návrhu Lustigova přimlouval se sociální demokraí dr. Czech, který pravil, že prů- myslové kraje musejí započíti ostře a se vší energií pracovati proti politice sgrárníků Týž vyzýval i libe- rální německou stranu k této kampani a činil k Lu stigovu návrhu dodalek, aby vzhledem k nesnesitelné drahotě působila vláda naše na Uhry, aby clo n dovoz obilí a píce do Rakouska bylo částečně zru šeno. Pilnost návrhu Lustigova i s dodatkem dra Czecha byla přijata.

Žáček Žáčkův doktor Sromota Šramota Lustig Lustigův Czech Brno Hranice Uhry Rakousko

24 article

— Výprava ruských studenlů rešlného gymnasia v Petrohradě za vedení p. Jiřiho Konstantinoviče Sternberga, ředitele, známého již v Praze z ruské výpravy k Husovým slavnostem a p. MUDra. Makšesva. námořního lékaře, zavitala do Prahy včera o 11. hod. dopol. a byla uvílána za Slovanský klub, který pře vzal o ni péči, sekretářem téhož, p. Formanem. Včera odpoledne navštívila výprava radnici staroměstskou vojtěšskou školu a pobyla v »Sokole« při veřejném cvičení, kde pan ředital promluvil několik povznáše- jících slov ke shromážděným Sokolům. Dnes pro- hlédne sobě výprava památky pražské a obědvat- budou na Petřině, načež navštíví odpoledně plovárnu občanskou a večer ztrávi v divadle. Po divadle bude výprava na Střeleckém ostrově. Boykolování českých čišníků ve Františko- vých Lázních. Bienerihův zákaz boykotu netýká se dle všeho německých listů, neboť není jediného čísla nekonfiskovaných »Egerer Neneste Nachrichtene, aby v nich nebyla podlým zpo- sobem ničena neb ohrožována existence některého českého člověka. Nejnověji stalo se tak v č. 49 z dne 23. t. m., kde uveřejnéna jest vý zva do Fran tiškových Lázní »uns sofort mitzuteilen, wenu de Ischechische Oberkellner seinen Einzug in die »Weiburg« gehalten hat.« (»Weiburg« jest hotel jenž v českých prospeklech upozorňuje české hosly že má také českou obslubu.) Na základě tohoto vy. děračství »Eg. N. Nachrichten« zrušil hoteliér smlouv s českým vrchním číšníkem (adresa redakci známa) jenž ocitl se tak bez místa. V témž čísle »Eg. N. N. varují se Němci před firmou Kolben a spol., poně vadž je česká. To všechno nenazývá státní návlad nictví v Chebu bovkotem a propouští bez závady štvavý plátek, zatím co u nás ke konfiskaci stačilc heslo Palackého.

Jiři Konstantinovič Sternberg Husův Mudra Forman Sokol Petřin Bienerihův Egerer Nachrichten Ischechisch Oberkellner N N Němec Palacký Petrohrad Praha Františka Cheb Sokol Kolben

25 article

— Oslava MI. J. Husa v Kostnici. Výbor Svazu českoslovanských zahraničních spolků v Beriíně žádá nás za uveřejnění této zprávy: Památného dne6. července oslavuje celá česká veřejnost jasnou vznešenou památku Mistra Jana Husa v zemích ko- runy české, avšak dosud jí neoslavuje měrou náleži- tou v Kostnici samě, ronechávajíc oslavu největšího Čecha většinou pouze českým zahraničním spolkům z krajiny tamní. Jest však v zájmu representace českého národa před cizinou, aby se oslavy Husovy v Kostnici účastnily i přední kruhy české z naš vlasti, kam by každoročně měla býti vypravena zvláštní depulace česká z vlasti, aby vzdala čest pamštce mužů tak světoslavných, jako jsou M. J Hus a M. Jeronym, kteří zde daleko od vlasti české našli smrt za svobodu svědomí. Korporace pak, jež by se nemobly účastniti, měly by aspoň přispěti na každoroční zaslání věnců na Husův kámen v Kost nici, klerým označeno jest místo, kde byl 6. čer- vence 1415 upálen. Kruh přátel zahranič- ních Čechů »Frič« v Praze II. (B. Lantner. mistr houslař na Václavském nám. 22) jest ocho- len přejmouti pěči o upravení a odeslání věnců z Prahy do Kostnice Nejlépe dopnručují se za tím účelem věnce z národních obětin Ú. M. S., jež by musily býli Kruhu »Friče do Prahy zaslány nejděle do 1. července, jakož i případné peněžité příspěvky za účelem tímto. Kdo by chtěl dáti věnec květinový

Hus Čecho Husův Frič Ú M S Kosta Praha Václavský já svaz českoslovanský zahraniční

26 article

mohl by jej objednsti v Koslnici samé, aby neměí obtíží s vyclením, stuhy baďlež však v zájmu správ- nosti nápisů i v případě takovém zaslány vždy z Čech přímo. Věnce na Husův kámen v Kostniei vedle Kruhu »Frič« v Praze ochotně položí usedli tam krajané čeští sl. Kopecká a p. Jos. Tvaroh. Do- tyčné zástlky buďtež řízeny na adresu: J. Tvaroh, Kostnice (Kreuzlingerstrasse 64). — Neslušnost železničního úřadníka v haná- ckém Tlumačově. Pan Jakub Klemeš, advokátní soli- citštor z Uh. Hradiště, zaslal ministerstvu železnic a ředitelstvu státních drah stížnost tohoto obsahu: Dne 20. června t. r. jel jsem vlakem z Tlumašova do Uh. Hradiště o 2. hod. 57 min. odpoledne. V Tlu- mačově žádal jsem u pokladny od službu konajícího úřadníka, jehož jméno zní Josef Bauer, jízdní listek těmito slovy: „Prosím, listek do Uherského HIradi- ště.“ Úřadník tázal se německy: „Ung. Radiš?!“ Já na to: „Ne, Uh. Hradiště.“ On: „Ung. Radis?!

Husův Frič Kopecká Jos Tvaroh J Tvaroh Klemeš Bauer Čechy Praha Tlumašov Uh . Hradiště uherský HIradi

27 article

Já zase: „Ne, Uh. Hradiště!“ Při poslední otázce se na mne úřadník rozkřikl. Když viděl, že nepovolím a že českou řečí lístku dosící hodlám, otázal se opět německy: „Wo ist das Uh. Hradiště?“ Připomínám, že na Hradiště je pouze tři stanice od Tlumačova, lidé, ve stanici této sedající, jsou vesměs Češi —- neboť celý kraj jest úplně český — slýchá tedy úřadník každý den toto jméno; mimo to jest Hra- diště krajské město, kam musí lidé z Tlumačovaa okolí skorem denně jako do svého krajského města jezditi. Musí tedy každému úřadníku nejen býti zná- mo, kde toto město se nalézá, nýbrž musí mu jměno „Uh. Hradiště“ býti běžným. Když jsem na jeho otáz- ku odpověděl, že on jako železniční státní úřadník to má vědět a, neví-li, že je to velmi smutné, tu mně řekl: „Zí kenen mich — — —“ a hodil rni li- stek na prkno. Učinil jsem hned o tomto neslušním jednání úřadníka oznámení panu přednostovi stanice a napsal to též do knihy stížností. Fakta tuto uve- dená mohu přísežně dosvědčiti. Uvádím nahoře uve- dené c. k. ministerstvu a ředitelství státních drah v úřadní známost se žádostí, aby případ byl vyše- třen a jeho eventuální opakování na příště nemož- ným se učinilo.

Čech Hradiště Tlumačov

28 article

— Sjezdy kolegů. Změněný pořad sjezdu abitu- rientů z roku 1889 c. k. vyššího gymnasia v Tra- hlářské ulici. V neděli 27. t. m. ráno položí deputace kylice na hroby prof. Bočky a Šembery. O 1/24. hod. odpolední schůze všech kolegů před hotelem »Palace« (nároži Panské a Jindřišské ulice) a tam společné fotagrsfování, poněvadž někteří solegové týž den musí odjeli. O 7. hodině banket: a) Uvítání hostůa kolegů. Uctění památky zemřelých. b) Večeře.e) Vzpomínky a umělecký program (pl. Neumannová, kol. Karbulka, Šusta, Güttling, Kafka). V ponděli 28. 1. m o 9. hod. ranní čísti bude kol. Bayerle mši za zemřelé kolegy a profesory. Pak společná ná- vštěva gymnasta. Odpoledne návštěva výslavy. — Abiturienti c. k. učilelského ústavu v Praze v r. 1899 sejdou se po deseti letech opět, kterážto schůzka oslaví se následujícím způsobem: 1. V sobotu 26. 1. m. programový večirek na uví- tanou ve vinohradském Narodním domě. Účinkuje nčitelské kvarleto »Máj«. Začatek o 7. hod. 2. V ne- děli 27.t m. dopoledne společné fotografování u pana Tomáše na Václavském náměsti. 3. Společný oběd »u Vejvodů« v Praze. 4. Odpoledne ve vinohradském divadle předslavení »V studni« a »Z doby kotillonu«.

profesor Boček Šembera Neumannová Karbulka Šust Güttling Kafka Tomáš Vejvoda hlářský ulice Praha Palace předslavení Narodní dům

29 article

5. Večírek na rozloučenou »u Vejvodů«. — Kolegy. maturovavší před 20 lety r. 1889 v Soběsla vi, zvou ku přálelské schůzce na den 8. srpna o 3. ho- dině odp do restaurace Choděrovy v Praze a zároveů přihlášky přijímaj Frant. Vikihofer, uě tel měšťanské školy v Hostomicích pod Brdy, a Ferd. Kajer, tídící učitel v Německé Bříze u Plzně. — Abiturlent klatovského gymnasia z roku 1891, jakož i spolužáci jejch z let gymnasijních sejdou se v Kla- tovech u příležitosti krajinské výstavy letos ke konci měsíce července nebo počátkem srpoa. Přihilášky vš-ch kolegů a adresy příjímá kol. Jos. Křen, notak v Hořovicích. — Odhalení pamětní desky Havlíčkovi v láa- ních šternberských. (Pův. dopis ze Smečna.) Ne mnoho míst v Čechách může se honositi ctí, že na půdě své hostilo drahou nám všem osobu velikého Karla HIa vlíčka Borovského. Vedle Borové, Něm. Brodu, Kutné Hory a Prahy jest to též lázeňské mí- sto Šternberk, kamž 22. června r. 1856 Havlíček se uchylil. byv k smrti uštván tehdejším absolutisti- ckym režimem vlády, aby hledal úlevy ve smrto- nosné chorobě a kde po čtyři neděle setrval, odvezen byv 24. července téhož roku již v agonii do Prahy. uby tam po čtyřech dnech vydechl svoji čistou dušl.

Vejvoda Choděrův František Kajer Křen Havlíček HI Borovski Praha Hostomice pod Brdy Plzeň Kl Hořovice Smečno Čechy Borová Německo . Brod Kutná Hora Šternberk

30 article

Toto místo, historicky památné smrtelným zápasem Havlíčka a dozařováním bystrého ducha jeho v pa- nátném roce 50. výročí smrti Havličkovy r. 1906. stalo se cílem „národní pouti“, jak nazvána slavnost. kterou vspořádali ctitelé Havlíčka ze Smečna a okolí dne 29. června 1906. Účel slavnosti byl. vzdáti hold resmrtelné památce brixenského mučedníka. Práce slavnosti byly soustředěny na Smečně. O větším rezsahu slavnosti vzhledem k místu Smečnu svědčí obrat peněžní: 2039 K 69 h příjem, 1466 K 68 h vy- dání a čistý zisk 573 K 1 h. Účast dle rozprodaných lístků na 3000 lidí. Z čistého zisku se věnovalo „00 kor. jednotě českých novinářů na (sirotčí, vdovský a invalidní) Havlíčkův fond, do pohřeb. pokladny sboru dobrovolných hasičů ve Smečně 50 K a sboru ve Svinářově k témuž účelu 10 K za fysickou ná- mahu obou sborů a služby při slavnosti: ostatních 213 K 1 h zachováno na pořízení Havlíčkovy pa- mětní desky. V květnu r. 1908 bývalí pořadatelé Ia- vlíčkovy slavnosti se sešli a usnesli se odevzdati základ 213 K 1 h (což zatím o úrok v záložně o něco vzrostlo) místní tělocvi, jednotě „Sokol“ se žádostí, by dokonala úmysl pořadatelů: označiti vilu ve

Havlíček Havličkův Smečno Havlíčkův fond Sokol

31 article

Šternberku pamětní deskou. „Sokol“, poctěn byv touto důvěrou, úkol ten zajisté s radostí přijala ihned rozesiláním přípisů na obce a peněžní ústavy, jakož i provoláním v kraj. tisku hleděl základ roz- množiti dobrovolnými dary. Tak sešlo se na darech 263 K 30 h. Vyjednávaje „Sokol“ s pražskými umě- leckými firmami (Šaloun, Krauman) poznal, že oněch 500 K nestačí na dílo vyšší ceny umělecké a proto se obrátil na sochaře v kraji (Kladno, Slaný) a dle návrhů došlých svěřil zholovení desky sochaři ve Slaném p. Zděnkovi, jenž za 400 K zhostil se čestně úkolu toho. Deska v rozměrech 120X80 není pro- sta uměleckého pojetí a zvlášt vystupuje ráz symbo- lismu, neboť na ní relief hlavy Havlíčkovy, dle nej- známějsí podoby vystihovaný, jest kryt mocnou pe- rutí sokola, čímž vyjádřena výstižně úcta a láska Sokolstva k Havlíčkovi a utrpení národního mučed- níka znázorněno okovy a rámcem trnuplné plané růže. — Doufáme, že nebude dobrého Čecha, jenž by žárlil na to, že symbol sokolské myšlenky pojat na desku, neboť zásluha o započetí díla toho náleží bývalým pořadatelům, kteří dnes téměř všichni jsou členy Sokola ve Smečně a dokončení díla vykonaly zase síly sokolské, čímž nikterak nemá býti vyrekla- mován Havlíček jen a jedině pro Sokolstvo. Právo vzývati vznešenou památku Havlíčkovu mají vši- chni lidé, jimž bije v hrudi české srdce, láskou k mu- ži tomu vzňatě a jejichž cítění a myšlení neunavně hledá cestu pokroku, z níž ani na okamžik v životš se Havlíček neuchýlil, jenž svoji lásku k vlastia reoblomný charakter, trpkým vyhnanstvím stužený. vyjádřil typickým:

Šaloun Krauman Zděnk Havlíčkův Havlíček Čecho Sokol Šternberk Kladno Slaný Smečno Sokol

32 article

„Přislibujte si mně, poroučejte si mně, vyhrožujte si mnět přece zradcem nebudu! Moje barva červená a bíla dědictví mé poctivost a síla vari, Němci, já jsem Čech! Hrr! Já jsem Čech!“ Nepochybujeme proto, že den odhalení pamětní de- sky (11. července) stane se dostaveníčkem všech vy- znavačů Havlíčkových ideí, všeho pokrokového živlu šírého kraje, bez rozdílu barev politických stran. (Poznamenáváme, že žádná z česk. politických stran není zvláště zvána.) — Husovy slavnosti. „Sokol“ rakovnický jako každý rok i letos uspořádá dne 11. července pout na Krakovec. Z Rakovníka vyjede se v 11/2 hod. odpol. a z Petrovic pěšky dojde se na památný Krakovec, kde na táboru lidu promluví br. Šeb. Träger. — Ze Společnosti přátel starožitností českých v Praze. Odbor praehistorický má schůzi zejtra v so- botu, 26. t. m., o 6. hod. odpol. v prachistorickém kabinetu v Klementinu. Pan konservátor Buchte a podá zprávu o stavu slovanského hradiště Tetína

sky Havlíčkův Husův Träger Čechy Krakovec Rakovník Petrovice Praha Klementinum slovanský hradiště Tetín Sokol