Načítám náhled…
Chunky — 36 celkem
· entity: person 95, org 14, place 39, work 8
1
masthead
6. ledna 1905
2
masthead
Příloha „Národních Listů
3
masthead
K číslu G.
4
masthead
Strana 9.
5
article
Z literatury.
Z literatury.
Čtení a sport.
6
article
Na Špičáku, v prosinci 1904.
22 — Krajina kolem bez sněhu, jen šedini
poprášené smrčiny a mýtiny, pásky mlhy v údolí
Daleko na obzoru za úzkým pruhem oblaků
chvějí se na bledě modrém nebi obrysy Dach-
steinu a Walzmanna. Ale na Jezerní stěně je
sněhu dost! Nenapadlo ho sice nad pohraničné
kůly jako jindy, ale široký průsek na hranicích
třpytí se měkkým sněhem a silné smrčky blýskají
velkými křelkými jehlicemi ledu na hustém
bilém obalu sněhovém. V občasné sluneční září
zahoří celé pruhy zasněžené krajiny intensivně
falovou září. Některý ten bilý, cukrový strom
v ní zasvitne krásným bledě žlulým zážehem,
velké skvrny světla a oblačných stínů skáčou
po Prsech Matky Boží, po Javoru, po údoli,
přeletují po naší sněžné cestě mezi bílými
smrky, po niž tiše sviští úzkou koleji ve sněhu
naše lyže. Zde na hřebenu Jezerní stěny nen
spádu ani zatáček, a tak rozmluva neustává
Javora
7
article
Známý professor a sportman, jeden z těch na-
šich vzáených lidí, kteři dovedou nejen doko-
nale pracovati ve své vědě, ale míti při tom
i porozumění a zájem pro vše ostatní, i pro
společnost a sport, počíná o vědě, o literatuře
Je-li pravda, že sport škodí literatuře? Je-
oprávněn pravidelný nářek knihkupců, že naše
mládež přestává být »idealnou« jak dřive byla,
že se odvrací sportem nejen od studia ale i od
knih vůbec? Než jsme se dostali na Zwergeck,
hle na čem jsme se shodli: sport neškodí lite-
ratuře. Idlealem studenta není shrbený mladik,
ležíci jen a jen v knihách, zanedbávající tělesný
výcvik. Že několik mladých lidí pěstuje spor
nerozumně, a vidí ve sportovních závodech
vrehol své činnosti, ač nemá dosti vytrvalostia
pevné vůle k professionalismu, to na věci ni
nemění. Jedno je jisto: ten student i dospělý
muž, jenž pěstuje sport rozumně, vskutku méne
čte, právě tak jako méně navštěvuje kavárny.
hostince atd. než průměrem dnes je zvykem
8
article
Sport vyplňuje volný čas mimo denní zaměst
nání a přirozeně ubírá ho ostatnímu, tedly
i čelbě. Snad dokonce je ten úbytek znát
i v obchodních knihách těch, kleři zásobují naše
lidi duševními pamlsky. Ale je otázka: je-l
opravdu škoda, bude-li se trochu miéně
čísti a trochu více a soustavněji pěstovat té-
lesný výcvik? Prohlédnete-li Tobolkovu biblio-
grafli za minulý rok, a povážíte-li, že právě
spousta všelijakých románů, překladů, povídek
atd., kterou byste bez váhání vyškrtli, má nej-
větší počat čtenářů a tiskne se vnejvětšlm
počtu výtisků, neubráníte se myšlence, není-l
přece pro naši mládež i pro dospělé lépe,
tráviti čas na tennisu, na lyžich, na plovárně.
na kole, v šermu, na vycházkách, v Sokole atd.
než polykat spousty nezáživné a nevýživné stravy
duševní, jejíž znalost je bezcenná jak pro jedno-
tlivee tak pro společnost. Tištěná kniha neznu-
mená ještě duševní a kulturný pokrok, čten
není dnes již samo o sobě kuliurní Výkon
hltba literární stravy jen pro požitek neznamená
ještě vyšší úroveň ducha. Lze čísti nejdokona-
lejší i nejvzácnější spisy beze všeho pochopení
právě tak jako nejhorší literární smeti můžev
vznětlivých duších probouzet mocná hnutí fan-
tasie a vášní. Hltavost četby způsobuje otupělost
přesycení, ledabylost, všechny příznaky čtenářské
horečky, kterou se stává čtení — prostředek
vzácných duší tvůrčích i vnímavých — pouhým
dráždidlem, narkotikem, jehož dávky třeba stále
stupňovati. Hltavé čiení z mechanické zvyklosti
je z příznačných nemocí doby, a není prot
němu lepšího prostředku nad sousta v ný
tělesný výcvik. Bude se méně čísti, ale inten-
sivněji a lépe. Bude potřebí nečísti vše a šetřit
časem i prací. Kdo uzná za nutné vyrovnáva
své úřadní neb obchodní zaměstnání jakýmkoliv
tělesným cvičením, jež zaujme jeho pozornost.
Tobolkův
Sokol
9
article
nezmarní volný čas čtením literárních zbyteč
ností a trhového smeli. Bude hledat význační
a dobrá díla a přestane vidět zásluhu v tom
kolik přečetl, ale bude ji hledat v tom, co
četl a hlavně, jak četl. Bude jen prospěšno,
aby nakladatelé nuceni byli tisknouti trochu
méně literárního krmiva, které jim nyní tak
jde k duhu a budou-li nuceni trochu přemýšlet
nejen o tom, co nejvíce sensace způsobí
ale také o tom, co vskutku má cenu. Literárn
podniky, jako je na příklad Ruská knihovna
nebo Výbor nejlepších spisů, nebudou se musie
nikdy obávat, že jim s úbytkem čtení bude
ubývat čtenářstva. Naopak. Ubude-li za t
odběratelů mnohým jiným také »literárním« pod-
nikům, bude to naší literatuře i našim lidem
jen na prospěch.
Rozmluva o thematu byla by se táhla d
nekonečna — dalo by se o něm ještě tolik říci
— ale několik chvil, jež možno ztrávit pohyben
venku v přírodě, je škoda zkracovat si úvahami
zvlášť při deseti stupních pod nulou. A tak jsm
se spustili raději dolů k Černému jezeru a ne-
chali dalšich úvah.
10
article
České spísy
11
article
* A. Sova: Výpravy chudých. Z kroniky osamě
lého studenta. Nákl. Hejdy a Tučka v Praze. 1904
Za 6 K
Román povahy velmi složité. Obsáhlost jeho ne
pocházi z podrobností lčených věcí, ale z rozmani
tosti živlů, které v něm působí. Hlavní děj a my
šlenka se zabývá vlivy chudoby a bohatství a po-
měrem jich účinků. Tedy předně román sociálný ve
smyslu nyní obvyklém. Chudoba váže síly, bohotství
taktěž; chudoba tuží a podněcuje, obrňuje a zatvrzuje
bohatství takléž. Z obou je zlc i dobro, záleží na zá-
kladech duší. Kde dřive bohalství bývalo a splodilo
jemnější kulturu, tam nese chudoba jiné ovoce, než
na půdě chudobou dávno ztvrdlé. City hrdosti, cti a
sebevědomí ne zchudlé půdě nehynou, naopak někdy
jen prudčeji vrou. Tohoto románu sociálního hloubk
není veliká. Citové zásoby obsahují otrávené dětství
vzdor a vztek, zásadnost a výbojnost „chudých“
Ovzduší chudiny budí zlo v duších, tají se v nich bud
stopa bývalého blahobytu, nebo řevnivost pohledem
na blahobyt jiných. Nevyrovnané propasti se otvíraj
mezi lidmi nejen cizími, třeba příbuznými, propast
mezi vnimanou krásou světa a bolestmi uraženého
sebecilu, mezi křehkostmi svědomí pro zisk rozšíře-
ného a mezi požadavky příkré studené cnosti odří-
kání, z níž čerpá vítěznou pýchu svou žárlivá čes
duše zchudlě. Není tu smíření. Aby se nesmiřitelnost
odůvodnila, postavil se mezi zjitřenou duši studenta
Rudolfa a eho protichůdce, boháče Lubicha, stín ne-
vinně ubitého Jeníka. Tato strašná vina nemá s
dobře k idel. Boháč nemusí býti vrahem, za to chudas
jím může býti. Vražda je tu dílo nedostatečné kultury.
kterou blahobyt u otce ještě zušlechtiti nemohl, ale
z dceři už dokonate zušlechtil.
A Sova
Hejda
Tuček
Rudolf
Jeník
Boháč
Praha
12
article
Základ románu je zažitá skulečnost jednollivcova
ledy román životopisný, jak praví nápis, „Z kroniky
studenta“. Zde nahromaděno bohatství údajů duše-
slovných, ač román sám o psychologisování příliš
nestojí. Vizme duši Rudolfovu na závěru románu
vnímavá, choulostivě sebecitná, snadno poranitelná
nesnadno však oslabitelná, vůbec neponížitelná, hrdá
vznětlivá, se důsledně vyvljí od počátku románu. Deší
vlivů padá v úllou mysl dětskou a ryje linie základn
povahy budoucí. Vliv povahy otcovy, tu zas matčiny
mráz a horko morálné v rodinné tradici. Vlivy okoli,
bohatého baronka, chudého pastýře Jeníka, zpupného
Lubicha, důmyslného doktora Hiavla. V takové duši
nutně vzbudily se záhy úvahy sociální, záhy zasyčel
v mladistvé krvi palčivý jed chudoby při strádání uta-
hané matičky a výbuších nespokojeného sobectv
otcova.
Tento základ románu je cenný, ale tuze čerstvý
potem a krví, neoschlý, bolavý a horký. Na takove
půdě nekvetou rády city ryzé, tu bují sama trpkost
ironie a kousavý humor. Kouří se z toho života. Čín
svěžejší jest jeho smyslovost, tím utajenější ideovost
Tíha dojmů taková, že se myšlenka smíru vzmoci ne
mohla, neboť smír žádá víru v dobro, zde však vládne
hrozba neutišených, nevybouřených smutků. Je v tom
osobním příběhu celé drama české duše typické, dra-
ma „chudého studenta: útěk z domova, hon za illu-
semi, zklamání, lázeň studu, vření touhy, výboj mlaté
energie, dvojitost živola, skutečného a sněného. Ale
vedle už stojí duch vílězný, Havel, a kyne bojujícím.
V tom vítězství je smír a odplata: tvrdé vychován
Jeník
Hiavel
Havel
Rudolfov
Čína
13
article
Vbk.
života dává sílu, svobodu a budoucnost.
* Jan Osten: Velké cíle. Román. Laciná knih
J. Olty v Praze. 1904. K 1.60.
Cíle kypících duší, cíle umění. Cíle se rozplynou
v malichernost, není-li silného umění. Vlastně nale-
záme romány dva, román muže a román ženy
On jest tentokráte professorem a to nejen jménem
ale i skutkem. Jeho román je pravý professorský.
Mladý učenec hmotnou tísní zahnán na venkovský
ústav. Padne jako do bahna. Myslí, že se ubrání, ale
nelze. Zapadá, zapadá. Vášně ho obstoupí, společnost
směle po něm sáhne, zaplete ho do osidel. Následky
se doslaví: omámení, rozčilení požitkářstvím, malo
moc vůle. Velké cíle zapadají, snahy usínají. Sevšed-
něl, oženil se a sousedský blahobyt ho nutí přizpů-
sobiti se poměrům. Až dotud představuje se pravda
života ne jedinečného, ale obecného. Tak tomu totiž
z pravidla bývá. Ale pravidlo mívá výjimky. Professon
Mašek je povaha silná ctižádostí, sebevědomím, muž-
ským egoismem. Roztrhne pouta lásky, bezohledně,
tvrdě zašlápne srdce ženy a jde za vědou, za velkým
cílem.
Osten
Professon Mašek
Praha
14
article
Román ženy je tím už předurčen. Dala Maškov
bez ohledu na svěl všecko. Chtěla jen lásku, o sňalku
ani nemluvila. Láska tedy pudová, elementární, pří-
rodně vítězná, ale společensky tragická. Mezi ní a
mužem vědy je propast, která je konečně od sebe zapudí.
Obyčejná dívka by zhynula. Ale tou Marietla není.
Také ona se vytrhne z pout smyslnosti, najde lásku
lepší oduševněnou, blahou a tichou, najde ženský cíl.
nový život v úkolu manželky a ve štěstí dítek. Kdo
dospěl výše? Rozhodně žena. Jeje román je
vyšší, lepší, protože citový, je v něm přírody svatý
pud, i očista a povznesení, vůbec celé lidství. Román
professorův od chvíle útěku je jen pololidský, dutý
a prázdný; o svět se nezajímá, tedy ani my o něj. Zde
je také slabna románu, totiž jeho nepravda. Naši po-
volaní pracovníci se z pravidla jinak mají k životu
manželskému. „Věda“ Maškova je bludičkou. Jinak
je román dílo pozoruhodně.
Maškův
15
article
Vbk.
* E. Sokol: Děti. Idylla. Vydal A. Píša v Brně
1904.
Pilná, pozorná a zevrubná studie dětských duší
v pravdě i v poesii, podaná formou příjemných po-
videk. Dívčí zábavy a hry, světy obraznosti, družné
šplechoty, nepochopitelné smíchy, honby a škorpení
roztomilé naivity, vše dopodrobna věrně vtěleno fo-
mou jemného vkusu tak, aby duše dětská žila názorně
s vlněním svých nápadů a citů jako včelí roj za sklem
Znamenati pranepatrné začátky hnut pohlavního, př
tom úplnou nevinnost styků mládeže obojího pohlaví
v téže škole. Dovádivá bujnost, řevnění, roj malých
vášní a rozmarů, vše na oko pro veselou zábavu, ve
skutku na ukázku, jak se klubou budoucí povahy
Psychologická methoda a naturalistické studium. Po-
dařený dětský románek, opravdu Jětský názorem
ohsahem paměti a obraznosti, citovým hnutím, tuž
bami i výrazem, posuňky i mluvou; zvláště věrnou,
pravdivou mluvou. Pěkná, milá knížka a užitečná.
E Sokol
A Píša
Pilná
Brno
Pěkná
16
article
Vbk
* M. Gebauerová: Obrázky. Několik povídek
o dětech i pro děti. Nákl. Lidového družstva tiskař
ského v Praze. 1905. Za K 1.70.
Zajímavo srovnati tylo „Obrázky“ s „Dětmi“ E.
Sokola. Táž půda a předmět, táž něžná oddanosta
vnímavost, ale vtělení jiné. U Sokola jen děti a děti.
Čtenář „Obrázků“ však je brzy více připoutáván autor-
kou samou. Její pozorování je zábavné, pravdivé a
poučné, ale ještě zábavnější a jímavější je pohled na
ni samu, jak pozoruje, co vidí a hledá, jak žije v
svých drobných svěřencích, všecka zaujata jejich
zvláštnostmi a problémy. Zde viděti jako za sklem
umělce při práci. Spisovatelka sama je nejzajímavější
povaha v knize. Vzpomínáme na útlý zjev učitelky
Bret Hartovy v poušti zlatokopů. Z poměrů její k dě
tem vzniká roztomilá komičnost a tklivý humor, často
také tklivý soucit. Celkem prokmitává všude vzne
šený cit duše cele oddané povolání plnému těžké zod-
povědnosti. Vypravování se děje s povýšeného hle
diska bytosti moudré, zralé, očistěné, vůbec dospělé
Kniha je plná tiché záře lásky a pravé lidskosti
Jemná síla umění slohového nejpatrněji vyniká v drob-
ně humoresce „Jak by byla vznikla šarvátka“
Vbk.
M Gebauerová
E Sokol
Hartův
Praha
Sokol
17
article
* Jesle. Almanach Spolku paní a dívek v Mladé
Boleslavi. Spořádal Emil Tréval. Nákl. spolkovým
1904. Za 1 k.
Dobročinné almanachy mívají neblahou vlastnost.
že přinášejí dary tuze laciné a bezvýznamné. Miadc-
boleslavské „Jesle“ se přičinily, aby byly knihou lite
rárně pokud možná cennou. Mají dobrý výběr, bez
cenného v nich není nic, za to několik věcí velice
slušných. Kromě veršů, vroucí a nadšené lyriky
Krásnohorské, Jesenské, Maternové a ballady Jahnovy.
obsahuje kniha prosu básnickou, zábavnou i vážně
naučnou. Antal Stašek podal zajímavý článek o dvo-
jím náboženství, Fr. Sekanina jímavou idyllu dle ře-
ckého vzoru, T. Novákova svěží pohádku. Sumín za-
mýšlel „Tajemstvím bílé noci“ kus obzvláštní for-
mové síly a dosáhl mnoho. Vice by byl dosáhl, kdyby
tolik úmyslně píle nebylo prozrazeno. Nejlepší je asi
Teverův „Obrázek pro dva“. Celkem knížka, která
vznikla ve znaku nadšení a nejlepší vůle. Pěknět
označují slova úvodu: „Skrovnou obětí lásky hledáme
ztracené cesty k duším neuznaných a nedcceněných
pracovníků“ atd. Čistý výtěžek určen na zbudován
úlulku pro „Jesle“ v Ml. Boleslavi
Vbk
Tréval
Jesenský
Matern
Stašek
Sekanina
T Novákův
Sumín
Vic
Teverův
Mladá Boleslav
Miadce
Francie
Boleslav
spolek paní a dívka
balada Jahnův
18
article
* Chndým dětem. Ročenka dobročinného komi-
tétu damského v Brně. V Brně 1904. Za 1 K.
Už XVI. ročník! Samo číslo je výmluvným ku-
sem naší historie. A v zadu dvacátá devátá zpráva
o činnosti komitétu českých dam ve hlavním městě
moravském. Možno jakkoli souditi o cestách dobro-
činnosti pravé, zde je dílo, které se vykonalo. Maii
ročenka jako drobné ptáče literární. Nevznáší se
orlem, neskvěje se kouzelným peřím, ale běhá, ku
řátko čilé a volá. Kdyby mělo poměrně tak mohutně
tělo, jako má hlas, hřmělo by do duší českých. Tak
hle jenom prosí. Letos vyšla jaksi obzvlášť slavnostně
Přináší věnování stoleté pamálce Sušilově s článkem
o něm. Vedle jiných drobných příspěvků zvláště
zajímavou pohádku „Bílý kos“ z francouzského. Místy
mohl býti překlad volnější, aby cizí ráz tak znatelně
nevynikal.
Maia
Sušilův
Brno
Chndý dítě
19
article
Vbk
*Otakar Theer: Pod stromem lásky. Salonní
bibl. č. XIX. J. Otlo v Praze. 1903. Za K 2.40.
Nápis se vztahuje, jak nyní modou, jen na po-
vídku první, ale ta není hlavní. Kniha přináší uměn
cíle pravého, jímž jest lidská duše. V lu se prohlubuje
v ní pátrá, přemýšlí a nález vtěluje. Někdy jen pro
zábavu a elfekt, jindy pro vážnou pravdu, často pro
poesii a i dobro. Líčí srdce ženy žádostivá, toužebná.
tu a tam vplétá moralisující allegorie vedle historek
pikantních. Nejlepší jsou studie dětské duše a ubo-
hých žen dobraček. Tak je pěkná povídka o ma-
lém Karlíkovi, ryze dětská, krásný humor soucitný
ukázka umění zdařilého. Nevšedního vkusu je „Zle
srdce“. Jimavý a jemný formou je „Veliký den slečny
Anny“. Pravda autorova je užitečná, platná, nevl-
ravě hovořicí. Odsuzuje parádní lidumilství, bezcilné,
nevěrecké a marnivé. Nalezá štěstí v prostotě, v ne-
znalosti přepychu a nespokojených tužeb. Zištná práce
výdělečná nese peníze, ale i vášně, požitkářství a
úpadek. Tím názorem lne dobře k jádru duše české
Theer
Anna
Praha
lý Karlík
20
article
Přísným soucitem povídky „Karla“ mnohem lépe, než
hračkářským flirtem tu a tam upotřebeným, ač i ten
zaniká proti síle varovného hlasu, jenž k flirtu je
všude rubem připojen.
Vběk.
* Paul Verlaine, Výbor z poesis. Přeloži
Frant. Sekanina. S úvodem „ překladatelovým
Sborník světové poesie, vydává Česká Akademie
ročník IX., sv. 8. Nakl. J. Otto. Básně poety své-
rázného, tolikrát citovaného a napodobeného — bez
pravého porozumění. Hudebnost formy a pravdivost
citu jsou blavní známky básní, působleích dojmen
exoticky suggestivním. Co u jeho napodobitelů ne-
zbytně vypadne — strojeně, jest zde pravdivé a ne
líčené. Zvlášť zajímavý jest oddíl »Moudrost«, výbě
ze sbírky básní, jež vlastně založila básníkovu slávu
Také »Jedni i druzí“, komedie veršem o 1 jednání
cyklus »Láska«.
* Nathaniel Hawthorne, Rudé písmeno
Romance. Přeložil F. Žilka. Anglická knihovna
red. Jos. Bartoš. Rada II., sv. 12. Nakl. J. Olto
Román náleží k nejpřednějším z amerických. Chmurná
ale věrná kresba mučeného svědomí. Líčí nejjem-
nější složky duševních stavů, vyvolaných bříchem.
Líčení naprosto objektivní, mocně vzrušuje soucie
čtenáře a neodolatelně upoutává jeho pozornos
k osnovanému ději.
Karel
Verlain
František
Sekanina
Otta
Hawthorne
F Žilka
Bartoš
Olto
Román
Český akademie ročník
Rada II
21
article
* Dr. D. Panýrek, Znamonaní. Korunová
knihovna Máje. Pořádá František Herites. Ročn. I
sv. 3. Nakl. »Máj«. V sedmi statích pojednánoo
lidech stížených vadami tělesnými, či spíše vadami
krásy, kteří trpí bez vlastní viny, pronásledovaných
bezmyšlenkovitou zlobou lidskou, úštěpky a ústrky
že strasti jejich jsou spíše duševní než tělesné. Úče-
lem autorovým jest, vzbuditi soustrast k nebožákům
u nichž vědomi vad vzbuzuje konečně chorobnou
citlivost
* Mag. Ph. Bedřich Morávek. O líčení
a líčidlech zvláště u divadla. Poučná knihovna
»Maje«, pořádá dr. D. Panýrek. Svazek 1. Nakl
»Máj«. Pojednává se zřetelem ku požadavkům zdra
votnictví a potřebě ochotníků. Chybíť ocholníkům
rukojeť, dle níž by se mohli prakticky říditi a ma-
skovati a nebyli nuceni spoléhati výhradně na diva-
delního vlásenkáře a na cizí spisy. Knížka je opa-
třena 7 vyobrazeními-
* Henryk Sienkiewicz, Ohněm a mečem
Vydání pro mládež. Polsky upravil W. Grzyma-
lowski. Autor. překlad Aug. Spáčila. S desít
obrazovými přílohami V. Černého. Nakl. Jos. R
Vilímek. Vysloveny námitky, je-li třeba romány
Sienkiewiczovy, morálně naprosto bezvadné, upravo
vati zvláště pro mládež? Na olázku odpověděli
Poláci kladně pořídivše si sami za soublasu autorova
vydání románu pro mládež. Věc je zcela relativní
některé dítě je schopno čísti romány a plně jim po-
rozumět, jinému je třeba slohu snáze pochopitelného
a stručnější úpravy kniby.
doktor
D Panýrek
Znamonaný
Herites
Mag
Morávek
Sienkiewicz
W Grzyma
Aug
Spáčil
V Černý
Vilímek
Sienkiewiczův
Polák
Maja
Polsko
22
article
Z českých listů.
Z českých listů.
* »Švanda Dudák«. S rokem 1905 vstupuje
v plnoletou svěprávnost jadrný a výhradní téměř zá-
stupce nepolitického humoru a satyry a také
v české belletristické publikaci věrný druh na truchlé
jinak pouti českým slzavým údolím. »Švanda Dudák«
započal letos lednem 24. už rok svého veselím překy.
pujícího života. Přátelé dobrého, jizlivostí neskaleného
humoru, vzácné té na luzích českých květiny, budou
mile překvapeni novým rouchem »Švándy Dudáka«.
který vnadou svých illustrací, eleg neí jich reprodukeh
dal se mezi evropské modernisty umělecké vý
pravy humoristických listů, zejmena Staegrovy obrázky
znamenají pro »Švandu« a jeho čtenáře rozhodný zisk
a bylo by si přáli, aby tento vkusný vzhled prvního
čísla nového »Švandova« ročníku, zůstal t-ké věren
všem ostatním 51 následovníkům. Za to ručí ovšem
jeho zakladatel a neúnavný redaktor Ignát Herrmann
s družinou svých osvědčených spolupracovníků, z nichž
dostavil se do prvního čísla výbor nejzvučnějšíeh
jmén i nakladatel F. Topič, který o knižní a illustrační
chic české publikace literární zjednal si známé zá
sluhy. Doporučujeme vřele, tím vřeleji, že milý
Švanda Dudák
Staegrův
Švanda
Švandův
Herrmann
23
article
»Švanda«, těšitel českého světa našeho, ukázal nám
svým prvním číslem nového ročníku tvářnost, s jakou
můžeme se pochlubiti i před světem cizím, takže není
omluvy pro loho, kdož ještě dnes dával přednost
kvělům cizích luhů, ponejvíce německých, kdyžtě na
domácím kvete květ samorostla český »Svanda Dudák«
* Ve vánočním čísle »Máje« Herites píše několik
svých amerických vzpomínek a věnuje v nich vroucí
a upřímná slova památce Dvořákově. Upomínka na
Dvořáka-člověka měla by býti uchována pečlivěji než
nahodilými vzpomínkami. Dokud však není o něm
díla obsáhlejšího, jsou detaily z důvěrného styku
s osobností vzácnými dokumenty povahy a smýšlení
* V »Rozhledech« je pod titulem »Ročníky novin«.
stesk, jak mnoho potřebné literatury vědecké, popu-
lární, umělecké, zapadá v zapomenutí, poněvadž no-
viny, v nichž jsou články takové obsaženy, nepodávají
jich celoroční přehled v soustavném obsahu. Pokusy
o takové věcné indexy novinářské byly činěny již
několikráte, práce však s nimi spojená a náklad na
ně nebývaly v nijakém poměru s jich odbytem. Důle-
žitost takových obsahů novinového materiálu nelze
podceňovati, ale řešení této otázky není tak jedno-
duché, jak by se na pohled zdálo.
Švanda
Svanda Dudák
Herites
Dvořákův
Dvořák
24
article
* V »Přehledu« článek o příručné lileratuře lidové.
Vyslovuje se požadavek po lepší literatuře širším
vrstvám, hlavně po dobrých knihách popularisace
vědecké a po specialných přehledných bibliografiich.
které by vedle jednotné české bibliografie informovaly
o určitých oborech vědních, uměleckých a literárních
* »Volné Směry« k řadě reprodukcí ze Slavíčkovy
výstavy tisknou studii Karla Svobody o Slavičkov
krásném umění.
Čtenái.
Ze slovanských listů.
* Francouzský denník petrohradský »Journal de
St. Pétersbourgh« dostal rusko-francouzskou formu
jako »S. Pěterburgskij Dněvnik«. List má
čipernou redakci, jež formou koncisní informuje o
všem, co je v Petrohradě důležitého.
*Silný úspěch dobylo v Petrobradě drama
Rafalovičovo »Krása«. Muž tvrdí ženě, že ne
pro krásu, ale pro její srdce ji miluje. Za to i pro-
mijí prostopášný její život. Tu však stížena žen
neštovicemi, je znetvořena. Mravně očištěna che
žíti nový život. A teď se dokazuje, jak muž dříve
lhal. Ošklivá, byť i mravně povznešená — žena
stane se mu odpornou.
* »Divadlo Mladých« v Petrohradě bud
tyto dny otevřeno »Čejkou« A. P. Čechova.
Slavíčkův
Svoboda
jít Stanislav
Pétersbourgh
Rafalovičův
Krása
Čejka
A P Čechův
Petrohrad
Pěterburgskij Dněvnik
25
article
* Dle ruských listů má býti v Paříži postaven
pomník Lvu N. Tolstému. Až posud jsou
Paříži jen dva pomníky Nefrancouzů: Wasbingtonův
a Shakespearův. Kníže Trubeckoj, ruský sochař, byl
dožádán, aby předložil projekt.
* Ruský tisk je rozezlen na správu muse
A'exandra III., že odmítla nabídku zařízení Vereš
čaginova atelieru«. Ruské listy vykládaj
věc osobní nevraživostí v kruzích umělcových, jež
palině sáhá až za hrob.
* Známý i u nás romanopisec Potapenk
věnuje se teď skoro výlučně dramatu. Jeho posledn
práce »Svázaná křídla« měla pěkný úspěch
Učenec ovdoví a nevěda si s dětmi rady, ožení se
a marnivou damou, která tak řídl domácnost, že muž
je nucen opustiti vědeckou dráhu a státi se lékařem
řemeslníkem. Ani pokus kollegyně v povolání vrátiti
ho zas vědecké činnosti, nic nezmůže. Má už křídla
svázaná a táhne svůj těžký život.
7 Němečtí dramatikové Haupímann
Fulda a j. hájí svá autorská práva v Rusku tím, že
stávají se členy »Ruského spolku dramatiků«, jemuž
zadávají hájení svých zájmů. Rozhodně lepši cesta
než prostřednictvím agentur cizích.
* Silný úspěch na polských jevištích má nov
drama WI. Pazyáského »Lehkomyslná sestrae
Rodina zavrhuje dceru, jež svedena šlechticem, žije
jako jeho milenka. Sama se však k ní vrátí, kdyá
šlechtic zanechal dceři velké jmění a s pohoršením
se zase od »lehkomyslnice« odvrací, když se ona dě
dietví vzdává a hledá výživu prací. Drama je velmi
životné.
Nejbližší novinkou záhřebského divadla budou
Oblaka« Jar. K vapila.
Slowianin.
Z cizích revul.
N Tolstý
Wasbingtonův
Shakespearův
Trubecký
A exandra
Vereš
Haupímann
Paříž
Rusko
Wisconsin
26
article
* »Oest. Rundschau« pojednává o dnešní
stavu národopisu v Rakousku. Ze slovan-
ských odborných listů dotknuto v něm » Českého
lidu«, polských »Wisty« a »Ludu«. Za centrální
ústav uvádí se vídeňské národopisné museum, zalo
žené 1896 a obsahující přes 18.000 předmětů. O č
ském národopisném museu není zmínka.
* O životě na Islandě, o pokroku jeho
článek P. Piob a v »Tour du Monde«. Málo budov
je z kamene, vše ze dřeva. Reykjavik je ulice, s prů-
čelím pohodlného hotelu »Island«, zde kavárna, bil-
lard a jiné »vymoženosti« Evropy. V neděli jsou ho-
stince a kavárna zavřeny — vše je v kostele. Biskup
má 8000 korun ročně, pastoři 3—6000 korun. Oby-
valelstvo je protestantské až na dva katolické kněze
a jednu katolickou rodinu. Školství stojí na vysokém
stupní. Universita reykjavická (theologická fakulta o
roku 1847, medicinská od r. 1876) prospívají; zem
ská knihovna má přes 38.000 tisků a kolem 3500
rukopisů! Vzácností jsou čtyři ubohě stromečky —
jediní představitelé stromoví na Islandu. Posledn
dobu připojen Island telegrafem k Evropě. Zařizovac
práce stály přes 2 mill. K.
* »Akademie Goncourtů« udělila po dru-
hé cenu 5000 franků úřadníku pařížského magistrátu
Frapiéovi za román »La maternelle«.
* »Slarý mladík«, malíř a žurnalista Ludví
Pietsch, slavil 80. narozeniny. Po 40 let je feuil
letonistou »Vossische Zeitung«, jako znalec uměníje
autoritou. Mladistvost ducha dochoval si po dnes.
* V »Deutsche Rundschau I. Geographie« popi-
suje H. Lehmke cestu Kanadou. Studie přicház
vhod v době, kdy Kanada zápasí o svoji samo
statnost.
* Fundamentální studie o evropském Ru-
sku od F. Hettnera se všech hledisek v »Geogra
phische Zeitschrift«.
P Piob
Goncourt
Pietsch
H Lehmke
F Hettner
Rakousko
Island
Evropa
Ob
Kanada
národopisný muzeum
Vossische Zeitung
Deutsche Rundschau I . Geographia
Tour jít Monde
Le maternelle
Geogra phische Zeitschrift
27
article
Mr. Penn.
Bibliografie.
* Josef Holý: Panenčiny knížky. Verše. Ná
kladem slov. knihkupoctví Janá Housera v Plzni.
* Fr. K. Hejda: Ze sondní síně. Řada druhá
Nákladem Šimáčka v Praze 1905.
* Vesna. Čtrnáctidenník belletrický věnovany
zájmům českých žen. Rediguje Olga Fastrová
Nákladem K. Vačleny v Ml. Boleslavi.
* Tenata. Obraz z dnešní ruské společnosti
vyšších tříd. Napsal A. Lugovoj. Nakladatelství Jos
R. Vilímka v Praze.
Holá
Houser
K Hejda
Fastrová
K Vačlena
R Vilímek
Plzeň
Praha
Boleslav
28
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Sdružení hospodářských Iihovarů
K nedělní valné hromadě
Lihovarnického spolku v Praze.
Na mimořádné valné hromadě Lihovarnickéh
spolku v Praze dne 8. t. m. má pode jménem „Česko
moravsko-slezská společnost k zužit-
kování lihu“ založeno býti důležíté sdružení ho-
spodářských lihovarů, jež v rozplýleném stavu prot
zmíněným nepřístojnostem ničeho poříditi nemohly
ale v povném semknutí jistě velikého úspěchu se do-
dělají. Ideální jejich snaha, aby jim vždy bylo dáno
co jim náleží a žádných ohledů neznající prostá spra-
vedlnost na vše strany ani nedopouští, aby proli této
svépomocné akci vážně mohlo býti bojováno.
Praha
sdružený hospodářský Vary
Lihovarnickéh spolek v Praga
Česko moravskýslezský
29
article
Velkolihovary spojené s rafineriemi rychle po
chopí nebo snad již pochopily, že stavěti se pro
tomuto přirozenému sdružování znamenalo by vlastní
půdu pod nohama si podrývati. Ohromná převaha ho-
spodářské výroby lihu nad velkoprodukcí průmyslovou
nedá jim bez prvě se obejíti. Chtějí-li si i na dálo
zachovati rafinaci hospodářského lihu a obchod
s týmž výrobkem zušlechtěným (rektifikovaným), jsou
v prvé řadě odkázány na zemědělské výrobky, a bude
rozhodně lépe, když na dosavadní poškozovánía
napjelí záhy se zapomené a nád oběma tábory sklene
se duha míru. Jestliže tento náhled již na vídeňském
sjezdu hospodářských lihovarníků, dne 29. května m
r. prorazil, tím spíše vzítězí dnes, kdy tehdejší usne
sení nabývá určitějších obrysů a v chystaném druž
stvu lze bez nadsázky spatřovati jádro lihové ústředny
rakousko-uherské. V tom smyslu některé listy onen
počin již komentovály. Ale hospodářští lihovarníci jsou
tak střízlivými, že k tomuto cíli chtějí dospěti jen
po širokých etapách, jsouce si již předem toho vš-
domi, že nesvornost mezi nimi samými neb nepro-
zíravost jejich dosavadních odpůrců veliké to dílo
mohla by sice na čas ohroziti, ale nikoliv na věky
zadržeti. Čím rychleji se vpraví průmyslové lihovary
do nové situace a svou spolučinností přizpůsobí s
společným zájmům, um snadněji a úplněji tento
dalekosáhlý podnik ku prospěchu zemědělství i prů
myslu se vydaří.
30
article
Pouhé rafinerie lihu mohou klidně k nové akc
přihlíželi, neměvše nikdy tak rozhodného zájmu spe
kulačního jako velkolihovary. Jak z hospodářských
lihovarů surovinu nakupovaly, tak v čistém stavu
konsumentům ji prodávaly a samy nerady viděly, když
ceny na burse byly zmítány a tím jejich rozumně
založené výpočty jim hatily. Jejich jedinou starost
asi bude, aby v dosavadním rozměru na prodávané
surovině mohly participovati a svou klientelu udrželi
V prvém ohledu sdružení ani jinak jednati nemůže
a druhá starost bude jim stálejšími a stejnějšími c
nami valně ulehčena. Zkušenosti Německa, kde ral
neriím pod záštitou centrály výtečně se daří, a oppo
sice nadobro musila kapitulovati, nebudou a
u nás jiné.
Konečně bude veřejnost zajímati otázka, jakp
sdružení všech lihovarů povede se konsumentům
lihu. S jistými obavami hledí se vstříc každému
podobnému sdružování a z pravidla očekává se zdra
žení dotyčného výrobku. Ale při lihu několik výhrao
nedopustí, aby prostá akce záchranná zvrhnouti se
mohla v systém vykořistovací. Dvoje různé zužitko-
vání lihu nemůže tu stejně býti posuzováno.
Německo
31
article
Stravitelná spotřeba lihu k výrobě likčrů a ko-
řalek nemá beztoho mnoho přízně a její umenšován
leckde s povděkem by bylo víláno. Ale i když se
připustí, že na potlačení alkoholismu by byle zapo
třebí značného zvýšení cen, jež by nestihlo středn
vrstvy občanské, nýbrž jen chudinu do práce zapřa-
ženou, a z něhož Ivi podíl dostati by musila státn
pokladna, nebyli by s takovým řešením ani spotře-
bišelé ani výrobci lihu spokojeni. Neodůvodněné zdra-
žení škodí každé výrobě a zaráží její přirozený rozvoj
Ustálení cen prospívá však oběma stranám. Když ne-
dávná haussa svedla výrobce kořalek k opatření záso
za 150 K, a rozvážnější odběratelé mohou týž lih dnes
dostati za 140 K za hektolitr, trpí uím sice soulěžní
schopnost prvých, ale na výrobek ve zředění as pěti-
násobném ono rozpětí nemělo žádného účinku. Kdyby
cena na 145 K se ustálila, byl by výsledek týž. Al
rozčilování k vůli výhodné spekulaci neb špatněmu
nákupu se všemi důsledky obchodními by odpadlo
ustálené ceny vylučovaly by všechno risiko a zne
možňovaly jednostranné využitkování konjunktury
Zdá se, že tento názor v příslušných kruzích je
sdílen, neboť svaz výrobců likérů rozhodl se nevy-
stoupili proli případnému soustředění obchodu s lihem
nýbrž působiti jen k tomu, aby všem stejně měřeno
bylo. Stejnoměrné ocenění konsumního lihu pře
pokládá vyrovnání hodnoty suroviny, a to má práv
býti podkladem širšího sdružení hospodářských liho-
Daně prostý lih spotřebovaný v denaturovaném
stavu v domácnostech, chemických továrnách at
brán jest z exkontingentu a zasluhuje vším právem
aby byl ce nejlacinější. Již plné rozpjetí dvaceli koru
varů
Al rozčilování
sdružený hospodářský li
32
article
pod zenou nezdaněného lihu kontingentovaněho znační
mu poslouží, a další snížení na útraty konsumníh
zboží bylo by docela zdrávo. Potom by i u ná
spotřeba technického lihu utěšeněji stoupala, naděje
loňské výstavy vídeňské v rozšíření lihu k osvětlo-
vání, topení, účelům motorickým, živnostenským atd.
rychleji uskutečňovala a nadvládu konsumního lihu
v téže míře umenšovala. Teprve potom vplul by ant-
alkoholism do pravých vod, a proti fiskálným zá-
jmům mohutněla by hráz tochnické spotřeby s ne-
vývratným krytem sociálním, zdravotním, živnosten-
ským a průmyslovým. S touto budoucností musí liho-
varnictvo počítati, a přispěje-li samo k uspíšení je-
jímu, tím méně obětí je bude státi přechod lihu z po
žívatelné do technické spotřeby. Lze se tudíž na-
díti, že za nového pořádku denaturovaný lih spíše
bude zlaciňován, poněvadž tato újma asi na 1/42 mil
hektolitrů, rozvržena na čtyřnásobné množství lihu
konsumního, zde léměř ani ucítěna nebude.
33
article
Probrané zde výhledy do různých sfér zájmových
věští slibnou, záslužnou a blahodárnou budoucnost
ústřední prodejně lihu, k níž v neděli základní kámen
v Praze má býti položen. Že země koruny české činí
počátek, vyplývá z jejich zemědělsko-průmyslového
významu i z jejich předáctví v průmyslu lihovarském
Heslo „Pryč od Vídně“ není zde planou frází polit-
ckou, nýbrž diktátem hospodářským. Za shody
obou hlavních národností na povznesení tohoto sou-
státí pracujících a pod záštilou spolku k nim oběma
vždy stejně spravedlivého má dojíti ke společné akc
hospodářské, jejichž konečných obrysů dnes nelze ani
odhadnouti. Nebudou as daleko od věšlby pronesené
na loňském sjezdu hospodářských lihorevníků ze zá-
padních Čech v Plzni, že spíše než kontingent spasí
je úsporné uspořádání výroby a rozumná emancipace
z přehmatů obchodních. Zemědělci postačí správné
ocenění jeho plodin, lihovarníkovi bude předním
úkolem účelné jich zpracování, a výstednice těchto
dvou namnoze společných snah nebude směřovati k
zdražení výrobku, nýbrž k ustálení cen, k zajištění
podkladu početního a k vyproštění se z neblahé kol-
savosti, jež za úrodných let rolníkovi neprospěla az
neúrody dvojnásob jej poškozovala.
Chyslané sdružení hospodářských lihovarů ukáž
vhodnou cestu k nápravě i ostatním průmyslům země-
dělským a právě z tohoto důvodu jest si přáti, aby
tato svépomocná akce na ráz se podařila a jiné k ná-
sledování povzbudila. Česko-moravsko-slezskou spo-
lečnost k zužitkování lihu nespustíme se zřetelea
na jejím rozvoji patrně se přesvědčíme, kam až do-
spěje svorná práce hospodářská, prostí vší záludnosti
a soustředěná jen za tím účelem, aby domásí půdě
spravedlivě bylo vráceno, co z brázd potemr zrosených
a důmyslem ovládaných za tučných i hubených let
ochotně vydala.
Praha
Vídeň
Čechy
Plzeň
Českomoravskýslezský
34
article
Ruská půjčka. Ruské státní papíry mají dobr
jméno. Bylo vždy snahou ruských vlád, aby dostály
přesně a plně povinnostem převzalým k věřitelům
státu, aby přesně bylo splněno, k čemu se stát za
vázal. Majitelé ruských státních rent nebyli nikdy
vysazeni nebezpečí, že nebude zúročení v čas zapla
ceno, nebo umořování odsunuto. Okolnost tato, která
svědčí o vědomí povinnosti i odpovědnosti, jest také
zvláště příčinou, proč ruské státní papíry uhájily svůj
vysoký poměrně kurs i ve chvílích neúspěchů a že
jím neotřásly ani v posledních dnech události por-
arturské. JI také nutno vyložiti, proč právě v dané
kritické pro Rusko chvíli, kdy k pádu Port Arturus
pojí prudká nespokojenost s režimem, který se v
válce neosvědčil a který přišel vždy pozdě, vydává
Rusko za znamenitých podmínek novou půjčku. Ale
nejen tento moment je při této půjčce zajímavý. Jak
uvedeno, bude vydáno za 500 mill. marek nových
rent. Ne ovšem najednou; zatím budou vydány jen
dvě třetiny nové půjčky. Nové titry budou se pod-
statné lišiti od dosavadních, I u nich zachován do-
savadní 41/29% typ. Nové obligace nelze do r. 1917
ani vypověděti ani slosovati, majitelům bude ale vy-
hraženo právo, žádati 1. lednem 1911 výkup za plnou
jmenovitou cenu. Ježlo půjčka bude nabídnuta obe-
censtvu za 959%, jeví se při výkupu zisk 59%. Př
emissním kursu tomto jeví se tedy vlastní rentabilita
43/4%, připočte-li se, že po šesti letech nastává vý-
kupní zisk 59%, činí celkové zúročení, tedy
faktická rentabilita 51/29%, zúročení jistě
velmi dobré. Tímto postupem tvoří tedy Rusko typ
papíru, jehož risíko úplně odstraněno a který vedl
dobrého zúročení přináší i úplnou bezpečnost. Po-
dobného typu dosud státní renty neznaly.
Rusko
35
article
Z pražského trhu obilního. Na včerejší naší burs
obchod zcela odpočíval. Konsumenti i obchodníe
jsou vyčkávaví. Z Pešti bylo oznámeno další klesání
cen. V posledních 3 dnech klesl kurs pšenice na
duben o 20 hal. při 50 kg. Na naší burse bylo pro
dáno pouze několik vagonů pšenice a žita. Z Prahy
znamenala pšenice K 10.90—11.30, žito K 8 05—8.30
Ceny ječmene zůstaly nezměněny, zdá se však, ž
nejnutnější potřeba jest už kryta. Z Prahy prodáván
za K 8.80— 9 50. Ceny ovsa už dále nestoupaly-
Znamenal z Prahy K 7.25—7.40, nabídka jest však
za cenu tu slabá. Dále byly poněkud obraty v jeteli
Červený jetel první jakosti byl hledán. Ostatní druhy
byly prodávány za nezměněné ceny. Návštěva bursy
byla slabá.
Oslabení orpanlsačních snah průmyslu železál-
ského? Ve své zprávě o stavu rýnsko-westfálského
trhu pracovního uvádí »Rh. W. Ztg.« tento zajímavý
rys: Po celý rok stály v popředí snahy organisační
Počátkem 1905 stojíme v počátcích obratu. Ocelářský
svaz nadějí do něho kladených nesplnil, nebyl tří-
štícím se svazům oporou, jakou býti měl. Již po
celý rok stěží udržovaný svaz jemných plechů shroutil
se právě v okamžiku, kdy se železárna Thalská od-
hodlala ku přístupu, kdy tedy hlavní nekartelní závo
kapituloval. Patrno tedy, že svaz rozbit následkem
nedostatků organisačních. Jak to vypadá v ostatních
svazech, je známo. Žádný není tak pevně založen,
že by ho nebylo lze přes noc rozbíti. Ocelářský svaz
nečiní důvěryhodný dojem. Dokud nepodřídí si ve-
škery výrobky válcoven, nenabude pronikavého vlivu
na vývoj průmyslu domácího. Nyní po rozpuštění
svazu jemných plechů jest otázka organisace tím
spletitější. Doby svazů jsou nyní hodně kritické. Již
po 11/2 roku pracuje se stále za tím účelem, ab
byly svazy pevně spjaty, a vše to nevede k výsledku.
W Ztg
Pešť
Praha
kg
cena ječmen
36
article
Překoná-li se krise v jednom svazu, vypukne ve
druhém. Tak trpí hospodářský život průmyslový roz-
pory v kartelech a tak nutno, bohužel, konstalovati.
že ochota organisační v posledním roce valně posí-
lena nebyla.
K naší dopravní polilice. Jest známo, že cukerní
rafinérie české, nalézající se na hranicích něme-
ckých, využívají i při zásílkách pro domácí trh (do
Tyrolska, Vorariberku a i z Čech do Čech) dopravy
po německých dráhách, které skytly cukru řadu
výhod. Kdyby na př. zaslala raffinérie hraniční cukr
po rakouských dráhách do Tyrolska, zaplatí nejméně
o 1 K na 1 q dopravného více oproti dopravě ně-
meckými dráhami nalotéž místo určení. Každá jiná
rozumná železniční správa odklidila by tento sku-
tečně zahanbující stav tím, že by dopravní sazby cu-
kerní upravila tak, aby domácí dopravovatel nebyl
obchodními ohledy nucen dopravovati zboží pro do-
mácí trh po cizích dráhách. Tento prostředek zdál
se patrně ve Vídni příliš logickým a rozumným
proto nastoupena obvyklá u nás cesta: žádost o zákar
dopravy této. Železniční ministerstvo obrátilo s
Tyrolsko
Čechy
Vídeň